CS229441B1 - Spósob oddelovania 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazínu - Google Patents

Description

(54) Spósob oddelovania 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazínu

Vynález sa týká spfisobu izolácie 2-izopropylamíno-4-etyl-amíno-6-chlór-s-triazínu připraveného reakciou kyanúrchloridu s vodnými roztokmi etylamínu, izopropylamínu a hydroxidu sodného v prostředí tenzidů a odpeňovača.

Medzi najznámejšie a najviac vyrébané s-triazínové herbicidy patří 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazín (atrazín). Herbicídne účinky boli objavené v roku 1954 vo Švajčiarsku a sú popísané v švajčiarskom patente 229 227. Příprava atrazinu reakciou kyanúrchloridu, etylamínu, izopropylamínu a hydroxidu sodného vo vodnochlórbenzonovom prostředí je popísaná v čs. pat. 110 352. Příprava antrazínu reakciou kyanúrchloridu s etylamínom, izopropylaminom v prostředí bezvodého organického rozpúšťadla pričom na viazanie vzniklého chlorovodíka sa použije bezvodého amoniaku popisuje švajčiarsky patent 508 640. Získaný produkt obsahuje 92 % antrazínu.

Vplyv hodnoty pH na výťažok atrazinu popisujú patentové spisy NDR a NSR. PodTa NDR pat. 51 646 sa najlepší výťažok dosiahne ak v prvom reakčnom stupni, t..j. po přidaní prvého aminu a hydroxidu alkalického kovu sa udržuje hodnota pH 6 až 8, v druhom reakčnom stupni, t. j. po 'přidaní druhého aminu a hydroxidu alkalického kovu sa udržuje hodnota pH na 8,5 až 9.

Výťažok atrazinu je 96 %. V NSR patente 2 032 861 sa udává hodnota pH v prvom stupni 6,5 až 10. V USA pat. 3 328 399 a 3 568 679 je popísaný spfisob přípravy atrazinu z kyanúrchloridu, etylamínu, izopropylamínu v bezvodom prostředí při teplote 120 až 170 °C za oddestilovania vzniklého chlorovodíka. Výhoda spfisobu je, že odpadne problém odpadných vfid s obsahom miner^lnych solí.

V švajČiarskom patente 546 247 sa popisuje adiabatický spósob výroby atrazínu vo vodonerozpustnom rozpúšťadle reakciou etylamínu, izopropylamínu, alkalického hydroxidu s kyanúrchloridom. Vo franc. pat. 2 296 628, rum. pat. 60 016, jap. pat. 131 592 (1977' sa doporučuje pri dávkovaní amínov pri výrobě atrazínu dávkovat prvý izopropylamín,

Banks C a spol. J. Am. Chem. Soc. 66, 1 771 (1944) a Friedheim E. , J. Am. Cháni. Soc.

1 725 (1944) doporučuji! pri prvom reakčnom stupni výroby atrazínu teplotu okolo 0 °C a druhý reakčný stupeň při teplotách 30 až 50 °C. Při prvom reakčnom stupni sa ako reakčné prostredie používá zmes vody a l’adu, prípradne voda, Tad a organické rozpúšťadlo.

V literárnych odkazoch sa nevenuje pozornost rozrušeniu pěny atrazínu, vznikajúcej po ukončení reakcie kyanúrchloridu, etylamínu, izopropylamínu, alkalického hydroxidu v prostředí vodonerozpustného organického rozpúšťadla a jeho následným oddestilovaním s vodnou parou. Pěna atrazínu spósobuje problémy pri dopravě atrazínu a jeho oddělovaní od reakčného roztoku.

Vyššie uvedené nedostatky sú odstránené spósobom oddelovania 2-izopropylamíno-4-etylamí no-6-ehlór-s-triazínu podstata ktorého spočívá v tom, že sa připraví 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazin reakciou vodných roztokov etylamínu, izopropylamínu, hydroxidu sodného s kyanúrchloridom v prostředí organického rozpúšťadla nemiesitelného s vodou. Organické rozpúšťadlo nemiesitelné vodou sa po ukončení reakcie oddestiluje z reakčnej zmesi vodnou parou. Před a/alebo počas a/slebo po oddestilovaní organického rozpúšťadla sa přidá k reakčnej zmesi tenzid a/alebo odpeňovač.

Z tenzidov sa výhodné použije anionaktívny tenzid.

Postupom podlá vynálezu při výrobě 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazínu sa dosiahne lepšia možnost oddestilovania s vodou nemiesitelného organického rozpúšťadla bez nebezpečenstva penenia reakčnej zmesi. Najvačší význam má vynález pri oddělovaní 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazínu z jeho vodnej suspenzie, pretože sa odstráni pěna 2-izopropylamino-4-etylamíno-6-chlór-s-triazínu, ktorá za normálnych podmienok je silné stabilné. Vzhladom k tomu, že pěna zaoberá velký objem, tým aj obmedzuje filtračnú kapacitu vačšiny filtračných zariadení. Pri odstřelovaní sa pěna nero zruší a pri náe toku suspenzie na odstředivku prechádza suspenzia mimo plachetku, čím sa znižuje výťažok 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazínu. Pěna je váčšinou tvořená najjemnějšími časticami 2-izopropylamíno-4--etylamíno-6-chlór-s-triazínu, ktorý je nekvalitnější pre výrobu herbicídov. Pěna spósobuje potiaže při transporte v potrubí, pričom sa zavzdušňujú čerpadlá. Postupom podlá vynálezu sa dosiahne vačšia homogenita suspenzie a vyššie uvedené problémy sa nevyskytujú.

Příklad 1

Do reakčného kotlíka sa dalo 500 g kyanúrchloridu, 3 500 ml ohlórbenzénu a postupné sa přidávalo 803 g 19,9 % hmot. izopropylamínu, 1 087 kg 0,8 %-ného vodného roztoku NaOH,

306 g 40,1 % hmot. etylamínu a 1 110 g 10,2 % hmot. vodného roztoku NaOH. Po zreagovaní z reakčného kotlíka sa odobralo cca 1 1 reakčnej zmesi a přidalo sa k nej 4 g kopolyméru etylénoxidu a propylénoxidu známým pod obch. názvom Slovanik NT 60 a Slovanik T 610. Použila sa objemová zmes 1:1. Z reakčnej zmesi sa oddestiloval chlórbenzén vodnou parou.

Zo získanej suspenzie sa odfiltroval 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazín.

Příklad 2

Z reakčného kotlíka z pokusu opísanom v příklade 1 sa odobralo cca 1 1 reakčnej zmesi v ktorej sa najprv oddestiloval chlórbenzén vodnou parou. Po oddestilovaní ohlórbenzénu sa odobralo cca 1 1 reakčnej zmesi, ktorá sa nechala stáť v odmernom válci pol hodiny.

Reakčná zmes sa rozvrstvila na pěnu, ktorej bolo cca 70 % obj i·, vodný roztok ktorého bolo cca 20 % obj. a na vodnú suspenzlu 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triázínu, ktorej bolo cca 10 %. K reakčnej zmesi sa po preaiešaní přidalo 3,7 ml vodnometanolického roztoku dodecylbenzénsulfonanu sodného, pričom sa pěna rozrušila.

Po 30 min. stáni vo válci bolo cca 54 % obj. vodného roztoku a cca 45 % obj. vodnéj suspenzie technického 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazínu, ktorý sa 1x dekantoval s 500 ml vody. Potom sa 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazín odfiltroval zo suspenzie a vysušil. Technický 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazín obsahoval 93,1 % hmot. 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazínu 3,2 % hmot. 2,4-dletylam^no-6-chlór-triazínu a 3,1 % hmot. 2,4-diizopropylamíno-6-chlór-s-triazínu.

Příklad 3

Postupovalo sa podTa příkladu 2 s tým rozdielom, že před přidáním sa k reakčnej zmesi zmiešalo 3,7 ml 20 % hmot. vodnometanolického roztoku dodecylbenzénsulfonanu amonného a 0,01 g odpeňovača na báze silikonového oleja. Vzniklá suspenzia sa odfiltrovala.

Příklad 4

Postupovalo sa podTa příkladu 3 s tým rozdielom že sa k reakčnej zmesi přidalo 2,5 ml 32 % hmot. roztoku trietanolamínovej soli dodecylbenzénsulfonovej kyseliny známej pod obchodným nézvom Abeson TEA a 0,01 g odpeňovača na báze silikonového oleja pod obch. názvom Echantillon Nopco NPW. Suspenzia sa potom odstředila a premyla 4 1 vody. Filtračný koláč sa vyřezal a vysušil. Po vysušení obsahoval filtračný koláč 0,003 % hmot. Cl?

Příklad 5

Postupovalo sa podTa příkladu 1 s tým rozdielom, že sa použil ako tenzid 3,2 ml alkyl éter sulfátu sodného, pričom alkyl je až C^, známého pod obchodným názvom ETOXON EPA; Suspentia sa odstředila, premyla vodou, vysušila a vyřezala. Obsah sušiny bol 77,2 % hmot. a obsah Cl“ bol 0,007 % hmot.

Příklad 6

Postupovalo sa podTa příkladu 1 s tým rozdielom, že sa urobil prevádzkový pokus s 1 000-nášobným hmotnostným množstvom látok. Celkové množstvo reakčnej zmesi po oddestilovaní organického rozpúšťadla vodou bolo cca 5,5 m^. Po ochladení reakčnej zmesi na 50 °C sa přidalo k nej 6 1 dodecylbenzénsulfonanu sodného pod obchodným názvom Abeson NAM. .

Po 10-min miešaní sa přidalo 10 ml odpeňovača na báze polydimetylsiloxanu, známého pod obchodným názvom Lukosan S. Zmes sa odstreáovala na odstředivkách. Počas odstreňovania sa každých 5 minút odoberala priemerná vzorka filtrátu z odstrediviek. Vo vzorke sa stanovil nerozpustný atrazín. Po odstreňovaní sa filtračný koláč premýval s vodou prietokom cca 601/min. Po premyvaní sa filračný koláč sušil na odstredivke 30 minút. Vo filtračnom koláči sa stanovila sušina a chloridy. Prevádzkový pokus sa porovnal s pokusom bez přídavku tenzidů a odpeňovača. Výsledky sú v tabulkách Č. 1 a 2.

Tabulka 1

Straty atrazínu vo filtráte pri odstřelovaní a premývaní s vodou.

Postup bez přidáváni© tenzidu a odpeňovača	Postup s přidáním tenzidu	a odpeňovača
Čas od zaš. odstreáovania (min)	Koncentrácia nerozp. atrazínu (mg/1)	Koncentrácia nerozp. atrazínu (mg/1)
5	370	390
10	210	80
15	460	120
20	320	400
25	180	150
30	1 320	75
35	430
40	1 560
čas od zač. premývania (min)
5	420	320
10	100	80
15	470	120
20	175	140
25	460	70
Tabulka 2
Koncentrácia ohloridov v	atrazine po vysušení ,v závislosti od času

čas premývania (min)	Postup bez pridávania tenzidu a odpeňovača koncentrácia Cl“ (% hmot.)	Postup s přidáním tenzidu a odpeňovača koncentrácia Cl“ (% hmot.)
10	1,05	0,012
15	0,73	0,007
20	0,43	0,004
30	0,21	0,003

Vynález možno použit na výrobu technického 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-ehlór-s-triazlnu, ktorý nachédza po přidaní emulgátorov a plnidiel použitie ako herbicid v polnohospodárstve. Odstránením pěny sa znížia zbytky vodonerozpustného rozpúšťadla z atrazínu, ším sa dosiahne Jepšie zmáčanie atrazínu s vodou, tým aj lepšie vymytie ohloridov z atrazínu. Při premývaní možno použit menšie množstvo vody ako pri doterajšom spfisobe, Bím sa znížia straty atrazínu vo filtráte.

Claims (2)

1. PREDMET VYNÁLEZU

   1. Spčsob oddelovania 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazínu připraveného reakciou kyanúrehloridu s vodnými roztokmi etylamínu, izopropylamínu a hydroxidu alkalického kovu v prostředí organického rozpúšťadla nemiesiteTného vodou, pričom sa po ukončení reakcie organické rozpúšťadlo oddestiluje s vodnou parou, vyznačujúči sa tým, že před a/alebo počas a/alebo po oddestilovanl organického rozpúšťadla s vodnou parou sa přidá k reakčnej zaesi tenzld a/alebo odpeňovač a 2-izopropylamíno-4-etylamíno-6-chlór-s-triazín sa po oddestilovaní organického rozpúšťadla zo suspenzie oddělí.
2. 2. Spčsob podl’a bodu 1 vyznačujúči sa tým, že ako tenzid sa použije anionaktlvny tenzid.