CS212697B1 - Způsob rafinace isopropylacetoctanu ethylnatého - Google Patents

Abstract

Způsob rafinace isopropylacetoctanu ethylnatého, připraveného isopropylací soli acetoctanu ethylnatého, spočívající v tom, že se na reakční směs, po oddělení anorganických produktů extrakcí vodou, působí fenylhydrazinem při teplotě 20 až 80 °C. Přednostně zreaguje nežádoucí acetoctan ethylnatý na produkty, od nichž se isopropylacetoctan ethylnatý snadno oddělí destilací. Isopropylacetoctan ethylnatý je důležitý meziprodukt pro farmaceutický a chemický průmysl.

Description

Vynález se týká způsobu rafinace isopropylacetoctanu ethylnatého, připraveného isopropylaci soli acetoctanu ethylnatého, odvozené od alkalického kovu.

Isopropylacetoctan ethylnatý se připravuje působením isopropylaSních činidel, jimiž může být diisopropylsulfát, isopropyljodid nebo isopropylbromid, na sodnou sůl acetoctanu ethylnatého v bezvodém prostředí. Reakce probíhá podle schématu:

X-CH + CH₃COCH(Na)COOC₂H₅-» CH^OCHCC^ )COOC₂H₅ + NaX, \ch₃ kde X je jodidový, bromidový nebo sulfátový zbytek. Rychlostní konstanta reakce je dosti malá, takže reakci nelze v reálném čase dovést do úplné konverze a v reakční směsi, po extrakci anorganických produktů reakce vodou, je vždy přítomné jisté množství acetoctanu ethylnatého.

Vzhledem k dalšímu syntetickému využití isopropylacetoctanu ethylnatého, jimž může být např. reakce s fenylhydrazinem za tvorby 1-fenyl-3-methyl-4-isopropylpyrazolonu, který methylacl poskytne isopropylantipyrin, významné antipyretikum, je přítomnost acetoctanu ethylnatého nežádoucí, nebol při syntéze by z něho vznikl antipyrin, který by bylo nutné od finálního farmaceutického produktu oddělit náročnou krystalizací. Jediným účinným postupem, vycházejícím ze současného poznání, bylo rektifikační oddělení acetoctanu ethylnatého.

Přestože teploty varu obou složek jsou od sebe relativné dosti vzdáleny, 180, resp.

201 °C při atmosférickém tlaku, jsou na rektifikační zařízení kladeny enormní požadavky, především prqto, že vzhledem k nestabilitě destilovaných látek musí rektifikační zařízení pracovat při tlaku nanejvýš 133 Pa. Způsob rafinace isopropylacetoctanu ethylnatého podle tohoto vynálezu je založen ne zjištění, že acetoctan ethylnatý reaguje s fenylhydrazinem daleko snadněji než isopropylacetoctan ethylnatý.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že se reakční směs, získanou isopropylacl soli acetoctanu ethylnatého, působí, po oddělení anorganických produktů reakce extrakcí vodou, fenylhydrazinem, který se přidá v množství 1 až 3 moly na 1 mol přítomného nezreagovaného acetoctanu ethylnatého při teplotě 20 až 80 °C. Za těchto podmínek zreaguje přednostně acetoctan ethylnatý na zplodiny, od nichž se isopropylacetoctan ethylnatý snadno oddělí jednoduchou destilací. Produkty reakcí jsou l-fenyl-3-methylpyrazolon, resp. 1-fenyl-3-methyl-4-isopropylpyrazolon.

Způsob podle vynálezu je dále blíže dokumentován příklady provedení:

Příklad 1

K 1 210 g roztoku obsahujícímu 0,8 % acetoctanu ethylnatého a 18,2 % isopropylaoetocta nu ethylnatého, připravenému alkylací sodné soli acetoctanu ethylnatého dilsopropylsulfátem v chlorbenzenu, bylo přidáno 11,3 g fenylhydrazinu za míchání a při udržování teploty 50 °C. Po jedné hodině byla reakční směs podrobena prosté vakuové destilaci. Byly získány frakce:

1. chlorbenzen 943 g, vroucí v rozmezí 29 až 32 °C při 3,3 kPa

2. mezifrakce 25 g, vroucí v rozmezí 32 až 80 °C při 3,3 kPa

3. isopropylacetoctan ethylnatý 205 g, vroucí v rozmezí 55 až 58 °C při 115 Pa.

Třetí frakce obsahovala podle analýzy 0,4 % acetoctanu ethylnatého. Výtěžek činí 93 % produktu, počítáno na množství isopropylacetoctanu ethylnatého vzatého k rafinaci.

2,2697

Příklad 2

500 g reakční směsi získané stejným způsobem jako v příkladu 1 a obsahující 3,8 % acetoctanu ethylnatého, 17,6 % isopropylacetoctanu ethylnatého v chlorbenzenu bylo zbaveno chlorbenzenu prostou vakuovou destilací, takže bylo získáno:

090 g chlorbenzenu a 400 g směsi o složení 19 % chlorbenzenu, ,4 % acetoctanu ethylnatého a 67 % isopropylacetoctanu ethylnatého. K této směsi bylo při teplotě 40 °C za míchání přidéno 71 g fenylhydrazinu a po jedné hodině stání byla reakční směs rozdestilována prostou destilací. Byly získány dvě frakce:

1. mezifrakce 85 g, vroucí v rozmezí 25 až 80 °C při 3,2 kPa

2. isopropylecetoctan ethylnetý 240 g, vroucí v rozmezí 56 až 59 °C při 120 Pa.

Podle analýzy plynovou chromatografií obsahoval isopropylacetoctan ethylnatý 0,3 % acetoctanu ethylnatého. Výtěžek rafinace byl 91 %.

Příklad 3

890 g reakční směsi získané stejným způsobem jako v příkladu 1 a obsahující 2,4 % acet octanu ethylnatého a 18 3 % isopropylacetoctanu ethylnatého v chlorbenzenu bylo zbaveno chlorbenzenu prostou vakuovou destilací a bylo tak získáno:

650 g chlorbenzenu a 240 g směsi obsahující 23 % chlorbenzenu, 9 % acetoctanu ethylnatého a 68 % isopropylacetoctanu ethylnatého. K této směsi bylo při teplotě 20 až 25 °C přidáno

21,3 g fenylhydrazinu a reakční směs po zhomogenizování byla ponechána v klidu 24 hodin. Potom byla rozdělena prostou vakuovou destilací na dvě frakce:

1. mezifrakce 65 g, vroucí v rozmezí 25 až 80 °C při 3,2 kPa

2. isopropylacetoctan ethylnatý 150 g, vroucí v rozmezí 56 až 59 °C při ,20 Pa.

Analýzou plynovou chromatografií bylo zjištěno, že isopropylacetoctan ethylnatý, druhá frakce, obsahoval 0,1 % acetoctanu ethylnatého. Výtěžek byl 92 %.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob rafinace isopropylacetoctanu ethylnatého, připraveného isopropylací soli acetoctanu ethylnatého odvozené od alkalického kovu, vyznačený tlm, že se na reakční směs z isopropylace, zbavenou anorganických produktů reakce extrakci vodou, působí fenylhydrazinem, přidaným v množství 1 až 3 moly na 1 mol přítomného nezreagovaného acetoctanu ethylnatého při teplotě 20 až 80 °C, načež se isopropylacetoctan ethylnatý oddělí destilaci.