CS216203B2 - Method of controlling the pull tension at winding up the material bands on the roll and device for performing the same - Google Patents

Description

Předmětem vynálezu je způsob řízení -- taliového· napětí u navíjecích zařízení a 'Zařízení k jeiho provádění. Týká se . zvláště . -řídicí soustavy tahového napětí u zařízení pro· navíjení plechu a podobně, s náhonem středním hřídelem, nebo jak tímto· náhonem, -tak povrchovým třecím náhonem.

Při navíjení pásu papíru, fólií z umělé hmoty, látek a podobně na navíjecí jádro· s náhonem středním hřídelem, tj. při výrobě svitků, spočívá obvykle užívaný způsob' ' v tom, že při navíjení je uspořádán diferenciální mechanismus, například hydraulický -'obvod nebo· převod pro vztah náhonů dotekového a navíjecího· válce.

V tomto případě se na základě principu diferenciálního mechanismů vyvíjí nedostatečný navíjecí kroutící moment, -na, úkor nepřímo · úměrného poklesu kroutícího -momentu po zvětšení navíjecího poloměru, zejména při zvětšení navíjecího- zatížení. ' Je to - v praktickém, použití značně neracionální. - Proto je k - dotekovému válci připojena - brzda - a přiváděný kroutící moment -na -straně . dotekového válce - je řízen. Takto, je navíjení prováděno velmi pracně. POdle -toho. . není hodnota napětí působícího na - pás- navíjeného· materiálu během navíjení · sama o sobě .přímo - zpracovávanou veličinou. Nevýhoda tohoto -známého -stavu techniky spočívá v tom, že - je zapotřebí lidské práce, -opírající se o zrak a hmat -pracovníka, pro sledování stavu -navíjecího válce nebo - pohybujícího' se pásu -materiálu a . -ručního doteku na válec neb» pás. Poměrně přesný známý způsob byl použit u zařízení, u něhož ovládací . signály - a výstupní kroutící moment jsou přímo anebo- přibližně přímo závislé a které je spojeno -s -ovládacím zařízením přívodu kroutícího - momentu, -přičemž signál - zvětšení - navíjecího poloměru je- přímo použit jako· řídicí signál - ovládacího zařízení a jeho¹ meze jsou mechanicky - předem . -nastaveny, - takže navíjení probíhá - s teoreticky stálým napětím -aneb» s předem· nastaveným průběhem takového· . -napětí. V tomto případě - nastavení hodnot -napětí . lze pohotově . řídit seřizovačem, například měnitelným odporem na vnější řídicí desce a podobně. Ačkoliv je spád takového· -napětí nebo -snížení napětí . mezi počátečním a . konečným navíjením - nejdůležitější -hodnotou při tomto- způsobu navíjení, nelze -hc - měnit jinak než změnou mechanické vazby - mezi navíjecím poloměrem a čidlelm. Kromě - toho je .-signál pro· Ovládání kroutícího. - momentu '.-ovládacího· zařízení - použít - přímo· . jako signál zjišťující poloměr. - navíjení, takže - - hodnota - takového napětí působícího - na pás během navíjení není - o sobě faktorem, který -musí být -nevýhodně zpracováván.

Známé způsoby jsou — jak již bylo uvedeno — nevýhodné, . pokud jde o provozní vlastnosti a ovladatelnost. Navíc, v případě jejich použití například u převíječů kotoučů musí být prostředky sdružené s· ovládacím zařízením, a prostředky pro zjišťování' navíjecího poloměru a vyvíjení ovládacího signálu, jako’ je· měnitelný odpor, rozměrově poměrné velké a o velké kapacitě, připojeny k navíjecímu rameni. To^; vede k dalším nevýhodám a zvětšení konstrukce a snížení kvality provozních vlastností, ztížení údržby a kontroly.

Protože naopak navíjecí rameno musí být pokud možno· lehké, .aby bylo· možno citlivě seřídit přítlačný tlak · na navíjený svitek, lze tento· způsob těžko¹ všeobecně použít.

Úkolem vynálezu je vytvoření způsobu řízení takového napětí, u něhož by byla tahová napětí postupně snižována, na základě předem· určených vztahů při vzrůstu navíjecího poloměru svitku, aby bylo· lze· vyrábět svitky s dobrým vzhledem, o stejné tuhosti vnitřních a vnějších navinutých vrstev, neíx> aby tyto· bylo lze vhodně řídit utažením každé navíjené vrstvy.

Dalším úkolem vynálezu je vytvoření způsobu samočinného- ovládání navíjecího kroutícího momentu v závislosti· na snímání poloměru navíjeného svitku a navíjení· pásů při udržování takového napětí na vhodné hodnotě i· v případě, že nelze napětí· před navíjeným svitkem· · přímo· zjišťovat, a· konečně ovládání tahového napětí i v případě, že je nelze zpracovat jako přesnou hodnotu při povrchovém· třecím náhonu svitku.

Úkol byl podle vynálezu vyřešen návrhem· způsobu řízení tahovéhio 'napětí při . navíjení · pásů materiálu na ' svitky, při němž . se plynule · snímá · navíjecí · poloměr svitku a. hnací moment - · svitku se řídí · v . závislosti na jeho poloměru, ' - přičemž · se hodnota · tahové · síly ' počítá v ' počítači· · z hodnoty snímaného . signálu ^: odpovídajícího · snímanému . ·.-poloměru . navíjeného ' svitku . podle předem stanovené . rovnice, vypočítaná hodnota, se násobí · hodnotou ·. signálu -snímaného· · poloměru, načež se · · hnací moment · svitku nastavuje . v · · závislosti' ·'na ·'hodnotě ·· získaného součinu. ' :. .

K '.provádění · způsobu · podle ·· vynálezu' ' bylo· navrženo· ' zařízení ' s navíjecím . vřetenem·· a' je-.: ho '.náhonem . ' a · snímačem okamžitého 'navíjeného · poloměru svitku, jehož navíjecí hřídel je' uspořádán, na. volném konci kyvného· ramene ve styku· s protivřetenem a skupinou válců pro přivádění pásu materiálu, přičemž na · suportu · zařízení .· je uspořádán elektrický snímač ·'' změny ' úhlové polohy · kyvného . ramene, navíjecí hřídel je poháněn přes ozubený převod a · řemenový první převod,· řemenový druhý převod, řemenový třetí převod od· elektromotoru, přičemž snímač je· pohaněn- řetězovým· čtvrtým převodem od . řemenového' prvního· převodu a jeho· · · výstup je spojen se ' · vstupem . srovnávací ovládací, jednotky, jejíž výstup je . spojen s ovládačem krouticího. momentu. , . . . .. .......

Podle vynálezu je tahové napětí ovládáno elektronicky, a to ovládáním jeho dvou složek, hodnoty tahového· napětí a' hodnoty gradientu ' tahového napětí, a kromě · toho lze přímo stanovit napětí a kroutící moment a tahové napětí ovládat prostým nastavením číselníku, čímž 'se dosahuje výhody dobrých' provozních vlastností a řízení tahového napětí, které · je během provozu stálé, je · snadné a přesné.

V případě rozřezávání několika užších' pásů různé šířky ze širokého přiváděného pásu a navíjení užších pásů jako jednotlivých' svitků, lze provádět samočinné ovládání tak, že nastavovací členy jednotlivých navíjených válců jsou nezávisle řízeny na· žádané vhodné hodnoty, což v případě tohoto provozu poskytuje výhodu snadného' seřizování tahového n^p^ětí.

Protože se z mechanické části zařízení Odvozuje elektrický signál, který je podroben logickému ovládání zvnějšku ovládacím zařízením, přičemž výsledný řídící signál je opět veden do mechanicky pracující části zařízení, spočívá 'další výhoda vynálezu v tom, že mechanickou část lze vytvořit jednoduchou, malou 'a· lze ji snadno· udržovat a· kontrolovat.

Vynález bude dále popsán na příkladu provedení, ve vztahu k připojeným výkresům·, na nichž značí:

obr. 1 základní blokové schéma zařízení podle vynálezu, •· obr. 2 · blokové schéma zařízení s · použitím analogové regulační · sousta vy, obr. 3 blokové schéma provedení s použitím · · · hybridní analogové číslicové regulační soustavy, obr. · '4 diagram průběhu tahového napětí v' závislosti na navíjecím poloměru, obr.' 5 · ·'diagram. ·' průběhu 'navíjecího· kroutícího momentu · v ' závislosti na navíjecím · poloměrů; ..·:

olbr. 6A, 6B, 6C''diagramy průběhu tahového .' · · napětí v závislosti . na navíjecím poloměru · při ' různém· gradientu napětí, obr. · ' 7 · ' bokorys · navíje^cíh^o· '' zařízení podle vynálezu,

Obr; fy: 9 · bokorys a půdorys.' navíjecího zařízění-.poiháněného. · společným· hřídelem, • obr. ' 10· ' zvětšený · ' částečný řez rovinou X— —X zařízením z obr. 8 a .

- obr. 11 bokorys· navíjecího zařízení s ' třectenáhonem: · Na.obir. 1 ''je ''znázorněno základní blokové schéma . zařízení · podle · vynálezu, které sestává z 'nastavovací jednotky . 10, na . jejíž první vstup 103 - - se ' přivádí signál Fo - tažné síly při prvním’: závitu . · · a . . . na jejíž · · · · druhý vstup 104 se · přivádí ·'signál · poměrné změny. β tažné síly. Výstup ·' 105 . -nastavovací jednotky 10 je spojen s . prvním vstupem 111 --srovnávacího· · obvodu 11, - .jehož druhý, vstup· 112 je · propojen· s’výstupem snímače.. 15 poloměru. K . výstupu 113 srovnávacího obvodu 11 je. připojen vstup 124 zesilovače 12, -k' 'jehož · výstupu 125 je při216203 pojen řídicí vstup 132 regulátoru 13 kroutícího· momentu, který je spojen s navíjecím hřídelem 14, u kterého je uspořádán snímač 15 poloměru, což je v blokovém schématu na obr. 1 znázorněno^ jako propojení navíjecího hřídele 14 se snímačem 15 poloměru. Srovnávací obvod 11 jé navíc opatřen výstupem! 114 signálu F tažné síly a zesilovač 12 je opatřen výstupem 126 signálu I к г outic ího m omen t u.

Blok znázorněný čárkovaně na obr. 3 je samočinnou nastavovací jednotkou, myšlenou jako automatický ovládací prostředek mechanického zařízení doprovázejícího změnu snímané šířky pásu. Obvykle je úroveň snímané hladiny dána, jako podmínka úměirná snímané šířce. To, že se hladina, napětí nenastavuje ručně obsluhou zařízení, nýbrž samočinně, je velmi výhodné pro snížení vynaložené práce a usnadnění automatizace.

Podle vynálezu je navíjecí kroutící moment ovládán tím, že se použije signál snímající navíjecí poloměr svitku použije к výpočtu podle teoretické rovnice a že takto získaná hodnota tahového napětí je srovnávána s hodnotou tahového napětí dříve nastavenou. Použije se teoretická rovnice:

F = Fo (1 — beta

R — Rmiin

Rmax —- Rmin delta) v níž značí:

R navíjecí poloměr svítku (imm·).,

Rmin navíjecí poloměr svitku na počátku navíjení (mm),

Rmax navíjecí poloměr svitku na konci navíjení (mm),

Fo hodnota tahového napětí nia počátku navíjení (Ikg/cm), beta (Fo — Fl) Fo (F1 značí hodnotu tahového napětí při maximálním poloměru navíjeného svítku) koeficient gradientu tahového napětí mezi počátkem· a koncem navíjení, delta jakékoliv racionální kladné číslo například 1/2, 1 a 2.

Charakteristická křivka průběhu vztahu mezi navíjecím poloměrem a tahovým napětím: ovládaným na základě teoretické rovnice je znázorněna na obr. 4, přičemž napětí postupně klesá z hodnoty Fo na hodnotu Fl v mezích navíjecího poloměru Rmin svitku na začátku navíjení a navíjecího poloměru Rmax svitku na konci navíjení.

В loko-vý diagr am analogové ho počítačového obvodu pro výpočet hodnoty tahového navíjecího napětí F ze signálu kteréhokoliv poloměru R svitku při užití uvedené teoretické rovnice, je znázorněn na obr. 2.

Na cibir. 2 je znázorněno blokové schéma konkrétního provedení zařízení z obr. 1 při použití analogové regulační soustavy.

Jednotlivé bloky z obr. 1 jsou nakresleny tak, že je patrný zdroj 101 požadované hodnoty Fo tahu a zdroj 102 požadované hodnoty poměrné změny β tahu, dále postup zpracování signálů Fo, β ve srovnávacím obvodu 11 a vnitřní zapojení zesilovače 12, rý sestává ze sériového zapojení integrátoru 127, tyristorového regulátoru 121 a spínacího obvodu 122, к niimž je ve zpětnovazební větvi připojen snímač 123 proudu. К výstupu zesilovače 12 je pak popsaným způsobem podle obr. 1 připojen regulátor 13 kroutícího molmentu a navíjecí hřídel 14, opatřený již popsaným snímačem 15 poloměru.

V případě, kdy počítací část a srovnávací ovládací část jsou číslicové, je počítací obvod vytvořen, jak je znázorněno na obr.

3. V těchto obvodech je konečným signálem ovládací signál kroutícího momentu FXR = = T.

Na obr. 3 je znázorněno hybridní provedení Zařízení z obr. 1. Analogové signály požadované hodnoty Fo tahu a požadované hodnoty poměrné změny β tahu se přivádějí na vstupy analogově digitálních převodníků 200, 201 v číslicové regulační soustavě 300, jejichž výstupy jsou připojeny ke vstupům multiplexeru 251. Pokud jsou signály Fo a β v číslicové formě, mohou být do multiplexeru 251 zavedeny přímo. Miltiplexer 251 je propojen s operační jednotkou 252, která je propojena s pamětí 254. Multiplexer 251 je dále spojen s digitálním analogovým převodníkem 202, к jehož výstupu je podle zapojení z Obr. 1 připojen zesilovač 12 a regulátor kroutícího momentu s připojeným navíjecím hřídelem 14, který je_; v podstatě podobně jako v předchozích provedeních opatřen snímačem 15 poloměru, jehož výstup je к mu ltiip 1 ex eru 251 _л při p oj en prostředni ctvím analogově digitálního převodníku 202. Číslicová regulační soustava 300 může dále obsahovat řídicí obvod 253, spojený s Operační jednotkou 252 a pamětí 254. Řídicí vistup řídicího Obvodu 253 je připojen к Výstupu externí řídicí jednotky 255, na jejíž vstup 256 se přivádí řídicí signál se znázorněným průběhem. Číslicové hodnoty signálu F tažné síly a signálu T kroutícího momentu lze odebírat přímoi z multiplexeru 251, a analogové formě lze tyto signály F, T odebírat z digitálně analogového převodníku 002.

V analogovém počítacím obvodu, znázorněném na obr. Z, signál vyslaný z části A počítacího obvodu představuje ihbdtnotu F tahového napětí při jakémkoliv navíjecím poloměru R a signál vyslaný z části В počítacího obvodu představuje kroutící moment T za týchž podmínek. Pokusně bylo ověřeno, že hodnota F tahového napětí a kroutící moment T probíhají podle charakteristik v závislosti na navíjecím poloměru R, znázorněném na obr. 6A a 5.

Charakteristiky znázorněné na. obr. 6A odpovídají případu, kdy je v teoretické rovnici delta rovno 1, koeficient beta je parametrem a navíjecí poloměr R je proměnný a kdy navíjecí napětí F je tak řízeno, že 'klesá postupně lineárně. OharakteriStiiky na obr. 6B odpovídají případu, kdy delta = 1/2, ' a charakter isliiky na ebr. 6C případu, kdy delta,'= =2. .

Na příkladu analogového operačního obvodu, znázorněného na. obr. 2, bude· vysvětleno srovnání ovládání předem nastaveného kroutícího· momentu T a skutečného- kroutícího momentu T‘. V příkladu je použit výstupní signál zesilovače jako signál ' 'zpětnovazební. Tento způsob není žádoucí, poněvadž není zpracováván, jako hodnota· skutečného kroutícího .momentu. Tuto okolnost lze překonat snímáním· hodnoty skutečného kroutícího momentu, vyvozovaného poháněcím Strcjem, měničem elektrických signálů a zpětnou vazbou snímaného· signálu, což však leží mimo předmět, vynálezu.

Na obr. 7 je znázorněn bokorys navíjecího zařízení, na němž je uplatněn podle vynálezu. Zařízení pracuje ·společně s náhonem středního hřídele a s třecím náhonem. Na supontu 18 je upraven hřídel 20, na němž je jedním koncem uloženo kyvné rameno 19. Po straně hřídele 20 je upraven snímač .. 21 pro zjišťování úhlu vychýlení ramene 19. Na· zadní straně ramene 19 je přiklidubena pístnice pneumatického válce· 22, uloženého na súportu 18. Na horním konci kyvného ramene 19. je uložen navíjecí hřídel 23 a ve střední části rámene· 19 je· upraven ovládač 24 kroutícího mOmetaltu.

Mezi navíjecím· hřídelem 23 a ovládačem 24 kroutícího momentu je ·první převod · 25, například klínovým· řemenem, a mezi ovládačem 24 kroutícího momentu a hřídelem 20 je druhý převod 26 a dále mezi hřídelem 20 a snímačem 21 je třetí převod 27, například článkovým, řetězem.

N.a obr. 7 je znázorněno· navíjení pásu 30 na. cívku 29, upevněnou na· navíjecím hřídeli 23 až do vzniku svitku 31 pomocí dotekového válce 28. Pás 30 je navíjen do svítku 31 třecím· náhonem pomocí dotekového válce 28 a kroutícím momentem· působícím na navíjecí hřídel 23 zla jeho řízení ovládačem 24 kroutícího momentu. Kyvné · rameno 19 kýve na hřídeli 20 v závislosti na růstu navíjecího poloměru svitku 31 a udržuje · tlakový styk mezi ním a dotekovým válcem 28 jako- stálý lehký přítlak pneumatickým · válcem 22 (lze uspořádat i válec hydraulický).

Dotekový válec 28 hladce vede pás 30 do polohy těsně před svitek 31 a zabraňuje přístupu vzduchu do něho. Hřídel ' 20 je hnacím hřídelem a přenáší hnací sílu druhým převodem 26 na vstup ovládače 24 kroutícího mbmentu. Zvětšování navíjecího poloměru vyrovnává úhlový výkyv ramene 19. Signál zjištěné hodnoty odpovídající vzrůstu frraavjieicfho poloměru, se vytváří vazbou ramene 19 s elektrickým· signálním měničem nebo detektorem 21, jímž je snímač, například velice přesným potenciometrem pro zpracování velmi slabých signálů třetího převodu 27, · který je velice jemný a· má 'stálý přesný převodový poměr.

Je výhodné, aby ovládač 24 kncuticíhu momentu měl charakteristiku vztahu mezi ovládacím signálem a výstupním kroutícím momentem · přímo nebo alespoň přibližně přímo závislou.

U 'vynálezu je výkon přenášen práškuvou magnetickou spojkou. Kromě toho lze· přímo ovládat výkon ' regulačního střídavého nebo stejnoměrného motoru (neznázorněno).

Jak již bylo vysvětleno, obr. 1 je schématem ovládací soustavy spočívající na zjištěné · hodnotě ' navíjecího poloměru.

Podle ovládací soustavy pouze při použití signálu R navíjecího poloměru zjištěné hodnoty navíjecího poloměru svitku vytvářejí řídicí signál, rozdíl mezi tahovým napětím vloženým · předem do nastavovací jednotky a uloženým- ve srovnávací ovládací 'jednotce.

Řídicí signál je zesílen zesilovačem v signál silový, potřebný k provozu ovládače 24 kroutícího ' momentu. Ovládání kroutícího momentu ovládačem 24 je působeno elektrickým silovým signálem a pohonem hřídele ·-23. ' Obr. 8 až 10¹ znázorňují navíječku rozřezaných pásů, u · níž navíjecí kr-oú-ticí moment· je přenášen společným hřídelem.

Obr. 8 je bokorysem a 'obr. 9 půdorysem zařízení. Pás· 30, přiváděný z ·odιVíjecíhci zařízení (neznázorněno· J, je veden vodicím- válcem 43 k rozpína-címu válci 44 proi vyhlazení a urovnání záhybů. Pás je dále veden přes dosedací válec 45 k drážkovému bubnu 46 a řemínkovému řezači 47 a plynule rozřezáván na pásy 41, 42 předem určené šířky. .

-Rozřezané pásy · jsou navíjeny na svitky 51, 52, 53, 54, jichž se dotýkají dotekové válce 48, 49. Svitky 51, 52, 53, 54 jsou navíjeny hřídeli 59, 60, 61, 62, uspořádanými napříč mezi čelními konci kyvných ramen 57a, 57b, 58a, 58b, uložených · 'otočně na opěrných hřídelích 55, 56 a Sledujících plynule zvětšování navíjecích poloměrů. To značí u příkladu provedení, že navíjený ' svitek 51 je nesen navíjecím hřídelem 59 a po obou stranách kyvnými rameny 57a, 57b.

Ostatní svitky 52, 53, 54 jsou nelseny stejně. U provedení, má-li pás· užšího- svitku velmi 'malou šířku, jako je 'tomu u svitku 52, lze například volit uspořádání, u něhož je navíjecí hřídel 61 uložen letmo jen v jediném rameni 76.

Dotekové válce 48, 49 a- příslušné svitky 51 jsou 'drženy v přeměřeném styku řízení přítlačných sil, vyvíjených neodvisle na příslušných kyvných ramenech 57a atd. Příslušná úprava · konstrukce mezi kyvnými rameny 57a la-td. a navíjecími hřídeli 59 atd. je jako příklad · znázorněna na obr. 10.

Navíjecí hřídel 59 ' (obr. 10) pronesení navíjeného svitku 53 je uložen na obou koncích v kyvných ramenech 57a, 57b. Po straně ramene 57a jsou upraveny prostředky pirio ovládání kroutícího momentu a prostředky pro zjišťování navíjecího poloměru. Opěrný -hřídel 55 kyvných ramen 57a, 57b je rovněž poháněn hřídelem· potřebným kroúticím momentem’. Na opěrném· hřídeli 55 je· na po21620 3 dělném реши 63 uložen střední převodový kroužek 64. Na jednom konci předního kroužku 64 je upraven převod 66 pro přenos kroutící ho momentu na vstupní stranu ovládače 65 kroutícího' momentu. Kyvné rameno 57a se volně otáčí na ložiskách 67 na vnějším obvodu středního převodového kroužku 64, neseném na rámu 68. Kyvné r.a!meno 57a může sledoval zvětšování navíjecího poloměru svitku 53. Kroutící moment řízený ovládačem 65 kroutícího momentu je přiváděn na navíjecí hřídel 59 řemenovým převodem' 69. Čidlo píro zjišťování navíjecího ρο1ο>měru svítku 53 je tak uspořádáno, že úhlový výkyv kyvného ramene 57a je přenášen spojovacími prostředky, například řetězovým převodem 70, velmi jemným a s velmi přesným převodovým poměrem, na elektrický signální měnič 71, například na. potenciometir.

Kyvné rameno 57b miá podobnou konstrukci jako kyvné rameno 57a a ne^:se na volném konci druhý konec volně se otáčejícího navíjecího hřídele 59, kromě prostředků pro řízení kroutícího momentu a zjišťování navíjecího* poloměru svitku 53.

Při provozu zařízení je nejprve přiváděn kroutící moment stálé hodnoty z opěrného hřídele 55, který je současně hřídelem hnacím, na střední převodový kroužek 64 a veden dále převodem 66 na vstupní stíránu ovládače 65 kroutícího momentu.

Dále je zjišťován signál navíjecího poloměru elektrickým' signálním měničem 71, následující srovnání tahového napětí s ním vytváří signál pro řízení ovládače 65 kroutícího momentu, který je tak ovládán. Pak se vytvoří kroutící moment na výstupní straně ovládače a je veden převodem 69 к navíjecímu hřídeli 59. Výsledkem tohoto Uspořádání je, že navíjený svitek 53 užšího pásu 41 je navíjen vhodným kroutícím momentem za vhodného tahového napětí. Ramena 73, 74 (obr. 9) neísou hřídel 62 svitku 54 širšího pásu.

Jak již bylo- uvedeno, tahové napětí je elektronicky ovládáno dvěma veličinami, hodnotou tahového napětí a hodnotou jeho gradientu.

Kromě toho lze stanovit přímo tahové napětí a kroutící moment a provádět ovládání napětí prostým nastavováním číselníku. V důsledku toho se dosáhne dobrých provozních vlastností a řízení stálého napětí je velmi přesné a snadné.

Na obr. 9 je znázorněn případ, kdy široký pás je iiozřezán na několik užších pásů. Za těchto podmínek lze podle vynálezu uspořádat nezávislé ovládání soustavy tahových napětí и příslušných válců. To však vede к zvětšení zařízení a tudíž nákladů se vzrůstem počtu ovládaných válců, přičemž se i údržba stroije stává složitější. V takovém případě je radno* použít násobné ovládací soustavy, běžně užívané и jednotlivých válců. Takovou soustavu lze poměrně snadno vytvořit použitím známých elektroinických ob10 vcdů, při použití analogového· nebo číslicového· způsobu.

Obr. 11 znázorňuje bokorys zařízení, и něhož je uplatněn předmět vynálezu и navíječky s rozřezávačkou pásu, se zvláštními náhony. Na pevném suportu 78 je upraven hřídel 80 pro uložení jednoho konce kyvného ramene 79. Stoanou hřídele 80 je snímač 81 pro zjišťování úhlu výkyvu kyvného ramene 79. Mezi kyvným ramenem 79 a suportem 78 je na zadní části kyvného rameně 79 uložen navíjecí hřídel. 83. Na přední částí supoiritu 78 je uložen ovládač 84 kroutícího mo*mentu. Mezi navíjecím hřídelem 83 a vloženým hřídelemi 85 je upraven ozubený převod 86 a mezi vloženým hřídelem 85 a hnacím hřídelem 80 je například řemenový převod 87. Další řemenový druhý převod 89 je mezi hřídeleim 88 ovládače 84 kroutícího· momentu a hnacím hřídelem 80. Řemenový třetí převod 92 je pak upraven mezi hřídelem 88 ovládače 84 a hřídelem 91 elektromotoru 90 a konečně je hnací hřídel 80 spojěn s!e snímačem 81 řetězovým čtvrtým převodem 93.

Po rozříznutí pásu 30 (obr. 11) je každý jeho díl navíjen navíjecím hřídelem 83 do svitku 94 dotekovým válcem 95.

Jak znázorněno, zařízení je uspořádáno' souměrně vůči dotekovému válci 95, a stejné části mají stejné vztahové značky.

Levá část zařízení, vyznačená plnými čarami (obr. 11), značí polohu na počátku navíjení, část vyznačená čerchovaně polohu na konci navíjení.

Plynule přiváděný pás 30 je veden přes vodicí válec 96. Po vyrovnání záhybů na rozpínacím válci 97 je rozřezáván na užší pásy předem stanovené šířky na drážkovém* bubnu 98 řemínkovým rozřezávaném 99.

Rozřezané pásy jsiou přiváděny do styku s dotekovým válcem 95 přes přiváděči válec 100 a jsou rozdělovány к jednotlivým cívkám' navíjecích hřídelů a dotýkají se přední a zadní strany dotekového válce 95.

Rozpínací válec 97, drážkový buben 98, přiváděči válec 100 a dotekový válec 95 jsou pohybově vázány a poháněny regulačním elektromotorem (neznázorněno). Každý navíjecí hřídel 83 je poháněn samostatně elektromotorem 90 a převody 92, 87, 89, 86. Protože je pás 30, v důsledku vedení drážkovým bubnem 98, za rozpínáním válcem. 97 ve tvaru S, vytváří se značná tření síla. Tím se vyrovnává nerovnoměrnost z přivádění vodicího válce 96 a zjišťuje plynulé navíjení. Pro vytvoření vhodného stálého lehkého tlaku mezi dotekovým válcem 95 a každými svitkem 94 je uspořádán pneumatický hydraulický válec 82. Vliv povrchového třecího, náhonu stykem dotekového válce 95 se svitky 54 lze zmírnit pro posílení náhonu středních navíjecích hřídelů 83.

Zjišťování navíjecího poloměru se provádí taik, že úhlový výkyv kyvného ramene 79 se přenáší na snímač 81, kterým je měnič elek216203 trického signálu, například potenciometr, řetězovým čtvrtým převodem 93. Signál ze snímače 81 se vede zpět do srovnávací ovládací jednotky 11, jak znázorněno na Obr. 1. Ovládací signál vytvořený srovnávací ovládací jednotkou 11 se vede do ovládače 84 kroutí cího momentu (obir. 11). Při provozu předmětu vynálezu je nutně uvážit vymezení mechanických ztrát a setrvačností, které jsou dány konstrukcí zařízení. К jejich odstranění lze použít běžné prostředky, přizpůsobené běžným podmínkám provozu zařízení.

Claims (2)

1. Způsob řízení tahového napětí při navíjení pásů materiálu na svitky, při němž se plynule snímá navíjecí poloměr svitku a hnací moment svitku se řídí v závislosti na jeho poloměru, vyznačený tím·, že hodnota tahové -síly se počítá v počítači z hodnoty snímaného signálu odpovídajícího snímanému poloměru navíjeného svitku podle předem stanovené rovnice, vypočítaná hodnota se násobí hodnotou signálu snímaného poloměru, načež se hnací moment svitku nastavuje v závislosti na hodnotě získaného součinu.

2. Zařízení к provádění způsobu podle bodu 1, s navíjecím vřetenem a jeho náhonem a snímačem okamžitého navíjeného poloměru svitku, jehož navíjecí hřídel je uspořá dán na volném konci kyvného ramene ve styku s protivřetenem a skupinou válců pro přivádění pásu materiálu, vyznačené tím, že' n'a suportu (78) zařízení je uspořádán elektrický snímač (81) změny úhlové polohy kyvného ramene (79), navíjecí hřídel (83) je poháněn přes ozubený převod (86) a řemenový první převod (87), řemenový druhý převod (89) a řemenový třetí převod (92.) od elektromotoru (90), přičemž snímač (81) je poháněn řetězovým čtvrtým převodem (93) od řemenového prvního převodu (87) a jeho výstup je spojen se vstupem srovnávací ovládací jednotky (Ί1), jejíž výstup je spojen s ovládačem (84) kroutícího momentu.