CS237633B1 - Způsob výroby vpichovaných textilií z bavlny - Google Patents

Abstract

Vlákenná vrstva, například rouno, vytvořené vrstvením pavučin nebo pneumaticky, se podrobí působení jehelného pole vpichovacího stroje, obsahujícího pravidelně uspořádaná jehly bez ostnů, které před vniknutím do rouna nebo po průniku rounem se uvádějí do styku,β adhezním médiem jako bobtnadlem celulozových vláken. Tyto textilie jsou vhodné jako materiál jako vložka pod lůžkoviny nebo tepelné vložky pro oděvní a obuvnický průmysl.

Description

Vynález se týká způsobu výroby vpichovaných textilií z bavlněných vláken nebo ze směsi vláken 3 převážným podílem bavlny, založený na vpichování na jehlových vpichovacích strojích.

Výroba vpichovaných textilií patří k nejrozSířehějším výrobám netkaných textilií ve světě. Princip vpichování na jehlových vpichovacích strojích umožňuje zpracovávat téměř všechny druhy vláken a technologické podmínky výroby dovolují dosáhnout velmi široký rozsah vlastností vpichovaných textilií, a tím i výrobků. Proto také vpichovéním se vyrábějí textilie tak rozdílných vlastností jaké mají například tepelně izolační výplně, oděvní vložky, filtrační materiály pro vzduch i kapaliny, podlahoviny i podklady k výrobě syntetických usní. Vzhledem k rozsahu a možnostem využití jsou proto na světovém trhu k dispozici různé typy vpichovacích strojů i kompletní výrobní linky, zajištující plně automatizovanou výrobu s vysoce ekonomickým provozem. Stéle se hledají cesty, jak zvláště podřadnější druhy a bavlněné odpady zpracovávat ekonomicky efektivní technikou.

Přes velkou snahu se doposud nepodařilo technologii vpichování a vpichovací stroje využít ke zpracování bavlněných vláken. Rouna z bavlněných vláken vzhledem ke své jemnosti a povrchovým vlastnostem kladou při vpichování tak velký odpor, že zákonitě dochází k velké deformaci rouna a lámání jehel. Tento nedostatek se nepodařilo odstranit ani použitím jehel s velmi jemnými a minimálně převýšenými ostny. Byly sice činěny pokusy 8 použitím hladkých jehel, ale jejich účinnost při vpichování bavlněného rouna je však mizivá. Bylo zjištěno, že po vpichování má vzniklý útvar jen nepatrně vyšší soudržnost než samotné rouno.

Proto se také běžně uvádí, že bavlna není vpichováním na jehlových vpichovacích strojích zpracovatelná.

Je rovněž známo, že vnášeni pojivá ve formě disperze a roztoku vyžaduje používat rouno již předzpevněné vpichováním. Mimo to vnášení pojivá shora prostřednictvím textilie smáčené disperzí nebo roztokem není proveditelné, nebot v krátké době dochází k jeho koagulaci.

Uvedené nedostatky odstraňuje podle vynálezu způsob výroby vpichovaných textilií z bavlny nebo ze směsí a převážným podílem bavlny vpichováním na jehlových vpichovacích strojích. Jeho podstata spočívá v tom, že vlákenné vrstva, například rouno, vytvořené vrstvením pavučin nebo pneumaticky, se podrobí působení jehelného pole vpichovacího stroje, obsahujícího pravidelně uspořádané jehly bez ostnů, které před vniknutím do rouna nebo po průniku rounem se uvádějí dc styku a adhezním médiem jako bobtnadlem celulózových vláken. Podle dalšího význaku vynálezu, že jako adhezní médium, tvořící bobtnadla, se použije koncentrovaný roztok alkalických hydroxidů, například hydroxidu draselného nebo sodného, případně solí dvou nebo trojmocných kovů, jako chloridu zinečnatého, vápenatého, železitého a hlinitého. Adhezní médium může obsahovat podíl povrchově aktivních látek, například močovinu nebo thiomočovinu. Adhezní médium se tvoří roztoky nebo vodnými disperzemi polymerů, jako polymerů kaučukových, vinylových, 8krylátových, na bázi škrobu, kaseinu nebo odbouraných bílkovin. Vlákenné rouno je možno před vpichováním smáčet vodou, například průchodem mezi dvojicí válců. Dále je také možno vlákenné rouno před vpichováním vystavit působení páry a tlaku. Podle posledního význaku vynálezu se na povrch rouna stěrkou nanese a zatře vrstva zpěněného pojivá a lisuje se mezi vyhřátými válci kalandru.

Základní výhoda způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že umožňuje využít technologii vpichováním při málo náročné úpravě vpichovací jednotky ke zpracování především méně kvalitních druhů bavlny jako jsou různé druhy víčkovin, dále například odpadové syrské bavlny, a to na výrobky analogické vpichovanýa textiliím z dobře zpracovatelných vláken.

Způsob podle vynálezu je dále blíže popsán na několika příkladech provedení.

Příklad 1

Vlákenné rouno vyrobené na víčkových mykacích Strojích z odpadové syrské bavlny příčným vrstvením na celkovou plošnou hmotnost 120 g.m'‘ se napaří průchodem bubnovým pařákem a slisuje prňcho.dem mezi žehlicími válci. Nato se vede do předvpichovacího stroje opatřeného jehelnou deskou, v níž jsou umístěny v šípovém uspořádání čtyři řady hladkých jehel bez ostnů. Nad stíracím roštem tohoto stroje je uchycena vrstva vpichované textilie z POP vláken, skrápěná přiváděným 102tokem adhezního média, tvořeného 20% roztokem NaOH s příměsí 0,5 % thiomočoviny. Vpichuje se při počtu zdvihů 300 min^-1. Po výstupu z vpichovacího stroje prochází materiál vyhřívanou zónou vytvořenou z infrazářičů umístěných tak, že teplota v místech vpichů dosáhne teploty 60. až 80 °C po dobu 15 s. Nato se útvar pere a suší.

Získaná textilie je objemná, má velmi dobré sorpční schopnosti, dobrou pevnost při nízké tažnosti, takže se hodí jako materiál pro dětské pleny, vložko pod lůžkoviny zvláště v sanatoriích, přechodných ubytovnách a podobně.

Přiklad 2

Vlákenné rouno připravené z víčkoviny ze středovlákenné egyptské bavlny na pneumatickém rounotvořiči v celkové plošné hmotnosti 160 g.m se opatří na svém povrchu slabou vrstvou pojivá. Pojivém je vodná disperze polyvinylacetátu zpěněná při koncentraci 40 % sušiny ne 800 až 1 000 % původního objemu. Celkové množství pojivá činí 1 až 4 % sušiny na hmotnost rouna. Takto na povrchu zpevněné rouno se vede do vpichovacího stroje, u něhož jehlená deska je opatřena jehlami bez ostnů. Pod opěrným roštem je umístěna lázeň s adhezním médiem, které tvoři 60% roztok chloridu zinečnatého. Při výstupu z vpichovacího stroje se útvar vede mezi horkovzdušnou zónou, v níž se vyhřeje na 70 až 80 °C, neto se pere a suší.

Textilie je objemná s kompaktně uchyceným vlasem na povrchu a hodí se použít jako tepelná vložka v oděvním a obuvnickém průmyslu a pro svoji velkou nasákavost k výrobě mycích hadrů.

Claims (7)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby vpichovsných textilii z bavlny nebo ze směsi s převážným podílem bavlny vpi chováním na jehlových vpichovacích strojích, vyznačený tím, že vlákenná vrstva, například rouno, vytvořená vrstvením pavučin nebo pneumaticky, se podrobí působeni jehelného pole vpichovacího stroje, obsahujícího pravidelně uspořádané jehly bez ostnů, které před vniknutím do 1'ouna nebo po průniku rounem se uvádějí do styku s adhezním médiem jako bobtrtadlem celulózových vláken.
2. 2. Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím, že jeko adhezní médium tvořící bobtnadle se použije koncentrovaný roztok alkalických hydroxidů, například hydroxidu draselného nebo sodného, případně solí dvou nebo trojmocných kovů jako chloridu zinečnatého, vápenatého,· železitého_a hlinitého.
3. 3. Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím, že adhezní médium se tvoří roztoky nebo vodnýimi disperzemi polymerů, jako polymerů kaučukových, vinylovýeh, ekrylátevých, na bázi škro bu, kaseinu nebo odbouraných bílkovin.
4. 4. Způsob podlé bodů 1 a 2, vyznačený tím, že adhezní médium obsahuje podíl povrchově aktivních látek, například močovinu nebo thiomočovinu.
5. 5. Způsob výroby podle bodů 1 ež 4, vyznačený tím, že se vlákenné rouno před vpichováním smáčí vodou, například průchodem mezi dvojicí válců.
6. 6. Způsob výroby podle bodů 1 až 4, vyznačený tím, že vlákenné rouno se před vpichováním vystaví působení páry a tlaku.
7. 7. Způsob výroby podle bodů 1 až 6, vyznačený tím, že se na povrch rouna stěrkou nanese a zatře vrstva zpěněného pojivá a lisuje mezi vyhřátými válci kelandru.