CS214867B2 - Method of making the fractions containing the condensed aromatic hydrocarbons as well as production of heavy pyrolysis resin - Google Patents

Method of making the fractions containing the condensed aromatic hydrocarbons as well as production of heavy pyrolysis resin Download PDF

Info

Publication number
CS214867B2
CS214867B2 CS370475A CS370475A CS214867B2 CS 214867 B2 CS214867 B2 CS 214867B2 CS 370475 A CS370475 A CS 370475A CS 370475 A CS370475 A CS 370475A CS 214867 B2 CS214867 B2 CS 214867B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
air
heavy pyrolysis
temperature
pyrolysis resin
oxidation
Prior art date
Application number
CS370475A
Other languages
English (en)
Inventor
Rezsoe Csikos
Peter Farkas
Antal Remenyi
Bela L Szenyi
Miklos B Csiszar
Original Assignee
Magyar Asvanyolaj Es Foeldgaz
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Magyar Asvanyolaj Es Foeldgaz filed Critical Magyar Asvanyolaj Es Foeldgaz
Publication of CS214867B2 publication Critical patent/CS214867B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C10PETROLEUM, GAS OR COKE INDUSTRIES; TECHNICAL GASES CONTAINING CARBON MONOXIDE; FUELS; LUBRICANTS; PEAT
    • C10GCRACKING HYDROCARBON OILS; PRODUCTION OF LIQUID HYDROCARBON MIXTURES, e.g. BY DESTRUCTIVE HYDROGENATION, OLIGOMERISATION, POLYMERISATION; RECOVERY OF HYDROCARBON OILS FROM OIL-SHALE, OIL-SAND, OR GASES; REFINING MIXTURES MAINLY CONSISTING OF HYDROCARBONS; REFORMING OF NAPHTHA; MINERAL WAXES
    • C10G27/00Refining of hydrocarbon oils in the absence of hydrogen, by oxidation
    • C10G27/04Refining of hydrocarbon oils in the absence of hydrogen, by oxidation with oxygen or compounds generating oxygen

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Production Of Liquid Hydrocarbon Mixture For Refining Petroleum (AREA)
  • Addition Polymer Or Copolymer, Post-Treatments, Or Chemical Modifications (AREA)
  • Separation, Recovery Or Treatment Of Waste Materials Containing Plastics (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu výroby frakcí obsahujících kondenzované aromatické uhlovodíky, jakož i výroby pyrolýzní pryskyřice z vedlejších produktů, vroucích nad 180 °C a tvořících se při tepelném štěpení uhlovodíků.
Při tepelném štěpení uhlovodíků vznikají kromě plynných produktů v závislosti na použitém postupu, na výchozí surovině >a na podmínkách tepelného štěpení i - značná množství kapalných vedlejších produktů.
;S růstem molekulové hmoty suroviny se může — v prvé řadě tvorbou frakcí o bodu varu nad 180 °C — výtěžek kapalného produktu zvýšit z 2—9 hmotových % až na 40 až 50 hmotových %. (J. G. Preiling, A. A. Simone, B. Ploix, A. B. Chesnoy: L‘Industrie du Pétrole en Europe, Gazchimie, No. 440, květen 1973, sír. 76).
Tyto· produkty obsahují cenné základní suroviny pro chemický průmysl, jako olefiny, diolefiny a aromatické uhlovodíky. Získávání a zhodnocení těchto složek z produktů o bodu varu 180 °C je již vyřešeno [Erdol und Kohle, 24 str. 318 až 329 (1971); Chem,. Ind. 25, str. 801 až 809 (1973)].
Pro zpracování frakcí o teplo-tě varu nad
1Й0 °C však nebyl dosud vypracován žádný průmyslově použitelný postup. Zpracování je ztíženo tím, že kromě cenných -aromatic2 kých uhlovodíků jsou ve zpracovávaném materiálu i nestálé nenasycené sloučeniny, z nichž při skladování nebo působením tepla vznikají polymerní produkty o· vysoké molekulové hmotnosti.
Obvyklý způsob odstraňování nenasycených sloučenin, hydrogenační rafinace, je omezen mírou, v jaké reagují kondenzované aromatické sloučeniny, poněvadž je nebezpečí, že během hydrogenace, potřebné k uspokojivému odstranění nenasycených sloučenin, se hydrogenační stupeň kondenzovaných aromatických sloučenin zvýší na více než 50 %. Proto· se musí, aby se získala původně obsažená množství a aby se snížila spotřeba vodíku, odstranit kondenzované aromatické uhlovodíky před hydrogenací nebo se rafinace musí provádět za velmi přesně definovaných podmínek, což však jednak zvyšuje počet potřebných stupňů při zpracování, jednak působí vzrůst nákladů.
Destilační zpracování je ztíženo pryskyřičnými látkami, již obsaženými v surovém materiálu, jakož i tvořícími se působením tepla (viz čs. patentový spis 147 6.21 a německý patentový spis 2 264 034). Vzhledem k těmto pryskyřičným látkám je třeba větších, více energie1 spotrebujících destilačních zařízení a je ztížen rovnoměrný provoz. Rovněž obtížné a zdlouhavé je čištění polymerací, při níž se předem nechají zpolymerovat složky překážející při zpracování a mající sklon к polymeraci, které se po zpolymerování oddělí filtrací od stabilních a cenných aromátů.
Vynález se opírá o poznatek, že při termické oxidaci vedlejších produktů o teplotě varu nad 180 °C, které se získají při tepelném štěpení uhlovodíků, vzniká frakce bohatá kondenzovanými aromatickými uhlovodíky a vhodná к bezprostřednímu dalšímu zpracování, jakož i látka obvykle tuhá při teplotě místnosti, tzv. těžká pyrolýzní pryskyřice.
Předmětem vynálezu je tedy způsob výro- ‘ by frakcí obsahujících kondenzované aromatické uhlovodíky, jakož í výroby těžké pyrolýzní pryskyřice z vedlejších produktů o teplotě varu nad 180 °C, které odpadají při tepelném štěpení uhlovodíků, který se vyznačuje tím, že se základní surovina předehřeje na teplotu 170 až 220 °C, oxiduje vzduchem, přiváděným v hmotnostním množství 0,05 až 1,5 dílu/h, po dobu 0,5 až 10 hodin při teplotě 180 až 300 °C a během oxidace se průběžně nebo občas odstraňuje z reakční směsi frakce složená z kondenzovaných aromatických uhlovodíků, jakož i těžká pyrolýzní pryskyřice destilací pomocí nosného plynu, s výhodou vzduchu, přičemž se vlastnosti frakce obsahující kondenzované aromáty a vlastnosti těžké pyrolýzní pryskyřice, jakož i vzájemný hmotnostní poměr obou těchto produktů ovládají teplotou při oxidaci, délkou trvání oxidace, množstvím použité základní suroviny a/nebo množství přiváděného vzduchu.
Podle vynálezu se základní surovina, předehřátá na teplotu 170 až 220 °C, a vzduch podle užitého reaktoru — přetržitě nebo plynule přivádějí do oxidačního reaktoru. Vzduch a surovina se spolu dokonale mísí, například tím, že se vzduch nechá probublávat základní surovinou. Tím se oxidace urychlí. Aromatická frakce se oddělí od těžké pyrolýzní pryskyřice destilací pomocí nosného plynu, s výhodou vzduchu.
Těžkou pyrolýzní pryskyřici tvoří pryskyřice původně již obsažená v základní surovině, jakož i póly měrní produkty tvořící se při oxidačním postupu. Tato pyrolýzní pryskyřice je hnědočervená až tmavohnědá hmota, která je dobře rozpustná v aromatických uhlovodících.
Sloučeniny tvořící těžkou pyrolýzní pryskyřici jsou většinou silně kondenzované kruhové sloučeniny (4 až 10 kruhů), to jest polycyklioké aromatické uhlovodíky, nemající delší souvislé řetězce uhlíkových atomů.
Fyzikálněchemické vlastnosti těžké pyrolýzní pryskyřice jsou podstatně ovlivněny trváním a teplotou oxidace, jakož i množstvím vzduchu. Při nepřetržitém způsobu provádění oxidace se mohou délka trvání oxidace a teplota, při které se oxidace provádí, jakož i množství vzduchu řídit rychlostí přivádění základní suroviny. Změny fyzikálněchemických vlastností se projevují obzvlášť zřetelně u bodu měknutí. Tyto údaje jsou obsaženy v tabulce 1.
Tabulka 1
Vliv provozních parametrů na teplotu měknutí těžké pyrolýzní pryskyřice (metoda — kroužek kulička)
Reakční doba: 60 minut Reakční teplota: 220 °C Reakční teplota: 220 °C množství vzduchu 250 1/h . kg množství vzduchu 250 1/h . kg reakční doba: 60 minut
reakční teplota reakční doba: bod měknutí množství teplota
teplota měknutí °C min. °C vzduchu 1/h. kg měknutí °C
180 20 30 45 150 44
200 51 60 63 250 63
220 63 90 68 500 79
250 94 120 77 750 99
270 100 180 88 1000 100
-Тл
Těžká pyrolýzní pryskyřice má své příznivé užitkové vlastnosti všestranné použití. Výhodné je, že pyrolýzní pryskyřice neobsahuje heteroatomy, jako je síra, kyslík nebo dusík, buď vůbec, nebo je obsahuje jen ve velmi malých množstvích a dále, že je snadno mísitelná s jinými polymerními látkami.
V tabulce II jsou uvedeny hlavní charakteristiky těžké pyrolýzní pryskyřice, získané při oxidačním zpracování způsobem podle vynálezu (reakční teplota 220 °C, reakční doba 190 min, množství vzduchu 250 1/h. • kg).
1,1779
453
1,7.10®
93,8
6,2
Tabulka 2
Hlavní charakteristiky těžké pyrolýzní pryskyřice
Te-plota měknutí, °C (metoda kroužek-kulička) hustota <d420 molekulová hmotnost (průměrná) viskozita při 94 °C, cP elementární analýza:
C % H % S % O % •rozdělení protonů nar-н nar-CH
X nR-ClI 2 -R
Пс
Rozdělení protonů bylo stanoveno na základě 'nukleárního· magnetického · resonančního spektra, molekulové hmotnosti nebo obsahu uhlíku.
Produktem, odděleným cd těžké pyrolýzní pryskyřice, je oxidovaná aromatická frakce, které je možno' použít k výrobě aromátů, neobsahujících síru buď vůbec, nebo jen ve velmi malém množství, k výrobě směsí aromátů (aromatické oleje různého bodu varu) jakcž i k výrobě sazí.
Výtěžek oxidované aromatické frakce činí v závislosti na vlastnostech výchozí suroviny a na podmínkách zpracování 20 až 60 hmot. °/o, vztaženo na výchozí surovinu. ' Složení destilátu se při dané 'surovině mění jen v úzkých mezích. V největším množství jsou vyrobitelnými složkami aromáty bez postranního řetězce nebo s krátkým nasyceným postranním řetězcem. Jejich podíl ve frakci může činit až 90—100 %. Výtěžek sloučenin majících nenasycený postranní řetězec je podstatně nižší, protože tyto termicky a vůči oxidaci nestabilní sloučeniny se při oxidativním zpracování mění na sloučeniny vysoké molekulové hmotnosti a přecházejí do těžké pyrolýzní pryskyřice.
V tabulce III jsou uvedeny vlastnosti výchozí suroviny vznikající při pyrolýze benz'nu, v tabulce IV pak vlastnosti aromatického· destilátu získaného oxidací této výchozí suroviny.
Jak již bylo· uvedeno, poměr frakce obsahující aromáty k těžké pyrolýzní pryskyřici lze upravovat změnou délky trvání oxidace, teploty při oxidaci a množstvím přiváděného vzduchu. Zvýší-li se teplota při dlskontinuální oxidaci o 50 až 70 °C, doba trvání oxidace na šesti až sedminásobek a množství vzduchu též na šesti až sedminásobek, je možno' zvýšit výtěžek destilátu o 35 až 45 %, zatímco výtěžek pryskyřice se o· 25 až 35 % sníží.
Poměr aromatické frakce k těžké pyrolýzní pryskyřici se při nepřetržitém způsobu může měnit i změnou rychlosti přivádění základní suroviny. Zvýší-li se rychlost přivádění základní suroviny na tři a třiapůlnásobek, zvýší se množství aromatické frakce o 60. až 70 %, zatímco .se množství těžké pyrolýzní pryskyřice sníží o 15 až 25 °/o.
Poměr aromatické frakce k těžké pyrolýzní pryskyřici je též možno měnit i současnou změnou teploty při oxidaci, množství vzduchu ' a rychlosti přivádění základní suroviny. Zvýší-li se teplota při oxidaci o 30 až 50 °C a množství vzduchu, vztažené na hmotnostní jednotku základní suroviny, na trojnásobek, avšak sníží-li se rychlost přivádění základní suroviny o 1/5 ' až 1/4, zvýší se množství aromatické frakce o 20 až 39 ' %, množství 'těžké pyrolýzní pryskyřice poklesne o 10 až 15 '%. ' i
Konečně se mohou měnit i vlastnosti těžké pyrolýzní pryskyřice změnou doby ' trvání oxidace, teploty při oxidaci a .množství vzduchu.
Z destilátu bohatého na kondenzované aromáty, vyrobeného způsobem podle vynálezu, je možno o- sobě známým způsobem získat jednotlivé kondenzované aromáty, například naftalen, moncmethylnaftalen, ' anthracen a ostatní kondenzované aromáty, ' jakož i aromatické oleje s různým destilačním rozmezím. Pro svůj vysoký korelační faktor je tato frakce vhodná i jako surovina k výrobě sazí.
Výhody způsobu podle vynálezu spočívají v tom, že se nestabilní, nenasycené sloučeniny za uvedených pracovních podmínek polymerují a stávají složkami těžké pyrolýzní pryskyřice, zatímco· nezpolymerované, stabilní aromatické sloučeniny · přecházejí do · destilátu · destilací pomocí nosného plynu, s · výhodou vzduchu.
Při chemických procesech, probíhajících v přítomnosti katalyzátorů nebo bez nich, se uvolňuje teplo; proto je potřeba energie při termické oxidaci podstatně nižší než při destllačním zpracování.
Další výhodou způsobu podle vynálezu je, že nezpolymerovaný produkt je možno snadno oddělit od vzniklé těžké pyro-lýzní pryskyřice a že se tento způsob při použití vhodného reaktoru může provádět jako postup v jediném stupni.
Způsob podle vynálezu k výrobě aromáty bohatých frakcí a k výrobě těžké pyrolýzní pryskyřice je 'blíže objasněn dále uvedenými příklady provedení. Charakteristické vlastnosti použité výchozí suroviny jsou uvedeny v tabulce 3.
Tabulka 3
Nejdůležitější parametry pyrolýzního oleje, získaného pyrolýzou benzinu (40 až 155 °C)
Skupinové složení benzinu hmot. ' % (40—155 °C), rovnořetězové nasycené uhlovodíky 37,2
aromáty 10,3
ostatní (izo- a cyklány) 52,5
pyrolýzní teplota (výstup z trubkové pece)
pyrolýzní olej 780 °C
hustota, dá20 1,0523
destilace podle Englera, °C
10 obj. % 183
50 obj. % 281
90 obj. %
koncová teplota varu/obj. % 306/66
složení podle složek, hmot. %
lehčí než naftalen 16
naftalen 10'
2-methylnaftalen 5
l-methyl;naftalen 4
dimethylnaftalen 4
difenyl a deriváty 3
fluoren a deriváty 6
fenanthren a deriváty 7
anthracen 1
jiné 44
Příklad 1
Do oxidačního reaktoru se samovolnou cirkulací a užitečným reakčním prostorem 2,5 m3 se nepřetržitě přivádí základní surovina, předehřátá v předehřívači na teplotu 210 °C, rychlostí 810 kg/h a vzduch rychlostí 55 Nm3/h. Průměrná doba setrvání výchozích látek v reaktoru je 3 hodiny 5 minut. Exotermní pochody, probíhající působením jemně rozptýleného vzduchu, způsobí v reaktoru zvýšení teploty na 255 °C. Vztaženo na použitou základní surovinu, odcházející z reaktoru oxidovaná aromatická frakce (40 procent), v podobě par unášených novým plynem, a těžká pyrolýzní pryskyřice (58 %) v podobě kapalné fáze.
Příklad 2
Do reaktoru se samovolnou cirkulací a užitečným reakčním objemem 2,5 m3 se nepřetržitě přivádí výchozí surovina, předehřátá na teplotu 200 °C, v množství 640 kg/h, zatímco vzduch v množství 77 Nm3/h. Exotermní reakcí se teplota v reaktoru zvýší na 270 °C. Průměrná doba setrvání výchozích látek v reaktoru je 3 hodiny 54 minuty. Vztaženo* na výchozí surovinu se získají 43 hmot. % aromatické frakce a 56 hmot. % těžké pyrolýzní pryskyřice.
Příklad 3
Nejprve se pracuje postupem jako v příkladu 2; po 100 hodinách provozu se pak přestane přidávat výchozí surovina, rychlost přivádění vzduchu se zvýší na 85 Nm3/h a při této rychlosti přivádění vzduchu se pracuje ještě 3 hodiny. Průměrná doba setrvání výchozích látek v reaktoru je 2 hodiny. Vztaženo na výchozí surovinu se získá 47 hmotnostních % těžké pyrolýzní pryskyřice, výtěžek aromatické frakce činí, včetně množství vzniklého na počátku postupem jako v příkladu 2, 51 hmot. % (8 % + 43 %).
Příklad 4
Výchozí surovina podle tabulky III se předehřeje na teplotu 195 °C a pak se nepřetržitě přivádí do· reaktoru se samovolnou cirkulací o užitečném reakčním objemu 2,5 1. Pomocí vnějšího topení — účelně elektrickou topnou spirálou, upravenou v plášti reaktoru — se reakční teplota udržuje na 245 °C. Rychlost přivádění výchozí suroviny se zvýší z 0,58 kg/h na 2,14 kg/h a současně se zvýší množství přiváděného' vzduchu, z 59 Nl/h na 67 Nl/h na 1 kg suroviny. Průměrná doba setrvání výchozích látek v reaktoru je zprvu 4 hodiny 8 minut, pak 1 hodinu 58 minut. Tím vzroste výtěžek aromatické frakce, vztažený na výchozí surovinu, z 23 na 38 hmotnostních %, zatímco výtěžek těžké pyrolýzní pryskyřice klesne ze 77 na 62 hmotnostních %.
Příklad 5
Do· reaktoru popsaného v příkladu 4 se nepřetržitě přivádí 1,04 kg/h základní suroviny, předehřáté na teplotu 198 CC. Na 1 kg základní suroviny se hodinově přivádí 67 N1 vzduchu. Teplota v reaktoru se zvýší z 245 °C na 260 °C. Průměrná doba setrvání výchozích látek v reaktoru je 2 hodiny 24 minuty. Tím se zvýší výtěžek aromatické frakce, vztažený na výchozí surovinu, ze 33 na 40,5 hmotnostního· %, zatímco výtěžek těžké pyrolýzní pryskyřice klesne ze 67 na 59,5 hmotnostního °/o.
Oxidované aromatické frakce, získané v příkladech 1 až 5, mají přibližně složení uvedené v tabulce 4.
Tabulka 4
Složení oxidovaných aromatických frakcí
Složka lehčí než nafta] en naftalen 2-methylnaftalen 1-methylnaftalen dimethylnaftalen difenyl a deriváty acenaften a deriváty fluoren a deriváty fenanthren a deriváty anthracen jiné hmotnostní %
Výtěžek oxidované aromatické frakce, vztaženo na výchozí surovinu: 49 hmot. °/o.
Výtěžek těžké pyro-lýzní pryskyřice, vztaženo na výchozí surovinu: 51 hmot. %.
Aromatická frakce, která neobsahuje složky mající sklon к tvorbě pryskyřice nebo· je obsahuje jen ve velmi malém m'nož.ství,_ je z hlediska dalšího· zpracování stabilní. Vzhledem k svému vysokému korelačnímu faktoru [nad 100) je vhodná jako výchozí surovina .pro· výrobu sazí. •Dále je možno z aromatické frakce vyrobit jednotlivé aromáty, neobsahující síru nebo obsahující jen velmi malé množství · síry, jako jsou naftalen, monomethylnaftalen, anthracen atd., · nebo · aromatické oleje s různým destilačním rozmezím.
Příklad 6
Do · přetržitě pracujícího· reaktoru o užitečném · reakčním objemu 0,5 1 se vnese 0,5 kg výchozí suroviny. Za různých pracovních parametrů se získají výtěžky produktů, vztažené na výchozí surovinu, způsobem uvedeným v tabulce 5.
Tabulka 5
Doba · trvání · reakce: · 60 minut množství vzduchu: 250 1/h teplota v ýtěžek °C arom. prysk.
Reakční teplota: 220 °C množství vzduchu: 250 1/h reakční výtěžek doba, min arom. prysk.
Reakční teplota: 220 °C doba trvání reakce: 60 min.
množství výtěžek vzduchu arom. prysk.
Vh
180 19 81 30 40 60 150 38 62
200 39 61 60 45 55 250 45 55
220 45 55 90 46 54 500 52 48
250 4,9 51 120 48 52 750 56 44
270 57 43 180 50 50 1000 58 42
(Výtěžky ve hmotnostních °/o) ny v tabulce 6, zatímco bod měknutí ' pyro-
lýzní pryskyřice získané podle příkladu 6 je
Vlastnosti těžkých pyrolýzních pryskyřic obsažen v tabulce 1.
získaných podle příkladů 1 až 3 jsou uvedeTabulka 6
Vlastnosti pyrolýzních pryskyřic vyrobenýchpodle. příkladů 1 až 3
příklad 1 příklad 2 příklad 3
teplota měknutí, °C 40 58 107
(maďarská norma 3253—69)
molekulová · hmotnost 370 41.0 530
penetrace při 25 °C, 0,1 mm 130 2 0
(maďarská norma 13162—60)
duktilita při 25 °C, cm přes 100 6 0
(maďarská norma 13161—70)
obsah asfaltenů, % 24 30 40
(maďarská norma 19984—69) ; Tyto produkty se mohou používat při výrobě pryže, barev a laků, jakož i syntetických hmot, d.ále v dřevařském průmyslu a v průmyslu stavebních hmot jakožto suroviny, plniva nebo pomocné látky. Z těžkých pyrolýzních pryskyřic s vyšším bodem měknutí je možno vyrobit koks chudý popelem a sírou, kterého je možno použít k výrobě elektrod.
Příklad 7
Do přetržitě pracujícího reaktoru o užitném reakčním objemu 0,5 1 se vnese 0,5 kg pyrolýzního oleje. Teplota reaktoru se za hodinu zvýší na · 250 °C, přičemž se do reakto ru přivádí vzduch v množství 18 Vh. Oxidační reakce se nechá probíhat při teplotě 250 °C a při rychlosti vzduchu 50 Nm3/h po 2 hodiny a pak při rychlosti vzduchu 100 Nm3/h po- 1 hodinu. Poté se teplota reaktoru zvýší na 300· °C a · oxidace se · provádí při stejné rychlosti vzduchu po dobu 40 minut. Pak se rychlost vzduchu zvýší na 12‘5 Nrn3/h a obsah reaktoru se pak dále oxiduje při teplotě 300 °C po dobu 1 hodiny. Vztaženo na výchozí · surovinu se získá 40,2 hmotnostního % těžké pyrolýzní pryskyřice, výtěžek aromatické frakce činí 54,4 hmotnostního %. Teplota měknutí pyrolýzní pryskyřice je 99 °C.

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    Způsob výroby frakcí obsahujících kondenzované aromatické uhlovodíky, jakož i výroby těžké pyrolýzní pryskyřice z vedlejších produktů o teplotě varu nad 180 °C, které odpadají při tepelném štěpení uhlovodíků, vyznačující se tím, že se základní surovina předehřeje na teplotu v rozmezí 170 až 220 °C, oxiduje vzduchem, přiváděným v hmotnostním množství 0,05 až 1,5 dílu/h, podobu 0,5 až 10 hodin při teplc-tě v rozmezí 180 až 300 °C a během oxidace se průběžně nebo občas odstraňuje z reakční směsi frak ce, složená z kondenzovaných aromatických uhlovodíků, jakož i těžká pyrolýzní pryskyřice destilací pomocí nosného plynu, .s výhodou vzduchu, přičemž se vlastnosti frakce obsahující kondenzované aromáty a vlastnosti těžké pyrolýzní pryskyřice, jakož i vzájemný hmotnostní poměr obou těchto produktů ovládají teplotou při oxidaci, délkou trvání oxidace, množstvím použité základní suroviny a/nebo množstvím přiváděného vzduchu.
CS370475A 1974-05-28 1975-05-27 Method of making the fractions containing the condensed aromatic hydrocarbons as well as production of heavy pyrolysis resin CS214867B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
HUMA002577 HU170032B (cs) 1974-05-28 1974-05-28

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS214867B2 true CS214867B2 (en) 1982-06-25

Family

ID=10998717

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS370475A CS214867B2 (en) 1974-05-28 1975-05-27 Method of making the fractions containing the condensed aromatic hydrocarbons as well as production of heavy pyrolysis resin

Country Status (10)

Country Link
JP (1) JPS5117995A (cs)
CS (1) CS214867B2 (cs)
DD (1) DD118894A5 (cs)
DE (1) DE2523796A1 (cs)
FR (1) FR2273045B1 (cs)
GB (1) GB1491976A (cs)
HU (1) HU170032B (cs)
NL (1) NL7506243A (cs)
PL (1) PL94767B1 (cs)
SU (2) SU632303A3 (cs)

Families Citing this family (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
HU174781B (hu) 1976-05-19 1980-03-28 Magyar Asvanyolaj Es Foeldgaz Antikorrozivnye izolirujuhhie vehhestva dlja metallov i betonov kotorye mozhno nanocit' na kholodu

Also Published As

Publication number Publication date
HU170032B (cs) 1977-03-28
FR2273045A1 (cs) 1975-12-26
DD118894A5 (cs) 1976-03-20
PL94767B1 (pl) 1977-08-31
JPS5117995A (ja) 1976-02-13
FR2273045B1 (cs) 1979-03-30
SU963473A3 (ru) 1982-09-30
SU632303A3 (ru) 1978-11-05
NL7506243A (nl) 1975-12-02
DE2523796A1 (de) 1976-01-08
GB1491976A (en) 1977-11-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US2814611A (en) Production of solid non-ionic surface active agents
US4374015A (en) Process for the liquefaction of coal
Dement’ev et al. Thermal depolymerization of polystyrene in highly aromatic hydrocarbon medium
US5087436A (en) Recovery of commercially valuable products from scrap tires
CN116419943A (zh) 用橡胶碎料制备树脂的方法
JPS6345438B2 (cs)
JPH08508520A (ja) 使用済みまたは廃プラスチックの加工方法
US3382084A (en) Asphalt binder pitch
US5229099A (en) Recovery of commercially valuable products from scrap tires
US3117921A (en) Production of hydrogen-enriched liquid fuels from coal
EP4139418A1 (en) Method and apparatus for producing hydrocarbons and use
CA1334433C (en) Recovery of commercially valuable products from scrap tires
US4171345A (en) Method of manufacture of reinforcing carbon black
US4521291A (en) Coal extraction
CS214867B2 (en) Method of making the fractions containing the condensed aromatic hydrocarbons as well as production of heavy pyrolysis resin
CA1068227A (en) Coal liquefaction
US3310484A (en) Thermal cracking in an oxygen free atmosphere
Takamoto et al. Effect of heterogeneous secondary pyrolysis reactions on the thermal decomposition of polyurethane scrap
US4409089A (en) Coal liquefaction and resid processing with lignin
US4465584A (en) Use of hydrogen sulfide to reduce the viscosity of bottoms streams produced in hydroconversion processes
AU2021354733A1 (en) Method for solvolysing tyres with recycling of a hydrocarbon fraction comprising aromatic compounds
US1921477A (en) Production of valuable hydrocarbons
DE19504595A1 (de) Verfahren zur gemeinsamen Hydrierung von kohlenwasserstoffhaltigen Gasen und Kondensaten
US3317623A (en) Polycyclic aromatics by two-stage hydrodealkylation
US4511456A (en) Process for continuous production of optically anisotropic pitch