CS231933B1

CS231933B1 - Vpichovaná netkaná textilie

Info

Publication number: CS231933B1
Application number: CS8210014A
Authority: CS
Inventors: Adolf Ptacek; Antonin Pavlik
Original assignee: Adolf Ptacek; Antonin Pavlik
Priority date: 1982-12-30
Filing date: 1982-12-30
Publication date: 1984-12-14
Also published as: CS1001482A1

Abstract

Textilie sestává ze tří vrstev; vnější vrstvy mají převážný podíl vláken nepojivých úSinkem tepla, zatímco vnitřní vrstva má převážný podíl vláken pojených teplem, takže vlákna vnějších vrstev jsou pevně zakotvená. Vnitřní vrstva může být vysrážená, Símž textilie získá strukturální vzor.

Description

(54, Vpichovaná netkaná textilie

*1

Vynález se týká vpichované netkané textilie zhutněné srážením a pojením za tepla, případně současným účinkem tlaku, s obsahem tepelně pojených vláken, sestávající alespoň ze dvou vrstev.

Je známa vpichovaná textilie zhutněná srážením a pojením za tepla, která je vyrobena ze dvou nebo více vlákenných komponent, z nichž nejméně jedna se stává pojivou účinkem tepla. Ostatní komponenty nejsou pojivá při tepelné aktivaci. Textilie je kompaktní, pojená buá rovnoměrně v celém průřezu pojivou složkou, nebo jsou body propojení hustěji položeny v blízkosti jednoho nebo obou povrchů textilie. Tepelnou aktivací pojivá komponenty se mění původní textilní charakter netkané textilie a dosáhne se přechodového stavu mezi textilií a plastickou fólií.

Povrch takové textilie má v podstatě vzor vytvořený plstícími jehlami a během výrobního procesu nedochází ke zvýraznění povrchového vzhledu.

Nevýhodou této známé textilie je, že ztrácí propojením textilní vlastnosti; podle intenzity propojení nabývá textilie na tuhosti a její povrch nemá měkký omak. Vlákna, která se aktivně podílela na pojení, mají zhoršené fyzikálně mechanické vlastnosti a jsou v povrchových vrstvách zastoupena v poměru v podstatě shodném s poměrem míšení vlákenných komponent. To má nepříznivý vliv na omak textilie. Body propojení, rovnoměrně rozptýlená v celém průřezu textilie, jsou y případě rovnoměrného propojení vzdáleny od neutrální ohybové osy a oproti textilii zpevněné vpichováním a vysrážené způsobují vzrůst ohybová tuhosti textilie. Tento jev se zvýší při záměrném hustším rozložení bodů propojení v blízkosti jednoho nebo obou povrchů textilie.

Povrchový vzhled takové textilie nelze bez následného lisování hladkým nebo vzorovaným lisovacím elementem ovlivnit a v podstatě odpovídá povrchovému vzhledu vytvořenému vpichováním.

Cílem vynálezu je vytvořit netkanou textilii, zpevněnou vpichováním a zhutněnou srážením a pojením ze tepla, která by si udržela textilní charakter a jejíž povrchový reliéfní vzhled, vytvořený vpichováním, lze záměrně zvýraznit..

Nevýhody známého stavu jsou odstraněny a cíle vynálezu se dosahuje u vpichovená netkané textilie zhutněné srážením a pojením za tepla, případně současným účinkem tlaku, s obsahem tepelně.pojených vláken, jejichž podstatou podle vynálezu je, že sestává alespoň se dvou vrstev vláken, z nichž nejméně jedne vrstva obsahuje převážný hmotnostní podíl alespoň jedná vlákenné složky, která se účinkem teple stala pojivou a alespoň jedne vrstva obsahuje převážný hmotnostní podíl alespoň jedná vlákenné složky, která při tepelná aktivaci druhé složky zůstává nepojivou a podržuje si svůj textilní charakter, přičemž vlákna všech vrstev jsou částečně promísene jen účinkem vpichovánl a všechny vrstvy jsou zpracovány najednou. Přitom alespoň jedna vlákenné složka je tvořena sa tepla sráživými a současně pojivými vlákny. Povrchová vrstva může mít zvýrazněný reliéfní Vzor tím, že její plošná vysrážení je alespoň o 5 % menší než ploěná vysrážení jiná vrstvy. V nejvýhodnějěím- provedení textilie sestává ze tří vrstev, kde vnější vrstvy obsahují převážný hmotnostní podíl vlákenné složky, která účinkem tepla zůstává nepojivou, zatímco střední vrstva obsahuje převážný hmotnostní podíl vlákenné složky pojená účinkem tepla.

Po aktivaci pojivé schopnosti vláken jsou tudíž intenzivněji propojena vlákna vrstvy, která obsahuje převážnou část složky pojená účinkem tepla, než vlákna vrstvy obsahující převážně vlákna nepojivá teplem, ale zakotvená v předešlá vrstvě.

Výhodou vynálezu oproti známému stavu je skutečnost, Xe měrný počat bodů propojení je vyšší ve vrstvě, obsahující převážnou část pojivě aktivovaných vláken než ve vrstvě nebo vrstvách, obsahujících převážnou část neaktivovaných vláken. Seskupení bodů propojení do míst poblíž neutrální osy vede ke snížení tuhosti oproti běžnému typu textilie, která má ▼ podstatě týž poěet bodů propojení rozmístěných nahodile v celém průřezu nebo převážně v povrchových oblastech textilie*

Pojivá vlákna se sníženými fyzikálně mechanickými vlastnostmi zasahují jen zčásti do okrajová vrstvy nebo okrajových vrstev, obsahujících převážně teplem nepojivá vlákna, takže tato vlákna překrývají pojená vlákna a textilie má příjemný textilní omak, přičemž má vysokou životnost. Vlákna táto vrstvy, procházející pojivou vrstvou nebo přiléhající k ní, jsou vůči pojivé vrstvě dobře zakotvena.

Obsahem a jakostí sráživých vláken lze záměrně zvýraznit povrchový reliéfní vzor, vytvořený na textilii účinkem vpichování. Jestliže alespoň jedna z vrstev je plošně vysrážena o více než 5 % jako zbývající vrstva nebo vrstvy, dochází k nucenému lokálnímu zvlnění méně vysrážené vrstvy, které se projeví zvýrazněním vzoru způsobeného vpichováním. Textilie má pak zrnitý povrchový vzor, tvořený seskupením buň nahodile, nebo záměrně uspořádaných vpichů.

Výhody textilie podle vynálezu vyniknou na příkladech.

Přikladl

Dvouvrstvá vpichovaná textilie, zhutněná srážením a pojením za tepla, s nevýrazným povrchovým reliéfem je tvořena:

A) po tepelné aktivaci vysoce propojenou vrstvou, obsahující 82 hmotnostních % polypropylénové stříže 1,5 dtex 42 mm, sráživé ve volném stavu při 10 min expozici za teploty 150 °C o 32 %, 18 hmotnostních % polyesterové střiže 1,8 dtex 45 mm, sráživé ve volném stavu při 98 °C šokem o 39 %,

B) po tepelné aktivaci málo propojenou vrstvou, obsahující 82 hmotnostních % polyesterové stříže, stejně jako u A), a 18 hmotnostních % polypropylenové střiže stejně jako u A).

_2

Plošné hmotnost textilie je 435 g.m a plošné hmotnosti vrstev jsou v poměru 1:1.

Výrobní postup této textilie je charakterizován běžnou přípravou vlákenných směsí pro výrobu vrstev A a B. Vrstevnaté rouno se vytvoří na rounotvorném celku, tvářeném v tomto případě dvěma mykacími stroji, dvouhlavým horizontálním vrstvícím zařízením se společným odváděcím pásem. Na každém z mykacích strojů se zpracovává jedna směs a na odváděclm pásu se vytváří rouno, sestávající ze dvou vrstev. V následující operaci se toto rouno zpracuje vpichováním. Výsledný polotovar má vrstevnatý charakter a tvoří kompaktní plošný útvar, který se ve stavu bez napětí ohřívá na teplotu 165 °C. Přitom dochází jednak k vysrážení sráživých vlákenných komponent, jednak k netavení pojivé polypropylenové komponenty, která v místech styku s neaktivovanými vlákny působí jako pojivá složka. Propojení je podporováno jednak předchozím vysráženim textilie, při němž dochází ke zmenšení mezivlákenných prostor a dle potřeby lze propojení dále zintenzívnit lisováním textilie za zvýšené teploty.

Přiklad 2

Třívrstvá vpichovaná textilie, zhutněná srážením a propojením za tepla se zvýrazněným povrchovým reliéfem je tvořena:

A) po tepelné aktivaci málo propojenou vrstvou, obsahující 81 hmotnostních % viskózové stříže 3,8 dtex, 60 mm; 19 hmotnostních % polypropylenové stříže 1,6 dtex 42 mm, sráživé ve volném stavu při 10 min. expozici za teploty 150,°C o 35 %,

B) po tepelné aktivaci vysoce propojenou vrstvou, obsahující 38 hmotnostních % viskosové stříže 3,8 dtex, 60 mm; 62 hmotnostních % polypropylenové stříže 1,6 dtex, 42 mm, sráživé ve volném stavu při 1Omin expozici^aa teploty 150 °C o 38 %,

C) po tepelné aktivaci málo propojenou vrstvou, obsahující vlákenné suroviny dle bodu A) tohoto příkladu.

Vrstvy jsou v textilii uloženy tak, že vrstva B je meai vrstvami A a C. Plošné hmotnosti všech vrstev jsou v podstatě stejné. Plošné vysrážení okrajových vrstev je 7%, zatímco plošné vysrážení střední vrstvy je 49%. Celkové plošné hmotnost výsledné textilie je 570 g.m^-2.

Výrobní postup je obdobný jako v.příkladě 1, jenže vrstvené rouno se vyrábí na rounotvorném celku, tvořeném třemi mykacími stroji a tříhlavým horizontálním vrstvícím zařízením, vytvářejícím na spolešném odváděcím pásu třivrstvé rouno, které má uprostřed dílčí vrstvu, odpovídající svým složením vrstvě B.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Vpichovaná netkaná textilie, zhutněná srážením s pojením za tepla, případně současným účinkem tlaku s obsahem vláken tepelně sráživých, pojivých a jiných vláken, vyznačené tím, že seatévé alespoň ze dvou vrstev vláken, z nichž alespoň jedna vrstva obsahuje převážný hmotnostní podíl alespoň jedná vlákenné složky, která při tepelné aktivaci druhé složky zůstává nepojivou a podržuje si svůj textilní charakter, přičemž vlákna jednotlivých vrstev jsou navzájem částečně promlsene jen účinkem vpichování a tuto operaci, včetně všech následujících, podstupují všechny vrstvy současně.
2. Vpichovaná netkaná textilie podle bodu 1, vyznačená tím, že alespoň jedna vlákenná složka je tvořena sa tepla srážlivými a současně pojivými vlákny.
3. Vpichovaná netkaná textilie podle bodů 1 a 2, vyznačená tím, že plošné vysrážení povrchové vrstvy je alespoň o 5 % menší než plošná vysrážení sousední vrstvy.
4· Vpichovaná netkaná textilie podle bodů 1 až 3, vyznačená tím, že textilie sestává se tří vrstev, kde vnější vrstvy obsahují převážný hmotnostní podíl vlákenná složky, která účinkem tepla zůstává nepojivou, zatímco střední vrstva obsahuje převážný hmotnostní podíl vlákenná složky, pojivé účinkem tepla.