CS216693B2 - Hollow body for the flow of metal meltings - Google Patents

Description

Vynález se týká dutého tělesa pro průtok kovových tavenin, které tvoří propust a má komolý kužel určený к záběru do kuželovitého vývrtu nějakého předmětu.

Známá dutá tělesa tohoto druhu se používají například u licích pánví, přestupných jímek a rozváděčích žlabů, a to buď jako výlevky nebo vložky proti opotřebení nebo tvoří například nálevkové trouby, spodní tvárnice nebo vtokové tvárnice.

Jelikož obvyklé postupy výroby žárovzdorných těles jsou spojeny se značnými nepřesnostmi v rozměrech a jelikož dodatečným, o sobě možným opracováním vzniká směrodatné zdražení, upravují se mezi navzájem zabírajícími plochami takových těles spáry, jež se vyplňují maltou, čímž se l'ze vyhnout nutnosti přesného lácování. Podle druhu nebo jakosti použité malty může mít tato malta kromě vyplnění spáry také tu úlohu, aby mezi oběma tělesy vytvořila spojení přenášející mechanické síly.

Kromě toho je třeba upravovat spáry s maltou tam, kde dvě do sebe zabírající tělesa mají při provozní teplotě různou roztažmoišit. V případě dutého tělesa, popřípadě komolého kužele, kterým protéká tavenina, a které je zasazeno do protějšího dílce, který není s taveninou v přímém styku, může roztahování komolého kužele být v důsled2 ku vyšší provozní teploty značně větší než roztahování protějšího dílce. Jelikož malta má, alespoň pokud nedochází ke keramickému tuhnutí, při provozní teplotě většinou značně větší deformovatelnost než výlevka zhotovená z vysoce žáruvzdorného materiálu, i než chladnější protější dílec, může malta ve spáře působit jako vyrovnávací vrstva a může přispět к zamezení odtrhnutí nebo prasknutí protějšího dílce.

Nehledě к tomu, že při spojení dvou navzájem zabírajících těles maltovou spárou odpadá možnost, aby při zabudování dutého tělesa do kuželovitého vývrtu protějšího dílce tento vývrt duté těleso bezprostředně ustřeďoval, přináší maltová spára již sama o sobě různé obtíže, zejména při sestavování jednotlivých částí.

Již nanášení malty na plochy účastné na vytvoření spáry před sestavením je spojeno s problémy. Přilnutí poměrně houževnaté maltové hmoty na těchto plochách je poměrně velké, vzdor značné drsnosti povrchu, která je způsobena žáruvzdorným materiálem i výrobou. Tato vlastnost ztěžuje také stejnoměrné rozložení malty na spolupracujících plochách.

Další nesnáz působí odměření množství mal-ty, které dovolí zavedení dutého tělesa do předem určené provozní polohy vůči pro216893 tějšímu dílci, popřípadě ustálení dutého tělesa v tomto dílci. Za předpokladu úplného vyplnění spáry maltou určuje množství a rozložení malty na obvodu v okamžiku tuhnutí odchylky v poloze dutého tělesa v kuželovitém vrtání, jak ve směru jeho osy, tak i příčně к tomuto směru. Další potíž působí okolnost, že protější dílec je v mnoha případech ještě horký, když se do něho vsazuje duté těleso vytvořené například jako vložka proti opotřebení. Malta přicházející do styku s horkým protějším dílcem počne proto ihned tuhnout.

Z toho důvodu musí při vsazování dutého tělesa do horkého protějšího dílce být celé množství malty naneseno na plášťovou plochu komolého kužele dutého tělesa. Přitom je nebezpečí, že se při zasouvání dutého tělesa do vývrtu protějšího dílce část malty setře, a že ten konec spáry, který je odvrácen od zaváděcí strany, se maltou nevyplní buď vůbec nebo jen neúplně. Tím může být ohroženo dosažení dostatečně stabilního usazení dutého tělesa.

Jelikož maltové spáry většinou vyúsťují na plochách, přes které proudí tekutý kov, má malta také tu úlohu, aby zabraňovala vytékání kovu spárami. Jestliže malta z některého shora uvedeného důvodu nevyplňuje spáru úplně, je to zdroj značného nebezpečí. Přitom zvlášť ruší, že prakticky vůbec není možno přezkoumat stupeň vyplnění spáry maltou.

Vynález řeší především úlohu zabránit nesnázím spojeným s maltovou spárou při zabudování dutého tělesa do protějšího dílce. Přitom se vychází ze skutečnosti, že obvykle dimensované maltové spáry jsou co do šířky voleny značně větší než by bylo zapotřebí se zřetelem na výrobní tolerance pro rozdíl průměrů předem stanovený, a to prakticky jen z toho důvodu, aby vrstva malty měla tloušťku postačující pro její vytvoření.

Řešení dané úlohy záleží podle vynálezu obecně v takovém vytvoření plášťové plochy komolého kužele na dutém tělesu, které zlepšuje přilnavost nanášené malty a tím také schopnost jejího nanášení.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že komolý kužel je opatřen vyvýšeninami rozloženými na jeho plášťové ploše a omezenými myšlenou obalovou plochou, souosou s komolým kuželem, přičemž vytvářející přímka obalové plochy protíná osu komolého kužele na stejné straně jako vytvářející přímka plášťové plochy.

Pod vyvýšeninami se v dané souvislosti rozumí takové vyvýšeniny, které co do rozměrů přesahují o velikostní řády drsnost povrchu lisovaného žárovzdorného materiálu, která vyplývá z postupu výroby, a co do jejich výšky mají takový rozměr, jehož velikostní řád odpovídá obvyklé míře pro šířku spáry.

Způsobem vytvoření povrchu komolého' kužele podle vynálezu se nejen usnadní nanášení malty na tento povrch, nýbrž také vyvýšení, které na průřezu mají stejnou výšku, tvoří orientační body pro odměření a rozdělení množství malty, jelikož musí být přinejmenším vyplněny mezery mezi vyvýšeninami. Jednostranné nahromadění malty se může vyskytnout ještě jen v přebývající tloušťce maltové vrstvy, jež překrývá vyvýšeniny. Zlepšení přilnavosti malty, způsobené vyvýšeninami, působí také na tloušťku zbývající vrstvy. Z toho důvodu je také lepší záruka, že maltová spára je prakticky úplně vyplněna, když duté těleso při vsazení dosáhne své původní polohy, a sice také v tom případě, že malta byla nanesena pouze na duté těleso, jelikož protější dílec je 'horký.

Výhodně mají vyvýšeniny tvar obvodových žeber.

Podle dalšího provedení je rozsah vyvýšenin v obvodovém směru větší než v osovém směru.

Podle jiného provedení nemají vyvýšeniny spirálovitý průběh.

Účelně mají vyvýšeniny schodovitý průřez.

Podle dalšího provedení jsou vyvýšeniny na délku plášťové plochy rozloženy nerovnoměrně.

Podle ještě jiného provedení jsou vyvýšeniny vytvořeny bradavkovitě.

Účelně má obalová plocha přímkovou vytvářející čáru.

Podle jiného provedení je úhel mezi vytvářející přímkou obalové plochy a mezi osou komolého kužele větší než úhel mezi osou komolého kužele a vytvářející přímkou plášťové plochy.

Rozhodující přednost vytvoření podle vynálezu záleží v tom, že je nyní možné ustředit duté těleso, popřípadě jeho komolý kužel přímo ve vrtání protějšího dílce, aniž by větší roztažení komolého kužele ve srovnání s protějším dílcem mohlo vést к poškození tohoto protějšího dílce.

Vyvýšeniny na povrchu komolého kužele, slouží tedy pro rozdělení malty, pro dopravu malty do protějšího dílce, popřípadě do spáry a pro samostředění komolého kužele. К těmto přednostem se druží ještě ta okolnost, že vyvýšeniny vyplňují část objemu spáry, což má význam v souvislosti se snížením nebezpečí průrazu.

Příklady provedení vynálezu v podobě výlevek budou nyní vysvětleny v souvislosti s výkresy.

Obr. 1 znázorňuje řez výlevkou, popř. výtokovým otvorem licí pánve ve spolupůsobení se schematicky znázorněným šoupátkovým uzávěrem.

Obr. 2 znázorňuje výlevku licí pánve podle obr. 1 ve větším měřítku.

Obr. 3 je další provedení výlevky podle obr. 2, u něhož vyvýšeniny mají podobu hřebenů vlny.

Obr. 4 znázorňuje další provedení výlevky licí pánve se schodovitými vyvýšeninami.

Obr. 5 znázorňuje ponornou výlevku pro v 216693 rozvaděče při kontinuálním lití se schodovitými vyvýšeninami, vytvořenými jako· spirála.

Obr. 6 znázorňuje další provedení výlevky licí pánve částečně v nárysu a částečně v řezu.

Obr. 1 znázorňuje duté těleso, vytvořené jako výlevka licí pánve, v provozní poloze, s komolým kuželem 10 a ve spolupůsobení · se šoupátkovým uzávěrem 11. Šoupátkový uzávěr 11· je na výkresu znázorněn zjednodušeně · a sestává z dnové desky 12 a posuvné desky 13, pohyblivé v podélném směru ve smyslu šipek 19.

Výlevka, která je zhotovena z vysoce žárovzdorného· materiálu, má podobu komolého · kužele 10, který na své plášťové ' ploše 30, naznačené přímočarou ipovrškou, obr. 2, nese vyvýšeniny 31. Za pomoci malty 14 je komolý kužel 10 vsazen soustředěně do kuželovitého vrtání 15 výlevkového kamene 18, který je pevně spojen s vyzdívkou 16 dna licí pánve 17, znázorněné jen částečně. Pro znázorněnou aplikaci je důležité, aby průchod 20 komolého kužele 10 ' byl přesně vyřízen vůči otvoru 21 dnové desky 12 a aby tedy rovinná čelní plocha 22 komolého kužele 10 a rovinná drážkovaná plocha 23 dnové desky 12 probíhaly planparalelně.

Vytvoření komolého kužele 10 podle obr. 1 bude vysvětleno podrobněji v souvislosti s obr. 2. Vyvýšeniny 31, které jsou lépe patrny z obr. 2, mají zde podobu žeber, která probíhají po· obvodu komolého kužele 10 a jsou rovnoměrně rozložena po jeho délce. Plášťová plocha 30, naznačená . přímočarou površkou, omezuje komolý kužel 10, který co¹ do poměru jeho· průměrů ke kuželovitému vrtání 15, odpovídá známým výlevkám. V průřezu se vyvýšeniny 31, probíhající · po obvodu plášťové plochy 30, jeví jako· schodovité stupně, které mají bok 33 a osazení 34. Radiální vzdálenost 32 mezi přímočarou površkou a stěnou vrtání 15 je přibližně stejně velká jako šířka spár obvyklých u známých výlevek. Na rozdíl od ' známých spár zabírají však vyvýšeniny 31 značný díl objemu spáry, který je obvykle k disposici.

Hrany 35 vyvýšenin 31, vytvořené mezi boky 33 a osazeními 34, probíhají na myšlené obalové ploše 36, která je souosá s plášťovou plochou 30 komolého· kužele 10. Vytvářející přímka protíná osu komolého kužele · 10 na stejné straně jako· vytvářející přímočará površka, a to pod úhlem 37.

Když · se, jako obvykle, komolý kužel 10 potře maltou 14, tvoří vyvýšeniny 31 výchozí body pro· odměření množství a pro rozložení nanášené malty. Hrany 35 jednak usnadňují přenášení malty 14 na komolý kužel 10 setřením s nanášecího ústrojí, obvykle užívaného. Jednak však ukazuje překrytí hran 35 · na všech stranách, že bylo naneseno dostatečné množství malty 14. Přitom je také · · dána záruka, že se zabrání místním nahromaděním malty 14, která by mohla zabránit · dosažení souosé provozní polohy při vsazování · komolého · kužele 10.

Nanesená malta 14 · dostane působením vyvýšenin 31 · zlepšenou přilnavost. Při vsazování komolého kužele 10 do kuželovitého vrtání 15 se · proto -malta 14 setře jen v malém množství nebo se jen málo vytlačí ven; vyvýšeniny 31 zabraňují stékání · malty 14 po· ploše stěny kuželovitého vrtání 15. Z toho· důvodu · se usazení · komolého· · kužele 10 může provést · cílevědomě · a v krátké době, · což je zvlášť důležité, když je protější dílec horký nebo/a se použije rychle tuhnoucí malty · · 14.

V · provozní poloze jsou hrany 35 vyvýšenin 31 v přímém sousedství plochy stěny kuželovitého · vrtání 15 · a tím samy přispívají k účinnému · utěsnění proti vniknutí taveniny ‘dio spáry. Vytlačením malty · 14 taveninou je tím značně ztíženo a je zabráněno nebezpečí proražení taveniny.

Obalová plocha vyvýšenin 31, která je znázorněna vytvářející přímkou, může probíhat rovnoběžně k ploše stěny kuželovitého vrtání 15, nebo· může ·s ní svírat úhel, jak · je to · znázorněno v obr. 2. V tomto druhém · případě je · úhel ·37 · obalové plochy 36 · s vytvářející přímkou menší než · úhel ·· 38 · kuželovitého vrtání · 15 - · a šířka 39 · spáry nebo mezery je · na vstupním · konci komolého kužele 10 menší než šířka · spáry na · jeho· · výstupním konci. Tím se dosáhne toho, že · ta část · spáry, která leží · nejblíže u tekutého· kovu, má nejkratší · šířku. Vniknutí tekutého· kovu do spáry, popřípadě vymytí malty 14 kovem se tedy účinně · zabraňuje.

Jelikož ta část · maltové spáry, která leží · nejblíže ke kapalnému kovu, obklopuje onu část · výlevky, která · co do· provozní teploty má nejmenší rozdíl oproti · provozní teplotě obklopující části kuželovitého vrtání · 15, je na tomto místě — za předpokladu · podobných · koeficientů roztažnosti · · pro· · komolý kužel 10 a pro ·, výlevkový kámen · 18 . — maltová · spára · v mnoha případech zbytečná. Může· být tedy přípustné, aby · komolý · kužel 10 byl · dimenzován · tak, že v extrémním · případě se · horní vyvýšenina 31‘, obr. 2, která leží nejblíže k tavenině, dotýká' · v sestaveném stavu výlevky plochy stěny kuželovitého vrtání 15 na celém obvodu. Toto· opatření umožňuje, aby · ustředění ·horního· konce · výlevky bylo· vyvoláno přímo stykem s výlevkovým kamenem 18. Kromě toho umožňuje rozdíl mezi úhly 38, 37, aby dolní konec komolého· kužele 10 byl · do · jisté míry zaměřen na předem určenou osovou polohu otvoru 21 dnové desky · 12, obr. 1. I když v takovém případě · může · osa komolého kužele 10 svírat s osou výlevkového kamene · 18· · úhel, zůstává zachována zádrž ·· proti vymytí malty · 14 ze spáry, neboť tato zádrž je ·tvořena horní vyvýšeninou · 31‘.

Objem ·vyvýšenin 31 · v poměru k plášťové ploše 30. · komolého· kužele · 10 může být · zvětšen tím, že · boky 33 · jsou ve směru · zasouvání provedeny slabě · · kuželovité · ' a hrany · 35 se provedou tupé. Tím se usnadní výroba výlevky · v jednodílné lisovací formě. Ze stejného důvodu navazují boky 33 na osazení 34 s poloměrem křivosti, čímž se také sníží nebezpečí trhlin.

V obr. 3 je schematicky znázorněno další provedení žebrovitých vyvýšenin 50, probíhajících na komolém kuželi 51 v obvodovém směru. Žebrovité vyvýšeniny 50 jsou od sebe odděleny prohlubeninami 53 s profilem kruhového oblouku a vykazují zploštění 52 určené obalovou plochou 36 mající vytvářející přímku. Zploštění 52 usnadňují výrobu a snižují nebezpečí poškození žebrovitých vyvýšenin 50 při uskladnění a při manipulaci · s výlevkou.

Další provedení dutého tělesa v podobě komolého· kužele 64, vytvořeného jako výlevka, je znázorněno v obr. 4. Komolý kužel 64 má opět vyvýšeniny 60, které probíhají· v obvodovém směru a mají v průřezu schodovitý tvar. Na rozdíl od uspořádání a vytvoření vyvýšenin 31 podle obr. 1 a 2 nejsou -vyvýšeniny 60 u příkladu provedení podle -obr. 4 rozloženy po délce rovnoměrně. Vzdálenosti 61 vyvýšenin 60 jsou v sousedství zúženého konce 65 komolého kužele 64 menší než vzdálenosti 62 v jeho· střední části a než vzdálenosti 63 v sousedství tlustšího konce 66 výlevky v · podobě komolého kužele 64. Uspořádání žebrovitých vyvýšenin 60, znázorněné v obr. 4, bere zřetel na okolnost, že zúžený konec 65 komolého· kužele 64 je v provozní poloze v blízkosti taveniny.

Další výhodné provedení dutého tělesa je v obr. 5 znázorněno na příkladu ponorné výlevky 70, jak se jí často používá při plynulém lití, a to v nárysu. Komole kuželová část · 74 ponorné výlevky 70 nese vyvýšeniny 71, jejichž profil odpovídá profilu žebrovitých· vyvýšenin 31 podle obr. 1 a 2. Vyvýšeniny 71 jsou však uspořádány spirálovitě a tvoří pravochodý kuželovitý závit. V souhlasu s působením dopravních šneků se otáčením ponorné výlevky 70 doleva · při vsazování do kuželotitého vrtání protějšího· dílce dopravuje předtím nanesená malta ve směru zasouvání · výlevky a v mezerách 72 mezi vyvýšeninami 71 se dokonce komprimuje.

Duté těleso podle vynálezu může být také vytvořeno, popřípadě použito jako· vložka proti opotřebení, vsazování · do· -výlevek, popřípadě výfokových otvorů, ať již má lepší, nebo· horší vlastnosti v ohledu opotřebení než výlevka samotná.

Pokud vytvářející přímka obalové plochy vyvýšenin na komolém kuželi svírá s jeho osou stejný úhel jako vytvářející přímka stěnové plochy kuželovitého vrtání v protějším dílci, obklopujícím komolý kužel, s osou kuželovitého vrtání, může být přípustné, aby se stěnová plocha kuželovitého vrtání · v zabudovaném stavu · komolého kužele dotýkala se všemi jeho vyvýšeninami. I když lze předpokládat, že komolý kužel · v · důsledku jeho vyšší provozní teploty bude mít větší tepelné roztažení než protější dílec, není se v důsledku úpravy vyvýšenin třeba obávat, že by tento protější kuželovitý dílec praskl působením takových rozdílů v roztažení. V důsledku poklesu křehkosti snesou vyvýšeniny v horkém stavu značnou deformaci, aniž by se · samy poškodily. Tyto deformace se dostavují při tlačných silách, které samy nepostačují k tomu, · aby v protějším· dílci , mohly vytvořit napětí, vedoucí k jeho prasknutí.

DeformovateJnost vyvýšenin je kromě na materiálu dutého tělesa závislá také na jejich fyzickém vytvoření, tj. u žebrovitých vyvýšenin na jejich profilu. V tomto smyslu je výhodný profil podle obr.. 3, ať již je proveden v podobě závitu, nebo v podobě rovnoběžných obvodových žeber. Když je v určitém příkladu použití vzdor výrobním tolerancím, obvyklým u žáruvzdorného· materiálu, přípustné, aby se usilovalo o fyzický styk mezi komolým kuželem a protějším dílcem jako o· pravidlo·, má to zřejmě tu velkou výhodu, že ustředění komolého kužele v protějším dílci při zabudování nastává samočinně. Předpokladem pro to· je ovšem také dostatečná přesnost umístění kuželovitého- vrtání v protějším dílci, když komolý kužel 10, jak tomu je například u obr. 1, musí být s poměrně velkou přesností vyrovnán vůči otvoru 21 v dnové desce 12. Zejména v tom případě, když komolý kužel 10 se má v provozní poloze, jak shora vysvětleno, dotýkat s protějším dílcem 15, může přebytečná malta 14 vadit dosažení provozní polohy při zasunutí do vrtání protějšího dílce.

Jak bylo· již uvedeno, zvýší se obecně působením vyvýšenin přilnavost malty na dutém tělesu. Jestliže vyvýšeniny, jak je znázorněno· v příkladech provedení, · tvoří nepřerušená žebra nebo závitové chody, probíhající hlavně napříč ke směru zasouvání, může tento průběh působit rušivě i při relativně přesném vyměření a rozdělení malty, popřípadě při malém přebytku malty. Z tohoto důvodu může být někdy účelné vytvořit vyvýšeniny například bradavkovitě. BradaVkovité vyvýšeniny mohou být při tom seskupeny do obvodových řad rozložených na délce dutého tělesa, popřípadě komolého kužele a mohou být stejnoměrně rozestaveny uvnitř těchto obvodových řad. Podle zvlášť účelného provedení jsou bradavky vytvořeny jako jehlance a · jsou uvnitř sousedních obvodových řad navzájem přesazeny v obvodovém směru. Místo vytvoření vyvýšenin v podobě bradavek mohou tyto vyvýšeniny i v případě žeber nebo· závitových chodů mít přerušení rozložené po· obvodu, a umožňující unikání přebytečné malty proti směru zasouvání.

Zvlášť výhodné vytvoření komolého kužele ve tvaru výlevky, který má svými vyvýšeninami přiléhat k ploše stěny kuželovité216693 ho vrtání v protějším dílci, je znázorněno v obr. 6.

Komolý kužel 80, který má průchod 81, má · plášťovou plochu 82 odpovídající vytvářející přímce. V sousedství zúženého konce 83 průchodu 81 má plášťová plocha 82 nepřerušené žebrovité vyvýšeniny 84, probíhající v obvodovém směru. Ve směru k širšímu konci komolého· kužele 80 následují za vyvýšeninami 84 dvě obvodové řady vyvýšenin 85, které jsou přerušeny osovými drážkami 88. Na vyvýšeniny 85 navazuje několik obvodových řad jehlancových vyvýšenin 87, které jsou v jednotlivých řadách navzájem přesazeny v obvodovém směru. V těsném sousedství širšího· konce má komolý kužel 80 znovu vyvýšeními 84 v podobě průběžného obvodového· žebra.

Vyvýšeniny 84, 85, 87 jsou omezeny myšlenou obalovou plochou 88. Jako ve všech ostatních příkladech provedení je vzdálenost mezi vytvářející přímkou a druhou vytvořující přímkou vytvořena ve velikostním řádu, který odpovídá šířce normálních maltových spár, tj. ve velikostním řádu milimetrů.

U provedení podle obr. 6, u něhož je čelní strana 83 komolého· kužele 80 v zabudo vané poloze v sousedství kapalného· kovu, jsou vyvýšeniny 84, které sousedí s· čelní .stranou ležící na zúženém konci, průběžné v obvodovém směru. Vyvýšeniny 84 tedy tvoří s plochou stěny kuželovitého vrtání v protějším dílci těsnicí pysky, které mohou účinně zabránit vniknutí kapalného· kovu do spáry, i když by spára nebyla maltou úplně vyplněna. V každém případě chrání tyto vyvýšeniny 84 maltu proti vymytí kapalným kovem. Osové drážky 86, upravené ve vyvýšeninách 85, umožňují při zasouvání komolého kužele 80 do kuželovitého vrtání protějšího dílce uniknutí přebytečné malty 14 proti směru zasouvání. Jehlancovité vyvýšeniny 87, jakož i vyvýšeniny 85 umožňují maltě ulpění při nanesení na komolý kužel 80 a umožňují také dostatečně přesné dávkování a rozdělení nanesené malty.

Uspořádání a vytvoření vyvýšenin, znázorněné v obr. 6, umožňují v každém případě zavést výlevku do takové polohy v protějším dílci, ve které se vyvýšeniny dotýkají stěnové plochy vrtání v tomto protějším dílci, i když se pracuje s nepatrným přebytkem malty, což umožňuje, že spára je v zabudovaném stavu výlevky úplně vyplněna.

Claims (9)

1. Duté těleso pro průtok •kovových tavenin, které tvoří propust a má komolý kužel určený k záběru do kuželovitého vrtání předmětu, vyznačující se tím, že komolý kužel (10] je opatřen vyvýšeninami (31) rozloženými na · jeho plášťové ploše (30) a omezenými myšlenou obalovou plochou (36), souosou s komolým kuželem (10), přičemž vytvářející přímka obalové plochy (36) protíná osu komolého kužele · (10) na stejné straně jako vytvářející přímka plášťové plochy (30).

2. Duté těleso podle bodu 1, vyznačující se tím, že vyvýšeniny (31) mají tvar obvodových žeber.

3. Duté těleso podle bodu 1, vyznačující se tím, že rozsah vyvýšenin (31) je v obvodovém směru větší než v osovém směru.

4. Duté těleso podle bodu 2, vyznačující se tím, že vyvýšeniny (31, 71) mají spirálo-

VYNÁLEZU vitý průběh.

5. Duté těleso podle bodů 1 a 3, vyznačující se tím, · že vyvýšeniny (31, 60) mají schodovitý průřez.

6. Duté těleso podle bodů 1 a 3, vyznačující se tím, že vyvýšeniny (60) jsou na délku plášťové plochy (30) roztaženy nerovnoměrně.

7. Duté těleso podle ·bodu 1, vyznačující se tím, že vyvýšeniny (60) jsou vytvořeny bradavkovitě.

8. Duté těleso podle bodu 1, · vyznačující se tím, že obalová plocha (36) má přímkovou vytvářející čáru.

9. Duté těleso podle bodu 1, vyznačující se .tím, že úhel (38) mezi vytvářející přímkou obalové plochy (36) a mezi oSou komolého kužele (10) je větší než úhel (37) mezi osou komolého kužele (10) a vytvářející přímkou plášťové plochy (30).