CS211713B1 - Způsob výroby 4-aminodifenylaminu redukcí sodné soli 4-nitrozodifenyl aminu - Google Patents

Způsob výroby 4-aminodifenylaminu redukcí sodné soli 4-nitrozodifenyl aminu Download PDF

Info

Publication number
CS211713B1
CS211713B1 CS21880A CS21880A CS211713B1 CS 211713 B1 CS211713 B1 CS 211713B1 CS 21880 A CS21880 A CS 21880A CS 21880 A CS21880 A CS 21880A CS 211713 B1 CS211713 B1 CS 211713B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
nitrosodiphenylamine
reduction
sodium salt
aminodiphenylamine
solution
Prior art date
Application number
CS21880A
Other languages
English (en)
Inventor
Josef Pasek
Jan Masek
Sergej N Naumov
Original Assignee
Josef Pasek
Jan Masek
Sergej N Naumov
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Josef Pasek, Jan Masek, Sergej N Naumov filed Critical Josef Pasek
Priority to CS21880A priority Critical patent/CS211713B1/cs
Publication of CS211713B1 publication Critical patent/CS211713B1/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu výroby 4-aminodifenylaminu redukcí sodné soli 4-nitrozodifenyl aminu.
4-aminodifenylamin slouží k přípravě N-alkylderivátů, které jsou důležitými antiozonanty pro pryž.
4-aminodifenylamin se vyrábí redukcí 4-nitrozodifenylaminu nebo 4-nitrodifenylaminu. 4-nitrozodifenylamin se .připravuje obvykle přesmykem snadno přístupného N-n.itrozodifenylaminu působením chlorovodíku v prostředí směsi alkoholu s málo polárním rozpouštědlem. Po skončení přesmyku se reakění směs rozpustí v přebytku vodného roztoku hydroxidu sodného. Získá se tak vodný roztok sodné soli 4-nitrozodifenylaminu obsahující dále přebytečný hydroxid sodný, chlorid sodný a protože se při přesmyku jako alkohol používá metanol, obsahuje získaný roztok i metanol. Větší část smolovitých vedlejších produktů vznikajících při přesmyku N-nitrozodifenylaminu zůstává rozpuštěna v nepolárním rozpouštědle, kterým bývá chloroform, trichlorethylen, chlorbenzen, benzen, toluen. Volný 4-nitrozodifenylamín se získá neutralizací roztoku sodné soli kyselinou, filtrací a sušením krystalické sraženiny. Vodně-metanolický roztok sodné soli 4-nitrozodifenylaminu se však obvykle přímo redukuje na 4-aminodifenylamin.
Je známa redukce 4-nitrozodifenylaminu ve formě sodné soli tetrasulfidem sodným (BIOS 986, str. 27). Rovněž je známa katalytická redukce 4-nitrozodifenylaminu vodíkem. Tento postup vyžaduje však drahý katalyzátor na bázi palladia nebo platiny a ve srovnání ae sirníkovou redukcí i mnohem dražší zařízení. Hydrogenaci je možno katalyzovat i Raneyovým niklem, avšak za cenu jeho velmi vysoké koncentrace v reakění směsi, ,0 až 40 % hmot. na výchozí látku, Vývoj hydrogenačního procesu je motivován především znečištěním odpadních 211713 vod při sirníkové redukci dalšími sodnými solemi, avšak i tak může být ekonomický jen při velmi vysokých objemech výroby. Většina výrobců zůstává stále při redukci 4-nitrozodifenylaminu disulfidem sodným, přičemž poměr S/Na bývá 1 až 1,25.
Uvedené nedostatky dosud známého stavu techniky v daném oboru odstraňuje způsob výroby 4-aminodifenylaminu redukcí roztoku sodné soli 4-nitrozodifenylaminu podle vynálezu.
Jeho podstata spočívá v tom, že se redukce provádí polysulfidem amonným obecného vzorce (NH4)2Sn, kde n má hodnotu 1,8 až 2,5 a při molárním poměru NaOH/4-nitrozodifenylamin 1,4 až 2,0 a molárním poměru (NH4)2Sn/4-nitrozodifenylamin 0,75 až 1,0, přičemž se. z vodné fáze reakční směsi odstraňuje amoniak, výhodně vyvařením. Výhodné je, jestliže se k reakční směsi přidá nepolární rozpouštědlo, s výhodou benzen nebo toluen. Redukci je možno s úspěchem provádět kontinuálně ve 2 až 4 za sebou navzájem oddělených promíchávaných prostorech.
Sirník nebo polysulfid amonný se k redukcím nepoužívají, protože-, obvykle dávají horší výtěžek než polysulfid sodný. Při redukci 4-nitrozodifenylaminu ve formě sodné soli dává disulfid amonný stejně dobré výsledky jako disulfid sodný, tj. výtěžek surového aminu 99 95' teorie.
Při redukci uvolněným hydroxidem sodným se vytěsňuje amoniak ze soli a při vyšší teplotě se dá kvantitativně vyvařit. Amonné ionty jsou v odpadních vodách též nežádoucí pro vysokou biologickou spotřebu kyslíku. Kromě toho, že se postupem podle vynálezu nevnáší do odpadní vody další sodné ionty, má popsaný způsob ještě další výhody.
Při redukci uvolněný hydroxid sodný se musí v odpadních vodách neutralizovat, obvykle kyselinou sírovou, čímž vznikají další náklady. Při redukci disulfidem amonným zůstává po vyvaření amoniaku většina sodných iontů vázána jako thiosíran a na úpravu pH se spotřebuje jen málo kyseliny, Další výhodou je regenerace amoniaku. Sirník amonný se připravuje absorpcí sirovodíku obsaženého v různých plynech z odsíření uhlovodíků nebo syntézních plynů do vodného roztoku amoniaku a je dnes vlastně rafinérským odpadem. Hlavní náklady na jeho výrobu představuje amoniak, který se při redukci podle vynálezu plně regeneruje a může se vrátit do absorpce sirovodíku. Disulfid se získá rozpuštěním síry v roztoku sirníku amonného, který obvykle obsahuje 10 až 12 % hmot. síry. Redukce sodné soli nitrozodifenylaminu disulfidem amonným s regenerací amoniaku je tedy mnohem levnější než redukce disulfidem sod ným.
Teplota tání surového 4-aminodifenylaminu vznikajícího při redukci je 62 až 70 °C, produkt se proto při redukci může nalepovat na zařízení. Průběh redukce se zlepší, jestliže se do reakční směsi přidá rozpouštědlo, které dobře rozpouští 4-aminodifenylamin, avšak je prakticky nerozpustné ve vodné fázi. I za nižších teplot 20 až 60 °C se získá dobře tekutý roztok 4-aminodifenylaminu v rozpouštědle. Vhodné vlastnosti má benzen nebo toluen v hmotnostním poměru k 4-aminodifenylaminu 0,5:1 až 2:1.
Způsob redukce sodné soli 4-nitrozodifenylaminu disulfidem amonným podle vynálezu lze provádět jak diskontinuálně, tak kontinuálně. V kontinuálním uspořádání se redukce provádí v sérii dvou až čtyř navzájem oddělených reakčních prostor opatřených míohadly, přičemž roztok sodné soli 4-nitrozodifenylaminu se uvádí do prvého reakčního prostoru a roztok disulfidu amonného do všech reakčních prostorů s výjimkou posledního. Reakčními prostory v sérii mohou být například kaskáda reakčních kotlů s míohadly, dále vertikální věž rozdělená na sekce nebo horizontální reaktor s přepážkami.
Úspěšný průběh redukce vyžaduje vhodné poměry reakčních komponent. Úplná redukce nitrozolátky a vysoký výtěžek se dosáhnou při poměru S§“/4-nitrozodifenylamin = 0,75 až 0,9, s výhodou 0,80 až 0,85. Složenrl redukčního činidla nemusí přesně odpovídat disulfidu, počet atomů síry n může být 1,8 až 2,5, avšak počet n = 2 až 2,1 je optimální. Jestliže se použije menší než uvedený poměr redukčního činidla k výchozí látce, obsahuje získaný amin značné množství síry, pokud je v polysulfidu málo síry, vznikají vedlejší produkty obsahující síru. Vyvaření amoniaku z reakční směsi předpokládá, aby poměr NaOH/S§“ byl 2 nebo jen nepatrně meněí, což vyžaduje ve výchozí sodné soli 4-nitrozodifenylaminu poměr NaOH/nitrozolátka = 1,4 až 2, s výhodou 1,6 až 1,8. Tento poměr odpovídá podmínkám pří výrobě 4-nítrozodif enylaminu.
Vynález blíže objasňují následující příklady konkrétního provedení.
Příklad 1
Do baňky opatřené míchadlem bylo nasazeno 1 615 g roztoku sodné soli 4-nitrozodifenylaminu s obsahem 15,7 % hmot, nilrozolátky a molárním poměrem NaOH/nitrozolátka = 1,7. Roztok dále obsahoval 15 % hmot. metanolu a 6 % hmot. NaCl. Ke směsi bylo přidáno 300 ml toluenu. Po vyhřátí na 45 °C byl při této teplotě po dobu 45 minut připouštěn roztok disulfidu amonného připravený rozpouštěním síry v roztoku sirníku amonného s obsahem 10,4 g síry na 100 ml roztoku; síry bylo přidáno přesně stechiometrieké množství na disulfid. Molární poměr S^~/nitrozolátka = 0,847. Po vnesení disulfidu byla směs zahřáta na 70 °C a nechána ještě 60 minut. Reakční směs byla za tepla filtrována, přičemž ne filtru se zachytilo 0,027 g sraženiny. Po separaci vodné a toluenové fáze byl z organické fáze odpařen toluen, ke konci při teplotě 180 °C a vakua vodní vývěvy, a získáno tak 233,1 g surového aminu (99 % teorie) s teplotou tání 65 až 66 °G. Po vakuové rektifikací za přísady 0,5 % hmot.
NaOH se získal čistý 4-aminodifenylamin ve výtěžku 93 % teorie, který se snadno zpracoval katalytickou reduktivní alkylaci s acetonem na N-fenyl-N'-izopropyl-p-fenylendiamin.
vodné vrstvy byl pod zpětným chladičem vyvařen amoniak a nakonec byl na koloně oddestilován metanol, který obsahoval jen 1,5 % hmot. amoniaku. Část amoniaku odchází z reakční směsi již v průběhu redukce.
Příklad 2
Do prvního reaktoru kaskády 3 reaktorů opatřených míchadly, každý s užitným objemem 20 litrů, se nastřikuje roztok sodné soli nitrozodifenylaminu o koncentraci nitrozolátky 19 % hmot. s rychlostí 10 kg za hodinu. Do prvního a druhého reaktoru se nastřikuje rovným dílem roztok disulfidu amonného o stejném složení a ve stejném přebytku na nitrozolátku jako v příkladu 1, Do prvního reaktoru se nastřikují 2 litry benzenu za hodinu. V prvním reaktoru se udržuje teplota 40 až 50 °C, ve druhém 50 až 55 °C a ve třetím 60 °C. Ze třetího reaktoru přepadá směs do děličky, kde se oddělí benzenový roztok 4-aminodifenylaminu od vodné fáze. Odpařením benzenu se získá surový amin ve výtěžku 99 % teorie.
Z reaktorů se odvádí přes zpětný chladič amoniak, který se absorbuje ve vodg. Druhá část amoniaku se získá vařením vodné fáze na koloně pod totálním refluxem. Zbytková odpadní voda má pH = 9 až 10.
Koncentrací 4-nitrozodifenylaminu ve výchozím roztoku se v obou příkladech rozumí váha sraženiny získané okyselením 100 g roztoku sodné soli. Skutečný obsah čisté výchozí látky ve sraženině je 96 % hmot. Výtěžek destilovaného aminu v příkladu 1 v přepočtu na čistou výchozí látku je 97 %.

Claims (3)

PŘEDMŽT VYNÁLEZU
1 . Způsob výroby 4--aminodif enylaminu redukcí roztoku sodné soli 4-nitrozodif enylaminu, vyznačující se tím, že se redukce provádí polysulfidem amonným obecného vzorce (NH^)2Sn, kde n má hodnotu 1,8 až 2,5, při teplotě 20 až 80 °G a při molárním poměru NaOH/4-nitrozodifenylamin ve výchozí sodné soli 1,4 až 2,0 a molárním poměru (NH4)gSn/4-nitrozodifenylamin 0,75 až 1,0, přičemž se z vodní fáze reakční směsi odstraní amoniak, například vyvařením.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se k reakční směsi přidá nepolární rozpouš tědlo, s výhodou benzen nebo toluen.
3. Způsob podle bodu 1 a 2, vyznačený tím, že se redukce provádí kontinuálně ve 2 až 4 navzájem oddělených a promíchávaných prostorech za sebou.
CS21880A 1980-01-09 1980-01-09 Způsob výroby 4-aminodifenylaminu redukcí sodné soli 4-nitrozodifenyl aminu CS211713B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS21880A CS211713B1 (cs) 1980-01-09 1980-01-09 Způsob výroby 4-aminodifenylaminu redukcí sodné soli 4-nitrozodifenyl aminu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS21880A CS211713B1 (cs) 1980-01-09 1980-01-09 Způsob výroby 4-aminodifenylaminu redukcí sodné soli 4-nitrozodifenyl aminu

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS211713B1 true CS211713B1 (cs) 1982-02-26

Family

ID=5333903

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS21880A CS211713B1 (cs) 1980-01-09 1980-01-09 Způsob výroby 4-aminodifenylaminu redukcí sodné soli 4-nitrozodifenyl aminu

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS211713B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
KR100987620B1 (ko) 관능화된 이온성 액체, 및 그의 사용 방법
CN100434416C (zh) N,n'-二环己基碳二亚胺生产工艺
CN102875435B (zh) 一种有机硫代硫酸衍生物的制备方法
HISKEY et al. A Synthesis of Unsymmetrical Aliphatic Disulfides1
KR20080102422A (ko) 이소우레아 니트로화 방법
CS211713B1 (cs) Způsob výroby 4-aminodifenylaminu redukcí sodné soli 4-nitrozodifenyl aminu
DK171409B1 (da) Fremgangsmåde til genvinding af alkyleringskatalysatorer
JPH026466A (ja) 低級ジアルキルジスルフィドの製造方法
AU2003267771A1 (en) Process for the production of 3-methylthiopropanal
JPH05186216A (ja) 硫酸カリウムと塩酸の製造方法
US3808272A (en) Preparation of biodegradable alkane sulfonamides
CN115010632B (zh) 硫醇类化合物的绿色合成方法
EP0334188A2 (en) Process for producing aromatic nitrile
Johnson et al. Researches on Thiocyanates and Isothiocyanates. XIV. a New Method of Synthesizing 2-THIOHYDANTOINS.
JPS6127980A (ja) オキシフラバン化合物の製造法
CN119841748B (zh) 一种对甲苯磺酰脲的制备方法
JPWO2002022535A1 (ja) 1,1−ビス−(4−ヒドロキシフェニル)−3,3,5−トリメチルシクロヘキサンの製造方法
JP2808695B2 (ja) チオホスゲンの製法
Hoff et al. Chemistry of alkenethiolates. Six‐and seven‐membered rings with two hetero atoms
JPH0242051A (ja) 芳香族ニトリルの精製方法
JP2808696B2 (ja) チオホスゲンの製造法
PL110765B1 (en) Method of producing derivatives of p-nitroso-diphenylhydroxylamine
JP2625850B2 (ja) チオホスゲンの製造方法
JPH0550501B2 (cs)
Hoepping et al. An Alternative Synthesis of Sodium Cyanodithioformate and the Disodium Salt of cis‐1, 2‐Dicyanoethylene‐1, 2‐dithiol