CS215191B1 - Kloubový sloup se dvěma rovnoběžnými dříky - Google Patents

Abstract

U ocelových konstrukcí průmyslových hal s jeřábovou dopravou je často vhodné, někdy také nutné /poddolované území/, užít jako součást příčné vazby kloubový sloup. Účelem vynálezu je návrh kloubového sloupu, u kterého jsou svislé síly od střechy a jeřábové dráhy, působící v určitém odstupu, přeneseny pouze osovými silami ve dvou rovnoběžných dřících _1_ a 2 přímo do betonové patky bez přídavných ohybových momentů. Současně musí konstrukce sloupu umožnit volné natočení konce sloupu vůči betonové patce. Uvedeného účelu se dosáhne tím, že se k hlavnímu dříku _1_ připojí pod jeřábovou dráhou převázkou 3^ horní konec pomocného dříku £ pomocí dvou kloubových spojů K a spodní konce hlavního dříku 1 a pomocného dříku 2^ se spojí kotevní převázkou £ také dvěma kloubovými spoji K.

Description

Vynález se týká ocelové konstrukce kloubového sloupu, který je používán jako souíást nosného systému průmyslové haly s jeřábovou dopravou. U kloubového sloupu se řeší konstrukční uspořádání, při kterém je spodní část sloupu pod jeřábovou dráhou rozšířena připojením dalšího rovnoběžného dříku.

V současné době jsou nejčastěji užívány dva typy kloubových sloupů. U prvního typu tvoří konstrukci sloupu ohybově tuhý dřík, kloubově spojený s vazníkem střechy a betonovou patkou. Jeřábová dráha je uložena na konzole vetknuté v požadované výšce do tohoto dříku. U druhého typu kloubového sloupu přechází ohybově tuhý dřík pod jeřábovou dráhou do rozšířené spodní části sloupu, která může být navržena příhradová nebo plnostěnná, Spodní část tohoto sloupu je stažena do špičky, která je vsunuta do kloubového ložiska.

U obou typů těchto sloupů vznikají od střídavého zatěžování jeřábové dráhy svislými silami přídavné ohybové momenty, které jsou zčásti zachyceny ohybovou tuhostí kloubového sloupu a zčásti ohybovou tuhostí dalšího prvku příčné vazby haly - vetknutého sloupu. Pro zachycení svislého zatížení od jeřábové dráhy je tedy potřeba značné množství přetvářné práce, podpora jeřábové dráhy je proto poddajná. V důsledku poddajnosti podpory dochází k natáčení hlavního nosníku jeřábové dráhy, což způsobuje nerovnoměrné sjíždění kolejnice. Další nevýhodou je vnášení dynamického zatížení do nosných prvků ocelové konstrukce a jejich spojů. Vnášení dynamického zatížení do střešní konstrukce může být příčinou narušení střešního pláště. U obou typů kloubových sloupů dochází při přenosu zatížení k náhlým změnám napětí v některých průřezech sloupu, a tím vzniká nebezpečí únavových lomů. Při montáži je nutno zajistit polohu těchto sloupů zvláštním opatřením.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny kloubovým sloupem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pod jeřábovou dráhou je k hlavnímu dříku připojen první převázkou konec rovnoběžně k němu postaveného pomocného dříku pomocí dvou kloubových spojů a spodní konce hlavního dříku a pomocného dříku jsou spojeny kotevní převázkou také pomocí dvou kloubových spojů.

Kloubové spojení obou rovnoběžných dříků představuje vlastně čtyřkloubový mechanismus, který umožňuje volné natáčení konce sloupu vůči betonové patce. Přitom svislé zatížení od střechy a jeřábové dráhy je zavedeno pouze prostřednictvím osových sil v dřících přímo do betonové patky, bez přídavných ohybových momentů. Podpora jeřábové dráhy je v tomto případě tuhá a nepřipouští natáčení hlavního nosníku jeřábové dráhy. Při užití tohoto kloubového sloupu je prakticky vyloučeno vnášení dynamického zatížení do střešní konstrukce, nebot v důsledku účinku jeřábového mostu jako spojovacího článku se boční síly od pojezdu jeřábu a kočky přenesou přímo do vetknutého sloupu. Další výhodou je plynulý přenos všech sil působících na sloup. Nedochází zde k náhlým změnám průřezů a napětí. Svislé zatížení od střechy a jeřábové dráhy je rozloženo na větší plochu betonové patky než u kloubových ložisek. Také výroba a montáž je u tohoto sloupu jednodušší. Je velmi snadné zajistit stabilitu tohoto sloupu při montáži. Vyloučením přídavných ohybových momentů vzniká rovněž úspora hmotnosti ocelové konstrukce sloupu a dalších prvků příčné vazby.

Na výkresech jsou znázorněny dva příklady provedení kloubových sloupů podle vynálezu, kde na obr. 1 je znázorněn kloubový sloup, který má kloubové spoje umístěny v průsečících os převázek s osami dříků, na obr. 2 je znázorněn tentýž sloup, u něhož jsou kloubové spoje u pomocného dříku posunuty na okraj převázek, na obr. 3 je znázorněna základní poloha sloupu, na obr. 4 je znázorněna poloha sloupu při horizontálním posuvu základu o hodnotu v_z, na obr.

je znázorněna poloha sloupu při natočení základu o úhel f, praktické provedení navrhovaného sloupu je naznačeno na obr. 6, na obr, 7 je znázorněn pohled ”P vyznačený na obr. 6 a na obr. 8 je zobrazen řez rovinou A-A vyznačený na obr. 6.

Hlavním nosným prvkem kloubového sloupu /obr. 1, obr. 2/ je ohybově tuhý hlavní dřík na jehož horní konec je uložen vazník nebo průvlak střešní konstrukce. K němu je pod jeřábovou dráhou připojen rovnoběžně k němu postavený pomocný dřík 2_, který je s hlavním dříkem _1_ spojen pod jeřábovou dráhou první převázkou 3. a na spodním konci kotevní převázkou 4 pomocí čtyř kloubových spojů K. Kloubové spojení obou dříků J_, 2^ umožňuje vzájemné natočení konce sloupu vůči betonové patce. Aby toto bylo možné, musí být také vodorovný nosník jeřábové dráhy podepřen do konzoly 5^, která je vetknutá do první převázky 3.

Kloubové spoje K převázek j3, £ s pomocným dříkem 2 je z praktických důvodů vhodné umístit na okraje převázek 3^, £ /obr. 2/. Praktické provedení těchto kloubových spojů je naznačeno na obr. 6 a obr. 7. K převázkám 3, 4 je přivařena pouze stojina pomocného dříku 2, pásnice

2151 91 jsou seříznuty tak, aby dosedaly v úzké ploše na obě převázky 3., 4/. Pro zvětšení délky liniového dosednutí pomocného dříku í_ na převázky 3_, 4. mohou být k němu přivařeny výztuhy z plechu /obr. 7/. Malá, zanedbatelná tuhost stojiny pomocného dříku 2. nebrání jeho natočení vůči převázkám 3· i·

Kloubové spojení převázek 2» í. s. hlavním dříkem _1_ je zajištěno otočným uložením čepu 2 do trubky 7_i která je přivařena k hlavnímu dříku £ /obr. 8/. Délka trubky je navržena tak, aby mezi převázkami 3_> í ⁸ pásnicemi hlavního dříku J_ byla- zaj ištšna minimální vůle. Matice, zajištující polohu Sepu jS> by měly být pojištěny proti otoSení bodovým svarem.

Z praktických důvodů je vhodnější zavést svislou sílu ze střechy do kotevní převázky 2 přes příčný hranol 2 přivařeny k převázce £, na něhož doaedá vhodně tvarovaný konec dříku j_· Skutečný bod otáčení vznikne v dotyku hlavního dříku a příčného hranolu 6_. Vzdálenost tohoto bodu od oay čepu 2 je ve srovnání s celkovou délkou sloupu velmi malá. Proto vodorovný posuv v úrovni čepu 2· vznikající při natáčení sloupu, je nepatrný a může být kompenzován vůlí mezi čepem 2 ^a trubkou T_. Tímto řešením odpadá nutnost dimenzovat čep 2 ^a další části kloubového spoje na poměrně velkou sílu od střechy. Čep 2 postačí v tomto případě dimenzovat pouze na účinky vodorovných sil.

Pro snížení vzpěrné délky pomocného dříku i_ ve směru menšího momentu setrvačnosti je naznačeno jeho spojeni s hlavním dříkem kloubově připojenou výztuhou 2 /obr. 6/.

Podobně, jako je naznačeno řešení kloubového sloupu u vnější řady průmyslové haly, lze provést také kloubový sloup střední řady. V tomto případě však budou kloubově připojeny pomocné dříky pod jeřábovými dráhami po obou stranách hlavního dříku.

čtyřkloubové připojeni pomocného dříku pod jeřábovou dráhou lze samozřejmě použít také v případě, kdy hlavní dřík tvoří stojku kloubového rámu.

Claims (1)

1. Kloubový sloup se dvěma rovnoběžnými dříky, které jaou spojeny dvěma převázkami, vyznačující se tím, že první převázkou /3/ pod jeřábovou dráhou je spojen horní konec pomocného dříku /2/ s hlavním dříkem /1/ pomocí dvou kloubových spojů /K/ a kotevní převázkou /4/ je spojen spodní konec hlavního dříku /1/ a pomocného dříku /2/ také dvěma kloubovými spoji /K/.

   8 výkresů