CS217177B1

CS217177B1 - Způsob Eavášení sypkých hmot do šachtových pecí a jim podobných agregátů

Info

Publication number: CS217177B1
Application number: CS460380A
Authority: CS
Inventors: Miroslav Babinec
Original assignee: Miroslav Babinec
Priority date: 1980-06-27
Filing date: 1980-06-27
Publication date: 1982-12-31

Abstract

Způsob zavážení sypkých hmot do šachtových pecí zjednodušuje ukládání proudu sypkých hmot na povrch zavážky tak, Že se zaručuje praktická potřebná přesnost ukládání. Podstata řešení zaleží v tom, že při ukládání proudu sypkých hmot z jedné zavážené dávky na známý výchozí povrch zavážky se horizontální složka rychlosti proudu sypkých hmot vůči výchozímu povrchu zavážky řídí spojitě v závislosti na jejích diskrétních hodnotách, stanovených z poměrů ploch průřezů počátečního výtokového nebo průtokového proudu a [loch průřezů ukládaného proudu, násobených počátečními výtokovými nebo průtokovými rychlostmi, kde plochy průřezů ukládaného proudu leží ve vertikálních rovinách, které rozčleňují ukládaoí křivku a tím i ukládaný proud na dílčí části a jsou kolmé k diskrétním hodnotám horizontální složky ukládací rychlosti.

Description

Vynález se týká způsobu zavážení sypkých hmot do šachtových pecí a jim podobných agregátů, například do vysokých pecí, kde sypké hmoty jsou zaváženy a na povrch zavážky ukládány v proudu.

U známého způsobu zavážení sypkých hmot do šachtových pecí a jim podobných agregátů, například do vysokých pecí, se ukládací rychlost proudu zavážky na povrchu zavážky v celém jejím průřezu řídí v závislosti na poměru dopadového množství a ukládaného množství sypkých hmot, násobeného dopadovou rychlostí proudu na povrch zavážky, kde dopadové množství je dáno poměrem počáteční rychlosti proudu a dopadové rychlosti proudu na povrch zavážky, násobeného počátečním výtokovým nfebo průtokovým množstvím proudu, kde za počátek se například bere výtok proudu ze zásobníků nad agregátem, anebo některé jiné vhodné místo průtoku před jeho ukládáním na povrch zavážky.

U jiného známého způsobu zavážení sypkých hmot do šachtových pecí a jim podobných agregátů je horizontální složka ukládací rychlosti proudu sypkých hmot vůči výchozímu povrchu zavážky řízená v závislosti na její základní ukládací rychlosti, násobené poměrem základní plochy průřezu ukládaného proudu sypkých hmot, kolmé k základní ukládací rychlosti a plochy, určené z rozdílu základní plochy průřezu ukládaného proudu sypkých hmot a plochy překrytí uloženého proudu proudem ukládaným, kde velikost základní plochy průřezu je dána poměrem počáteční výtokové nebo průtokové rychlosti a základní ukládací rychlostí, násobeného plochou průřezu počátečního výtokového nebo průtokového proudu při ukládání proudu sypkých hmet do stejných míst stejného výchozího povrchu zavážky bez překrývání částí proudu uloženého částmi proudu ukládaného. Tyto známé způsoby zaváženi jsou poměrně složité, proto je třeba je zjednodušit, tak, aby se zaručila praktická potřebná přesnost ukládání proudu sypkých hmot na povrchu zavážky.

Složitost ukládání proudu sypkých hmot na povrchu zavážky se odstraní způsobem zavážení sypkých hmot do šachtových pecí a jim podobných agregátů podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že při ukládání potřebného množství sypkých hmot v proudu na výchozí povrch zavážky vůči zadané nebo zvolené ukládací křivce se horizontální složky ukládacích ř

rychlostí ukládaného proudu na povrchu zavážky v celém jejím průřezu řídí spojitě v závislos ti na jejich diskrétních hodnotách stanovených z poměrů ploch průřezů počátečního výtokového nebo průtokového proudu a ploch průřezů ukládaného proudu, násobených počátečními výtokovými nebo průtokovými rychlostmi, kde plochy průřezů ukládaného proudu leží ve vertikálních rovinách, které rozčleňují danou nebo zvolenou ukládací křivku, vůči níž se proud ukládá na dílčí části a jsou kolmé k horizontálním složkám ukládacích rychlosti.

Jeho podstata spočívá déle v tom, že velikosti ploch průřezů ukládaného proudu se v těchto rovinách stanoví průmětem ploch průřezů ukládaného proudu, ležících v rovinách, které jsou určeny podélnou osou agregátu a body lěžícími v plochách průřezů ukládaného proudu a ve vertikálních rovinách.

Výhodou způsobu zavážení sypkých hmot podle vynálezu je to, že při zjednodušení známých způsobů zavážení se zajišlují výsledky, které odpovídají praktické, potřebné přesnosti při ukládání proudu sypkých hmot na daný, výchozí povrch zavážky. Toho se docílí jednak rozčleněním proudu na dílčí části vertikálními rovinami, kolmými k horizontálním složkám ukládacích rychlostí a stanovením v těchto rovinách potřebných nebo zadaných ploch průřezů ukládaného proudu podle potřebné nebo zadané úrovně zavážení a podle tvaru výchozího povrchu zavážky.

Použiti vertikálních rovin pro stanovení ploch ukládaného proudu a jejich průmětů do vertikálních rovin a tím i stanoveni ploch průřezů ukládaného proudu, zajišíuje lepší názornost celého procesu ukládání proudu, zejména při tzv. spirálovém ukládání proudu sypkých hmot. To vše umožňuje snažáí řízení ukládání proudu sypkých hmot při použití výpočetní techniky jako samočinných počítačů, což usnadní a zlepší řízení technologických' procesů.

Příkladné provedení způsobu zavážení podle vynálezu při tzv. spirálovém ukládání proudu sypkých hmot na povrch zavážky vysoké pece je schematicky znázorněno na výkresech, kde obr. 1 schematicky znázorňuje část půdorysného pohledu na povrch zavážky vysoké pece o poloměru R se stopami ukládacích křivek a vertikálních rovin, obr. 2 schematicky znázorňuje část rozvinutého vertikálního řezu, vedeného stopou ukládací křivky podle obr. 1 se zadaným výchozím tvarem povrchu zavážky s potřebnou, nebo zadanou úrovní ukládaného proudu sypkých hmot, obr. 3 schematicky znázorňuje vertikální řez ukládaného proudu, vedený stopou vertikální roviny podle obr. 1, tj. ploch průřezů ukládaného proudu, ležících v rovině této stopy, obr. 4 schematicky znázorňuje diskrétní hodnoty horizontálních složek ukládacích rychlostí pro jednotlivé závity spirály, tj, ukládací křivky v závislosti úhlu a obr. 5 schematicky znázorňuje spojitou závislost horizontálních složek ukládacích rychlostí v závislosti na úhlu stanovenou z jejich diskrétních hodnot podle obr. 4.

Při tzv. spirálovém ukládání se proud sypkých hmot ukládá na výchozí povrch zavážky vysoké pece vůči závitům spirály. Tvořící ukládací křivky kn jsou schematicky znázorněny v části půdorysu povrchu zavážky na obr. 1, a jsou tvořeny průsečíkem mezi výchozím povrchem zavážky vysoké pece a vertikální spirálovou plochou. Vůči nerovnému výchozímu povrchu zavážky vysoké pece se ukládaným proudem zajišluje potřebná nebo zadaná úroveň zavážky, vymezená například horizontální rovinou, jejíž stopy a» jsou znázorněny na obr. 2.

Podle charakteru nerovnosti výchozího povrchu zavážky se volí vertikální roviny, jejíž stopy jsou znázorněny na schématu obr. 1 a ukládací křivky k.. podle znázorněného schématu na obr. 1 se rozčlení ve vzdálenosti úhlu počínaje od vertikální roviny, znázorněné její stopou J2q· Ve vertikálních rovinách, znázorněných jejich stopami leží podélná osa

0. vysoké pece a body U. ., které současně rozčleňují ukládací křivky Těmito body se vedou vertikální roviny, jejichž stopy jsou kolmé k tečnám t^, vedeným v bodech M_i;. k ukládacím křivkám! k^. V bodech se stanoví diskrétní hodnoty horizontálních složek ukládacích rychlostí > jejíž směry jsou shodné se směry tečen t.^.

Vertikální roviny se stopami £^ a a^-j svírají úhly což platí pro jejich stopy £i ⁸ £ij> 3^alc 3^e znázorněno na schématu obr. 1. Ve vertikálních řezech, vedených stopami £^ vertikálních rovin se stanoví hodnoty ploch průřezů ukládaného proudu, jak je schematicky znázorněno na obr. 3, tj. v bodech M. . se vedou kolmice, které protnou potřebnou nebo zadanou stopu úrovně ukládaní proudu a vzniklými průsečíky se vedou přímky, skloněné k horizontální rovině pod sypnými úhly, které jsou zkorigované oproti skutečným sypným úhlům a a ji. ve vertikálních rovinách se stopami a. ji čímž se vymezí plochy průřezů ukládáX v ného proudu.

Takto se stanoví hodnoty ploch průřezů ukládaného proudu ve všech vertikálních rovinách se stopami £. a tím i ve vertikálních rovinách se stopami a,-v Přitom křivky výchozího povrchu zavážky ve vertikálních rovinách se stopami £^ lze nahradit alespoň jednou přímkou.

Při známých hodnotách počátečního výtoku nebo průtoku sypkých hmot se pak stanoví diskrétní hodnoty horizontální složky ukládací rychlosti Z^-j» které slouží pro. zjištěné hodnoty ukládaného proudu v závislosti na úhlu 2 pro body M. . na ukládacích křivkách k.,

X v J jak je schematicky znázorněno na obr. 4.

Z diskrétně stanovených hodnot horizontální složky ukládací rychlosti z^-j ^se P^ekurčí spojité funkce £.(<P) pro ukládací křivky k^ vždy pro rozmezí úhlu Φ od 0 do 360°, jak je schematicky znázorněno na obr. 5.

V případě tzv. kruhového ukládáni proudu sypkých hmot splynou vertikální roviny se stopami a a^j s hodnotami ploch průřezu ukládaného proudu bez korekce sypných úhlů a a jl. V případě, že ukládací křivky mají relativně malou odlišnou křivost od kruhové křivosti, lze korekci úhlů a a jí. rovněž zanedbat. Stanovením hodnot ploch průřezů ukládaného proudu sypkých hmot a tím diskrétních hodnot horizontálních složek ukládacích rychlostí a pak jejich spojitých funkcí £^(φ), lze provádět jenom podle změřených hodnot, které charakterizují výchozí tvar povrchu zavážky vysoké pece a podle stop jj zadávaných úrovní ukládaného proudu sypkých hmot, se výpočetní technikou zajistí operativní ukládání proudu sypkých hmot na povrch zavážky vysoké pece, čímž se taká zajistí operativní e dokonalejší řízení technologického procesu.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob zavážení sypkých hmot do šachtových pecí a jim podobných agregátů, například do vysokých pecí, při němž jsou sypké hmoty na libovolný výchozí povrch zavážky ukládány v proudu vůči zadané nebo zvolené ukládací křivce, vyznačený tím, že při ukládání proudu sypkých hmot z jedné zavážené dávky na známý výchozí povrch zavážky se horizontální složka ukládací rychlosti proudu sypkých hmot vůči výchozímu povrchu zavážky řídí spojitě v závislosti na jejich diskrétních hodnotách stanovených z poměrů ploch průřezů počátečního výtokového nebo průtokového proudu a ploch (F_uij) průřezů ukládaného proudu, násobených počátečními výtokovými nebo průtokovými rychlostmi, kde plochy (F_u^p průřezů ukládaného proudu leží „ve vertikálních rovinách, které rozčleňují ukládací křivku (k^) a tím i ukládaný proud na dílčí části a jsou kolmé k diskrétním hodnotám horizontální složky ukládací rychlosti.
2, Způsob zavážení podle bodu 1, vyznačený tím, že velikosti ploch (F_u^^) průřezů uklá daného proudu se ve vertikálních rovinách stanoví průměty ploch (F_ui.j) průřezů ukládaných proudů, ležících ve vertikálních rovinách, které jsou určovány podélnou osou (op agregátu a body, ležícími v plochách (F^p průřezů ukládaného proudu a ve vertikálních rovinách.