CS221548B2 - Method of decreasing the danger of inflammation and explosion following the decomposition of the ethylene under high pressure and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu snížení nebezpeční vznícení a výbuchu, následkem rozkladu ethylenu v pólymeračním zařízení pracujícím pod vysokým tlakem, jakož i zařízení k jeho provádění.

Je známo, že pří polymerací ethylenu za vysokého tlaku (přibližně 30 až 300 MPa) a za vysoké teploty (přibližně 150° až 350 °C) mohou určité provozní okolnosti, jako je selhání či porucha výrobního zařízení nebo· nedostatečná čistota plynného ethylenu, přes pečlivé sledování tlakových a teplotních údajů vyvolat zahřátí až na teplotu vyšší než asi 450 °C třďbas i jen nepatrné části ethylenu, obsaženého v pólymeračním reaktoru nebo v odlučovači (pracujících obvykle za tlaku v rozmezí od 10 do 50 MPa). Takovéto zahřátí stačí k tomu, aby vyvolalo rozklad tohoto malého množství ethylenu za vzniku směsi uhlíku, vodíku a methanu. Mimoto jsou výše uvedené provozní podmínky reaktoru a odlučovače takové, že umožňují rychlé šíření každého vyvolaného rozkladu, vedoucí nutně k rychlému zvýšeni tlaku a/nebo teploty. Otevření alespoň jednoho bezpečnostního ústrojí (kryt, ventil, uzávěr) chrání reaktor a odlučůvač proti nadměrným tlakům a umožňuje, aby produkty rozkladu unikly do okolí. Kromě znečištění okolního ovzduší, vyvolaného úni2 kem práškového uhlíku, je nutno, se obávat zejména vznícení plynů vzniklých rozkladem, které bývá následováno prudkými výbuchy, které mohou mít za následek materiální ztráty a ztráty na zdraví nebo lidských životech.

К zabránění tomuto vznícení a jeho neblahým následkům bylo již navrženo několik řešení, zaměřených na uspokojení bezpečnostních požadavků při snížení tlaku v polymeračních zařízeních, pracujících za vysokého tlaku, která byla popsána zejména ve francouzských patentových spisech č. 2166147, 2165 018 a 2 358 427 a v japonských patentových přihláškách č. 48—51 336/ /73 a 48—51 337/73.

Všem těmto řešením je společné, že se snaží odstranit alespoň jednu z podmínek, předpokládaných pro vznícení rozkladných plynů: vyšší tlak, vyšší teplotu, nadzvukovou rychlost plynů. Tato řešení tedy spočívají nejčastěji v tom, že se různými způsoby ochladí plyny vzniklé rozkladem, jejichž počáteční teplota bývá, jak bylo výše uvedeno, vyšší než 450 ^QC, a která může dosáhnout až 1500 °C. Jako doplněk bylo navrženo, s cílem zabránit znečištění okolního ovzduší plyny vzniklými rozkladem, snížit tlak a/nebo snížit rychlost těchto plynů pod rychlost šíření zvuku. Souhrnně řečeno, všechna tato řešení spočívají na předpokladu, uvedeném ve francouzském patentovém spisu č. 2 116 147, podle něhož problém vzplanutí plynů vzniklých rozkladem se koncentruje na problém samovznícení těchto plynů účinkem jejích vlastní vyšší teploty.

Nyní bylo překvapivě zjištěno, že — na rozdíl od dosavadních názorů — ' nemusí hlavní příčinou vznícení těchto plynů být samovznícení těchto rozkladných plynů účinkem jejich vlastní vyšší teploty, a že toto samovznícení dokonce bývá nejčastěji pouze druhotnou příčinou. Toto zjištění vyplývá ze zkušeností, , získaných — bez rozkladu v reaktoru — zkouškami s protržením bezpečnostního ústrojí, přijč^nž teplota ethylenu v okamžiku před prAjJjním bezpečnostního ochranného ústrojinepřekročila 200 °C. Tyto zkoušky ukázaly, že přesto, že nedochází k abnormálnímu zahřátí před protržením bezpečnostního' ochranného ústrojí, uniká na konci odváděcího potrubí (komínu) vznícený plyn a je možno pozorovat rázovou vlnu šířící se rychlostí v rozmezí od asi 500 do 700 m/s. Pozorovaný' ' jev je možno nejspíše vysvětlit takto:

Po protržení bezpečnostního ochranného ústrojí dochází ke vzniku tlakové vlny v původně klidném vzduchu, obsaženém v odváděcím potrubí (komínu), která se šíří . rychlostí, jež závisí na její intenzitě . a je . vyšší než rychlost šíření zvuku v tomto prostředí. Tato tlaková vlna, která tedy předchází úniku ethylenů nebo plynů vzniklých jeho rozkladem odváděcím potrubím, stlačuje a zahřívá vzduch obsažený v tomto odváděcím potrubí.

Mimoto, poněvadž . odváděči potrubí . není zpravidla zcela přímé, 'nýbrž zahrnuje alespoň buď jeden zahnutý . úsek spojující boční stěnu reaktoru nebo odlučovače se svislým úsekem .. . komínu, nebo má několik . různých průřezů, není tlaková vlna zpravidla přímá a může se proto odrážet - od Stěn odváděcího potrubí; tyto odrazy tlakové vlny umožňují fokuzaci vln do· osy souměrnosti odváděcího potrubí a tudíž zahřátí určitých míst v odváděcím potrubí. Konečně i možnost postupných odrazů od bezpečnostního ochranného- ústrojí (krytu) na stěny komínu tvoří třetí příčinu místních zahřátí, doprovázejících zahřátí způsobená tlakovou vlnou, a tím znásobující jejich účinek.

Tato zahřátí, jak byla právě popsána, dostačují — bez jakéhokoliv rozkladu ethylenu —, aby se teplota v určitých místech · komínu zvýšila na hodnotu vyšší než 600 °C. Tyto jevy, jež zahrnují difúzi, rozdíly rychlostí proudění plynu v komínu mezi jeho stěnami a v jeho . ose souměrnosti, změny průřezů a změny směru . komínu, přispívají místně ke . vzniku zón předběžného míšení vzduchu s plynem. Je to- právě na rozhraní teplého vzduchu a ethylenu, které se pohybuje rychlostí nižší než tlaková vlna, a které ji tedy následuje, přesněji řečeno na úrovni těchto zón předběžného míšení, kde dochází ke vznícení. Zóny předběžného míšení jsou pak strhávány výstupem plynů směrem ven z komínu; mizí tedy rychle v komínu během nahražování vzduchu plynem. Rovněž plamen je prouděním unášen směrem k výstupu z komínu, kde se udržuje po dobu, než se komín úplně vyprázdní. Vznícení plynu účinkem tlakové vlny, které bylo právě popsáno, je příznivě ovlivňováno vyšší teplotou tohoto plynu, která má za následek zvýšení teploty směsi vzduch— —plyn, a proto plyn vzniklý rozkladem se může vznítit účinkem tlakové vlny snadněji než ethylen při teplotě 200 °C.

Toto zvýšení teploty směsi vzduch—plyn tedy způsobuje, že samovznícení rozkladných plynů účinkem jejich vlastní teploty, až dosud považované za hlavní příčinu vznícení, se jeví jen jako podružný a druhotný účinek tlakové vlny.

Toto vysvětluje, že všechna dosavadní řešení problému vznícení, popsaná ve výše uvedených patentových spisech, mají za účel ochladit plyny vzniklé rozkladem bud' ve stadiu jejich odstraňování směrem ven, nebo ve stadiu jejich rekuperace. Tato řešení tedy neberou dostatečně v úvahu časový parametr tohoto jevu od otevření bezpečnostního ústrojí až do konce vyprazdňování. Tento parametr . se však podle výsledků provedených pokusů ukázal mít zásadní důležitost. Ve zmíněných patentových spisech se uvádí, že doba vyprazdňování je zpravidla v rozmezí od 3 do 10 sekund a ve francouzském patentovém spisu č. 2116147 se uvádí, že doba, která uplyne mezi otevřením bezpečnostního ústrojí a okamžikem, kdy plyn dospěje do chladicího ústrojí; je v rozmezí přibližně od 50 do 100' milisekund. Není proto za těchto podmínek udivující, že účinnost . dosavadních řešení byla nedostatečná, protože — podle výsledků provedených zkoušek — doba trvání nestabilní fáze proudění, při níž vzniká účinek tlakové vlny, je nejčastěji kratší než 25 milisekund nebo se rovná 25 milisekundám.

Z- objevu povahy a trvání hlavní příčiny vznícení následkem rozkladu ethylenu v polymerační zařízení pracujícím za vysokého tlaku vyplývá, že účinnost způsobu a zařízení, majícího za cíl snížení tohoto rizika, nezávisí tolik na schopnosti použitých prostředků, jako na okamžiku jejich použití. Zejména je třeba uvést, že způsob rekuperace rozkladných produktů, popsaný . ve . francouzském patentovém spisu č. 2 358 427, má velmi nejistou . účinnost, poněvadž nebezpečí vzplanutí nebylo potlačeno na úseku od výstupu z reaktoru nebo odlučovače.

První účel vynálezu spočívá tedy ve snížení nebezpečí vzplanutí a tím i výbuchu následkem rozkladu ethylenu za vysokého tlaku, a zejména nebezpečí objevujícího se v průběhu nestabilní fáze odchodu rozkladných plynů. Druhům účelem vynálezu je, snížit co nejvíce nebezpečí vzplanutí a· vý221548 buchu v průběhu uvedené nestabilní -fáze na takovou míru, aby rekuperace rozkladnýc^{h ply}n^ zejména ^k za^bráněn^í ja^kého^koliv znečištění okolního- prostředí, mohla být ^prove^dena na^prosto- bez^pe^čn^ě.

N^ym ^bylo ^pře^kva^piv^ě zjišténo, že výše uvedených cílů je možno jednoduše dosáhnout otáhýtením o^d sm^ěru ^dan^ého dosavadmm stavem techni^ky za ^použiti · z^půso^bu podle vynálezu, který spočívá v tom, že se alespoň v té části odváděcího zařízení, která bezprostředně sousedí s vysokotlakou zónou (s reaktorem nebo odlučovačem), v níž může d-ojít ^k rozMadu et^enu udržuje inertní atmosféra, tj. atmosféra prakticky zbavená plynů schopných reagovat s plyny vzniklými rozkladem.

Udržováním inertní atmosféry v alespoň této části odváděcího zařízení se dosáhne toho, že inertní atmosféra panuje v této části o^dvád^ěcího zartzern ^před otevřetom bez^pe&nostní^ho ústroj^í Hakové ztay, tj. pn normálním provozu této zóny. Po otevření bezpečnostního ústrojí má odcházení plyní za následek odstranění ústrojí pro udr^žov^ání rnedtí atmosféry a tím ⁱ porušení inertní atmosféry v chráněné části odváděcího zartzení umožním ^postupn^ého přístupu vnějšího vzduchu. Plyny, vzniklé rozkladem, jsou například methan, vodík a eth^ylen. Inertní atmosféra mus^{í b}ýt prakticky prosta zejména kyslíku; taková atmosféra bude tvořena alespoň jedním inertním plynem, jako -je dusík, kysličník uhličitý, ethylen, nebo alespoň jedním vzácným plynem (jako je argon, hélium, neon, krypton, xenon). Podle vynálezu má inertní atmosféra být v alespoň. jedn^{é č}ásti -odvátócího za^řízen^í, s výhodou v co největrn ^části a, -pokud je to možné, v celém odváděcím zařízení. To platí samozřejmě -o té části odváděcího zařízení, která navazuje bezprostředně na vysokotlakou zónu (reaktor nebo- odtočovačK v níž ^by mohlo dojít ^k -rozWadu ethylenu, -avšak též o té části - -odváděcího zařízení, která je nejblíže vnějšku, -tj. o konci komínu.

Je výhodné, že způsob podle vynálezu nevyžaduje výraznou změnu běžně používaného- odváděcího zařízení pro plyny, například typu komínu. Způsob podle vynálezu je tím účinnější pro -snížení nebezpečí vzplanutí a vý^buc^hu ^během nestabilrn fáze odvádění plánů, čím je tlak inertního plynu, udržovaný v ^-odv^áděc^ím. zartzen^ rnžší^; -z tohoto d^ůvo^du se tento tlak mertmho ptynu voti výhodn^ě niž^ší ne^ž 0Д5 M^pa ne^bo rovnajU cí se 0^,15 MPa. ^Z toho ^plyne^, že způso^b podle v^yná^lezu se může prová^t jedno^duše^, například upravením uzavíracího ústrojí _ napříč -odváděcím zařízením, s výhodou v blízkosti výstu^pu tohoto zařízern do vn^štoo prostoru.

Uzavíracím ústrojím může podle vynálezu být

a) plochá membrána,

b) mfohýiř nebo balón v^yrobený z kaučuky v Merémžto ^případě je nutný druhý distribuční okruh inertního - plynu, nebo

c) dvě ploché membrány, přičemž v prostoru mezi nimⁱ m^ůže ne^bo nemusí ^- být inertní plyn.

V případě, že uzavírací ústrojí je tvořeno membránou, resp. dvěma membránami, jsou tyto připevněny ke stěně odváděcího potrubí známými prostředky, například jsou sevře.n^y mezi dv^ěma prtrubamL K^dyž uzavírací ústrojí tvoří kaučukový měchýř nebo balón, musí tento být nafouknut tak, aby těsn^ě přilehl ke vnitřrn stěn^ě odv^ětího potrubí. Kaučukový měchýř - nebo- balón je příkladem uzavíracího ústrojí, které není mechanic^ky spojeno se sfénou odváděcího potrubí. - Naproti tomu plochá membrána (nebo dvě ploché membrány) je příkladem uzavíractoo fotroj^ ^{- k}ter^é mus^í být připevněno ke s^těn^ě o^dvá^děcí^ho ^potr-ubí prostřednictvím mechanického ústrojí, například přírubami. V případě jedné membrány odpadá druhý distribuční okruh inertního P^lynm jakož i potruM pro jeho přivítání z tohoto- druhého okruhu. Slouží-li jako uzavírací ústrojí dvě membrány, může prostor mezi nimi být naplněn inertním plynem z druhého- - distribučního okruhu, není to však nutné.

Prostor, uzavřený mezi uvedeným uzavíracím ústrojím a ochranným ústrojím vysokotía^ké zón^ je naplněn ^- ales.^po^ň jedním inertním plynem o tlaku nižším než 0,15 MPa ne^bo rovnapmm se ^{0,15 MP}a. úkladem takovéhoto uzavíracího - ústrojí je kaučukový měchýř --nebo- balón, naplněný plynem o tlaku vyšším, . než je tlak panující v odváděcím zařízení, přesto však -nižším než 0,2 MPa nebo rovnajícím se 0,2 MPa. Plynem, jímž je měchýř nebo balón naplněn, je s výhodop inertní plyn, jak byl výše definován.

^Způsob podte v^yn^álezu může být -samozřejmě kombinován -se známými způsoby nebo zařízeními pro snížení - nebezpečí vznícení a výbuchu následkem rozkladu -ethylenu pod vysokým tlakem, - zejména -se - způsoby nebo zařízeními, jež spočívají v ochlazení rozkladných plynů, jak jsou například popsány v patentových francouzských spisech č. 2- 116 147 -a 2 165 018. Výsledkem to^ho je zte^pšení jejich účinnosti tm že způsob podle vynálezu umožňuje rychlejší ochlazení, neboť jeho předběžným cílem je snížit a dokonce i zabránit nekontrolovatelnému zahřátí těchto plynů nad jejich teplotu vzplanutí (přibližně 600 °C). Způsob podle vynálezu lze rovněž kombinovat se známými způsóby rekuperace rozkladných produk^ ja^k je tento z^půso^{b p}o^ps^án na^př^íklad ve francouzském patentovém - -spisu č. 2- 358- 427, čímž pak -se dosáhne zlepšení bezpečnosti.

Vynález je blíže objasněn s přihlédnutím k přiloženému výkresu, znázorňujícímu způ sob jeho provedení v případě, Že uzavíracím ústrojím je kaučukový balón. Na tomto výkresu je vysokotlaká zóna 1, . v · níž probíhá buď polymeračení reakce ethylenu (reaktor), nebo oddělování vzniklého polyethylenu od nezreagovaného ethylenu (odlučovač), upravena svisle. Tato vysokotlaká zóna má zpravidla tvar válce nebo trubky. Na tuto vysokotlakou . zónu je jednou z bočních stěn 2^: — pro případ ' nutnosti, · kdy obsah této zóny má být odveden do· vnějšího prostředí — · napojeno· odváděči potrubí · tvořící komín, které· zahrnuje' první zahnutou Část · 3 odváděcího · potrubí, bezprostředně sousedící s vysokotlakou zónou, střední část 4 a horní část 5, ' kteréžto dvě poslední části 4, 5 · jsou upraveny svisle. Je samozřejmé, že· části 3 se použije jen v případě, kdy vysokotlaká zóna 1 · Je ^;upravena svisle;· je-li vysokotlaká zóna uspořádána vodorovně, jako· je tomu v případě trubkového reaktoru, není části 3 zapotřebí. Vysokotlaká zóna 1 a část 3 (nebo část 4, když se Části 3 nepoužije) jsou od sebe odděleny ochranným · krytem 6, znázorněným na výkresu schematicky, který se protrhne · . až při tlaku vyšším, než je maximální normální provozní tlak ve vysokotlaké zóně 1. První distribuční okruh 7 inertního plynu, například dusíku, je připojen k zahnuté části 3 komínu · potrubím 8, do něhož je zabudován ventil 9,· · regulující množství inertního plynu vpouštěného · do odváděcího potrubí a tím i tlak uvnitř tohoto zařízení, který má zůstat nižší než 0,15 MPa nebo· se má rovnat 0,15 MPa. Kaučukový měchýř nebo balón 10 zaujímající celý průřez odváděcího· potrubí, odděluje od sebe části 4 a 5 tohoto potrubí. Druhý distribuční okruh 11 inertního plynu, například dusíku, je připojen k balónu 10 potrubím 12, do něhož je vestavěno regulační ústrojí 13, ovládající množství inertního plynu přiváděného do balónu 10 a tím i tlak uvnitř balónu, který má být vyšší než je tlak · v částech 3 a 4· odváděcího potrubí, přesto však nižší než 0,2 MPa. Například, když tlak v části 3 odváděcího potrubí je upraven na hodnotu ·0,12 MPa, je možno tlak uvnitř balónu 10 upravit na hodnotu 0,14 MPa.

Vynález tím tedy také zahrnuje — aby se dosáhlo obou výše uvedených cílů — i zařízení k provádění výše popsaného způsobu. Zařízením podle vynálezu je odváděči zařízení pro odvádění plynů, obsažených ve vysokotlaké zóně tvořené reaktorem pro polymeraci ethylenu nebo odlučovačem · ethylenu od polyethylenu, do vnějšího prostoru, jež zahrnuje odváděči potrubí, upravené v sousedství této zóny a oddělené od ní ochranným ústrojím, kteréžto zařízení se vyznačuje tím, že sestává z uzavíracího ústrojí 10, umístěného v odváděcím potrubí 4, 5 (komínu) pro plynu a zaujímajícího celý průřez uvedeného· odváděcího potrubí, z prvního distribučního okruhu 7 inertního plynu, spojeného potrubím 8 s částí 3 odváděcího potrubí, upravenou mezi ochranným ústrojím 6 á uzavíracím ústrojím 10, z uzavíracích členů 9 tohoto potrubí pro ovládání množství plynu, přiváděného z tohoto prvního · distribučního· okruhu 7, a popřípadě z druhého distribučního okruhu 11 plynu, spojeného· potrubím 12 s uzavíracím ústrojím 10, a z ústrojí 13 pro připouštění plynu, upraveného na uvedeném potrubí 12, k ovládání množství plynu, přiváděného z tohoto druhého distribučního okruhu 11.

Odváděči zařízení podle vynálezu zahrnuje druhý' · distribuční okruh· 11, ústrojí pro připouštění plynu a · .spojovací potrubí 12 v případě, že uzavíracím ústrojím 10 je kaučukový měchýř či balón, a popřípadě dvě ploché membrány.

Uzavírací ústrojí odváděcího potrubí, použité v rámci vynálezu, je výhodně tvořeno, jak již bylo výše uvedeno, balónem nebo měchýřem z kaučukového materiálu. Tím má toto ústrojí podle vynálezu jednoduchou povahu a k jeho zhotovení je zapotřebrpouze známých prvků a postupů. Jeho· údržba Je rovněž velmi , jednoduchá.

Zařízení podle vynálezu může kromě toho zahrnovat i ústrojí pro vstřikování chladícího média do odváděcího potrubí 3, 4 buď nad, nebo pod uzavíracím ústrojím 10, kteréžto · ·vstřikovací ústrojí je ovládáno ústrojím pro detekci protržení ochranného ústrojí 8. V případech, kdy je možno se obávat nevčasného otevření tohoto ochranného ústrojí, ntebo kdy rozměry odváděcího potrubí jsou takové, Že by chladicí médium mohlo přijít do styku s ochranným ústrojím, a způsobit, že by se účinkem rozdílu teplot mohlo ochranné ústrojí stát křehkým, nebo když by mohlo dojít k částečnému ucpání odváděcího potrubí chladicím médiem, bude výhodné, když se vstiřkovací ústrojí umístí do oné části odváděcího· potrubí, Jež se nachází · nad uzavíracím ústrojím. Výše popsané a objasněné zařízení umožňuje, použije-li se v rámci způsobu podle vynálezu, plně dosáhnout daných cílů, tj. · snížit četnost vznícení a výbuchů následkem rozkladů ethylenu v polymeračních zařízeních pracujících pod vysokým tlakem, a umožnit rekuperaci rozkladných produktů za dostatečně bezpečných podmínek.

Claims (8)

1. Způsob snížení nebezpečí vznícení a výbuchu následkem rozkladu ethylenu za vysokého tlaku, vyznačující se tím, že se alespoň v té části odváděcího zařízení, jež bezprostředně sousedí s vysokotlakou zónou, v níž může dojít к rozkladu ethylenu, udržuje inertní atmosféra, tj. atmosféra prakticky zbavená plynů schopných reagovat s plyny vzniklými rozkladem.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že tato inertní atmosféra je tvořena alespoň jedním plynem ze skupiny zahrnující dusík, kysličník uhličitý, ethylen, argon, hélium, neon, krypton a xenon.

3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že tlak inertní atmosféry, udržované v uvedené části odváděcího zařízení, je nižší než 0,15 MPa nebo se rovná 0,15 MPa.

4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že se tlak inertní atmosféry udržuje umístěním uzavíracího ústrojí napříč cdváděcím zařízením, kteréžto uzavírací ústrojí je nafouknuto plynem o tlaku vyšším, než je tlak inertní atmosféry, avšak nižším než 0,2 MPa nebo rovnajícím se 0,2 MPa.

5. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1 pro odvádění plynů, obsažených ve vysokotlaké zóně tvořené reaktorem pro polymeraci ethylenu nebo odlučovačem ethylenu od polyethylenu, do vnějšího prostoru, zahrnující odváděči potrubí upravené v sousedství této zóny a oddělené od ní ochranným ústrojím, vyznačující se tím, že sestává z uzavíracího ústrojí (10), umístěného v odváděcím potrubí (4, 5) pro plyny __________________ 1 a zaujímajícího celý průřez uvedeného odváděcího potrubí, dále z prvního distribučního okruhu (7) inertního plynu, spojeného potrubím (8) s částí (3) odváděcího potrubí, upravenou mezi ochranným ústrojím (6) a uzavíracím ústrojím (10), z uzavíracích členů (9) tohoto potrubí pro ovládání množství plynu přiváděného z tohoto prvního distribučního okruhu (7), a popřípadě z druhého> distribučního okruhu (11) plynu, spojeného potrubím (12) s uzavíracím ústrojím (10) a z ústrojí (13) pro připouštění plynu, upraveného na potrubí (12), к ovládání množství plynu přiváděného z tohoto druhého distribučního okruhu (11).

6. Zařízení podle bodu 5, vyznačující se tím, že uzavírací ústrojí (10) je balón, vyrobený z kaučuku, a odváděči zařízení mimoto zahrnuje druhý distribuční okruh (11) plynu, spojený potrubím (12) s uzavíracím ústrojím (10), a ústrojí (13) pro vpouštění plynu, upravené na uvedeném potrubí (12) к ovládání množství plynu přiváděného z tohoto druhého distribučního okruhu (11).

7. Zařízení podle bodů 5 nebo 6, vyznačující se tím, že kromě toho zahrnuje ústrojí pro vstřikování chladicího média do odváděcího potrubí (4, 5), kteréžto vstřikovací ústrojí je ovládáno ústrojím pro detekci protržení ochranného ústrojí (6).

8. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že ústrojí pro vstřikování chladicího média je upraveno v části odváděcího potrubí (4, 5), nacházející se nad uzavíracím ústrojím (10).