CS226194B2 - Cam for knitting machines - Google Patents

Description

Vjyiález se týká zámku pletacího stroje pro řízení pletacích nástrojů, majících nejméně jedno kolénko, s . nejméně jedním stahovačem působícím na kolénka pletacích nástrojů a opatřeiým hranou stahovače se záporným stoupáním, s nejméně jedním zvedačem a s nejméně jednou samootatnou vodicí částí, přiřazenou stahovači, s nárazovým pásmem pro kolénka pletacích nástrojů, ovlivněných stahovačem.

Zámcy tohoto druhu maaí více stahovačů s hranami stahovače, které působí na kolénka pletacích jehel, platin, pomoccných platin nebo jejich pomocných částí a tyto spouštějí z relativně vysoké uzavírací polohy nebo chytové polohy, dosažené pomooí zvedače, dolů do hlubší polohy, například průchozí polohy nebo do polohy pro odhoz, popřípadě do polohy pro zatahovali· Přitom dosednou kolénka v závvslosti na druhu řízeni, ve výši uzavírací, chytové nebo průchozí polohy na stahovače· Ty stahovače, které bezprostředně působí na pletací jehly nebo s nimi pevně spojené části a uvedou je do polohy pro odhoz, popřípadě do zatahovací polohy, maaí zpravidla bezprostředně za nejhlubším bodem hrany stahovače ještě krátkou stouppaící hranu, která umožňuje nepatrné nadzve&intí pletacích jehel, a tím i uvolnění oček visících v jehlách· Kromě toho jsou stahovačům často přiřazeny opěrné části, které slouží jako opěrné vedení pro kolénka během jejich pohybu do nejhlubší polohy· Bezprostředně za nejhlubším bodem hrany stahovače maaí krátké stouppaící úseky, pomooí kterých jsou jehly, po uvolnění oček, nepatrně nadzvednuty, přičemž odppoVddjící část hrany stahovače může působit jako opěrné vedení· Miohdy tyto opěrné vodicí části však zcela chybí, takže kolénka po odtahu ihned opět narazí na zvedače a těmito zvednuty jsou do chytové nebo uzavírací polohy·

V závvslosti na tom, z jaké polohy, pod jakým úhlem a jakou rychlostí narazí kolénka pletacích nástrojů na hranu stahovače, se kolénka od hrany stahovače silně nebo méně sil226194 něji odrazí a potom jsou na své další dréze převzaty opěrnou vodicí částí nebo zvedačem, přičemž tento postup je ovlivňován také silsmi působícími v opačném smrslu, například třecí mi silsmi nebo přídržrými si^Ht^zi oček nacházzeících se v háčkách jehly. Z těchto důvodů . nemůže se také obecně udat definované místo, na kterém dojde k nárazu na opěrnou vodicí dráhu. Naopak je účelné hovořit o nárazovém pásmu, ve kterém dochází k nárazu nezávisle na jednotlivých případech.

Již dlouho panuje názor, že náraz kolének na stahovače a/nebo opěrné vodicí části souvisí - nějtkqfr způsobem s různými jevy opotřebení pletacích nástrojů, zejména se zlomem hlavy jehly nebo kolénka. V časopise Deutsche Textiltechnik 22 (1972), č. 7 je například na straně 442 poukázáno na to, že přímé nárazy, které se často vystytují v zatahovací poloze, Způsobují zlomy jehel.

Pro odstranění těchto poruch, které znemožňují další zvětšování dnes dosažitelrých rychlostí pletení, je známo uspořádat zámkové dráhy pro kolénka pletacích nástrojů, které jsou po jejich celé délce v poddtatě uzavřeny. V důsledku svého tvaru připouutějí měkké nabělrnutí kolének na stahovač a/nebo opěrné - vodicí části nebo jsou opatřeny přídavnými díly ovliouující pohyb kolének příznvvým způsobem, jak lze seznat například z DE-AS 1 585 439 nebo DE-OS 1 760 332, 2 357 053, 2 606 585, 2 636 020, 2 643 185 a 2 733 012. Všechna známá řešení nepřipouušějí však uspokojivé zvyšování rychlostí pletení. Kromě toho jsou některá řešení spojena s neúnosně vysokými konstrukčními náklady.

Úkolem vynálezu je vytvořřt zámek, kterým lze dosáhnout při nepatrných konstrukčních nákladech podstatného zvětšení rychlosti předení·

Pro řešení tohoto úkolu je zámek shora uvedeného druhu podle vynálezu vyznačen tím, že nárazové pásmo má v· porovnání s hranou stahovače kladné stoupání.

Vvnniez spočívá na tom poznatku, že pro dosažení vysokých pletacích rychlostí je třeba, přiřadit každému stahovači vždy jednu opěrnou vodicí část s nárazovým pásmem s kladným stoupáním. Tím se dosáhne zvýšení výkonu v porovnání se zámky obvyklého druhu přibližně o 25 Kroměětoho se vynálezem odstraní velmi rozšířený předsudek, který ' spočíval· na předpokladu, že nárazové pásmo opěrných vodicích čs^«^1^:í» pokud se opěrné části v souuvslosti s odstraněním zlomů jehel vůbec berou v úvahu, by mělo mít, stejně jako stahovače, záporné stoupání nebo by mělo být Opraveno alespoň vodorovně. Z dostupného stavu techniky nelze seznat nijaký odkaz na to, že by byla v oboru uvažována souvvslost mezi počtem v^í^so^tt^jjících se zlomů jehel a mezi stoupáním opěrných vodicích částí.

Podle vynálezu se kromě toho stále přiřazuje všem na stroji upraveným vždy jedna opěrná vodicí část, neboť jinak by docházelo ke zlomům jehly zejména tam, kde není uspořádána žádná opěrná vodicí Část podle vynálezu.

Pokud se týká úhlu kladného stoupání opěrných vodicích částí, pak se zjistilo, že nejjj^zí je úhel mezi 8° až 27°, - zejména' mezi 10° až 25°. VVěší úhly maaí za následek, že kolénka pletacích nástrojů při svém nárazu na opěrnou vodicí část by doznala příliš náhlou změnu.směru jejich pohybu, a tudíž by byla například příliš intenzívně zabrzděna. K tomu by došlo také v tom případě, jestliže by opěrné vodicí části byly vypuštěny a kolénka by místo toho narážela na následnicí zvedač, neboť zvedače, použité pro vysunování pletacích nástrojů do chytové nebo pletací polohy, maaí normálně úhel stoupání větší než 30°. Úhly menší než 8° mej naproti tomu za následek to, Že - se kolénka pletacích nástrojů, podobně - jako při nárazu na přímočarou opěrnou vodicí část, od nárazového . pásma odrazí zpět, což je rovněž nežádoucí.

Vynález bude v dalším textu blíže objasněn ve spoo<enn.s příklady provedení, znázorněnými na výkresech, kde na obr. 1 a 2 jsou znázorněny zámky se - stahovači obvyklé konstrukce, na obr. 3 a 4 jsou znázorněny zámky podle vynálezu.

Obr. -1 ukazuje pletací zámek známé konstrukce se zvedačem 1, kterému Je přiřazena vodicí část £ a se stahovačem -- kterému je přiřazena opěrná vodicí Část £ a která slouží pro odtah pletacích jehel do polohy pro odhoz, popřípadě do polohy pro stahování. Stahovač £ má v podstatě lineárně klesající hranu 2 stahovače, to znamená hranu 2 stahovače se záporným stoupáním, na kterou navazuje za nejhlubSím bodem 6, tj. bodem zatahování, nejdříve vodorovně probíhající, potom přímkově stoupající a potom opět vodorovně probíhající hrana

2. Tato hrana 2 slouží k tomu, aby se uvolnilo očko, vytvořené v bodě zatahovánía které je usazeno v háčku jehly. Opěrná vodicí část £ má x^j^c^oíč^aajLcií opěrnou vodicí dráhu 8 přiřazenou hraně í stahovače a hraně 2, přičemž opěrná vodicí dráha 8 má až - k místu, ležícímu těsně před nejhlubSím bodem 6, záporné stoupání, potom přechází ve vodorovný úsek 2, který končí přibližně u stejného místa jako první vodorovný úsek hrany 2» a potom, po krátkém lineárně stoupajícím úseku, má další vodorovný úsek.

První vodorovný úsek opěrné vodicí dráhy 8 se může označčt jako nárazové pásmo pro šrafovaně naznačená kolénka 10 pletacích nástrojů, například pletacích jehel, nebot kolénka 10 nezávisle od toho, na kterém místě a s jakou ryclh.O8tí naběhly na hranu 2 stahovače, mohou stále narazit jen ve vodorovném úseku 2 na opěrnou vodicí dráhu 8.

Během klouzání kolének 10 podél hrany 2 - stahovače nebo opěrné vodicí dráhy 8 polhybbijí se buá přísluSné pletací nástroje^?společně - se svými nosiči ve směru šipky 27 doprava, nebo zámky tvořené zvedačem 1, vodicí částí 2, stahovačem £ a opěrnou vodicí částí £ proti směru šipky 27 doleva. To má za následek,- že pletací nástroje, které jsou uspořádány v čárkovaně naznačených vodicích drážkách 11 svých jehelních válců, dosedaj svou širokou stranou alespoň tak dlouho na jednu postranní stěnu příslušné vodicí drážky JJL, to znamená v obrázku 1 na jeho levou postranní stěnu, pokud příslušná kolénka klouzají podél hrany £ stahovače a potom narazí svou vodorovně proi^b^í^a^ající spodní hranou na vodorovný úsek 2 opěrné vodicí dráhy £, což se označí jako přímý náraz a je to naznačeno v obr. 1 šipkou £2·

Při nárazu na vodorovný úsek 2 se pletací nástroj buď zcela nadzvedne od jedné postranní stěny vodicí drážky £1. nebo se alespoň lehce pootočí. Na to naběhne kolénko £0 na lehce-stoupaaící část opěrné vodicí dráhy §, až na místě označeném šipkou ££ dojde opět k přímému nárazu, tentokrát při nárazu na druhý vodorovný úsek hrany 2» sloužící jako opěrné vedení. Předpokládá se, že při přímn^é^m nárazu jsou otočné nebo posuvné pohyby, kterým nelze zabráni, pletacích nástrojů v jejich vodicích drážkách 11 podstatnou příčinou pro uvedené jevy opotřebení. .

Obr. 2 ukazuje známý zámek, u kterého jsou části, odppvíddaící zámku podle obr. 1, opatřeny stejrými vztahovými značkami a který má v opaku k zámku podle obr. 1, zakřivenou hranu 14 stahovače, která má ve svém prvním úseku, v obr. 2 v levém úseku, nejdříve relativně malé záporné stoupání, aby byl úhel nárazu pro kolénka 10 malý. Potom přechází v úsek s relativně vellým záporným stoupáním a posléze ústí obloukem do hrany 15 s kladným stoupáním, které slouží pro uvolnění vytvořených oček. Opěrná vodicí - dráha £6. přiřazená hranám 14 a £2, má podobný tvar. Chhaakktristické pro zámky tohoto druhu je to, že kolénka £2, pokud kloužou podél klesajícího úseku hrany 14 stahovače, narážejí rohem, nacházejícím se -v obr. 2 vpravo nahoře, na tuto hranu 14 stahovače,- jak je to zřetelně znázorněno na místě označeném šipkou £2· NaarzííM naproti tomu kolénko 10 v dalším průběhu v místě šipky 17 nebo teprve u místa označeného šipkou 18 na opěrnou vodicí dráhu £6, pak přijde do styku s opěrnou vodici dráhou £6 svým levým- spodním rohem, jak je . znázorněno v obr. 2. Oddpoíddjícím způsobem narazí kolénko v oblasti šipky 12 svým pravým spodním rohem na stoupsa^ část opěrné vodicí dráhy 16 a poněkud později svým levým horním rohem narazí na hranu 15 stahovače £, působící jako opěrné - vedení.

Předpokládá se, že tyto stálé změny bodu dotyku ve spojení s pohybovými složkami ve -směru šipky 27 a kolmo k němu, maj za následek klopné nebo výkyvné pohyby pletacích nástrojů a že v důsledku toho momíríy, působící na pletací - nástroje, jsou příčinou uvedených jevů opotřebení, zejména pak zlomů hlavy jehly.

U pletacího zámku podle obr. 3, u kterého jsou opět stejné části označeny stejnými vztahovými značkami, je naproti tomu opatřena opěrná vot^i.c;í část £ opěrnou vodicí dráhou 22, která plynule lineárně stoupá, tj. má konstantní kladné stoupání. Podstatný rozdíl v porovnání s opěrnými vodícími dráhami 8 a 16'podle obr. 1 a 2 spočívá v tom, že kolénka 12 pletacích nástrojů nezávisle na tom, na kterém místě po svém sklouznutí z hrany 21 , stahovače narazí na opěrnou vodicí dráhu 22, jsou stále ve styku svým pravým dolním rohem, jak značí šipka 22, s opěrnou vodicí dráhou 22, zatímco při klouzání na hraně 21 stahovače jsou stále pravým horním rohem v dotyku s hranou 21 stahovače·, K nárazu kolének 10 na hranu 21 stahovače a na opěrnou vodicí dráhu 20 dochází tak vždy na stejné straně, to je v obr. 3 zprava, takže pletací nástroj, který stejně již dosedá podle obr. 3 na levou postranní stěnu příslušné vodicí drážky Ц. je ještě silněji přitlččován na tuto postranní stěnu, není však vystaven nekontrooovrným překlápěcím nebo výkyvným pohybům, jak je tomu v případech, objasněných pomocí obr. 1 a 2.

Pokusy prováděné s pletacími jehlami prokázaly, že při použití opěrné vodicí dráhy 20 se vyskytují zlomy hlavy jehly podstatně řidčeji, popřípadě, že se může pracovat s podstatně vyššími pletacími rychlostmi, to je například. s vyššími otáčkami u okrouhlých pletacích strojů nebo s vyššími rychlostmi saní u plochého pletacího stroje.

Hrana 22 stahovače 2, následuuící za hranou 21 stahovače a určená pro uvolnění oček, má stejné kladné stoupání jako opěrná vodicí dráha 20 a končí ve výši průchozí polohy. Toto provedení umožňuje také zejména jednoduché nastavení stahovače 2 a opěrné vodicí části £ navzájem vůči sobě.

Jak ukazuje obr. 3, přechází hrana 21 stahovače ve svém nejhlubším místě, označeném šipkou 23. náhle v hranu 22« Pokusy ukázaly, že zaoblení . obou hran 21 a 22 na tomto přechodovém místě není nutné. Alternativně mohla by hrana 22 mti nejdříve vodorovný úsek, což může být výhodné z důvodu techniky pletení.

Provedení podle obr. 3 je možno obměňovat různými způsoby. Je například možné, vytvořit opěrnou vodicí dráhu 20 ⁸ měnícím se kladným stoupáním. Zejména kladné stoupání by se mohío měnnt v rozsahu nárazového pásma pro kolénka 10.

Koossantní stoupání opěrné vodicí dráhy 20 v obbaalti nárazového pásma mělo by ovšem tu přednost, že kolénka 10 by dopadala na nárazové pásmo se stále steniýfa úhlem stoupání nezávisle na tom, na kterém místě by dopadla.

Neezáisle na tom by mohl mít první a poslední úsek opěrné vodicí dráhy 20 také záporné stoupání, jestliže by měl střední díl, na který narážejí kolénka 10 působením hrany 21 stahovače, kladné stoupání. Jeko úhel stoupání je například vhodný úhel 20°. Nejlepší výsledky podle vynálezu lze dosáhnout s úhlem.8° až 27°. Pod nebo nad těmito hodnotami by byly výsledky naproti tomu horší .se stále vzíTůsající tendencí. Tvw hrany 21 stahovače zvolený v jednotlivých případech není kritický, tj. hrana 21 stahovače se může vytvořit jak podle obr. 1, tak také podle obr. 2.

Boo^tí vynálezu není omezeno jen na pletací zámek s uzavřeným úplným vysunutím (obr. 3). U provedení podle obr· 4 mohou se kolénka 10 věsti také podél drah 24» 22 a 22 k hraně 21 stahovače, přičemž například dráha 24 je přiřazena jehle zvetouté až do uzavírací polohy, dráha 25 je přiřazena jehle zvednuté až do chytové polohy a dráha 22 3® přiřazena jehle, která neplete a která zůstává v průchozí poloze. Nárazové pásmo 4» obs^^v^^^:ící všechny tři případy pouužií, to znamená hladký průchod, chytovou polohu a plné vysunutí, je naznačeno širší Čárou v rozsahu opěrné vodicí dráhy 22·

Konečně není vynález omezen na stahovač 2 a hranou 21 stahovače a hranou 22 a opěrnou vodicí část £ s'opěrnou vodicí dráhou 22, probíhajícími šUmo k ostatním . postranním plochám. Jak hrany 21 ' a 22» tak také opěrná vodicí dráha 20 mohou být realioovány také s ta kovými zámkovými částmi, které mají například v podstatě pravoúhlý vnější obrys, avšak na nosné desce jsou upevněny takovým způsobem, že postranní plocha je upravena šikmo tak, jak je znázorněno na obr. 3 a 4 pro hrany 21 a 22 a pro opěrnou vodicí dráhu 20.

Hrana 21 stahovače se záporným stoupáním ve smyslu vynálezu, je taková hrana, která se směrem šipky 28 podle obr. 4, to znamená se směrem pohybu nosiče pletacích nástrojů, nebo se směrem, který je opačný vzhledem ke směru pohybu nosiče zámku, svírá úhel a , který by ležel ve IV. kvadrantu kartézského souřadnicového systému, přičemž vrchol úhlu a by ležel v počátku souřadnic. Odpovídajícím způsobem je definována opěrná vodicí dráha 20 в kladným stoupáním, to je úhlem β, sevřeným mezi opěrnou vodicí dráhou 20 a směrem šipky 28. který by ležel v I· kvadrantu kartézského souřadnicového systému, přičemž jeho vrchol by ležel v počátku souřadnic (viz obr. 4).

Vynález je možno použít jak u plošných pletacích strojů, tak také u okrouhlých pletacích strojů s otočnými jehelními válci nebo otočnými zámkovými plášti. Zejména pak je ho možno použít jak u velkoprůměrových okrouhlých pletacích strojů s průměry válců třicet palců, tak také u takzvaných strojů na prádlo s průměry válců čtrnáct až dvacet dva palců, tak také u punčochových automatů s průměry válců čtyři až osm palců.

Se zvláštní výhodou se vynález použije u velmi rychle běžících velkoprůměrových pletacích strojů, například se 144 systémy, například u okrouhlých lemových pletacích strojů nebo u interlokových strojů.

Podle vynálezu se dále předpokládá, že se hranám stahovače každého jednotlivého systému přiřadí vždy jedna opěrná vodicí dráha podle vynálezu. Jinak by totiž docházelo při vysokých otáčkách jehelních válců nebo zámků stále ke zlomům jehel u těch systémů, u kterých by nebyla stahovači přiřazena opěrná vodicí část s kladným stoupáním. Obdobně by to platilo také pro ten případ, kdy jsou uspořádány stahovače, které neslouží к tomu, aby převedly pletací ústrojí do polohy pro zatahování, nýbrž aby například odtáhly pletací jehly z vysoké polohy, ve které nepletou, do hluboké pletací polohy, chytové polohy nebo průchozí polohyi jak je tomu u určitých punčochových automatů, opatřených zařízením pro pletené vratné paty, během nebo po skončení vratného pohybu·

Stoupání opěrných vodicích částí jsou dále výhodně nezávislá na stoupání následujících drah, které pohybují pletací nástroje do chytové nebo pletací polohy· To se může zejména realizovat tím, že se opěrné vodicí části Д, odpovídající obr· 3 a 4, zhotoví z jednotlivých, na zvedačích nezávislých částí, což má tu výhodu, že stoupání jak opěrných vodicích částí tak také zvedačů 1 se vzhledem к rozdílné funkci může dimenzovat vždy optimálně· Přitom je ovšem účelné, uspořádat na opěrných vodicích částech £ ve směru pohybu jehel, za nárazovým pásmem, ještě krátké úseky dráhy působící ve směru vysunování, které slouží к tomu, nadzvednout jehly pro uvolnění oček visících v háčkách jehel před tím, než jsou jehly v následujícím pletacím systému znovu vysunuty až do chytové nebo pletací polohy.

Claims (7)

1· Zámek u pletacího stroje pro řízení pletacích nástrojů, majících nejméně jedno kolénko, s nejméně jedním stahovačem působícím na kolénka pletacích nástrojů a opatřeným hranou stahovače se záporným stoupáním, s nejméně jedním zvedačem a s nejméně jednou samostatnou opěrnou vodicí částí přiřazenou stahovači, s nárazovým pásmem pro kqlénka pletacích nástrojů ovlivněných stahovačem, vyznačující se tím, že nárazové pásmo (A) má v porovnání s hranou (21) stahovače kladné stoupání·

2. Zámek podle bodu 1, vyznačující se tím, že při více stahovačích a jim přiřazených opěrných vodicích částech mají všechna nárazová pásma (A), v porovnání s hranou stahovače, kladné stoupání·

3. Zámek podle bodu 1, vyznačující se tím, že nárazové pásmo (A) má konstantní kladné stoupání.

4. Zámek podle bodu 1 nebo 3, vyznačující se tím, že celá opěrná vodicí dráha (20) má konstantní kladné stoupání·

5· Zámek podle bodu 4, '^yzTinauuXcí se tím, že stahovač (3) má . bezprostředně za hranou (21) stchovaUe hranu (22) se -stoupáním, které je shodné se stoupáním přiřazené části opěrné vodicí dráhy (20)·

6. Zámek podle některého z bodů 1 až 5, vyznačujϊcí se tím, že kladné stoupání opěrné vodicí části (4) má úhel (β) stoupání 8° až 27°.

7· Zámek podle . některého z bodů 1 až 6, vyzrnOuuící se tím, že stoupání opěrné vodicí části (4) je nezávislé od stoupání následujícího zvedače (1) určeného k vysunntí pletacích nástrojů do chjytové nebo pletací polohy.