CS220751B2 - Facility for guiding the liquids in the bottom blowing pipes and in the ring with the pins of the foundry appliance with converter - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro vedení tekutin do spodních dmyšních trubic a do prstence s čepy u hutnického zařízení s konvertorem, který má spodní dmyšní trubice a je nesen prstencem, z něhož vycházejí výklonné čepy pro umožnění sklápění konvertoru, přičemž nejméně jeden z výklonných čepů má osové vrtání.

Při provádění obvyklého zásaditého kyslíkového postupu pro přeměnu roztaveného surového železa na ocel je roztavený kov umístěn v konvertoru se žáruvzdornou vyzdívkou a kyslík se vstřikuje přímo do povrchu roztaveného kovu přívodní trubkou, která se zavádí ústím konvertoru, když je ve svislém postavení. Konvertor je obvykle podepřen ve výklonném prstenci, ze kterého vybíhají diametrálně protilehlé výklonné čepy do ložisek, což umožňuje naklápení konvertoru za účelem jeho naplnění surovinami a za účelem vyprázdnění jeho obsahu jeho ústím. Nad ústím konvertoru je obyčejně poklop, když je konvertor ve vztyčené poloze, a účelem tohoto poklopu je zachycování plynů, které se vyvíjejí při rafinaci ocele. Když má být konvertor naplněn horkým kovem, odpadem a struskotvornými činidly a tavidly, jako například páleným vápnem, musí být jeho ústí od poklopu odkloněno, nebo poklop musí být posunut, aby umožnil pří2 stup ke konvertoru. Když se konvertor a poklop oddělí, vniknou velká množství kouře a škodlivých plynů z konvertoru do ovzduší. I když je poklop těsně u ústí konvertoru, jako při jeho provozu, stále ještě uniká do ovzduší značné množství kouře a plynu. To představuje velký zdroj znečišťování, takže často dochází k nebezpečí, že zařízení, popřípadě provoz bude zastaven, dokud se neprovedou příslušná opatření proti znečišťování ovzduší.

V nejnovější době byly uvedeny ve známost kyslíkové konvertory se spodním dmýcháním. U tohoto typu konvertoru se kyslík a jemně rozdělená tavidla dmýchají hlavně pod povrch roztaveného kovu uvnitř konvertoru dmyšními trubicemi ve dnu a ve stranách nádoby. Při dmýchání kyslíku, dalších plynů a jemně rozdělených pevných látek unášených v plynech dmyšními trubicemi jsou složky roztaveného kovu, například uhlík, který se má kyslíkem redukovat, v těsném styku s plyny a pevnými látkami, které procházejí taveninou. To vede k tomu, že mechanické reakce se blíží reakcím stechiometrickým, což je doprovázeno snížením kouře. Kromě toho je možné udržovat poklop velmi blízko u ústí konvertoru, takže do ovzduší může unikat pouze nepatrné množství plynu a kouře.

Účelem vynálezu je vyřešit shora uvedené problémy znečtéťování, které jsou vtesteí hlavně provozu kyslíkových konvertorů s horním dmýcháním. Aby bylo možno užít zařízení podle vynálezu i u těchto ' konvertorů, je ^tře^ba ^tyto ^konverter^y nej^dříve Neměnit na konvertory se spodním dmýcháním.

Zařízení podle vynálezu je provedeno tak, že uvnitř osového vrtání výklonného čepu obsahuje přechodovou tvarovku, která má osový vývrt, který v ní vymezuje první osovou ^du^tinu, souosou s osovým vrtórnm výklonného čepu, do kterého zasahuje první trubka, která končí v úrovni s první osovou dutinou a dále přechodová tvarovka obsahuje první radiální otvor, který je ve spojení s první dutinou a kromě toho se čtvrtou trubkou v prvním radiálním vývrtu výklonného čepu.

Podle výhodného provedení vynálezu je první trubka uložena otáčivě vůči přechodové tvarovce pro umožnění sklápění konvertoru kolem osy výklonného čepu.

Podle dalšího provedení obklopuje ρχνηί trubku soustředně druhá trubka za vytvoření kruhové mezery mezi nimi, přičemž druhá trubka je ve spojení s druhou esovou dutinou v přechodové tvarovce, je soustředná s první osovou dutrnou teto ^přec^hodov^é tearov^ ^která je ^dále o^pat^řena ^dru^hým radiálním otvorem, který je spojen s mezerou mezi první trubkou . a druhou trubkou a kromě toho je spojen s druhým radiálním vývrtem ve výklonném čepu.

^Účelně je dru^há teub^ka otecn^ě u^pravena vůči přechodové tvarovce.

^po^dle jrného ^prove^dení tvoH vn^ěj^ší povrch druhé trubky s osovým vrtáním výklopného čepu kruhovou mezeru tvořící dráhu pro proud tekutiny mezi druhou trub^kou a stenami osov^ého vrtem ve výMonném cepu ^který má teetf ra^diální vývr^ ^který je ve spojení s uvedenou dráhou pro proud tekutiny.

^podte ^da^lšího ^prove^dem vynátezu je s tfetím radiálním vývrtem výklonného čepu svým jetata ^koncem ptynotesnou spoj^kou spojena radiální trubka, jejíž druhý konec je spojen s nádobou pro zavádění plynu do konvertoru.

Podle ještě dalšího provedení má výklonný čep- vstupní dutinu pro chladicí tekutinu a mezi prvním radiálním vývrtem výklonného čepu a uvedenou vstupní dutinou je zařazena čtvrtá trubka, která tvoří dráhu chladicí tekutiny mezi první trubkou a mezi dutinou výklonného prstence.

S výhodou dále obsahuje zařízení třetí trubku zařazenou mezi druhým radiálním otvorem přechodové tvarovky a mezi prstencovou výstupní dutinou ve výklonném prstenci.

Jak se těchto obecných i dalších specifický^ ^úče^lů dosáhne^, v^yplyne z podrobn^ého popisu výhodných provedení zařízení podle vynálezu v souvislosti s výkresy.

Nejdříve bude popsána přeměna konvertoru s horním dmýcháním na konvertor se spodním dmýcháním.

Na obr. 1 je nárys konvertoru otočeného o 90° z jeho normální pracovní polohy, přičemž některé části konvertoru jsou vynechány, a konvertor je sdružen s dočasně postavenou vrtačkou použitou pro vytvoření průchodů ve výklonném prstenci a ve vý^klonnýc^{h č}e^pec^{h k}onvertoru za Metem spojení dmyšních trubic se zdroji tekutých materiálů, na obr. 2 je nárys konvertoru otočeného o 90° z jeho pracovní polohy, na obr. 3 je částečný nárys dnového úseku pláště konvertoru, na obr. 4 je částečný pohled na dnový úsek konvertoru, který byl již přeměněn a je spojen s přizpůsobeným vnějším ^plá^št^ěm^{, k}terý je znázoriten v ^částe-^čném řezu, na obr. 5 je zvětšený pohled na část pláště znázorněného v obr. 4, na obr. 6 je nárysný pohled na zařízení podle vynálezu, obr. 7 znázorňuje podélný průřez částí výklonného ^če^pu ^konver^toru^, u n^ěho^ž je ^použito zařízení podle vynálezu, obr. 8 znázorňuje jiné provedení otáčivého spoje pro zařízení podle vynálezu, na obr. 9 je v menším měřítku pohled na podélný řez výklonným čepem a výklonným prstencem konver. teru se zařízením po^dle v^yn^álezu a na obr.

je úsek výklonného prstence konvertoru, z něhož vybíhají trubky pro vedení plynu a jemně rozdělených materiálů v plynu unášených ^dm^yšrnmi trubicemL

Na obr. 1 je běžný konvertor 10 s horním dmýcháním znázorněn v jedné z poloh, které zaujímá při jeho přeměně na konvertor se spodním dmýcháním. Když je konvertor 10 v jeho pracovní poloze, směřuje jeho ústí 11, viditelné v obr. 2, směrem vzhůru. Jinými slovy je konvertor 10 otočen o 90° kolem vodorovné osy z polohy, ve které je znázorněn v obr. 1. Konvertor 10 je umístěn v jámě 12 z betonových stěn, která je dostatečně hluboká, aby se konvertor mohl kolem své vodorovné osy otočit o plný kruh. Běžné ^konverter^y s ^hormm toýcMrnm mají celistvé dno 13 vymezené kovovým . pláštěm 14. Dolní plášť 14 a válcový kóvový střední plášť 15 společně s kuželovitým horním pláštěm 16 jsou vesměs obloženy neznázorněným zn^ámým ^žárovzdorným materiálem.

Konvertor 10 ' je podepřen ve výklonném prstenci 17, který je opatřen horní přírubou 18 a dolní přírubou 19, které jsou spojeny vnitřní osově probíhající v podstatě kruhovou stojinou a vnější stojinou 20. Výklonný prstenec 17 je ve skutečnosti kruhový nosník ve ^kterém jsou obvodov^é průcho·^ šerými lze v případě potřeby prohánět chladicí vodu. Konvertor 10 je podepřen na přírubách 18, 19 výklonného prstence 17 řadou horních a dolních obvodově rozestavených konzolí, jako konzolí 21 až 24, nebo jinými závěsnými prostředky, které zamezují oddělení konvertoru 10 od výklonného prsten

2 0.751 ce 17, když Je konvertor buď vztyčen, nebo převrácen. Mezi výklonným prstencem 17 a ^konver1orem ¹0 je ^prsi:encov^á mezera 25, která umožňuje roztahování nebo deformování konvertoru 10, ke kterému nevyhnutehiě ^doc^ház^í pH Je^ho stfMavém zahřívání a ochlazování.

Po stranách výklonného prstence 17 a uvnitř něho jsou zabudovány nosné bloky 26 a 27, ve kterých jsou připojeny protilehlé vodorovně probíhající výklonné hřídele nebo čepy 28, 29. Výklonný čep 28 je otočně uložen v · nosné konstrukci 30, jak je znázorněno v obr. 1, 2 a prochází nosnou konstrukcí 30, jak je naznačeno v obr. 1 u odkrytého konce 28‘. Nosná konstrukce 30 je uložena v betonovém pilíři 31, který společně s další betonovou stěnou 32 omezuje jámu 33. Jáma obsahuje hnací mechanismus 34 pro kknvertor^{, k}terý je z o^br. 1 v^ypu^štěn^, avšak je vidět v nárysu na obr. 2. Ta část konvertoru, na které je umístěn hnací mechanismus 34, bude dále nazývána hnací stranou. Hnací mechanismus 34 je obvyklého typu a nemusí být podrobně popisován, až na to, že obsahuje převodovou skříň 35, která je otočně uložena na výklonném čepu 28 a které je bráněno v otáčení neznázorněnými pomůckami. Na převodové skříni 35 je uloženo někoHk elektric^kých nebo hydrauh^ých hnacích motorů, například motory 36, 37, které jsou spojeny s redukčními převody 38, popř. 39, které jsou rovněž neseny převodovou skříní 35. Z redukčních převodů vyjsou na jejich koncích opatřeny neznázorn^ěnými ^pastorky. ^pastoř^ky zabíraj^í s neznázorn^ěným Mavrnm ^hnacím sou^ko^lím^{, kt}er^é je naklínováno na výklonném čepu 28. Když jsou motory, například motor 36, uvedeny v činnost, pohání se hlavní hnací souMí a výklonný čep 218 a konvertor 10 je nakláněn kolem · vodorovné osy výklonných čepů 28, 29. Podle obr. 2 prochází konec 28‘ výklonného čepu 28 převodovou skříní 35, takže je ^přístupný pro vyvrtání průchod.

Výklonný čep 29 na druhé straně konvertoru. 10, která bude nazývána hnanou strano^ je ^tak^é o^točn^ě ihožen v nosné konstrukci ^která je ^pode^přena na betonová pilíři 40 na obvodu jámy 12, ve které je konvertor 10 umístěn. ‘

Jak b^ylo s^hora uve^deno^, tý^ká se v^yn^ález zaMzení ^pro uvetení ^dm^yšrnc^h ttuMc vý klonné konvertorové nádoby 10 do spojení s ne^poh^yblivými zdroj tekutýcli matená^ jako plynů, jemně rozdělených látek a chladicí vody, aby konvertor 10 mohl pracovat jako konvertor se spodním dmýcháním, i když ^{byl pů}vo^dně ^konstruov^án ja^ko konver tor s ^hormm dmýclmrnm. Podrobný ^popⁱs postupu p^řeměn^y Iconvertoru na t^yp se s^podrnm dmýcMnfrn ^bude ^po^dán ní^ avšak nej^dříve Je tře^ba ^popsat ^konstru^kci a z^půso^b práce dmyšních trubic, vložených do dna konvertoru 10, v souvislosti s obr. 3, 4 a 5. Obr. 4 znázorňuje dnovou část konvertoru 10, který b^yl z typu s horním dmýcháním ^přem^ěn^ěn na ^typ se s^po^dním ^dmýc^háním. Jak ^bylo s^hora uve^deno^, je vnitřek dna· konvertoru 10 obložen žárovzdorným ^m^iteriálem 46, který u konvertoru s · horním dmýcháním je původně · celistvý bez otvorů.

Pro přeměnu na typ se spodním dmýcháním se odstraní žárovzdorná vyzdívka uvniř konvertoru 10. Kulové dno 13 konvektoru se vyřízne plamenem kolem kruhového obvodu 65, jak je znázorněno v obr. 3. Podél kruhového obvodu 65 se svarovými švy 61 připojí okrouhlá deska 60, znázorněná v obr. 5, v jejímž středu je soustředně upraven kruhový výřez. Okrouhlá deska 60 se opatří výztužným kroužkem 62, který je vložen podél obvodu okrouhlého výřezu 63 a tam přivařen. Další okrouhlá deska 52, v obr. 4, o vhodném průměru a tloušťce se připraví pro nasazení přes výřez ve dnu konvertoru zvenčí · za účelem uzavření shora popsaného otvoru. V okrouhlé desce 66 se provedou otvory 67, které probíhají v osovém směru, nebo jsou nakloněny. Pak se do dna konvertoru vsa^dí v ^pře^depsaném o^brazci několik dmyšních trubic, z nichž je v obr. 4 znázorněna pouze dmyšní trubice 48. Dmyšní trubice 48 se v žárovzdorném dnu 46 utěsní. Tyto dmyšní trubice 48 sestávají ze dvou soustředných trubek, mezi nimiž je malá ^prstencov^á mezera. ^V o^br. ⁴ je vHět vn^ěj^ší trubku 49 a vnitřní trubku 50. Vnější trubka 49 je přírubou 51 spojena se dnovou okrouhlou deskou 52. Kromě toho je prstencová mezera mezi vnější trubkou 49 a vnitřní trubkou 50 propojena tak, aby plyn mohl být veden v osovém směru malé mezery roztaveného kov^ ^který je chozen na ^žárovzdorném dnu 46 souvisejícím s deskou 52. Místo jednotlivých T-kusů, například 53, se použije sběracího potrubí, které Je zásobováno tlakovým plynem trubkou 54. Vnitřní trubka 50 prochází T-kusem 53 a je nějakým členem, například kolenem 55, spojena s . rozv^áděcím tetropm pnpojeným ke Menu 56, které je širší než trubka 54.

Ve spojení se spodním dmýcháním se stla^čené · ^plyn^ naphMad tysH^ ^který může unášet jemně rozdělené tavící materiály, například pálené vápno, dodávají kolenem 56 do vnitřní trubky 50 dmyšní trubice 48, takže tyto tekuté materiály mohou být dmýchány přímo do roztaveného kovu uvnitř konvertoru 10. Jak je známo, reaguje kyslík s nežádoucími nečistotami, jako sírou, fosforem, přebytečným uhlíkem a jinými prvky, za vytvoření kysličníku, včetně · kysličn^íku uMnateho a kyshcníku uM^itého který vychází z ústí konvertoru a do sběracího poklopu pro plyny, a tavící . činidla reagují s ostatními složkami taveniny za vytvoření strusky, která se hromadí na povrchu taveniny. Reakce mezi kyslíkem a nečistotami je ex^^e'mická reakce, která vyvolá vysoké teplo v sousedství konců dmyšních ttubm. Je te^dy zapotfeM chladit ^konce dm^yšních trubic a je obklopující žárovzdorný materiál dna 46, aby dmyšní trubice a žárovzdorný materiál se předčasně nevypálily. Toho se dosahuje dmýcháním plynného uhlovodíku, například propanu, prstencovou mezerou mezi vnější trubkou 49 a vnitřní trubkou 50 dmyšní trubice 48. Když plynný uhlovodík je vystaven vysokému teplu roztaveného kovu v sousedství dmyšních trubic, ^št^ěpí se na sv^é slož^ totiž vodfc a uhhk To je endotermický děj, kterým se vyvolává c^hlazen^í dmyísmch trubic a okolnfto ^žárovzdorného materiálu. V důsledku toho lze v konvertoru 10 rafinovat několik set taveb roztaveného kovu, dříve než je nutné vyměnit dmyšní trubice a žárovzdorné dno 46.

Jak je znázorněno v obr. 4, vyžaduje přeměna konvertoru 10 z typu s vrchním dmýcháním na typ se spodním dmýcháním vytvoření přístupového otvoru 57 ve skříni 58, která obsahuje plynové přípojky k dmyšním trubicím 48. Otvor 57 může být za účelem zjednání přístupu opatřen odstranitelnou dnovou přírubovou deskou. Skříň 58 je připevněna k plášti konvertoru 10 několika svěracími ústrojími 69.

Jelikož konvertor 10 je překlopný, je zapotřebí vytvořit vhodné průchody ve výklonném čepu 28 na hnací straně a ve výklonném čepu 29 na hnané straně, aby dnové dmyšní trubice 48 a také dmyšní trubice po straně umístěné, jež budou popsány níže, mohly být připojeny na nepohyblivá potrubí, ^která vedou ^k nezn^ázorn^ěným zdroj^ům tekutého materiálu, a to za pomoci otočných spojů, jež budou rovněž popsány níže a připevňují příslušné členy na konce výklonného čepu 28 na hnací straně a výklonného čepu 29 na druhé straně. Nyní bude v souvislosti s obr. 1 a 2 vysvětlen postup provádění uvedených průchodů a tedy provádění potřebných kroků pro přeměnu nádoby konvertoru s horním dmýcháním na typ se spodním dmýcháním. Ve výklonných čepech 28, 29 je zapotřebí jak osových, tak i radiálních průchodů čili vývrtů a v postranních nosných blocích 26, 27 výklonného prstence 17 a výklonných čepů 28, 29 je zapotřebí nejr^ůzněj^šíc^h rad^iáln^íc^h vývrtrn Použití těchto. vývrtů ^pro ty^pické ^př^ípad^y bu^de uve^deno níže, zejména ve spojení s obr. 7 a .9. Prozatím bude v souvislosti s obr. 1 a 2 probrán postup a přístroj pro vytvoření vývrtů.

Podle obr. 1 je v jámě 71 dočasně instalována vrtačka 70, která je nastavena pro provedení vývrtů . v bloku 26 výklonného čepu a ve výklonném čepu 28 na hnací straně, a to ve směru, který je radiální vůči ose výklonného čepu 28. Níže bude vysvětleno, jak se v dolní přírubě 19 výklonného prstence 17 vytvoří vhodný otvor, aby še zjednal přístup vřetenem 72 vrtačky 70. Vřeteno 72 je ovšem na svém vnějším konci vytvořeno tak, že drží neznázorněný vrták pro vytvoření vodícího otvoru, a neznázorněný břit pro vytvoření jednoho nebo někol^ika vývrtů o vhodné veli^kosti^,

Další radiální vývrty se ^prove^dou nastavením vrtačky 70 do jiných míst, například do míst 73, 75, 74. Poslední dvě místa 74, 75 jsou určena pro vytvoření vývrtů potřebných v bloku 27 a výklonném čepu 29 na hnané straně.

Obr. 2 ukazuje použití vrtačky 80 pro vytvoření vývrtů na konci výklonného čepu 28 na hnací straně. Vřeteno 81 vrtačky 80 zasahuje do konce 28' výklonného čepu hnané strany, který vyčnívá z převodové skříně 35 hnacího mechanismu. Vrtačka 80 je podepřena na vhodných nosníkách 82, které jsou dočasně připevněny k betonové podlaze 83. Spodek vrtačky 80 je dále podepřen a stabilizován dočasně postaveným nosným sloupkem 84, který spočívá na betonovém dnu jámy 33. Vrtačka 80 může být i se svými nosníky 82 přenesena tak, že bude podepřena. na betonovém dnu 85 v sousedství hnaného výklonného čepu 29, jehož konec vyčnívá ložiskovou strukturou redukčního převodu 39, takže je přístupný pro vřeteno 81 vrtačky 80. Prostřednictvím různých nastavení dosažitelných podle obr. 2 lze tedy vytvořit ve výklonných čepech 28, 29 osové vývrty, které podle potřeby mohou pokračovat do postranních nosných bloků 26, 27 výklonného prstence 17.

Obr. 7 znázorňuje typické opracování, které je provedeno na výklonném čepu 28 hnané strany a na bloku 26 výklonného prstence 17 hnané strany. Ve výklonném čepu 28 se provede osové vrtání 90. Konec osového vrtání 90 je opatřen, popřípadě vyplněn, přechodovou tvarovkou 91, která se vsadí po zhotovení osového vrtání 90. Přechodová tvarovka 91 má první osovou dutinu 91a a druhou osovou dutinu 91b o větším průměru. Přechodová tvarovka 91 má dále radiální otvor 92, který ústí do kruhové mezery 93 mezi první vnitřní trubkou 95 a druhou vnější trubkou 94. Tyto trubky jsou s výhodou z nerezavějící ocele stejně jako přechodová tvarovka 91. Do druhého radiálního otvoru 92 přechodové tvarovky 91 je zašroubována . třetí trubka 96, jejíž otevřený konec 97 je v prstencové výstupní dutině 98, která probíhá kolem výklonného prstence 17. Třetí . trubka 96 vede svým otevřeným koncem 97 chladicí vodu z .výstupní dutiny kruhové mezery 93 mezi druhou trubkou 94 a první trubkou 95, přičemž tento prstencový ^prostor tvoiří výstu^{p p}ro cliladirn vodu, který je ve spojení s otočným spojem zobrazeným v obr. 6 a podrobně popsaným níže.

Jak bylo shora vysvětleno, může být z horní příruby 18 výklonného prstence 17 odstraněn jeden díl nebo zátka 99, aby se vytvořil přístup pro vřeteno vrtačky za účelem vytvoření druhého radiálního vývrtů 100, do kterého je vložena třetí trubka 96 pro zpětné vedení chladicí vody. Nakonec se zátka opět zavaří do horní příruby 18, j'ak je znázorněno na obr. 7,

Jak je úále patrno na obr. 7, vyřízne se také plamenem zátka 101 z dolní příruby 19 výklonného prstence 17, aby bylo možné vytvořit přídavné radiální vývrty 102, 103 v bloku 26 výklonného prstence při nastavení vrtačky podle obr. 1. Do prvního radiálního vývrtu 102 je vsazena čtvrtá trubka 107, která je v prvním radiálním otvoru 104 zašroubována do přechodová tvarovky 91 a je spojena s vnitřkem vnitřní první trubky 95. První trubka 95 tak tvoří vstup pro chladicí vodu a přicházející chladicí voda pro výklonný prstenec 17 se vypouští do obvodov^é vstuprn dutiny 106 ^koncem 105 čtvrté trubky 107. Způsob, kterým je obvodová vstupní dutina · 106 pro chladicí vodu propojena s výstupní dutinou 98 pro chladicí vodu, není ve výkresu znázorněna.

Velký osový vývrt ·90 ve výklonném čepu 28 slouží pro spojení s vnější plochou vnější soustředné druhé . trubky 94 pro vytvoření dalšího prstencového nebo trubkového druhého osového vývrtu 110, který je ve spojení s třetím radiálním vývrtem 111, který je souosý s přídavným radiálním vývrtem ¹⁰³ ve výkonném ^čepu ²⁸. Radiálrn hnibka 112, která je znázorněna pouze částečně, je zašroubována do třetfho radmlmho vývrtu 111 plynotěsnou spojkou 113. Tato trubka mů^že ^být ^připojena ’ к trubce 54 v obr. 4 . ^pro přívod plynného . · uhlovodíku ke dnovým dmyšním trubicím · 48, jak bylo shora zmíněno. Prvrn trubka ' ⁹⁶ a druhá trubka ⁹⁴ v obr. 7, které procházejí osovým vrtáním ⁹⁰ výkonného čepu ^28, procházejí ta^ké do oto^čn^ého spoje, který · je zobrazen na obr. 6. Otočný spoj má na svém pravém konci plynotěsnou spojku I^15, · ^kterou je za ^pomocⁱ šroubů . 116 se zápustnou hlavou připevněn ke ^konci 28⁴ výMonnéto ^če^{pů 28}. Souosé trubky 94, 95 jsou ^: v · obr. 6 a 7 znázorněny odkryté, takže lze také vidět, jak prostor mezi těmito trubkami 94, 95 vymezuje spojitou kruhovou mezeru 93 pro vytékání chladicí vody, zatímco · chladicí voda tam přichází prstencovou mezerou 2⁵. ^Vn^ěj^ší stěna druhé trubky 94 také ' vymezuje druhý osový vývrt . 110, kterým ' lze ke konvertoru 10 dodávat plynný uhlovodík nebo jiný plyn.

Otočný spoj v obr. 6 má hrdlo 117, které je s mornostf otečem utesn^ěno v tětese ¹¹⁸. Hrdte ¹¹⁷ se o^táčí s výktenným fcpem ^28, kd^yž se konvertor 10 ’ a teteso ¹¹⁸ oto^čn^ého spoje zushívá ne^po^hy^bhvé. TCleso 118 je odkryto přlibližně ve středním řezu, a^{by byl}o v^idět ^konce tru^be^{k 94,} 95. TOleso 118 má velký středový vývrt 119, který je připojen k radiálnímu otvoru 120, se kterým je spojena přívodní trubka 121 pro plyn, která je zase napojena například na tlakový zdroj plynného uhlovodíku, což není znázorněno. Plyn, který vstupuje do přívodní trubky 121 ve směru šipky 122, protéká otočným spojem ve ' středovém vývrtu 119, a ^dru^hým osovým· vývrtem ¹¹⁰ a ^případně v^ystu^puje radiálrn · trubkou П2, ^kte^rá je z^ná' zorněna na · obr. ⁷ a vede ke dnovým dm^yš rnm teubteta ^48, zn^ázorněným v obr. 4. Mezi středový vývrt 119 tělesa 118 a mezi vnější stranu druhé trubky 94 jsou vloženy těsnicí kroužky 135, aby se zabránilo prosakování plynu ze středového vývrtu 119. Je také upraven vypouštěcí otvor 134.

S tělesem 118 v levé části obr. 6 je spojen obchodně dostupný otočný spoj 125, který je kolenem napojen na nepohyblivou vstupní trubku 126 pro vodu a přímo spojen s nepohyblivou vypouštěcí trubkou 127 pro vodu. Vnitřní první trubka 95 pro přívod vody v tetese П⁸ je spojena s trupou 128 sojkou 129, která je viditelná v odkrytém středním úseku. Otočný spoj 125 je konstruován tak, že trubka 128 a první trubka 95 se mohou otáčet s výklonným čepem 28, přičemž tyto trubky jsou navzájem souose spojeny, zatímco těleso otočného spoje 125 a trubky 126, 127 zůstávají nep · hyblivé. Osově spojen^é ‘trubky l^{28, 35} mohou ted^{y ply}nule ^dodávat chladicí vodu do výklonného prstence 17, když konvertor 19 je v jakkoli nakloněné poloze. Otočný spoj 125 je také opatřen redukčním nátrubkem 130, který je přírubou upevněn na tělesu 118 a má prstencový ctvor 131, ve kterém je perforovaný kroužek · 132. Perforovaný kroužek 132 má osové perforace 133 pro průchod chladicí vody vracející se z kruhové mezery 93 do vypouštěcí trubky 127. I když shora uvedený popis udává účelnou úpravu průtoků, je možné užít ⁱ jmých ^úprav v ^důsle^dku zaměnitelnosti tekutin v prstencových. soustře^dných ^drah^ách, ^přičem^{ž p}ro výstu^{p k}a^ždé tekutiny se · provedou potřebné spoje na základě zásady vynálezu.

Shora byla popsána hnací strana konver^toru ¹⁹ pro zavátém a v^ouštern cMa^rn vody a pro přivádění plynného uhlovodíku dnovými dmy^^^ímⁱ trutdcemh zattaco n^yrn v souvislosti s obr. 8 a 9 bude popsáno zásadní zpracování hnané strany konvertoru.

Obr. 8 znázorňuje typ otáčivého ve^itilu, který může být zabudován do výklonného čepu 29 na hnané straně, i když by v zásadě ^bylo mo^žn^é tento ventil umístit ta^ké na hnací straně při vhodném vrtání výklonného čepu 21. Otáčivý ventil má na levé straně hrdlo 140 s přírubou 141, která se upevní na konec výklopného čepu 29 hnané strany, když byl tento čep před tím opatřen vhodným osovým i radiálním vývrtem, jak je naznačeno v obr. 9. Příruba 141, která je upevněna na konci výklonného čepu, otáčí se s tímto čepem. Otáčivý spoj má těleso 142 opatřené vstupním otvorem 143 obklopeným . přírubou 144. Těleso 142 zůstává nehybné, zatímco se hrdlo 148 a příruba 141 otáčejí s výklonným čepem, ke kterému je připojena příruba 141. Vstupní otvor 143, opatřený přírubou, slouží pro připojení nem^ůže ^být kyshk a jiné ^plyn^y, jako^{ž i ply}n^y un^eprn jemn^ě rozd^ělen^é pevn^é látky dodáván do otočného spoje a nakonec do střední trubky 50 dmyšních trubic 48, které jsou vsazeny do dna konvertoru 10. Přírubou 141 procházejí dvě soustředné trubky 145, 146 a kolem nich je otvor 147, který tvoří výstup pro plyny a jemně rozdělené pevné látk^y, ^kter^é vstupuji^ ^příru^bovým vstupním otvorem 143. Otvor 147 je ve spojení s vývrtkem 147' ve výklonném čepu 29, jak je znázorněno v obr. 9. Trubky 145, 146 znázorněné v obr. 8 jsou ve skutečnosti spojité s jejtoh ^pro^těj§^ky v obr. ⁹.

Okysličující ’ plyn nebo jiné plyny mohou být dodávány do konvertoru 10 trubkou 146 v otočném spoji znázorněném v obr. 8. Trubka 146 přechází vzadu do redukčního nátrubku 148, do kterého je upevněna ' zavařením nebo pájením na tvrdo v místě 149. Vnější trubka 145 stejně tak jako vnitřní trubka 146 sestává s výhodou z nerezavějící ocele odolné proti otěru nebo z hliníkové bronze nebo z ocelové trubky nastříkané hliníkovou bronzí nebo keramickým matertalem/ a^by vydržela obrubující působení jemn^ě rozd^ělenýc^{h p}evnýc^h láte^ toeré jsou unášeny vysokou rychlostí v plynu na vnější straně vnější trubky 145. Otočný spoj má docela vpravo přírubové koleno 154 pro spojení s potrubím vedoucím nazpět k neznázorněnému tlakovému zdroji okysličujícího ' nebo jiného plynu. Soustředné trubky 145, 146 - jsou uloženy v nosné objímce 155, která je - v - konzole 156 připevněné k přírubě 157. Z - obr. 8 a 9 je patrno, že střední otáčivé trubky 145, 146 jsou připevněny k výklonnému čepu -29 a otáčejí se s ním, zatímco soustava ' 153 otočného spoje zůstává ne^po^hyblivá. ^- Konstrukce je ^prove^dena tak, že plyn vstupující - do soustavy otočného spoje -153 proudí vnitřkem trubky 146 do vý^klonn^ého· ^- čepu a nakonec ^{k d}m^yšním trubicím ve dnu - konvertoru 10.

V obr. 9 je znázorněn typický způsob přizpůsobení výklonného čepu - 29 na hnané straně a bloku 27 pro spolupráci při vytváření průchodů pro proudění tekutých materiálů v otočném spoji 153 znázorněném v obr. ⁸. ^Tím^, že se ubije vrtatího zanzení popsaného v souvislosti s obr. 1 a 2, opatří se výklonný čep 29 osovým vývrtem 148‘. U znázorněného příkladu se také provedou dva radiální vývrty 160, 161. Před hotovernm ^těc^hto ^dvou ra^tótó vývrtů se z příruby 19 výklonného čepu odstraní zátka 162, aby se umožnil vstup vřetena vrtačky. V ^koncⁱ vývrtku ¹⁴⁷' je vlo^žena přecho^dová tvarovka 163. Tvarovka je připojea pájením natvrdo ^ke koncům soustředných trubek 145 a 146. V přechodové tvarovce 163 je závitový radiální otvor 164, do něhož může být zašroubována trubka 165. - Trubka 165 může ^být použita ^pro ^přiváděm ol^shčujiho ne^bo jin^ého ^plynu ^ke ^dnovým dmysmm trubicím ne^bo mů^že ^být ^po^díe ^pot^ře^by s^pojena s trubkou 176 v obr. 10 pro vedení plynu k horním dmyšním trubicím nebo jinam. Trubka 166 je určena pro vedení plynů, ze jména plynů unášejících jemně rozdělené pevné látky do dmyšních trubic konvertoru 10 a muže být do radiálního vývrtu 160 výklonného čepu 27 připevněna v místě 167 pájením natvrdo nebo svařením. Trubka 166 je tedy ve spojení se širokým vývrtem 147‘ ve výklonném čepu. Osový vývrt 147‘ a jeho spojovací radiální vývrt 160 jsou opatřen^y o^bíožemm^, odolávajímm obrňování, buď z nerezavějící oce^ nebo z Minílcové ^bron zú ne^bo to mo^hou ^bý^t ocelové ^tru^bky nast^říkkan^é hHníhovou ^bronz^í ne^bo ^keramto účine^k jemn^ě roz^dělenýc^h materta^ ^kte^ré jsou v ^plynu un^ášen^y vysokou r^yc^hlostí. ^Zakřivený odchylovací blok 170 je připevněn šrouby k přechodové tvarovce 163. Zakřivený odchylovací blok - 170 odstraňuje ostrý roh ^který b^y jina^k v^yv°la^l v ^plynu uná^šejímm jemné pevné materiy třem a v^íření.

Obr. 10 zitazornuje výkonný čep a jej obklopující blok 26, jakož i způsob, jakým mů^že být vho^dn^ě v^yvrtán ^přístrojem ^podle obr. 1 a 2 za Metem utožem trutoek které ve^dou ke dnovým ^dm^yšmm trubici v ^konvertoru 10, - jakož i k postranním dmyšním truhlicím. Napřiad ^dnov^é dmy^ tautaoe mo^hou být z^ásolbov^án^{y ply}nem a un^ášený mi pevnými látkami širokou trubkou 175, která může být - spojena s trubkou 56 v obr. 4. Radiální trubíca 176 může být spojena s ohebnou kovovou hadicí 177, která vede k - trubce 178 pro postranní - dmyšní ' trubici. Postranní - dmyšní trubice 178 - prochází otvorem 179 v žárovzdorné vyzdívce 180 - nádoby 10. Stejně jako v obr. 1 je plást nádoby 10 označen v- obr. 10 značkou 15. Postranní dmyšní - trubice 178 - může procházet otvorem 181 v konzole 24, která je připojena - ke - kovovému plášti konvertoru 10. Postranní dmyšní trubice jsou s výhodou umístěny nad nejv^yšší o^čekávanou htadinou roztavenéi kovu uvnitř konvertoru. U praktického provedeto ^lze užít vtee - ne^ž je^dn^{é p}ostranní: ^dm^yšní trubice Г78 a ^tyto trubice se roztoží přibližně na polovině obvodu konvertoru a připojí se k neznázorněnému sběrnému potrubí, které se zásobuje stlačeným tekutým materiálem z radiální trubky 176.

^Ve šhora uve^deném popisu b^ylo u^dáno^, ja^{k l}z^e vrtací soupravy znázorněné v obr. 1 a ² potóít pro vytvoréní vho^dných průcho^ ^kterýmⁱ se ná^do^ba konvertcum s hornto dýcháním přemií na n^ádo^bu se s^podrnm dmýcháni. Je zřejmé^, že ^- konvertor m^ůže ^být ^přizp^ůso^ben tak že má vstu^{p p}ro chtadicí vo^du na je^dn^é straně nebo dokonce na druhé straně při použití vhodných otoiých s^poj^ů. Je tak^é zřejmé^, že vstu^py p^ro p^lynný uhtovodft mohou být u^praven^y po kterékoh stran^ě invertoru pro zásobovárn drnových a hormch ne^bo ^postranníc^{h d}my^šních taubfc konvertoru. Rovněž b^{yly s}hora ud^án^y r^ůzn^é imbrnace pomůcek ^pro ^dodáv^ání ptynů jakož i ^plynů uná^jii jemn^ě roz^ené ^látk^y do konvertoru.

Claims (8)

PŘEDMĚT

1. Zařízení pro vedení tekutin do spodních dmyšních trubic a do prstence s čepy u hutnického zařízení s konvertorem, který má spodní dmyšní trubice a je nesen prstencem, z něhož vycházejí výklonné čepy pro umožnění sklápění konvertoru, přičemž nejméně jeden z výklopných čepů má osové vrtání, vyznačující se tím, že uvnitř osového vrtání (90) výklonného čepu (28) obsahuje přechodovou tvarovku (91), která má osový vývrt, který v ní vymezuje první osovou dutinu (91a), souosou s osovým vrtáním (90) výklonného čepu (128), do kterého zasahuje první trubka (95), která končí v úrovni s první osovou dutinou (91a) a dále přechodová tvarovka (91) obsahuje první radiální otvor (104), který je ve spojení s první dutinou (91a) a dále se čtvrtou trubkou (107) v prvním radiálním vývrtu (102) výklonného čepu (28).

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že první trubka (95) je uložena otáčivě vůči přechodové tvarovce (91).

3. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že první trubku (95) soustředně obklopuje druhá trubka (94) za vytvoření kruhové mezery (93) mezi nimi, přičemž druhá trubka (94) je ve spojení s druhou osovou dutinou (91b) v přechodové tvarovce (91) , je soustředná s první osovou dutinou (91a) této přechodové tvarovky (91), která je dále opatřena druhým radiálním otvorem (92) , který je spojen s mezerou (93) mezi první trubkou (95) a druhou trubkou (94) a dále je spojen s druhým radiálním vývrtem (100) ve výklonném čepu (28).

vynalezu

4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že druhá trubka (94) je otočně upravena vůči přechodové tvarovce (91).

5. Zařízení podle bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že vnější povrch druhé trubky (94) tvoří s osovým vrtáním (90) výklonného čepu (28) kruhovou mezeru, tvořící dráhu pro proud tekutiny mezi druhou trubkou (94) a stěnami osového vrtání (90) ve výklonném čepu (28), který má třetí radiální vývrt (111), který je ve spojení s uvedenou dráhou pro proud tekutiny.

6. Zařízení podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že s třetím radiálním vývrtem (111) výklonného čepu (128) je svým jedním koncem plynotěsnou spojkou (113) spojena radiální trubka (112), jejíž druhý konec je spojen s nádobou pro zavádění plynu do konvertoru.

7. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že výklonný čep (28) má vstupní dutinu (106) pro chladicí tekutinu a mezi prvním radiálním vývrtem (102) výklonného čepu (28) a uvedenou vstupní dutinou (106) je zařazena čtvrtá trubka (107), která tvoří dráhu chladicí tekutiny mezi první trubkou (95) a mezi dutinou (106) výklonného prstence (17).

8. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že obsahuje třetí trubku (96) zařazenou mezi druhým radiálním otvorem (92) přechodové tvarovky (91) a mezi prstencovou výstupní dutinou (98) ve výklonném prstenci (17).