CS237327B2

CS237327B2 - Způsob přípravy karboxyalkyldipeptidů

Info

Publication number: CS237327B2
Application number: CS821341A
Authority: CS
Inventors: Arthur A Patchett; Elbert E Harris; Matthew J Wyvratt; Edward W Tristram
Original assignee: Merck & Co Inc
Priority date: 1978-12-11
Filing date: 1982-02-26
Publication date: 1985-07-16
Also published as: CS237325B2; CS237326B2; CS237328B2

Description

Vynález se týká způsobu přípravy karboxyalkyldipeptidů obecného vzorce I

O R, R₃ R₄ R₅ O r_C—C—NH—CH—C—N—C—C—R₆ (I)

I II I

Ř2 o R7 kde

R a R_c jsou stejné nebo rozdílné a znamenají hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkenoxyskupinu s X až 6 atomy uhlíku, dialkylaminoalkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, acylaminoalkoxyskupinu s 1 až 6 a torny uhlíku v alkylovém zbytku a 2 až 12 atomy uhlíku v acylovém zbytku, acyloxyalko-xyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a 2 až 12 atomy uhlíku v acylovém zbytku, aryloxyskupinu s alespoň 6 atomy uhlíku, aralkyloxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku, substituovanou aryloxyskupinu s alespoň 6 atomy uhlíku nebo substituovanou aralkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku, kde substituentem je methyl, halogen nebo methoxyskupina, aminoskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, dialkylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, aralkylaminoskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku nebo hydroxyaminoskupinu,

Ri je vodík, alkyl s 1 až 20 atomy uhlíku, který zahrnuje rozvětvené acyklické skupiny, allyl, substituovaný alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, kde substituentem je halogen, hydroxyskupina, alkoxyskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, aryloxyskupina s alespoň 6 atomy uhlíku, aminoskupina, alkylaminoskupina, dialkylaminoskupina s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, acylaminoskupina se 2 až 12 atomy uhlíku, arylaminoskupina s alespoň 6 atomy uhlíku, a guanidinoskupina, imidazolyl, indolyl, merkaptoskupina, alkylthioskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, arylthioskupina s alespoň 6 atomy uhlíku, karboxyskupina, karboxamldoskupina, karbalkoxyskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, fenyl, substituovaný fenyl, kde substituentem je alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku, alkoxyskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, nebo- halogen, aralkyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku nebo indolylalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, aralkenyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkenylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku, substituovaný aralkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku, substituovaný indolylethyl, substituovaný aralkenyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkenylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku, kde substituentem je halogen nebo dihalogen, alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku, hydroxyskupina, alkoxyskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, aminoskupina, aminomethyl, acylaminoskupina se 2 až 12 atomy uhlíku, hydroxyskupina, alkoxyskupina s 1 až 3 uhlíku v alkylovém zbytku, alkylaminoskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, karboxyl, halogenalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku, kyanoskupina nebo sulfonamidoskupina, aralkyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku nebo indolylethyl, substituovaný na alkylové části aminoskupinou nebo acylaminoskupinou se 2 až 12 atomy uhlíku,

Rz a R7 znamenají vodík nebo alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku,

R₃ je vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, fenylalkyl 3 1 až 6 atomy uhlíku, aminomethyl-fenylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, hydro-xyfenylalkyl s 1 až B atomy uhlíku, hydroxyalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, acetylaminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, acylaminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a 2 až 12 atomy uhlíku v acylovém zbytku, aminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, dirnethylaminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, halogenalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, guanidinoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, imidazolylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, indolylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, merkaptoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku a alkylthioalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku,

R₄ je vodík nebo alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku,

R₃ je vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, fenyl, fenylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyfenylalkyl 3 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, guanidinoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, imidazolylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, indolylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, merkaptoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkylthioalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, R₄ a Rg jsou popřípadě spojeny dohromady k vytvoření alkylenového můstku se 2 až 4 atomy uhlíku, alkylenového můstku se 2 až 3 atomy uhlíku a jedním atomem síry, alkylenového můstku se 3 až 4 atomy uhlíku obsahujícího dvojnou vazbu nebo alkylenového můstku se 2 až 4 atomy uhlíku substituovaného hydroxyskupinou, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku, a jejich farmaceuticky vhodných solí a biologicky účinného isomeru.

Alkylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkenylové skupiny s 1 až 6 atomy uhlíku zahrnují například methyl, ethyl, propyl, ísopropyl, butyl, iso-butyl, terc.butyl, pentyl, isopentyl, hexyl, nebo vinyl, allyl, butenyl apod. Aralkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku zahrnují například benzyl, p-methoxybenzyl apod. Halogen znamená chlor, brom, jód nebo fluor. Aryl představuje fenyl nebo naftyl. Heteroarylové skupiny zahrnují například pyridyl, thienyl, furyl, indolyl, benzthienyl, imidazolyl a thiazolyl.

Substituované alkylové zbytky substituentu R_b R₃ a R₅ se znázorní skupinami jako

HO—CH₂—, HS—CH?—, H₂N—(CH₂)₄—, CH₃—S—(CH₂)₂—, H₃N-(CH₂)₃-,

NH

II

H₂.N—C—NH— (CH₂)₃— a podobně.

R₄ a Rr„ když jsou spojeny atomem uhlíku a dusíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří 4- až 6členný kruh, který může obsahovat jeden atom. síry nebo dvojnou vazbu.

Výhodné kruhy mají obecný vzorec

kde Y je CH₂, S nebo CHOCH₃, nebo vzorec

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde

R je hydroxyskupina, alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, aralkyloxyskupina s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku, dialkylaminoskupina s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, acylaminoalkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku v akylovém zbytku a 2 až 12 atomy uhlíku v acylovém zbytku, acyloxyskupina se 2 až 12 atomy uhlíku, alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku, kde substituentem je methyl, halogen nebo methoxyskupina,

R₆ je hydroxyskupina nebo amínoskupina,

R₂ a R₇ je vodík,

R₃ je alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo aminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku.

R₄ a Rg jsou spojeny a tvoří výhodné kruhy jak uvedeno výše, kdy Y je CH,, S nebo

CH—OCH₃,

Ri má výše definovaný význam.

Výhodnější sloučeniny jsou takové výhodné sloučeniny obecného vzorce I, kde

R_t je alkyl s 1až 8 atomy uhlíku, substituovaný alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, kde substituentem je amínoskupina, arylthioskupina s alespoň 6 atomy uhlíku, aryloxyskupina s alespoň 6 atomy uhlíku nebo arylaminoskupina s alespoň 6 atomy uhlíku, aralkyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku nebo indolylalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku nebo. substituovaný aralkyl (fenylalkyl nebo naftylalkyl) s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a substituovaný indolylalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, kde substituentem (yj je halogen, dihalogen, aminoskupina, aminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyskupina, alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku.

Nejvýhodnější jsou sloučeniny obecného vzorce I, kde

R je hydroxyskupina nebo alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku,

R₆ je hydroxyskupina,

R, a R₇ je vodík,

R₃ je methyl nebo aminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku,

R₄ a R₅ jsou spojeny atomem uhlíku a atomem dusíku a tvoří prolin, 4-thiaprolin, nebo 4-methoxyprolin,

R, je alkyl s 1 až 18 atomy uhlíku, substituovaný alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, kde substituentem je amínoskupina, arylthioskupina s alespoň 6 atomy uhlíku nebo aryloxyskupina s alespoň 6 atomy uhlíku nebo indolylalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, jako indolylethyl, nebo substituovaný aralkyl (fenylalkyl nebo naftylalkyl) s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a substituovaný indolylethyl, kde substituentem (y) je halogen, dihalogen, aminoskupina, aminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyskupina, alkoxyskupina s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku.

Výhodné, výhodnější a nejvýhodnější sloučeniny také zahrnují farmaceuticky vhodné soli.

Sloučeniny podle vynálezu jsou použitelné jako inhibitory konvertujícího enzymu a jako antihypertensiva.

Způsob přípravy sloučenin vzorce I se provádí tak, že se nechá reagovat amin obecného vzorce II

O Rl

II I

R—C—C—NH₂ (II) r₃ kde R₍ má výše uvedený význam, přičemž může zahrnovat vhodnou ochranu jakékoliv reaktivní skupiny a R a R₂ mají výše uvedený význam, s ketonem obecného vzorce III

R;j O R/, Rg

O=C—C—N—C—CO—R_o (ΪΠ)

R₇ kde R_s a R₅ mají výše uvedený význam, přičemž mohou zahrnovat vhodnou ochranu jakékoliv reaktivní skupiny a R/„ R₆ a R₇mají výše uvedený význam, potom se popřípadě ochranné skupiny odstraní a získá se sloučenina obecného vzorce I, kde R a R_(imají výše uvedený význam kromě hydroxyskupiny a R_h R₂, R₃, R₄, R₅ a R₇ mají výše uvedený význam a popřípadě se přemění R a/nebo Rf, hydrolýzou nebo hydrogenací vhodného meziproduktu na hydroxyskupinu a popřípadě se připraví její sůl a popřípadě se izoluje biologicky účinnější isomer chromatografii nebo frakční krystalizaci.

Aminokyselina (nebo ester, amid nebo hydroxamová kyselina) vzorce II se kondenzuje s ketonem vzorce III ve vodném roztoku, s výhodou téměř neutrálním, nebo ve vhodném organickém rozpouštědle (například CH_:!CN) za přítomnosti kyanoborohydridu sodného a získá se sloučenina obecného vzorce I (R₂=H).

Ve speciálním případě, kdy R, má substituent α-aminoskupinu, mohou se karbonylové a aminové skupiny běžně chránit jako /J-laktamové funkce.

Jestliže R a R_fi je karboxylová ochranná skupina, jako alkoxyskupina nebo benzyloxyskuplna nebo podobně, může se přeměnit známými způsoby, jako hydrolýzou nebo hydrogenací, na sloučeninu obecného vzorce I, kde R a/nebo R_fl je hydroxyskupina.

Výchozí látky, které se požadují pro výše uvedený postup, jsou známé v literatuře nebo se mohou připravit známými způsoby ze známých výchozích materiálů.

V produktech obecného vzorce I mohou být atomy uhlíku, ke kterým jsou R_b R,₍ a Rs připojeny, asymetrické. Tudíž existují sloučeniny v diastereoisomerních formách nebo jejich směsích. Ve výše popsané syntéze se mohou použít racemáty, enantiomery nebo diastereomery jako výchozí látky. Když se získají při syntetických postupech diastereomerní produkty, mohou se tyto dělit běžnými chromatografickými metodami nebo metodami frakční krystalizace. Obecně jsou v S-konfiguraci výhodné částečné struktury- tj.

O Rj

II I

R—C—C—NH—,

I r₃

R.) —NH—CHCO— a

R/, Rj O —N—C—C—

R₇ aminokyseliny vzorce I.

Sloučeniny podle vynálezu tvoří soli s různými anorganickými a organickými kyselinami a zásadami, které jsou také zahrnuty do rozsahu vynálezu. Tyto soli zahrnují amonné soli, soli alkalického kovu jako sodné a draselné, které jsou výhodné, soli kovu alkalických zemin jako vápenaté a hořečnaté soli, soli s organickými zásadami, například dicyklohexylaminové soli, N-methyl-D-glukamin, soli s aminokyselinami jako arginin, lysin apod. Také se mohou připravit soli s organickými a anorganickými kyselinami, například HC1, HBr, H₂SO₄, H₃PO₄, methansulfonovou, toluensulfonovou, maleinovou, fumarovou, kafrsulfonovou kyselinou. Výhodné jsou netoxické fyziologicky vhodné soli, ačkoliv jsou také použitelné jiné soli, například při izolaci nebo čištění produktu.

Soli se mohou vytvořit běžnými způsoby, jako reakcí volné kyseliny nebo volné báze produktu s jedním nebo více ekvivalenty vhodné báze nebo kyseliny v rozpouštědle nebo prostředí, ve kterém je sůl nerozpustná, nebo v rozpouštědle, jako vodě, které se potom odstraní ve vakuu nebo sublimačním sušením nebo výměnou kationtů přítomné soli za jiný kation na vhodném iontoměniči.

Sloučeniny podle vynálezu inhibuji enzym konvertující angiotensin a tak blokují konverzi dekapeptidu angiotensinu I na angiotensin II. Angiotensin II je účinná látka zvyšující krevní tlak.

Účinek snižující krevní tlak se může odvozovat od inhibice jeho biosyntézy obzvláště u zvířat a lidí, jejichž hypertenze je ovlivněna angiotensinem II. Dále odbourává konvertující enzym vasodepresorickou látku bradykinin. Proto inhibitory enzymu konvertujícího angiotensin mohou snižovat krevní tlak také potenciací bradykininu. Ačkoliv se musí relativní význam těchto· a dalších možných mechanismů potvrdit, jsou inhibitory enzymu konvertujícího angiotensin účinné antihypertensní látky na různých modelech zvířat a jsou použitelné klinicky, například u mnohých pacientů v humánní terapii s renoivaskulární, maligní a esěnciál237327 ní hypertenzí. Vznik například D. W. Cushman et al., Biochemistry 16, 5484 (1977).

Zhodnocení inhibitorů konvertujícího enzymu je provedeno· ve zkoušce in vitro· inhibice enzymu. Například použitelnou metodu uvedl Y. Piquilloud, A. Reinharz a M. Roth, Biochem. Biophys. Acta, 206, 136 (1970), podle které se měří hydrolýza karbobenzyloxyfenylalanylhistidinylleucinu.

Hodnocení in vivo se například provádějí u krys s normálním tlakem, kterým se podává angiotensin I, podle techniky ). R. Weeks a J. A. Jonese, Proč. Soc. Exp. Biol. Med. 104,646 (1960) nebo na modelu krys s vysokým obsahem reninu, jak uvádí S. Koletsky et al., Proč. Soc. Exp. Biol. Med. 125,96 (1967).

Sloučeniny podle vynálezu jsou použitelné jako antihypertensiva při léčení hypertensních savců, včetně lidí, a mohou se podávat k dosažení snížení krevního tlaku formováním do směsí, jako tablet, kapslí nebo elixírů pro parenterální podální. Sloučeniny podle vynálezu se mohou podávat pacientům (zvířatům a lidem) při potřebě tohoto léčení v dávkovém rozmezí 5 až 500 mg na pacienta při podávání několikrát za den celková denní dávka je v rozmezí 5 až 2000 miligramů. Dávka se mění v závislosti na závažnosti onemocnění, hmotnosti pacienta a dalších faktorech, které určí lékař.

Také se mohou podávat sloučeniny podle vynálezu ve směsi s dalšími diuretiky nebo antihypertensivy. Typické jsou směsi, jejichž individuální denní dávky se pohybují od jedné pětiny minimálně doporučených klinických dávek do maximálně doporučených hladin pro stav, kdy jsou podávány jednotlivě. K ilustraci těchto směsí se může jedna antihypertensní látka podle vynálezu klinicky účinná v rozmezí 15 až 200 mg na den účinně smísit při hladině v rozmezí 3 až 200 mg na den s následujícími antihypertensivy a diuretiky v daném rozmezí dávek na den:

hydrochlorthiazid (15 až 200 mgj, chlorothiazid (125 až 2000 mgj, ethakrynová kyselina (15 až 200 mg), amilorid (5 až 20 miligramů), furosemid (5 až 80 mgj, propanolol (20 až 480 mg), timolol (5 až 50 mg) a methyldopa (65 až 2000 mg). Kromě toho jsou směsi s třemi léky, jako hydrochlorthiazid (15 až 200 mgj plus amilorid (5 až 20 mg) + inhibitor konvertujícího enzymu podle vynálezu (3 až 200 mgj nebo hydrochlorthiazid (15 až 200 mg) + timolol (5 až 50 mg) + inhibitor konvertu jícího enzymu podle vynálezu (3 až 200 mg), účinné směsi při léčení vysokého krevního tlaku u hypertenzních pacientů. Výše uvedené rozmezí dávek se adjustuje na jednotkovém základě podle potřeby k dosažení rozdělení denní dávky.

Dávka se mění v závislosti na závažnosti onemocnění, hmotnosti pacienta a dalších faktorech, které ^hodnotí lékařVýše uvedené směsi se formují do farmaceutických přípravků, iak uvedeno dále.

Asi 10 až 500 mg sloučeniny nebo směsi sloučenin vzorce I nebo fyziologicky vhodné soli se smísí s fyziologicky vhodným vehikulem, nosičem, pomocnou látkou, pojivém, konzervační látkou, stabilizátorem, aromatickou látkou, atd. v jednotkové dávkové formě podle přijaté farmaceutické praxe. Množství účinné látky v těchto směsích nebo přípravcích je takové, aby ss dosáhlo vhodných dávek v daném rozmezí.

Příkladem adjuvantů, které se mohou včlenit do^; tablet, kapslí apod., jsou následující látky: pojivo, jako tragant, arabská guma, kukuřičný škrob nebo želatina, pomocná látka, jako mikrokrystalická celulóza, rozvolňovadlo, jako· kukuřičný škrob, předem želatinovaný škrob, kyselina alginová apod, kluzná látka, jako stearan horečnatý, sladidlo, jako sacharóza, laktóza nebo sacharin, aromatická látka jako silice z máty peprné libavková silice nebo· třešňová silice. Když se použije jako jednotková dávková forma kapsle, může obsahovat kromě výše uvedených látek tekutý nosič, jako mastný olej. Různé další materiály mohou být obsaženy jako· povlak nebo· mohou jiným způsobem modifikovat fyzikální formu dávkové jednotky. Například mohou být tablety potaženy šelakem, cukrem nebo obojím. Sirup nebo elixír může obsahovat účinnou sloučeninu, sacharózu jako sladidlo, methyl- a propylparaben, jako konzervační látku, barvivo' a aromatickou látku, jako třešňovou nebo pomerančovou silici.

Sterilní směs pro injekce se může formovat podle běžné farmaceutické praxe rozpuštěním nebo suspendováním účinné látky ve vehikulu, jako vodě pro injekci, přírodně se vyskytujícím rostlinném oleji, jako· sezamovém oleji, kokosovém oleji, podzemnicovém oleji, bavlníkovém oleji atd. nebo syntetickém mastném vehikulu, jako ethyloleanu nebo podobně. Podle potřeby se mohou včlenit pufry, konzervační látky, antlo idačaí látky apod.

Způsob podle vynálezu objasňují následující příklady. Výhodné diastereomery se izolu í sloupcovou chromatografii nebo frakční krystalizaci.

Příklad 1

A. N-(l-karbcxy-3-fenylpropyl)-L-lysyl-L-prolin (hydrochlcridová sůl)

Roztok kyseliny 2-oxo-4-fenylmáselná a ε-terc.BOC-L-lysyl-L-prolinu ve vodě se upraví hydroxidem sodným na pH 7 a nechá se působit kyanoborohydrid sodný při teplotě místnosti po několik dní. V podstatě celá ε-terc.BOC ochranná skupina se odštěpí, když se produkt adsorbuje na silně kyselém iontoměniči. Surový N-(l-karboxy-3-fenylpropyl j-L-lysyl-L-prolip se eluuje z prysky237327 řiče 10% amoniakem, lyofilizuje se a čistí se gelovou filtrační chromatografií (LH— —20). Nepatrný vrchol terc.BOC protonů v NMR spektru zmizí, když se na produkt působí 4 N ethylacetátem v plynném chlorovodíku. NMR spektrum výsledné chlorovodíkové soli produktu souhlasí se strukturou. Hmotové spektrum ukazuje molekulový ion při 693 m/e pro tetrasilylovaný druh. Chromatografií na XAD—2 pryskyřici za použití 3,5 % acetonitrilu v 0,1 M hydroxidu amonném se získá N-a-[l(Sj-karboxy-3-fenylpropyl)-L-lysyl-L-pr olin.

B. N-αι- [ 1- (S j -karboxy-3-f enylpropyl) -L-lysyl-L-prolin

Roztok kyseliny 2-oxo-4-fenylmáselné a Ν-ε-terc.Boc-L-lysyl-L-prolinu ve vodě se upraví hydroxidem sodným na pH 7 a nechá se působit kyanohorohydrid sodný při teplotě místnosti po několik dní. Produkt se adsorbuje na silně kyselém iontoměniči a eluuje se 2% pyridinem ve vodě. Frakce bohaté na produkt se oddestilují a působí se 4 N HCI v ethylacetátu, aby se odstranila terc.Boc ochranná skupina. Výsledná hydrochloridová sůl se převede na volnou bázi adsorpci na silně kyselém iontoměniči a elucí 2°/o pyridinem ve vodě. Lyofilizací frakcí bohatých na produkt se získá N-<*- (l-karboxy-3-f enylpr opyl) -L-lysyl-L-pr olin jako bílá kyprá látka. NMR spektrum souhlasí se strukturou. Hmotové spektrum ukazuje molekulový ion při 549 pro disilylovaný druh. Chromatografií se získá žádaný isomer.

Příklad 2

N- (l-methoxykarbonyl-3-methylthiopropyl) -alanyl-L-prolin

Roztok pyruvoyl-L-prolinu (185 mg), L-methionin-methylesteru (600 mg), a kyanoborohydridu sodného (200 mg) ve 20 ml methanolu se upraví zředěným methanolickým roztokem hydroxidu sodného do neutrální reakce. Po; třídenním stání při teplotě místnosti se produkt adsorbuje na silně kyselém iontoměniči a eluuje se 2% pyridinem ve vodě a získá se 80 mg produktu. NMR spektrum ukazuje OCH₃ při 3,95 δ, S— —CH₃ při 2,2 δ a CH—CH₃ při 1,55 a 1,7 5. Hmotový spektrogram silylového materiálu ukazuje očekávaný molekulový ion při 404 m/e.

P ř í k 1 a d 3

N- [ l-methO'xykarbonyl-2- (3-indolyl) -ethyl ] -alanyl-L-prolin

Stejným způsobem jako v příkladu 2 se methylester tryptofanu kondenzuje s pyruvoyl-L-prolinem za přítomnosti kyanoborohydridu sodného za vzniku N-(l-methoxy12 karbonyl-2- (3-indolyl) ethyl ] -alany 1-L-prolinu.

NMR spektrum v CDCl_:i ukazuje aromatické protony při 6,9 až 7,7, protony přilehlé k aromatickému jádru a přilehlé k dusíku při 2,8—3,9; alifatické methylenové protony při 1,4-2,7 a alaninmethyl při 1,0-1,4. Hmotový spektrogram silylového materiálu ukazuje ion při 516 m/e ve shodě s dlsilylovaným materiálem majícím ztrátu CH_:Jskupiny.

Příklad 4

N- [ 1 (S )-metho<xykarbonyl-2- (lH-imidazol-5-yl jethyl ] -DL-alanyl-L-prolin

Způsobem popsaným v příkladu 2 se kondenzuje methylester L-histidinu s pyruvoyl-L-prolinem za přítomnosti kyanoborohydridu sodného a získá se N-[l-methoxykarbonyl-2- (lH-imidazol-4-yl) ethyl ] -DL-alanyl-L-prolin. NMR spektrum v D₂,0 ukazuje imidazolové protony při 8,6 a 7,3; protony přiléhající k imidazolu a methylesterové protony při 3,7 a alanylmethyl při 1,1— —1,38.

Příklad 5

N- [ 1 (S) -ethoxykarbonyl-5-aminopentyl ] -D,L-alanyl-L-prolin

Roztok hydrochloridu ε-benzoyloxykarbonyl-L-lysin-ethylester (2,94 g) ve vodě (10 mililitrů) se zalkalizuje 15 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu draselného a extrahuje se CH₂C1₂.

Extrakt se suší síranem horečnatým a koncentruje se do sucha. Zbytek, ε-benzyloxykarbonyl-L-lysin-ethylester, se rozpustí v tetrahydrof uranu (20 ml) a přidá se pyruvoylprolin (555 mg) a práškovitá molekulární síto č. 4A (1,0 g). Směs se míchá 4 hodiny při teplotě místnosti. Během dvou hodin se přidá 630 mg kyanoborohydridu sodného v 1 ml CH₃OH a směs se míchá přes noc. Potom se filtruje, koncentruje do sucha a zbytek se rozdělí do 10 ml vody a 15 ml CH₂C1₂ (15 ml).

Vodná fáze se adsorbuje na silně kyselém iontoměniči a eluuje se 4% pyridinem ve vodě a získá se 470 mg N-[l(S)-ethoxykarbo>nyl-5-benzyl oxykarbony lamin opentyl ] -D,L-alanyl-L-prolinu. Ochranná skupina se odstraní hydrogenací ve směsi ethanol — voda v poměru 1 : 1 na 10% paládiu na uhlí jako katalyzátoru při 3,922 MPa. Směs se filtruje a filtrát se odpaří do sucha. Zbytek v methanolu se chromatografuje na koloně LH—20 a získá se žádaný N-[l(S)-ethoxykarbonyl-5-amino-pentyl]-D,L-alanyl-L-prolin. NMR spektrum (D₂O) a hmotové spektrum následující trimethylsilylace potvrzuje strukturu.

Hmotové spektrum silylovaného materiá2Š7 lu dává vrchol při 559 m/e pro trisilylovaný derivát a vrchol pří 487 m/e pro dísilylovaný derivát.

Příklad 6

N- [ l-karboxy-2- (S) -amino-3-f enylpropyl ] -D,L-alanyl-h-prolin

2-amino-4-f enyl-3-(S)-3-f taloylaminobutanová kyselina se kondenzuje s pyruvoyl-L-prolinem pomocí kyanoborohydridu sodného v methanolu v neutrálním prostředí a získá se N-(l-karboxy-3-fenyl-2-ftaloylamino-D,L-alanyl-L-prolin jako směs isomerů.

Tento* materiál se zahřívá v ethanolu pod zpětným chladičem s jedním ekvivalentem hydrazinu po dobu 1,5 hodiny, ochladí se, ftalhydrazid se odfiltruje a žádaný produkt se izoluje chromatografickými metodami a získá se žádaná sloučenina.

Chromatografie na tenké vrstvě silikagelu se směsí 10 EtoAc: 5 pyridin : 1 HOAc :

: 3 H₂O dává skvrnu s R_f = 0,15.

Příklad 7

N* [ l-karboxy-2- (S j -benzoylamino-3-f enylpropyl ]-D,L-alanyl-L-prolin

Roztok N-ftalo*yl-3-amino-4-fenyl-2-hydroxybutyronitrilu v ethanolu nasyceném bez2 7 vodým amoniakem se nechá stát 3 dny při teplotě místnosti. Rozpouštědlo* se odstraní ve vakuu a zbytek se zahřívá 6 hodin pod zpětným chladičem v koncentrované kyselině chlorovodíkové. Odpaří se do sucha a zbytek se čistí na koloně iontoměniče Dowex—*50 (H⁺), eluuje se postupně směsí voda — methanol 10 : 1, voda — pyridin 50 : : 1 a konečně 0,5 M roztokem hydroxidu amonného. Žádaná 2,3-diamino-4-fenylpropionová kyselina se izoluje z tohoto* posledního eluentu koncentrací do* sucha. Připraví se roztok komplexu mědi této aminokyseliny a benzoyluje se 3-aminoskupina in šitu benzoylchloridem za zásaditých podmínek metodou, kterou popsal R, Ro*eske et al.: J. Am. Chem. Soc., 78, 5883 (1956 j. Komplex mědi se štěpí sirovodíkem a získá se 2-amino-3-(S j-benzoylamino-4-fenylmáselná kyselina. Tento meziprodukt se kondenzuje s pyruvoyl-2-prolinem pomocí kyanoborohydridu sodného v methanolu v neutrálním prostředí a získá se žádaný N-[l-karboxy-2- (S j -benzoylamino-3-f enylpropyl ] -D,L-alanyl-L-prolm jako směs isomerů, která se může dělit popřípadě chromatografickými metodami.

Hmotové spektrum ukazuje vrchol při 596 m/e pro disllylovaný molekulový ion minus 15. NMR spektrum ukazuje absorbanci pro dva fenyly při 7,0-7,5 δ a diastereomerní methyly při 1,1 δ.

Claims

Způsob přípravy karboxyalkyldipeptidů obecného vzorce I

O R, R_:{ R₄ R-, 0

-rf Ί ;^;; f ·ιι ii . ·.?

R_C—C—NH—CH—-C—N—C-~ C—R_(; (lj

R₂ O ·' R- kde '

R a R_(i jsou stejné nebo rozdílné a znamenají hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, alkenoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, dialkylaminoalkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, acylaminoalkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a 2 až 12 atomy uhlíku v acylovém zbytku, acyloxyalkoxyskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a 2 až 12 atomy uhlíku v acylovém zbytku, aryloxyskupinu s alespoň 6 atomy uhlíku, aralkyloxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v aryíovém zbytku, substituovanou aryloxyskupinu s alespoň 6 atomy uhlíku nebo substituovanou aralkoxyskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v aryíovém zbytku, kde substituentem je methyl, halogen nebo nálezu methoxyskupina, aminoskupinu, alkylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, dialkylaminoskupinu s 1 až 6 atomy uhlíků, arálkylaminoskůplnu s 1 až 4 atomy uhlíku v alky lovem zbytku a alespoň 6 atomy uhlíků v aryíovém zbytku nebo hydroxyamirioskupinu,

Ri je vodík, alkyl s 1 až 20 atomy uhlíku, který zahrnuje rozvětvené acyklické skupiny, allyl, substituovaný alkyl s 1 až 4 atomy uhlíku, kde substituentem je halogen, hydroxyskupina, alkoxyskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, aryloxyskupina s alespoň 6 atomy uhlíku, aminoskupina, alkylaminoskupina, dialkylaminoskupina s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, acylaminoskupina se 2 až 12 atomy uhlíku, arylaminoskupina s alespoň 6 atomy uhlíku, a guanidinoekupina, imidazolyl, indolyl, merkaptoskupina, alkylthioskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, arylthioskupina s alespoň 6 atomy uhlíku, karboxyskupina, karboxamidoskupina, karbalkoxyskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, fenyl, substituovaný fenyl, kde substituentem je alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku, alkoxyskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, nebo* halogen, aralkyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v, arylovém zbytku nebo indolylalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, aralkenyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkenylo-vém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku, substituovaný aralkyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku, substituovaný indolylethyl, substituovaný aralkenyl s 1 až 3 atomy uhlíku v alkenylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku, kde substituentem je halogen nebo dihalogen, alkyl s 1 až 3 atomy uhlíku, hydroxyskupina, alkoxyskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, aminoskupina, amlnomethyl, acylaminoskupina se 2 až 12 atomy uhlíku, dialkylaminoskupina s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, alkylaminoskupina s 1 až 3 atomy uhlíku, karboxyl, halogenalkyl s 1 až 3 atomy uhlíku, kyanoskupina nebo sulfonamidoskupina, aralkyl s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a alespoň 6 atomy uhlíku v arylovém zbytku nebo indolylethyl, substituovaný na alkylové části aminoskupinou nebo acylaminoskupinou se 2 až 12 atomy uhlíku,

Rs a Rz znamenají vodík nebo alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku,

R₃ je vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, fenylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, aminomethyl-fenylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyfenylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, acetylaminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, acylaminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a 2 až 12 atomy uhlíku v acylovém zbytku, aminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, dimethylaminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, halogenalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, guanidinoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, ímidazolylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, indolylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, merkaptoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku a alkylthioalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku,

R₄ je vodík nebo alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku,

Rs je vodík, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, fenyl, fenylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyfenylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, hydroxyalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, aminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, guanidinoalkyl s 1 až 8 atomy uhlíku, imidazolylalkyl s 1 až

6 atomy uhlíku, indolylalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, merkaptoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkylthioalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, R₄ a R5 jsou případně spojeny dohromady k vytvoření alkylenového můstku se 2 až 4 atomy uhlíku, alkylenového můstku se 2 až 3 atomy uhlíku, a jedním atomem síry, alkylenového můstku se 3 až 4 atomy uhlíku obsahujícího dvojnou vazbu nebo alkylenového- můstku se 2 až 4 atomy uhlíku substituovaného hydroxyskupinou, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkylem s 1 až 6 atomy uhlíku, a jejich farmaceuticky vhodných solí a biologicky účinného isomeru, vyznačený tím, že se nechá reagovat amin obecného vzorce II

O R₄

II I .

R—C—c—nh₂ (II) ^R2 kde

Rj má výše uvedený význam, přičemž může zahrnovat vhodnou ochranu jakékoliv reaktivní skupiny a R a R₂ mají výše uvedený význam, s ketonem obecného vzorce III

R₃ O R₄ R5

O=C—C—N—C—CO—-Rg (III)

I r₇ kde

R₃ a R₅ mají výše uvedený význam, přičemž mohou zahrnovat vhodnou ochranu jakékoliv reaktivní, skupiny a R₄, Rg a R₇mají výše uvedený význam, potom se popřípadě ochranné skupiny odstraní a získá se sloučenina obecného vzorce I, kde R a Rg mají výše uvedený význam, kromě hydroxyskupiny a R_b R₂, R₃, R₄, R₅ a R₇ mají výše uvedený význam a popřípadě se přemění R a/nebo Rg hydrolýzou nebo hydrogenaci vhodného meziproduktu na hydroxyskupinu a popřípadě se připraví její sůl a případně se izoluje biologicky účinnější isomer chromatografií nebo frakční krystalizaci.