CS219392B1 - Nozzle mainly for pneumatic weaving machine - Google Patents

Description

(54) Tryska zejména pneumatického tkacího stroje

Vynález se týká oboru tryskových tkacích strojů. Účelem vynálezu je zlepšení parametrů prohozní trysky při zanášení útku vyvozeným proudem nosného média do prošlupu tkacího stroje. Tryska podle vynálezu jé tvořena tělesem trysky se vstupní komorou pro zavedení zanášeného útku, opatřenou přívodem a rozvodem nosného média vyústěné do výtokové komory. Výtokové komora trubioovitého tvaru navazuje na vstupní komoru a je tvořena dvěma i více souosými úseky, které se odlišují velikostí vnitřních průřezů. Přitom existuje několik variant provedení.

Vynález se týká trysky zejména pneumatického tkacího stroje pro zanášení útku do prošlupu proudem nosného média.

U známých pneumatických tkacích strojů je útek zanášen do prošlupu tvořeného osnovními nitěmi proudem nosného média tj. vzduchu. Zanášecí proud nosného média je vyvozován tryskou, uloženou buď na rámu stroje, nebo přímo na bidlenu stroje a nasměrovanou alespoň v okamžiku prohozu do otevřeného prošlupu. Tato tryska je obvykle tvořena tělesem trysky se vstupní komorou pro zavedení zanášeného útku, opatřenou přívodem nosného média. U jednoho známého provedení je ve vstupní komoře kuželovitého tvaru uložena vložka s průchozím axiálním otvorem pro vedení zanášeného útku. Vložka je dále opatřena prstencovým rozvodem nosného média, na který jsou napojeny rozvodné kanály nosného média upravené ve vložce u kuželové stěny vstupní komory. Na vstupní komoru navazuje souose výtoková komora trubicovitého tvaru, do které jsou jak rozvodné kanály nosného média, tak průchozí axiální otvor vedení útku vyústěny.

Mezi požadavky kladené na trysky pneumatických tkacích strojů je především požadavek vyvození co největší tažné síly na útek s relativně nízkou spotřebou nosného média a co nejdokonalejší ustředění útku ve výtokové komoře bez kmitání zejména konce, resp. začátku útku. Také požadavek snížení hladiny hluku u pneumatických tkacích strojů souvisí s konstrukcí trysky, neboť ty jsou jedním ze zdrojů hluku na těchto strojích. Známá provedení trysek však tyto požadavky zpravidla nesplňují v dostatečné míře.

Uvedené nevýhody a nedostatky jsou ve značné míře odstraněny tryskou podle vynálezu tvořenou tělesem trysky se vstupní komorou pno zavedení zanášeného útku opatřenou přívodem a rozvodem nosného média, a na vstupní komoru navazující výtokovou komorou trubicovitého tvaru, jejíž podstatou je, že výtoková komora je tvořena alespoň dvěma souosými úseky se vzájemně rozdílnými velikostmi vnitřních průřezů.

Je výhodné, když vnitřní průřez prvního úseku výtokové komory ve směru pohybu útku je větší, než vnitřní průřez druhého úseku výtokové komory, přičemž rozdíl jejich velikostí je menší, než 1/3 velikosti vnitřního· průřezu prvního úseku výtokové komory.

Rovněž je výhodné, když výtoková komora je tvořena alespoň třemi souosými úseky, z nichž vnitřní průřez z prvního úseku ve směru pohybu útku je menší než vnitřní průřez druhého úseku a vnitřní průřez druhého úseku je větší než vnitřní průřez třetího úseku výtokové komory.

Přitom je vhodné, že rozdíl velikostí průřezu dvou sousedních úseků výtokové ko mory je menší než 1/2 většího vnitřního průřezu úseku výtokové komory.

Výhodou vynálezu je především snížení hladiny hluku v trysce vznikající. Rovněž středění zanášeného útku spojené s případným snížením spotřeby nosného média tryskou podle vynálezu je zlepšeno.

Příkladná provedení vynálezu jsou znázorněna schematicky na výkresech, kde představuje obr. 1 trysku pneumatického tkacího stroje v podélném řezu v jednom příkladném provedení a obr. 2 druhé příkladné provedení trysky rovněž v podélném řezu.

Na blíže neznázorněném pneumatickém tkacím stroji např. na jeho rámu je upevněno těleso 1 trysky v podstatě rotačního tvaru, které je na straně vstupu zanášeného útku 2 opatřeno vstupní komorou 3 kuželovitého tvaru. Vstupní komora 3 přechází v souose uspořádanou výtokovou komoru 4 trubicovitého tvaru, směřující do prošlupu tvořeného osnovními nitěmi.

Ve vstupní komoře 3 je uložena vložka 5, která je opatřena průchozím axiálním otvorem 6 pro vedení útku 2. Po obvodě vložky 5 je vytvořeno prstencové vybrání 7, které spolu s vnitřním povrchem vstupní komory 3 a s otvory 8 tvoří rozvod nosného média např. tlakového vzduchu, přiváděného přívodem 10 do trysky z blíže neznázorněného zdroje. Otvory 8 rozvodu nosného média jsou na prstencové vybrání 7 napojeny rozvodné kanály 9, vytvořené rovněž ve vložce 5 u kuželové stěny vstupní komory 3. Vložka 5 je ve vstupní komoře 3 upevněna šroubovým upevňovacím členem 11 s kuželovitým průchozím otvorem 12 pro průchod útku 2, Šroubový upevňovací člen 11 je zašroubován: do vstupní komory 3, přičemž je u čela vložky 5 opatřen těsněním 13.

Průchozí axiální otvor 6 vložky 5 pro vedení útku 2 a rozvodné kanály 9 nosného média jsou vyústěny do výtokové komory 4, otevřené směrem do neznázorněného prošlupu. Výtoková komora 4 je přitom tvořena několika, nejméně dvěma souosými úseky 14 a 15, jejich velikosti vnitřních průřezů jisou vzájemně rozdílné. Podle příkladného provedení dle obr. 1 je to provedeno tak, že vnitřní průřez prvního úseku 14, počítáno ve směru pohybu útku 2, je větší, než vnitřní průřez druhého úseku 15 výtokové komory 4. Rozdíl velikostí těchto dvou průřezů je menší, než je 1/3, např. 1/4, velikosti vnitřního průřezu prvního úseku 14 výtokové komory 4. Výtoková komora 4 může být samozřejmě rozdělena i na více úseků. V příkladném provedení vynálezu podle obr. 2 je výtoková komora 4 tvořena, alespoň třemi souosými úseky 16, 17 a 18. Přitom vnitřní průřez prvního úseku 16, počítáno ve směru pohybu útku 2, je menší než vnitřní průřez druhého úseku 17 a vnitřní průřez druhého úseku 17 je větší než vnitřní průřez třetího úseku 18 výtokové komory 4.

Protože jde o větší počet úseků 16, 17, 18 výtokové komory 4 než dva a první úsek 16 je menšího průřezu než druhý úsek 17, je rozdíl velikostí průřezů dvou sousedních úseků 16 a 17 i 17 a 18 menší než 1/2, např. 2/5, většího vnitřního průřezu úseku 17. Pokud by se jednalo o případ, že je první úsek 16 většího průřezu než druhý úsek 17, potom rozdíl těchto prvních dvou úseků 16, 17 velikostí musí být menší než 1/3 většího, jak bylo popsáno u prvního příkladného provedení dle obr. 1. Počet úseků 16, 17, 18 výtokové komory 4 je odvislý, zejména od rychlosti proudu nosného média, délky prošlupu, druhu útku 2 apod. Se zvětšující se rychlostí a dálkou zanášení je zpravidla výhodnější větší počet úseků 16, 17, 18 vý tokové komory 4. Pokud jde o příčný profil výtokové komory 4, popsaná příkladná provedení předpokládají profil kruhový, ale není vyloučen i profil jiného tvaru např. čtverce, šestiúhelníku apod.

Při tkaní je nosné médium přiváděno přívodem 10 zpravidla přerušovaně v rytmu tkaní do prstencového vybrání 7 vložky 5, odkud je rozváděno otvory 8 do rozvodných kanálů 9. Vzniklý proud nosného média strhává a unáší útek 2 výtokovou komorou 4 ven z trysky do prošlupu. Útek 2 je přitom dodáván od známého, blíže neznázorněného odměřovacího a zásobovacího ústrojí.

Popsaná provedení vynálezu jsou samozřejmě jen příkladná a lze je v rámci vynálezu obměňovat.

Claims (4)

1. předmět vynalezu

   1. Tryska zejména pneumatického tkacího stroje pro zanášení útku do otevřeného prošlupu proudem nosného média, tvořená tělesem trysky se vstupní komorou pro zavedení zanášeného útku opatřenou přívodem a rozvodem nosného média, a na vstupní komoru navazující výtokovou komorou trubicovitého tvaru nasměrovanou do prošlupu, vyznačená tím, že výtokové komora (4) je tvořena alespoň dvěma souosými úseky (14, 15) se vzájemně rozdílnými velikostmi vnitrních průřezů.
2. 2. Tryska podle bodu 1, vyznačená tím, že vnitřní průřez prvního úseku (14) je větší než vnitřní průřez druhého úseku (15) výtokové komory (4), přičemž rozdíl jejich velikostí je menší než 1/3 velikostí vnitřní ho průřezu prvního úseku (14) výtokové komory (4).
3. 3. Tryska podle bodu 1, vyznačená tím, že výtokové komora (4) je tvořena alespoň třemi souosými úseky (16, 17, 18), z nichž vnitřní průřez prvního úseku (16) ve směru pohybu útku (2) je menší než vnitřní průřez druhého úseku (17) a vnitřní průřez druhého úseku (17) je větší než vnitřní průřez třetího úseku (18) výtokové komory (4).
4. 4. Tryska podle bodu 3, vyznačená tím, že rozdíl velikostí průřezu dvou sousedních úseků (16 a 17, 17 a 18) výtokové komory (4) je menší než 1/2 většího vnitrního průřezu úseku (17) výtokové komory (4).