CS213163B1 - Způsob výroby kobaltové komponenty do smaltarské frity - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby kobaltové komponenty do smaltarské frity pro smaltování kovových povrchů.

Při smaltování nádob, používaných např. jako reakční nádoby odolné proti korozi v chemickém průmyslu, se používá smaltarské frita, obsahující kysličník křemičitý s přísadou soli boru, kobaltu, draslíku, sodíku a případně dalších kovů. Jednou z podstataných složek, ovlivňujících přilnutí smaltů ke kovovému povrchu, je kobalt, který se doposud přidává ve formě kysličníku kobaltitého. Používá se v čisté formě a proto je jeho cena relativně vysoká.

Nyní bylo zjištěno, že vyhovující kobaltovou konponentu do smaltarské frity lze ekonomicky výhodněji získat způsobem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se na roztoky solí.kobaltu, získané kyselou extrakci při zpracováni kobalt obsahujících zbytků z organických výrob, jako výroby dlmethyltereftalátu oxidací p-xylenu nebo kyseliny benzoové oxidaci toluenu ,při nichž se kobalt používá jako oxidační katalyzátor, obsahující rozpuštěné soli kobaltu, jako octan a/nebo mravenčen kobalnatý, působí srážedlem,jehož aniont dává s kobaltem ve vodě nerozpustnou sloučeninu, jako hydroxidem, uhličitanem nebo štavelanem sodným a/nebo draselným, výhodně ve formě vodného roztoku, a vzniklá sraženina, obsahující nerozpustnou kobaltovou sloučeninu, se odfiltruje a přítomná vodě se případně odstraní, výhodně sušením.

Způsobem podle vynálezu získaná kobaltová sloučenina obsahuje vedle nerozpustné sloučeniny kobaltu také sloučeniny sodíku nebo draslíku, podle povahy použitého srážedla, ikteré zůstanou ve filtračním koláči v matečných louzích. Tyto příměsi však jsou pro smaltařskou fritu vítané, nebot tvoří její součást. Z toho důvodu se při výrobě získaná sraženina kobeltové sloučeniny nepromývá.

215165

213 163

Zpracováni roztoků, získaných kyselou extrakcí kobalt obsahujících zbytků z organických výrob, je chemickou eestou na formu, znovu použitelnou jako katalizátor, velice obtížné. Zpracovávané zbytky, které mají obvykle pryskyřičnatý charakter a odpadají jako destilační zbytek po destilaci za sníženého tlaku, při niž se oddělují netěkavé vedlejší produkty a katalyzátor z reakční směsi, mívají pouze několik desetin % hmotnosti kobaltu a obdobně nízká je 1 koncentrace v extraktu za použiti kyselin, jejichž aniont je pro použiti jako katalizátor přijatelný. Zahuětování těchto zředěných roztoků je energeticky velmi náročné a ekonomicky neúnosné. Sráženi nanáší do systému nežádoucí kationty, obvykle sodik

Z nebo draslík, které nesměji být v katalyzátoru přítomny a je nutno je ze sraženiny odstranit promývánim. Vzhledem ke konsistenci sraženiny je promytí, vedoucí k dostatečnému odstraněni nepřípustných iontů sodíku a draslíku velmi obtížné. Jak již bylo uvedeno, pro smaltařskou fritu jsou uvedené příměsi žádoucí, takže způsobem podle vynálezu lze připravit vyhovující kobaltovou komponentu, kterou lze s úspěchem použit pro smaltařské frity. Vzhledem k tomu, že se pro výrobu použije na chemické cestě prakticky nezpracovatelný odpad, a že příprava je velmi jednoduchá technologicky i aparaturně, je podle vynélezu vyrobená kobaltová komponenta nesrovnatelně cenově přístupnější nežli doposud používaný čistý kysličník kobaltitý.

Pro bližší objasněni podstaty vynálezu je dále uveden přiklad provedeni.

Příklad 1

Do nerezového míchaného aparátu objemu 2 m? se předloží 1 000 litrů extraktu, získaného extrakcí pryskyřic, odpadajících při výrobě dimetyltereftalátu vycházejí z p-xylenu, kyselými reakčními vodami ž oxidace při této výrobě. Extrakční vody obsahují 8 g/1 kobalnatého iontu, 41 g/1 kyseliny octové a 58 g/1 kyseliny mravenči. Za mícháni při normální teplotě se přidává pomalu 40 % roztok hydroxidu sodného. Z počátku probíhá neutralizace přítomných kyselin a pak se začne srážet hydroxid kobalnatý. V přidáváni louhu se pomalu pokračuje pokud se tvoři sraženina. Celkem se přidá 66 kg hydroxidu sodného 100 %. Koncent race sodných iontů v roztoku ja 34 gA. Roztok se sraženinou se spustí na nuž a odsaje sa, Koláč obsahuje 20 % hmotnosti sušiny. Na nuči zůstane 12,6 kg hydroxidu kobalnatého a 50,4 1 matečných louhů, ve kterých je 1,715 kg sodných iontů. Koláč se usuší a použije pro přípravu amaltovací frity. Vyrobený smalt odpovídá stejným kvalitativním ukazatelům jako při použiti čistého kysličníku kobaltitého.

Příklad 2

Do aparátu, popsaného v příkladu 1 se předloží 1000 1 stejného extraktu. Za míchání se provede pomalu neutralizace přítomných kyselin přidáváním 40 % roztoku louhu sodného, pokud se netvoři sraženina.

Spotřebuje se celkem 60 kg hydroxidu sodného 100 %. Pak se přidává za mícháni pevná bezvodá soda, pokud se tvoří sraženina uhličitanu. Spotřebuje se 14 kg sody, koncentrace sodných iontů v roztoku ja 37 gA. Roztok se sraženinou sa spustí na nuč a odsaje se. Koláč obsahuje 50 % hmot. sušiny, na nuči zůstane 16,1 kg uhličitanu kobalnatého a 16,1 kg matečních louhů, ve kterých je 0,60 kg sodných iontů. Koláč sa usuší a použije jako v přikladu 1 sa stejným výsledkem.

Claims (1)

1. Způsob výroby kobaltové komponenty do smaltařské frity pro smaltováni kovových povrchů,

   213 1B3 vyznačující se tim, že ae na roztoky solí kobaltu, získané při zpracování kyselou extrakcí kobalt obsahujících zbytků z organických výrob, jako pryskyřic odpadajících při výrobě dimethyltepeftalátu oxidací p-xylenu nebo kyseliny benzoové oxidaci toluenu, při nichž se kobalt používá jako oxidační katalyzátor, obsahující rozpuštěné soli kobaltu, jako octan a/nebo mravenčan kobalnatý, působící srážedlem, jehož aniont dává s kobaltem ve vodě nerozpustnou sloučeninu, jako hydroxidem, uhličitanem nebo štavelanem sodným a/nebo draselným, výhodně ve formě vodného roztoku, a vzniklá sraženina, obsahující neruzpustnou kobalnatou sloučeninu, se odfiltruje a případně vysuěí.