CS215840B1 - Zařízení k odbavování vývalků na chladicí lože - Google Patents

Abstract

Vynález se týká odbavování vývalků na chladicí lože, zejména při rozdílných rychlostech těchto vývalků a řeší snížení počátečního rozptylu konců těchto vývalků při odbavení a zastavení na chladicím loži. Podstata vynálezu záleží v tom, že měřidlo rychlosti se skládá z prvního snímače polohy spojeného se vstupem prvního vazebníku, a z druhého snímače polohy spojeného se vstupem druhého vazebníku, přičemž hladinový výstup prvního vazebníku je spojen s hladinovým řídicím vstupem hradla, impulsní výstup začátku druhého vazebníku je spojen jednak s impulsním řídicím vstupem hradla, a jednak se vstupem dekodéru, generátor Impulsů je spojen se vstupem hradla, výstup hradla je spojen se vstupem čítače, mnohonásobný výstup čítače je spojen s mnohonásobným vstupem dekodéru, a mnohonásobný výstup dekodéru je spojen s mnohonásobným vstupem předvolby čítače. Vynález se uplatňuje při řešení speciálních problémů automatického řízení ve válcovnách tam, kde je nutno kompenzovat vliv proměnné rychlosti vývalků na výslednou polohu na chladicím loži po odbavení a zastavení.

Description

Vynález se týká zařízení k odbavování vývalků na chladicí lože, zejména při rozdílných rychlostech těchto vývalků a řeší snížení počátečního rozptylu konců těchto vývalků při odbavení a zastavení na chladicím loži.

Při známém odbavování vývalků vzniká počáteční rozptyl konců těchto vývalků při zastavení na chladicím loži způsobený rozdílnými rychlostmi těchto vývalků před odbavením. Známé automatizované odbavování vývalků je založeno na snímání přechodu jednoho konce vývalku zvoleným místem na pohybové dráze vývalků, osazeným snímačem polohy.

Nevýhodou známého odbavování na chladící lože je vliv rozdílných rychlostí vývalků před odbavováním na počáteční rozptyl konců těchto vývalků po odbavení a zastavení na chladicím loži.

Tyto nevýhody odstraňuje zařízení k odbavování vývalků na chladicí lože podle vynálezu, složené z měřidla rychlosti spojeného s prvním vstupem řídicího členu, ze snímače polohy spojeného s druhým vstupem řídicího členu, kde řídicí člen je mnohonásobně obousměrně propojen s čítačem jehož podstata spočívá v tom, že měřidlo rychlosti se skládá z prvního snímače polohy spojeného se vstupem prvního vazebníku, a z druhého snímače polohy spojeného se vstupem druhého vazebníku, přičemž hladinový výstup prvního vazebníku je spojen s hladinovým řídicím vstupem hradla, impulsní výstup začátku druhého vazebníku je spojen jednak s impulsním řídicím vstupem hradla, a jednak se vstupem dekodéru, generátor Impulsů je spojen se vstupem hradla, výstup hradla je spojen se vstupem čítače, mnohonásobný výstup čítače je spojen s mnohonásobným vstupem dekodéru, a mnohonásobný výstup dekodéru je spojen s mnohonásobným vstupem předvolby čítače.

Předností zařízení k odbavování vývalků na chladící lože podle vynálezu je vyloučení vlivu skutečné rychlosti vývalků před odbavením na velikost počátečního rozptylu konců těchto vývalků při zastavení na chladicím loži.

Zařízení k odbavování vývalků na chladicí lože podle vynálezu je v příkladném provedení znázorněno na výkrese, kde obr. 1 znázorňuje uspořádání výběhového úseku válcovacího pořadí včetně jednotlivých vývalků' na chladicím loži, obr. 2 znázorňuje blokové schéma zařízení a obr. 3 znázorňuje konkrétní provedení tohoto zařízení.

Na obr. 1 je znázorněno válcovací pořadí 1, na které navazuje chladicí lože 2 prostřednictvím pohybové dráhy vývalků 3 osazené například hnanými válečky. Chladicí lože 2 je ohraničeno odbavovací částí 4 a odváděči částí 5.

Jednotlivý vývalek vychází z válcovacího pořadí 1 rychlostí ví ve směru Si, do odbavovací části 4 chladícího lože 2 vstupuje rychlostí V2, na chladicím loži se pohybuje příčně, například krokovými pohyby tohoto lože, ve směru S2, z odváděči části 5 postupuje skupinově ve směru S3 po odváděči dráze 6. Skutečná rychlost V2 vývalků před odbavením není konstantní a je závislá na proměnných parametrech válcování.

Chladící lože je krokového typu a skládá se ze soustavy drah a z pohyblivého roštu, který přemísťuje jednotlivé vývalky postupně v této soustavě drah směrem S2 k odváděči části 5.

Je znázorněn první soubor vývalků Hi, složený z jednotlivých vývalků 7, 8, 9, 10, v poloze po odbavení a zastavení na chladicím loži.

Je zřejmé, že různým hodnotám rychlostí vývalků před odbavením odpovídají různé brzdné dráhy a různé úrovně zastavení těchto vývalků 7, 8, 9, 10. Poloha vývalků 7 s relativně nejnlžší rychlostí v souboru Hi je nejblíž k úrovni místa odbavení, například druhého zvoleného místa B, poloha vývalků 10 s relativně největší rychlostí v tomto souboru Hj je nejdále vzhledem k úrovni tohoto místa odbavení, vztaženo na přední konce těchto vývalků a směr S3.

Tomuto počátečnímu rozptylu předních konců se zamezuje výběrem místa skutečného odbavení X z Intervalu odbavování P ohraničeného počátečním bodem C ve vzdálenosti c od druhého zvoleného místa B a koncovým bodem D ve vzdálenosti d od tohoto druhého zvoleného místa B na pohybové dráze vývalků 3 v podélném směru S1, S3. Tento výběr skutečného místa odbavení X pro konkrétní rychlost jednotlivého vývalků se provádí na základě změření této rychlosti a konkrétním přiřazením jednotlivého místa skutečného odbavení hodnotě této změřené rychlosti z celého souboru předem provedeného přiřazení jednotlivých míst skutečného odbavení jednotlivým rychlostem těchto vývalků.

Toto předem provedené přiřazení spočívá ve výpočetním, popřípadě empirickém stanovení optimálních hodnot vzdáleností x míst skutečného odbavení X od druhého zvoleného místa B.

Tak například pro konkrétní dispoziční řešení válcovny a pro konkrétní parametry válcování vychází skutečná rychlost vývalků před odbavením na chladicí lože v rozsahu 15 m/sec až 18 m/ /sec. Pro maximální skutečnou rychlost vývalků 18 m/sec vychází empiricky místo skutečného odbavení X příkladně ve vzdálenosti c = 2 m od druhého zvoleného místa B, tj. v počátečním bodě C intervalu odbavování P, pro minimální skutečnou rychlost vývalků 15 m/sec vychází empiricky místo skutečného odbavení X příkladně ve vzdálenosti d = 8 m od druhého zvoleného místa B, tj. v koncovém bodě D tohoto intervalu odbavování P.

Rozdíl hrzdných drah způsobený rozdíly hodnot skutečné rychlosti vývalků před odbavením se kompenzuje právě těmito rozdílnými místy skutečného odbavení.

, Při přibližně lineárním rozložení hodnot optimální vzdálenosti x místa skutečného odbavení X v závislosti na rychlosti vývalků před odbavením odpovídá rychlosti v rozmezí minimální a maximální hodnoty této rychlosti místo skutečného odbavení X v rozmezí intervalu odbavování.

Tak například hodnotě rychlosti vývalku před odbavením rovné 16 m/sec odpovídá optimální vzdálenost x místa skutečného odbavení X od druhého zvoleného místa B rovna 6 m.

Skutečné rychlost jednotlivého vývalku před odbavením se měří přímo pomocí měřidla rychlosti, popřípadě nepřímo jako časový úsek přechodu předního konce tohoto vývalku z prvního zvoleného místa A do druhého zvoleného místa B tak, že se předem stanoví konkrétní vzdálenost b těchto míst, například 12 m, a že se změří časový úsek přechodu předního konce tohoto vývalku touto vzdáleností b.

Pro změřený časový úsek rovný 0,8 sec vychází rychlost rovna 15 m/sec, pro změřený časový úsek rovný 0,66 sec vychází rychlost rovna 18 m/ /sec.

Praktické měření časového úseku přechodu předního konce vývalku vzdáleností b se uskutečňuje s výhodou pomocí čítače impulsů konstantní frekvence měřicích Impulsů přiváděných do tohoto čítače po dobu tohoto přechodu, tj. od časového okamžiku přechodu předního konce vývalku místem prvního snímače polohy Fí v prvním zvoleném místě A až do časového okamžiku přechodu tohoto předního konce místem druhého snímače F₂ ve druhém zvoleném místě B. Pro frekvenci měřicích impulsů rovnou 1 kHz odpovídá počtu 800 impulsů skutečná rychlost vývalku rovna 15 m/sec, počtu 666 Impulsů odpovídá skutečná rychlost vývalku rovna 18 m/ /sec. Počtu 800 impulsů odpovídá tedy optimální vzdálenost x místa skutečného odbavení X od druhého zvoleného místa B rovna 8 m, počtu 666 impulsů odpovídá optimální vzdálenost x místa skutečného odbavení X rovna 2 m.

Obdobně praktická realizace vzdáleností x míst skutečného odbavení X se uskutečňuje rozdílnou volbou časového zpoždění výstupního signálu druhého snímače polohy F₂ při přechodu předního konce jednotlivého vývalku druhým zvoleným místem B. Toto rozdílné časové zpoždění se s výhodou realizuje zejména při použití číslicové řídicí techniky čítáním impulsů a rozdílnou předvolbou počátečního nebo koncového stavu čítače. Přitom vliv proměnné rychlosti vývalků na toto časové zpoždění se zahrnuje již do předem provedeného, například empirického, přiřazení optimálních hodnot tohoto časového zpoždění hodnotám rychlosti vývalků před odbavením, například hodnotám počtu měřicích impulsů po dobu přechodu předního konce vývalku vzdálenosti b. Jedná se tedy o předem provedené přiřazení počtu měřicích impulsů tohoto časového zpoždění k počtu měřicích impulsů rychlosti vývalku před odbavením, vztaženo na skutečný rozsah těchto rychlostí, například od minimální hodnoty 15 m/sec po maximální hodnotu 18 m/sec, popřípadě rozsah celého intervalu odbavování P.

Tak například pro frekvenci měřicích impulsů tohoto časového zpoždění, vyjadřujícího vzdálenost x místa skutečného odbavení X od druhého zvoleného místa B rovnou 1 kHz, jedná se o následující přiřazení:

Počet měřicích impulsů Počet měřicích impulsů rychlosti vývalku: časového zpoždění:

800 impulsů 790 impulsů 780 impulsů 770 impulsů 760 impulsů 750 impulsů 740 impulsů 730 impulsů

Počet měřicích impulsů rychlosti vývalku:

720 impulsů 710 Impulsů 700 impulsů 690 impulsů 680 Impulsů 670 impulsů 666 impulsů

533 impulsů 501 impulsů 470 impulsů 438 impulsů 407 impulsů 375 impulsů 344 impulsů 312 impulsu

Počet měřicích impulsů časového zpoždění:

281 impulsů 249 impulsů 218 impulsů 186 impulsů 155 impulsů 123 impulsů 111 impulsů

Uvedené přiřazení se snadno automatizuje pomocí již zmíněných snímačů polohy a přídavného logického členu obsahujícího například dekodér a paměť pro přechodné uložení naměřené hodnoty počtu měřicích impulsů rychlostí vývalku, které prostřednictvím tohoto dekodéru zadávají příslušnou hodnotu předvolby do čítače impulsů časového zpoždění.

Na obr. 2 je měřidlo rychlosti M spojeno s prvním vstupem n řídicího členu R, snímač polohy F je spojen s druhým vstupem r₂ řídicího členu R. Řídicí člen R je několikanásobně obousměrně propojen s čítačem N. Výstup Z čítače N je pak spojen s ovládacím členem odbavovacího zařízení.

Na obr. 3 je znázorněno zapojení pro nepřímé měření vstupní rychlosti v₂ vývalku do chladicího lože před odbavením a konkrétní zapojení řídicího členu R a čítače N.

První snímač polohy Fí umístěný v prvním zvoleném místě A je spojen s prvním vazebníkem Wi, druhý snímač polohy F₂ umístěný v druhém zvoleném místě B je spojen s druhým vazebníkem W₂.

Jako vazebník Wi, W₂ se uvažuje vstupní zesilovač k převedení výstupního signálu snímače polohy Fí F₂ do jednotné logické úrovně, s univerzálními výstupy, tj. impulsním výstupem začátku ¹Wi, ¹W2, s hladinovým výstupem °Wi, °W2, a s impulsním výstupem konce ²Wi, ²W2.

Funkce vazebníku je taková, že na impulsním výstupu začátku vzniká impulsní signál v časovém okamžiku přechodu předního konce vývalku místem připojeného snímače polohy, na hladinovém výstupu vzniká hladinový signál po dobu přechodu vývalku místem připojeného snímače polohy, a na impulsním výstupu konce vzniká impulsní signál v časovém okamžiku přechodu zadního konce místem připojeného snímače polohy.

Je znázorněn generátor Impulsů G s konstantní frekvencí, spojený se vstupem h hradla H. Výstup hradla H je spojen se vstupem n čítače N. Hladinový řídicí vstup Hi hradla H je spojen s hladinovým výstupem °Wi prvního vazebníku Wi. Impulsní řídicí vstup H2 hradla H je spojen s impulsním výstupem začátku W2 druhého vazebníku W2.

Funkce hradla H je taková, že přítomnost signálu na hladinovém řídicím vstupu H1 hradla H způsobuje otevřený stav tohoto hradla a přítomnost signálu na impulsním řídicím vstupu H2 hradla H způsobuje uzavřený stav tohoto hradla po dobu působení příslušného signálu.

Čítač N je mnohonásobně a obousměrně propojen s dekodérem K, například v počtu bitů tototo čítače.

Stav čítače přechází ná mnohonásobný vstup dekodéru K, který přiřazuje tomuto stavu výstupní kód podle předem stanovené předvolby. Tento výstupní kód přechází zpětně jako předvolba na mnohonásobný vstup čítače N.

Vstup dekodéru K je spojen s impulsním výstupem začátku ¹W₂ druhého vazebníkuW2.

Funkce zapojení podle obr. 3 jako celku je taková, že v časovém okamžiku přechodu předního konce vývalku místem prvního snímače polohy F1 a v dalším vzniká na hladinovém výstupu °Wi prvního vazebníku W1 hladinový signál, tento přechází na hladinový řídicí vstup H1 hradla H a otevírá průchod tohoto hradla H. Impulsy přecházejí z generátoru impulsů G přes hradlo H do čítače N. V časovém okamžiku přechodu tohoto předního konce vývalku místem druhého snímače polohy F2 vzniká na impulsním výstupu W2 druhého vazebníku W2 impulsní signál, který přechází na impulsní řídicí vstup H2 hradla H a po dobu svého působení zahrazuje toto hradlo H. Zároveň přechází na vstup k dekodéru K a způsobuje přenos stavu

Claims (3)

1. Zařízení k odbavování vývalků na chladicí lože složené z měřidla rychlosti spojeného s prvním vstupem řídicího členu, ze snímače polohy spojeného s druhým vstupem řídicího členu, kde řídicí člen je mnohonásobně obousměrně propojen s čítačem, vyznačené tím, že měřidlo rychlosti (M) se skládá z prvního snímače polohy (F1) spojeného se vstupem prvního vazebníku (Wi) a z druhého snímače polohy (F2), spojeného se vstupem druhého vazebníku (W2), přičemž hladinový výstup (°Wi) prvního vazebníku (W1) je spojen s hladinovým řídicím vstupem (H¹) hradla (H), impulsní výstup začátku (¹W2) druhého vazebníku (W2) je spojen jednak s impulsním řídicím vstupem (řř₂) hradla (H), a jednak se vstupem (k) dekodéru (K), generáčítače N do tohoto dekodéru K. Na mnohonásob. ném výstupu dekodéru K vzniká výstupní kód podle zmíněné předem provedené předvolby.

- Tak například při načítání počtu 710 měřicích impulsů rychlosti vývalku přechází podle předem provedeného přiřazení, podle dříve uvedené tabulky, 10. řádek, kód 249, který přechází z mnohonásobného výstupu dekodéru na mnohonásobný vstup čítače N jako předvolba. Při dalším načítání počtu 249 impulsů vzniká stav zaplnění čítače N a na výstupu Z se objevuje signál vyhodnocení, sloužící pro spuštění odbavovacího mechanismu vývalku na chladicí lože. Výsledkem je druhý soubor vývalků H2 složený z jednotlivých vývalků 11, 12, 13, 14, s jednotnou úrovní předních konců po odbavení a zastavení.

Na obr. 3 je déle znázorněno doplňující spojení impulsního výstupu začátku ¹Wi prvního vazebníku W1 s nulovacím vstupem n₀ čítače N. Význam tohoto spojení spočívá v kontrolním vynulování čítače N před odbavením jednotlivého vývalku.

Modifikace zapojení podle obr. 3 je taková, že nulovací vstup n₀ čítače N je spojen s impulsním výstupem ’W2 druhého vazebníku W2. Z uvedeného spojení plyne nulování čítače N v časovém okamžiku přechodu předního konce vývalku místem druhého snímače polohy F2.

Další modifikace spočívá v oblastí samotného kódu. Tak například při dříve uvedeném načítání 710 měřicích impulsů rychlosti vývalku se tomuto číslu přiřazuje počet 249 měřicích impulsů časového zpoždění, a na mnohonásobný výstup dekodéru K přechází kód 959 rovný součtu 710+ +249 Impulsů. Čítač N se v časovém okamžiku přechodu předního konce vývalku místem druhého snímače F2 nenuluje, pouze se přenáší jeho stav do dekodéru a výsledný kód 959 přechází na mnohonásobný vstup jako předvolba.

Zařízení k odbavování vývalků na chladicí lože podle vynálezu se uplatňuje při řešení speciálních problémů automatického řízení ve válcovnách tam, kde je nutno kompenzovat vliv proměnné rychlosti vývalku na výslednou' polohu na chladicím loži po odbavení a zastavení.

YNÁLEZU tor impulsů (G) je spojen se vstupem (h) hradla (H), výstup hradla (H) je spojen se vstupem (n) čítače (N), mnohonásobný výstup čítače (N) je spojen s mnohonásobným vstupem dekodéru (K), a mnohonásobný výstup dekodéru (K) je spojen s mnohonásobným vstupem předvolby čítače (NJ.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že impulsní výstup začátku (’Wi) prvního vazebníku (Wi) je spojen s nulovacím vstupem (no) čítače (N). '

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že impulsní výstup začátku (¹W₂) druhého vazebníku (W₂) je spojen s nulovacím vstupem (no) čítače (N).