CS225145B2 - The clamping element of attaching cable clamps - Google Patents

Description

Vynález se týká upevňovacího prostředku se zajištěním proti sklouznutí, zejména pro připojovací svorky svazkových kabelů, k upevnění svazkových pásů, · lamel, a kabelů, .který zamezuje uvolntní vznikajícímu následkem prokluzu nebo i náznaku mmchanických spojení.

Svazkovým kabelem se rozumí provedení kabelu, u nthož elektricky vodivý kovový drát kruhového průřezu nebo zplošttlý kovový svazek, eventuálnt optické vodicí žíly, které leží rovnobtžnt vedle sebe, jsou společné opatřeny izolací a vzájemné vzdálenooti ' mezi * vodícími žílami mohou být vyznačené tím, že tyto v podstatt souhlasí s množstvím mřížko- V* vého dělení štítků se stikknutým spojením.

A

U dosud známých a používaných upevňovacích prostředků připojovacích svorek svazkových kabelů se upevnění kabelu provádí v poddtatt za pomoci přímočaré řídicí hráze, uspořádané kolmo k žilám svazkového kabelu. Takováto řešení jsou popsána a znázorněna např.

v·patentových spisech GB č. 1 317 263 a USA č. 3 813 634, kde’se svazkový kabel přehne •zpět. kolem mezikusu a stlačí k sobt prostřednictvím polovin upevňovacího prostředku. Daaší známé řečení představuje provedení, u nthož se k zabrántní sklouznutí kabelu využívá příčného lemu. Takové· řešení je popsáno např. v DOS č. 1 808 453.

Rov.ntž je známé provedení, kde svazkový kabel je provlečen jako ve sponce. Podobné prostředky jsou popsány v patentových spisech USA č. 3 823 443 a 4 038 726.

V DOS č. 1 202 860 je pak popsáno řešení, u něhož je spojitost plochy svazkového kabelu zlomena rovmoběžnými prvky vyčnívajícími z roviny a prokluzu je zabrántno sevřením v požadované poloze. U ttchto dosud popsaných řešení je při ovládání prokluz prakticky ₍ nevyhnutelný.

Aby se dosáhlo upevintní se zlepšenou provozní bezpeČnc>osí, provedlo se mnohonásobné zpětné přehnuИ, např. DOS č. 2 018 935, nebo se kabely přeložený do jakési prohlubnt uvede žSSěleným upevňovacím elementem do polohy zajištěné proti sklouznou!, přičemž prohlubeň s oSSěleným upevňovacím čepem je připevn^a · k desce proudového okruhu, která tvoří vývod kabelu.

Behem vytahování a připojování se kabel postupnt ohýbá, ale zároveň dochází k vyrovnávání dříve ohnutých čásltí, a tak se objevuje nežádoucí prokluz a náznak mechanického spojení řídicích žil kabelu.

Náš vynález se zakládá na poznatku, že prokluzu může být zamezeno proto, že namísto přímočaré hráze upevnění, která odpovídá stavu techniky, se užije kolíkových upevňovacích elementů.

Výše ' uvedené nedostatky odstraňuje upevňovací prostředek připojovacích tvorek svazkových kabelů se zajištěním proti sklouznul, u nthož se na horní ploše svazkových kabelů vytváří skupina nebo série skupin soustředných kruhů tvořících pravoúhlé trajektorie, který je'tvořen dvěma nestejnými díly, mezi nimiž se při jejich spojení spojovacími prvky vytvoří upevňovací komora, v níž je umísítim hráz zabraňu^cí prokluzu, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že hráz zabraňu^cí prokluzu je tvořena upevňovacími čepy kruhového eventuálnt eliptického průřezu, vyčnívajícími alespoň z jednoho dílu a zaseanu-tcími do dutiny upevňovací komory.

Podle vynálezu je výhodné, když sténa plášté upevňovací komory je tvořena přírubou . _t alespoň jednoho z dílů.

Upevňovací. kom^ora může být rovntž výhodná vytvořena někoJika samossetnými vrtáními zapušttnými v jednom deskovém dílu. Průměty upevňovacích čepů do roviny rovooběžné s jejcch podélnou osou se oeprooOkcjí, osy upevňovacích čepů obou dílů leží v nejméně jedné rovin-t, přičemž vzdálenost mezi rovinami a osami upevňovacích čepů a/nebo příuubami je větší než střední průměr upevňovacích čepů, přičemž průměty čepů a komor jednotlivých dílů se shodují s pravoúhlými průměty tvořenými rovinou obsahující podélné osy čepů. Součet středních průměrů upevňovacích čepů je pak větší než jedna osmina šířky kabelu, ale menší než šířka kabelu.

V porovnání se známými zařízeními sestává zařízení podle vynálezu z méně součástí, montáž a výroba je jednodušší, přívod kabelu může být proveden lehčeji a při vytahování z přívodu se nepoškodí. Při použití upevňovacích prostředků s upevňovacími čepy se kabel stlačuje větší silou, což vyvolává vyšší třecí sílu na dotykové plochy a deformační odpor a na plochách svazkového kabelu se Vlivem hlubokého tahu vytvoří dutiny, a v tomto případě se v protikladu к přímočaré hrázi vyskytuje při protažení svazku nejen spotřeba energie nutná к ohnutí a vyrovnání, nýbrž i spotřeba platná pro hluboký tah·

Vynález bude dále objasněn na příkladech konkrétního provedení s pomocí přiložených výkresů, kde obr. 1 ukazuje připojovací svorku, u níž je svazkový kabel mezi oběma hlavními díly svorky přehnut zpět a obklopuje mezikus, obr· 2 představuje montáž připojení dalších svazkových kabelů, obr. 3 známý jednoduchý provlečný typ. Tyto obbázky představují známý stav techniky.

Obrázky 4, 5 a 6 představují běžné uspořádání řešení podle vynálezu, obr. 7 jedno z výhodných provedení, obr. 8 provedení podle vynálezu společně se svazkovým kabelem, přičemž jsou také viditelné kolmé trajektorie vznikající na horní ploše svazkového kabelu a obr. 9 znázorňuje řezy svazkovým kabelem vytvarovné upevňovacími kolíky, které mohou odpovídat rovinám řezu z obr. 8. Obr. 10 pak představuje výhodné zapojení připojovacích svorek podle vynálezu v oblasti připojení.

V obr. 1 je znázorněna běžně užívaná verze, u které je označen svazkový kabel 2» zpět zahnutá část svazkového kabelu 2 sloužící jako kontakt 2®» první poloviny 20. druhá polovina 21 a mezikus 22 s vložkou 23. Svazkový kabel 2 se zahýbá zpět, a tak vytváří kontaktní díl.

V obr. 2 je zobrazeno běžné provedení připojovacích svorek a spojení dvojího samostatného svazkového kabelu 2· I zde je svazek kabel 2» konec, který je upravený pro vytvoření kontaktu 2a, první polovina 20 a druhá polovina £1., které pojímají svazkový kabel 2» vrchní část 30. spodní Část 31 a střední část 32 lemu jiného kabelu.

V obr. 3 je znázorněn dobře známý jednoduchý provlékací typ, kde je zobrazen svazkový kabel 2, jako kontakt 9a vytvořený konec svazkového kabelu 2 a upevňovací prostředek 4 zhotovený z jednoho jediného kusu, který zajištuje proti sklouznutí. Tyto popsané příklady konkrétního provedení představují řešení známá, která jsou popsána v úvodní části popisu.

Při použití kolíkových upevňovacích prostředků, jemuž odpovídá provedení podle obr. 8 představují díly 2 navzájem od sebe položené zrcadlové obrazy. V jednom dílu 2 jsou uspořádány upevňovací čepy 8, zatímco v druhém dílu £ je svazkový kabel 2 vtlačován do výše určené upevňovacími čepy 8. V zařízení podle vynálezu následuje deformaci vytvořenou na horní ploše svazkového kabelu 2 umírněnost tvaru pravoúhlých trajektorií. (Příslušná odborná literatura: Technická matematika, svazek IV, “Diferenciální rovnice a jejich geometrické znázornění“, strany 16 až 22, Technická státní knihovna, dok. NOC 88 644/4/, následující svazek VI Dvoudimenzionální vektorové prostory“ strany 59 až 64, dok. NOC 88 647/6/). Podle toho se ve smyslu vynálezu realizuje upevňovací prostředek jako armatura, která zamezuje prokluzu a za účelem upevnění uskutečňuje pravoúhlé trajektorie a s výhodou sestává ze dvou dílů eventuálně prvního a druhého deskového dílu 5c. 5d nebo z párů měnitelných polokusů. Na zmíněných dílech 2 jsou navrženy upevňovací čepy 8, které vykazují buá. kruhový, nebo eliptický průřez. Rovněž jsou plánovány upevňovací komory 10. známý spojovací element 11 spojující oba díly 2> špalky vytvořené pro tento účel a opatřené vrtáním a vrtání a tuhé nebo elastické upevňovací prvky.

Každý z obou dílů 2 Je vybaven spojovací komorou 61 s upevňovacími čepy 8, nebo jsou upevňovací čepy § uspořádány v komoře, - která se uzavírá komorou 62 bez upevňovacích čepů § jednoho dílu -- Dále mohou být uspořádány upevňovací čepy 8 na ploše deskového dílu 63 s upevňovacími čepy 8, spojuuícího se s komorou 62 bez upevňovacích čepů 8. U jiného možného provedení jsou upevňovací čepy 8 uspořádány v přírubové komoře 1Oa. eventuálně obdobné přírubové komoře 10b jednoho z obou dílů 5 nebo jsou upevňovací čepy 8 k dispozici jak v rovině prvního deskového dílu £c. tak v rovině druhého deskového dílu £d. Další provedení zobrazuje deskový díl 66 s vrtáními, která se přizpůsobují upevňovacím čepům 8 vytvořeným v-rovině protilehlého deskového dílu 2c, £d.

Upevňovací komory £0, 10a. 10b jsou první přírubou £^'. eventuálně druhou přírubou 5b ohraničené, nebo v rovině některého z deskových dílů £d. 66 zapuštěné dutiny. Upevnění se zajištěním proti sklouznuuí může být rovněž dosaženo, vyČnívají-H upevňovací čepy 8 z roviny (obr. 6).

Upevňovací čepy 8 mohou být v dílech £, 2c» 21» 63 uspořádány v různých polohách, jako např. mohou být uspořádány v jedné, na díle svisle položené rovině, v jedné řadě nebo ve více řadách ve více rovinách pro^hajc-ch vzájemně rovnoběžně. Při spojování obou dílů upevňovacího prostředku se průměty čepů nopponnikaí, vzájemně se nedo^k^í. Dále existuje možnost, že ve sm^lu uspořádání podle obr., 6 leží prot,i upevňovacím čepům 8 dutina vytvořená jako upevňovací komora 10 a čepy jednoho dílu £ soohlásí se svislým průmětem, který je vytvořený rovinou zalbriaňiuící podélně osy dutin protilehlého dílu £.

Upevňovací čepy 8 mohou být provedeny ve formě kruhu nebo mohou vykazovat eliptceký tvar, u něhož je rozdíl kretší a delší osy menší než polovina kratší osy.

Zaokrouhlený poloměr £ upevňovacích ploch čepů střižné hrany tvořené pláštěm válce a čelní plochou je účelně menší než 0,1 mm. Výška upevňovacích čepů 8 se přizpůsobuje výšce přírub £a. 5b stejně jako mechanickým parametrům svazkového kabelu £, který netvoří předmět našeho vynálezu. Součet průměrů upevňovacích čepů 8 je větší než jedna osmina příčného rozměru kabelu, ale je menší než šířka kabelu £. Ostatně právě tento - poznatek vytvtáří základ vynálezu. (Doložení se nalézá v Příručka - pro strojní inženýry a elektroinženýry svazek V, Pat^nt^us, strany 288 a 306).

Při spojení polo^sů, vytvořených podle obr. 7 eventuálně obr. 8, se kabel £ popřípadě svazek stlačuje upevňovacími elementy ve tvaru čepu v upevňovací komoře 10 tvořené přírubovou komorou 10a a obdobnou přírubovou komorou 10b větší silou než tomu bylo v případě * rovné hráze. Větší stlačení vyvolává na dotykové plochy vyšší třecí sílu proti vytahovací síle, tak s sebou přináší volně prok^us^íc sevření větší ulehčení připájených žil svazkového kabelu £. V obr. 7 jsou rovněž znázorněny první průmět 6a a druhý průmět 6b pružného očka £, které sloužá pro zajištění dokonalého spojení připojovací svorky k oíponVdajícíeu pržtikjtu»

Mezi pevné drženými díly £ eventuálně deskovými díly £c. £d. 63. 66 vzniká ve svazku vedle třecí síly pAscoUcí proti tažné síle protažením upevňovací hráze nebo upevňovacího elementu deformační odppr. Pouužtím přímé upevňovací hráze se svazek souuvsle ohne, avšak zároveň probíhá vyrovnávání zahnutých částí.

Při poi^ití upevňovacího elementu ve tvaru čepu vzniká v průběhu spojení polž8trlnní hluboký tah, kde strana upevno^cího elementu ve tvaru čepu protilehlá směru tahu - plynule vytváří - spojení. Ve tm^y^t.u citované lieeratury je potřeba síly pro tažení upevňovacím elementem ve tvaru čepu větší než při předchhzející operaci na upevňovací hrázi.

Dlší přednost spočívá v tom, - že proti tahové dle lUhov^nHo směru působí na spojení v ploše svazku zaručeně úspěš^jší spřažení, kde průsečíky svazku (obr. 9) vytvářeeí křivkový prožil. V obr. 9 jsou znázorněny roviny, které obsahnuí osy syrneerie upevňovacího čepu g, kde jsou shodné vztahové značky se «stahovými značkami z obr. 8, dále se shodní se s^^rea upevňovacích čepů 8 deformace, . které jsou z roviny svazku kabelu % vytvořené jako prostorové ttvary.

Z příslušných míst citované odborné literatury (Souvislosti meei hlubokým tahem a ohybem) jednoznačně vyplývá, že poměr hlubokého tahu k ohybu je větší než 1 jen tehdy, když osminásobek průměru d a šířky svazku b je větší než 1. Z této souuvslossi vyplývá, že průměr 4 upevňovacího čapu 8 musí být bezpodmínečně větší než 1/8 šířky svazku £ kabelu £. To příkladně znamená, že ve všech případech, kdy je průměr & upevňovacího čepu větší než 1/8 šířky svazku, je k upevnění potřebná větší síla než při upevňovacím elementu ve tvaru hráze·

Kdýž však z konstrukčních důvodů nemůže být .. průměr d upevňovacího elementu ve tvaru čepu v poměru k šířce i svazku zvýšen do té Míry, že by mohla být zachována podmínka, že b je větší než 1/8 t, musí se počet, upevňovacích čepů 8 zvyšovat tak dlouhou, až bude podmínka d > b/8 . n, kde a znamená počet upevňovacích čepů, splněna. Jak je zřejmé z řešení podle obr. 7, může být upevňovací prostředek podle vynálezu realizován jako jednotlivý tvarový £us. Přitom se vyskrtnuí menší součásU než u podobných známých řešení.

PouHtím upevňovacího elementu ve tvaru čepu se může dosáhnout spojení SásU svazku se zajištěním proti sklouzn^uí, provedení řídicích žil soulhLasí s dělenými hodnotami svazku použitého k připojení desek s nabitými proudovými bbvody. může být provedeno následkem zcela shodného stejného způsobu spojení bez přerušení funkce spojení také mechanizovaně známým způsobem.

Připojovací svorka J jako upevňovací element zbavuje vodivé žíly jejich spájených spojů a vodivé fólie desek proudových obvodů. Ulehčení nevyžaduje žádné další so^č^člási.. čas . potřebný pro přívod se může podstatně zkrátit, kde připojovací svorka 2 s vedením 12 obsahuje svazkový kabel 2. a zároveň připojovací desku proudového obvodu, které se mohou do hlavního přívodu 1 opatřeného krytem 2 a voddcí 13 vložit jedným pohybem ruky.

U připojovací svorky 2 se můiže pouuát známé pružné očko 6 zasahnuící do třmenu 2 hlavního přívodu 1.

Claims (5)

1. Upevňovací prostředek připojovacích svorek svazkových kabelů se zajištěním p^rafti. sklonznuí, u něhož se na horní ploše svazkových kabelů vytváří - skupina nebo série skupin soustředných kruhů tvořících pravoúhlé trajektorie, který je tvořen dvěma nestejnými díly, mezi nimiž se při jejich spojení spojovacími prvky vytvoří upevňovací komora, v níž je umístěna hráz iabrtmuSící proM-uzu, se tím, že hráz je tvořena upevňovacími čepy (8) kruhového nebo eliptckkého' průřezu, vyčnívaaícími alespoň a jednoho dílu (5, 5c, 5d, 63) a zasahuuícími do dutiny upevňovací komory (10, 10a, 10b).

2. Upevňovací 'prostředek podle bodu 1, vyznaauuící se tím, že stěna pláště upevňovací komory (10, 10a, 10b) je tvořena ’’ přírubou (5a, 5b) alespoň jednoho dílu (5).

3. Upevňovací prostředek podle bodu 1, vyznáa^ící se tím, že upevňovací komora (10) je tvořena několika sa^c^s^t^^ný^i vrtáními zapuštěnými .v jednom z deskových dílů (5d, 66).

4. Upevňovací, prostředek podle bodů 1 až 3, vyznaa^í! se tím, že průměty upevňovacích čepů (8) do roviny rovnoběžné s jejich podélnou osou se neproonkkaí, osy upevňovacích čepů (8) obou dílů (5) leží nejméně v jedné rovině, přičemž vzdálenost. mezi. rovinami a osami upevňovacích čepů (8) a/nebo přírubami (5a, 5b) je větší než střední průměr upevňovacích čepů (8), přičemž průměty upevňovacích čepů (8) a komor jednotlivých dílů se snoauji s pravoúhlými průměty tvořenými rovinou obsahující podélné osy upevňovacích čepů (8).

5· Upevňovací prostředek podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že poloměr zaou.^ní (r) hrany tvořené pláštěm válce upevňovacího čepu (8) a jeho podstavou je menší než 0,1 mm, výška upevňovacího čepu (8) a příruby je přizpůsobitelná mechanickým parametrům kabelu (9) a součet středních průměrů upevňovacích cepu kb) je vetší nez Jeana ившхпа sxx-aj (b) kabelu (9), ale menší než šířka (b) kabelu (9)¼