CS237351B1 - Zapojeni pro řízení toku materiálu ve výrobní lince, zejména dopravníkového typu - Google Patents

Abstract

Zapojení je určeno pro řízení toku materiálu ve výrobní lince, zejména dopravníkového typu, kde jednotlivý úsek výrobní linky se skládá z dílcích úseků, osazených snímači přítomnosti materiálu. Výstupy snímačů přítomnosti materiálu jsou spojeny s pohony jednotlivých dílčích úseků dopravníku. V závislosti na variantách osazení snímači přítomnosti materiálu a požadovaných modifikacích výsledného pohybového stavu jsou výstupy těchto snímačů spojeny s pohony jednotlivých dílčích úseků dopravníku řes přídavné logické obvody. apojení se uplatňuje v členěných výrobních linkách složených z dílčích úseků, s časovým kolísáním práce jednotlivých uzlů.

Description

Vynález se týká zapojení pro řízení toku kusového materiálu ve výrobních linkách, například polotovarů, obrobků, zejména formovacích rámů ve slévárnách a pod.

Známé způsoby dopravy kusových předmětů mezi jednotlivými uzly výrobní linky vyhovují pouze ve výrobních linkách s pevným časovým cyklem jednotlivých pracovních míst. Při výkyvech v práci návazných pracovních míst dochází buůto k přebytkům, nebo nedostatkům těchto kusových předmětů, což narušuje časové využití těchto výrobních zařízení.

Tyto nevýhody řeší v rozsahu svého použití zapojení pro řízení toku materiálu ve výrobní lince, zejména dopravníkového typu podle vynálezu, kde jednotlivý úsek výrobní linky se skládá z dílčích úseků, osazených snímači přítomnosti materiálu, jehož podstata spočívá v tom, že výstupy snímačů přítomnosti materiálu jsou spojeny s pohony jednotlivých dílčích úseků.

Jako dílčí úsek se rozumí část jednotlivého úseku výrobní linky vyznačující se konstrukční celistvostí, například s jedním pohonem.

Jako kusový předmět se rozumí obrobek, polotovar a pod. s konečnými a zpravidla stejnými délkovými rozměry.

V závislosti na variantách osazení snímači přítomnosti materiálu a požadovaných modifikacích výsledného pohybového stavu se jednotlivý dílčí úsek uvádí do stavu pohybu při dosažení kusového předmětu úrovně snímače přítomnosti materiálu na rozhraní tohoto dílčího úseku a předchozího dílčího úseku, a tento stav pohybu-trvá po dobu přechodu tohoto kusového předmětu místem tohoto snímače přítomnosti materiálu na tomto rozhraní.

Alternativně se jednotlivý dílčí úsek uvádí do stavu pohy bu při dosažení úrovně předchozího výstupního snímače přítomnosti materiálu na konci předchozího dílčího úseku, a tento stav pohybu trvá po dobu přechodu tohoto kusového předmětu místem tohoto výstupního snímače přítomnosti materiálu až do dosažení úrovně vstupního snímače přítomnosti materiálu na začátku tohoto dílčího úseku nebo až po dobu přechodu tohoto kusového předmětu místem tohoto vstupního snímače.

Stav pohybu jednotlivého dílčího úseku se zamezuje při dosažení jiného kusového předmětu úrovně snímače přítomnosti materiálu na rozhraní tohoto dílčího úseku a dalšího dílčího úseku.

Obdobně se stav pohybu jednotlivého dílčího úseku zamezuje při dosažení jiného kusového předmětu úrovně výstupního sní mače přítomnosti materiálu na konci tohoto dílčího úseku.

Při vzniku stavu pohybu jednotlivého dílčího úseku při do sazení kusového předmětu úrovně snímače přítomnosti materiálu se uvádí do stavu pohybu předchozí dílčí úseky.

Předností zapojení podle vynálezu je skutečnost, že jednotlivé kusové předměty samy o sobě způsobují při pohybu v jed notlivém úseku výrobní linky změnu pohybového stavu, tj. vznik stavu pohybu nebo opětovný přechod do stavu klidu jednotlivých dílčích úseků nebo jejich skupin, a to po dosažení úrovně předem zvolených míst osazených snímači přítomnosti materiálu nebo během doby přechodu místy těchto snímačů.

Výsledný pohybový stav umožňuje účelnou kompenzaci výkyvů v práci jednotlivých úseků výrobní linky, například časových výkyvů v přisunu a odběru jednotlivých kusových předmětů, a to postupnou akumulací při současném dopředném soustřeďování těch to kusových předmětů co nejblíž dalšího odběru a dosažení stavu okamžité pohotovosti k zásobování dalšího úseku výrobní linky.

Zapojení umožňuje řízení pohybu kusových předmětů s optimálním využitím kapacity uvažovaného úseku výrobní linky.

Zapojení podle vynálezu je v příkladném provedení znázorněno na přiloženém výkrese, kde na obr. 1, 2, 3 je znázorněn úsek výrobní linky, složený z dílčích úseků a osazený snímači

237 351 přítomnosti materiálu, jakož i principiální pohyb kusových předmětů, na obr. 4, 5, 6, 7, 8 je znázorněno optimální rozmístění snímačů, na obr. 9, 10, 11, 12, 13, 14 je znázorněn řízený pohyb těchto kusových předmětů, na obr. 15, 16, 17 je znázorněno rozmístění snímačů se zvětšenými odstupy a na obr. 18, 19, 20 je znázorněno napojení těchto snímačů na přídavnou logickou síť.

Na obr. 1 je znázorněn úsek výrobní linky složený z předchozího dílčího úseku D_i_₁, jehož pohybový stav je z dílčího úseku Ib, jehož pohybový stav je X-, z dalšího v pořadí dílčího úseku D-j_+2> jehož pohybový stav je X£₊₂, shodně v pořadí rostoucích indexů i-1, i, i+1, i+2, ... ve směru toku materiálu. ,

V logickém vyjádření pohybového stavu vyjadřuje logická hodnota 1 - úsek je ve stavu pohybu, logická hodnota 0 vyjadřuje - úsek je ve stavu klidu.

Je znázorněno osazení úseku výrobní linky snímači přítomnosti materiálu, a to na rozhraní dílčích úseků. Na rozhraní před předchozím dílčím úsekem je předchozí snímač přítomnosti materiálu na rozhraní mezi předchozím dílčím úsekem D. , a dílčím úsekem D. je snímač přítomnosti materiálu *·

S·, na rozhraní mezi dílčím úsekem D· a dalším dílčím úsekem ^Ci+1 ď^e ^Iší snímač přítomnosti materiálu S^₊^, na rozhřáni mezi dalším dílčím úsekem a dalším v pořadí dílčím Úsekem ^Di+2 ď^e další v pořadí snímač přítomnosti materiálů?S i+2’ P^ří“ padně na rozhraní za dalším v pořadí dílčím úsekem J^e případný další v pořadí snímač přítomnosti materiálu

Na dalším dílčím úseku je první kusový předmět P^, na předchozím dílčím úseku 9^e druhý kusový předmět Pg·

Jako výchozí se předpokládá takový pohybový stav, že předchozí dílčí úsek D_iw<1 a dílčí úsek D_i jsou ve stavu pohybu·

237 351

Na obr. 2 je znázorněn takový stav, kdy první kusový předmět P₁ dosáhl úrovně dalšího snímače přítomnosti materiálu S_i+1< Stav - materiál je přítomen v místě tohoto dalšího snímače vyvolává stav pohybu dalšího dílčího úseku D^₊₁ a udržuje tento stav po celou dobu přechodu tohoto kusového předmětu P^ místem tohoto dalšího snímače

Na obr. 3 je znázorněn stav na konci přechodu tohoto prvního kusového předmětu P^ místem dalšího snímače přítomnosti materiálu což vyvolává opětovný přechod tohoto dalšího dílčího úseku Ib^ úo stavu klidu. Zároveň přechází do stavu klidu dílčí úsek lb, avšak předchozí dílčí úsek ve stavu pohybu setrvává. Následné dosažení druhého kusového předmětu úrovně snímače přítomnosti materiálu S^ vyvolává opětovně přechod dílčího úseku Ih do stavu pohybu. Na konci přechodu tohoto druhého kusového předmětu P₂ místem snímače přítomnosti materiálu přechází předchozí dílčí úsek Ib^ a dílčí úsek lb do stavu klidu.

Je zřejmé postupné zmenšování výchozí vzdálenosti prvního kusového předmětu P^ a druhého kusového předmětu P₂.

Na obr. 4 je složení úseku výrobní linky shodné s obr. 1, avšak osazení snímači přítomnosti materiálu je, odlišné. Na začátku předchozího dílčího úseku P^e^chozí vstupní snímač přítomnosti materiálu na konci tohoto dílčího úseku je předchozí výstupní snímač přítomnosti materiálu ^na začátku dílčího úseku lb je vstupní snímač přítomnosti materiálu na konci tohoto dílčího úseku je výstupní snímač přítomnosti materiálu S^, na začátku dalšího dílčího úseku ^i+1 *j^e vstupní snímač přítomnosti materiálu ^Si₊1> na konci tohoto dílčího úseku je další výstupní snímač přítomnosti materiálu na začátku dalšího v pořadí dílčího úseku

237 351

I>i₊2 J^e další v pořadí vstupní snímač přítomnosti materiálu ^S^₊₂, na konci tohoto dílčího úseku je další v pořadí výstup2 ní snímač přítomnosti materiálu S.j+2*

Na tomto obr. 4 a obr. 5, 6, 7, 8 je znázorněn pohyb kusových předmětů P^, P2, Pj.

Na obr. 4 je na předchozím dílčím úseku první kusový předmět P-^, a to při dosažení úrovně předchozího výstupního 2 snímače přítomnosti materiálu Stav - materiál je přítomen v místě tohoto předchozího výstupního snímače vyvolává stav pohybu dílčího úseku Dp Předpokládá se, že vzdálenost předchozího výstupního snímače přítomnosti materiálu je s výhodou menší než je délkový rozměr prvního kusového předmětu P^, takže za stavu pohybu předchozího dílčího úseku ^Di-1 ^a dílčí*¹⁰ úseku dosáhne první kusový předmět P-^ úrovně vstupního snímače přítomnosti materiálu ^S^ před ukončením

.....' 2 přeehodu místem předchozího výstupního snímače Konec přechodu prvního kusového předmětu P^ místem předchozího výstupního snímače způsobuje přechod předchozího dílčího úseku do stavu klidu za předpokladu, že žádný jiný kusový předmět nenabíhá. Následné ukončení přechodu prvního kusového předmětu P^ místem vstupního snímače způsobuje přechod dílčího úseku do stavu klidu, obr. 5.

Na obr. 9 je na předchozím dílčím úseku druhý kusový předmět ?2» Tento předchozí dílčí úsek a dílčí úsek jsou ve stavu klidu.

Následný náběh třetího kusového předmětu P^ způsobuje přechod předchozího dílčího úseku do stavu pohybu, obr. 6. Při dosažení druhého kusového předmětu P2 úrovně “7 2 předchozího výstupního snímače přítomnosti materiálu přechází dílčí úsek D_i opětovně do stavu pohybu.

237 351

Na obr. 7 a obr. 8 je znázorněn postupný přechod do stavu pohybu a do stavu klidu, což způsobuje postupné zmenšování původních vzdáleností jednotlivých kusových předmětů P^, P₂, a současně jejich postupné přemísťování směrem dopředu ve směru základního toku materiálu.

Na obr. 7 je dále znázorněno blokování stavu pohybu od dalšího dílčího úseku D^₊^ postupně na dílčí úsek a na před· chozí dílčí úsek D^-^.

Je zřejmé, že pohybový stav, tj. stav pohybu nebo stav klidu jednotlivého dílčího úseku je vázán konstrukční celistvostí tohoto úseku, který je poháněn jako nedílný celek. Je-li stav na rozhraní dalšího dílčího úseku a dalšího v pořadí dílčího úseku D^₊₂ takový, že tento další v pořadí popřípadě další dílčí úsek je ve stavu klidu a má znemožněnou změnu na stav pohybu, zamezuje se při dosažení prvního kusového předmětu P·^ úrovně výstupního snímače přítomnosti materiálu stav pohybu předchozího úseku D^^. Stav klidu předchozího dílčího úseku D^^, dalšího dílčího úseku D^₊-^ trvá až do odstranění překážky, jež znemožňuje změnu na stav pohybu dalšího dílčího úseku

Jako překážku znemožňující změnu na stav pohybu je zaplnění některého dílčího úseku kusovými předměty, a to až do opětovného zahájení odběru na konci úseku výrobní linky.

Odpadnutí překážky způsobuje změnu na stav pohybu předchozího dílčího úseku D^^, dílčího úseku Ιλ , dalšího dílčího úseku D_i+1· Dílčí úsek přechází do stavu klidu při ukončení přechodu třetího kusového předmětu místem vstupního snímače jak ukazuje obr. 8.

Na obr. 9 je složení úseku.výrobní linky a osazení snímači přítomnosti materiálu shodné s obr. 4. Na tomto obr. 9 a na

237 351 obro 10, 11, 12, 13, 14 je znázorněn pohyb kusových předmětů P,, **2’ ^3 ^se zvětšenými výchozími vzdálenostmi těchto kusových předmětůo

Na předchozím dílčím úseku je třetí kusový předmět

Ρ^, na dílčím úseku Iú je druhý kusový předmět ?2> na dalším dílčím úseku D_i+1 je první kusový předmět

První kusový předmět P^ je znázorněn v poloze dosažení úrovně dalšího výstupního snímače přítomnosti materiálu což způsobuje přechod dalšího v pořadí dílčího úseku D^₊2 úo stavu pohybu» Tento další v pořadí dílčí úsek D^₊₂ přechází opětovně do stavu klidu při ukončení přechodu tohoto prvního kusového předmětu P^ místem dalšího v pořadí vstupního snímače přítomnosti materiálu S^₊2, obr. 10. Trvající stav pohybu předchozího dílčího úseku dílčího úseku a dalšího dílčího úseku způsobuje následné dosažení druhého kusového předmětu P^ úrovně dalšího výstupního snímače přítomnosti ~

materiálu a opětovný přechod dalšího v pořadí dílčího úseku ůo stavu pohybu, obr. 11.

Na obr. 12 je znázorněn stav ukončení přechodu druhého kusového předmětu místem dalšího v pořadí vstupního snímače přítomnosti materiálu ^3^+2> což způsobuje přechod dalšího v pořadí dílčího úseku D^₊₂ do stavu klidu.

Na obr. 13 a obr. 14 je znázorněn přechod třetího kusového předmětu P^ z dílčího úseku do dalšího dílčího úseku D^₊^» Při dosažení tohoto třetího kusového předmětu P. úrovně výstupního snímače přítomnosti materiálu přechází další dílčí úsek do stavu pohybu, obr. 13, kterýžto stav trvá až do ukončení přechodu tohoto třetího kusového předmětu P^ mastem dalšího vstupního snímače přítomnosti materiálu

Výsledkem je akumulace kusových předmětů při jejich . 8

237 351 současném přemistování směrem dopředu ve směru základního pohybu materiálu. Vzdálenost těchto akumulovaných kusových předmětů vymezuje zejména vzdálenost vstupních snímačů přítomnosti materiálu od výstupních snímačů přítomnosti materiálu ve směru pohybu kusových předmětů.

Na obr. 15 je složení úseku výrobní linky shodné s obr. 1, ' osazení snímači přítomnosti materiálu je obdobné jak na obr. 4, popřípadě obr. 9, avšak umístění vstupních snímačů přítomnosti materiálu je odlišné, a to ve zvětšené vzdálenosti vždy od rozhraní dvou návazných dílčích úseků ve směru základního toku materiálu.

Na dílčím úseku je první kusový předmět P^ při dosaže— — 2 ní úrovně výstupního snímače přítomnosti materiálu S^, což způsobuje přechod do stavu pohybu dalšího dílčího úseku Vzdálenost dalšího vstupního snímače přítomnosti materiálu ^i+1 ^vý^stuP^níh0 snímače přítomnosti materiálu je větší než je délkový rozměr prvního kusového předmětu P^.

Následný dílčí úsek D_i+1 přechází opět do stavu klidu.

Při dosažení prvního kusového předmětu P^ úrovně dalšího vstupního snímače přítomnosti materiálu obr. 16, popřípadě až při ukončení pohybu kusového předmětu P^ místem tohoto dalšího vstupního snímače přítomnosti materiálu obr. 17.

Zvětšená vzdálenost těchto vstupních snímačů přítomnosti materiálu od výstupních snímačů přítomnosti materiálu s indexem pořadí nižším o 1 má za následek zvětšení mezer mezi jednotlivými akumulovanými kusovými předměty, jakož i pozměněné řízení jednotlivých dílčích úseků.

Při osazení úseku výrobní linky snímači přítomnosti materiálu na rozhraní jednotlivých dílčích úseků podle obr. 1 představují výstupní signály těchto snímačů přímo řídící sig9

237 351 nály jednotlivých dílčích úseků, a to jedničkový výstupní signál představuje řídicí signál pro přechod příslušného dílčího úseku do stavu pohybu nebo trvání stavu pohybu, nulový výstupní signál představuje řídící signál pro přechod do stavu klidu nebo trvání tohoto stavu klidu» Tak například jedničkový výstupní signál snímače přítomnosti materiálu představuje řídicí signál pro přechod dílčího úseku do stavu pohybu nebo trvání tohoto stavu pohybu, nulový výstupní signál tohoto snímače přítomnosti materiálu představuje řídící signál pro přechod do stavu klidu nebo trvání tohoto stavu klidu tohoto úseku

Při osazení jednotlivých dílčích úseků vstupními snímači přítomnosti materiálu a výstupními snímači přítomnosti materiálu se tyto snímače přítomnosti materiálu připojují na'přídavnou logickou sít.

Na obr» 18 je předchozí výstupní snímač přítomnosti materiálu napojen na druhý vstup a^, vstupní snímač přítomnosti materiálu je napojen na první vstup ^s^ kombinačního logického obvodu A^. Při použití kombinačního obvodu s funk· cí logického součtu, vztaženo na první vstup ^a^ a na druhý vstup a^ tohoto obvodu A^, představuje signál na výstupu

Z A^ > tohoto obvodu A^ logický součet výstupního signálu před· 2 chozího výstupního snímače přítomnosti materiálu 3· _Ί a výstupního signálu vstupního snímače přítomnosti materiálu a představuje již přímo řídící signál pohybového stavu dílčího úseku

Na obr. 19 je znázorněna blokovací funkce stavu pohybu X^ dílčího úseku Ih od dalšího dílčího úseku Eň+j popřípadě od dalšího v pořadí dílčího úseku D£₊₂ ^e _z . .2

Předchozí výstupní snímač přítomnosti materiálu je

237 331 o

napojen na druhý vstup b^, vstupní snímač přítomnosti materiálu je napojen na první vstup přídavného logického obvodu Β., jehož výstup 4 B. > je spojen s prvním vstupem ^a. přídavného kombinačního obvodu CN_O

MM.

Výstupní snímač přítomnosti materiálu je napojen na ——— druhý vstup b^₊₁, další vstupní snímač přítomnosti materiálu ^^i+1 ^naP°j^{en na} P^rvní vstup ^b^₊₁ dalšího přídavného logického obvodu jehož výstup<B^₊^> je spojen s Mruhým vstupem ²c^ tohoto přídavného kombinačního obvodu CN<>

Jako přídavný logický obvod B^ se uvažuje přednostně obvod s funkcí logického součtu, vztaženo na první vstup ^b^ a na druhý vstup b^ tohoto obvodu B^.

Jako přídavný kombinační obvod CN se uvažuje přednostně logický obvod JB-NENÍ, vztaženo na první vstup ¹c^ a na druhý vstup c^ tohoto obvodu CN₀

Signál na výstupu / )> přídavného kombinačního obvodu

CN představuje logický součet výstupního signálu předchozího 2 výstupního snímače přítomnosti materiálu ^a výstupního signálu vstupního snímače přítomnosti materiálu ^S^, blokovaný logickým součtem výstupního signálu výstupního snímače přítomnosti materiálu S^ a výstupního signálu dalšího vstupního snímače přítomnosti materiálu , který představuje již přímo řídicí signál pohybového stavu dílčího úseku IN .

Na obr. 20 je znázorněno napojení snímačů přítomnosti materiálu rozmístěných ve zvětšených vzdálenostech podle obr. 15.

Předchozí výstupní snímač přítomnosti materiálu $£_]_ je napojen na první vstup , vstupní snímač přítomnosti materiálu je napojen na druhý vstup ²πη paměíového obvodu M^.

Jako paměíový obvod se uvažuje libovolný parněíový obvod se záznamovým vstupem a mazacím vstupem,například klopný obvod

237 351 a hladinovými vstupy, dvojková paměť a pod., kde signál na výstupu tohoto paměťového obvodu trvá od časového okamžiku příchodu signálu na záznamový vstup až do časového okamžiku příchodu signálu na mazací vstup. V zapojení podle obr. 20 představuje první vstup m^ záznamový vstup, druhý vstup nn představuje mazací vstup tohoto paměťového obvodu M^o

Signál na výstupu < > tohoto paměťového obvodu představuje signál j^rolaný výstupním signálem předchozího výstupního snímače přítomnosti materiálu a vymazaný výstupním., signálem vstupního, snímače přítomnosti materiálu ^S^, a představuje již přímo řídicí signál pohybového stavu X^ dílčího ' úseku Dp

Analogicky k obr, 19 se výstup paměťového obvodu

Líh napojuje na první vstup ^c^ přídavného kombinačního obvodu

Ch za účelem přídavného blokování, a to signálem vyvolaným výs2 tupním signálem výstupního snímače přítomnosti materiálu S^ τ— a vymazaným výstupním signálem dalšího vstupního snímače

Zapojení podle vynálezu se vztahuje i na úseky výrobní

Alinky s občasným směrem jednotlivých dílčích úseků opačným než je směr základního toku materiálu.

Zapojení podle vynálezu se uplatňuje v členěných výrobních linkách, složených z dílčích úseků s časovým kolísáním práce jednotlivých uzlů.

Zcela konkrétní uplatnění nachází ve výrobních linkách sléváren ke’ kompenzaci výkyvů v práci formovacích strojů a uzlů odlévání popřípadě vytloukání odlitků.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU _{237 3S1}

   1. Zapojení k řízení toku materiálu ve výrobní lince,zejména dopravníkového typu, kde jednotlivý úsek výrobní linky se skládá z dílčích úseků, osazených snímači přítomnosti materiálu, vyznačené tím,že výstupy snímačů přítomnosti materiálu /S^_^/,/S^/, /S^₊^/,/S^₊₂/ spojeny s pohony jednotlivých dílčích úseků /^+2^ výrobní linky,
2. 2. Zapojení podle bodu 1, vyznačené tím, že výstupy Ífcřímuců /S^^/, /^Si+2^ Přítomnosti materiálu jsou spojeny s pohony jednotlivých dílčích úseků /D. _n/,/D./,/D. , _n/,/D. _o/ výrobní linky přes přídavné logické obvody, přičemž pro jednotlivý dílčí úsek /D^Z je výstup předchozího výstupního snímače přítomnosti materiálu / S^_-^/na konci předchozího úseku Aú^/ spojen o

   s druhým vstupem / a^/, výstup vstupního snímače přítomnosti materiálu /^S^/ na začátku tohoto dílčího úseku /D^/ je spojen s prvním vstupem /^a^Z kombinačního logického obvodu /A^/, jehož výstup je spojen s pohonem dílčího úseku /D^/.
3. 3. Zapojení podle bodu 1, vyznačené tím,že pro jednotlivý dílčí úsek /D^/ je výstup předchozího výstupního snímače přítomnosti materiálu / 3pojen s druhým vstupem / b-/, výstup vstupního snímače přítomnosti materiálu /^S^/ je spojen s prvním vstupem > /^b^/ přídavného logického obvodu /B^/, jehož výstup /<B^>/ je spojen s prvním vstupem /^c^/ přídavného kombinačního obvodu /CL/, výstup výstupního snímače přítomnosti materiálu / S^/ je spojen s druhým vstupem / b^₊^/, výstup dalšího vstupního snímače pří1 1 tomnosti materiálu /S^+j/ je spojen s prvním vstupem ^i₊l^Z dalšího přídavného logického obvodu /B^₊^/» j®hož výstupAB^^/

   - 13 237 351 je spojen s druhým vstupem / c^/ tohoto přídavného kombinačního obvodu /Cú/, jehož výstup /<C^>/ je spojen s pohonem tohoto dílčího úseku /D^/.
4. 4* Zapojení podle bodu 1, vyznačené tím,že pro jednotlivý dílčí úsek /D^/je výstup předchozího výstupního snímače přítomnosti materiálu / spojen s prvním vstupem / m^/, výstup vstupního snímače přítomnosti materiálu /^S^/ je spojen s druhým vstupem

   Q _v / m^/ pamětového obvodu /M^/, jehož výstup je spojen s pohonem dílčího úseku /D^/.
5. 5. Zapojení podle bodu 1, vyznačené tím,že pro jednotlivý dílčí úsek /D^/ je výstup předchozího výstupního snímače přítomnosti materiálu spojen s prvním vstupem /^m^/, výstup vstupního snímače přítomnosti materiálu /¹S_i/ je spojen s druhým vstupem Λη^/ pamětového obvodu /M^/, jehož výstup /<í<L^/_t je spojen s prvním vstupem /^c^/ přídavného kombinačního obvodu /0^/, jehož výstup /<C^>/ Ó^e spojen s pohonem tohoto dílčího'úseku /D^/«

   5 výkresů