CS214639B1 - Kavernometr - Google Patents

Abstract

Vynález se týká kavernometru k proměřování dutin vrtů v horninách, zvláště v důlním, prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu. Jeho podstata spočívá v tom, že ve válcovitém tělese je uchycen odporový vysílač s otočným měřicím raménkem a vratnou pružinou, přičemž na raménku je upevněno lanko vyvedené z válcovitého tělesa přes kladku. Na zasouvacím soutyčí je našroubován úhloměr s natáčecím kloubem a koncovkoú. Přední část válcovitého tělesa kavernometru je opatřená válcovitou dutinou.

Description

Vynález se týká kavernometru k proměřování dutin vrtů v horninách, zvláště v důlním, prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu. Jeho podstata spočívá v tom, že ve válcovitém tělese je uchycen odporový vysílač s otočným měřicím raménkem a vratnou pružinou, přičemž na raménku je upevněno lanko vyvedené z válcovitého tělesa přes kladku. Na zasouvacím soutyčí je našroubován úhloměr s natáčecím kloubem a koncovkoú. Přední část válcovitého tělesa kavernometru je opatřená válcovitou dutinou.

Vynález se týká kavernometru k proměřování dutin vrtů v horninách, zvláště v důlním prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu.

K proměřování dutin v horizontálně a vertikálně vedených vrtech v důlním prostředí je používáno několika typů kavernometru se třemi, popřípadě jedním měřicím ramenem. Měřicí ramena jsou vždy opatřena vačkou, která posunuje běžcem po odporové dráze. Ohmická změna odporového vysílače je dále kabelem vedena vrtem k ústí, kde je připojeno registrační nebo odečítací zařízení· Kavernometr je zasouván do vrtu se sevřenými měřicími rameny a bud při nárazu na dno vrtu, nebo jiným odaretačním zařízením jsou měřicí ramena uvolněna z vrtů. Kavernometrem však není možné se vracet a měření se provádí směrem k ústí vrtu.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje kavernometr podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že ve válcovém tělese je uchycen odporový vysílač s otočným měřicím raménkem a vratnou pružinou, přičemž na raménku je upevněno lanko vyvedené z válcového tělesa přes kladku. Na zasouvacím soutyčí je připevněn úhloměr s natáěecím kloubem a koncovkou. Přední část válcového tělesa kavernometru je opatřena válcovou dutinou.

Navrhovaný kavernometr dovoluje měření v kterémkoliv místě Opakovaně, kavernometrem je možno natáčet ve vrtu, a tak je možné zakreslit přesně průběh vytvořené kaverny ve vrtu. Při sklopení měřicího ramene lankem je možné se ve vrtu vracet a měření opakovat. K úhlovému zakreslení vytvořené kaverny potom slouží přídavný úhloměr, uchycený na výkyvném kloubu a nasazený na zasouvacím soutyčí kavernometru.

Na přiložených výkresech je znázorněno příkladné provedení kavernometru podle vynálezu, kde na obr. 1 je příčný řez kavernometrem a na obr. 2 je znázorněn úhloměr ke kavernometru.

Na obr. 1 je znázorněn kavernometr, který se skládá z trubky 13, jejíž přední konec je opatřen válcovým tělesem 6, v němž je uchycen odporový vysílač 14 s otočným měřicím ramenem 4 a vratnou pružinou 17. K zamezení vniknutí drtě do prostoru odporového vysílače je válcové těleso 6 opatřeno dutinou, ve které se nahromadí zbytky nevyčištěné drtě. Sklápění otočného měřicího ramene 4 je prováděno lankem 3 přes kladku 11. Vodič 12 od odporového vysílače 14 měřicího ramene 4 je veden trubkou 13 ke konektoru 9, dále pak až k ústí vrtu. Druhý konec trubky 13 je opatřen válcovitou koncovkou 10 kavernometru, kterou prochází lanko 3 a v níž je upevněna koncovka 8 pro nastrčení soutyčí 7 k zasouvání do vrtu. Ukončení měřicího ramene 4, které sleduje reliéf vrtu, může být provedeno bud kladkou, při měřeních v měkkých horninách, nebo hrotem, při měřeních mikrotrhlin ve vrtech pevnějších hornin. K získání přesného tvaru a rozměru vytvořené kaverny ve vrtu slouží nástavný úhlorůěr podle obr. 2. Úhloměr 20 je nasazen na konec zasouvacího soutyčí 7 v ústí vrtu a při voleném úhlovém natočení se provádí měření, čímž se dosáhne přesného proměření kaverny v příčném řezu. Nástavný úhloměr podle obr. 2 se skládá z úhloměru 20, na kterém je kyvadlo 23 s odaretačním tlačítkem 19 spojeným s kloubem 21, umožňujícím natáčení do všech směrů a koncovky 22 pro nasunutí na zasouvací tyče 7.

Kavernometru podle vynálezu je možno používat k proměřování dutin vytvořených při vrtání v horninách, hlavně v prostředích se zvýšeným nebezpečím výbuchu, před použitím měření nepřímými metodami, např. gama-gama, izotopy apod.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT

   1. Kavernometr k proměřování dutin vrtů, vyznačující se tím, že ve válcovém tělese (6) je uchycen odporový vysílač (14) s otočným měřicím raménkem (4) a vratnou pružinou (17), přičemž na raménku (4) je upevněno lanko (3) vyvedené z válcového tělesa (6) přes kladku (11).
2. 2. Kavernometr podle bodu 1, vyznačující se tím, že .na zasouvacím soutyčí (7) je připevněn

   VYNÁLEZU úhloměr (20) s natáčecím kloubem (21) a koncovkou (22).
3. 3. Kavernometr podle bodu 1 a 2, vyznačující sě tím, že přední část válcového tělesa (6) kavernometru je opatřena válcovitou dutinou.