CS232859B1 - Kationaktivni koželužské mazadlo - Google Patents

Abstract

Vynález se týká přípravy kationaktivního mazadla, vhodného pro použití v koželužství při mazání usní. Účelem vynálezu je.připravit kationaktivní koželužské mazadlo, které se snáší s elektrolyty a je ho tedy možno používat přímo v kombinaci s minerálními činícími břečkarni. Uvedeného účelu se dosahuje mazadlem podle obecného vzorce v němž R značí radikál kyseliny palmitové, stearové, myristové, olejové, linolové, linolenové nebo ricinoolejové, pocházející z řepokového oleje, klihárenského tuku nebo oxidovaného klihárenského tuku a R1 značí radikál H- nebo CH^-.

Description

Vynález se týká kationaktivního koželužského mazadla, připraveného amidovou kondnzaeí rostlinných a živočišných mastných kyselin, esterů mastných kyselin nebo glyceridů dietanolaminem, trietanolaminem nebo jejich vzájemnou směsí, a kvarternizací převedeného na vodorozpustné nebo dispergovatelné slouěeniny.

Je známo, že převedou-li se přírodní živočišné nebo rostlinné tuky, obsahují:í mastné kyseliny a oxikyseliny, pomocí alkylolaminů na mýdla, připraví se tímb způsobem látky, vhodně pro použití v koželužství pro mazání usní. Takovým mazadlem je například produkt zmýdelnění směsi degrasu, lanolinu a stearinu dietanolaminem nebo trietanolaminem za teplot kolem 75 až 80 °C, který usně nejen likruje, ale současně je i hydrofobizuje. Výsledná hodnota kyselosti tohoto přípravku je pH 8,2 cn 8,4* dlouhý uhlíkatý řetězec pocházející z kyselinového radikálu přechází při disociaei přípravku ve vodném roztoku do aniontu, zatímco pětimocný dusík alkylolaminového původu je v kationtu, což mé za následek anionaktivní charakter výsledného alkylaminového mýdla.

Pokud má být z přírodních živočišných nebo rostlinných tuků připraveno mazadlo, které má mít kationaktivní charakter a lze ho použít pro likrování přímo do minerálních činieích lázní, nevystačí se se zmýdelňující reakcí. K tomu je třeba použít kationaktivního koželužského mazadla, připraveného amidovou kondenzací rostlinných a živočišných mastných kyselin, esterů mastných kyselin nebo glyceridů dietanolaminem, trietanolaminem nebo jejich vzájemnou směsí, a kvarternizací převedeného na vodorozpustné nebo dispergovatelné sloučeniny, jehof

232 859 podstata podle vynálezu spočívá v tom, že spadá pod obecný vzorec

Θ

COOH Θ /1/ nebo /11/

RCON

CgH^OH c₂h₄oh rcooc₂h₄n \

CjHN /C₂H₄OH/₃ OH

COOH v němž R značí radikál kyseliny palmitové, stearové, myristové, olejová, linolové, linolejové nebo ricinoolejové, pocházející z řepkového oleje, klihárenského tuku nebo oxidovaného klihárenského tuku a R¹ značí radikál -H nebo -CH·}.

Technický účinek kationaktivního koželužského mazadla podle vynálezu se projevuje předevfiím v tom, že je ho možno používat pro mazání usní přímo v kombinaci s minerálními činícími břečkami; snáší se tedy s elektrolyty, přičemž konečná hodnota kyselosti je pH 4,2 « %2· Zvláštním účinkem kromě mamtecfch vlastností je to, že maaedlo podporuje vyjímání chromítých nebo hlinitých iontů z činících lázní, což bylo potvrzeno kontrolními měřeními množství chrómu v odpadních břečkách po činění, kdy se obsah z původních 4 až 6 g/1 snížil na 2,8 až 3,3 g/1. Měření byla prováděna při provozních zkouškách. Provádí-li se likrování usní kationaktivním koželužským mazadlem podle vynálezu, snižuje se dokonce celkové množství použitelných mazadel do usní, protože domazávání vyžaduje již jenom snížených množství mazadel. Vylikrované usně jsou vláčné a vykazují jemný líc.

Kationaktivní koželužské mazadlo, se složením podle některého z obecných vzefrců I nebo II, se připravuje kondenzací řepkového oleje, klihárenského tuku nebo oxidovaného klihárenského tuku, v nichž se vyskytují nasycené mastné kyseliny, nenasycené mastné kyseliny a hydroximastné kyseliny, především kyselina palmitová, stearová, myrietová, olejová, linolová, linolenová a ricinoolejové, dietanolaminem, trietanolaminem nebo jejich vzájemnou směsí. Molekulární poměr mastných kyselin

232 859 k alkanolaainu je přibližně 1:2. Používají-li se při kondenzaci glyceridy, nebo jejich směsi, substitují se namísto mastné kyseliny v ekvivalentním množství. Základní produkt amidové kondenzace s© připravuje zahříváním retekčních složek při teplotě nejméně kolem 100 °C, přičemž optimálních výsledků se dosahuje, je-li kondenzace prováděnu v rozmezí 130 °C až 170 °C. Doba zahřívání závisí nejen na teplotě a také na použitých reakčních složkách ; pohybuje se mezi 6 až 11 hodinami. Při přípravě základních kondenzátů se na každý mol mastné kyseXiny tvoří bě$em kondenzace jeden až dva moly vody. Podle předpokladu se jeden mol vody uvolní, jakmile se vytvoří amidová vazba mezi karboxylovou skupinou mastné kyseliny a atomem dusíku z jednoho molu dialkanolaainu. Druhý mol vody se odštěpí poté, když se vytvoří pětimocný atom dusíku mezi hydroxylovou skupinou alkanolamidu a sekundárním atomem dusíku druhého molu dialkanolaminu. Tvoření vody během kondenzace poskytuje kontrolu reakce. Je-li nahromaděn nejméně jeden mol na každý mol mastné kyseliny, lze kondenzaci pokládat za ukončenou. Základní kondenzát se potom převádí na rozpustný kondenzát. Připraví se reakcí základního kondenzátu se sloučeninou, která umožní jeho rozpustnost, popřípadě dispergovatelnost ve vodě. Použít je sice možno jakoukoliv kyselinu se schopností reagovat se základním kondenzátem a vytvořit s ním žádaný, ve vodě rozpustný produkt, avšak pro kationaktivní koželužské mazadlo podle vynálezu je nejvhodnější organická kyselina, jako kyselina mravenčí nebo kyselina octová. Kyseliny mravenčí nebo kyseliny octové se pro kvarternizaci základního produktu amidové kondenzace používá v ekvimolekulárním množství.

Kationaktivní koželužské mazadlo podle vynálezu vykazuje v 10 %-ním roztoku hodnotu pH 4,2 až 5,2, v elektrolytech vykazuje při teplotě 20 °C dvouhodinovou stabilitu a stabilita jeho des-etiprocentní vodné emulze při 20 °G se zachovává po dobu 24 hodin.

Průběh amidové kondenzace některé z mastných kyselin /RCOOH/ s dietanolamíneai probíhá podle schématu :

- 4 232 859

RCOO + HN /C₂H₄OH/₂ SgQ-» RCON Z^2^H4°^H t₂h₄oh + HN /C₂H₄OH /₂

- h₂o ^c₂h₄oh

C^N

C₂H₄OH c₂h₄oh

Reakce tohoto typu amidu s další molekulou mastné kyseliny poskytne sloufieninuz s amidovou i esterovou skupinou

X!_oH.0H RCON < ^{ά 4}

W

C₂H₄OH c₂h₄oh + RCOOH

- h₂o ,c₂h₄oh

RCON

c₂ ^h4oh

C₂H₄O - COR Do reakce se bere nadbytek dietanolaminu.

Alkylolamidy se převedou na kationaktivní sloučeniny kvarterizací kyselinou octovou nebo kyselinou mravenči (R^COOH).

RCOON c₂h₄oh + CH-jCOOH

-»

RCON

CH.

>2»4 o₂h₄oh

OH

COOH

Průběh reakce je za přítomnosti trietanolaminu poněkud složitější.

- 5 232 859

Tvoří se kondenzační sloučenina rcooc₂h₄n c₂h₄oh

C_nH.N /C_oH.0H /

OH a ta po kvarternizaci kyselinou R^XCOOH přechází na produkt

R COOC Η N

O^OH c₂h₄n (c₂h₄oh)₃

COOH

R OH

Kationaktivní koželužské mazadlo podle vynálezu je blíže popsáno několika příklady jeho přípravy.

Příklad 1

Základní kondenzát byl vyroben zahříváním 200 hmotnostních dílů trietanolaminu se 188 hmotnostními díly řepkového oleje za přídavku 0,3 hmotnostního dílu 50 -%-ního hydroxidu draselného jako katalyzátoru, za teploty 130 °C. Kondenzace byla prováděna v reakční nádobě opatřené ramenovým míchadlem

232 859 a termoregulačním zařízením. Reakčni směs byla zahřívána po dobu 6 hodin, přičemž byla měřena od okamžiku, kdy se začala uvolňovat reakční voda· Uvolněná reakční voda byla odstraňována z reakční nádoby vddní vývěvou, přičemž ke konci zahřívání se jí shromáždilo 1,5 molu. Základní kondenzát je čirý, homogenní produkt. Po zchládnutí na teplotu 25 °C bylo během 30 minut k základnímu kondenzátu pozvolna a za míchání přidáváno 80 hmotnostních dílů kyseliny mravenčí. Při exátermické reakci vystoupila teplota na 50 °C, načež po kvanátativním přidání kyseliny mravenčí byla reakční směs zahřívána 1 hodinu. Výsledný produkt je viskozní tekutá látka která ve vodě tvoří emulzi, při 20 °C stálou po dobu 24 hodin. Emulze je stálá rovněž vůči elektrolytům, při 20 °C po dvě hodiny. Konečná kyselost produktu při 10 %-ním roztoku ve vodě je pH 4,2.

Příklad 2

Eýl připraven základní kondenzát zahříváním 149 hmotnostních dílů,tedy jednoho molu trietanolaminu s 261 hmotnostními díly řepkového oleje, za přídavku hydroxidu draselného o koncentraci 50 % v množství 0,3 %. Reakční směs byla zahříván-a na 130 °C po dobu 6 hodin, za stálého odtahu kondenzačních vodních par. Čirý základní kondenzát byl převeden na rozpustný kondenzát pomoci 90 hmotnostních dílů kyseliny octové. Výsledný produkt je čirá tekutá látka, která ve vodě tvoří emulzi stálou při 20 °C po dobu 24 hodin, která je rovněž při 20 °C stálá po 2 hodiny vůči elektrolytům. Konečná hodnota produktu při 10 %-ním roztoku ve vodě se rovná pH 4,2.

Příklad 3

Připraven byl základní kondenzát zahříváním 170 hmotnostních dílů klihárenského tuku a 140 hmotnostních dílů řepkového oleje s 300 g trietanolaminu, za přídavku 0,2 % 50 %-ního hydroxidu draselného při teplotě 130 °C. Reakční směs byla zahřívána po dobu 8 hodin, za stálého odtahu vodních kondenzačních par.

Čirý základní kondenzát byl převeden na rozpustný kondenzát 150 hmotnostními díly kyseliny octové. Výsledný produkt je čirá,

- 7 , 232 859 tekutá látka, která tvoří při 20 °C ve vodě emulzi stálou po 24 hodiny a její 10 %-ní roztok je při 20 °C stálý rovněž vůči eBctrolytům. Konečná kyselost 10 %-ního roztoku je pH 5,2.

Příklad 4

Základní kondenzát byl připraven zahříváním 170 hmotnostních dílů oxidovaného klihárenského tuku a 140 hmotnostních dílů řepkového oleje 8 300 hmotnostními díly trietanolaminu za přídavku 2 % 50 %-ního hydroxidu draselného při teplotě 150 °C. Reakční smě8 byla zahřívána po dobu 8 hodin, za stálého odtahu kondenzačních vodních par. Na rozpustný produkt byl základní kondenzát převeden přídavkem 100 hmotnostních dílů kyseliny mravenčí. Výsledný produkt je čirý, poskytuje ve vodě stálou emulzi při 20 °C i přiJJO °C. Je rovněž stálý vůči elektrolytům. Konečné pH 4,4.

Přiklad 6

Eýl připraven základní kondenzát zahříváním 340 hmotnostních dílů oxidovaného klihárenského tuku a 300 hmotnostních dílů alkanolaminové směsi, v níž byl zhruba stejný podíl dietanolaminu a trietanolaminu, za přídavku 0,2 % 50 %-ního hydroxidu draselného. Reakční směs byla zahřívána při teplotě 150 °C po dobu 5 hodin, za stálého odtahu kondenzačních vodních par. Kondenzát byl převeden na rozpustný produkt přflavkem 90 hmotnostních dílů to je dvou molů kyseliny mravenčí. 10 %-ní roztok konečného produktu ve vodě má hodnotu pH 4,2. Emulze při 20 °C je stálá ve vodě 24 hodiny a rovněž je stálá vůči elektrolytům.

Přiklad 7

Qrl připraven základní kondenzát zahříváním 340 hmotnostních dílů oxidovaného kliháre-nského tuku s 210 hmotnostními díly dietanolaminu za katalytického účinku 0,2 % 50 %-ního hydroxidu draselného. Reakční směs byla zahřívána při 150 °C po dobu 5 hodin. Postup přípravy rozpustného kondenzátu se shodoval s příkladem 6. Výsledný produkt je čirý, vykazuje konečné pH 4,4 a je stabilní ve vodě i v elektrolytech.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   232 8S9

   Kationaktivní koželužské mazadlo, připravené amidovou kondenzací rostlinných a živočišných mastných kyselin, esterů mastných kyselin nebo glyceridů dietanolaminem, trietanolaminem nebo jejich vzájemnou směsí, a kvarternizací převedené na vodorozpustné nebo dispergovatelné sloučeniny obecníta vzorce