CS216549B2

CS216549B2 - Regenerated used foundry mostly by the clay bound forming sand,method of making the same and device for executing the same method

Info

Publication number: CS216549B2
Application number: CS792461A
Authority: CS
Inventors: Franz Hofman; Franz Satmer
Original assignee: Fischer Ag Georg
Priority date: 1978-04-14
Filing date: 1979-04-11
Publication date: 1982-11-26
Also published as: IT7967796A0; SE438799B; FR2422458A1; IT1118464B; CH631643A5; NO791219L; ATA163379A; NL182708C; DK154873B; FI65029B; GB2018650B; DK154873C; US4274360A; JPS54138815A; SU1055322A3; PL214678A1; DE2909408C2; FR2422458B1; DK154179A; GB2018650A

Description

Vynález se týká regenerovaného použitého slévárenského, převážně jílem pojeného formovacího písku, způsobu jeho regenerace pro opětovné použití namísto čerstvého písku mechanickým oddělováním podílu pojiv od zrnité základní hmoty a zařízení к provádění regeneračního způsobu podle vynálezu.

U běžného oběhu slévárenského formovacího písku spojovaného jílem pro lití nasyrovo se přivádí největší část použitého písku na místo vytloukání přes upravovači zařízení za účelem opětného použití pro formování nasyrovo. Použitý písek je směsí formovacího písku, spojeného jílem, a menších částic chemicky vázaného jádrařského písku, přiváděného jako nový písek poprvé do oběhu přes jadernu. Použitý formovací písek obsahuje ještě aktivní vazný jíl, tak zvaný bentonit, jakož i zbytky uhlí, zvláště zkoksovaného, a pčrovitý uhelný prach. Mimoto se struktura zrn písku při několikerém použití stoupající měrou mění, ježto se při každém použití působením žáru odlévaného kovu část vazného jílu spaluje nebo kalcinuje a usazuje se jako keramická pórovitá povrchová vrstva na křemenných zrnech a dochází к tak zvané oolitizaci.

Při shora zmíněné úpravě se bere při návratu použitého formovacího písku na tyto okolnosti zřetel. V použitém formovacím písku se vázací schopnost aktivního bentonitu obnovuje přidáním nového vazného jílu a vody. Oolitizace a uhelný prach mají do určité míry příznivé účinky na vlastnosti formovacích hmot.

Tímto způsobem však nelze znovu použít celého množství použitého formovacího písku. Ve většině případů se v jaderně běžně přivádí do systému čerstvý křemenný písek. Nehledě к nekontrolovatelným ztrátám je nutno použitý formovací písek do jisté míry vyloučit, ježto potřeba formovacího písku vázaného jílem zůstává v průměru konstantní. Odsun a skládka použitého formovacího písku jako odpadového písku způsobují značné náklady a mají za následek i znečištění okolí.

Je proto žádoucí dosáhnout možnosti znovu použít místo čerstvého písku tohoto již použitého písku. To však není vzhledem к shora popsané, značně odchylné vlastnosti čerstvého písku možné, jelikož aktivní, většinou zásaditý bentonit se prakticky nesnáší se žádným vytvářením zrn chemicky tvrzených vazných systémů. Mimoto by byla pórovitost oolitizovaných povrchů zrn a uhelných zrn, jakož i spotřeba tekutých chemických pojiv vzhledem к vysokému obsahu kalové hmoty příliš vysoká. Z toho tedy vyplývá, že regenerace použitého formovacího písku za účelem jeho opětovného použití chemickými pojivý by byla v jaderně daleko obtížnější než shora zmíněná běžná úprava s vazným jílem a vodou.

Aby bylo možno použitý formovací písek znovu použít namísto čerstvého písku, je nutno jej regenerovat způsobem, kterým nabude v rozsáhlé míře vlastností čerstvého křemenného písku. Propírání, jímž se toliko odstraňují kalové hmoty, by zpravidla nevedlo к žádoucímu cíli.

Je znám regenerační postup, podle něhož použitý formovací písek se nejprve rozloží podle velikosti zrn, načež se při teplotě 550 až 1300 °C žíhá a poté se čistí chemickým, anebo mechanickým vzájemným třením zrn o sebe. To však vyžaduje značný náklad na strojní zařízení, jímž musí materiál postupně projít. Mimoto je tento postup spojen se značnou spotřebou energie, zvláště pro žíhání, a je problematické, zde se i po předcházejícím žíhání pouhým třením dokonale odstraní jílové obaly pevně připečené na zrnech.

Úkolem vynálezu je získat regenerovaný písek zbavený kalové hmoty, aktivního vazného jílu a spáleného jílu.

Tento úkol je vyřešen u regenerovaného použitého slévárenského formovacího písku podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že po regeneraci je zbytkový obsah kalových hmot od 0,001 do 2 hmotnostních procent použitého písku, zbytkový obsah aktivního vazného jílu je od 0,001 do jednoho hmotnostního procenta. Stupeň oolitizace zrn je od 0,001 do 8 procent, ztráta působená žíháním je od 0,001 do 1,5 procenta, přičemž zbytkové kalové hmoty jsou spojeny mícháním s povrchem pískových zrn regenerovaného písku, jejichž obsah je od 95,5 do 99,997 hmotnostních procent použitého písku.

Podstata způsobu regenerace použitého slévárenského formovacího písku pro jeho opětovné použití namísto čerstvého písku mechanickým oddělováním podílu pojiv od zrnité základní hmoty spočívá v tom, že zrna a hrudky suchého použitého formovacího písku se vzájemně omílají, několikrát se nárazy zrychlují a zpomalují a jemné částice se nepřetržitě odlučují a vytváří se písek zbavený kalové hmoty, aktivního vazného jílu a spáleného jílu.

Použitý formovací písek má na počátku regeneračního procesu střední počáteční teplotu 50 až 150 °C. U způsobu podle vynálezu pokračuje odlučování jemných částic i po skončení nárazy a/nebo omíláním. Použitý formovací písek se po skončení regenerační mechanické úpravy podrobuje podle vynálezu dodatečné chemické úpravě, jíž se spojují jemné částice s povrchy pískových zrn.

Podstata vynálezu zařízení к provedení způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že sestává z válcovitého bubnu otočného kolem vodorovné osy, z nárazové rotační mlecí jednotky uspořádané uvnitř válcovitého bubnu v prostoru spádu proudu použitého formovacího písku a z odsávací skříně použitého formovacího písku, umístěné uvnitř válcovitého bubnu a vedoucí ven z válcovitého bubnu. S podstatou vynálezu zařízení dále souvisí, že odsávací skříň je uspořádána vedle spádu proudu použitého formovacího písku mezi rotující stěnou válcovitého bubnu a rotační nárazovou mlecí jednotkou. Odsávací skříň je podle vynálezu spojena se stíračem uloženým rovnoběžně s povrchovou přímkou válcovitého bubnu. Uvnitř válcovitého bubnu je uspořádána rozprašovací jednotka obsahující v prostoru spádu proudu použitého formovacího písku tryskovou trubici.

Výhody vynálezu spočívají v tom, že regenerovaný použitý slévárenský písek obsahuje méně než 2 procenta kalových hmot, což je podíl <20 gm, méně než 1 procento aktivního bentonitu vzhledem na hmotnost základní hmoty a stupeň oolitizace je menší než 8 procent. Dolní hranice má neomezeně malou hodnotu, závislou na řadě rozmanitých činitelů, zejména na zrnitosti použitého písku, a může se rovnat jen stopě. Tím jsou splněny minimální předpoklady pro úspěšné znovupoužití formovacího písku místo čerstvého písku, aby nedošlo k zhoršení účinnosti běžného chemického pojivá a aby jejich spotřeba nepřesáhla ekonomicky únosné meze.

Stupeň oolitizace se definuje jako podíl spálených oolitických obalů váznoucích na zrnech písku a podíl vypíraného písku žíhaného při teplotě 900 °C, jehož zrna jsou <20 grn.

Výhoda způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že kombinovanou úpravou záležející v nárazech a omílání při nichž dochází současně k odprášení, je možno: provést výhodně na jediném stroji, který nevyžaduje přečerpání písku z jednoho agregátu do druhého. Odpadá předcházející zvláštní drcení hrudek a zvláště žíhací proces. Způsob podle vynálezu .musí ovšem probíhat po ' dávkách, ježto nepřetržitý pracovní proces by nevedl k dobrým výsledkům.

Další výhoda způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že po provedení mechanické úpravy se písek podrobuje ještě další úpravě chemické, kterou se váží zbývající jemné částečky na povrch očištěných pískových zrn a při níž se utěsní i mikroskopické póry zrn. Takovouto dodatečnou úpravu je možno provést na tomtéž zařízení.

Pro účinnost regeneračního procesu je podstatná kombinace nárazů s omíláním při současném odprašování suchého dílu písku . po přiměřeně dlouhou dobu. Úpravou prováděnou nárazy se rychle rozdrtí hrudky použitého formovacího písku, načež opakované intenzívní zrychlování, zpomalování a omílání má za následek obroušení drobivých, připečených jílových obalů z povrchu pís^jkových zrn. Omíláním zasucha se nejprve rozetřou relativně měkké kalové hmoty, které jsou vysušené a spojené, jakož i měkká zrna uhelných součástí na prášek za tím účelem, aby tyto součásti bylo možno pneumatickým tříděním od kompaktních pískových zrn oddělit a vyloučit·.- Omíláním se mimoto dosáhne, též ve spojení s oolitizací, žádoucího zvýšeného zaoblení pískových zrn, která byla předtním hranatá. Je důležité, aby se kalové hmoty a neustále se tvořící prach odstraňovaly průběžně, ježto se při mechanické úpravě vytváří v pískové hmotě velké množství těchto práškovitých částic, které by tlumily nárazy a omílání.

Mez pro ztrátu způsobenou žíháním, zejména uhelným prachem, je možno stanovit prodloužením regeneračního procesu tak, aby tohoto prachu bylo v použitém písku méně než 1,5 procenta.

Délka upravovacího procesu, potřebná k dosažení zmíněných mezních podmínek, je rozdílná podle relativních poměrů v pískovém systému a je možno ji zjistit jednoduchými pokusy. Během úpravy se přirozeně zpravidla nedosahuje současně všech mezních hodnot. Náklad na úpravu je možno v některých případech snížit například tím, že se mechanická úprava, to je úprava nárazy a omíláním nejprve zastaví, zatímco odlučování jemných částí, tedy odprašování, ještě pokračuje. Z hlediska opětného použití, zejména pokud jde o potřebu pojiv, může být v některých případech prospěšné další snížení obsahu kalových . hmot a vazného jílu nad uvedenou mez. Provádí-li se toto snížení pouhým odprašováním zasucha, například pneumatickým tříděním, má to za následek zvýšení nákladu, jelikož upravovači proces se tím nepoměrně prodlužuje. Dodatečná úprava chemická, navazující na regenerační proces zasucha, může být účelnější proto, že se jí odstraňují beze zbytku nejen jemné částice jejich fixací na povrchu zrn, nýbrž uzavírají se i mikropóry pískových zrn a zbytkových oolitických obalů.

Tímto způsobem je možno použitý formovací písek regenerovat tou měrou, že se jen nepodstatně odlišuje složením a strukturou od jakostního čerstvého písku. Měrou hospodárné a technicky použitelné spotřeby pojiv, na níž je nutno brát především zřetel, a která se zjišťuje, stejně jako je tomu u čerstvého písku, je spotřeba lněného oleje. Je to přídavné množství lněného oleje potřebné k provedení zkoušky písku, aby se dosáhlo pevnosti v tlaku 100 kp/cm2 s normalizovanými zkušebními tělísky, která se vkládají na dobu dvou hodin do pece při teplotě 230°, načež se v eksikátoru ochlazují. Nejlepší křemenné písky mají spotřebu lněného oleje asi 1,1 až 1,5 % a hodnoty regenerovaných písků, jichž se ve srovnání se spotřebou lněného oleje dosahuje, poskytují možnost posoudit hospodárnost regenerační úpravy.

Aktivní bentonit je poněkud silně hygroskopický a přijímá při běžné teplotě místnosti 10 až 15 o/o vlhkosti okolního vzduchu, čímž nabývá mýdlovitého. až mazlavého stavu. V teplém, suchém stavu je naproti tomu tvrdý a drobivý a je možno jej snadno setřít. Je proto dostačující suchost úpravo216549 váné hmoty podmínkou úspěšnosti regeneračního procesu, zvláště dokonalého odprášení. · Touto podmínkou je všeobecně teplota 50 až 150 °C použitého formovacího písku na počátku upravovacího procesu. Přitom je možno výhodně využít odlévacího tepla, . dosaženého při předcházejícím použití formovacího písku. V jiném případě, zvláště když mezi vytloukáním a regenerací··· uplyne delší doba, je účelné předehřát dávky použitého formovacího písku na uvedenou teplotu, zpravidla na teplotu nižší než 100 °C. Bylo zjištěno, že se písek během upravovacího procesu omíláním sám od sebe zahřeje teplem vznikajícím třením.

Regenerovaný použitý formovací písek se zpravidla používá po · smísení v určitém poměru s čerstvým pískem a většinou při vytváření jader po přimíšení běžných chemicky vytvrzujících anorganických nebo organických pojiv. V normálním případě se regenerát přirozeně znovu použije v témže závodě, v němž se použilo· starého formovacího písku. Je však možno vzhledem k daným hospodářským okolnostem regenerovaný · formovací písek převážet. Jak bylo uvedeno, mohou být mimo náklady, spojené se získáním čerstvého formovacího písku a vhodných zdrojů důležitými důvody pro regeneraci použitého formovacího písku i náklady · · a manipulace spojené s odstraněním odpadového písku, jakož i problémy •znečištění okolí závodu. Jako výrobek může regenerát vzhledem ke stavu použitého formo vacího písku, který nebyl beze zbytku odstraněn, především vzhledem ke zbytkové oolitizaci, vykazovat ve srovnání s čerstvým křemenným pískem i příznivější · technické vlastnosti pro odlévání forem, jako snížený sklon k chybám vzniklých roztahováním, k trhlinám vzniklým za tepla a k připékání. K tomu je nutno připočíst jako výsledek eventuální chemické dodatečné úpravy i silně sníženou pórovitost zrn a obal ze zbytkových jemných části, fixovaných na povrchu zrn.

Dále je vysvětlen konkrétní příklad regeneračního způsobu podle vynálezu. Na tabulce je znázorněn účinek popsaného regeneračního způsobu, v případě dvou použitých formovacích písků A, B z rozličných sléváren. V jednom regeneračním zařízení, které bude dále popsáno na základě výkresů, byl proveden kombinovaný mechanický nárazový a omílací proces s nepřetržitým odprašováním během 15 minut, načež se v odlučování prachu pokračovalo ještě dalších 5 minut.

Když byl o tímto způsobem dosaženo potřebných minimálních podmínek, započalo se na tomtéž zařízení s dodatečnou chemickou úpravou, · důsledkem níž potřeba lněného oleje znovu značně poklesla. V tabulce označuje písmeno „V“ stav před mechanickou úpravou a písmeno „N“ stav po skončení mechanické úpravy, avšak před dodatečnou chemickou úpravou.

Tabulka

B použitý formovací písek ze slévárny šedé litiny

A použitý formovací písek z temperované slévárny

obsah · kalových hmot %	V	6,9	8,4
	N	1.3	1,0
celková ztráta	V	1,85	5,0
způsobená · žíháním %	N	0,1	0,5
stupeň · oolitizace %	V	16,2	10,0
	N	8,0	2,2
obsah · · bentonitu s	V	4,1	5.3
vaznými schopnostmi %	N	0,8	0,5
potřeba · lněného oleje %	N	2.4	1.3

dodatečná chemická úprava: (příměsi v ml na 100 kg písku)

kyselina fosforečná koncen-
trovaná pro předběžnou neutralizaci	60
fenolpryskyřicové pojivo	800	250
paratoluolsulfonová kyselina	300	—
potřeba lněného oleje v °/o po dodatečné chemické úpravě	1,35	1,1
potřeba lněného oleje použitého čerstvého křemenného písku v % · (srovnání)	1,1	1,2!

Fenolpryskyřicové pojivo, jehož bylo použito ve shora uvedených příkladech, se při dodatečné - úpravě vytvrzuje zastudena příměsem kyseliny paratoluolsulfonové nebo kyselými látkami obsaženými již v písku, impregnuje póry v pískových zrnech a fixuje zbývající - jemné částice na povrchu pískových zrn.

Jak je patrno - z tabulky, jsou u písku B zvlášť příznivé předpoklady pro regeneraci. Z tabulky vyplývá, - že by bylo možno vystačit i - - s kratší mechanickou úpravou, a že by dodatečná chemická úprava mohla odpadnout.

Dodatečná chemická úprava spočívá v tom, - že mechanicky již zpracovaný písek se - intenzívně mísí - s impregnující a fixující tekutinou odpovídající jeho nasákavosti. Přitom jemné částice obalují stejnoměrně zrna, -na nichž se fixují v podobě - hladkého povlaku, čímž se stávají pevnou součástí zrna, takže toto zrno se již nemísí s pojivémzrn, které se přidává později, a které proto již nemůže na zrna chemicky anebo fyzikálně působit.

- Účelem dodatečné chemické úpravy tedy je, - písek podle potřeby neutralizovat a fixovat zbývající prach a učinit jej nejen schopným snášet chemické pojivo, nýbrž zlepšit i jeho pracovněhygienické vlastnosti.

K úpravě je možno použít jak organických, tak neorganických látek, které se vytvrzují zastudena nebo zatepla. Systémům, které se vytvrzují zastudena, se dává z ekonomických důvodů přednost. V úvahu přicházejí koncentrovaná kyselina fosforečná s - příměsí hydroxidu - hlinitého, anebo s následujícím vysušováním upravovaného písku při - teplotě - 300 až 350 °C nebo roztok monofosforečnanu hlinitého s příměsí hydroxidu hlinitého, anebo s následujícím vysoušením při teplotě 300 až 350 °C. Způsob úpravy s použitím kyseliny fosforečné a monofosforečnanu hlinitého je možno též vzájemně kombinovat. Dále přichází - - v - úvahu - vodní sklo s následujícím vysoušením upravovaného písku, přičemž se dosahuje současně u kyselého písku i neutralizačního účinku, umělé zastudena tvrdnoucí pryskyřice a vytvrzující se kyselinami, například kyselinou paratoluolsulfonovou nebo kyselinou fosforečnou, jichž se užívá ve slévárnách jako pojivá písku, organická lepidla všeho druhu - s - následujícím pneumatickým nebo tepelným vysušováním za účelem odstranění rozpouštědel a anorganická lepidla, jako například kyselina křemičitá. V mnoha případech postačí fixovat kalovou hmotu, .zbývající na pískových zrnech po omílání, malým - množstvím vody.

Vynález je dále vysvětlen na příkladu znázorněném na výkresu, kde obr. 1 je svislý řez -zařízením vedený kolmo k ose jeho- bubnu, obr. 2 je řez v rovině II—II na obr. 1, přičemž pro větší přehlednost není znázorněna dávka regenerovaného písku.

Znázorněné, po dávkách pracující, regenerační zařízení sestává hlavně z válcovitého bubnu 10, zpravidla s vodorovnou osou, opatřeného za účelem plnění a vyprazdňování dávkou 18 použitého formovacího písku na obvodu dvířky 12. Válcovitý buben 10 spočívá na hnacích válcích 14, přičemž jejich hřídele 13 jsou vedeny v - ložiskových stojanech 15 a jsou poháněny motorem 16 přes obvod 17 dopomala. S vodorovnou osou válcovitého bubnu 10 jsou souosé dvě pevné duté osy ve tvaru trubkových úseků 20, 21, uložené v podstavcích 22, umístěných po obou stranách válcovitého bubnu 10. Na každém trubkovém úseku 20, 21 je připevněn v rovině obou čelních stěn válcovitého bubnu 10 plechový kotouč 24. Oba plechové kotouče 24 vyplňují přibližně odpovídající kruhový výřez v každé čelní stěně válcovitého bubnu 10, přičemž prstencovitá štěrbina je překryta vhodným těsněním, napříkad prstencovitým pryžovým pásem 25, připevněným zevnitř na příslušném plechovém kotouči 24. V obou trubkových úsecích

20, 21 je uložen hřídel 26, který je poháněn poměrně vysokými otáčkami motorem 28 a uvnitř válcovitého bubnu 10 nese rotační nárazovou mlecí jednotku 30 a nárazové trámy, které jsou zpravidla rovnoběžně s osami, obíhají v témže smyslu jako válcovitý buben -10 nebo v opačném smyslu, což je výhodnější (viz dvojitou šipku na obr. 1).

V horní části válcovitého bubnu 10 je pevný stírač 32 uložený v blízkosti vnitřní stěny válcovitého bubnu 10 rovnoběžně s jeho povrchovou přímkou a opatřený bočními vodícími plechy 34. Mezi - rotační nárazovou mlecí jednotkou 30 a stíračem 32 je upsořádána odprašovací jednotka ve tvaru odsávací skříně 36, která je zpravidla spojena se stíračem 32. Stírač 32, odsávací skříň 36, odsávací trouba 38 vystupující z odsávací skříně 36 a radiální opěra 37 tvoří tuhé ústrojí pevně spojené s oběma pevnými trubkovými úseky 21, 22. Odsávací trouba 38 ústí dovnitř trubkového úseku

21, který je přes filtrační jednotku 40 spojen s dmychadlem 42, vyvíjejícím vzduchový proud vstupující do odsávací skříně 36. Jiná varianta uspořádání spočívá v tom, že stírač 32 je vypuštěn, takže písek padá i na rotor.

Hnací motory 16 a 28, jakož i dmychadlo· 42 je možno podle provozních požadavků samostatně zapnout nebo- vypnout. Když se válcovitý buben 10 otáčí, je vrstva 44 dávky 18 suchého použitého formovacího písku, ležící v dolní části válcovitého bubnu 10, vynášena působením odstředivé síly a vnitřního tření vzhůru. Otáčky válcovitého bubnu 10 musí být voleny tak, aby bylo zajištěno unášení písku. Když vrstva 44 písku dosáhne stírače 32, odděluje se od stěny válcovitého bubnu 10 a je vedena spádem 46 dolů přibližně k ose válcovitého bubnu 10. Tím se dostane proud písku do prostoru nárazových, trámů rychle se otáčející nárazové mlecí jednotky 30, odkud je paprsek písku vrhán vnějším směrem na stěnu válcovitého bubnu 10 a odtud je veden opět dolů.

Tímto způsobem použitý formovací písek ve válcovitém bubnu 10 ustavičně cirkuluje. Když proud písku dosáhne spádem 46 nárazové mlecí jednotky 30, nabude písek silného nárazového zrychlení, načež se při následujícím nárazu na vnitřní stěnu válcovitého bubnu 10 jeho rychlost snižuje. Toto nárazové namáhání se neustále opakuje, ježto dávka 18 použitého formovacího písku, při délce zpracovávání trvající čtvrt hodiny až hodinu, oběhne válcovitým bubnem 10 několikrát. Mimoto se dávka 18 použitého formovacího písku při oběhu intenzívně omílá, a sice neustálým pohybem pískových zrn vzájemně o sebe, třením o stěnu válcovitého bubnu 10 a především ohybem pískové vrstvy 44 na stírači 32 a při nárazu nárazového trámu na část proudu písku přiváděnou spádem 46 na takzvaný pískový paket. Prach vznikající při této mechanické úpravě v pískové hmotě se popsanou pneumatickou odprašovací jednotkou nepřetržitě odlučuje a shromažďuje se ve filtrační jednotce 40. Zvláště vhodné pro účinné odprašování je uspořádání odsávací skříně 36 s odsávacími otvory, která je umístěna vedle spádu 46 proudu písku a v níž se uvolněná písková hmota pneumaticky třídí. Přídavný vzduch může vstupovat do válcovitého bubnu 10 těsněními 25, pracujícími jako některý typ klapkových ventilů, a trubkovým úsekem 20 nebo zvláštními vstupními otvory, provedenými zpravidla v kotoučích 24.

U příkladu upravovacího zařízení popsaného typu má válcovitý buben 10 vnitřní průměr 1 m a průměr rotační nárazové mle-

Claims

1. Regenerovaný použitý slévárenský převážně jílem pojený formovací písek, vyznačující se tím, že po regeneraci je zbytkový obsah kalových hmot od 0,001 do 2 hmotnostních procent použitého písku, zbytkový obsah aktivního vazného jílu je od 0,001 do jednoho hmotnostního procenta, stupeň oolitizace zrn je od 0,001 do 8 procent, ztráta způsobená žíháním je od 0,001 do 1,5 ' procenta, přičemž zbytkové kalové hmoty jsou spojeny mícháním s povrchem pískových zrn regenerovaného písku, jejichž obsah je od 95,5 do 99,997 hmotnostních procent použitého písku.

2. Způsob regenerace použitého · slévárenského formovacího písku podle bodu 1, pro jeho opětovné použití namísto čerstvého písku mechanickým oddělováním podílu . pojiv od zrnité základní hmoty, vyznačující se tím, že zrna a hrudky suchého použitého formovacího písku se vzájemně omílají, několikrát se . nárazy zrychlují a zpomalují, jemné částice se nepřetržitě odlu cí jjednotky 30 je 0,6 m. Při otáčkách válcovitého bubnu 10 0,7 s~1 je obvodová rychlost, rozhodná pro cirkulaci písku, přibližně 2,2 m/s a při otáčkách rotační nárazové mlecí jednotky 30 24,7 s^_1 je dopadová rychlost jednotlivých nárazových trámů na písek asi 46 m/s. Tato obvodová rychlost je rozhodující pro prudkost nárazového zrychlení a pro následující zpomalení při nárazu písku na válcovitý buben 10 a měl by v každém případě činit nejméně asi 30 m/s.

Jak bylo shora uvedeno, může být účelně po důkladném mechanickém rozdrcení písku přerušit pohon rotační nárazové mlecí jednotky 30 a pokračovat ještě po nějakou dobu rotací válcovitého bubnu 10 v odprašování. Pokusy bylo zjištěno, že tímto způsobem se odsaje méně písku. Pokud je třeba po skončení mechanické úpravy písku provést ještě úpravu chemickou, je tuto úpravu možno provádět rovněž ve válcovitém bubnu 10. Za tímto účelem· může být ve. válcovitém bubnu 10 uspořádána rozprašovací jednotka dodávající upravovači tekutinu do· dávky 18 použitého formovacího písku. Tato rozprašovací jednotka má zpravidla tvar tryskové trubice 48, která je, Jak patrno, přimontována v prostoru spádu 46 pískového proudu.

Touto rozprašovací jednotkou je možno jednoduchým způsobem dodat potřebné množství tekutiny do upravované dávky 18 použitého formovacího písku, přičemž rotační nárazová mlecí jednotka 30 je v klidu a pneumatická odprašovací jednotka je vypnuta, válcovitý buben 10 se · však otáčí. Množství tekutiny je · zpravidla tak malé, že může být vstřebáno mikropóry pískových zrn a zbytkovým množstvím kalových hmot, takže písek zůstává schopným zkropení.

vynalezu čují, a vytváří se písek zbavený kalové hmoty, aktivního vazného jílu a spáleného jílu.

3. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že použitý formovací písek má na počátku regeneračního procesu střední počáteční teplotu 50 až 150 °C.

4. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že odlučování jemných částic pokračuje i po skončení úpravy nárazy nebo omíláním.

5. Způsob podle bodu 2, vyznačující se tím, že použitý formovací písek se po skončení regenerační mechanické úpravy podrobuje dodatečné chemické úpravě, jíž se spojují zbývající jemné částice s povrchy pískových zrn.

6. Zařízení pro regeneraci použitého slévárenského, převážně jílem pojeného formovacího písku namísto čerstvého · písku k provádění způsobu · podle bodu 1, vyznačující se tím, že sestává z válcovitého bubnu (10) otočného kolem vodorovné osy, z nárazové rotační mlecí jednotky (30) uspořádané uvnitř válcovitého bubnu (10) v pros- toru spádu (46) proudu použitého formovacího písku a z odsávací skříně (36) použitého formovacího písku, umístěné uvnitř válcovitého bubnu (10) a vedoucí ven z válcovitého bubnu (10).

7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že odsávací skříň je uspořádána vedle spádu (46) proudu použitého formovacího písku mezi rotující stěnou válcovitého bubnu (10) a rotační nárazovou mlecí jednotkou (30).

8. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že odsávací skříň (36) je spojena se stíračem (32) uloženým rovnoběžně s povrchovou přímkou válcovitého bubnu (10).

9. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že uvnitř válcovitého bubnu (10) je uspořádána rozprašovací jednotka obsahující v prostoru spádu (46) proudu použitého formovacího písku tryskovou trubici (48).