CS231834B1 - Device for impurities separation from spindlelless knitters - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro odlučování nečistot u bezvřetenové spřádací jednotky, zahrnující vyčesávací váleček ve vybrání vyčesávacího tělesa, ve kterém je na válcové ploše upraven čisticí otvor přeoházející do odlučovacího kanálu, kterým proudí ve směru proti vyletujícím nečistotám к vyčesávacímu válečku a do spřádacího rotoru vzduch a na který navazuje odváděči kanál nečistot, napojený na zdroj podtlaku, přičemž na konci odlučovacího kanálu a na počátku odváděcího kanálu je upraven přiváděči otvor pro přívod atmosférického vzduchu.

U ojednocovacího zařízení bezvřetenové spřádací jednotky se odvádějí nečistoty obsažené v předkládaném pramenu vláken bu& v průběhu ojednocování vláken nebo během jejich dopravy do snímací zóny. Děje se tak jejich separováním od vláken a odváděním v čisticím otvoru, upraveném na vnitřní válcové ploše dutiny vyčesávacího tělesa. Na čisticí otvor navazuje bezprostředně vylučovací kanál, který ústí pod ostrým úhlem do odváděcího kanálu nečistot, který je přímočaře napojen jedním koncem na centrální kanál odvodu nečistot upravený v kostře stroje a druhým koncem na atmosféru. Tento druhý konec tvoří od svého vstupu po vyústění vylučovacího kanálu tzv. přiváděči vzduchový kanál. Toto provedení známé ze švýcarského pat. spisu 593 355 vede tedy nečistoty od čisticího otvoru odlučovacím kanálem do proudu vzduchu, proudícím v odváděčím kanále nečistot směrem do centrálního kanálu upraveného v kostře stroje. Část proudu vzduchu přiváděného přiváděcím vzduchovým kanálem do odváděcího kanálu však proudí do odlučovacího kanálu směrem к vyčesávacímu válečku, tj. příčně proti letu odváděných nečistot a vláken a vstupuje čisticím otvorem do dopravního vlákenného kanálu vedeného do spřádacího rotoru. Tato část proudu vzduchu potřebného к vedení vláken do rotoru má však také za úkol vracet, nebo přidržovat vlákna směrem к potahu vyčesávacího válečku, tj. vlákna, která se různými vlivy vzdálí příliš od ozubeného potahu vyčesávacího válečku a jsou vedena čisticím otvorem do odlučovacího kanálu a mají snahu letět do odváděcího kanálu nečistot. Kritickým místem je vyústění odlučovacího kanálu do odváděcího kanálu, které je také hranicí, odkud se vlákna mohou ještě vrátit zpět к vyčesávacímu válečku účinkem příčně vedeného proudu vzduchu z přiváděcího vzduchového kanálu к čisticímu otvoru· Překročí-li vlákna tuto hranici, jsou stržena proudem vzduchu vedeného do odváděcího kanálu nečistot. Snaha po maximálním vyloučení nečistot je zde v protikladu se snahou zabránit úletu vláken.

Optimální vztahy se snaží řešit provedení podle známého DOS 28 56 058, kde je uváděn jako výhodný takový směr proudu vzduchu z přiváděcího vzduchového otvoru do odlučovacího kanálu к čisticímu otvoru, který proudí kolmo na směr letu nečistot v odlučovacím kanále· Ani toto provedení však neřeší závažný problém, který je u tohoto druhu čisticího zařízení a to skutečnost, že vyloučený odpad je značně závislý na množství vzduchu, rychlosti vzduchu proudícího do odváděcího kanálu napojeného na centrální kanál odvodu nečistot· Nastavit stejné podtlaky в tím i množství vzduchu v jednotlivých odváděčích kanálech spřádací jednotky po celé délce centrálního kanálu upraveného v kostře stroje je velmi obtížné a komplikované a řeší se jak vhodnou konstrukcí centrálního kanálu, tak i různými průřezy výústek odvodních kanálů. I tak jsou na jednotlivých spřádacích jednotkách rozdílné podtlaky. Pak jednotlivé spřádací jednotky na stroji neodlučují stejné množství odpadu, zhoršuje se účinnost čištění a na některých místech dochází к většímu zanášení spřádacího rotoru·

Separace nečistot od vláken je založena na rozdílných aerodynamických vlastnostech nečistot a vláken. Tyto rozdíly jsou zjednodušeně charakterizovány konstantami odporu Cn pro nečistoty a Cv pro vlákna. Jsou dány poměrem koeficientu odporu vzduchu nečistoty: či vlákna к jejich hmotnosti. Základním principem oddělení nečistot od vláken je vztah Cn < Cv. К oddělení nečistot od vláken se používá proudu vzduchu, který může být v podstatě kolmý na směr pohybu toku vláken,jak je uvedeno v DOS 28 56 058, nebo proud vzduchu protisměrný toku vláken a nečistot, kdy svírá s tímto tokem úhel větší než 90° např. viz u pat· spisu CH 593 355. Protisměrný proud je pro oddělení nečistot od vlákna účinnější, poněvadž je lépe využito tvarového odporu vláken než v případě šikmého proudu· Dále je ještě možno použít kombinovaného šikmého a protisměrného proudu vzduchu, přičemž obyčejně se používá regulovatelného šikmého proudu, kterým se dolačuje rychlost protisměrného proudu, jak je známo z autorského osvědčení Č. 162 152. U všech doposud známých zařízení, kde se nečistoty odvádějí pomocí vzduchu odváděcím kanálem do centrálního kanálu odvodu nečistot,je přiváděn vzduch ve směru odvodu nečistot. U těchto řešení jsou rozdílné vzdálenosti krajních rovin vystupujícího divergentního toku nečistot a vláken od počáteční hrany čisticího otvoru do odváděcího kanálu á nelze u nich docílit maximální účinnosti čištění při dobré skladbě odpadu v celé šířce divergentního toku. Tato problematika bude blíže vysvětlena v dalším popise.

Je známo zařízení podle autorského osvědčení č. 162 152, kde se přivádí vzduch pro separaci nečistot od vláken a pro odvod nečistot shora proti dnu odlučovacího a odváděcího kanálu. Toto řešení sice do jisté míry odstraňuje dříve uvedené nevýhody, ale má za následek vychýlení navazujícího se toku vláken ke dnu odlučovacího kanálu a spodnímu okraji vyčesávacího válečku. Dochází tak к nárazům vláken o stěny kanálu а к tvoření shluků, které negativně ovlivňují kvalitu příze a přetrhovost.

Úkolem u výše uvedené spřádací jednotky s čisticím otvorem a odlučovacím kanálem napojeným na svém konci na odváděči kanál nečistot a přiváděči otvor vzduchu je vyřešit jednoduchým provedením účinné a optimální odvádění nečistot, na změny režimu otáček vyčesávacího válečku a spřádacího rotoru, přičemž by vyžadovalo co nejmenší množství vzduchu.

Uvedený úkol řeší zařízení, jehož podstata je charakterizována v jednotlivých bodech v předmětu vynálezu.

Výhoda zařízení podle vynálezu spočívá v dosažení maximální účinnosti čištění při požadované skladbě odpadu, velmi málo závislé na vzduchových parametrech, tzn. na průtočném objemu vzduchu pro odvod nečistot i vzduchu nasávaného přes odlučovací kanál do spřádacího rotoru a eeparujícího nečistoty od vláken.

Příkladné provedení zařízení pro ojednocování vláken je znázorněno na přiložených výkresech, kde na obr. 1 je celkové schéma spřádací jednotky v pohledu shora na vyčesávací těleso s vyčesávacím válečkem po odejmutí víka, na obr. 2 je schéma napojení odlučovacího kanálu na odváděči kanál u známého provedení, na obr. 3 je napojení odlučovacího kanálu ne odváděči kanál probíhající v přímém směru a s přiváděcím otvorem vytvořeným jako prstencové vybrání, na obr. 4 je znázorněn řez podle roviny A-A z obr. 3, na obr. 5 je obdobný řez jako v obr. 4 s jiným provedením přiváděčích otvorů, na obr. 6 je přímé napojení odlučovacího kanálu na odváděči kanál s kolmým zaústěním přiváděcího otvoru proti odrazové stěně, na obr. 6A je pohled ve směru P z obr. 6, na obr. 7 je napojení odlučovacího kanálu plynulým obloukem na odváděči kanál, na obr. 8 je odváděči kanál napojen na odlučovací kanál v úhlu větším jak 180°.

Spřádací jednotka sestává z vyčesávacího tělesa £ a blíže neznázorněného spřádacího tělesa, v kterém je upraven známý spřádací rotor 2, znázorněný na obr. 1 symbolicky. Ve vyčesávací m tělese 1 je upravena .válcová dutina J pro uložení vyčesávacího válečku £, která je ve spodní části propojena vybráním Ve vybrání je uspořádáno známé přiváděči ústrojí 6 tvořené například přiváděcím válečkem a podávačím stolečkem. Na obvodové válcové ploše £ válcové dutiny J je upraven Čisticí otvor 8 a za ním, ve směru otáčení vyčesávacího válečku £, je upraven vstup 2 dopravního vlákenného kanálu 10. který ústí do známého spřádacího rotoru £. Čisticí otvor § může být upraven v bezprostřední blízkosti vstupu 2 dopravního kanálu 10. tj. na počátku tzv. snímací zóny vláken, nebo někde na řečené válcové ploše £ mezi touto snímací zónou a přiváděcím ústrojím £. Čisticí otvor 8 přechází do odlučovacího kanálu

11. který ústí do odváděcího kanálu 12. jak je patrno z obr. 2, který představuje známé provedení dle pat. spisu CH 593 355. Odváděči kanál 12 ústí do blíže neznázorněného centrálního kanálu odvodu nečistot uspořádaného v kostře stroje. Odváděči kanál 12 je dále napojen na přiváděči otvor £3, kterým je přiváděn vzduch jak do odváděcího kanálu 12· tak do odlučovacího kanálu 1_1. Vzduch je veden odlučovacím kanálem 11 к vyčesávacímu válečku £ a kolem snímací zóny vláken, kde přejímá ojednocená vlákna od vyčesávacího válečku £, do dopravního kanálu 10 s tím do spřádacího rotoru 2. V odlučovacím kanálu Ц, který je vymezen jednak odrazovou stěnou 14 začínající na koncové hraně 12 čisticího otvoru g, jednak protilehlou vodicí stěnou 16 začínaící na počáteční hraně U čisticího otvoru g jakož i spodní stěnou 21 a horní stěnou 22, která může být tvořena víkem, je tak veden proud vzduchu, který vrací vlákna zpět k vyčesávacímu válečku £, ale současně musí urnoonnt průlet nečistot do odváděčiho kanálu 12· Přívod vzduchu znázorněný proudnicemi Op Og · a Q, Qg je veden z přiváděcího otvoru 13 přímočaře od odváděcího kanálu 12, což má u tohoto známého provedení řadu nevýhod jak již bylo uvedeno. Aby se dosáhlo rovnoimrrnjjích, resp. stabilnějších vzduchových poměrů, které by zaaistily maximální účinnost čištění při dobré skladbě odpadu po celé šířce vystupujícího toku nečistot, jsou přiváděči otvory 12 pro přívod vzduchu upraveny symetricky k rovině 18 prochhzeejcí osou odlučovacího kanálu H a kolmou na osu 12 vyčesávacího válečku A, jak je patrno z obr. 4, přičemž osy 13,1. 13.2· těchto otvorů 12 pro přívod vzduchu, svírají s protilehlými stěnami 14. 16. 21. 22 odlučovacího kanálu Has · prooilehlými stěnami 14.1. 16.1. 21,1. 22.1 odváděcího kanálu 12 stejný úhel alfa a beta. Uváděné stěny 16.1. 14.1. 21.1. 22.1 odváděcího kanálu 12 jsou bezprostředně za·přiváděcím otvorem 12 napojeny na stěny 14. H>, 21, 22 odlučovacího kanálu ££ a proto·jsou označeny stejrýtai čísly s indexem.

Na obr. 3 je přiváděči otvor 13 upraven jako prstencové vybrání po celém obvodu odlučovacího kanálu 11 a odváděcího kanálu 12 a nebo může tento přiváděči otvor 12 být proveden též jako štěrbina· mezi vyčesávacím · tělesem 1 a navazujícím odváděcím kanálem 2 2· Jiné možné provedení je ukázáno na obr. 5, kde je přiváděči otvor 12 upraven jednak ve spodní stěně 21, 21.1. jednak v horní stěně 22, 22.1 a sobě ve směru osy 12 vyčesávacího válečku

£.a to na přechodu z odlučovacího kanálu·11 do odváděcího kanálu 12·

Na obr. 6 je uvedena varianta, kde přiváděči otvor 12 je upraven ve vodicí stěně J6. 16.1 odlučovacího kanálu Ц a odváděcího kanálu 12 a to ve směru protilehéém k odrazové stěně 14, 14.1 _ řečených karálů 11. 12· u tohoto provedení je odrazová stěna ££ odlučovacího kanálu Ц v jedné rovině s pokraaujjcí odrazovou stěnou .14.1 odváděcího kanálu 12 tak, že přiváděči otvor 13 směruje kolmo na tyto odrazové stěny 14. 14.1 na řečeném přechodu mezi odlučovacím·kanálem · 11 a odváděčím kanálem 22· · Na obr. 7 je ukázáno provedení, kde odváděči kanál 12 je vůči odlučovacímu kanálu 11 na^pojen pod ú^em gama menším ne^ž % tzn. ^že odrazová stěna · 14 odlučovacího kanálu Ц·svírá s odrazovou stěnou 14.1 odváděcího kanálu 12 Ůhe sklonu gama meněií ne^ž 180°. °>ě odrazov^é stí»ny 14. 14·¹ navazují na se^be plynulém zaoblením 21· Na vodicí stěně 1. odlučovacího kanálu H je upraven dále pomocný otvor . 24 pro kolmý přívod vzduchu na vy stupnicí tok nečistot do odlučovacího kanálu a vedený ke koncové hraně 15 čisticího otvoru g. Pomocný otvor 24 je·opatřen regulačním členem 25 pro nastavení požadovaného proudu vzduchu. Přiváděči otvor 22 je upraven tedy symeericky vůči rovině 18 a směřuje proti zaoblení 22 spojnici odrazové stěny J|, 14.1 kanálu 11. 12·

Na obr. 8 je další možná varianta provedení, kde odváděči kanál 12 navazuje na odlučovací kanál Ц pod tolem gama větším ne^ž přičem^ž přivléci otvor ¹³ ve vodicí st^ěně

16. směřuje symeericky proti spojovací hraně 26 odrazové stěny 1£ odlučovacího kanálu 11 a pokračovací odrazové stěny 14.1 odváděcího kanálu Ц. Je výhodné, když průřez přiváděcího otvoru 13 je větší, než je průřez odlučovacího kanálu ££ nebo·odváděcího kanálu 12. Výhody tohoto · provedení vyplývají z následujícího popisu funkce.

Zařízení pracuje následujícím způsobem:

Pramen 25 vlákenného maateiálu je přiváděcím ústrojím £ veden k vyčesávacímu válečku 1, který svým ozubeným povrchem vyčesává jednotlivá vlákna a dopravuje je do vstupu g dopravního vlákenného karólu-1£ a tím do spřádáčího rotoru 2· Při vyčesávání vláken se současně uvolňuj nečistoty, které jsou vedeny s vlákny k čisticímu otvoru g. Neeistoty v důsledku · odstředivé síly jsou odváděny odlučovacím kanálem 11 do odváděcího kanálu.

proti směru proudění vzduchu přiváděného přiváděcím vzduchovým kanálem 12. V čisticím otvoru £ se snaží uvoonit·z · potahu vyčesávacího válečku £ i vlákna. Pokud · se vlákna uvolní, jsou proudem vzduchu odlučovacím kanálem 11 vedena zpět k vyčesávacímu válečku £ a směrem к vstupu 2 dopravního kanálu £0. Vzduch přiváděný přiváděcím vzduchovým otvorem 13 se rovnoměrně rozděluje jak do odluěavacího kanálu Д, tak do odváděcího kanálu £2· čímž se .získají výhodnější a zejména stabilnější vzduchové poměry v oblasti čisticího otvoru §. Z odváděcího kanálu 12 jsou nečistoty vedeny do blíže neznázorněného centrálního kanálu, kterým jsou dále odváděny mimo stroj. Z teoretického hlediska působení přiváděného vzduchu na nečistoty a vlákna je při porovnávání známého řeSení a řeSení dle vynálezu následující rozdíl:

U známého řešení znázorněného na obr. 2, lze obecně říci, že vzdálenost, ve které dochází vlivem proudu vzduchu к separaci vláken od nečistot v odlučovacím kanále ££ a jejíž výpočet je udáván v literatuře, je závislá na následujících parametrech:

1. na konstantě odporu Cn nečistot a Cv vláken, které jsou dány použitým materiálem

2. na počáteční rychlosti nečistot a vláken vstupujících do čisticího otvoru, která je dána umístěním tohoto otvoru a otáčkami vyčesávacího válečku

3· na rychlosti a směru proudu vzduchu, který separuje nečistoty od vláken· Tato rychlost je určena průtokovým objemem nasávaného vzduchu spřádacím rotorem a dále pak tvarem a průřezem odlučovacího kanálu. Rovněž záleží na charakteru proudění a vytváření vírů v odlučovacím kanále, které vSak jsou nežádoucí.

Pro dosažení maximální účinnosti čistění je možné konstantním parametrům přiřadit pouze jednu danou vzdálenost, na které dochází к separaci'nečistot od vláken. Při konstrukci odlučovacího kanálu 11 je třeba brát v úvahu, že vystupující proud 27 nečistot a vláken je divergentní. Převážná část nečistot i vláken se pohybuje v rovinách, které vytvářejí svazek vycházející z průsečnice v počáteční hraně 17 čisticího otvoru g, přičemž přední krajní rovinu tvoří rovina tečná к válcové ploše £ dutiny £ vyčesávacího válečku £ a zadní rovina fy tečná к patní kružnici 28 vyčesávacího válečku £, jak je patrno z obr. 2. U takovéhoto zařízení je vzdálenost i₂ přední krajní roviny fy ⁴ odlučovacím kanále £, na které dochází к separaci nečistot od vláken, na předním okraji divergentního toku 27 delší, než je vzdálenost zadní roviny fy tohoto toku 2£. Je tedy zřejmé, že při naladění maximální účinnosti čistění na vzdálenost L₂ počáteční hrany 17 čisticího otvoru 8 do místa, kde rovina divergentního toku 27 vstupuje do odváděcího kanálu 12 nebo kde rovina‘fy protíná první vzduchovou proudnici která prochází přiváděcím otvorem 13 do odváděcího kanálu £2, dochází к úletu vláken do odpadu, z dalSÍ části tohoto toku 27. nebol při stejných podmínkách zasahuje jejich dráha do vzduchové proudnice fy v odváděčím kanále 12 pro odvod nečistot. Je-li maximální účinnost naladěna na vzdálenost počáteční hrany 17 čisticího otvoru 8 do místa, kde rovina fy toku 27 protíná proudnici fy, pak pomalejší nečistoty pohybující se u přední roviny toku 27 se vrací zpět к vyčesávacímu válečku £ a dochází tak ke zhoršení účinnosti čištění. Navíc jsou takováto zařízení značně závislá na průtokovém objemu vzduchu, který odvádí nečistoty, nebot při větSím průtokovém objemu vzduchu, který odvádí nečistoty, nebot při větším průtokovém objemu se zvýší množství vláken v odpadu vlivem posunutí proudnice fy směrem do odlučovacího kanálu 11.

Zařízení dle vynálezu (obr. 3 až 8) tuto nevýhodu řeší tím, že osy 13.1. 13.2 přiváděčích otvorů 13 svírají s protilehlými stěnami ££, 16. 21. 22 odlučovacího kanálu 11 a protilehlými stěnami 14.1. 16.1. 21.1. 22.1 odváděcího kanálu £2 stejný úhel alfa = beta. Tímto řeSením se dosáhne toho, že proudění vzduchu proti směru vyletování nečistot a vláken, znázorněného proudnicemi C^, je od proudění vzduchu odvádějícího nečistoty, znázorněného proudnicemi odděleno úzkým rozhraním 22 tvořeným rozbíháním vzduchových proudnic 0_χ a &*, směřujícím napříč divergentního toku ££ nečistot· Rozhraním 22 je myšleno místo mezi odlučovacím kanálem ££ a odváděčim kanálem £2, kde ve směru pohybu nečistot jo nulová rychlost vzduchu. Poloha tohoto rozhraní 2g se s měnícím objemovým průtokem vzduchu pro odvod nečistot i objemovým průtokem vzduchu nasávaného přes odlučovací kanál ££ do spřádacího rotoru 2 mění nepatrně a proto zařízení na tyto změny nen: citlivé· Pak po celé délce stroje vylučují spřádací jednotky napojené na centrální kanál odvodu nečistot stejné množství odpadu· Poněvadž uvedené rozhraní 2£ směřuje napříč divergentního toku, jsou vzdálenost fy a L₂ přední krajní roviny b₂ ^{β Z0}dní krajní roviny fy divergentního toku 2Z nečistot od počáteční

231834 6 hrany ’ 17 čisticího otvoru g k rozhraní £2, 81 místu, kde roviny g, Ů2 protínají první proudnici fy, která prochází z přiváděcího otvoru 13 do odváděcího kanálu £2. stejné. - Tímto způsobem je dosaženo stejné účinnooti čištění v celé šířce divergentního toku 27 nečistot.

Přiváděči otvory 13 jsou upraveny symeericky k rovině £8 procházeejcí osou odlučovacího kanálu 11 a - kolmou na osu 19 vyčesávacího válečku £. Toto řešení eajištuje rovnoměrné proudění podél ' této roviny 18 po celé vášce odlučovacího kanálu 11 a odváděcího kanálu £2. Nedochází tak k vychýlení vracejícího se vlákenného toku ke spodní stěně 21 či horní stěně 22 odlučovacího kanálu ££ i k okrajům vyčesávacího válečku £. Zlepší se stejnoměrnost vlákenného toku a tím i kvalita příze a zameeí se tvorbě shluků v mezerách mezi dnem válcové dutiny J a vyčesávacího válečku £. Pro zameeení tvorby vzduchových vírů je vhodné, aby hrany mezi přiváděcím otvorem 13 a odlučovacím kanálem 11 či odváděcím kanálem 12 byly zaobleny.

Délka odlučovacího kanálu ££ je vymezena počáteční hranou 17 čistichho otvoru g a okrajem přiváděcího otvoru .£3, a je určena proudu vzduchu v odlučovacím kanále a rychlostí vystupujícího divergentního toku £2 nečistot a vláken.

Je možné vytvořit přiváděči otvor 13 jako prstencové vybrání po celém obvodu odlučovacího kanálu 11 a odváděcího kanálů £2 podle obr. 3 a 4. Takovýto přiváděči otvor má nekonečně - mnoho os 13.1. které procházeeí osou odlučovacího kanálu a jsou vždy kolmé k protilehlým stěnám ££. £g, -££. 22. 1-4*1·. 16.1. 21.1. 22.1 odlučovacího kanálu ££ a odváděcího kanálu £2· U tohoto provedení je v odlučovacím kanále 11 vytvořeno stabilní proudění syme tric^{ké k} ose odlutovac^o tanálu ££, co! př£eniv^z ovlivňuje to^k vracceící^ se vHtan.

K vytvoření proudění vzduchu v odlučovacím kanále £1. symetrického kolem roviny £g je možné upravit dva přiváděči otvory £} proti sobě v horní stěně 22 a spodní stěně 21 odlučovacího karálu £1 ve směru osy £2 vyčesávacího válečku £, jak je patrno z obr. 5.

Výrobně jednoduché je řešení podle.obr. 6, kde je přiváděči otvor 13 upraven ve vodicí stěně 16 odlučovacího kanálu 11. prooilehle k odrazové stěně 14. U tohoto řešení je sice v blízkosti odrazové stěny ££ rozhraní £2 širší vlvvem vznikaaících maaých vírů, ale vzhledem k jednoduuhhsti zařízení je výhodné. Nejjednoduuší je takovéto zařízení v případě, kdy odrazová stěna £g odlučovacího kanálu Ц a poki^č^cí stána 16.1 odváděcího kanálu £2 jsou v jedné rovině· Na obr. 7 je znázorněno provedení, kdy je třeba odvést nečistoty z boku či spodku spřádací jednotky. Odrazová stěna 14 odlučovacího knálu 11 svírá s odrazovou stěnou 14.1 odváděc^ího ^kun^^^lu £2 toel s^klonu gama menší ne^ž 180° a navazuje na seta plynulým zaoblením 2£. Z hlediska dobré funkce zařízení by neměl být úhel gama metaí než ⁹⁰°. Ve vodicí s^těn^{ě 16} odl^ovacíta taná^ ¹¹ miže být upraven pomocný otvor 24 pro pří^vod pomocného vzduchového proudu proti koncové hraně 15 a kolmého na vy stupnici tok 27 nečistot a vláken. Zvláště výhodné je, když je tento pomocný otvor 24 opatřen regulačním členem ££. Reeguací pomocného proudu vzduchu, který je nasáván přes čisticí otvor g dopravním kanálem ££ do spřádacího otvoru 2. Tímto způsobem je možné . nastavit meacimáání účinnost čistění při změně otáček vyčesávacího válečku £, pouuití jiného druhu zpracovávaného materiálu či změně podtlaku ve spřádacím rotoru £.

Na obr.- 8 je zobrazeno zařízení vhodné pro odvod nečistot horní částí spřádací jednotky, u kterého odrazová stěna 14 odlučovacího kanálu 11 navazuje na odrazovou stěnu - 14.1 odváděcího kanálu £2 - zlomem £g a stěny - 14.1 a ££ spolu svírají úhel gama větší než 180⁰.

Aby nebylo nar^eno proud ění v oblasti jeho přechodu z přiváděcího otvoru 13 do odlučovacího kanálu ££ a odváděcího katalu £2 je vhodné, aby průřez přiváděcího otvoru £3 byl větší než průřez odlučovacího kanálu £1 či odváděcího kanálu £2*

Claims (8)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení pro odlučování nečistot u bezvřetenové spřádací jednotky, zahrnující vyčesávací váleček ve vybrání vyčesávacího tělesa, ve kterém je na válcové ploše upraven čisticí otvor přecházející do odlučovacího kanálu, kterým proudí ve směru proti vyletujícím nečistotám к vyčesávacímu válečku a do spřádacího rotoru vzduch a na který navazuje odváděči kanál nečistot, napojený na zdroj podtlaku, přičemž na konci odlučovacího kanálu a na počátku odváděčího kanálu je upraven přiváděči otvor pro přívod atmosférického vzduchu, vyznačující se tím, že přiváděči otvor či přiváděči otvory (13) pro přívod vzduchu jsou upraveny symetricky к rovině (18) procházející osou odlučovacího kanálu (11) a kolmou na osu (19) vyčesávacího válečku (4), přičemž osy (13.1, 13.2) těchto otvorů (13) svírají s protilehlými stěnami (16, 14, 21, 22) odlučovacího kanálu (11) a stěnami (14.1, 16.1, 21.1, 22.1) odváděčího kanálu (12) stejný úhel (alfa, beta).
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že přiváděči otvor d3) je upraven jako prstencové vybrání po celém obvodu mezi odlučovacím kanálem (11) a odváděčím kanálem (12).
3. 3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, Že přiváděči otvory (13) jsou upraveny ve spodní stěně (21, 21.1) a horní stěně (22, 22.1) proti sobě na přechodu z odlučovacího kanálu (11) do odváděcího kanálu (12) ve směru osy (19) vyčesávacího válečku (4).
4. 4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že přiváděči otvor (13) je upraven ve vodicí stěně (16) odlučovacího kanálu (11) a stěně (16.1) odváděcího kanálu (12) protilehle к odrazové stěně (14).
5. 5. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že odrazová stěna (14.1) odváděcího kanálu (12) jsou v jedné rovině.
6. 6. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že odrazová stěna (14) odlučovacího kanálu (11) svírá s odrazovou stěnou (14.1) odváděcího kanálu (12) úhel sklonu (gama) menší než 180° a navazují na sebe plynulým zaoblením (23).
7. 7. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že odrazová stěna (14) odlučovacího kanálu (11) svírá s odrazovou stěnou (14.1) odváděcího kanálu (12) úhel sklonu (gama) větší

   Mi 180°.
8. 8. Zařízení podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že ve vodicí stěně (16) odlučovacího kanálu (11) je upraven pomocný otvor (24) pro kolmý přívod vzduchu vedený ke koncové hraně (15) na vystupující tok nečistot do odlučovacího kanálu a je opatřen regulačním členem (25).