CS224283B1 - Regulace drtiče - Google Patents

Abstract

Vynález se týká automatické regulace drtiče, zejména odrazového anebo kladivového. Řeší regulaci za účelem plného využití drtícího výkonu a zamezení přetížení drtiče v případech, kdy nelze regulovat přiváděné množství materiálu. Podstatou vynálezu je, že roštnice roštu jsou na jedné straně uloženy, v natáčivém uložení a na druhé straně v posuvném uložení se servopohonem, tlakový prostor eervopohonu je spojen s manometrem, jehož impulsní vedení je nepojeno na regulátor a ten ovládá napouštěcí ventil a vypouštěcí ventil servopohonu. Vynálezu lze využít zejména u drtičů slínku z chladičů pecí na cement.

Description

Vynález řeší regulaci drtičů, zejména odrazových, pro případy, kdy nelze dosáhnout rovnoměrného zatížení drtiče pomocí změny přiváděného množství materiálu.

Při známé regulaci drtičů se podle jeho zatížení přidává anebo ubírá materiál, který má být drcen. Existují však drtiče, kde této regulace nelze použít, protože množství materiálu je dané. Takový případ je např. drtič slínku zařazený za chladič slínku v cementárnách. V těchto případech je množství materiálu dáno výkonem pece, protože horký nepodrcený slínek nelze skladovat. Přitom zrnitost materiálu je proměnlivá. Při velké zrnitosti (když odpadne nálepek) je drtič zatížen plně, při normálním provozu pak pouze částečně a mnohdy nedrtí vůbec, protože materiál je tak jemný, že propadne štěrbinou. Štěrbina však musí být nastavena tak, aby drtič nebyl přetížen ani při nejhrubší zrnitosti, které se může vyskytnout. Drtič spotřebovává energii i když nedrtí a to zejména ventilačními ztrátami.

Na druhé straně věak jemnost materiálu (slínku) i když propadl štěrbinou, není zcela vyhovující pro další mletí v kulovém mlýně, takže se v něm musí vynaložit podstatně více energie na předdreení. Kulový mlýn mé při drcení podstatně nižší účinnost nežli drtič.

Uvedené nevýhody jsou odstraněny vynálezem regulace drtiče opatřeného na vstupu třídicím roštem s natáčivými roštnieemi, jejíž podstatou je, že nejméně polovina počtu roětnic roštu je uchycena na posuvném uložení na němž je upevněno táhlo servopohonu, přičemž posuvné uložení je provedeno v místě vzdáleném od natáčivého uložení. Tlakový prostor servopohonu je impulsním potrubím spojen s manometrem, impulsní vedení manometru je zapojeno do regulátoru, z něj pak jsou vyvedena ovládací vedení na uzavírací ventily, dále je tlakový prostor servopohonu napojen na dno tlakové nádoby tlakovým potrubím, v němž je zabudován blokovací ventil a na víko tlakové nádoby je napojeno napouětěcí potrubí s napouětěcím ventilem, přičemž napouětěcí potrubí je napojeno na zdroj tlaku.

Také může být rošt složen střídavě z horních roštnic uchycených v horním natáčivém uložení a ze spodních roštnic uchycených ve spodním natáčivém uloženi, přičemž horní roětnice jsou déle zavěšeny nn vážním téhle váhy, jejíž vysílač je zapojen do regulátoru a spodní roštnlce jsou déle uchyceny na posuvném uložení, na němž je upevněno táhlo servopohonu.

Výhodou regulace podle vynálezu je, že drtič je maximálně využit a přitom není přetěžován, přestože množství přiváděného materiálu je proměnné podle závislostí daných výkonem pece. Drticí výkon se částečně přenáší z kulového mlýna, který drtí s vysokou spotřebou energie, na drtič, jehož účinnost je podstatně vyšší.

Přiklad provedení s roštnieemi spojenými do jednoho roštu, který je regulován, je znázorněn schematicky na obr. 1. V tomto případě se mění pouze štěrbina mezi roštem a rotorem drtiče. Přiklad provedení s lichými roštnieemi spojenými do jednoho roštu a sudými roštnicemi spojenými do druhého roštu je na obr. 2. V tomto případě se mění nejen štěrbina mezi roštem a rotorem drtiče, ale též šíře štěrbiny mezi roštnieemi.

Rošt 1 tvořený jednotlivými roštnieemi, je zasunut pod rotor 2 drtiče tak, že je mezi nimi štěrbina 2· Rošt je uchycen v natáčivém uloženi 4 a dále v posuvném uložení 2, které je vzdáleno od nátačivého uložení 4 směrem k rotoru 2 drtiče. Posuvné uložení 5. je zachyceno táhlem 6 na membráně servopohonu 8. Ze servopohonu 8 je vyvedeno impulsní potrubí 2 do manometru 10. Z něj je vyvedeno impulsní vedení 11 do regulátoru 12. což je s'výhodou nespojitý čtyřpolohový regulátor, jehož polohy počínaje od nejnižšího tlaku k nejvyěšímu označme: A, B, C, D. Každé z uvedených poloh mé příslušné kontakty. Polohe A mé kontakty zapínací, z nichž jeden je vřazený do ovládacího vedení 13b napouětěelho ventilu 18 a druhý do ovládacího vedení 13a blokovacího ventilu 16, Poloha B má kontakty vypínací, z nichž jeden je vřazen do ovládacího vedení 13b napouštěcího ventilu 18 a druhý do ovládacího vedení 13a blokovacího ventilu 16. Poloha C mé kontakty vypínací, z nichž jeden je vřazen do ovládacího vedeni 13c vypouštěeího ventilu 20 a druhý do ovládacího vedení 13a blokovacího ventilu 16.Konečně poloha D mé kontakty zapínací, z nichž jeden je vřazen do ovládací3 ho vedení 13c vypouštěeího ventilu 20 e druhý do ovládacího vedení 13s blokovacího ventilu 16. K xapínacím kontaktů· Jaou běžným způsobem připojeny paralelně přídržné kontakty.

Jestliže se poěne hromadit materiál na roštu £, vzroste tlak v servopohonu 8. Manometr 10 vysílá hodnotu tlaku do regulátoru £2. Jakmile hodnota tlaku dosáhne hodnoty D, dá regulátor impuls do ovládacího vedení í3a a 13c a otevře tím blokovací ventil 16 a ventil vypouštěcí 20. Kapalina ze servopohonu 8 uniká do tlakové nádoby 14. rošt £ klesá a štěrbina 2 se zvětší. Nahromaděný hrubý materiál se podrtí a rošt £ se odlehčí. Jakmile klesne tlak na hodnotu £, regulátor 12 dá impulsy do ovláděcího vedení 13a a 13c. kterými se uzavře blokovací ventil £6 a vypouštěcí ventil 20. Jestliže naopak z důvodů vyšší jemnosti podávaného materiálu je na roštu £ materiálu málo a drtič by byl nevyužit, klesne tlak v servopohonu g na hodnotu &. Regulátor sepne kontakty v ovládacím vedení 13a a 13b. tím se otevře blokovací ventil 16 a napouětěcí ventil 18. Do tlakové nédoby 14 se napustí další vzduch (anebo tlak. kapalina) a servopohon 8 počne rošt zvedat. Jakmile se na roštu nahromadí přiměřené množství materiálu, tlak dostoupí hodnoty B a kontakty regulátoru £2 vypnou proud do blokovacího ventilu 16 1 do napouětěcího ventilu £8, tyto se uzavřou a rošt £ zůstane v nastavené poloze, dokud nedojde k další změně. Regulace je vybavena běžnými zpětnými vazbami .a zpožděním.

Na obr. 2 je příklad provedení regulace drtiče, kde jsou spojeny např. všechny sudé roětnice 1b a tyto se regulují. Liché roštnice 1a jsou uchyceny v horním natáčivém uloženi 4a a na vážním táhle 21. které je uchyceno na váze 22, z ní je pak vyvedeno impulsní vedení 21 do regulátoru 12 jako v předchozím případě. Sudé roštnice 1b jsou uchyceny ve spodním natáčivém uložení 4b a na servopohonu 8 stejně jako v předchozím případě. Materiál zachycený na lichých roětnicích la se váží a váha 22 vysílá signály do regulátoru £2, který při dosažení hodnot A, B, C, D stejně jako v prvním případě ovládá servopohon 8, který pak zvedá anebo spouští sudé roštnice 1b. Liché roštnice 1 a i sudé roštnice 1b mají lichoběžníkový profil, obrácený užší stranou dolů. Při jejich vzájemném posuvu mění se velikost roštové štěrbiny 22, jek naznačeno ve schematickém řezu ne obr. 3, ale rovněž štěrbina 2 mezi sudými roštnioemi a rotorem 2 drtiče.

Jestliže je podávaný materiál jemnější, nezdržuje se ne roštu. Štěrbina se zmenší a drtič drtí jemněji. Jestliže je podaný materiál hrubší, počne se hromadit. Působením regulace se štěrbina zvětší natolik, že materiál opět plynule prochází drtičem, bez jeho přetěžování. Výkon drtiče se za všech okolností využívá k drcení, odpadají ztráty Chodem naprázdno a pro následné mletí je materiál optimálně připravený, podle možností zabudovaného drtiče. Pokud je materiál hrubší, což bývá jenom občas, zajišťuje drtič zejména horní přípustnou hranici zrnitosti danou zamezením potíží při dopravě a vyprazdňování zásobníků.

Je-li materiál jemnější, takže nemůže působit potíže při dopravě a kdy běžné provedení pracuje neprázdno, je podle vynálezu využito drtiče k drcení na vyšší jemnost, čímž dojde k úsporám energie při následném mletí materiálu. Úspory energie mohou činit 10 až 30 % podle poměru výkonu drtiče k výkonu mlýna.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Regulace drtiče opatřeného na vstupu třídicím roštem s natáčivými roštnioemi, vyznačené tím, že nejméně polovina počtu roštnic (1) je uchycena na posuvném uložení (5), ns němž je upevněno táhlo (6) servopohonu (8) hydraulického membránového, přičemž posuvné uložení (5) je provedeno v místě vzdáleném od natáčivého uložení (4).
2. 2. Regulace drtiče podle bodu 1, vyznačené tím, že tlakový prostor servopohonu (8) je impulsním potrubím (9) spojen s manometrem (10), impulsní vedení (11) manometru (10) je zapojeno do regulátoru čtyřpolohového a z něj pak jsou vyvedena ovládací vedeni (13) na uzavírací ventily (16, 18, 20), dále je tlakový prostor servopohonu (8) napojen na dno tlakokové nédoby (14) tlakovým potrubím (15), v němž je zabudován blokovací ventil (16) a na víko tlakové nádoby (14) je napojeno napouštěcí potrubí (17) s napouštěcim ventilem (18) a vy224283 pouětěeí potrubí (19) s vypouštěcím ventilem (20), přičenž nepouStěcí potrubí (17) je napojeno na zdroj tlaku.
3. 3. Regulace drtiče podle bodu 1 anebo 2, vyznačené tím, že roět (1) je složen střídavě z horních roStnle (la) uchycených v horním natáčivém uložení (4a) a ze spodních roětnic (1b) uchycených ve spodním natáčivém uložení (4b), přičemž horní roětnice (1e) jsou dá le zavěěeny na véžicím téhle (21) váhy (22), jejíž vysílač je zapojen do regulátoru (12) a spodní roětnice (1b) jsou déle uchyceny na posuvném uložení (5), na němž je upevněno táhlo (6) servopohonu (8).