CS230945B1 - Způsob výroby pěnového skla - Google Patents

Abstract

Vynález se týká sklářskghp průmyslu a řeší problém procesu zpšnování při výrobě pěnového skla, kterého se používá především ve stavebnictví jako izolačního materiálu odolného vůči vodě. Směs rozemletého odpadu z výroby plochého skla, uhlíku a síranu sodného se tepelně ve formách zpracuje, až zpění a vytvoří se drobné uzavřené póry. Chemickým rozborem se zjistí obsah oxidu sírového v použitém odpadovém skle a bezvodý síran sodný se dávkuje v takovém množství, aby celkový hmotnostní obsah oxidu sírového ve směsi byl 0,4 až 0,6 %.

Description

Vynález ae týká způsobu výroby pěnového skle, podle kterého se prášek získaný mletí· odpadu ze aodno-vápeneto-křemičitého skle, zejména z výroby plochého skla, smísí sa spěňevadlem tvořeným uhlíkem a síranem sodným a takto získaná směs se rychle zahřívá ve formě na teplotu 860 až 960 °C, až se vytvoří skelná pěna, která se ochladí, vyjme z formy a dochladí podle stanovené chladicí křivky.

Nejčastěji používaný způsob výroby pěnového skle je založen na zahřívání skelného prášku polydlsperzní soustavy, povrchově Heterogenně obohaceného uhlíkem, přičemž při teplotě až 960 °C dojde postupně k sintraci a následnému vývoji plynné fáze, která vytvoří vlastní celulární soustavu. V pat. spise Francie č. 2 497 791 je popsán způsob výroby pěnového skle, podle kterého se používá jako zpěňovedla síranu a chloridu alkalických zemin, které SásteSně nebo zcele nahrazují uhlík.

Jde tedy o odlišný způsob výroby pěnového skle, při kterém lze jako sklotvornou složku směsi použít jílu a jako zdroj síranu a chloridu zbytků z destilace matečného louhu z továren ne výrobu sody a čpavku. V patentu je odkaz na spis USA č. 2 514 324, jehož předmětem je způsob přípravy směsi k výrobě pěnového skle z jemně rozemletého práškového sodno-výpenato-křemičitého skla z výroby plochého skla. Jako zpěňovadlo je použito uhlíku, např. sazí, uhličitanu vápenatého apod., s přídavkem 0,1 ež 0,4 % hmotnosti síranu alkalického kovu, zejména síranu vápenatého. Síranu se používá Jako náhrady za oxid antimonitý a má za účel odstranit lepení pěny ne formy. Mimo to vnášení vápníku zhoršuje kvalitu pěnového skla ve vztahu k odskelnění.

Bylo zjištěno, že vývoj plynné fáze u tohoto způsobu je v zásadě umožněn průběhem reakcí uhlíku β kyslíkem, který je přítomen ve směsi jednak v podobě vody vázané ve sklovině, jednak v oxidu šíravám SO^ a síranových iontech ve vlastní sklovině. Obsah oxidu sírového je pro tvorbu pěnového skla nepostradatelný i z hlediska udržení tvaru buněk a vhodného povrchového napětí, jak je uvedeno v patentu ČSSR č. 98 845. Odpadové sodno-vápenato-křemičité sklo z výroby skleněných tehulí, které představuje hlavní surovinový zdroj pro směs, má nízký obsah oxidu sírového SO^, čímž se snižuje dynamičnost zpěňovacího procesu.

Ke zpěňování je nutno používat vysokých teplot, kterými trpí životnost tvarovacích forem. Mimu to jestliže obsah oxidační složky ve sklovině kolísá, stává se technologie zpěňování labilní.

Uvedené nevýhody se odstraní nebo podstatně omezí u způsobu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se chemickým rozborem zjistí obsah oxidu sírového SO^ v sodno-vápenato-křamičitém skle a bezvodý síraň sodný NagSO^ se dávkuje do směsi v množství odpovídajícím celkovému hmotnostnímu obsahu oxidu sírového SO^ ve směsi 0,4 až 0,6 %.

Způsobem podle vynálezu se sníží teplota potřebná ke zpěňování, což kromě snížení spotřeby energie má i příznivý vliv na životnost tvarovacích forem.

Příklad

Chemickým rozborem bylo zjištěno, že použité sodno-vápenato-křemičité sklo, získané jako odpad z výroby plaveného skla, obsahuje v hmotnostní koncentraci 72,67 % oxidu křemičitého, 9,76 % oxidu hlinitého, 0,06 % oxidu železitého, 8,35 % oxidu vápenatého,

3,88 % oxidu hořečnatého, 0,06 % oxidu draselného, 14,02 % oxidu sodného a 0,20 % oxidu sírového. Sklo se smíchá s 0,25 % sazí a 0,35 % práškového bezvodého síranu sodného p

a směs se mele tek, že výsledný měrný povrch zrně podle Bleina činí 4 500 ež 9 000 cm .

•g¹. Celkový hmotnostní obsah oxidu sírového ve směsi činí 0,45 %.

Směs se během mletí zhomogenizuje e dávkuje se do forem. Formy postupují zpěňovecí pecí, kde se zahřejí než na teplotu 870 °C, přičemž směs zpění. Po výstupu z pece se formy krátce ochladí, rozebírají a bloky pěnového skla se zakládají do chladicí pece, kde se chladí podle stanovené chladicí křivky, načež se opracovávají na žádané rozměry.

Claims (1)

1. Způsob výroby pěnového skla, podle kteráho se práěek získaný mletím odpadu ze sodno-vápenato-křemičitého skla, zejména z výroby ploohého skla, smísí se zpěňovedlem tvořeným uhlíkem a síranem sodným a takto získaná směs se rychle zahřívá ve formě na teplotu 860 až 960 °C, až se vytvoří skelná pěna, která se ochladí, vyjme z formy a dochladí podle stanovené chladicí křivky, vyznačující se tím, že se chemickým rozborem zjistí obsah oxidu sírového SO^ v sodno-vápenato-křemičitém skle a bezvodý síran sodný NaSO^ se dávkuje do směsi v množství odpovídajícím celkovému hmotnostnímu obsahu oxidu sírového SO^ ve směsi 0,4 až 0,6 %.