Předložený vynález se ' týká fungicidního prostředku, který obsahuje jako účinnou složku derivát hydroxyalkyltriazolu.

Je již známo, že l-fenyl-2-triazolyl-l-ethanoly, které jsou substituovány ve fenylové části, mají dobré fungicidní vlastnosti · (srov. DOS 2 43;1 407). Jejich účinnost však není, zejména při nízkých aplikovaných množstvích a koncentracích, vždy zcela dostačující.

Nyní bylo zjištěno, že hydroxyalkyltriazoly obecného vzorce I v němž

Az znamená triazolylovou skupinu,

R znamená popřípadě jednou nebo několikrát halogenem substituovanou fenylovou skupinu,

R1 znamená popřípadě jednou nebo několikrát halogenem substituovanou fenylovou skupinu, m znamená číslo 0 nebo 1, a jejich fyziologicky snášitelné adiční soli s kyselinami mají dobré fungicidní vlastnosti a mohou se tudíž používat jako účinné složky fungicidních prostředků.

S překvapením vykazují hydroxyalkyltria zoly vzorce I použitelné podle vynálezu lepší fungicidní účinnost než substituované 1-fenyl-2-trlazolyl-l-ethanoly, které jsou známé ze stavu techniky, a které jsou po stránce chemické a co do účinku nejblíže příbuznými- sloučeninami. Látky použitelné podle vynálezu tak představují cenné obohacení stavu techniky.

Z hydroxyalkyltriazolů vzorce I použitelných podle vynálezu jsou výhodné ty, v nichž

Az znamená 1,2,4-triazol-l-ylovou ' skupinu nebo· l^,2,4-tria^z^ol-^4-ylovou skupinu,

R znamená fenylovou skupinu, která je popřípadě substituována jednou nebo- několikrát halogenem, zejména fluorem, chlorem a bromem,

R1 znamená popřípadě jednou ' nebo několikrát halogenem substituovanou fenylovou skupinu, přičemž jako halogeny přicházejí v úvahu zejména fluor, chlor nebo brom, m znamená číslo O nebo 1.

Zcela zvláště výhodné jsou ty sloučeniny obecného· vzorce I, v němž

Az má shora uvedený význam,

R znamená fenylovou skupinu, která je popřípadě jednou nebo dvakrát substituována chlorem nebo· fluorem, přičemž tyto substituenty mohou být stejné nebo rozdílné,

R¹ · znamená ' fenylovou skupinu, která je popřípadě jednou nebo dvakrát substituována chlorem, bromem nebo fluorem, m znamená číslo· 0 nebo 1.

Jednotlivě lze kromě· sloučenin uvedených v příkladech provedení uvést následující sloučeniny obecného vzorce I, přičemž Az znamená 1,2,4- popřípadě 1,3,4-tгiazoltltylovou skupinu

R1 OH CHt Az U> R	Ri	R* - M)-C-ICHL>^ OH.
1 Az	(1) m
ct -^-Ct			0
-©	4-<£)		0
ct			o

R1

ϋ činné látky a jejich adiční soli . s kyselinami podle vynálezu nebyly dosud . popsány. Tyto.' látky . a. jejich výroba jsou však popsány v . ' DOS 28 51 086 a DOS 28 51 116. - Uvedené sloučeniny se mohou. byrábět podle . postupů,které jsou tam popsány tím, že se

a) .- triazolylmethylfenylketony -obecného vzorce II v němž

R a m mají shora uvedený význam a

X znamená halogen, zejména chlor nebo brom, v přítomnosti rozpouštědla obvyklého pro- Grignardovu reakci, jako výhodně etheru, při -teplotách mezi asi 30- a asi 80 °C, nebo se

b) l-halogenalkylalkoholy obecného vzorce

IV

• C-CHjAz (ii) v -němž

Az - a R1 mají shora uvedený význam, uvádějí v reakci s Gri-gnardovou -sloučeninou obecného- vzorce III v -němž

R-(GH2)_ra-Mg-X (III),

R -a R1 -a -m mají shora uvedený význam a

Y znamená halogen, zejména chlor nebo brom, uvádějí v reakci s triazolem·, popřípadě v přítomnosti činidla vázajícího· kyselinu, jako například nadbytku triazolu, a popřípadě v přítomnosti inertního organického rozpouštědla, jako například acetonitrilu, při teplotách mezi 30 až 200 °C, výhodně při teplotě varu rozpouštědla. V mnoha případech se ukázalo výhodným používat triazoly ve formě jejich solí s alkalickými kovy, Jako soli sodné nebo draselné.

Účinné látky používané podle vynálezu, ve kterých m znamená 0, se mohou získat také podle dalšího postupu, který je popsán v DOS 29 12 288 tím, že se cj oxlrany obecného· vzorce V

(V) v němž

R a R1 mají shora uvedený význam, uvádějí v reakci s triazolem v přítomnosti 'alkoxidu alkalického· kovu, jako· například methoxidu sodného a. v přítomnosti inertního organického rozpouštědla, jako například dirnethylformamidu, při teplotách mezi 30^ a 100°c.

Triazolylmethylfenylketony vzorce II nejsou dosud známými sloučeninami. Tyto· sloučeniny se však dají vyrábět obecně obvyklým a známým způsobem tím, že se příslušné fenylacylhalogenidy (tj. deriváty a-halogenacetofenonu) uvádějí v reakci s triazolem v přítomnosti ředidla, jako například dimethylformamidu, a v přítomnost činidla vázajícího kyselinu, jako' zejména nadbytku triazolu, při teplotách mezi 20 a 80 °C.

Grignardovy sloučeniny vzorce III jsou obecně známými sloučeninami organické chemie.

1-HalogenylalkylaIkoholy vzorce IV nebyly dosud známé. Tyto sloučeniny se však dají vyrábět obecně obvyklým· a známým způsobem tím, že se odpovídající fenacylhalogenidy uvádějí v reakci s Grignardovými sloučeninami vzorce III podle varianty postupu a).

Oxirany vzorce V nebyly dosud ještě známé. Také tyto sloučeniny jsou předmětem zmíněného· spisu DOS 29 12 288 a mohou se získat tím, že se odpovídající ketony uvádějí v reakci bud s dimethyloxasulfoniummethylidem o sobě známým způsobem v přítomnosti ředidla, jako například 0imethylsulfoxidu, pří teplotách mezi 20 a 80'^OlC. Dále je možno· nechat reagovat odpovídající ketony s trimethylsulfαniummetllylsulfátem o· sobě známým způsobem v přítomnosti dvoufázového· systému a popřípadě v přítomnosti ka talyzátoru fázového přenosu při teplotách mezi 0· a 10O°C.

Pro· výrobu adičních solí sloučenin vzorce'· I s kyselinami přicházejí v úvahu všechny fyziologicky použitelné kyseliny. K těm náleží výhodně halogenovodíkové kyseliny, jako· .například chlorovodíková kyselina a bromovcdíková kyselina, zejména chlorovodíková kyselina, dále fosforečná kyselina, dusičná kyselina, sírová kyselina, jednosytné a dvojsytné karboxylové kyseliny a hydroxykarboxylové kyseliny, jako například octová kyselina, maleinová kyselina, jantarová kyselina, fumarová kyselina, vinná kyselina, citróiniová kyselina', salicylová kyselina, sorbová kyselina, mléčná kyselina, jakož i sulfonové kyseliny, jako například p-toluensulfonová kyselina a 1,5-na.ftalendisulfonová kyselina.

Soli sloučenin vzorce I se mohou získávat jednoduchým způsobem podle obvyklých metod pro tvorbu solí, například rozpuštěním sloučeniny vzorce I ve vhodném inertním rozpouštědle· a přidáním kyseliny, například chlorovodíkové kyseliny a tyto soli se známým způsobem izolují, například odfiltrováním a popřípadě se čistí promýváhím inertním organickým rozpouštědlem.

Účinné látky podle vynálezu mají silný mikrαbici0ní účinek a mohou . se používat pro praktické účely k potírání nežádoucích mikroorganismů. Účinné látky jsou vhodné jako prostředky k ochraně rostlin.

Fungicidní prostředky se při ochraně rostlin používají k potírání hub z tříd Plasmodiophoromycel^es^, Oomycetes, Chytridiomycetes, Zygornycetes, Ascomycetes, Basidiomycetes, Deuteromycetes.

Dobrá snášenlivost účinných látek podle vynálezu rostlinami v koncentracích nutných k potírání chorob ' rostlin dovoluje ošetření nadzemních částí rostlin, rostlin a osiva, jakož i půdy.

Jako prostředky k ochraně rostlin se mohou účinné látky podle vynálezu se zvláště dobrým úspěchem používat k potírání hub druhů Pcdosphaera, Uromyces a Erysiphe, jako proti původci padlí jabloňového (Po0αsphaera leucotricha), původci rzi fazolové (Uromyces phaseoli) a proti původci padlí okurkového· (Erysiphe cichoraceairum·}. Dobré výsledky se dosahují také při potírání chorob obilovin, jako rzi obilovin.

V určitých aplikovaných · množstvích vykazují účinné látky podle vynálezu také dobrý účinek projevující se regulací růstu rostlin.

Účinné látky se mohou převádět na obvyklé prostředky, jako jsou roztoky, emulze, suspenze, prášky, pěny, pasty, granuláty, aerosoly, přírodní a syntetické látky impregnované účinnými látkami, malé částice obalené polymerními látkami a obalovací hmoty pro osivo, dále na prostředky se zápalnými přísadami, jako jsou kouřové spirály apod. jakož i na prostředky ve formě koncentrátů účinné látky pro rozptyl mlhou za studená nebo za tepla.

Tyto prostředky se připravují známým způsobem, například smísením účinné látky s plnidly, tedy kapalnými rozpouštědly, zkapalněnými plyny nacházejícími se pod tlakem a/nebo¹ pevnými nosnými látkami, popřípadě za použití povrchově aktivních činidel, tedy emulgátorů a/nebo dispergátorů a/nebo zpěňovacích činidel. V případě použití vody jako plnidla je možno jako pomocná rozpouštědla používat například také orgahická rozpouštědla. Jako· kapalná rozpouštědla přicházejí v úvahu v podstatě: aromáty, jako xylen, toluen nebo alkylnaftaleny, chlorované aromáty nebe· chlorované alifatické uhlovodíky, jako chlorbenzeny, chlorethyleny nebe· methylenchlorid, alifatické uhlovoH díky, Jako cyklohexan nebo parafiny, například ropné frakce, alkoholy, jako butanol nebo, glykol, jakož i jejich ethery a estery, dále ketony, jako aceton, methylethylketon, methylisobutylketon nebo cyklohexahon, silně polární rozpouštědla, jako dimethylfoTmamid a dimethylsulfoxid, jakož i voda. Zkapalněnými plynnými plnidly nebo nosnými látkami se míní takové kapaliny, které jsou za normální teploty a normálního tlaku plynné, například aerosolové propelanty, jakoi halogenované uhlovodíky, jakož i butan, propan, dusík a kysličník uhličitý. Jako pevné nosné látky přicházejí v úvahu: přírodní kamenné moučky, jako- kaoliny, aluminy, mastek, křída, křemen, attapulgit, montmorillonit nebo křemelína, a syntetické kamenné moučky, jako· vysoce disperzní kyselina křemičitá, kysličník hlinitý a křemičitany. Jako pevné nosné látky pro přípravu granulátů přicházejí v úvahu drcené a frakcionované přírodní kamenné materiály jako vápenec, mramor, pemza, sepiolit a dolomit, Jakož i syntetické granuláty z anorganických a organických mouček a granuláty z organického materiálu, jako z pilin, skořápek kokosových ořechů, kukuřičných palic a tabákoj. vých stonků. Jako emulgátory a/nebo· zpěňovací činidla přicházejí v úvahu neionogehní a anionické emulgátory, jako polyoxyethylenestery mastných kyselin, polyoxyethylenethery mastných alkoholů, například alkylarylpolyglykolether, alkylsulfonáty, alkylsulfáty, arylsulfonáty a hydrolyzáty bílkovin, a jako dispergátory například lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.

Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat adheziva, jako karboxymethylcelulózu, přírodní a syntetické práškové, zrnité nebo latexovité polymery, jako arabskou gumu, polyvinylalkohol a polyvinylacetát.

Dále mohou tyto prostředky obsahovat barviva, jako anorganické pigmenty, například kysličník železitý, kysličník titaničitý a ferrokyanidovou modř, a organická barviva, jako¹ alizarinová barviva a kovová azo-ftalocyaninová barviva, jakož i stopové prvky, například soli železa, manganu, boru, mědi, kobaltu a molybdenu a zinku.

Koncentráty obsahují obecně mezi 0,1 аЦ 95 % hmotnostními, s výhodou mezi 0,5 a|| 90 % hmotnostními, účinné látky. й

Účinné látky podle vynálezu mohou být v d příslušných prostředcích obsaženy ve směsi s jinými známými účinnými látkami, jako * fungicidy, baktericidy, insekticidy, akarici- * dy, nematocidy, herbicidy, ochrannými lát- j kami proti ozobu ptáky, růstovými látkami, živinami pro rostliny s činidly zlepšujícími strukturu půdy.

Účinné látky podle vynálezu Je možno aplikovat jako takové, ve formě koncentrátů nebo· z nich dalším ředěním připravených aplikačních forem, jako přímo použitelných roztoků, emulzí, suspenzí, prášků, past a způsobem, například zaléváním, ponořováním, postřikem, zamlžováním, odpařováním, injekčně, formou suspenzí, natíráním, poprašováním pohazováním, mořením za sucha, mořením za vlhka, mořením za mokra nebo v suspenzi nebo inkrustací.

Při ošetřování částí rostlin se mohou koncentrace účinné látky v aplikačních formách měnit v širokém rozmezí. Obecně se pohybují mezi 1 a 0,0001 hmotnostního procenta, výhodně mezi 0,5 a 0,001 hmotnostního procenta.

Při ošetřování osiva Je zapotřebí obecně účinná látka v množství od 0,001 do^ 50 g na 1 kg osiva, výhodně 0,01 až 10 g.

Při ošetřování půdy jsou zapotřebí koncentrace účinné látky od 0,00001 do 0,1 hmotnostního procenta, výhodně od 0,0001 do 0,02 hmotnostního procenta v místě, kde má být účinku dosaženo.

V následujících příkladech se používá dále uvedených sloučenin Jako srovnávacích látek:

7/2

Protektivní test na padlí jabloňové (Podosphaera)

Rozpouštědlo: 4,7 dílu hmotnostního acetonu

Voda: 95,0 dílu hmotnostního

Množství účinné látky, potřebné pro dosažení žádané koncentrace účinné látky v postřiku, se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí udaným množstvím vody, která obsahuje shora uvedené přísady.

Postřikovou kapalinou se postříkají až do orosení mladé jabloňové semenáčky, které mají 4 až 6 listů. Rostliny se ponechají 24 hodin ve skleníku při teplotě 20 °C a při relativní vlhkosti vzduchu 70 %. Potota se rostliny inokulují poprášením konidiemi houby Podosphaera leucotricha a umístí se do skleníku, kde se přechovávají při teplotě 21 až 23 °C a při relativní vlhkosti vzduchu 70 procent.

dnů po inokulaci se zjistí napadení semenáčků. Získané hodnoty se přepočtou na procenta napadení. 0 °/o znamená, že nedošlo к napadení, 1010 % znamená, že rostliny jsou zcela napadeny.

Při tomto testu vykazují například následující sloučeniny podle vynálezu velmi dobrý účinek, který zřetelně převyšuje účinek sloučenin známých ze stavu techniky, tj. sloučenin A a B: sloučeniny z příkladů provedení 1 a 3.

Emulgátor: 0,3 dílu hmotnostního alkylarylpolyglykoletheru

Tabulka A

Protektivní test na padlí jabloňové (Podosphaera]

Účiinná látka

Napadení v °/o při koncentraci účinné látky 0,001 %

100 (A) (známá)

100 (1)

Napadení v'% při koncentraci účinné látky

0,001 % (3)

Účinná látka

Příklad B

Test na. padlí (Erysiphe) protektivní účinek (•okurky)

Rozpouštědlo: 4,7 dílu hmotnostního acetonu

Emulgátor: 0,3 dílu hmotnostního alkylarylpolyglykoletheru

Voda: 95,0 dílu hmotnostního

Množství účinné látky potřebné k dosažení žádané koncentrace účinné látky v postřikové kapalině se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla, a koncentrát se zředí udaným množstvím vody, obsahující shora uvedené přísady.

Postřikovou kapalinou se postříkají až do orosení mladé rostliny okurek mající asi 3 listy. Rostliny .okurek se ponechají ve skleníku 24 hodin. k oschnutí. Potom se. popráší za účelem inokulace konidiemi houby Erysiphe cichoracearum. Rostliny se poté ponechají ve skleníku při teplotě 23 až 24°C a při relativní vlhkosti vzduchu asi 75 %.

Pa 12 dnech se určí napadení rostlin okurek. Získané hodnoty se přepočtou na procento napadení. 0 % znamená žádné napadení, 1'00 % znamená, že rostliny jsou zcela napadeny.

Při tomto testu vykazují například následující sloučeniny podle vynálezu velmi dobrý účinek, který převyšuje účinek sloučenin C a D známých ze stavu techniky: sloučeniny z příkadů provedení: 1, 7, 10, 12, 14 a 5.

TabulkaB

Test na padlí [Erysiphe) — protektivní účinek (okurky)

Účinná látka Napadení v . % při koncentraci účinné látky 0,005 %

OH

CH-CHfN^ N“¹ (C) (známá)

(1)

Účinná látka

Napadení v % při koncentraci účinné látky 0,005 %

100

(14)

OH _-

(5)

1B

Příklad C

Test na rez fazolovou (Uromyces phaseoli) — protektíviní účinek

Rozpouštědlo: 4,7 dílu, hmotnostního acetonu

Emulgátor: 0,3 dílu hmotnostního alkylarylpolyglykoletheru

Voda: 95,0. dílu hmotnostního

Množství účinné , látky potřebné pro· dosažení žádané koncentrace účinné látky v postřikové kapalině se smísí s uvedeným množstvím rozpouštědla a koncentrát se zředí uvědeným množstvím vody, která obsahuje uvedené přísady.

Postřikovou kapalinou se postříkají mladé rostliny fazolu ve stadiu 2 listů až do orosení. Rostliny se , ponechají ve skleníku 2,4 ho din k oschnutí při teplotě 20 až 22 °C , a při relativní vlhkosti vzduchu 70 %. Potom se inokulují vodnou suspenzí uredospor původce rzi fazolové (Uromyces phaseoli) a inkubují se 24 hodin v tmavé vlhké komoře při teplotě 20 až 22 °C a při 100% relativní vlhkosti ' vzduchu.

Rostliny se potom za intenzivního osvětlování udržují ve skleníku při teplotě 20^! až 22 °C a při relativní vlhkosti vzduchu 70^; až 80 % · po dobu 9 dnů.

dnů jvo inoku-laci se zjii^tí napadení rorflin. Získané hodnoty se přepočtou .·:na · procenta napadení. 0 % znamená , žádné napadení a 100' % znamená úplné napadení.

Při tomto testu vykazují například , následující sloučeniny podle vynálezu, velmi dobrý účinek, , který zřetelně · převyšuje ' účinek známé sloučeniny E: sloučeniny z příkladů provedení 12, 14 a 5.

Tabulka C

Test na rez fazolovou (Uromyces phaseoli) — protektivní účinek

Účinná látka Napadení v % při koncentraci účinné látky

0,001 %

OH /Q ¹ /N ^c I

100.

(E) (známá)

Cl

(5)

Příklad D

Protektivní test (ošetření výhonků) na Erysiphe graminis var. hordei (mykóza ničící listy)

К přípravě vhodného účinného prostředku se 0,25 dílu hmotnostního účinné látky rozmíchá ve 2,5 dílech hmotnostních dimethylformamidu a 0,06 dílu hmotnostního alkylarylpolyglykoletheru jako emulgátoru a přidá se 975 dílů hmotnostních vody. Získaný koncentrát se pak zředí vodou na žádanou konečnou koncentraci.

Ke stanovení protektivního účinku se mladé rostlinky ječmene (druh Amsel) ve stadiu jednoho listu postříkají do zvlhčení připraveným účinným prostředkem a po o18 schnutí se popráší sporami Erysiphe graminis var. hordei.

Po 6 dnech, kdy se rostliny pěstují při teplotě 21 až 22 °C a 80 až 90°/o vlhkosti vzduchu, sa vyhodnotí rozsah choroby na rostlinách. Stupeň napadení se vyjadřuje v procentech napadení neošetřených kontrolních rostlin, přičemž 0 % znamená žádné napadení a 100 % stejné napadení jako· u necšetřených kontrolních rostlin. Testovaná látka je tím účinnější, čím nižší je stupeň napadení.

Při tomto testu vykazují například následující sloučeniny podle vynálezu velmi dobrý účinek, který zřetelně převyšuje účinek sloučenin D a F známých ze stavu techniky: sloučeniny z příkladů provedení 1, 3, 7, 10, 12, 14 a 5.

T a b u 1 к a D

Protektivní test (ošetření výhonků) na Erysiphe graminis var. hordei (mykóza ničící listy)

Účinná látka

Koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi v % hmot.

Napadení v % neošetřené kontroly

0,025 100 (D) (známá)

0,025 100

0,025

(1)

Napadení v % neošetřené 'kontroly

Koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi v % hmoit.

Účinná látka

0,025

0,025

0,025

0,025

0,025

3,8

12,5

16,3

12,5

10,3

0,025

11,3 (5)

Příklad E

Test na rez ''Puccinia recondita —''(mykóza ničící listy) — ošetření výhonků rostlin — — (protektivní účinek)

K přípravě vhodného účinného prostředku se 0,25 dílu hmotnostního účinné látky rozmíchá ve 25 dílech hmotnostních dimethylformamidu a ' 0,00 dílu alkylárylpolyglykoleth^:eru jako emulgátoru a přidá se' 975 dílů hmotnostních vody. Koncentrát se zředí vodou na žádanou, konečnou koncentraci postřikové suspenze.

Ke stanovení protektivní účinnosti se inokulují mladé rostliny pšenice 'druhu Michigan Amber, ve stadiu jednoho listu, suspenzí uredospor rzi Puccinia recondita v 0,1% vodném 'agaru. Po- oschnutí suspenze spor se rostliny pšenice postříkají až do' zvlhčení účinným přípravkem a za účelem inkubace se umístí do' skleníku na 24 hodin při teplotě asi 20 °C a 100% relativní vlhkosti vzduchu.

Po 10 dnech pěstování rostlin ' při teplotě 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu 80 až 90 procent se vyhodnotí napadení rostlin rzí. Stupeň napadení se vyjadřuje v procentech napadení neušetřených kontrolních rostlin. Přitom znamená '0 % žádné napadení a' 100' procent stejný stupeň napadení jako' u neošetřených kontrolních rostlin. Účinná látka je O' to účinnější, oč nižší je napadení rzí.

Při tomto· testu vykazují například následující sloučeniny podle vynálezu velmi dobrý účinek, který zřetelně převyšuje účinek sloučeniny D známé ze stavu 'techniky: sloučeniny z příkladů provedení 8, 12, 14 a 5.

Tabulka E

Test na rez Puccinia recondita — (mykóza ničící listy) — ošetření (protektivní účinek) výhonků rostlin

Účinná látka

Koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi v % hmot.

Napadení v % napadení neošetřené kontroly

0,025 83,3 (D) (známá)

OH

0,025 3,8

CH, I Λ

(14)

0,025 , 0,0

0,025 0,0

Napadení v · % napadení neošetře · né kontroly

Koncentrace účinné látky v postřikové suspenzi v % hmot.

Účinná látka

0,025 16,3 (5)

Příklady ilustrují způsob výroby účinné složky:

Příklad 1 a 2

&

Az

A /^^N

A-' J « příklad ^: l a

A^z --N. | příklW 2.

(postup b)

K roztoku 3,5 g (0,065 mol) methoxidu sodného v 18 ml methylalkoholu se přidá

7,6 g (0,11 mol) 1,2,4-triazolu. Potom se· přikape roztok 19,5 g (0,05 mol) 2*(4-bif enylyl) -3-chlor-l- (2,4-dich lorfeny 1) propan-2-olu ve 38 ml dimethylformamidu a reakční směs se · zahřívá 90 minut na teplotu 70 °C. Poté se rozpouštědlo odstraní ve vakuu na ' rotační odparce a zbytek se rozmíchá s vodou.· Výsledné krystaly .se promyjí diethyletherem a překrystalují se z acetonitrilu. Získá se 2,2· gramu 2- (4-Μ1^(^ι^ι^1ι^1 ) -1- (2,4-dichlorf enyl) -3t(l,2,4-triazol-4tyl)propan-2tolu o- teplotě tání 260 °C.

Acetonitrilový roztok . (matečný louh) . se odpaří a získané krystaly se promyjí diethyletherem a ethylacetátem. Získá se 6,5· g 2- (4-bif enylyl) --1- (2,4-dichlorfényl) -3- (1,2,4-triazol-l-yl) poopan-2-olu o teplotě tání · 124 stupňů Celsia.

Výroba výchozí látky:

čn> i * Cl

K roztoku 0,6 mol 2.,4-dichlorbenzylmagnesiumchloridu získaného· z 15,9 g (0,65 mol) hořčíku a 117,3 g (0,6 mol) 2,4-dichlorbenzylchloridu ve 300 ml etheru, se přidá 69,3 gramů (0,3 mol) 4-fenylfenacylchloridu (pd· částech). · Potom se reakční směs vylije na vodný roztok chloridu amonného, · etherická fáze se oddělí, promyje se vodou,vysuší se síranem · sodným a · odpaří se. - Zbylý olej se extrahuje petroletherem a roztok v petroletheru se odpaří. Krystaly- · se · odfiltrují a · vysuší se. Získá -se 62 g (53 · % teorie) 2-(4-bif enyly i ) -3-chlor-l- (2,4-d ichlo г f eny i ) · propan-2-olu o· teplotě ' tání 84 °C.

Příklady 3 a 4 <§НО>с-№_г^О>

Az

A 2 Σ-Μ I = příklad 3 ^J=J

Az P^{ř£klad 4} (postup b)

К roztoku 17,9 g (0,33 mol) methoxldu sodného v 90 ml methylalkoholu se přidá 38,3 g (0,56 mol) 1,2,4-triazolu. Potom se přikape roztok 82 g (0,254 mol) 2-(4-bifenyl)-3-chlor-l-fenylpropan-2-olu v 191 ml dimethylformamidu a směs se zahřívá 90 minut na 60 °C. Rozpouštědlo se odstraní ve vakuu na rotační odparce. Zbytek se rozpustí v methylenchloridu a promyje se vodou. Methylenchloridový roztok se vysuší síranem sodným, zfiltruje se a zahustí se ve vakuu. Získaný olej se chromatograficky dělí. Získá se 13,8 g 2-(4-bife.nylyl)-l-fenyl-3-(l,2,4-triazol-l-yl)propan-2-olu o teplotě tání 124 °C a

2,7 g 2-(4-bifenylyl)-l-fenyl-3-(l,2,4-triazol-4-yl)propan-2-olu o teplotě tání 246 °C.

Výroba výchozí látky:

14,96 g (0,22 mol] triazolu. Potom se přikape roztok 40 g (0,1 mol) l-(2‘-chlor-4-bifenyl)-2-chlor-l-( 4-chlorfenyl] ethanolu v 75 ml dimethylfoirmamidu a směs se zahřívá 3 hodiny na 70 °C. Reakční směs se zhustí oddestilováním rozpouštědla ve vakuu a zbytek se rozmíchá s vodoiu. Zbylé krystaly se promyjí acetonitrilem a překrystalují se. Získá se 16,2 g (40 % teorie) l-(2‘-chlor-4-bifenylyl )-l- (4-chlorfenyl)-2- (1,2,4-triazol-l-yl) ethanolu o teplotě tání 190 °C.

Výroba výchozí látky:

i Ct

Z 10,69 g (0,44 mol) hořčíku, 76,6 g (0,4 mol) 4-bromchlorbenzenu a 53 g (0,2 mol) 4-(2-chlorfenyl)fenacylchlorídu, se získá analogicky jako v příkladu 1 75 g l-(2‘-chlor-4-bifenylyl ] -2-chlor-l- (4-chlorfenyl) ethanolu.

К roztoku benzylmagnesiurachloridu, získaného z 24,3 g (.1 mol) hořčíku a 115 ml (1 mol) benzylchloridu ve 150 ml diethyletheru, se po částech přidá 115,3 g (0,5 mol) 4-fenylacylchlpridu. Reakční směs se zahřívá 90 minut к varu pod zpětným chladičem a potom se vylije na vodný roztok chloridu amonného. Oddělená etherická fáze se promyje vodou,, vysuší se síranem sodným a zahustí se. Zbyly olej se řozmícháváním s petroletherein přivede ke krystalizaci. Získá se 50 g (31 % teorie) 2-(4-bifenylyl)-3-chlor-l-fenylpropan-2-olu o teplotě tání 96 °C.

Příklad 5

(postup b)

COCH^Ct

К roztoku 377 g (2 mol) 2-chlorbifenylu v 160 ml (2 mol) chloracetylchloridu a 1000 ml methylenchloridu se přidá 2:93,7 g (2,2 mol) chloridu hlinitého (po částech). Po 18 hodinách se reakční produkt vylije na led a chlorovodíkovou kyselinu. Organická fáze se oddělí, vysuší se síranem sodným a zahustí se ve vakuu oddestílováním rozpouštědla. Zbylý olej se čistí destilací. Získá se

478,7 g (90 % teorie) 4-(2-chlorfenyljfenacylchloridu o 1.1. 47 °C.

Analogickým způsobem jako je popsán v příkladech 1 až 5 se mohou vyrobit následující sloučeniny obecného vzorce I

OH ch₄

Az li>

К roztoku 7,02 g (0,13 mol) methoxidu sodného ve 36 ml methylalkoholu se přidá

Příklad R číslo

R¹

Az m Teplota tání (°C ) popřípadě index lomu

6		4Χθ>
7	-@-Cí«
8		C4
9	-/O>-cí.
10	-<O>cí.	ct óř
ni		Cl· <ф«
12
13
14	Cl &	4-^^-cí,
15
16
17	<oý
18	1J a 7o>

/zzN
-N I ^-N	1	250
/=h -N N- /=h	1.	1	104
Λ-J	1	144
л-J rzN	1	175
Λ-J -N^		1	= 1,5992
Yi-	í	1	160
-N J ./»N	1	0	189
“4 Y/xJ	l	0	217
-v -aTn|	0	144
,z=V '4 w	0	164
0 0	.170
160
-N \=t	1 J	0	220