CS236785B2 - Herbicide agent and processing method of active components - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká herbicidního prostředku, který obsahuje jako účinnou složku určité nové methylsubstituované deriváty tetrahydro-2-pyrimidinonu. Dále se vynález týká způsobu výroby těchto nových účinných látek a jejich použití jako herbicidů.

V Chem. Abstracts 57, 9860a (1962) se popisuje l-methyl-3-fenylhexahydro-2-pyrimidinon a l-methyl-3-fenyl-5-methyl-2-imidazolidinon, avšak o jejich použitelnosti se zde nic neuvádí. Podobné testy těm, které jsou uvedeny v další části tohoto popisu ukazují, že tyto sloučeniny lze sotva označit jako látky s herbicidním účinkem.

Nyní byly nalezeny nové sloučeniny, tj. methylsubstituované deriváty tetrahydro-2-pyrimidinonu obecného vzorce I

Ar znamenají nezávisle na sobě případně substituovanou fenylovou skupinu nebo nesubstituovanou α-naftylovou skupinu, přičemž fenylová skupina je popřípadě mononebo polysubstituována jedním nebo> několika substituenty zvolenými ze skupiny, která je tvořena halogenem, alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylthioskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nitroskupinou, fenoxyskupinou a trifluormethylovou skupinou, a

R¹, R² a R³ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylovou skupinu s tím, že nejméně jeden ze substituentů R¹, R² a R³ znamená methylovou skupinu.

Předmětem předloženého vynálezu je herbicidní prostředek, který se vyznačuje tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jeden methylsubstituovaný derivát tetrahydro-2-pyrimidinonu shora uvedeného: obecného vzorce I.

Předmětem předloženého vynálezu je dále způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, který spočívá v tom, že se na sloučeninu obecného vzorce II v němž

O

II

C—NH—Ar

Z

Ar—N \

CH—CH—CH—X

I I I

RI R² R³ (II) v němž

Ar, R1, R² a R3 mají shora uvedené významy, a

X znamená atom halogenu, působí hydroxidem alkalického kovu obecného vzorce III

M—OH (III) v němž

M znamená atom alkalického kovu, popřípadě v rozpouštědle nebo ředidle, při teplotě mezi —20 °C a teplotou varu reakční směsi, výhodně mezi 0 °C a 100 °C.

Nové methylsubstituované deriváty tetrahydro-2-pyrimidinonu podle předloženého· vynálezu se vyznačují vynikající selektivní herbicidní účinností.

N,N‘-diaryl-N-halogenalkylmočoviny shora uvedeného obecného vzorce II, které se používají jako výchozí látky při výrobě účinných sloučenin obecného vzorce I, jsou novými sloučeninami.

Tyto nové sloučeniny obecného vzorce II se ' vyrábějí reakcí aminu obecného vzorce IV

R¹ R2 R3

I

Ar—NH—CH—CH—CH—X (IV) v němž

Ar, R¹, R2, R3 а X ’ mají shora uvedené významy, s isokyanátem obecného vzorce V

Ar—N=C=O (V) působí v cenných užitkových rostlinách, jako je bavlník a rýže, jasným hubícím účinkem, a to bez jakékoliv fytotoxicity vůči užitkovým rostlinám. Vzhledem ke skutečnosti, že sloučeniny vzorce I podle předloženého vynálezu způsobují úplné zbělení a uvadnutí stonků a listů, předpokládá se, že účinek těchto sloučenin spočívá zejména v mechanismu, který brzdí syntézu chlorofylu. V důsledku toho sloučeniny podle předloženého vynálezu s přihlédnutím k tomuto mechanismu nepříznivě neovlivňují bavlník, rýži a jiné užitkové rostliny.

Předložený vynález přináší proto významný technický pokrok.

Výhodnými sloučeninami vzorce I podle předloženého vynálezu jsou takové sloučeniny, ve kterých

Ar znamenají nezávisle na sobě případně substituovanou fenylovou skupinu nebo nesubstituovanou a-naftylovou skupinu, přičemž fenylová skupina je popřípadě mononebo polysubstituována jedním nebo několika substituenty zvolenými ze skupiny, která je tvořena fluorem, chlorem, bromem, jodem, methylovou skupinou, . ethylovou skupinou, propylovou skupinou, isopropylovou skupinou, n-butylovou skupinou, isobutylovou skupinou, sek.butylovou skupinou, terc.butylovou skupinou, methoxyskupinou, ethoxyskupinou, propoxyskupinou, isopropoxyskupinou, n-butoxyskupinou, isobutoxyskupinou, sek.butoxyskupinou, terc.butoxyskupinou, methylthioskupinou, ethylthioskupinou, propylthioskupinou, isopropylthioskupinou, n-butylthioskupinou, isobutylthioskupinou, sek.butylthioskupinou, terc.butylthioskupínou, nitroskupinou, fenoxyskupinou a trifluormethylovou skupinou, a

Rl, R2 a R³ mají shora uvedené významy.

Zvláště výhodnými sloučeninami obecného vzorce I jsou takové sloučeniny, ve kterých alespoň jeden ze zbytků Ar obsahuje substituent v meta-poloze.

Způsob výroby sloučenin vzorce I postupem podle předloženého vynálezu lze znázornit následujícím reakčním schématem:

O

II C-NH—Ar

Ar—N + MOH \

CH—CH—CH—X

I I I

Rl R2 R3

v němž

Ar má shora uvedený význam, přičemž jeho význam je shodný nebo rozdílný se zbytkem Ar v aminu vzorce IV.

Zatímco shora uvedené, v literatuře popsané sloučeniny mají jen velmi nepatrnou herbicidní účinnost, jak ukazují výsledky dále uvedených testů, bylo nyní zjištěno, že sloučeniny vzorce I podle předloženého vynálezu mají překvapivě výtečnou selektivní herbicidní účinnost a na nežádoucí plevele kde

Ar, R¹, R², R³, X a M mají shora uvedené významy.

Výhodnými výchozími sloučeninami obecného vzorce II jsou ty sloučeniny, ve kterých Ar, R1, R2 a R³ mají významy, které byly shora uvedeny jako výhodné a zvláště výhodné při definování sloučenin vzorce I a X znamená atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu.

Jako příklady sloučenin obecného vzorce II lze uvést následující sloučeniny:

N-[3-fluor- (nebo -brom)-2-methylpropyl]-N-fenyl-N‘-fluor- (nebo -chlor- nebo brom)-fenylmočovina,

N-[ 3-chlor- (nebo -brom-j-2-methylpropyl]-N-3-fluor (nebo^ -chlor- nebo brom)-fenyl-N‘-fenylmočovina,

N-[ 3-chlor- (nebo -brom-) -2-i^m^t^lhyl^j^iropyi]-N-fenyl-N‘-fiuor- (nebo -chlor- nebo -brom-) -fenylmočovina,

N-[ 3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropy] )-N-3-methoxy- (nebo -methylthio-) -fenyl-N‘-fenylmočovina,

N-[ 3-chlor- (nebo -brom-) -2-i^ce^^hyJ.propylj-N-3-nitrofenyl-N‘-fenylmočovina,

N-[ 3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylj-N-fenyl-N‘-3-nitrof enylmočovina,

N-[ 3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-3-fenoxyfenyl-N‘-f enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-fenyl-N‘-3-fenoxyf enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-3--rifluormethylfenyl-N‘-f enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropy'l]-N-fenyl-N‘-3-trifluormethylf enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-3,4-dichlorfenyl-N‘-f enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylj-N-fenyllN‘--,4-dichlorf enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylj-N-3,,^-^<^í^i3hlor- (nebo -dimethoxy-) -fenyl-N‘-fenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methyipropyl]-N-fenyl-N‘-3,5-dichlor- (nebo -dimethoxy-) -fenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyll-N-a-naftyl-N‘-f enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylj-N-fenyl-N‘-a-naftylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-2,4,5--richlorfenyl-N‘-fenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -^^-m^tthyll^ropy^j-N-fenyl-N‘-2,4,5-trichlorfenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-mhhylpropyl]-N-2-chlorfenyl-N‘-3-chlor- (nebo -trifluormethyl-) -fenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylJ-N-3-chlor (nebo -trifluormethyl-) -fenyl-N‘-2-chlorfenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl)-N-2-tolyl-N‘-3-chlor- (nebo -methylthio- nebo -trifluormethyl- j-thiomočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylJ-N-3-chlor- (nebo -methylthio- nebo -trifluormethyl- ) -fenyl-N‘-2-tolylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-im?t:liylpropyl]-N-3,5-xylyl-N‘-f enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-fenyl-N‘-3,5-xylymočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylj-N-2-methoxyfenyl-N‘-3-chlor- (nebo -methylthio- nebo -trifluormethyl-) -fenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-3-chlor- (nebo -methylthio- nebo trifluormethyl- ) -fenyl-N‘-2-methoxyf enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-3-tolyl-N‘-2-methoxyfenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2--mh:hylpropyl]-N-2-methoxyfenyl-N‘-3-tolylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylj'-N-3-chlorfenyl-N‘-3-chlor- (nebo -trifluormethyl-) -fenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-3-chlor- (nebo -trifluormethyl-) -fenyl-N‘-3-chlorfenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropy lj-N-3-tolyl-N‘-3-chlorf enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-3-chlorfenyl-N‘-3-tolylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-inethylpropyl]-N^^-imh^liox'^3:enyl-N‘-3,4-^-^ichlor- (nebo -3,5-dichlor-) -fenylmočovina,

N-(3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-3,4-dichlor- (nebo -3,5-dichlor-) -fenyl-N‘-2-methoxyf enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-2-tolyl-N‘-3,5-dichlo.rfenylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-N-3,5-dichlorfenyl-N‘-2-tolylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -1-methyl- (nebo· -3-methyl-) -propyl ] -N-í enyl-N‘-3-chlor- (nebo -trií luormethyl-) -í enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo.-brom-) -1-methyl- (nebo -3-methyl-)-propyl ]-N-3-chlor- (nebo -trifluormethyl-) -fenyl-N‘-í enylmočovina,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -1-methyl- (nebo -3-methyl-) -propyl ] -N-fenyl-N‘-3,5-dichlorfenylmočovina

1*. . .

a

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -1-methyl- (nebo· -3-methyl-) -propyl ] -N-3,5-dichlorfenyl-N‘-fenylmočovina.

Výhodnými hydroxidy alkalických kovů obecného vzorce III, které jsou také výchozími látkami pro reakci k výrobě sloučenin obecného vzorce I, jsou hydroxid lithný, hydroxid sodný a hydroxid draselný.

Jestliže se použijí uvedené výchozí látky, pak lze způsob výroby sloučenin obecného vzorce I objasnit následujícím reakčním schématem:

Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I podle předloženého vynálezu se výhodně provádí v přítomnosti rozpouštědla nebo ředidla. Pro tento účel se mohou používat veškerá inertní rozpouštědla a ředidla. K těm počítáme zejména vodu, alifatické, alicyklické a aromatické — popřípadě chlorované — uhlovodíky (jako hexan, cyklohexan, petrolether, ligroin, henzen, toluen, xylen, methylenchlorid, chloroform, tetrachlormethan, ethylenchlorid, trichlorethylen a chlorbenzen), ethery · (jako diethylether, methylethylether, diisopropylether, dibutylether, propylenoxid, dioxan a tetrahydrofuran), ketony (jako aceton, methylethylketon, methylisopropylketon a methylisobutylketon), nitrily (jako acetonitril, propionitril a akrylonitril), alkoholy (jako methanol, ethanol, isopropanol, butanol a ethylenglykol), estery (jako . ethylacetát a amylacetát), amidy kyseliny (jako dimethylformamid a dimethylacetamid), sulfony a sulfoxidy (jako dimethylsulfoxid a sulfolan) a báze (jako pyridin).

Reakční teplota se může měnit ve značném rozsahu. Obecně se reakce provádí při teplotě mezi —20 °C a teplotou varu reakční směsi, výhodně mezi 0 °C a 100 °C.

Postup podle předloženého vynálezu se výhodně provádí za atmosférického tlaku, i když se může provádět také za zvýšeného nebo sníženého tlaku.

Jak již bylo shora uvedeno, jsou N,N‘-diaryl-N-halogenalkylmočoviny shora uvedeného obecného vzorce II novými sloučeninami. Předložený vynález .se rovněž týká způsobu výroby těchto nových meziproduktů, které se používají jako cenné výchozí látky pro výrobu methylsubstituovaných derivátů tetrahydro-2-pyrimidinonu, které mají výtečnou selektivní účinnost.

Dále uvedené reakční schéma popisuje způsob výroby výchozích sloučenin obecného vzorce II:

R1 R2 R3

III

Ar—NH—CH—CH—CH—X + (IV) + Ar—N=C=O ->

(V)

O

II

C—NH—Ar /

- Ar—N

\
CH—CH— I I	-CH—X I
I 1 R1 R2	1 R5
(II)
kde

Ar, R¹, R², R³ а X mají shora uvedené významy.

Jako příklady sloučenin obecného vzorce IV lze uvést následující sloučeniny:

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyljanilin,

N-[3-chlor- (nebo-brom-) -2-methylpropyl I-3-fluor- [nebo -chlor- nebo -brom-)anilin,

N-[3-chlc?r- (nebo -brom-) -2-methylpropyl ]-3-methoxy- (nebo methyithio-Janilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl j-3-nitroanilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-3-fenoxyanilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-3-trifluormethylanilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl ]-3,4-dichloranilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-3,5-dichlor- (nebo -dimethoxy-janilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]naftylamin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylj-2,4,5-trichloranilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-2-chloranilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-2-toluidin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-2-methoxyanilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropylj-3-toluidin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methyl- (nebo -3-methyl- Jpropyl ] anilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methyl- (nebo -3-methyl-Jpropyl]-3-chlor- (nebo -trifluormethyl-) anilin,

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methylpropyl]-3,5-xylidin a

N-[3-chlor- (nebo -brom-) -2-methyl- (nebo -3-methyl-) propyl ] -3,5-ílichloranilin.

V další části jsou uvedeny příklady isokyanátů obecného vzorce V, které se rovněž používají jako výchozí látky:

fenylisokyanát,

3-fluor- (nebo -chlor- nebo -brom-)fenylisokyanát,

3-methoxy- (nebo< -methylthio-)fenylisokyanát,

3-nitrofenylisokyanát,

3-fenoxyfenylisokyanát,

3-trifluormethylfenylisokyanát,

3.4- dichlorfenylisokyanát,

3.5- dichlorfenylisokyanát,

3.5- xylylisokyanát, a-naftylisokyanát,

3.5- dimethoxyfenylisokyanát,

2.4.5- trichlorftenylisokyanát, 2-chlorfenylisokyanát, 2-tolylisokyanát,

2- methoxyfenylisokyanát a

3- tolylisokyanát.

Použijí-li se uvedené výchozí látky, jak lze způsob výroby sloučenin obecného vzorce III znázornit následujícím reakčním schématem:

Způsob výroby sloučenin obecného vzorce II podle předloženého vynálezu se provádí výhodně v rozpouštědle nebo ředidle. Pro tento účel se hodí veškerá inertní rozpouš tědla a ředidla, která byla uvedená shora pro způsob výroby sloučenin obecného vzorce I.

Reakční teplota se _ může měnit ve značném rozsahu. Obecně se reakce provádí při teplotě mezi —20 °C a teplotou varu reakční směsi, výhodně mezi 0 °C a 100 °C.

Způsob výroby sloučenin obecného· vzorce II se provádí výhodně za atmosférického tlaku, i když je možno pracovat také za zvýšeného nebo sníženého tlaku.

Při výhodném provedení postupu podle předloženého; vynálezu se mohou methylsubstituované deriváty tetrahydropyrimidinonu obecného vzorce I vyrábět · ve vysokých výtěžcích a o vysoké čistotě tím, že se použije výchozí látka vzorce II, která byla získána ze sloučenin obecného vzorce IV a V způsobem výroby tohoto meziproduktu, aniž by se sloučenina vzorce II vznikající jako meziprodukt izolovala.

Tento způsob objasňuje následující schéma:

R1 R2 R3

I

Ar—NH—CH—CH—CH-X + (IV) + Ar—N=C—O ->

(V)

O

C—NH—Ar /

-> Ar—N + \ --CH—CH—CH—X

I I I

R1 R2 R3 (II) + MOH (III)

O

R^L (I) kde

Ar, R1, R2, R3 a X · mají shora uvedené významy.

Použijí-li se uvedené výchozí látky, pak lze tuto formu provedení znázornit dále následujícím reakčním schématem:

<· KOH —'—-—>

Tato reakce se provádí za použití stejných inertních rozpouštědel nebo ředidel, které byly uvedeny shora a může se provádět v přítomnosti katalyzátoru, jako tetrabutylamoniumbromidu. Teploty a tlaku používané při tomto provedení odpovídají rovněž shora uvedeným údajům.

Vzhledem k tomu, že sloučeniny vzorce I podle předloženého vynálezu mají nepatrnou toxicitu vůči teplokrevným živočichům a dále mají již zmíněnou výtečnou selektivitu, hodí se tyto sloučeniny ve zvláštní míře pro hubení plevelů. Zejména vykazují sloučeniny vzorce I podle vynálezu velmi dobrou selektivitu vůči užitkovým rostlinám společně s vynikajícím účinkem při hubení plevelů, používají-li se jako prostředky při preemergentním a postemergentním ošetřování při pěstování bavlníku a rýže. Sloučeniny vzorce I podle tohoto vynálezu jsou velmi bezpečné co do· chování vůči užitkovým rostlinám, mají vynikající herbicidní účinků.

Plevelem se v nejširším smyslu rozumí takové rostliny, které rostou v místech, kde je jejich růst nežádoucí.

Účinné sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou výtečné, zejména s ohledem na jejich bezpečnost, na jejich vyšší herbicid23S785 ní účinnost a dále na široké spektrum herbicidních účinků.

Účinné látky podle předloženého vynálezu se mohou používat například k hubení následujících rostlin:

dvojděložné plevele rodů:

hořčice (Sinapis), řeřicha (Lepidium), svízel (Galium), ptačinec (Stellaria), heřmánek (Matricaria), rmen (Anthemis), pěťour (Galinsoga), merlík (Chenopodium), kopřiva (Urtica), starček (Senecio), laskavec [Amaranthus), šrucha (Portulaca), řepeň (Xanthium), svlačec (Convolvulus), povljnice (Ipomoea), rdesno (Polygonům), sesbanie (Sesbania), ambrosie (Ambrosia), pcháč (Cirsium), bodlák (Carduus), mléč (Sonchus), rukev (Rorippa), Rotala, Lindernia, hluchavka (Lamium), rozrazil (Veranica), abutilon (Abutiolon), Emex, durman (Datura), violka (Viola), konopice (Galeopsis), mák (Papaver), chrpa (Centaurea) a lilek (Solanum); a jednoděložné plevele rodů:

ježatka (Echinochloa), bér (Setaria), proso (Panicům), rosička (Digitaria), bojínek (Phleum), lipnice (Poa), kostřava (Festuca), eleusine (Eleusine), Brachiaria, jílek (Lolium), sveřep (Bromus), oves (Avena), šáchor (Cyperus), čirok (Sorghum), pýr (Agropyron), troskut (Cynodon), Monocharia, Fimbristylis, šípatka (Sagittaria), Eleocharis, Scirpus, Paspalum, Ischaemum, Spenoclea, Dactyloctenium, psineček (Agrostis), psárka (Alopecurus), chundelka (Apera).

Účinné sloučeniny podle předloženého vynálezu se mohou používat jako· selektivní herbicidy například v následujících kulturních rostlinách:

dvojděložné kulturní rostliny rodů:

bavlník (Gossypium), sója (Glycine), řepa (Beta), mrkev (Daucus), fazol (Phaseolus), hrách (Pisum), brambor (Solanum), len (Línům), povljnice (Ipomoea), bob (Vicia), tabák (Nicotiana), rajské jablíčko (Lycopersicon), podzemnice olejná (Arachis), kapusta (Brassica), salát (Lactuca), tykvovité (Cucumis a Cucurbita);

jednoděložné kulturní rostliny rodů:

rýže (Oryza), kukuřice (Zea), přenice (Triticum), ječmen (Hordeum), oves (Avena), žito (Sesale), čirok (Sorghum), proso (Panicům), cukrová třtina (Saccharum), ananas (Ananas), chřest (Asparagus) a cibulovité (Allium).

Použití účinných sloučenin podle vynálezu však není v žádném případě omezeno jen na tyto rody, nýbrž stejným způsobem zahrnuje i další rostliny.

V závislosti na koncentracích se mohou uvedené sloučeniny používat k totálnímu hubení plevelů, například na průmyslových plochách a na železničním svršku, jakož i na cestách a místech s případným porostem stromů. Rovněž tak se mohou tyto· sloučeniny používat k hubení plevelů v trvalých kulturních rostlinách, například v zalesněných plochách, v kulturách okrasných stromů, v sadech, vinicích, na citrusovníkových plantážích, na plantážích ořešáků, na plantážích banánovníků, na kávovníkových plantážích, na čajovníkových plantážích, na plantážích kaučukovníků, na plantážích kokosových palem, kakaovníků, na plantážích pro pěstování bobulovitých plodů a na chmelnicích, jakož i k selektivnímu hubení plevelů v jednoletých kulturách.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mají vyšší selektivní účinnost při potírání plevelů. Tak například mají herbicidní účinek na rýžových polích vůči plevelům, jako jsou dále uvedené, aniž by měly nějaký škodlivý účinek na rostliny rýže:

dvojděložné plevele

Rotala indica Koehne,

Lindernia procumbens Philcox, Ludwiga prostrata Roxburgh, Potamogeton distinctus A. Bennett a Elatine triandra Schkuhr, jakož i jednoděložné plevele

Echinochloa crus-galli P. Beauvois var., Monochoria vaginalis Presl,

Eleocharis acicularis L., Eleocharis kuroguwai Ohwi, Cyperus difformis L.,

Cyperus serotinus Rottboell, Sagittaria pygmaea Miquel, Alisma canaliculatum A. Braun et Bouché a Scirpus juncoides Roxburgh var.

Použitelnost účinných látek vzorce I podle předloženého vynálezu není omezena pouze na plevele na závlahových rýžových polích a výše položených zemědělských obdělávaných plochách. Účinné sloučeniny podle vynálezu jsou rovněž účinné proti škodlivým plevelům při pěstování rákosu · (Juncus effusus Linnaeus var. decipiens Buchanan), který slouží k výrobě rohoží a proti plevelům na pozemcích, které dočasně leží úhorem.

Kombinace účinných látek se mohou převádět na obvyklé přípravky, jako· jsou roztoky, emulze, suspenze, prášky, popraše, pěny, pasty, rozpustné prášky, granuláty, aerosoly, koncentráty na bázi suspenzí a emulzí, prášky k ošetřování osiva, přírodní nebo syntetické materiály impregnované účinnou látkou, velmi jemné kapsle v polymerních látkách, povlakové hmoty k aplikaci na osivo, jakož i přípravky, které se mohou používat ve spalovacích přístrojích, jako jsou kouřo236785 vé patrony, kouřové dózy, kouřové hady, jakož i přípravky pro zamlžování za · studená nebo za tepla ULV (ultra low volume] postupem.

Tyto přípravky se mohou vyrábět známým způsobem, například smísením účinných látek s plnidly, tj. s kapalnými nebo pevnými ředidly nebo nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních prostředků, tj. emulgátoru nebo/a dispergátorů nebo/a pěnotvorných činidel. Při použití vody jako· nosné látky se mohou jako pomocná rozpouštědla používat například také organická rozpouštědla.

Jako kapalná ředidla nebo nosné látky, zejména jako rozpouštědla, jsou vhodné hlavně aromatické uhlovodíky, jako xylen, toluen nebo · alkylnaftaleny, chlorované aromatické uhlovodíky nebo chlorované alifatické uhlovodíky, jako chlorbenzeny, chlorethyleny nebo methylenchlorid, alifatické nebo· alicykllcké uhlovodíky, jako cyklohexan nebo parafinické uhlovodíky, například frakce minerálních olejů, alkoholy jako· butanol nebo glykol, jakož i jejich ethery a estery, ketony jako oceton, methylethylketon, methylisobutylketon nebo cyklohexanon, nebo silně polární rozpouštědla, jako dimethylformamid nebo dimethylsulfoxid, jakož i voda.

Jako pevné nosné látky se mohou používat přírodní minerály, jako kaolin, jíl, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonit nebo diatomit, a mleté syntetické minerály, jako vysocedisperzní kyselina křemičitá, oxid hlinitý a křemičitany. Jako pevné nosné látky pro granuláty se mohou používat rozdrcené a frakcionované přírodní materiály, jako je vápenec, mramor, pemza, sepiolit a dolomit, jakož i syntetické granulované materiály z/anorganických nebo organických mouček a granuláty z organického materiálu, jako jsou piliny, slupek kokosových ořechů, kukuřičné palice a tabákové stonky.

Jako emulgátory nebo/a pěnotvorné látky se mohou používat neionogenní nebo anionické emulgátory, jako polyoxyethylenestery mastných kyselin, polyowyethylenethery mastných alkoholů, například alkylaryipolyglykolethery, alkylsulfonáty, alkylsulfáty a arylsulfonáty, jakož i produkty hydrolýzy albuminu. K dispergačním prostředkům paří například odpadní sulfitové louhy a methylcelulóza.

V uvedených prostředcích se mohou rovněž používat adhezíva, jako karboxymethylcelulóza a přírodní a syntetické polymery ve formě prášků, granulátů nebo· latexovitých produktů, jako je například arabská guma, polyvinylalkohol a polyvinylacetát.

Je rovněž možné používat barviva, jako anorganické pigmenty, například oxid železitý, oxid titaničitý a ferrokyanidovou modř a organická barviva, jako alizarinová barviva, azobarviva a kovová ftalocyaninová · barviva, a stopové prvky, jako soli železa, man18 ganu, boru, mědi, kobaltu, molybdenu a zinku.

Tyto přípravky obsahují obecně 0,001 až 100 % hmotnostních účinné látky, výhodně 0,005 až 95 % hmotnostních účinné · látky.

Účinné látky podle předloženého vynálezu se mohou používat k hubení plevelů jako takové, nebo ve formě přípravků a také ve · směsi se známými · herbicidy, přičemž je možno používat přímo upotřebitelných přípravků · nebo prostředků připravených bezprostředně · před · použitím v zásobní nádrži. Použitelné jsou také · směsi s dalšími známými účinnými sloučeninami, jako · jsou fungicidy, baktericidy, · insekticidy, akaricidy, nematocidy, prostředky proti ozobu ptáky, regulátory růstu, živné · látky pro rostliny, jakož i prostředky ke zlepšení struktury půdy.

Účinné látky se mohou aplikovat jako · takové, ve formě koncentrátů nebo aplikačních forem, které se připravují dalším ředěním koncentrátů, například ve · formě přímo upotřebitelných roztoků, suspenzí, emulzí, prášků, past a granulátů. Mohou se používat obvyklým způsobem, například zaléváním, postřikem, rozprašováním, posypem nebo poprašováním.

Účinné · látky podle předloženého vynálezu se mohou aplikovat buď · před, nebo· po· vzejití rostlin. Výhodně · se aplikují před · vzejitím rostlin, tj. preemergentně. Tyto látky se mohou aplikovat také před · setím do · půdy.

Dále je možné aplikovat · účinné · látky ULV postupem · (metoda ultra-low-volume], kdý je možné aplikovat sloučeniny · v koncentraci až do 100 % · hmotnostních.

Při praktickém použitím činí obsah účinných látek v různých aplikačních formách nebo přímo upotřebitelných přípravcích obecně 0,01 až 95 % hmotnostních, výhodně 0,05 až 60 % hmotnostních.

Aplikované množství kombinace účinných látek vztaženo na jednotku plochy činy obecně 0,5 až 5 kg/ha, výhodně 1,0 až 4,0 kg/ /hektar. Ve zvláštních případech je však možné nebo mnohdy dokonce nutné používat také množství · nad nebo pod uvedeným rozsahem.

Předložený vynález zahrnuje dále herbicidní prostředek, který obsahuje · jako · účinnou látku sloučeninu podle · předloženého vynálezu ve směsi s pevným ředidlem nebo nosičem nebo ve směsi s · kapalným ředidlem nebo, nosičem, obsahujícím povrchově aktivní činidlo.

Předložený vynález se rovněž týká způsobu hubení plevelů, který spočívá v tom, že se sloučenina podle předloženého · vynálezu samotná nebo ve formě prostředku, · který obsahuje jako účinnou látku sloučeninu podle předloženého vynálezu ve směsi s ředidlem nebo nosnou · látkou, aplikuje na plevele nebo v prostředí, · ve kterém · tyto· · plevele rostou.

Předložený vynálezu se dále týká užitkových rostlin, které jsou takto chráněny proti poškození plevelem tím, že se pěstují na plochách, které byly bezprostředně před nebo/a během pěstování ošetřeny sloučeninou podle předloženého vynálezu samotnou nebo ve směsi s ředidlem nebo s nosnou látkou.

Je zřejmé, že pomocí předloženého vynálezu se mohou zlepšit obvyklé metody pěstování užitkových rostlin.

Složení a přípravu prostředků podle předloženého vynálezu objasňují následující příklady i) až vi). V těchto příkladech se sloučeniny podle vynálezu označují čísly (uvedenými v závorkách), které odpovídají příslušným příkladům provedení ilustrujícím způsob výroby účinných sloučenin.

Příklad (i) dílů hmotnostních sloučeniny (1), 80 dílů hmotnostních směsi práškové křemeliny a práškové aluminy (1:5), 2 díly hmotnostní natriumalkylbenzensulfonátu a 3 díly kondenzačního produktu natriumalkylnaftalensulfonátu a formaldehydu se rozpráškuje a smísí se na smáčitelný prášek. Tento smáčitelný prášek se před aplikací postřikem ředí vodou.

Příklad (ii]

Za míchání se navzájem smísí 30 dílů hmotnostních sloučeniny (2), 55 dílů hmotnostních xylenu, 8 dílů hmotnostních polyoxyethvlenalkylfenyletheru a 7 dílů hmotnostních kalciumalkylbenzensulfonátu, čímž se připraví emulgovatelný koncentrát. Ten se před aplikací postřikem ředí vodou.

Příklad (iiil

Smísí se 2 díly hmotnostní sloučeniny (3) a 98 dílů práškové aluminy a směs se rozemele na prášek, čímž se připraví popraš.

Příklad [ iv 1

Smísí se 1.15 dílů hmotnostního sloučeniny (4), 0,5 dílu isopropylhydrogenfosfátu a 98 dílů hmotnostních práškové aluminy a rozemletím se získá prášek použitelný jako popraš.

Příklad ív)

Ke směsi 10 dílů hmotnostních sloučeniny (5), 30 dílů hmotnostních bentonitu (montmorillomt), 58 dílů hmotnostních mastku a 2 díly hmotnostních ligninsulfonátu se přidá 25 dílů hmotnostních vody a směs se dobře prohněte. Tato směs se zpracuje na vytlačovacím stroji na granulát s velikostí částic 0,43 až 2,0 mm (10 až 40 mesh) a vysuší se při teplotě 40 až 50 °C, čímž se vy robí granulát. Tento granulát se aplikuje posypáváním.

Příklad (vi)

Míchadlo se naplní 95 díly hmotnostními aluminy s velikostí částic v rozsahu od 0,2 do 2 mm a za otáčení míchadla se dovnitř za účelem rovnoměrného zvlhčení částic nastříká roztok 5 dílů hmotnostních sloučeniny (7) v organickém rozpouštědle. Částice se potom vysuší při teplotě 40 až 50 °C, čímž vznikne granulát. Tento granulát se aplikuje posypem.

Herbicidní účinek sloučenin podle předloženého vynálezu ilustrují následující testy biologické účinnosti.

V těchto příkladech se sloučeniny podle vynálezu označují čísly (uvedenými v závorkách), které odpovídají příslušným příkladům ilustrujícím způsob výroby účinných látek.

Ke srovnání bylo použito následujících známých srovnávacích sloučenin:

[sloučenina popsaná v Chem. Abstracts 57,

9860a (1963)] (B) =

[tato sloučenina je rovněž popsána v Chem. Abstracts 57, 9860a (1962)].

Příklad A

Test na herbicidní účinek vůči plevelům na výše položených polích (test v květináči)

Rrczpouštědlo:

dílů hmotnostních acetonu

Emulgátor:

díl hmotnostní benzyloxypolyglykoletheru

К získání vhodného účinného prostředku se smísí 1 díl hmotnostní příslušné účinné sloučeniny s uvedeným množstvím rozpouštědla., přidá se uvedené množství emulgátoru a získaná směs se zředí vodou na požadovanou koncentraci.

Květináče z plastické hmoty (5 dm²; 25

236783 centimetrů χ 20 cm X 10 cm) se naplní vždy 2,5 litru naplavené půdy z polí prosáté přes síto o velikosti ok 0,5 cm X 0,5 cm a do půdy se zasadí semena bavlníku (varieta: Coker 310] do hloubky 1 cm a přes půdu v květináčích se navrství stejná půda jako ve shora uvedeném případě, která obsahuje semena rosičky (Digitarla adscendens Henr.), ježatky kuří nohy (Echinochloa crus-galli), laskavce ohnutého (Amaranthus retroflexus L), merlíku bílého (Chenopodium album Linnaeus) a šruchy (Portulaca oleracea Linnaeus). Účinný . prostředek s chemikálií se aplikuje postřikem rovnoměrně na povrchovou vrstvu každého· testovaného květináče v předem zjištěné dávce.

Herbicidní účinek se zkoumá 20 dnů po ošetření, a stupeň fytotoxicity se zkoumá vždy 20 dnů, 40 dnů a 60 dnů po· ošetření. Výsledky pokusu se hodnotí pomocí stupnice od 0 do· 10 · podle následujícího měřítka.

Herbicidní účinek se označuje na základě stupně poškození plevele ve srovnání s neošetřenými kontrolními rostlinami hodnocením čísly od 0 do 10 následujícím způsobem: hodnocení stupeň poškození plevele (vztaženo na neošetřené kontrolní rostliny)

100 % (zcela zaschlé rostliny) alespoň 90 °/o, avšak méně · než 100 % alespoň 80 °/o, avšak méně než 90 alespoň 70 · %, avšak méně než 80 % alespoň 60 %, avšak méně než 70 % hodnocení stupeň poškození plevele (vztaženo na neošetřené kontrolní rostliny)

5	alespoň	50	%,	avšak	méně	než	60	%
4	alespoň	40	%,	avšak	méně	než	50	%
3	alespoň	30	%,	avšak	méně	než	40	%
2	alespoň	20	°/o,	avšak	méně	než	30	°/o
1	alespoň	10	%,	avšak	méně	než	20	%
0	méně než 10 %	(žádný herbicidní úči-
							nek)

Fytotoxicito vůči rostlinám bavlníku byla označována na základě stupně fytotoxicity ve srovnání s neošetřenými kontrolními rostlinami čísly od 0 do 10 následujícím způsobem:

hodnocení stupeň fytotoxicity (vztaženo na neošetřené kontrolní rostliny) nejméně 90 % (vyhubení) nejméně 80 avšak méně než 90 % nejméně 70 °/o, avšak méně než 80 % nejméně 60 °/o, avšak méně než 70 % nejméně 50 %, avšak méně než 60 % nejméně 40 %, avšak méně než 50 % nejméně 30 %, avšak méně než 40 % nejméně 20 %, avšak méně než 30 % nejméně 10 °/o, avšak méně než 20 % více než 0 · °/o, avšak méně než 10 % 0 0 % (žádná fytotoxicita)

Výsledky testu jsou uvedeny v tabulce 1:

Tabulka 1

sloučenina číslo	množství účinné látky kg/ha	D	herbicidní účinek plevele*	c	P	fytotoxicita bavlník 20 dnů	40 dnů	60 dnů
E	A
(1)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(2)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(3)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(4)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(5)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(6)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(7)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(8)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(9)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(10)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(11)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(13)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(12)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(14)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(15)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(16)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(17)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(18)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0

sloučenina číslo	množství účinné látky kg/ha	D	herbicidní účinek plevele*	c	P	fytdtoxicita bavlník 20 dnů	40 dnů	60 dnů
E	A
(19)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(20)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(21)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(22)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(23)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(24)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(25)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(26)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(27)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(28)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(29)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
(30)	4,0	10	10	10	10	10	0	0	0
srovnání
(A)	4,0	1	1	0	0	1	0	0	0
(B)	4,0	0	0	0	0	0	0	0	0

Vysvětlivky к tabulce 1:

v tabulce uváděné zkratky mají následující význam:

D Digitaria adscendens Henr.

E Echinochloa crus-galli

A Amaranthus retroflexus L.

C Chenopodium album Linnaeus

P Portulaca oleracea Linnaeus

Příklad В

Test na herbicidní účinek vůči plevelům na závlahových rýžových polích ošetřením půdy, jakož i stonků a listů za podmínek pěstování ve vodě (pokus v květináči)

Půda pro pěstování rýže se naplní do Wag nerových květináčů (2 dm²) a do každého květináče se přesadí 2 sazenice rýže (varieta: Kinampu) ve stadiu 2 až 3 listů (výška rostlin asi 10 cm). Potom se do půdy zase jí semena dvojděložných plevelů, ježatky kuří nohy (Echinochloa crus-galli), šáchoru (Cyperus sp.), Monochoria vaginalis Presl a Scirpus juncoides Roxburgh var., a vloží malé kousky Eleocharis acicularis L. a hlízy Cyperus serotinut Rottboell a šípatky Sagittaria pygmaea Miquel. Květináče se udržují ve vlhkém stavu. Když rostliny ježatky kuří nohy (Echinochloa crus-galli) vyrostou až do stadia asi 2 listů (asi 7 až 9 dnů po zasetí), přeplaví se květináče vodou o výšce asi 6 cm. Každý z testovaných přípravků, který byl připraven stejným způsobem jako v příkladu A, se přidá odměřením z pipety. Po, ošetření se voda po dobu 2 dnů odvádí z květináčů rychlostí 2 až 3 cm za 1 den. Potom se květináče přeplaví vodou až na výšku vody asi 3 cm. Ve čtvrtém týdnu po ošetření chemikáliemi se hodnotí herbicidní účinek a stupeň fytotoxicity pomocí stupnice od 0 do 10 stejným způsobem jako v příkladu A. Výsledky tohoto testu jsou shrnuty v následující tabulce 2.

Tabulka 2 sloučeni- množství na číslo účinné látky kg/ha А В herbicidní účinek plevele

CD E F fytotoxicita vůči rýži

(6)	2,0 10	10	10
(17)	2,0 10	10	10
srovnávací pokus:
(A)	4,0 1	0	1
(B)	4,0 1	0	0
Vysvětlivky к tabulce 2:

10	10	10	10	10	0
10	10	10	10	10	0
0	1	3	0	2	0
0	0	0	0	0	0

A Echinochloa crus-galli

В Eleocharis acicularis

C Cyperus sp.

D Scirpus juncoides

E Monochoria vaginalis Presl

F dvojděložné plevele (jako Lindernia procumbens, Rotala indica a Elatine trianddra)

G Cyperus serotinus

H Sagittaria pygmaea

V tabulce použité symboly A až H označují následující plevele:

235785

Následující příklady 1 až 30 popisují výrobu methylsubstituovaných derivátů tetrahydro-2-pyrimidinonu obecného vzorce I po^dle předloženého vynálezu, zatímco příklady 31 až 62 objasňují výrobu nových meziproduktů obecného vzorce II podle předloženého vynálezu.

Příklady ilustrující způsob výroby účinných látek:

Příklad 1

g N-(3-chlor-2-methylpropyl]-N-fenyl-N‘-3-trifluormethylmočoviny se rozpustí ve 150 ml ethanolu a k roztoku se přidá 56 g ethanolického roztoku 20% (% hmotnostní] hydroxidu draselného. Reakční složky nanavzájem exothermně reagují. K dokončení reakce se směs míchá a 2 hodiny se zahřívá k varu pod zpětným chladičem. Potom se ethanol oddestiluje za sníženého tlaku a ke zbytku se přidá voda. Požadovaný produkt se vyloučí ve formě krystalů. Překrystalováním z methanolu se získá 27 g požadovaného.· ' 5-methyl-l-fenyl-3-(3-trifluormethylfenyl] tetrahydro-2-pyrimidinonu ve formě bezbarvých krystalů. Teplota tání 121 až 123 °C.

Příklad 2

g N-(3-chlor-2-methylpropyl]-N-2-methoxyfenyl-N‘-3-trifluormethylfenylmočoviny se rozpustí ve 150' ml isopropanolu a do roztoku se přidá 20 g roztoku hydroxidu draselného (50% roztok ve vodě) při teplotě 30 až 35 °C za dobrého míchání. Reakční směs se potom míchá 2 hodiny při teplotě 65 až 75 °C a potom se za sníženého tlaku oddestiluje isopropanol. Ke zbytku se přidá 100 · ml toluenu a směs se promyje 1% roztokem chlorovodíkové kyseliny a potom vodou. Po odstranění vody se za sníženého; tlaku oddestiluje toluen, přičemž se ve formě zbytku získá 26,6 g žádaného l-(2-methoxyfenyl )-5-methyl-3- ^-trifluormethylfenyl )tetrahydro-2-pyrimidinonu jako viskózní, světle žlutá kapalina. no¹⁹ = 1,5398.

Sloučeniny uvedené v následujících příkladech 3 až 5 se vyrobí v podstatě stejným způsobem jako je popsán v příkladech 1 a

2.

příklad číslo

Ar

R³ teplota tání (°C) index lomu n_D20

3	fenyl	3-chlorfenyl	H	—CH3	H	124—126
4	2-chlorfenyl	3-c.éiorfenyi	H	—CHs	H	1,5936
5	2-chlorfenyl	3-trifluormethylfenyl	H	—CH3	H	61—64

Příklad 6

teplotě místnosti. Potom se · reakční roztok míchá 1 hodinu při teplotě 40 až 50 °C. Potom se přidá katalytické množství (0,2 g) tetrabutylamoniumbromidu. Zatímco se teplota reakční směsi udržuje na 30 až 40 °C, přidá se k ní po· kapkách 34 g 50'% vodného roztoku hydroxidu draselného. Po přidání se reakční směs k dokončení reakce míchá 1 hodinu při teplotě 40 až 50 °C. Reakční směs se potom ochladí na teplotu místnosti. Toluenová vrstva se oddělí a promyje se 1% (% hmotnostní) roztokem chlorovodíku ^CH5 (6)

18,4 g N-(3-chlor-2-methylpropyl) anilinu se rozpustí ve 120 ml toluenu a k roztoku se přidá 16,5 g 3-methylthiofenylisokyanátu při

3 6 785 a vodou v uvedeném poradí. Po odstranění vody se oddestiluje toluen za sníženého tlaku, načež se získá 20,3 g žádaného; 5-methyl-1- (3-methylthiofenyl) -3-f enyltetrahydr o-2-pyrimidionu ve formě vlskózní světle žluté kapaliny.

n_D20 = 1,6194.

Sloučeniny uvedené v následujících příkladech 7 až 30 se vyrobí v podstatě stejným způsobem jako je popsán v předchozím příkladu 6.

příklad Ar

R³ teplota tání (°C), index lomu

—CHs	Η	99—101
СНз	Η	118—121
—СНз	Η	106—108
-CHs	Η	η-?9 1,6045
—СНз	Η	116,5-118,5
СНз	Η	122-125
-СНз	Η	η,,211 1,5849

Ar R¹ — ^CH1° &

CHg

R2	R3	teplota tání (°С), index lomu
—СНз	н	nDi9 1,5863
-СНз	н	ηΌ 20 1,6266
—СНз	н	141—143
—СНз	н	94—97
—СНз	н	nD 20 1,5900
— СНз	н	nD 20 1,59 76
—СНз	н	141,5—143
—СНз	н	91—93
— СНз	н	104—106
—СНз	н	nD20 1,6125
—СНз	н	155—158

teplota tání (°C), index lomu

příklad Ar

R¹

R2 R³

—СНз H

141,5—143,5

Cl

Cl-

—СНз	Η	n019 1,5861
—СНз	Η	156—157

H 93—95

Η H O ' · 98—100

Výroba meziproduktů vzorce II:

Příklad 31

\ сн.-сн-сна £ / λ

Při teplotě místnosti se k roztoku 18,4 g n-(3-chlor-2-methylpropylj anilinu ve 100 ml chloroformu přidá 18,7 g 3-trifluormethylfenylisokyanátu. Reakční směs se potom míchá 1 hodinu při teplotě 40 °C. Po» odstranění chloroformu za sníženého^ tlaku se získá 37 g N-[3-chIor-2-methylpropyl]-N-fenyl-N‘-3-trifluormethylfenylmočoviny. Teplota tání produktu činí 72 až 75 °C.

N,N‘-diaryl-N-halogenalkylmočoviny, které jsou uvedeny v následujících příkladech až 36 se připraví v podstatě postupem, který je popsán v předchozím příkladu 31.

CH.

příklad sloučenina teplota tání číslo (°C) index lomu η_Ω ²⁰

32	N- (3-chlor-2-methylpr opyl )-N- -fenyl-N‘-3-chlorfenylmočovina	99—100
33	N- (3-chlor-2-methylpropyl)-N-2-methoxyfenyl-N‘-3-trifluormethylfenylmočovina	1,5343
34	N- (3-chlor-2-methylpropyl) -N- -fenyl-N‘-3-rnethylthiofenylmočovina	1,5974
35	N- (3-chlor-2-methylpropyl) -N- -2-chlorfenyl-N‘-3-chlorfenylrnočovina	1,5681
36	N- (3-chlor-2-methylpropyl) -N-2-chlorfenyl-N‘-3-trifluormethylfenylmočovina	1,5331

N,N‘-diaryl-N‘-halogenalkylmočoviny, které jsou uvedeny v následujících příkladech 37 až 62, se vyrobí stejným způsobem za použití uvedených výchozích látek jako v příkladu 31.

d tj ó ř4 Od

'CO X cO >->

.X o СП

Ctí	· 1 'CO	•l-J 'cd	'Id	xd	·+—’ 'Ctí
• X ; oj	a ctí	XI ctí	>> d	X cd
40	i	>>	>>	Q>	>>
-	dx	Λί	Xd
»-<	o	o	o	o
N	1 cn	cn	cn		cn
O	1 Xd			O X Φ
XI		2	2	2
ω	X	X	cd	X
	CD	CD	CD	00	OD
>	«+-Ι		4-í	9-и

o ω τί lo oo 'ctí X ctí >>

O СП

'Ctí d co

'CO	+->
X					'X
ctí			-Μ		X
>>			'X		X
Xd			X		>>
Ó			X	+-·	xd
cn			>>	'X	o
dX				X	СП
>>			o	X
X			cn		>4
CD			xd	,X	X
	4—>	Ί—>	>>	o	CD
>>	'Ctí	'X	Д	cn	q-t
X	X	X	Q)	xd	O
O	ctí	X	4-4		‘X
£	>>	>>	ř*'	X	xd
	.X	Xd	X	a:	d-d
CD	o	o	O	4-4	X'
.§	cn	cn	£	ř-i O 2	5
Ti	2	2	Φ	φ
Ю	X.	X	S	ω	s
	(D	CD	1
oo	Ч-Ч	4-4	CO	00	00

'CO a cO

O cn

2.

x

CD 4—i 2 Xd

CD s řn O

4-i

4—*

ctí

-M 'Ctí

N O Λ ω '>.

>

N- [ 3-brom-2-methylpropyl ] - 3-methylthiof enylisokyanát N- (3-brom-2-methylpropyl) -N-2-methoxy-2-methoxyanilin fenyl-N‘-3-methylthiofenylmočovina

N- (3-chlor-2-methylpropyl ] - 3-chlorf enylisokyanát N- (3-chlor-2-methylpropyl )-N,N‘-bis- (3-3-chloranilin -chlorfenyl )močovina

TJ co

PPQ

co

co

o

rtí

OJ

co

Ю

co

co

σ)

o

rH

C\]

00

oo

oo

co

'ψ

Sfi

Ю

Ю

Ю

Ю

Ю

7tí о

Рч Рч cd

4-» 'cd

Ctí +4 'Ctí

7tí

Ctí £

>E

'Ctí α ctí >ч

'Ctí	'Ctí	'Ctí			'Ctí
p	P	P		O СЛ	p
ctí	ctí	Ctí	•4—'		ctí
>ϊ	>>		'Ctí		>>
			P	и*' r-<
O	o	o	ctí	5-Ч CD «4-4	O
ω r—1	СЛ •rH	СЛ	>4 Д1	ω
>>		>»	O	£·*>	”>>
p	P	p	ω	JP	P
CD	CD	CD	г—1	4—· Ф	CD
<4-1	0-4	Оч	>>	4—1
P-(	Рч	5-4		g	Рч
O	O	O	í—1 Φ	í-ч	O
Ξ	s	S	ЧЧ jlh	O >—4	2
.У	o	ω	o Ξ	r-J	ω
'S	7tí	•r-4 7tí	4-4 •1—4	7tí
Ю	+	ιτγ	СЭ	4-·	Ю
oď	cn	ccT	cn	СП	cn

>>					>>	>>
Рч	Рч	Рч	Рч	Рч	Рч	Рч	Рч
o	о	о	ó	о	О	о	о
Рч	Рч	5ч	Рч	Рч	Р-4	Рч	Рч
Рч	Рч	Рч	Рч	Рч	Р<	Рч	Рч
>>		>>
Λ	гР	.р	гР	д	гР	5	•Р
44	4—· d	4-» d	-4—·	-4-»	4-»		4-· г<
CD	ф .S	ф .ití	Ф	Ф	Ф	ф	ф .ь
а	а т d		а	а	а	а	8*3
см	CN §	<N §	гЧ	см	гН	СМ	СМ ctí
s .а	έ £	Рч о х	1 Рч О	Рч О	Рч О	1 S	Д > а х
о чз	о о	— О	г-Ч	г—	г-Н	о	0 о
5-4 .Н	гР	л гР	Дч	л	гР	Рч	гР
гО Р t	л +J • ф		? с	? Р	? Р	? с	л 1 ф
СП О	g		СП »гч	сп д	СП Д	СП Д	cn d . о

Ю	СО	о.	00	СП	о	т—1	см
Ю	ю	ю	ю	ю	со	СО	со

Claims (10)

1. Herbicidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jeden methylsubstituovaný derivát tetrahydro-2-pyrimidinonu obecného vzorce I

O

Ar -N'^N'~^Ar v němž

Ar znamenají nezávisle na sobě případně substituovanou fenylovou skupinu nebo nesubstituovanou α-naftylovou skupinu, přičemž fenylová skupina je popřípadě mononebo polysubstituována jedním nebo několika substltuenty zvolenými ze skupiny, která je tvořena halogenem, alkylovou skupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkoxyskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, alkylthioskupinou s 1 až 6 atomy uhlíku, nitroskupinou, fenoxyskupinou a' trifluormethylovou skupinou, a

R1, R² a R³ znamenají nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylovou skupinu, s tím, že alespoň jeden ze substituentů R1, R² a R³ znamená methylovou skupinu.

2. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, v němž

Ar znamenají popřípadě substituovanou fenylovou skupinu nebo α-naftylovou skupinu, přičemž fenylová skupina je popřípadě mono- nebo' polysubstituována jedním nebo několika substltuenty zvolenými ze skupiny, která je tvořena fluorem, chlorem, bromem, jodem, methylovou skupinou, ethylovou skupinou, propylovou skupinou, isopropylovou skupinou, n-butylovou skupinou, isobutylovou skupinou, sek.butylovou skupinou, terc.butylovou skupinou, methoxyskupinou, ethoxyskupinou, propoxyskupinou, isopropoxyskupinou, n-butoxyskupinou, isobutoxyskupinou, sek.butoxyskupinou, terc.butoxyskupinou, methylthioskupinou, ethylthioskupinou, propylthioskupinou, isopropylthioskupinou, n-butylthioskupinou, isobutylthioskupinou, sek.butylthioskupinou, terc.butylthioskupinou, nitroskupinou, fenoxyskupinou a trifluormethylovou skupinou, a

R1, R2 a R3 mají významy uvedené v bodě

1.

3. Prostředek podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje alespoň jednu sloučeninu obecného vzorce I, v němž alespoň jeden ze zbytků

Ar obsahuje substituent v meta-poloze a Ar a R1, R2 a R3 mají významy uvedené v bodě 1 nebo 2.

4. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako, účinnou složku obsahuje 1- (3-chlorfenyl )-5-me thyl-3-feny ltetrahydr o-2-pyrimidinon vzorce

5. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje 5-methyl-l-f enyl-3- (3-trif luormethylf enyl} tetrahydro-2-pyrimidinon vzorce

6. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako' účinnou složku ' obsahuje 1-(3-chlorf enyl )-3-( 2-me-thoxyf enyl) -5-methyltetrahydro-2-pyrimidinon vzorce

7. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako' účinnou složku obsahuje 1- (2-methoxyf enyl ] -5^θ№γ13- (3-trif luormethylfenyl) tetrahydro-Ž-pyrimidinon vzorce

CH₃

8. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje 1-(3-methoxyf enyl) -5-mcthyl-3-fenyltetrahydro-2-pyrimidinon vzorce

9. Prostředek podle bodu 1, vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje 5-methyl-1- (3-methylthiof enyl) -3-f enyltetrahydro-2-pyrimidinon vzorce

10. Způsob výroby účinné složky podle bodu 1, obecného vzorce I, vyznačující se tím, že se na sloučeninu obecného vzorce II

O

II

C—NH—Ar /

Ar—N \

CH—CH—CH—X

R¹ R² R³ (II) v němž

Ar, R¹, R² a R³ mají významy uvedené v bodě 1 a

X znamená atom halogenu, působí hydroxidem alkalického kovu obecného vzorce III

MOH (III) v němž

M znamená atom alkalického kovu, popřípadě v rozpouštědle nebo ředidle, při teplotě mezi —20 °C a teplotou varu reakční směsi, výhodně mezi 0 °C a 100 °C.