CS236885B2

CS236885B2 - Fungicide agent and processing of active components

Info

Publication number: CS236885B2
Application number: CS834128A
Authority: CS
Inventors: Gerhard Jaeger; Klaus Boeckmann; Karl H Buechel; Wilhelm Brandes; Paul-Ernst Frohberger; Hans Scheinpflug
Original assignee: Bayer Ag
Priority date: 1982-06-12
Filing date: 1983-06-08
Publication date: 1985-05-15
Also published as: ATE45350T1; US4945101A; AU567100B2; ES8403466A1; ZA834261B; HU189293B; EP0192055A2; EP0096786B1; DK269083D0; TR21499A; US4578396A; ES523165A0; EP0192055A3; JPH0463068B2; IL68937A0; AU1573283A; ATE29719T1; DK269083A; EP0096786A3; NZ204500A

Description

Vynález se týká nových hydroxyalklnyl-azolylderivátů, způsobu jejich výroby a jejich použití jako fungicidů.

Je již známo, že určité hydroxyalkyltriazoly, jako - například 2-(4-bifenylyl) -1- (2,4-dichlor fenyl )-3-( 1,2,4--rrazol-l-yl) -2-propanol - nebo 2-(4-)3 i fe myly i ) -l-( 4-chlorfenyl) -3-( 1,2,4--riazol-l-yl )-2-propanol, mají fungicidní vlastnosti (viz DE-OS 29 20 374). Účinnost těchto sloučenin však, zejména při jejich aplikaci v nižších množstvích a koncentracích, není vždy zcela uspokojivá.

Nyní byly nalezeny nové hydroxyalkynylazolylderiváty obecného vzorce I

OH

X-CsC-CH^t-R

I 4 2

HR R (l i ve kterém

R znamená přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 atomy uhlíku, popřípadě substituovanou jedním - až třemi stejnými či rozdílnými - substituenty vybranými ze skupiny -zahrnující alkylové skupiny s 1 ’’až 4 - -atomy uhlíku, dále - adamantylovou skupinu, fenylovou skupinu, popřípadě . substituovanou 1 až 3 stejnými či rozdílnými substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atomy halogenů, alkylové skupiny s - 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkylová skupiny s 1 až 2 atomy uhlíku a 1 . až 5 stejnými či rozdílnými atomy halogenů, s výhodou fluoru a chloru, a popřípadě halogensubstituovené fenylové skupiny, -a dále znamená seskupení vzorce

CH2Y¹ ... .

—-C—CH3 nebo

CH2Y²

CH3.

—C—(CH2)n-Y3 I

CH3 kde

Y¹ znamená atom vodíku nebo halogenu, Y² znamená atom halogenu,

Y³ představuje alkylovou skupinu, alkoxyskupinu nebo alkylthioskupinu obsahující vždy 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkoxyskupinu a halogenalkylth oskupinu obsahující vždy 1 až 2 atomy uhlíku a 1 až 5 stejných či rozdílných atomů halogenů, jako fluoru a chloru, alkenylovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části, kyanoskupinu, jakož i popřípadě jedním až třemi stejnými či rozdílnými substítuentny substituovanou fenylovou, fenoxylovou, fenylthío-, fenylalkoxylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části a fenylalkylthioskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části, přičemž jako substituenty na fenylových jádrech těchto skupin přicházejí v úvahu atomy halogenů, alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupiny a alkylthioskupiny obsahující vždy 1 až 2 atomy uhlíku, halogenalkylové, halogenalkoxylové a halogenalkylthioskupiny obsahující vždy 1 až 2 atomy uhlíku a 1 až 5 stejných nebo· rozdílných atomů halogenů, zejména fluoru a chloru, cyklohexylová skupina, dialkylaminoskupiny s 1 až 4 atomy uhlíku v každá části, nitroskupina, kyanoskupina, alkoxykarbonylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části a popřípadě halogensubstituovaná fenylová skupina, a n je číslo o hodnotě 0, 1 nebo 2,

R¹ znamená atom vodíku, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkenylovou nebo alkinylovou skupinu obsahující vždy 2 až 4 atomy uhlíku, jakož i popřípadě jedním až třemi stejnými či rozdílnými substituenty substituovanou benzylovou skupinu, přičemž jako substituenty fenylového zbytku této skupiny přicházejí v úvahu substituenty fenylového jádra uvedené u významu symbolu Y³,

A znamená atom dusíku nebo skupinu CH,

R² představuje atom vodíku nebo methylovou skupinu a

X znamená atom vodíku, bromu nebo jodu, jakož i jejich adiční soli s kyselinami a komplexy se solemi kovů.

Dále bylo zjištěno, že hydroxyalkinyl-azolylderiváty shora uvedeného obecného vzorce I se získají tak, že se oxirany obecného vzorce VI

(Vl>

ve kterém

R, R¹ a R² mají shora uvedený význam, nechají reagovat s azoly obecného vzorce V

ve kterém

A má shora uvedený význam, v přítomnosti ředidla a popřípadě v přítomnosti báze.

Na takto získané sloučeniny obecného vzorce I je pak popřípadě možno adovat kyselinu nebo sůl kovu.

Dále bylo zjištěno, že nové hydroxyalkinyl-azolylderiváty obecného vzorce I, jakož i jejich adiční soli s kyselinami a komplexy se solemi kovů, vykazují silné fungicidní vlastnosti. Přitom sloučeniny podle vynálezu překvapivě vykazují lepší fungicidní účinnost než z dosavadního stavu techniky známé hydroxyalkyltriazoly, jako například 2- (4-bifenyly 1 )-1-( 2,4,-dichlorf enyl) -3- (1,2,4-triazol-l-yl) -2-propanol nebo 2- (4-bifenyly 1 ) -1- (4-chlorf enyl )-3-( l,2,44riazol-yl) -2-propanol, které jsou z chemického hlediska podobnými sloučeninami. Účinné látky podle vynálezu představují tudíž obohacení dosavadního stavu techniky.

Nové hydroxyalkinyl-azolylderiváty jsou mimoto zajímavými meziprodukty. Tak je možno například sloučeniny obecného vzorce I převést na hydroxylové skupině obvyklým způsobem na odpovídající ethery. Dále je možno o sobě známým způsobem reakcí například s acylhalogenindy, isokyanáty nebo karbamoylchloridy připravovat acyl- nebo karbamoyl-deriváty sloučenin obecného vzrce I.

Předmětem vynálezu je fungicidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje jeden hydroxyalkinyl-azolylderivát shora uvedeného obecného vzorce I nebo jeho adiční sůl s kyselinou nebo komplex se solí kovu, a shora uvedený způsob výroby těchto účinných látek.

Zvlášť výhodné jsou ty sloučeniny obecného vzorce I, v němž

R znamená terc.butylovou, isopropylovou nebo methylovou skupinu, cyklopropylovou, cyklopentylovou nebo cyklohexylovou skupinu, které jsou vždy popřípadě substituovány jedním nebo dvěma stejnými či rozdílnými substituenty vybranými ze skupiny zahrnující methylovou, ethylovou, isopropylovou a terc.butylovou skupinu, dále znamená adamantylovou skupinu, popřípadě jednou až dvakrát substituovanou fenylovou skupinu, přičemž tyto substituenty jsou stejné nebo rozdílné a jsou vybrány ze skupiny zahrnující fluor, chlor, methylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu a popřípadě chlorsubstituovanou fenylovou skupinu a dále znamená seskupení vzorce

CI-I2Y¹ —С—СНз nebo

I

CH2Y² (V)

A

3 8 8 8 5

CHs —C—(CH2)n~Y³

CHs kde

Y¹ , představuje atom vodíku, fluoru, chloru nebo bromu,

Y² znamená atom fluoru, chloru · nebo bromu,

Y³ představuje methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu, isopropylovou skupinu, terc.butylovou skupinu, methoxyskupinu, methylthioskupinu, ethylthioskupinu, trifluormethoxyskupinu, trifluormethylthioskupinu, vinylovo-u skupinu, methoxykarbonylovou skupinu, ethoxykarbonylovou skupinu, kyanoskupinu nebo popřípadě jedním až dvěma stejnými či rozdílnými substituenty substituovanou fenylovou, fenoxylovou, fenylthio-, fenylmethoxylovou nebo fenylthioskupinu, přičemž jako substituenty fenylových zbytků těchto skupin přicházejí v úvahu fluor, chlor, brom, methylová skupina, ethylová skupina, isoproplová skupina, terc.butylová skupina, methoxyskupina, methylthioskupina, ethoxyskupina, trifluormethylová skupina, trifluormethoxyskupina, trifluormethylthioskupina, nitroskupina, dimethylaminoskupina, methoxykarbonylová skupina a popřípadě chlorsubstituovaná . fenylová skupina a n je číslo o hodnotě 0, 1 nebo 2,

R1 znamená atom . vodíku, methylovou skupinu, vinylovou skupinu, allylvou skupinu, propargylovou skupinu nebo benzylovou skupinu, popřípadě substituovanou jedním až dvěma stejnými či rozdílnými substituenty, přičemž jako substituenty fenylového zbytku přicházejí s výhodou v úvahu výhodné substituenty fenylového zbytku uvedené u významu symbolu Y³, a

A, R2 a X mají. význam . uvedený v definici předmětu vynálezu.

Výhodnými sloučeninami podle vynálezu jsou rovněž adiční produkty kyselin a těch hydroxyalkinyl-azolylderivátů obecného vzorce I, v nichž substituenty A, R, R¹, R2 a X mají významy uvedené pro tyto symboly jako výhodné již výše.

Ke kyselinám, které je možno adovat na sloučeniny podle vynálezu, náležejí s výhodou halogenvodíkové kyseliny, jako· například kyselina chlorovodíková a kyselina bromovodíková, zejména kyselina chlorovodíková, dále · kyselina · fosforečná, kyselina dusičná, .· jedno- a dvojsytné karboxylové a hydroxykarboxylové kyseliny, jako· například· kyselina octová, kyselina maleinová, kyselina jantarová, kyselina · fumarová, kyselina vinná, · kyselina citrónová, kyselina salicylová, kyselina sorbová a · kyselina mléčná, jakož i sulfonové kyseliny, například kyselina p-toluensulfonová · a 1,5-naftalendisulfonová.

Výhodnými sloučeninami · podle · vynálezu jsou · rovněž adiční produkty solí kovů II. až IV. hlavní skupiny a I. a · II., jakož i IV. · až VIII. vedlejší skupiny periodické soustavy prvků, a těch hydroxyalkinyl-azolylderivátů obecného · vzorce I, v nichž symboly A, R, R1, R2 a X mají významy, . které již byly pro · tyto symboly jmenovány jako· výhodné výše.

V · daném případě jsou výhodné soli mědi, zinku, manganu, hořčíku, cínu, železa a niklu. Jako · anionty těchto so-lí přicházejí v úvahu anionty odvozené od těchto kyselin, které · vedou k fyziologicky snášitelným prov této souvislosti halogenvodíkové kyseliny, duktům. Zvlášť · výhodnými kyselinami jsou jako · například . . kyselina chlorovodíková a kyselina bromovodíková, dále kyselina fosforečná, kyselina dusičná a kyselina sírová.

Použijí-li se · jako výchozí látky · například

2-(3,4-^c^dcHhoi^r(^:nylj-2-^-^[vo’^pargyloj^ii\^a^n a 1,2,4-triazol, · je možno průběh reakce podle vynálezu popsat následujícím schématem:

Oxirany, · používané jako výchozí látky při práci způsobem podle vynálezu, jsou obecně definovány shora uvedeným vzorcem VI. V tomto obecném vzorci mají symboly R, R¹a R2 s výhodou tytéž významy, které již byly pro tyto symboly jmenovány · jako výhodné v souvislosti s popisem sloučenin obecného vzorce I podle vynálezu.

Oxirany obecného· vzorce VI nejsou dosud známé, lze je však jednoduše získat tak, že se ihydroxyalkinyl-helogenidy obecného vzorce IV

OH

H—C=C—CH2—C—R (IV)

CRXR²

I

Hal' ve kterém

R, R¹ a R² mají shora -uvedený význam a

Hal* znamená atom halogenu, zejména chloru nebo bromu, nechají reagovat s bází, - například s uhličitanem draselným, ve dvoufázovém systému, jako například v systému methylenchlorid-voda, v přítomnosti katalyzátoru fázového přenosu, například triethylbenzylamoniumchloridu, při teplotě mezi 20 a 50 °C.

Azoly, používané jako další výchozí látky při práci způsobem podle vynálezu, jsou obecně definovány shora uvedeným vzorcem

V. V tomto obecném vzorci má symbol A s výhodou stejný význam, jaký byl pro něj ' uveden v definici produktu podle vynálezu.

Azoly obecného vzorce V - jsou v organické chemii obecně známé.

Jako ředidla při - práci způsobem podle vynálezu přicházejí v úvahu organická rozpouštědla inertní ' za reakčních podmínek, k nimž náležejí - s výhodou alkoholy, jako methanol, ethanol, - propanol, isopropanol, butanol nebo- isobutanol, nitrily, jako acetonitril, estery, jako- ethylacetát, ethery, jako dioxan, amidy, jako dimethylformamid, - jakož i aromatické uhlovodíky, jako benzen -a toluen.

Jako báze přicházejí při práci způsobem podle vynálezu v úvahu všechny běžně používané anorganické báze, k nimž s výhodou náležejí uhličitany alkalických kovů, jako uhličitan draselný nebo uhličitan sodný, alkoxidy alkalických kovů, jako methoxid a ethoxid sodný nebo- methoxid -a ethoxid draselný, hydridy alkalických kovů, jako natriumhydrid, terciární aminy, jako triethylamin nebo- benzyldimethylamin, jakož i azoly obecného vzorce V nebo jejich soli s alkalickými kovy.

Reakční teploty při práci - způsobem podle vynálezu se mohou pohybovat v širokých mezích. Obecně se pracuje při teplotě mezi 20 -a 150 °C, s výhodou mezi 40 -a 120 °C.

Při práci způsobem podle vynálezu se na 1 mol oxiranu -obecného vzorce VI s výhodou nasazuje 1 až 2 mol azolu -obecného- vzorce V a popřípadě katalytické až molární množství báze. Izolace výsledného produktu se provádí obecně známým způsobem.

Sloučeniny shora uvedeného- obecného vzorce I lze alternativně připravit i tak, že se azolylketony obecného vzorce II

R-CO-CR¹ R-N. I

Ν=Λ/

Г) ve kterém

A, R, R1 -a R2 mají shora uvedený význam, nechají reagovat s propargylhalogenidy obecného - vzorce III

HCh=C—CH2—Hal (III) ve kterém

Hal znamená atom halogenu, zejména chloru nebo bromu, v přítomnosti -aktivovaného hliníku -a v přítomnosti ředidla, nebo že se hydroxyalkinylhalogenidy obecného vzorce IV

OH

H—C=C—CH2—C—R (IV)

CR¹R²

Hal' ve kterém

R, R1 a R2 mají shora uvedený význam - -a

Hal' znamená atom halogenu, zejména chloru - nebo bromu, nechají reagovat s azoly obecného- vzorce V

ve kterém

A - má shora uvedený význam, v přítomnosti báze -a v přítomnosti ředidla, nebo že se hydroxyalkinyl-azolylderiváty obecného vzorce Ia

OH

H-C = C-CHzC-R cr^1rZ

(Ia) ve kterém

A, R, R1 -a R2 mají shora uvedený význam, nechají o sobě známým způsobem reagovat s halogenany -alkalických kovů.

Konkrétní provedení - těchto- alternativních postupů, jakož i příprava potřebných výcho-

zích látek jsou popsány níže v příkladech provedení.

К přípravě adičních solí sloučenin obecného vzorce I s kyselinami přicházejí s výhodou v úvahu ty kyseliny, které již byly jmenovány jako výhodné v souvislosti s popisem adičních solí sloučenin podle vynálezu s kyselinami.

Adiční soli sloučenin obecného vzorce I s kyselinami je možno připravovat jednoduchým způsobem běžnými metodami přípravy solí, například rozpuštěním sloučeniny obecného vzorce I ve vhodném rozpouštědle a přidáním kysěliny, například chlorovodíkové, a lze je izolovat o sobě známým způsobem, například odfiltrováním, a popřípadě vyčistit promytím inertním organickým rozpouštědlem.

К přípravě komplexů sloučenin obecného vzorce I se solemi kovů přicházejí s výhodou v úvahu soli obsahující ty anionty, které již byly jmenovány jako výhodné v souvislosti. s popisem komplexů sloučenin podle vynálezu se solemi kovů.

Komplexy sloučenin obecného vzorce I se solemi kovů je možno připravovat jednoduchým způsobem běžnm postupem, například rozpuštěním soli kovu v alkoholu, například ethanolu, a přidáním ke sloučenině obecného vzorce I. Komplexy se solemi kovů jo možno izolovat známým způsobem, například odfiltrováním, a popřípadě vyčistit překrystalováním.

Účinné látky podle vynálezu vykazují silný mikrobicidní účinek a lze je v praxi používat к potírání mikroorganismů. Popisované účinné látky jsou vhodné к upotřebení jako činidla к ochraně rostlin.

Fungicidní prostředky se při ochraně rostlin používají к potírání hub z tříd PlasmodOphomycetes, Oomycetes, Chytridiomycetes, Zygomycetes, Ascomycetes, Basidiomycetes a Deuteromycetes.

Bakteriální prostředky se při ochraně rostlin nasazují к potírání organismů u čeledí Pseudomonadaceae, Rhizobiaceae, Enterobacteriaceae, Corynebacteriaceae a Streptomycetaceae.

Skutečnost, že rostliny účinné látky podle vynálezu v koncentracích potřebných pro potírání chorob rostlin dobře snášejí, umožňuje ošetřování nadzemních částí rostlin, sazen¹*c a semen, jakož i půdy.

Jako činidla к ochraně rostlin je možno účinné látky podle vynálezu se zvlášť dobrými výsledky používat к potírání druhů Venturia, jako původci strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis), druhů Erysiphe, jako proti původci padlí travního na ječmeni (Erysiphe graminis), proti původcům dalších chorob obilovin, jako jsou Cochliobolus sativus a Pyrenophora třes (hnědá skvrnitost ječmene), jako i proti původcům chorob rýže jako jsou Pyricularia oryzae a Pellicularia sasakii. Výhodný je rovněž i současný baktericidní účinek sloučenin podle vynálezu.

Účinné látky se mohou převádět na obvyklé prostředky, jako jsou roztoky, emulze, suspenze, prášky, pěny, pasty, granuláty, aerosoly, přírodní a syntetické látky impregnované úč nnými látkami, malé částice obalené poiymerními látkami a ohalovací hmoty pro osivo, dále na prostředky se zápalnými přísadami, jako jsou kouřové patrony, kouřové dózy, kouřové spirály apod., jakož i na prostředky ve formě koncentrátů účinné látky pro rozptyl mlhou za studená nebo za tepla.

Tyto prostředky se připravují známým způsobem, například smísením účinné látky s plnidly, tedy kapalnými rozpouštědly, zkapalněnými plyny nacházejícími se pod tlakem nebo/a pevnými nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních činidel, tedy emulgátorů nebo/a dispergátorů nebo/a zpěňovacích činidel. V případě použití vody jako plnidla je možno jako pomocná rozpouštědla používat například také organická rozpouštědla. Jako kapalná rozpouštědla přicházejí v podstatě v úvahu: aromáty, jako xylen, toluen nebo alkylnaftaleny, chlorované aromáty nebo chlorované alifatické uhlovodíky, jako chlorbenzeny, chlorethyleny nebo methylenchlorid, alifatické uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafiny, například ropné frakce, alkoholy, jako butanol nebo glykol, jakož i jejich ethery a estery, dále ketony, jako aceton, methylethylketon, methylisobutylketon nebo cyklohexanon, silně polární rozpouštědla, jako ďmethylformamid a dime-thylsulfoxid, jakož i voda. Zkapalněnými plynnými plnidly nebo nosnými látkami se míní takové kapaliny, které jsou za normální teploty a normálního tlaku plynné, například aerosolové propelanty, jako halogenované uhlovodíky, jakož i butan, propan, dusík a kysličník uhličitý. Jako pevné nosné látky přicházejí v úvahu: přírodní kamenné moučky, jako kaoliny, aluminy, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonit nebo křemeliny, a syntetické kamenné moučky, jako vysoce disperzní kyselina křemičitá, kysličník hlinitý a křemičitany. Jako pevné nosné látky pro přípravu granulátů přicházejí v úvahu drcené a frakcionované přírodní kamenné materiály, jako vápenec, mramor, pemza, sepiolit a dolomit, jakož i syntetické granuláty z anorganických a organických mouček a granuláty z organického materiálu, jako z pilin, skořápek kokosových ořechů, kukuřičných palic a tabákových stonků. Jako emulgátory nebo/a zpěňovací činidla přicházejí v úvahu neionogenní a anionické emulgátory, jako polyoxyethylenestery mastných kyselin, polyoxyethylenethery mastných alkoholů, například alkylarylpolyglykolether, alkylsulfonáty, alkylsulfáty, arylsulfonáty a hydrolyzáty bílkovin, a jeho dispergátory, například lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.

Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat adheziva, jako karboxymethylcelulózu, přírodní a syntetické práškové, zrnité nebo latexovité polymery, jako arabskou gumu, polyvinylalkohol a polyvinylacetát.

Dále mohou tyto prostředky obsahovat barviva, jako anorganické pigmenty, například kysličník železitý, kysličník titanfcitý a ferrokyanidovou modř, a organická barviva, jako alizarinová barviva, azobarviva a kovová ftalocyaninová barviva, jakož i stopové prvky, například soli železa, manganu, boru, mědi, kobaltu, molybdenu a zinku.

Koncentráty obsahují obecně mezi 0,1 a 95 % hmotnostními, s výhodou mezi 0,5 a 90 % hmotnostními, účinné látky.

Účinné látky podle vynálezu mohou být v příslušných prostředcích obsaženy ve směsi s jinými známými účinnými látkami, jako fungicidy, baktericidy, ochrannými látkami proti ozobu ptáky, růstovými látkami, živinami pro rostliny a činidly zlepšujícími strukturu půdy.

Účinné látky podle vynálezu je možno aplikovat jako takové, ve formě koncentrátů nebo z nichž dalším ředěním připravených aplikačních forem, jako přímo použitelných roztoků, emulzí, suspenzí, prášků, past a granulátů. Aplikace se provádí obvyklým způsobem, například zálivkou, namáčením, postřikem, zamlžováním, odpařováním, injikací, natíráním, poprášením, pohazováním, mořením za sucha, za vlhka nebo v suspenzi, nebo inkrustací.

Při použití účinných látek к ošetřování nadzenmních částí roslin se mohou jejich koncentrace v aplikovatelných prostředcích pohybovat v širokém rozmezí. Tyto koncentrace obecně leží mezi 1 a 0,0001 % hmot., s výhodou mezi 0,5 a 0,001 % hmot.

Při ošetřování osiva je obecně zapotřebí na každý kilogram osiva použít 0,001 až 50 g, s výhodou 0,01 až 10 g účinné látky.

Při ošetřování půdy je zapotřebí používat účinné látky v místě, kde se má dosáhnout daného účinku, v koncentracích od 0,00001 do 0,1 % hmot., s výhodou od 0,0001 do 0,02 procenta hmot.

Vynález ilustrují následující příklady provedení, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje.

Příklad 1 ct

CH_ZCH₃

1,58 g (0,058 mol) hliníku ve formě šupinek se převrství 7,3 ml tetrahydrofuranu a přidá se к němu katalytické množství (0,05 gramu) chloridu rtutnatého a jeden krystal jodu. Po dvanáctihodlnovém stání při 20 °C se při 60 °C přikape 10,3 g (0,087 mol) proparglbromidu v 11 ml tetrahydrofuranu, směs se ochladí na —60 °C a přikape se к ní roztok 17,1 g (0,05 mol) 5-(2,4-dichlorfenOxy)-3,3-dimethyl-l- (1,2,4-triazol-l-yl )pentan-2-onu ve 20 ml tetrahydrofuranu. Reakční směs se nechá ohřát na 0 °C, při této teplotě se nechá ještě jednu hodinu stát, načež se к ní přidá 22 ml nasyceného vodného rozto ku chloridu amonného. Výsledná směs se zfiltruje, filtrát se odpaří ve vakuu a zbytek se vyjme 200 ml ethylacetátu. Ро> trojnásobném promytí vždy 100 ml vody se organická fáze vysuší síranem sodným a odpaří se ve vakuu. Poslední zbytky rozpouštědla se odstraní při 50 °C za tlaku 1 Pa. Získá se 14,3 gramu (74,8 % teorie) 7-(2,4-dichlorfenoxy)-5,5-dimethyl-4-(1,2,4-triazol-l-ylmethyl)-1-heptin-4-olu ve formě nahnědlého oleje o indexu lomu n_D ²⁰ = 1,5642.

Příprava výchozí látky

Ct ^1осн₂сД-^гсо-сн^Д

CH₃

К směsi 13,8 g (0,1 mol) uhličitanu draselného a 13,8 g (0,2 mol) 1,2,4-triazolu ve 200 mililitrech vroucího acetonu se za míchání přikape 30,9 g (0,1 mol) l-chlor-5-(2,4-dichlorfenoxy)-3,3-dimethylpentan-2-onu rozpuštěného v 80 ml acetonu. Směs se ještě 3 hodiny vaří pod zpětným chladičem, pak se ochladí na 0 až 10 °C, filtrací se zbaví soli a filtrát se odpaří ve vakuu. Po trituraci olejovitého zbytku s malým množstvím petroletheru se získá 32,4 g (94,6 % teorie) 5-(2,4-dichlorfenoxy )-3,3-dlmethyl-l-(l,2,4-triazol-l-yl)pentan-2-onu ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 62 °C.

3 6 8 8 5

P ř ί k 1 a d 2

OH

HCsC-CH_z-C“CÍC/4₃)₃

C H~C t

Příklad 3

OH нссс-сн£С-°) ^c _t ^H^^CH3

3,7 g hliníku ve formě šupinek, na špičku špachtle chloridu rtuťnatého· a jeden krystal jodu se ve 20 ml absolutního tetrahydrofuranu 12 hodin míchá, načež se k směsi při teplotě 50 až 60 °C přikape 24 g (0,2 mol) propargylbromidu rozpuštěného- ve 25 ml tetrahydrofuranu. Výsledná směs se ještě 30 minut míchá při teplotě 60 °C, pak se ochladí na —60 °C, a pomalu se k ní přikape 29,2 g (0,1 mol) 5-(4-chlorfenyl)-2,2-dimethyl-4-

-(l,2,4-trlazol-l-yl)pentan-onu ve 100 ml tetrahydrofuranu. Reakční směs se míchá ještě 1 hodinu při teplotě 0 °C a pak 2 hodiny při teplotě 20 °C, za chlazení se k ní přidá 50 ml nasyceného¹ vodného roztoku chloridu amonného, směs se zfiltruje a filtrát se odpaří. Krystalický zbytek se digeruje s vodou a pak se přesráží z 520 ml cyklohexanu. Získá - se

24,6 g (74,2 % teorie) 4-terc.butyl-6-(4-chlorfenyl) -5- (1,2,4-trfazol-l-y 1) -l-hexin-4-olu o teplotě tání 121 °C.

Příprava výchozí látky

CH^CH-CCH? (CH₃)₃

K roztoku 50,1 g (0,3 mol) 2,2-dimethyl^-4-(1,2,4--^ζο1-1-ι1 )butan-3-onu ve 150 ml absolutního Ν,Ν-dimethylformamidu se při teplotě 10 °C pomalu přidá 7,5 g (0,25 mol) natriumhydridu ve formě 80% olejové suspenze a směs se při teplotě 20 °C míchá .. až do ukončení vývoje plynu, načež se k ní za míchání přikape roztok 62 g (0,3 mol) 4-chlorbenzylbromidu v 50 ml Ν,Ν-dimethylformamidu. Po 5 hodinách se reakční směs za míchání vnese do- 900 ml vody, vysrážený pevný produkt se odfiltruje a přesráží se ze 175 mililitry ethanolu. Získá se 55,6 g (76 % teorie) 5- (4-chlorfenyl) -2,2-dimethyl-4- (1,2,4-triazol-l-yl]pentan-3-onu ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 124 °C.

6,5 g (0,241 mol) hliníku ve formě šupinek, na špičku špachtle chloridu rtutnatého a jeden krystal jodu se spolu s 35 .ml tethahydrofuranu 12 hodin míchá, načež se k směsi přikape při teplotě 50 až 60 °C 42 g (0,35 mol) propargylbromidu v 50 ml tetrahydrofuranu. Výsledná směs se . ještě 30 minut míchá při teplotě 60 -°C, pak se ochladí na —60 °C a při této teplotě se k ní pomalu přikape 34,2 g (0,17 mol) 2-(l,2,4-triazoM-yljpropiofenonu ve 150 ml tetrahydrofuranu. Po skončeném přidávání se reakční směs míchá ještě 1 hodinu při teplotě 0 °C a 2 hodiny při teplotě místnosti, pak se k ní za vnějšího· chlazení přikape 85 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného, směs se zfiltruje a filtrát - se odpaří ve vakuu. Zbytek se extrahuje třikrát vždy 150 ml směsi stejných dílů ethylacetátu a toluenu, spojené organické - fáze se promyjí vodou, vysuší ss bezvodým síranem sodným -a odpaří se ve vakuu. Po trituraci pevného zbytku se 40 ml toluenu se získá 18,7 g (45,6 % teorie) 4tfeny-t5t (1,2,4--riazol-l-yl )-l-hexin-4-olu ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 123 °C.

Příprava výchozí látky

CH₃

Roztok 223 g (1 mol) 2-brompropiofenonu ve 300 ml acetonitrilu se přikape k vroucí směsi - 414 g (6 - mol) triazolu -a 1200 ml acetonitrilu, - směs se 8 hodin zahřívá k varu, pak - se odpaří ve vakuu, zbytek se - vyjme 750 ml dichlormethanu a 750 ml vody, organická fáze se několikrát promyje vždy 500 ml vody - a vysuší se bezvodým síranem sodným. Po - -oddestilování rozpouštědla se odparek podrobí vakuové destilaci, čímž - se získá 111 gramů (55 % teorie) 2-(1,2,4--riazol-l-yl )propiofenonu o teplotě varu 133 - °C/15 Pa a o teplo-tě tání 117 °C.

236865

oddestiluje za sníženého tlaku. Získá se 113,5 g (86,1 °/o teorie) 5-chlor-4-(2,4-dichlorfenyl )-l-pentin-4-olu ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 55 až 57 °C.

К roztoku 72 g (0,5 mol) propiofenonu v 500 ml dlchlormethanu se při teplotě 20 °c přikape roztok 82 g (0,51 mol) bromu ve 100 ml dichlormethanu. Po 30 minutách se reakční roztok odpaří, čímž se v kvantitativním výtěžku získá 2-brompropiofenon, který se přímo podrobí další reakci.

Přikládá

К vroucímu roztoku 40,8 g (0,6 mol) imidazolu ve 250 ml n-propanolu se přikape

26,4 g (0,1 mol) 5-chlor-4-( 2,4-dichlorfenyl)-l-pentin-4-olu rozpuštěného ve 30 ml n-propanolu. Po 48 hodinách se reakční roztok odpaří ve vakuu, olejovitý zbytek se vyjme 150 ml ethylacetátu a organická fáze se promyje třikrát vždy 50 ml vody. Po odpaření roztoku se získá 19 g (64,4 % teorie) 4-(2,4-dichlorfenyl)-5-imidazol-l-yl-l-pentin-4-olu ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 179 až 180 °C.

Příprava výchozí látky

CH_ZCL

К 13 g (0,48 mol) hliníku ve formě šupinek se přidá na špičku špachtle chloridu měďnatého a jeden krystal jodu, směs se převrství 60 ml tetrahydrofuranu, 10 hodin se míchá při teplotě 20 °C, pak se zahřeje na 60 °C a přikape se k ní roztok 84,5 g (0,71 mol) propargylbromidu v 85 ml tetrahydrofuranu. Výsledná směs se ochladí na —60 °C a přikape se k ní roztok 11,7 g (0,5 mol) <y-chlor-2,4-dichloracetofenonu ve 165 mililitrech tetrahydrofuranu. Reakční směs se nechá ohřát na 0 °C a po 1 hodině se hydrolyzuje přidáním 170 ml nasyceného vodného roztoku chloridu amonného. Výsledná směs se zfiltruje, filtrát se odpaří ve vakuu a k odparku se přidá 500 ml ethylacetátu. Organická fáze se oddělí, promyje se třikrát vždy 300 ml vody, vysuší se bezvodým síranem sodným a rozpouštědlo se

Příklad 5

К vroucímu roztoku 8,05 g (0,116 mol) 1,2,4-triazolu ve 400 ml n-butanolu se přidá 0,275 g (0,011 mol) sodíku, a pak se přidá 24 g (0,105 mol) 2-(3,4-dichlorfenyl)-2-propargyloxiranu rozpuštěného v 50 ml n-butanolu. Roztok se 12 hodin zahřívá k varu, pak se rozpouštědlo oddestiluje ve vakuu, zbytek se vyjme 200 ml trichlormethanu, roztok se promyje dvakrát vždy 50 ml vody, organická fáze se vysuší bezvodým síranem sodným a zfiltruje se přes 200 g silikagelu. Získá se 18,45 g (53,6 °/o teorie) 4-(3,4-dichlorfenyl)-5-(1,2,4-triazol-l-yl)-l-pentin-4-olu ve formě bezbarvých krystalů o teplotě tání 114 °C.

Příprava výchozí látky

60,3 g (0,196 mol) 5-brom-4-(3,4-dichlorfenyl)-l-propin-4-olu se spolu se 17 g triethylbenzylamoniumchloridu a 460 g uhličitanu daselného 8 hodin míchá při teplotě 20 až 25 °C ve dvoufázovém systému sestávajícím z 1800 ml dichlormethanu a 850 ml vody. К směsi se přidá 500 ml tethachlormethanu, organická fáze se oddělí a několikrát se promyje vodou. Po odpaření ve vakuu se olejovitý zbytek zfiltruje přes 200 g silikagelu za použití tetrachlormethanu jako elučního činidla a filtrát se odpaří za sníženého tlaku. Získá se 38 g (86 % teorie) 2-,(3,4-dichlorfenyl)-2-propargyloxiranu o indexu lomu n_D ²⁰ = 1,5676.

Příklad 6

OH

1C=C~CH^-C-C (CH.)₃ *· I ^D / \

CH-CH^Oý—Cl

17	18
9,9 g (0,03 mol) 4-terc.butyl-6-(4-chlorfenyl j-5-(1,2,4-triazol-l-yl]-l-]iexin-4-olu se rozpustí ve 100 ml methanolu a k ledem chlazenému roztoku se za současného přikapávání 14,5 ml 50% ; louhu draselného přidá 9,2 g (0,03б mol) jodu. Reakční směs se ještě 4 hodiny míchá při teplotě místnosti, pak se odsaje, krystalická sraženina se promyje vodou a vysuší se. Získá se 10,7 g (78 % teorie ) 4tterc.butyl-6 -(4-chlorf enyl )ll-jod-5- -(1,.2,4-tri.azol-l-yl)-l-hexín-4-olu o teplotě tání 155 °C.	vit rovněž následující sloučeniny obecného vzorce I. OH X~C=C-CHžC-R cr¹r^z Λ : N—u
Způsobem podle vynálezu je možno připra-	V (l>

238885

’5Г ’ф о о о

О 'S	t>>	д 1-1
® o m h n	CD	N rH I	CM
I CM . OT CO Ό 1 CM CM Mí	I	'2 » '	O
1	.¾ rl m smS	co
oq ιηιηιη .W	co	UD
Ш rH rH rH ’ >	CD	> rH rH	rH

Z2Z2Z Z.SSg 2 ааааа в яка а ааааа я ааа а ааааа к ааа а

S oo O) Orl

Ή rH

CM

o		>U(
o 1	co	co I	>> ω
CD	co	LD	fH
CO	rH	OO	Рч
K O	s	K O	Z

CO ’Ф in CO rH rH rH rH tx oo rH rl

Cd o rH M

J co

СП

О							о	гЧ	со
		Г~Г					о	см	т-Ч
т-Ч 1		II				ю	т-Ч 1	г-Ч I	гЧ 1
1		ю см					1	1	1
СП	см	со	со	см	о ю	СП	о	о»
со	00	Q	г-Н		’ф	со	см	Г-Ч
тН	т—1	Й	т-Ч	т-Ч	i—1	Г-Г	т-Ч	Т-Ч	т-Ч
ж о	д о	Z	z	к ω	2	Z	z	Д Ó	к ω

см гЧ тз со

Л>о

к к ж кд

Д Д Д ьС Д

т-Ч СМ оо см со см

	ш	со		00	СП	со	Г-Ч	см	со
см	см	см	см	см	см	со	со	со	со

příklad R R1 R² X A teplota tání (°C) číslo index lomu (n_D ^M)

příklad R R¹ R² X A teplota tání (°C) číslo index lomu (n_D ²⁰)

pryskyřice příklad R R¹ R² X A teplota tání (°C) číslo index lomu (n_D ²⁰)

příklad R R¹ R² X A' teplota tání (°C) číslo ; index lomu (¾²⁰)

příklad R R1 R² X A teplota tání (°C) číslo index lomu (nn2°]

X

X co co

X’ X

O co

I

OT ID rH

CO

I

CO CO rH

ID O

ΊΧ

O eo

о о

23β»85

příklad R R¹ R² X A teplota tání (°C) číslo index lomu [n_D ²⁰]

105 — 107

238885 příklad R R¹ _ R² X A teplota tání (°C) číslo index lomu (n_D ²⁰)

CM oo

O) CD rfi to co

CD P) CD

CD

CD CD

příklad R R¹ R² X A teplota tání (°C) číslo i index lomu (n_D ²⁰) ’αΓ *Φ

’Ф	о	о			о	О
00	ю					т-н
тЧ	тЧ	тЧ			д	Й
1	1	1	о	о	N	N
1	1	1		1>Ч	Ό	Ό
см оО	СП	со 00	'ф ΙΌ	со ю	СЛ	4tí сл
тЧ	гЧ	гЧ	гЧ	гЧ	>	>

о д X	Д О	Z	Д о	z	z	,д •и
z

к д д д д

со о

ΙΌ О гЧ

CD тЧ

ΙΌ тЧ ф

О \г-·(

Д N Ό Λί

СЛ >

NxHBr 178 — 179

příklad R R¹ R2 X A teplota tání (°C) číslo index lomu (n_D2°)

V následující části jsou popsány testy účinnosti Sloučenin podle vynálezu.

P ř í k 1 a d A

Test účinnosti na strupovitost jabloní (Venturia inaequalis) / protektivní účinek rozpouštědlo: 4,7 dílu hmotnostního acetonu emulgátor: 0,3 dílu hmotnostního alkylarylpolyglykoletheru

K přípravě vhodného účinného prostředku se 1 díl hmotnostní účinné látky smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgátoru, a koncentrát se zředí vodou na žádanou koncentraci.

K stanovení protektivní účinnosti se mladé . pokusné rostliny až do orosení postříkají připraveným účinným prostředkem a po oschnutí povlaku naneseného postřikem se pak rostliny inokulují suspenzí konidií původce strupovitosti jabloní (Venturia inaqualis). Po inokulaci se rostliny 1 den uschovávají v inkubační komoře při teplotě 20 °C a 100% relativní vlhkosti vzduchu.

Rostliny se pak dále uchovávají ve skleníku při teplotě 20 °C a cca 70¹% relativní vlhkosti vzduchu. Za '12 dnů po inokulaci se pokus vyhodnotí.

Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou shrnuty do ' následující tabulky:

Tabulka A

Protektivní účinnost na strupovitost jabloní (Venturia inaequalis)

účinná látka (příklad č.)

napadení v % při koncentraci účinné látky 0,01 % 0,0005 %

on ct

Cl

(A)

(známá) (B)

(29)

(16)

23«185 účinná látka (příklad č.) .22 napadení v % při koncentraci účinné látky

0,01 % 0,0005 %

Příklad В

Test na Erysiphe graminis (protektivní účinek) ječmen rozpouštědlo: 100 dílů hmotnostních dimethylformamidu emulgátor: 0,25 dílu hmotnostního alkylarylpolyglykoletheru

К přípravě vhodného účinného prostředku se 1 díl hmotnostní účinné látky smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a emulgátoru, a koncentrát se zředí vodou na žádanou koncentraci.

К stanovení protektivní účinnosti se mladé pokusné rostliny až do zvlčení postříkají účinným prostředkem. Po oschnutí povlaku naneseného postřikem se rostliny popráší sporami houby Erysiphe graminis f. sp. hordei.

Rostliny se pak uchovávají ve skleníku při teplotě ca 20 °C a při relativní vlhkosti cca 80 °/o, aby se napomohlo vývoji typických kupek padlí.

Za 7 dní po inokulaci se pokus vyhodnotí.

Účinné látky, koncentrace účinných látek a dosažené výsledky jsou shrnuty do následující tabulky.

Tabulka В

Protektivní účinek na Erysiphe graminis (ječmen) účinná látka (příklad č.) koncentrace účinné látky v postřiku ('% hmot.) napadení v % vzhledem к neošetřeným kontrolním rostlinám

0,0025

100,0 (A) (známá)

OH _

G (B) (známá)

0,0025

83,8

0,0025

12,5 (29)

0,0025

12,5

0,0025

33,8 (10)

238885 účinná látka (příklad č.) koncentrace účinné látky v postřiku (% hmot.) napadení v % vzhledem к neošetřeným kontrolním rostlinám

0,0025

30,0

3,8

0,0

10,0

23BBBS účinná látka (příklad č.) koncentrace účinné látky v postřiku ('% hmot.) napadení v % vzhledem к neošetřeným kontrolním rostlinám

0,0025

OH

0,0025

25,0

15,0

15,0 (44)

0,0025

20,0

238885 napadení v % vzhledem к neosetřeným kontrolním rostlinám koncentrace účinné látky v postřiku ('% hmot.) účinná látka (příklad č.)

0,0025 15,0

0,0025 20,0

OH

1.C-C-C h^-c — C f ch₃)₃

CH-CH^/OY-Ct

0,0025 15,0

0,0025 30,0

Příklad C

Test na Pellicularia sasakii (rýže) rozpouštědlo: 12,5 dílu hmotnostního acetonu emulgátor: 0,3 dílu hmotnostního alkylarylpolyglykoletheru

К stanovení účinnosti se mladé rostliny rýže ve stádiu 3 až 4 listů do orosení postříkají tímto účinným prostředkem, až do oschnutí se nechají ve skleníku, načež se inokulují Pellicularia sasakii a dále se uchovávají při teplotě 25 °C a 100% vlhkosti vzduchu.

Za 5 až 8 dnů po inokulaci se vyhodnotí rozsah choroby.

К přípravě vhodného účinného prostředku se 1 díl hmotnostní účinné látky smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí vodou a udaným množstvím emulgátoru na zadanou koncentraci,

Tabulka С

Test účinnosti na Pellicularia sasakii (rýže) (příklad č.) účinná látka koncentrace účinné látky (%) napadení v ⁱ⁰/o vzhledem к neošetřeným kontrolním rostlinám

OH

Cl

0,025

0,025 (В) (známá)

OH CH^

HCšíC—C Hg-C' c-CH^Cl

CH? CH

0,025

(9) (10) (15)

0,025

236BB5 (příklad č.) účinná látka koncentrace účinné látky (%) napadení v i°/o vzhledem k neošetřeným kontrolním rostlinám

0,025 (14)

OH

HC = CCH^C-(O^-^F

0,025

0,025 (35) сн_г

0,025 (31)

36 8 8 5 (příklad č.) účinná látka koncentrace účinné látky (%) napadení v% vzhledem к neošetřeným kontrolním rostlinám

OH

HC = C-CH₂-C — * I ^c_chz°X5X^c/

CH₃

0,025

[20)

0,025 (16)

OH CH₂

H c=c-c H^-C- C- CH₂CH_z0 čty

Cl

0,025 (19) (příklad č.) účinná látka koncentrace účinné látky (%) napadení v % vzhledem к neošetřeným kontrolním rostlinám

0,025

(70)

0,025

3 6 8 8 5 napadení v °/o vzhledem к neošetřeným kontrolním rostlinám kancentrace účinné látky (%) (příklad č.) účinná látka

0,025	25
0,025	25

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Fungicidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje alespoň jeden hydroxyalkinyl-azolylderivát obecného vzorce I

OH

X-C=C-CHfC~R ^X I 1

CR R (II ve kterém

R znamená přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 7 atomy uhlíku, popřípadě substituovanou jedním až třemi stejnými či rozdílnými substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, dále adamantylovou skupinu, fenylovou skupinu, popřípadě substituovanou 1 až 3 stejnými či rozdílnými substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atomy halogenů, alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkylové skupiny s 1 až 2 atomy uhlíku a 1 až 5 stejnými či rozdílnými atomy halogenů, s výhodou fluoru a chloru, a popřípadě halogensubstituované fenylové skupiny, a dále znamená seskupení vzorce

CH2Y¹

I —С—СНз

CH2Y² nebo

СНз —C—(CH2)„—Y³

I.

СНз kde

Y¹ znamená atom vodíku nebo halogenu,

Y² znamená atom halogenu,

Y³ představuje alkylovou skupinu, alkoxyskupinu nebo alkylthioskupinu obsahující vždy 1 až 4 atomy uhlíku, halogenalkoxyskupinu a halogenalkylthioskupinu, obsahující vždy 1 až 2 atomy uhlíku a 1 až 5 stejných či rozdílných atomů halogenů, jako fluoru a chloru, alkenylovou skupinu se 2 až 6 atomy uhlíku, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části, kyanoskupinu, jakož i popřípadě jedním až třemi stejnými či rozdílnými substituenty substituovanou fenylovou, fenoxylovou, fenylthio-, fenylalkoxylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části a fenylalkylthioskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části, přičemž jako substituenty na fenylových jádrech těchto skupin přicházejí v úvahu atomy halogenů, alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupiny a alkyl- thioskupiny obsahující vždy 1 až 2 atomy uhlíku, halogenalkylové, halogenalkoxylové a halogenalkylthioskupiny obsahující vždy 1 až 2 atomy uhlíku a 1 až 5 stejných nebo rozdílných atomů halogenů, zejména fluoru a chloru, cyklohexylová skupina, dialkylamino skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku v každé alkylové části, nitroskupina, kyanoskupina, alkoxykarbonylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části a popřípadě halogensubstituovaná fenylová skupina, a n je číslo o hodnotě 0, 1 nebo 2,

R¹ znamená atom vodíku, přímou nebo rozvětvenou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkenylovou nebo alkinylovou skupinu obsahující vždy 2 až 4 atomy uhlíku, jakož i popřípadě jedním až třemi stejnými či rozdílnými substituenty substituovanou benzylovou skupinu, přičemž jako substituenty fenylového zbytku této skupiny přicházejí v úvahu substituenty fenylového jádra uvedené u významu symbolu Y³,

A znamená atom dusíku nebo skupinu CH, R² představuje atom vodíku nebo methylovou skupinu a

X znamená atom vodíku, bromu nebo jodu, nebo jeho adiční sůl s kyselinou nebo komplex se solí kovu II. až IV. hlavní skupiny nebo I. а II., jakož i IV. až VIII. vedlejší skupiny periodické soustavy prvků.
2. Způsob výroby účinných látek obecného vzorce I podle bodu 1, vyznačující se tím, že se oxirany obecného vzorce VI ( VI) ve kterém

R, R¹ a R² mají shora uvedený význam, nechají reagovat s azoly obecného vzorce V (V J ve kterém

A má shora uvedený význam, v přítomnosti inertního organického rozpouštědla a popřípadě v přítomnosti báze, při teplotě mezi 20 až 150 °C, s výhodou mezi 40 až 120 °C, a na takto získanou sloučeninu obecného vzorce I se popřípadě aduje kyselina nebo sůl shora uvedeného kovu.