CS223635B1 - Těsnicí a spojovací hmota - Google Patents

Abstract

Vynález se týká těsnicí a spojovací hmoty pro výrobu trubek a kabelů oplášťovaných polyetylénem. Hmota obsahuje 10 až 6Ó hmotnostních % kopolymerů etylénvinyl- : acetát s obsahe>m vinylacetátu 5 až 40 hmotnostních %, 5 až 35 hmotnostních % přírodních pryskyřic jako kalafuna případně esterifikovanou či modifikovanou fenolformaldehydovou pryskyřicí, anebo syntetických pryskyřic na bázi olefinických uhlovodíků frakce C4 až C6, 10 až 50 hmotnostních % uhlovodíků, z nichž tvoří nížemolekulární 5 uhlovodíky jako jsou oleje a vazelína 5 až 10 hmotnostních %, středněmolekulární uhlovodíky jako jsou parafin, ceresin, mi- ’ krovosky, polyetylénový vosk 45 až 70 hmotnostních % a podíl výšemolekulárních uhlovodíků jako je polyetylén o tavném indexu * 2Q g/10 min. anebo větším, nížemolekulární polypropylen o bodu měknutí KK max. 155 stupňů Celsia nebo jejich kopolymery 25 až 50 hmotnostních %, dále může hmota obsahovat minerální plniva nebo pigmenty do 40 hmotnostních °/o, antikorozní přísady do 5 hmotnostních °/o a stabilizátory do 1 hmotnostního %.

Description

Vynález se týká těsnicí a spojovací hmoty pro výrobu trubek a kabelů oplášťovaných polyetylénem. Hmota obsahuje 10 až 6Ó hmotnostních % kopolymerů etylénvinyl^: acetát s obsahe>m vinylacetátu 5 až 40 hmotnostních %, 5 až 35 hmotnostních % přírodních pryskyřic jako kalafuna případně esterifikovanou či modifikovanou fenolformaldehydovou pryskyřicí, anebo syntetických pryskyřic na bázi olefinických uhlovodíků frakce C₄ až C₆, 10 až 50 hmotnostních % uhlovodíků, z nichž tvoří nížemolekulární ⁵ uhlovodíky jako jsou oleje a vazelína 5 až 10 hmotnostních %, středněmolekulární uhlovodíky jako jsou parafin, ceresin, mi’ krovosky, polyetylénový vosk 45 až 70 hmotnostních % a podíl výšemolekulárních uhlovodíků jako je polyetylén o tavném indexu * 2Q g/10 min. anebo větším, nížemolekulární polypropylen o bodu měknutí KK max. 155 stupňů Celsia nebo jejich kopolymery 25 až 50 hmotnostních %, dále může hmota obsahovat minerální plniva nebo pigmenty do 40 hmotnostních °/o, antikorozní přísady do 5 hmotnostních °/o a stabilizátory do 1 hmotnostního %.

Vynález se týká těsnicí a spojovací hmoty- pro výrobu systémů oplásťovaných polyolefiny.

Při výrobě oplásťovaných systémů, zejména ocelových trubek, event. při výrobě sdělovacích kabelů je používáno k oplášťování různých materiálů z plastických hmot. Nejvhodnější hmota k oplášťování je polyetylén. Polyetylénový plášť jako izolační hmota má velmi dobré vlastnosti. Jeho propustnost pro vodu, vodní páry a kyslík je asi o řád nižší, než např. obdobných hmot asfaltových příp. polyvinylchloridových. Nedostatkem je však ta skutečnost, že polyetylénový plášť nedokonale vyplňuje všechny nerovnosti podkladového kovového materiálu a má k němu špatnou adhezi i při tepelném zpracování. Z toho důvodu jsou dnes vyvíjeny materiály, které mají tvořit mezivrstvu mezi základním kovovým materiálem a polyetylénovým pláštěm. Tato mezivrstva má funkčně působit jako vyrovnávající a spojovací materiál mezi kovovým podkladem a pláštěm z plastické hmoty zejména je-li tento z polyetylénu.

Dokonalé přilnutí polyetylénu ke kovovému podkladu je velmi důležité z několika důvodů. Zabraňuje pronikání vlhkosti mezi polyetylénový plášť a kovový podkladový materiál. Vlivem pronikající vlhkosti dochází ke korozi tohoto podkladového kovového materiálu, čímž se životnost celého systému podstatně zkracuje. Např. při ukládání oplášťovaných rour do země se vyžaduje životnost asi 60 až 80 let. Vlastní polyetylénová izolace je dobrou protikorozní ochranou avšak jen tak zvanou protikorozní bariérou. Pokud dojde k jejímu poškození, je pod ní holý kov — nechráněný proti korozi a jejímu šíření. Rozdíl v dilatačních koeficientech oceli a polyetylénu je řádový. Při větších změnách teploty mnohdy dochází u oplášťovaných trub až k úplnému odtržení izolační vrstvy v důsledku různé roztažnosti materiálů. Vhodná mezivrstva tomuto zabraňuje.

Polyetylén — vzhledem ke své struktuře nelpí a nedrží prakticky na ničem, a to i když je nanesen v tekutém stavu. Nedrží ani na kovových materiálech jako oceli, hliníku, zinku, mědi, mosazi apod.

Pokud jde o životnost systému je uznávanou skutečností, že přilnavost izolace trub je mírou životnosti celého oplášťovaného systému. Dokonalým zaplněním meziprostoru a přilnutím polyetylénového pláště k povrchu podkladového kovového materiálu se zabrání prakticky všem korozním pochodům. Je logické, že tato skutečnost je velmi důležitá i z hlediska ekonomického. Korozí napadené systémy je třeba častěji vyměňovat. Tato výměna bývá většinou pracná a vyžaduje vždy další náklady, které v některých případech jsou dosti vysoké.

Obdobně je tomu i při výrobě kabelů, zejména kabelů z polyetylénovou izolací žil a polyetylénovým pláštěm. Zde těsnicí spojovací hmota tvoří součást kabelového pláště. Základním prvkem tohoto pláště je dvouvrstvá anebo i třívrstvá fólie, která má kovový komponent — např. měď nebo hliník.

Na tento kov se jednostranně nebo oboustranně za tepla nanese těsnicí spojovací hmota. Z této vrstvené fólie se ovíjením nebo podélným ovinutím kabelové duše zformuje válcový obal s překrývajícími se kraji. Zahřátím tohoto obalu a případným přítlakem v místech překrytí se> hmota nataví a vytvoří se spoj. Pokud se na tuto vrstvenou fólii nalisuje za tepla kabelový plášť — např. z polyetylénu, spojovací hmota přidrží kovovou fólii k tomuto plášti a vznikne tak obal, který má výrazně větší odpor k pronikání vodních par, než při obvykle používaných pouze plastických hmotách. Vzniklý systém svou nízkou propustností — o dva až tři řády nižší než u samotného polyetylénu — se blíží propustnosti čistě kovovým plástům např. olovu.

Lze tedy použitím tohoto materiálů odstranit u některých kabelů používání kovových plášťů,'zejména olověných, u jiných typů aspoň dosáhnout zvýšení jejich užitných vlastností, např. prodloužením jejich životnosti anebo spolehlivosti přenosu. Podmínkou získání uvedených výhod je však skutečnost, aby zaplnění meziprostoru mezi kovovou fólií a pláštěm z plastické hmoty bylo dokonalé, jakož i jejich vzájemné přilnutí.

Z toho co bylo řečeno je vidět, že taková těsnicí spojovací hmota má-li splňovat svůj účel musí vyhovovat několika kritériím. Musí být termoplastická, její tavenina musí dokonale zaplnit jak povrch podkladového kovového materiálu, tak dokonale zaplnit meziprostor mezi tímto podkladovým materiálem a polyetylénovým povlakem. Hmota musí mít dokonalé adhezivní vlastnosti, a to jak ke kovovému podkladovému materiálu, tak k polyetylénovému plášti. Za mrazu i za vyšších teplot musí být hmota elastická a při mechanickém namáhání nesmí docházet k praskání a tvoření trhlin anebo k odtržení od kovového podkladu či pláště, event. k jinému mechanickému poškození. Hmota musí být hydrofobní s dokonalými elektroizolačními vlastnostmi. Z hlediska technologického musí být při teplotách 150 až 220 stupňů Celsia dobře zpracovatelná, aby ji <bylo možno snadno a dokonale nanést na povrch potahovaných materiálů. Za uvedených teplot nesmí uvolňovat plynné slož- «. ky, které by vytvářely pod pláštěm dutiny;, Z hlediska zdravotního musí být nezávadná.

Dnes používané hmoty k vyplnění meziprostoru mezi kovovým jádrem a plastem pláště jsou vyráběny na různé surovinové bázi. Zejména však na bázi kopolymeru kyseliny akrylové nebo isobutylkaučukú. I když tyto výplňkové hmoty mají své některé dobré vlastnosti, přece jen jejich adheze k polyetylénovému plášti je poměrně níz223635 ká, takže časem dochází opět k uvolnění tohoto, při větším namáhání až k jeho odtržení. Jindy tyto materiály za nižších teplot křehnou, event. se v důsledku velkých dilatačních změn kovového podkladu od tohoto oddělují. U hmot na bázi butylkaučuku často dochází při zpracování k uvolňování plynných složek.

Uvedené nedostatky je možno eliminovat použitím vhodně volené směsi parafinických a jiných komponent v spojovací těsnicí hmotě. Při tepelném zpracování takových směsí lze pak dosáhnout velmi dobrého a trvalého spojení obou materiálů — kovového jádra a polyetylénového pláště. Současně zabránit podkorodování u ochranného systému při jeho náhodném proděravění anebo v případě výskytu průchozích pórů.

Předmětem vynálezu je těsnicí spojovací hmota. Pro výrobu systémů oplášťovaných polyetylénem obsahující kopolymery etylénvinylacetát s obsahem vinylacetátu 5 až 40 hmotnostních %, přírodní pryskyřice, jako kalafunu, případně esterifikované nebo modifikované fenolformaldehydovou pryskyřicí anebo syntetické pryskyřice na bázi olefinických uhlovodíků frakce C₄ až C₆ a uhlovodíky jako jsou minerální oleje, parafin, cere-sin, mikrovosk, polyetylénový vosk, polypropylen a polyetylén, antioxidační stabilizátory, inhibitory, koroze plniva a pigmenty, které obsahují 10 až 60 hmotnostních proč. kopolymerů etylén — vinylacetát, 5 až 35 hmotnostních % přírodních nebo syntetických pryskyřic, 10 až 50 hmotnostních proč. uhlovodíků; z nichž tvoří nížemolekulární uhlovodíky, jako jsou minerální oleje a vazelína 2 až 10 hmotnostních %, středněmolekulární uhlovodíky jako jsou parafin, ceresin, mikrovosky, polyetylénový vosk 45 až 70 hmotnostních °/o a podíl výšemolekulárních uhlovodíků, jako jsou polyetylén o tavném indexu 20 g/10 min. anebo větším, nížemolekulární polypropylen o bodu měknutí KK max. 155 °C, nebo jejich kopolymery, 25 až 50 hmotnostních °/o, minerální plniva nebo pigmenty jako jsou křída, mikromletý vápenec, kaolin, síran barnatý, kysličníky železa nebo titanu až do množství 40 hmotnostních °/o, antikorozní přísady jako oktadecylamin, benzotriazol do 5 hmotnostních % a stabilizátory jako 2,6-ditercbutyl p-kresol do 1 hmotnostního %.

Jen správným rozložením a vyvážením všech použitých komponent v těsnicí a spojovací hmotě je možno dosáhnout dokonalého a trvalého spojení kovového podkladu s pláštěm z plastické hmoty — zejména polyetylénem. Nanesením taveniny popsané těsnicí spojovací hmoty na kovový podklad za vyšší teploty (150 až 220 °C) tato dobře k podkladu přilne. Aby však přilnutí bylo zcela dokonalé, musí tato hmota obsahovat dostatečné množství komponent majících dobrou adhezi ke kovovým materiálům, zejména železu, mědi, hliníku, zinku apod. jako jsou kopolymery etylénvinylacetát, modifikované kalafun^!cké pryskyřice anebo syntetické pryskyřice na bázi olefinických uhlovodíků frakce C₄ až C_e.

Tavenina hmoty musí však také obsahovat i určité množství parafinických komponent jako např. minerální olej, vazelíny, parafin, ceresin, mikrovosky,. polyetylénový vosk a jeho oxidované deriváty, polyetylén a tav. indexu 20 g/10 min. a vyšším, polypropylen o nízké molekulové hmotnosti, event. jeho kopolymery s etylénem.

Do pojmu parafinieké komponenty zahrnujeme čistě uhlovodíkové deriváty o různých molekulových hmotnostech. Je přitom velmi důležité v jakém poměru jsou tyto v těsnicí a spojovací hmotě zastoupeny. Ukázalo se totiž, že je nutné, aby byly přítomny jak nížemolekulární uhlovodíkové produkty, tak produkty o střední i vyšší molekulové hmotnosti. Tyto produkty při roztavení těsnicí hmoty, v níž jsou obsaženy, při plášťování např. polyetylénu, za teplot zpracování částečně naleptají povrchovou vrstvu polyetylénu a umožní tak vniknutí pojivého materiálu do této naleptané vrstvy. Při pozdějším snížení teploty a přitlačení, plášť dokonale ke kovovému podkladu přilne. Nížemolekulární produkty přispívají k dobré tekutosti směsi za vyšších, teplot a ke snadnějšímu narušení povrchu polyetylénového pláště; zatím co výšemolekulární produkty přispívají k dokonalejší adhezi spojovaných materiálů.

K dokonalé adhezi ke kovovému podkladovému materiálu je výhodná přítomnost směsi některých kopolymerů, zejména kopolymerů etylén— vinylacetát o různém obsahu vinylacetátových skupin spolu s kalafunickými anebo jinými syntetickými pryskyřicemi na bázi uhlovodíků frakce C₄ až Cg. Pro udržení dobré tepelné stability taveniny během zpracování je účelné přidat do hmoty příslušné množství antioxidantů.

Pro zvýše-ní antikorozního účinku hmoty je účelné přidat některá antikorozně působící činidla rozpustná v tavenině hmoty, jako např. oktadecylamin, benzotriazol appd. V případě potřeby, anebo za účelem zvýšení viskozity taven’ ny hmoty, lze těsnicí spojovací hmotu plnit anorganickými plnivy jako např. uhličitanem vápenatým, křídou, kaolinem, bentonitem, síranem barnatým apod. Rovněž tak je možné hmotu barvit, nejlépe anorganickými pigmenty jako kysličníky železa, kysličníkem titaničitým apod.

Výrobu těsnicí spojovací hmoty je možno uskutečnit buďto ve vyhřívaném duplikátorovém kotli se spodní výpustí, opatřeném dokonalým kotvovým míchadlem a možností měřit teplotu obsahu kotle. Lepším zařízením pro výrobu těsnicí spojovací hmoty je však vyhřívaný hněták opatřený dvěma horizontálně rotujícími segmenty a vynášecím šnekem. Taven nu připravené hmoty lze granulovat na hlavě hnětáku za vynášecím šnekem, pod proudem studené vody, anebo jě možné taveninu z hnětáku pouze vytlačit vynášecím šnekem do připravených nádob. Jinak lze finalizaci taveniny hmoty provést na jiných zařízeních, mimo zařízení výrobní.

Vynález blíže osvětlí následující příklady. Díly a % uváděné v příkladech jsou hmotnostní.

Přikladl

Do duplikátorového kotle, vyhřívaného na teplotu 125 až 135 °C, opatřeného spodní výpustí a teploměrem se dávkuje 1,5 dílu vazelínového oleje, 28 dílů parafinu 56/58 a 20 dílů polyetylénového vosku. Po roztavení nadávkovaných komponent se spustí kotvové míchadlo a přidává 25 dílů kalafuny modifikované fenol-formaldehydovou pryskyřicí a 32 dílů kalafuny esterifikované glycerinem. Po chvíli se pokračuje v dávkování 4,5 dílu kopolymerů etylén — vinyacetát o obsahu 12 % vinylacetátu a 48 dílů téhož kopolymerů o obsahu 24 % vinylacetátu a 32 dílů kopolymerů o obsahu 31 proč. vinylacetátu. Dále se dávkuje 24 dílů polyetylénu o tavném indexu 200 g/10 min., 1 díl benzotriazolu a 0,4 dílu antioxidantu 2,6-ditercbutyl-p-kresolu.

Pokračuje se v zahřívání a míchání směsi tak dlouho, až je tavenina naprosto homogenní. Jakmile je homogenizace ukončená, přeruší se zahřívání a tavenina se vypustí z kotle do připravených forem či nádob, popř. na jiném zařízení vhodně finalizuje. Připravenou hmotu je možno v tavenině nanášet na povrch ocelových trubek, kde bude potom vytvářet spojovací mezivrstvu mezi kovovým jádrem a pláštěm z plastu, např. polyetylénu.

Příklad 2

Do téhož duplikátorového kotle se dávkuje 25 dílů žlutého ceresinu 60/65, 1,5 dílu technické vazelíny. 15 dílů oxidovaného polyetylénového vosku a obsah v kotli se vyhřeje ina 130 až 135 °C.

Po roztavení směsi se spustí míchadlo a dávkují další komponenty, a to 15 dílů kalafuny modifikované fenol-formaldehydovou pryskyřicí, 5 dílů syntetické pryskyřice z uhlovodíků frakce· C₄ až Cg a 15 dílů kalafuny esterlfikované pentaerytritolem. Po chvíli se přistoupí k dávkování 6 dílů kopolymeru etylén — vinylacetát o obsahu 12 proč. vinylacetátu, 38 dílů kopolymerů etylén — vinylacetát o obsahu 22 % vinylacetátu a 36 dílů téhož kopolymerů o obsahu 33 % vinylacetátu. Dále se dávkuje 20 dílů polyetylénu o tavném indexu 70 g/10 min. a 5 dílů nízkomolekulárního polypropylenu o bodu měknutí KK = 133 °C. Závěrem se přidá 0,5 dílů antioxldantu 2,6-ditercbutyl-p-kresolu. V zahřívání a míchání směsi se pokračuje tak dlouho, až je tato homogenní a pak je ji možno vypustit do připravených nádob. Hmoty je možno s výhodou použít k povlékání hliníkového plechu používaného při výrobě kabelů.

Mezivrstva nanesená na hliníkový plech vytváří pojivovou vrstvu mezi hliníkovou fólií a polyetylénovým pláštěm kabelu.

Pří klad 3

Do hnětáku vyhřívaného na teplotu 130 až 135 °C opatřeného dvěma sigma rameny, výtlačným šnekem a zařízením na granulaci taveniny na výtlačné hlavě, se dávkuje postupně 3 díly kopolymerů etylén — vinylacetát o obsahu 12 % vinylacetátu, 32 dílů kopolymeru etylén — vinylacetát o obsahu 21 proč. vinylacetátu a 22 dílů téhož kopolymeru o obsahu 31 % vinylacetátu. Hned na to se přidává 15,5 dílu nízkomolekulárního polyetylénu o tavném indexu 200 g/10 min. Spustí se míchací ramena a nadávkovaná směs se důkladně zhomogenizuje. Pak se přidá 22 dílů kalafuny esterifikované glycerinem a 16 dílů kalafuny modifikované fenol-formaldehydovou pryskyřicí. Potom se pokračuje v míchání a homogenizaci. Po dosažení dobrého stupně homogenizace se dávkují snadno tající komponenty a přísady. Jsou to 0,4 dílů antioxidantu 2,6-ditercbutyl-4-metylfenol, 0,5 dílů benzotriazolu, 14 dílů polyetylénového vosku, 20 dílů parafinu 58/60 a 1 díl ložiskového oleje.

Po skončené homogenizaci směsi se obsah hnětáku ochladí asi na 100 až 105 “C a při této teplotě je možno provádět granulaci taveniny rotujícími segmenty na výtlačné hlavě hnětáku pod proudem studené vody. Granulát je možno po roztavení použít jako těsnicí a pojivový materiál při výrobě polyetylénem oplášťovaných trubek, anebo jako mezivrstvy při výrobě sdělovacích kabelů.

Přikládá

Na stejném hnětáku, za stejných reakčních podmínek připravujeme materiál pro vyplnění mezivrstvy při výrobě ocelových trubek oplášťovaných polyetylénem.

Dávkuje se: 1 díl kopolymerů etylén — vinylacetát o obsahu cca 6 % vinylacetátu, dílů kopolymerů o obsahu 24 % vinylacetátu a 5 dílů téhož kopolymerů o obsahu 40 % vinylacetátu, současně se přidává 14 dílů polyetylénu o tavném indexu 20 g/ /10 min. Po prohnětení směsi a její homogenizaci se přidává 15 dílů kalafuny modifikované fenol-formaldehydovou pryskyřicí, dílů pryskyřice získané polymerací uhlovodíkové frakce C₄ až C₆ a 7 dílů kalafuny esterifikované pentaerytritolem. Po roztavení a prohnětení směsi se přidává plnivo, kterým je jemně mletý uhličitan vápenatý, a to 16 dílů. Dále po dokonalé homogenizaci se dávkují další komponenty: 0,2 dílu antioxidantu 2,6-ditercbutyl-p-kresolu, 4 díly parafinového oleje, 10 dílů parafinu 54/56, 5 dílů ceresinu 60/65 a 16 dílů polyetylénového vosku. Zhomogenizovanou směs je možno rovněž při teplotě 100 až 105 °C při vytlačování z hnětáku granulovat pod proudem studené vody.

Příklad 5

Při výrobě sdělovacích kabelů se dobře osvědčovala těsnicí hmota s adhezívními vlastnostmi vyrobená na hnětáku obsahu cca 500 1 následujícím způsobem. Do hnětáku vyhřátého na teplotu 135 až 140 °C se dávkuje 8 dílů kopolymeru etylén-vinylacetát o obsahu 14 % vinylacetátu, 45 dílů kopolymeru etylén-vinylacetát o obsahu 21 proč. vinylacetátu a 36 dílů kopolymeru etylén-vinylacetát o obsahu 33 % vinylacetátu.

Pak se dávkuje- ještě 24 dílů polyetylénu o tavném indexu 70 g/10 min. Směs se prohněte a pokračuje se v dávkování 6 dílů kalafuny modifikované fenol-formaldehydovou pryskyřicí a 8 dílů kalafuny esterifikované glycerinem. Po opětovném prohnětení směsi se dávkuje 0,5 dílů stabilizátoru 2,6- ditercbutyl-p-kresolu a 14 dílů parafinu 58/ /60, dále 6 dílů mikrovosku 80/85, 2,5 dílů polypropylenového oleje a 26 dílů polyetylénového vosku.

Po dokonalém protavení a homogenizaci nadávkovaných komponent je možno hmotu vypustit z hnětáku do připravených forem, anebo je možno ji granulovat na výtlačné hlavě.

Příklad 6

Do téhož hnětáku, jako v příkladě 5, se dávkuje při teplotě 135 až 140 °C 30 dílů kopolymeru etylén — vinylacetát o obsahu 22 proč. vinylacetátu, 25 dílů téhož kopolymeru o obsahu 33 % vinylacetátu, 20 dílů polyetylénu o tavném indexu 20 g/10 min a 2,5 dílů nízkomolekulárního polypropylenu o bodu měknutí KK 134 °C. Po prohnětení nadávkovaných komponent přidáme 14 dílů kalafuny modifikované fenol-formaldehydovou pryskyřicí a 18 dílů kalafuny modifikované pentaerytritolem. Do směsi po opětovném prohnětení se dávkuje dále 0,2 dílů antioxidantu 2,6-ditercbutyl-p-kresolu a uhlovodíkové komponenty: 6 dílů parafinu 56/ /58, 5 dílů ceresinu 65/70, 2,5 dílů technické vazelíny a 10 dílů oxidovaného polyetylénového vosku.

Získanou těsnicí hmotu lze opět použít jako mezivrstvu při výrobě oplášťovaných ocelových trubek anebo při výrobě sdělovacích kabelů.

Příklad 7

Do hnětáku vyhřátého na 140 °C se dávkuje: 4 díly kopolymeru etylén — vinylacetát o obsahu 12 %: vinylacetátu, 30 dílů téhož kopolymeru o obsahu 23 % vinylacetátu a 42 dílů téhož kopolymeru o obsahu 32 proč. vinylacetátu. Hned nato se přidává 2 díly nízkomolekulárního kopolymeru etylén — propylen a 12 dílů polyetylénu o tavném indexu 70 g/10 min. Směs se prohněte a dále se dávkuje 15 dílů kalafuny esterifikované glycerinem a 18 dílů kalafuny esterifikované pentaerytritolem. Po opětovném prohnětení se dávkuje 0,4 dílů antioxidantu, 2,6-ditercbutyl-p-kresolu a 0,6 dílů oktadecylaminu jako antikorosní přísada.

Závěrem se nadávkuje do hnětáku ještě 5 dílů mikrovosku, 24 dílů parafinu 56/58, 8 dílů polyetylénového vosku, 2 díly parafinového oleje. Po dokonalém prohnětení a homogenizaci je tavenina hmoty připravena k plnění forem či ke granulaci.

Claims (1)

1. Těsnicí a spojovací hmota pro výrobu systémů oplášťovaných polyetyléne-m, obsahující kopolymery etylén — vinylacetát, s obsahem vinylacetátu 5 až 40 hmotnostních %, přírodní pryskyřice jako kalafunu případně esterifikovanou či modifikovanou fenol-formaldehydovou pryskyřicí, anebo syntetické pryskyřice na bázi olefinických uhlovodíků frakce C,_t až C₆, uhlovodíky jako jsou minerální oleje, vazelína, parafin, ceresin, mikrovosky, polyetylénový vosk, polyetylén o tavném indexu vyšším než 20 g/10 min. a polypropylen o bodu měknutí KK max. 155 stupňů Celsia, resp. jejich kopolymery, antioxldační stabilizátory, inhibitory koroze, plniva a pigmenty, vyznačená tím, že obsahují 10 až 60 hmotnostních % kopolymeru etylén — vinylacetát, 5 až 35 hmotnostních proč. přírodních, anebo syntetických pryskyrie 10 až 50 hmotnostních % uhlovodíků, z nichž tvoří níž&molekulární uhlovodíky, jako jsou minerální oleje a vazelína 2 až 10 hmotnostních %, středněmolekulární uhlovodíky jako jsou parafin, ceresin, mikrovosky, polyetylénový vosk 45 až 70 hmotnostních % a podíl výšemolekulárních uhlovodíků jako jsou polyetylén o tavném indexu 20 g/10 min., anebo větším, nížemolekulární polypropylen o bodu měknutí KK max. 155 stupňů Celsia nebo jejich kopolymery 25 až 50 hmotnostních minerální plniva nebo pigmenty jako jsou křída, mikromletý vápenec, kaolin, síran barnatý, kysličníky železa nebo titanu do množství 40 hmotnostních proč. a antikorozní přísady jako oktadecylamin, benzotriazol do 5 hmotnostních % a stabilizátory jako 2,6-ditercbutyl-p-kresol do 1 hmotnostního %.