CS221055B1 - Vývod vláken do spřádací komory - Google Patents

Abstract

Vynález se týká vývodu vláken do spřádací komory, provedený ve formě vyměnitelné vložky tělesa spřádací jednotky, opatřené místem pro odlučování nečistot a jejich vývodem v úseku mezi ojednocováním vláken a jejich vývodem do spřádací komory, který umožňuje zvýšení účinnosti odlučování nečistot, a tím zpracování více znečištěných a méně jakostních vlákenných surovin na přízi uspokojivé jakosti, přičemž podstata spočívá v tom, že vnější stěna se od spřádací komory přibližuje k vyčesávacímu válečku a v jelm blízkosti se náhle odkloní od jeho povrchu v rozmezí úhlu 15 až 75 stupňů.

Description

Vynález se týká vývodu vláken do spřádací komory, provedeného ve formě vyměnitelné vložky tělesa spřádací jednotky opatřené místem odlučování nečistot a jejich vývodem v úseku mezi ojednocováním vláken a jejich vývodem do spřádací komory.

Spřádací jednotky bezvřetenových doprádacích strojů jsou zpravidla vybaveny zařízením k odlučování nečistot od proudu ujednocených vláken. Toto odlučování nečistot je u většiny známých zařízení prováděno v v úseků mezi ojednocováním vláken a vývodem vláken do spřádací komory. U těchto zařízení bývá přerušena stěna obklopující vyčesávací váleček a na toto přerušení je napojen odvod nečistot ze spřádací jednotky.

Tento odvod nečistot bývá upraven ve formě kanálu, nebo trubky, jimiž jsou nečistoty účinkem podtlaku odsávány do sběrného prostoru na stroji nebo mimo stroj. Rovněž jsou známa provedení odvodu nečistot, které mají charakter mechanických transportních zařízení. Je známo i zařízení k odlučování nečistot, u nichž odloučení nečistot je prováděno v oblasti výstupního kanálu tím, že nečistoty přelétnou tento výstupní kanál a jsou vyvedeny vývodem upraveným ve stěně obklopující vyčesávací váleček za výstupním kanálem, přičemž vlákna tímto výstupním kanálem proudí do spřádací komory.

Je znám i způsob odlučování nečistot z dráhy ojednocených vláken ve spřádací jednotce, pracující systémem s volným koncem příze, u něhož se nečistoty odlučují od dráhy vláken alespoň dvoustupňové působením diferencovaných fyzikálních sil na proud ojednocených vláken a v něm obsažené nečistoty. U tohoto způsobu je úspěšně uplatněno vícenásobné či vícestupňové odlučování nečistot s využitím jediného odvodu nečistot, umístěného v úseku mezi ojednocováním vláken s vývodem vláken do spřádací komory.

Spřádací jednotky bezvřetenových dopřádacích strojů bývají konstrukčně řešeny různě. Jsou známy spřádací jednotky, u nichž je s výhodou vytvořen vývod vláken do spřádací jednotky ve formě výměnné vložky tělesa spřádací jednotky.

Nevýhody stávajících spřádacích jednotek jsou všeobecně známy a při jejich řešení je úsilí zaměřeno zejména na zvyšování účinnosti odlučování nečistot, které umožňuje zpracovávat více znečištěné a méně jakostní vlákenné suroviny na přízi uspokojivé jakosti při výhodných provozních podmínkách. Ke stěžejním ukazatelům provozních podmínek patří počet obrátek spřádacích rotorů a z nich plynoucí výkon strojů, četnost přetrhů a stupeň zanášení rotorů nečistotami, který nepříznivě ovlivňuje jak přetrhovost, tak i jakost příze a podmínky obsluhy stroje.

Další řešení spřádacích jednotek je zaměřeno na zvýšení životnosti namáhaných částí a jejich snadnou vyměnitelnost. Vyměnitelnost některých částí významně zvyšuje univerzálnost použití spřádacích jednotek pro různé textilně technologické podmínky.

K optimálnímu využití výhod směřuje řešení vývodu vláken do spřádací komory ve formě vyměnitelné vložky tělesa spřádací Jednotky podle vynálezu, která je vybavena místem odlučování nečistot a vývodem nečistot v úseku mezi místem ojednocování vláken a vývodem ojednocených vláken do spřádací komory, přičemž podstata vývodu vláken do spřádací komory podle vynálezu spočívá zejména v tom, že vnější stěna se od spřádací komory přibližuje k vyčesávacímu válečku a v jeho blízkosti se náhle odkloní od jelm povrchu v rozmezí úhlů 15 až 75°.

Dále spočívá podstata vývodu vláken v tom, že vnější stěna vývodu je v místě přiblížení k vyčesávacímu válečku opatřena vybráním, které se z počátku od povrchu vyčesávacího válečku vzdaluje alespoň o 1 mm a dále se k němu opět vrací.

Toto vybrání vnější stěny vývodu vláken má u jednoho provedení profil lomené čáry a u dalšího provedení profil plynulé křivky.

U dalšího provedení navazuje na přímý úsek vnější stěny vývodu vláken v blízkosti povrchu vyčesávacího válečku usměrňovači stěna, která dále probíhá v jeho' bezprostřední blízkosti.

U jiného provedení je vnější stěna vývodu vláken v místě jejího přiblížení k vyčesávacímu válečku opatřena výstupkem, Jehož usměrňovači stěna, přikloněná k povrchu vyčesávacího válečku Je odkloněna od směru vnější stěny vývodu vláken.

Další znaky tohoto vynálezu jsou popsány v následujícím popisu a znázorněny na výkresech, kde značí: obr. 1 půdorysný pohled na spřádací jednotku v řezu, kde rovina řezu je vedena v ose spřádacího rotoru, zatím co u jednotky pro podávání a ojednocování vláken o 5 mm níže, obr. 2, 3, 4 výměnná vložka s vývodem vláken do spřádací komory v řezu vedeném vývodem vláken.

Spřádací jednotka sestává z tělesa 1 spřádacího rotoru 2, uloženého na ose 3, která je známým způsobem otočně uložena a rovněž známým způsobem poháněna. Soustředně se spřádacím rotorem je v tělese 1 upevněno těsnicí víko 4. Spolu s tělesem 1 je navzájem odklopně uloženo těleso 5 jednotky pro podávání a ojednocování vláken. V tělese 5 Je otočně uložena osa 6, na níž je upevněn vyčesávací váleček 7, opatřený na svém obvodu pracovními hroty 71, k němuž je přisazena vyměnitelná vložka 8 s vývodem vláken V dO' spřádací komory K.

Spřádací komora K obsahuje vnitřní dutinu spřádacího rotoru 2, separátor 10 a vývodku příze 11, jejíž otvor je souosý s osou spřádacího rotoru 2 obsahuje kuželovitou skluzovou stěnu 21, která na vnějším průměru přechází ve směrný povrch 22. Od něho směrem k ose rotace je vnitřní dutina tvořena čelní stěnou 23, v níž Jsou vytvořeny ventilační otvory 24, které propojují prostor spřádací komory s výíokovým kanálem 25, který je otvorem 26 propojen s atmosférou nebo s centrálním zdrojem podtlaku na stroji nebo mimo stroj. Šipka A označuje směr proudu vzduchu. Ze sběrného povrchu 22 je příze 12 vedena otorem ve vývodce příze 11. V tělese 5 je otočně uložen podávači váleček 15, k jehož povrchu je pružinou 16 přitlačován stoleček 17, který je otočně uložen na čepu 18 upevněném v tělese 5. Krajní polohu stolečku 17 vymezuje stavěči šroubek 55. Ke stolečku 17 je připevněn zhušťovač 19 pramene 20.

V tělese 5 je stěna obklopující vyčesávací váleček 7 přerušena mezi místem ojednocování vláken O a vývodem vláken V do spřádací komory. V tomto přerušení stěny je v tělese 5 upraven prostor 51 pro odlučování nečistot 13, na nějž je napojen vývod nečistot 52, na nějž navazuje kanál 53 pro dopravu nečistot 13 ve směru šipky 8 do neznázorněného sběrného kanálu a odtud dále taktéž do néznázorněného sběrného prostoru.

Do tělesa 5, těsně k vyčesávacímu válečku 7, je vsazena vyměnitelná vložka 8, která má válcovité vybrání 81, z něhož ústí vývod vláken V do spřádací komory K. Tento vývod vláken V je tvořen stěnami, které se ve směru od spřádací komory postupně rozšiřují. Stěna, na níž je vytvořena oddělovací hrana 82, je zde nazvána vnitřní stěnou a jí protilehlá stěna je nazvána vnitřní stěnou a jí protilehlá stěna je nazvána vnější stěnou 83 vývodu vláken V. Tato vnější stěna 83 je v místě přiblížení k vyčesávacímu válečku 7 opatřena vybráním, které se z počátku od povrchu vyčesávacího válečku 7 vzdaluje alespoň o 1 mm a dále se k němu opět vrací.

Vyměnitelná vložka 8 má v místě přiléhajícím k spřádacímu rotoru 2 a k těsnicímu víku 4 vytvořeno vybrání 86.

Na obr. 2 je vyměnitelná vložka 8 opatřena vybráním 86. Válcové vybrání 81 a vnitřní stěna vývodu vláken V tvoří odlučovací hranu 82. Vnější stěna 83 vývodu vláken V je v místě přiblížení k válcovému vybrání 81 náhle odkloněna ze svého směru a vytváří usměrňovači stěnu 84, která je přímá a pokračuje až k obvodu vyměnitelné vložky 8.

Na obr. 3 je vyměnitelná vložka 8 opatřena vybráním 86 a dále válcovým vybráním 81, odlučovací hranou 82 a vývodem vláken V, jehož vnější stěna 83 v místě přiblížení k válcovému vybrání 81 je náhle odkloněna ze svého směru a vytváří usměrňovači stěnu 84, jejímž profilem je křivka ve tvaru kruhových oblouků na sebe navazujících, z nichž oblouk bližší k vnější stěně 83 má menší poloměr než kruhový oblouk vzdálenější.

Na obr. 4 je vyměnitelná vložka 8 opatřena vybráním 86 a dále válcovým vybráním 81, odlučovací hran 82 je oproti válcovému vybrání 81 posunuta. Vnější stěna 83 vývodu vláken V je přímá a směřuje k válcovému vybrání 81, které protíná pod úhlem přibližně 80°, a usměrňovači stěna 84 je bud v podstatě součástí válcového vybrání 81, nebo probíhá v těsné blízkosti tohoto válcového vybrání 81. Rozhraní válcového, vybrání 84 a vnější stěny 83 je vytvořeno rádiusovým přechodem.

Vývod vláken do spřádací komory podle vynálezu působí v jednotivých provedeních následovně:

Pramen 20 je zhušťovačem 11 usměrněn pod přítlak stolečkem 17 na podávači váleček 15. Přítlak je vyvozen pružinou 18. Podávání pramene 20 ke zpracování je provedeno rotací podávacího válečku 15. Třáseň pramene 20 spřádaných vláken je v místě ojednocování O pročesávána pracovními hroty 71 vyčesávacího válečku 7. Z pročesávaného pramene 20 jsou ojednocená vlákna odebírána a současně jsou z něj uvolňovány nečistoty 13, které zůstaly mezi vlákny a nebyly odstraněny při předcházející přípravě vláken ke spřádání.

Z proudu vláken je převážná část nečistot 13 účinkem odstředivé síly odlučována v prostoru 51. Odstraněné nečistoty 13 jsou dále vedeny vývodem nečistot 52 do, kanálů 53, které mají tvar trubky, kterou nečistoty 13 proudí ve směru šipky B za součinnosti proudu vzduchu do néznázorněného sběrného prostoru pro shromažďování nečistot. Mezi ojednocenými vlákny zůstala menší část neodloučených nečistot. Před vývodem vláken V jsou. zbylé nečistoty opět vystaveny procesu odlučování od proudu vláken tím, že odstředivou silou jsou vychýleny z dráhy vláken a narazí na usměrňovači stěnu 84, která je vzhledem ke směru jejich pohybu položena šikmo pod úhlem, přibližně 30°. Nečistoty 13 narazí na tuto usměrňovači stěnu 84, načež se odrazí a přelétnou vstupní otvor vývodu vláken V. Tyto nečistoty 13 pak proběhnou znovu úsekem ojednocování O a jsou podrobeny opětně procesu odlučování v prostoru 51, Tímto způsobem je opakovaným účinkem odlučování zabráněno převážné části nečistot 13 v jejich vstupu do spřádací komory. Účinnost tohoto sekundárního odlučování je přibližně 80%, celková účinnost odlučování nečistot dosahuje až 97 %.

Proud vláken je účinkem podtlaku ve spřádací komoře K nasáván a proudí vývodem V, načež je usměrněn separátorem 10 proti skluzové stěně 21 spřádacího rotoru 2. Vlákna účinkem odstředivé síly sklouznou na sběrný povrch 22 a odtud jsou ve formě příze 12 odtahována vývodem příze 11. Příze 12 je dále odváděna a navíjena známými neznázorněnými prostředky.

Podtlak ve spřádací komoře je vytvářen rotací spřádacího rotoru 2, který má v čelní stěně 23 vytvořeny ventilační otvory 24.

Vzduch je shromažďován ve výtokovém kanálu 25 a z tělesa 1 je vyváděn ve směru šipky A otvorem 26, který je propojen, s atmosférou nebo s centrálním zdrojem podtlaku na stroji nebo mimo stroj. Utěsnění výtokového kanálu 25 je provedeno těsnicím víkem 4.

Vývod vláken V je vytvořen ve vyměnitelné vložce 8, která je vsazena do kruhového otvoru tělesa 5. Její střední část má průchodní otvor, jímž prochází vývodka příze 11. Vývod vlákna V je upraven poněkud níže mimo tento průchozí otvor, který na výkresech není znázorněn vzhledem k tomu, že rez je veden vývodem vláken V. Soustředně s průchozím otvorem a tím i s osou rotace spřádacího rotoru 2, je ve vyměnitelné vložce 8 upraveno vybrání 96, kde je provedeno utěsnění prostoru spřádací komory Κ. K účelu utěsnění může být použito dokonalejší provedení ve formě labyrintu nebo pružného, například gumového prstence.

Na obr. 2 je znázorněna vyměnitelná vložka 8, jejíž účinek podle vynálezu je vytvořen tím, že zbytek neodloučených nečistot 13 se pohybuje po stěně, která obklopuje vyčesávací váleček 7, načež tato stěna končí a tyto nečistoty 13 se setrvačností pohybují volným prostorem až narazí na usměrňovači stěnu 84, která je odrazí tak, že přelétnou oddělovací hranu 82 a tudíž nemohou vniknout vývodem V do spřádací komory K a navíc se uplatní výhodně usměrňovači stěna 84 tím, že zadní konec vlákna je na ní poněkud více přibrzděn, takže se nasávané vlákno napřímí a v tomto stavu vstupuje do spřádocí komory K. Tím se dociluje zvýšené pevnosti příze. Pro docílení vysoké účinnosti odlučování nečistot 13 je důležité stanovit optimální sklon usměrňovači stěny 84 vzhledem ke směru dráhy nečistot a její polohu vzhledem k povrchu vyčesávacího válečku

7. Při respektování skutečnosti, že úhel nárazu se přibližně rovná úhlu odrazu nečistoty 13 od usměrňovači stěny 84, je třeba docílit, aby dráha nečistot 13 bezpečně směřovala za oddělovací hranu 82 mimo vývod vláken V.

U provedení na obr. 3 je usměrňovač nečistot 13 mimo vývod vláken V provedeno profilem usměrňovači stěny 84, u níž tečna v koncovém úseku směřuje za oddělovací hranu 82. Usměrnění nečistot je provedeno skluzem po usměrňovači stěně 84. Jejich odloučení od proudu vláken směřujícího do vývodu vláken V je založeno na vzájemné odlišné hmotnosti a odlišného aerodynamického odporu vláken a nečistot.

U provedení vyměnitelné vložky 8 znázorněné na obr. 4 spočívá její funkce v tom, že nečistota 13 se pohybuje spolu s dráhou vláken podél usměrňovači stěny 84, která je umístěna v těsné blízkosti povrchu vyčesávacího válečku 7 a pomocí ní je usměrněna tak, že její dráha probíhá blíže k povrchu vyčesávacího' válečku, než je poloha oddělovací hrany 82. V důsledku toho se nečistota nemůže dostat do vývodu vláken V a pohybuje se po stěně obklopující vyčesávací váleček až do zóny orientování O, a dále je pak v prostoru 51 podrobena opětovně účinku odlučování od proudu vláken.

Výše popsané příklady provedení vyměnitelné vložky, znázorněné na přiložených výkresech, nevyčerpávají všechny další obměny provedení v rozsahu daném tímto vynálezem. Zejména geometrické uspořádání usměrňovači stěny 84 ve vztahu k poloze odlučovací hrany 82 je možné provést pro jiné případy použití s úspěchem i poněkud odlišně, než výše popsáno a znázorněno. Rozhraní mezi vnější stěnou 83 vývodu vláken V a usměrňovači stěnou 84 je hrana nebo jiný náhlý přechod, případně více hran v těsné blízkosti nebo rádiusový přechod, kde velikost poloměru je výrazně menší než poloměr válcového vybrání 81.

Výhody, vyplývající z použití vyměnitelné vložky podle vynálezu jsou mnohostranné.

Hlavní výhoda spočívá v tom, že umožňuje zařadit do spřádacího procesu sekundární odlučování nečistot, čímž tento proces výrazně zvýší celkovou účinnost odlučování nečistot a zejména zamezuje vstupu hmotnějších částic do spřádací komory, které jsou největší překážkou trvalého bezporuchového provozu a výroby kvalitní příze. Tato výhoda je dále zvýrazněna tím, že provedením úpravy vyměnitelné vložky se dociluje přijetím použití zvýšeného napřímení vláken, a tím výsledně vyšší pevnosti příze.

Pro realizaci vynálezu jsou dány příznivé předpoklady tím, že vyměnitelná vložka umožňuje zachovat jednotné těleso 5 jednotky pro podávání a ojednocování vláken, které vyžaduje náročnou a nákladnou přípravu výroby. Toto jednotné těleso s použitím vývodu vláken do spřádací komory podle vynálezu dává možnost přizpůsobovat spřádací jednotky pro různé technologické podmínky. Různé úpravy vyměnitelné vložky dávají možnost optimalizovat čisticí účinek při zachování jediného stávajícího vývodu nečistot ze spřádací jednotky. Vyměnitelná vložka podle vynálezu umožňuje využití výše uvedených výhod při použití různých průměrů spřádacích rotorů s využitím jednotného tělesa 5.

Vývod vláken do spřádací komory podle vynálezu rovněž snižuje výrobní náklady tím, že umožňuje životnost abrasivně namáhaných částí, zejména odlučovací hrany 82. Jeho případná výměna při poškození nebo opotřebení je spojena s nízkými náklady.

Při uplatnění vývodu vláken do spřádací komory podle vynálezu v provozu bylo zjištěno, že množství nečistot ve spřádacím rotoru pokleslo několikanásobně a při četných zkouškách byla zjištěna zvýšená pevnost příze.

Claims (6)

PŘEDMĚT

1. Vývod vláken do spřádací komory, provedený ve vyměnitelné vložce tělesa spřádací jednotky bezvřetenového dopřádacího stroje, vybavené prostorem pro odlučování nečistot, jakož i jejich vývodem v úseku mezi místem ojednocování vláken a vývodem ojednocených vláken do spřádací komory, vyznačující se tím, že vnější stěna (83) se od spřádací komory (K) přibližuje k vyčesávacímu válečku (7) a v jeho blízkosti se náhle odklání od jeho. povrchu v rozmezí úhlů 15 až 75°.

2. Vývod vláken podle bodu 1, vyznačující se tím, že vnější stěna (83) vývodu vláken (V) je v místě přiblížení k vyčesávacímu válečku (17) opatřena vybráním, které se z počátku povrchu vyčesávacího válečku (7) vzdaluje alespoň o 1 mm a dále se k němu opět vrací.

VYNÁLEZU

3. Vývod vláken podle bodu 1, vyznačující se tím, že vybrání vnější stěny (83) vývodu vláken (V) má profil lomené čáry.

4. Vývod vláken podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že vybrání vnější stěny (83) vývodu vláken (V) má profil plynulé křivky.

5. Vývod vláken podle bodu 1, vyznačující se tím, že na přímý úsek vnější stěny (83) vývodu vláken (V) navazuje v blízkosti povrchu vyčesávacího válečku (7) usměrňovači stěna (84), která dále probíhá v jeho bezprostřední blízkosti.

6. Vývod vláken podle bodu 1, vyznačující se tím, že vnější stěna (83) je v místě přiblížení k vyčesávacímu válečku (7) opatřena výstupkem, jehož usměrňovači stěna (84), přikloněná k povrchu vyčesávacího válečku (7) je odkloněna od směru vnější stěny (83) vývodu vláken (V).