CS210725B1 - Yarn manufacturing process and apparatus for making thereof - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby příze a zařízení k jeho provádění.

Již delší dobu jsou známé·různé systémy bezvretenového předení, z nich např. předení pomocí rotoru, tzv. předení s otevřeným koncem, je nejznámější, při němž jsou na skluzovou stěnu rotoru-.přivádjna ojednocená střižová vlákna, která jsou podtlakem nasávána do rotoru, otáčejícího se vysokou rychlostí. OOdsředivou silou kloužou tato ojednocená vlákna po skluzové ploše směrem k největšímu vnitřnímu průměru, kde se rovnoběžné orientovaná vlákna ukládají ve tvaru vlákenné stužky ve sběrné drážce spřádacího rotoru a jsou připřádána na otevřený konec již předtím vytvořené příze- Při axiálním vytahování je vlákenné stužce udělován · zákrut a příze je navíjena na křížovou cívku.

Nevýhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že pevnost příze oproti klasické, na prstencovém dopřádacím stroji vypředené přízi, je asi o · 15 až 30 % nižší.

DbIší nevýhodu · je nutno vidět v tom, že tento systém předení je pro vyšší rozsahy jemnooti méně vhodný i česané příze jím nelze ekonomicky vyrábět.

U dalšího známého způsobu spřádání střížových vláken se zkrucovacím zařízením, působícím na vlákna, probíhá spřádací proces pomocí elektrostatického pole, které je · vytvářeno mezi přívodem jednotlivých střiSových vláken a rotující vstupní · nálevkou. Toto elektrostatické pole vlákna napřimuje a přenáší je do rotující, zákrut udděující vstupní nálevky.

Prioom však vzni^aj rozhodující nedootatky, které maj nepříznivý vliv · · ·>růbeh předení a na jakost příze. KoSlsalící relativní vlhkostí je elektrostatické pole r-příznivě ovlivňováno, což může vést k přethhm příze a k přerušení průběhu předení.

Dále je znám způsob předení, u něhož je prostřednictvím vzduchového víru vypřádána příze s pravým zákrutem.

Přitom je nevýhodou velká spotřeba vzduchu, kromě značné ztráty . zákrutu, způsobované vzduchovým vírem. Dále je · nevýhodné, že není vždy zajištěno napojení ojednocených vláken na ve vzduchovém víru volně rotující konec příze, takže znaSná část vláken je odsáta do odpadu. .

Daláí známý systém tvoření příze s prvým· zákrutem je tzv. systém DREF, jehož nevýhoda spočívá v tom, že jej lze pouužt jen v omezeném rozsahu, především pro hrubší čm a v poměrně uzavřeném povrchu příze zapříčiňujícím přílišnou tuhost výrobků s nedostatečnou splývav^s^s^íí. .

Z doposud známých způsobů lze dále uvést·ještě způsob ROTQFIL fy Du Pont, u něhož je na povrch jedné stužky vláken kroucené nepravým zákrutem pomocí lnullce jí uděleného zákrutu ve zpětných ovinech navíjena stužka nekroucených nebo méně kroucených vláken povrchových, čímž se vytváří vlákenná šroubovice na v podstatě bezzákrutovém povrchu jádra. Tímto způsobem lze velmi ·úspěšně vyrábět přízi z dlouhých staplových vláken, která však vykazuje velmi nízkou tažnost, potřebnou v jejím dalším zpracování. Kratší staplové délky vláken nezaručují dostatečné zpevnění příze.

Dd1.ší známý způsob tvorby bezvřetenové příze je systém GotzfrieS, který odfukováním vytahuje a usmmrňuje z předkládané jedné nebo dvou stužek staplových vláken část · staplové délky jejich předních konců a odklání tuto mimo oblast vnikání udělovaného nepravého zákrutu a následující změnou . sm^iru kroucení této stužky obtáčí tyto uvolněné přední konce staplových vláken v napnutém stavu kolem povrchu stužky, ' · čímž tuto přeměňuje v přízi. Tento systém má · hlavní nedostatek v tom, že délka uvolněných staplových vláken je příliš, · krátká, než aby vytvoOila dostatečné zpevnění příze, takže princip tvorby této příze může být vy· užit pouze při zpracovávání dlouhých staplů, což však je již podstatou výše popsaného systému tvorby příze Du Pont.

DdIší nevýhodou tohoto systému je i okolnost, že · napínáni předních konců staplových vláken v rotujícím proudu tlakového média může nastat jedině za předpokladu, že postupová rychlost rotující šroubovice tlakového média napínající uvolněné přední konce staplových vláken je podstatně vyšší než rychlost průchodu tvořené příze, takže se musí vytvářet příliš strmé stoupání rotujícího proudu tlakového médďa, zappfčiňující nedostatečné kroucení, takže nedochází k dostaečnnému zákrutovému zpevnění příze, která v důsledku toho nedosahuje ani minimální pevnooti nutné pro její další zpracování. .

Z doposud známých způsobů lze ^dále uvést ještě způsob tvorby příze REPCO, používaný hlavně vlnařským průmyslem a převážně pro pletené zboží a další známé způsoby tvorby vícekomppoentní bezzákrutové příze, jejíž pevnost se doci-luje lepením. Typickými této skupiny přízí je systém BOBTEX nebo systém TWILO. Pouužtí těchto přízí je však velmi ommzené. Obdobou systému TWILO je systém PAVENA pouze s tím rozdílem, že PAVENA systém používá lepicího roztoku a TWILO systém PVA vlákna. Jsou známé i další způsoby tvorby příze, které ... však v poc^í^ltatě jsou různými variacemi výše popsaných systémů.

Úkolem vynálezu je vytvooit způsob bezvřetenového předení příze sestávající ze dvou vlákenných soustav a zařízení k provádění tohoto způsobu, který známé nedostatky do značné m:ry odstraňuje a vytváří přízi nového charakteru, kterou lze kontinuálně vyrábět a navvjet přímo na křížovou · cívku.

Tento .. úkol splňuje způsob výroby příze sestávaaicí ze dvou vlákenných soustav, z nichž alespoň jedna sestává z vláken staplových,·vyráběné v rotujícím proudu tlakového média podle vynálezu, jehož' poddla^ spočívá zejména v tom, že jedné ze dvou vlákenných soustav se průběžně rotujícím proudem tlakového média uděluje nepravý zákrut a její povrch se opatruje přiváděnými staplovými vlákny druhé vlákenné soustavy, které se přivádějí do vstupní oblasti přízetvorné zákrutové zóny a jejich přední konce se zčásti zachycují na rotujícím povrchu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy a z části se ve volném stavu orien- , tují do směru rotace proudu tlakového média a vytvářejí splétanou mezivrstvu zachycenou na vlákenný povrch nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy, zatímco zadní konce těchže staplových vláken druhé vlákenné soustavy, zachycené předními konci rotujícím povrchem nepravým zákrutem kroucené víákenné soustavy a orientované udělováním nepravého zákrutu do protisměru rotace tlakového média se vyšší rychlostí, než je rychlost udělování nepravého zákrutu, přeorientovávají ze směru nepravého zákrutu do směru zákrutu pravého, což nadále nazýváme zákrutovou inverzí a současně se v rotujícím proudu tlakového média s ostatními staplovými vlákny vzájemně kříží a přepásávají a vytvářejí vlákenný obal volně obepínající nepravým zákrutem kroucenou vlákennou soustavu, kterýžto vlákenný obal se následnou průběžnou anulací torzních sil uděleného nepravého zákrutu v jednosměrné pravidelné zákrutové šroubovici utahuje na povrch nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy a stahuje průřez obou vlákenných soustav směrem к ose takto vznikající příze.

Výhodou způsobu podle vynálezu je, že umožňuje, aby se staplová vlákna druhé vlákenné soustavy přiváděla do přízetvorné zákrutové zóny jak v nekrouceném stavu společně s vlákny nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy, tak i aby staplová vlákna druhé vlákenné soustavy se přiváděla do přízetvorné zákrutové zóny odděleně od nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy. Je výhodné, že staplová vlákna mohou být do vstupní oblasti přízetvorné zákrutové zóny buď nasávána nebo vefukována, přičemž staplová vlákna druhé vlákenné soustavy mohou být do vstupní oblasti přízetvorné zákrutové zóny přiváděna i v rotujícím proudění tlakového média, směrujícím do směru udělování nepravého zákrutu.

Základní podmínkou je, že postupová rychlost rotující šroubovice vstupujícího proudu tlakového média je nižší než rychlost průchodu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy a že v přízetvorné zákrutové zóně se nejméně v úseku staplové délky přeorientovávaných staplových vláken druhé vlákenné soustavy vyvolává částečná zákrutová inverze uděleného nepravého zákrutu, jejíž průběh je buď plynulý, nebo v oblasti vstupu do přízetvorné zákrutové zóny je urychlený a v dalším průchodu přízetvornou zákrutovou zónou je v podstatě udržován na konstantní výši, případně zákrutová inverze probíhá v oblasti vstupu do přízetvorné zákrutové zóny urychleně a dalším průchodem touto je plynule zvyšována nebo řízená zákrutová inverze probíhá urychleně nejméně ve dvou za sebou následujících fázích.

Důležitou podmínkou přitom je, aby celkové snížení uděleného nepravého zákrutu zákrutovou inverzí nepřesáhlo 60 % jeho původní hodnoty. Je rovněž nutné, aby odváděči rychlost příze byla nižší, než přívodní rychlost nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy.

К provádění výše popsaného způsobu výroby příze je výhodné zařízení podle vynálezu, jehož podstata spočívá zejména v tom, že zahrnuje předzákrutovou tlakovou trysku vyústěnou do v témže směru orientované a se stejným směrem rotace tlakového média pracující přepřádací zákrutové trysky, tvořící současně i řídicí element inverze nepravého zákrutu, přičemž předzákrutová tlaková tryska je opatřena sacím otvorem nejméně pro přívod nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy a přepřádací zákrutová tryska je opatřena přízetvornou zákrutovou zónou, do jejíž vstupní oblasti vhodně vyústuje přiváděči kanál vláken druhé vlákenné soustavy.

Výhodou zařízení je, že umožňuje, aby předzákrutová tryska byla opatřena alespoň jedním přívodním otvorem tlakového média, napojeným v tangenciálním směru na vnitřní povrch rotační komůrky přicházející к protilehlému středovému usměrňovači rotace opatřeným v ose sacím otvorem a zasahujícím ve směru obvodu příze nejméně do úrovně spodního okraje přívodního otvoru tlakového média.

Rovněž je výhodné, když přepřádací. zákrutová tryska je opatřena alespoň jedním přiváděcím otvorem tlakového média, napojeným v tangenciálním směru na vnitřní povrch její usměrňovači komůrky, v jejímž středu je umístěna předzákrutová tlaková tryska, usměrňující svým vnějším pláštěm rotující proud taakového .média do přízetvorné zákrutové zóny.

Je nutné, aby tlakové médium vstupovalo alespoň do jedné z obou trysek, tj. buá do trysky předzákrutové, z níž dále přechází do přepřádací zákrutové trysky nebo do trysky přepřádací, kdy uděluje jak nepravý zákrut, tak řídí i jeho inverzi v. přepřádací zákrutové zóně. Vstupem tlakového měcHa do obou trysek se nezávvsle řídí jak udělování nepravého zákrutu, tak i jeho inverze a přepřádáni konců staplových vláken, . což je důležité při spřádání dlouhých staplů - vlna apod.

Je výhodné, když přiváděči kanál staplových vláken druhé vlákenné soustavy přioom sin^uje do usm^ri^(^\^t^(^í komůrky přepřádací zákrutové trysky, vyústuuící ’ vstupním meeikňužím, vymezeném výstupním kruhovým průřezem předzákrutové trysky a vstupním kruhovým průřezem přízetvorné zákrutové zóny přepřádací zákrutové trysky do vstupní oblasti . zákrutové inverze v přízetvorné zákrutové zóně spřádací zákrutové trysky.

Šířka vstupního mcezkruží je regulovatelná např. přisazením předzákrutové trysky. Piváděcí kanál staplových vláken druhé vlákenné soustavy může také do směru rotace proudu Hákového m^di.a v ' usmě^ě^i^<^\^í^c^]i komůrce přepřádací zákrutové trysky, případně může i do směru rovinného proudu tlakového média v přívodním otvoru, smírujícího do usm^r^i^c^\^í^c^]i komůrky přepřádací zákrutové trysky, nebo může t šikmo do usInírňovací komůrky přepřádací zákrutové trysky a rovněž může do usměrňovači komůrky přepřádací zákrutové trysky šikmo na osu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy.

Při spřádání krátkovlákenných ma^niáH je výhodné, když spřádací zákrutová tryska je svým výstupem napojena na expandní komoru Hákového média opatřenou odváděcími průduchy a umístěnou ve sběrném prostoru odsávací, skříně, přičemž odváděči průduchy expandní komory ta ako vého média sm^řu! do směru rotace tohoto ta aloového íédia. Je rovněž výhodné, když expandní komora Hákového média se ve směru odvodu příze zužuje. Při zpracovávání dlouhovlákenných íaletiSlů a odvádění podprůměrně krátkých vláken mimo tvorbu příze je výhodné, když přepřádací zákrutová tryska je svým výstupem příze vyústěna do sběrného prostoru odsávací skříně. Pro usnadnění zapředení zařízení je proti výstupu přepřádací zákrutové trysky v sběrném prostoru . odsávací skříně uspořádán zavaděč příze, jehož průřez se ve . směru odvodu vytvářené příze zužuje a který může být i součissí expandní komory tlakového méda.

Příkladné provedení jednoho z mnoha dalších možrných variant zařízení je znázorněno na přiložených výkresech ve zjednodušené schemílické formě, kde znaií obr. 1 podélný řez příkladným uspořádáním spřádací jednotky s přiváděcím kanálem stolových vláken vyústujícím šikmo do směru rotace Hákového mééia v usInírňovací komůrce přepřádací zákrutové trysky, obr. 2 podélný řez detailu uspořádání rotační komůrky předzákrutové trysky, obr. 3 příčný řez téhož detailu rotační komůrky předzSkrutlvd trysky jako na obr. 2, obr. 4 podélný řez deeailu uspořádání rotační komůrky přepřádací zákrutové trysky spoluvytvořené zasunutím předzákrutové trysky, v uspořádání přívodu staplových vláken regulovatelným íetikňužíí, obr. 5 je příčný řez téhož deeailu uspořádání uvedeného na obr. 4, obr. 6 je·příčný řez injekoooového přívodu staplových vláken do přepřádací zákrutové trysky, vyvolávaném . rovinným proudem tlakového média, smírřjícíhl do usměrňovači komůrky přepřádací zákrutové trysky, obr. 7, je příčný řez injeklolovéhl přívodu vláken do usměrňovači komůrky přepřádací zákrutové trysky vyvolávaném rotací Hákového měclda, obr. . 8 je příčný ře.z expandní komorou s vyznačením sklonu odváděcích průduchů s^měřujících do směru rotace tlakového íícIíi, obr. 9 je podélný řez zařízením vybaveným expandní komorou Hákového m^é^i^a, opatřenou odváděcími průduchy v provedení podle obr. 8, obr. 10 je podélný řez zařízení s expandní komorou z^ž^l^u]lcí se ve směru průchodu příze, obr. 11 až 14 jsou různé varianty průběhu řízené zákrutové inverze, dané tvarem přepřádací zákrutové trysky.

Příkladné provedení zařízení v provedení podle výše uvedených obrázků sestává z tlakové předzákrutové trysky j.'uspořádané do směru prlchásitící vlákenné soustavy 2, sessávvalcí z převáděcího otvoru J tlakového média napojeného v tangenciálním směru_na vnitřní povrch ⁴ r^ační komůrky £, přecházející к protilelUému středovému usměrňovači rotace 6, v jehož ose se nachází ' sací otvor 2 pro průchod vlákenné soustavy 2.

Tato předzákrutová tryska 1 zasahuje regulovatelně do přepřádací zákrutové trysky 8, která současně ja^ko ^druhý element nepravém z^ákrutu uděluje procházejíc^í soustavě 2 příslušnou výši nepravého zákrutu působením rotace tlakového média prot^íl^aIící v stenném směru jako rotace tlakového média v předzákrutová trysce 1.

Přepřádací zákrutová tryska 8, ** sestává z usměrňovači komůrky 2, do niž je v tangenciálním směru k jejímu povrchu 10 přiváděcím otvorem 11 přiváděno tlakové médium.

Ve středu této usměrňovači komůrky 2 je umístěna předzákrutová tryska 1 usimrňujjcí svým vnějším plitém ¹² rotujíc! prou^d t^jíkkové^ho média ^do pMzetvorné z^rutové zóny ¹³ přepř^á~ ^dací ^eákrutov^é tnysty 8, 1*.

Do usm^n^]^uc^5^i^(^Jⁱ komůrty 2 ^pře^přádac^í z^ákrutov^é trysty 8, 1' sm^uje přivléci ^nál 14 staplových vláken druhé vlákenné soustavy 15 vyússující vstupním meeikružím 16 do vstupní obíassi zákrutové inverze vyvolávané v přízetvorné zákrutové zóně 13 přepřádací zákrutové trys^ky 8, 1' druiým elementem ne^pravé^ho zákrutu 1'.

Vstupní m^eél^iruž:í 16 je vymezeno výstupním kruhovým průřezem 17 předzákrutová trysky 1 ' á vstupním', kruhovým průřézem ' 18 ' přízetvorné zákrutové zóny 13 přepřádací zákrutové- ' trysky 8, 1 a je regulovatelné nappíklad přisazení předzákrutové trysky 1· .

V případě, že se přepřádáním zcela uvolněná podprůměrně krátká staplová vlákna druhé vlákenné soustavy 15 íííí připojovat zpět k vytvářené přízi 12, je přepřádací zákrutová trys^ka 8, 1' svým výstupem 20 napojena na expandní ^kom^i^ru ²¹ tli^ov^o média výstupu j^ího z přepřádací zákrutové trysky 8, 1*. Expandní komora 21 Hákového média je opatřena odváděcími průduchy 22 uměřiícími do směru rotace tlakového média v přepřádací zákrutové trysce 8, 1*. Expandní kom^jra 21 je umístěna ve sběrném prostoru' 23 odsávací skříně 24, z níž je do protšsměru rotace expanddjjcí tlakové médium centrálně odsáváno otvorem 25 do neznázorněného fiirru a může být znovu stlačeno a v tzv. uzavřené cirkulaci použito pro funkci zařízenn.

Případně, že není nutno připojovatpodprůměrně krátká staplová vlákna, při tvorbě ‘ příze 12 zcela uvolněná, zpět k tvořící se přízi 12, je přepřádací zákrutová tryska 8, 1* svým výstupem 20 napojena přímo na sběrný prossor',23 odsávací skříně 24. Pro usnadnění návodu příze 12 výše popsaným zařízení je ve sběrném prostoru 23 odsávací skříně 24 uspořádán vyvaděč 26 příze 12, jehož průřez se ve sm^i*u odvodu příze 19 zužuje.

Vyráběná příze 19 je odtahována odtahovými válci 27 a prostřednictvím navíjecího vále 3 28 na přízovou cívku Z9.

Funkce výše popsaného zařízení podle vynálezu je následnici: Vlákenné soustavě 2 procháázeící předzákrutovou tryskou 1 a návazmo přízetvornou zákrutovou zónu 13 přepřádací z^ákrutrv^é tr^ty 8, 1' je ^přede^ákrutovru tryskou 1 ucelen nepravý zákrut ^a ^jjí ^povrch ^se vlvvem vyvolaných rozdílů v jednosměrném udělování nepravého zákrutu předeákrutrvou tryskou 1 a ovlvuňovaného zákrutovým.eeemvntem 1' v přepřádací' zákrutové zóně 11 opatřuje přiváděcím kanálem 14 přiváděnými staplovými vlákny druhé vlákenné soustavy 12, která se ' dappSuUí svými předními ko^c^i jak do směru udělování nepravého zákrutu, tak do směru poSCnající zákrutové inverze na povrch nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy -2, kolem níž vytvářejí vlveem rotace tlakového média v přepřádací zákrutové trysce 8, 1' dezázVllé vláke ' ‘né šroubovice, je^chž přední konce se zč^E^si zachyc^í na rotujcíím. povrchu ner '' ' ''' zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2 a z Cáási se ve volném stavu kolem této ori^er.' ' do směru rotace proudu ' tlakového média a tím i do směru udělování nepravého zákrutu, čímž se stahní k povrchu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2 a ne^ť^hou být dále ' rot^ujiccím proudem tlakového média v prízetvorné zákrutové zóně 13 přepřádací zákrutové trysky 8, 1 nikterak ovlivňovány, zatímco zadní konce těchžé staplových vláken, orientující se vlVeem jednosměrné rotace tlakového média dc jeho protSsměru, jsou zákrutovou ·inverzí, tj. vyěší rychlostí, než je rychlost udělování nepravého zákrutu v přízetvomd zákrutově zóně 13 rotujícím proudem tlakového média, uchopovány a vlákna v napnutém stavu směrem od jejich zadních konců přeorienoovávána ze směru nepravého zákrutu do směru zákrutu pravého, přieemž rotací proudu tlakového mmdia v přepřádací zákrutové trysce 8, j* přeorienoovávané zadní konce těchto staplových vláken druhé vlákenné soustavy 15 se společně se zadními konci · staplových vláken zachycených svými předními konci na povrchu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2 v rotujceím proudu tlakového mmdia vzájemně kříží a přepásávvjí, takže vytváří splétaný vlákenný obal z napjatých staplových vláken, volně obeepnavích nepravým .

zákrutem kroucenou vlákennou soustavou .2,na jejímž povrchu je zakotven ·'splétanými předními konci staplových vláken, který je následnou průběžnou anulací zbytku torzních sil uděleného nepravého zákrutu po opuštění přízetvorné zákrutové zóny 13 přepřádací zákrutové trysky 8^, 1' jednosměrn^ě uta^hov^án na ^povrc^h vl^ákenn^é soustav^y 2 ve výsledrté pravidelné zákrutové šroubooici, stahnuící průřez obou vlákenných soustav £, 15 směrem k ose takto v^í^il^ř^ijící &

příze 12) která odtahována odtahovými válečky 27 je prostřednictvím navíjecího válce 28 navíjena na přízovou cívku 22.

Výše nastíněná celková funkce zařízení pracuje v detailním osvětlení následovně. Tla- * ková médium přiváděné otvorem 2 do rotační komůrky 5. předzákrutové tulákové trysky 1 vyvoláv^..ruvvnt^jn·· této · předzákrutové · tlakové ,trysky 1 rotaci t,aikkového. média., .usměrněnou středovým usměrňovačem rotace 6 do směru průchodu vlákenné soustavy 2, · čímž je vyvolán i sací účinek v sacím otvoru J, kterým je vlákenná soustava 2 nasávána do předzákrutové tlakové trysky ' 1, kde obdrží, pří šupnou výši nepravého zákrutu, z^^ť^^^v^ňujíc:í úsek této · vlákenné soustavy 2 nachhvze.ící se před vstupem do predzákrvtové .tlakové trysky 2. Boouuící proud tlakového médie · po · výstupu z předzákrutové tlakové trysky 1 přechází dále do přízetvorné zákrutové zóny £3. Me spolu vyvolává řízenou zákrutovou inverzi uděleného nepravého zákrutu.

Na zpevnění vlákenné soustavy 2 nepravým zákrutem včetně vyvození sacího účinku v otvoru 2 i v celé předzVkrutovd tlakové trysce 1 se poddíí i nezávislý přívod tankového média .

otvorem 11 do usrnmrňovací komůrky 2 přepřádací zákrutové trysky .8, T, v jejímž středu je umístěn výstup · 17 předzVkrutové tankové trysky 1 vtmírňuVjcí·povrchem jejího vnějšího pláště 12. rotující proud taškového média do přízetvomd zákrutové zóny 1 3. kde se vyvolává účinek řízené zákrutové inverze uděleného nepravého zákrutu.

R^ot^ijící proud taškového média po udělení nepravého zákrutu vlákenné soustavě 2 vstupuje tedy vždy do přízltiornd zákrutové zóny 13 přepřádací zákrutové trysky 8, · 1*, v které probíhá zpommaení jeho rotace, vyvooávaaící řízenou zákrutovou inverzi č^s^tii, · vlákenné soustavě 2 již uděleného nepravého zákrutu.

Průběh této zákrutové inverze je dán jak použitým tankem m^C^i.a, tak i průběhem rozšibujícího se ^průřezu· ^pre^přádací í^ákru^uoa^d try^y 8, j*, ^který může °ýt ^jak plymilý, ^tak rázový, případně kombinovaný, odppoiídjící charakteru a vlastnoseem právě zpracovávaných vlVken, tj. jejich tuhodti, délce, jemnost, pružneoU atd. (viz obr. 11 až 14).

VeHkos této zákrutové inverze je dána poměrem vstupního průřezu 18 k výstupnímu, průř^ezu 20 · ^př^epřád^ací ^zák]r^ut^ové trysky >, j*, · · My · napřel ad vstupní prořez W = ^{0 3} mm a vj^Upni průřez 20 - 0 4,5 mm znamená 50· % zákrutové inverze v přísuunném průběhu tvaru stěn přepřádací zákrutové trysky 8, 1' a vzdálenost mezi oběma těmito průřezy.

Délka p^etvornC zákrutové zóny ·Ц . je závislá na délce sUapldaých vláken vlákenné soustavy a musí. o.dpooídat nejméně st^plové délce těchto vláketys výhodou však jejímu dvojnásobku. V tdto prízetvorné zákrutovd zóně 13 se tedy vstupní rychlost rotace proudu tlakového média příslušně snižuje tak, že se nuceným jednosměrným udělováním snižujícího se nepravého· zákrutu vyvolává řízená, pгdtSsmtrná inverze nepravým zákrutem kroucené vláken-

Ί né soustavy 2, čímž se zvyšuje účinek přeorientovávání staplových vláken druhé vlákenné soustavy 15 ze směru uděleného nepravého zákrutu do směru zákrutu pravého.

Tohoto výše popsaného účinku udělování nepravého zákrutu a vyvozené, v přízetvorné zákrutové zóně 13 probíhájící zákrutové inverze je využito k tvorbě příze £2 podls vynálezu následovně. Vhodně napojeným a nasměrovaným přiváděcím kanálem £4 .staplových vláken druhé vlákenné soustavy 15 jsou tato staplová vlákna buď injektorová, sáním nebo vefukováním přiváděna do vstupního meeikruží £6, orientovaného k povrchu procházející nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2 směěující do přepřádací zákrutové trysky 8, £, a to na rozhraní přechodu udělování nepravého zákrutu do jeho zákrutové inverze.

V ojedinělých případech zpracovávání ·jemných vláken do vysokých čm přízí je také možné, aby tato staplová vlákna druhé vlákenné soustavy 15 vstupovala v nezkrouceném stavu společně s nepravým zákrutem kroucenou vlákennou soustavou 2 sacím otvorem £ předzákrutové tlakové trysky · 1 (vyobrazeno na ob]?. 10).

V tomto případě je však vhodné pracovat pouze s jedním proudem· tlakového média přiváděným přiváděcím otvorem 11 přes usměrňovači komůrku £ do přepřádací zákrutové trysky 8, 1'. ,

Výše popsanou funkcí průběžně pгobíhající zákrutové inverze části, vlákenné soustavě 2, uděleného nepravého zákrutu, přicházejí přední konce staplových vláken vlákenné soustavy 15 do různícího·se účinku jednosměrného udělování nepravého zákrutu procházaeící vlákenné soustavě 2, dané různícím se účinkem příslušné rychlosti rotace tlakového média, čímž nastává i různící se napojování těchto předních konců staplo-rzých vláken vlákenné soustavy £5 na povrchová vlákna neplavým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2. _

Tyto přední konce staplových vláken vytvářejí mezi sebou různé variace kombbnací vlákenného napojení a provázáni, dané následně popsanými příklady základních variant napojení, čímž se vytváří splétaná mezi vrstva vlákenné proppoující cht· vlákenné soustavy 2, ££ tak, že

a) některé z předních konců staplových vláken přiváděné vlákenné soustavy £5 jsou zachyceny rotujícím povrchem vlákenné soustavy 2 při udělování nepravého · zákrutu, orientují se do směru této rotace proudu tlakového mmdia a v témže směru počnou být navíjeny č^í^lti svó staplové délky na povrch vlákenné soustavy 2,

b) přední konce jiných; staplových vláken přiváděné vlákenné soustavy 15 jsou zachyceny na povrchu vlákenné soustavy 2 zákrutovou inverzí a počnou být navíjeny na její povrch v protisměru udělování nepravého zákrutu, čímž se vzájemně kříží a převazují s předními konci staplových vláken v zachycení uvedeném pod bodem a), čímž je vytvořeno základní napojení splétané me^vrstvy na povrch vlákenné soustavy 2,

c) opět jiná staplová vlákna přiváděné vlákenné soustavy £? nesena rotujícím proudem tlakového mmáia a nezachycená povrchem nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2 jsou ve volném stavu unášena rotujícím proudem tlakového média a orientována ve tvaru šroubovice kolem vlákenné soustavy £ tak, že jejich přední konce, směřující do směru rotace tlakového méďa, se stahují k povrchu řečené vlákenné soustavy 2, čímž převazují napojené přední konce staplových vláken vlákenné soustavy 15 zachycené na povrchu vlákenné soustavy 2 podle příkladě uvedených v bodě a), b).

Tímto způsobem je tedy ' vytvořena splétaná mzěi^i^jstva sestáva^cí v poddtatě z různě zachycených, překřížených a přepásaných předních konců staplových» vláken vlákenné soustavy 15 · zachycených na vlákenném povrchu nepravým zákrutem zkroucené vlákenné soustavy 2.

V přízevorné zákrutové zóně 13 přepřádací zákrutové trysky 8, £· se veškeré zadní konce staplových vláken přiváděné vlákenné soustavy 15, jejichž přední konce spoluvytváří podle bodů a) cj splétanou mezivrstvou, vlivem udělování nepravého zákrutu rotujícím proudem tlakového média orientují kolem povrchu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2 do protisměru této rotace tlakového média udělujícího nepravý zákrut a jsou zákrutovou inverzí, tj. vyěěí rychlootí, než je rychlost udělování nepravého zákrutu tímto rotujícím proudem tlakového lédia uchopovány a staplová vlákna v napnutém stavu směrem -od jejich zadních konců přeorientovávána ze směru udělovaného nepravého zákrutu do směru zákrutu pravého, přičemž společně se zadními konci vláken zachycených svými předními konci na povrchu vlákenné soustavy £ začínající zákrutovou inverzí podle bodu c) vytvvřeeí, neseny rotujícím proudem tlakového média, nezávislé Sroubovice vzájemně prokřížených, převázaných a přepásaných staplových vláken, splétaných tímto do vlákenného obalu volně obepínajícího nepravým zákrutem kroucenou vlákennou soustavou 2.

Různým průběhem zákrutové inverze v přízetvořené zákrutové zóně 13 (obr. 11 až 14) je možno se s úspěchem přizpůsobovat různým charakterem staplových vláken vlákenné soustavy 115. případně je možno i ovlivňovat společně s délkou přízetvorné zákrutové zóny 13 i charakter příze 12., například vzhled, objemnoot, oblouěkooiiost, tažnost atd.

Vzájemnými kombinacemi délky přízetvorné zákrutové zóny 1 s průběhem zákrutové inverze lze vždy stanová optimální podmínky pro zpracování charakterově odlišných vláken jak vlákenné soustavy 2, tak i vlákenné soustavy 15 v kvaitní přízi ' ,12.

Při stanovení jakéhokoliv průběhu zákrutové inverze musí však být vždy respektována závislost rychlosti rotace proudu tlakového média na rychlosti tvorby příze 19 a to tak, že postupová rychlost rotujícího proudu tlakového média přízetvornou zákrutovou zónu 13 . v úseku zákrutové inverze, tj. přeorientovávání zadních konců staplových vláken vlákenné soustavy 15 musí být v přízetvorné zákrutové zóně 13 vždy nižší než rychlost průchodu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2, na jejímž povrchu jsou přední konce těchto přeorientovávaných staplových vláken vlákenné soustavy 15 zachyceny.

Tím je zaručeno, že zákrutové přeorientovávání staplových vláken přiváděné vlákenné soustavy 15 probíhá.v napnutém stavu, takže i jejich vzájemným prokřížením a provázáním vzniklý splétaný vlákenný obal sestává z napnutých staplových vláken zakotvených na povrchu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2.

Tento splétaný vlákenný obal napnutých staplových vláken se vlivem následné průběžné anulace zbytku torzních sil nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2 po opuštění přízetvorné zákrutové zóny 13 jednosměrně utahuje na její povrch ve výsledné, pravidelné zákrutové šroubovici staplových vláken, stahující průřez obou vLákenných soustav 2, 15. směrem k ose takto vznikající příze .12, která v důsledku toho vykazuje vysokou pevnost a oerozZorojitelooot.

Protože torzní síla nepravého zákrutu vlákenné soustavy 2 je téměř spotřebována a eliminována utažením splétaného vlákenného obalu staplových vláken vlákenné soustavy , 15 na povrch vlákenné soustavy 2, jak je výše popsáno, vykazuje tato příze 19 buď jen minimální, nebo žádný torzní moment způsobtuící jejíkličkování a příze 19 nemusí být před dalším zpracováváním zákrutově uklidňována, např. pařením.

Daaší výhodou způsobu výroby této příze 19 je ta okolnoot, že nerotují žádné hmoty a celá tvorba probíhá pouze v jednosměrné řízené rotaci tlakového ^^é^í.a, takže je možno doocíit velmi vysokých rychlostí výroby této příze 12·

Způsob výroby příze podle vynálezu ummoňuje také, aby při napojováni a vytváření splétaného obalu staplových vláken vlákenné soustavy 15 byla podpiirměrně krátká stapl^ová vlákna buď odlučována a odváděna mimo tvorbu příze .19, nebo přiváděna zpět k povrchu tvoří-cí se příze 19 a utažením splétaného vlákenného obalu k této připojována.

Napojování splétaného obalu na povrch - nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2 i připojování zcela uvolněných podprůměrně krátkých staplových vláken vlákenné soustavy 15 z rotujícího proudu tlakového média- zpět na povrch příze 19. lze ovlivňovat rychlostním poměrem mezi dodávkovou rychlostí nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2 a odváděrychlost nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy 2, čímž nastává jak zvýšení účinku udělování nepravého zákrutu vlákenné soustavě 2, tak i uvolněnnpovrchu této vlákenné soustavy -2 v přízetvorné zákrutové zóně -13 a zvyšující se účinek napojování předních konců staplových vláken přiváděné vlákenné soustavy 15 a tím i zvýšený- účinek tvorby příze 19.

V případě, kdy podprůměrně krátká staplová vlákna mm^í být odloučena mimo tvorbu příze 19_t je přepřádací zákrutová tryska 8,. i' svým výstupem 20 vyústěna přímo do sběrného prostoru 23 napojené - odsávací skříň? 24 opatřené proti výstupu 20 přepřádací zákrutové trysky 8, 1* vyvadžčem 26 příze 19. jehož zužžúící se průřez usmmrňuje přízi 19 k odváděcím válečkům odtahujícím ^přízi ¹⁹ z odsávací skříní 24. .

V případě, kdy zcela uvolněná, povrchem nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy nezachycená, podprůměrně krátká staplová vlákna vlákenné soustavy 15 mmaí být připoj odvána k přízi .19» je přepřádací zákrutová tryska 8, 1* svým výstupem 20 napojena na expandní komoru 21 tlakového mmdia, opatřenou,odváděcimi průduchy 22 tlakového média, sně^uícími do směru rotace proudu tohoto taakového mmc^a, takže rotující povrch stahnuících se vlákenných - soustav -2» - --15 - - přichází vlivem - expanze tlakového média průduchy 22 do - - styku s vnitřním povrchem expanzní komory 21 a stírá do svého, vlivem zákrutové inverze se utahujícího obalu tato uvolněná podprůměrně krátká staplová vlákna a tím je připojuje k povrchu příze 19.

Směr napojení odváděčích průduchů 22 do směru rotace proudu tlakového média nedoool.uje přitom jejich únik do sběrného prostoru 23 odsávací skříně 24.

Expandní komora 21. která může mít i výhodný zužuuící se průřez pro usnadnění vyvedení příze 19 sm^i^ern k odváděcím válečkům 27 je umístěna ve sběrném prostoru 23 odsávací skříně 24, aby uvolněné nečistoty a nespřadatelný prach mohly být odváděny mimo tvorbu příze 12·

Vlákenné soustavy 2, 15 této příze 19 mohou v různých kombinacích ovlivňovat charakter i vzhled této příze 19 a mohou vést i k vytvoření zcela nových typů příze. Tak např. lze vytvoří přízi 1^,jejíž obě vlákenné soustavy 2, - 15- jsou vytvořeny ze stejného předkládaného vlákenného útvaru, nebo přízi 12 jejíž jedna vlákenné soustava, s výhodou soustava 2 sestává z vláken méně hodnotných, případně přízí 12jejíž vlákenné soustava 2 je vytvořena zejména z jednoho svazku vláken nekonečných, případně i tvarovaných, přičemž tvarování může v jedné výrobní operaci předcházet spřádání.

Rovněž může být i vytvořena splétaná příze 19 jejíž vlákenné soustava 2 sestává jak z vláken nekonečných, tak i vláken stolových. Možnost poouití i různých barevných kombinaci vláken v jednoHivých soustavách 2, 15 lze docilt i nejrůznějších typů zcela nových přízí efektních.

Claims (30)

1. Způsob výroby příze rotujícím proudem tlakového média ze dvou vlákenných soustav, z ⁿi^chž alespoň jeclna sestává z vlá^ken st,a^plovýc^h, vyznnčuUící se tím, ·že jedné ^ze dv^ou vlákenných soustav se průběžně uděluje nepravý zákrut a její povrch se opatřuje·staplovými vlákny druhé vlákenné soustavy, které se přivádějí do vstupní oblasti přízetvorné zákrutové zóny a jejich přední konce se z Udasi zachycuji na povrchu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy a z Čássi se ve volném stavu orientují do směru rotace proudu tlakového média a vytvářejí splétanou mezzvrstvu zachycenou na vlákenný povrch nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy, zatímco zadní konce těchto staplových vláken druhé vlákenné soustavy, zachycené předními konci povrchem nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy a orientované udělováním nepravého zákrutu do protiměru rotace tllakového médda, se vyšší rychlostí, než je rychlost udělování nepravého zákrutu přeorientovávaj ze směru nepravého zákrutu do směru zákrutu pravého a současně se v rotujícím proudu tlakového média·spolu s ostatními staplovými vlákny vzájemně kříží a přjpásásvtí a vytvááeeí vlákenný obal,·volně obeepnaaící nepravým zákrutem kroucenou vlákennou soustavu, kterýžto vlákenný obal se následnou průběžnou anulací torzních sil uděleného nepravého zákrutu v jednosměrné, pravidelné zákrutové ěrouboovci utahuje na povrch nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy a stahuje průřez obou vlákenných soustav. -

2. Způsob, podle bodu · L<· •vyzi^j^^^^u^^ujícá^^·· se·· · tím,- že staplová· vlákna· druhé, vlákenné- · soustavy se přiváděěí do přízetvorné zákrutové zóny v nezkrouceném stavu společně s vlákny nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy. ,

3. Způsob · podle bodu 1, vyznнtujííí se tím, že staplová vlákna druhé vlákenné soustavy se přivSdějí do přízetvorné zákrutové zóny odděleně od nepravým· zákrutem ·kroucené vlákenné soustavy.

4. Způsob podle bodu 1 a 3, vyznatujjíí se tím, že staplová vlákna druhé vlákenné soustavy se atsásatí do vstupní oM-assi přízetvorné zákrutové zóny.

5. Způsob podle bodu 1 a 3, vyzna^ujcí · se · tím, že staplová vlákna druhé vlákenné soustavy se vefucuuí do vstupní oblassi přízetvorné zákrutové zóny.

6. Způsob podle bodu 4 a 5, vyznatujjíí se tím, že staplová vlákna druhé vlákenné soustavy se do vstupní oba-assi příze-tvorné zákrutové zóny přiváděěi v rotujícím proudění ti-kkového méáia.

7. Způsob podle bodu 1 , vyz^ačujcí se tím, že postupová rychlost rotující šroubovice vstupujííího proudu taaloového mmáia je nižší než rychlost průchodu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy.

8. Způsob podle bodu 1 a 7, vyzna^ujcí se tím, že v přízetvorné zákrutové zóně se nejméně v úseku staplové délky přeorientovávaných stapl^ových vláken druhé vlákenné soustavy vyvolává, částečná zákrutová inverze uděleného nepravého zákrutu.

9. Způsob podle bodu 8, vyzna^u^í se tím, že se udržuje plynulý průběh zákrutové inverze. ,

10. Způsob podle bodu 8, vyzna^ící · se tím, __že průběh zákrutové inverze _je ve vstupní o^bí^t^tL ^ízetv^né zákr^ové z^óny urychlený a v dalším prtahodu přízetvornou z^ákrutovou z^ónou se udržuje na konstantní výši.

11. Způsob podle bodu 8, vyznatujííí se tím, že řízená zákrutová inverze probíhá · ve v^st^upní ob^sti ^p^.Lzetvtra^d z^ákrutov^é z^ón^y uryc^hlea^j · a dalŠí^m pr^ů<:;hode^{m toutt} ply^le zvyšuje.

1 1

12. , Způsob podle bodu 8, vyznačující se tím, že řízená zákrutová inverze probíhá nej méně ve dvou za sebou následujících fázích.

13. Způsob podle bodů 3 až 12, vyznrčující se tím, že celkové snížení uděleného nepravého zákrutu řízenou zákrutovou inverzí se udržuje pod 60 % jeho původní hodnoty.

14. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že odváděči rychlost příze je nižší, než přívodní rychlost nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy.

15. Zařízení k provádění způsobu podle bodu 1, vyse tím, že zahrnuje předzákrutovou tlakovou trysku (1) vyústěnou do v témže směru orientované a se stejým směrem rotace tlakového média pracující přepřádací zákrutové trysky (8, 1*), tvořící současně i řídicí element tvorby nepravého zákrutu, přičemž předzákrutová tlaková tryska (1) je opatřena sacím otvorem (7) nejméně pro přívod vlákenné soustavy (2) a přepřádací zákrutová _# tryska (8, i') je opatřena přízetvornou zákrutovou zónou (13), do jejíž vstupní oblasti *” vhodně vyústuje přiváděči kanál (14) vláken druhé vlákenné soustavy (15). .

16. Zařízení podle bodu 15, vyzničujjcí se tím, že předzákrutová tryska (1) je oputre- . na alespoň jedním přívodním otvorem (3) tlakového mědda, napojeným v tangenciálním směru na vni-třní povrch (4) rotační komůrky (5) přecházeěící k protil.ehéému střddovému usměrňovači rotace (6) opatřenému · v ose sacím otvorem (7).

17. Zařízení podle bodu 16, vyznrёujjcí se tím, že středový usměrňovač rotace (6) zasahuje ve směru obvodu příze (19) nejméně do úrovně spodního okraje přívodního otvoru (3) tlakového média.

18. Zařízení podle bodu 15, v^⁵^^r^n^a^uujcí se tím, že přepřádací zákrutová tryska (8, i') je opatřena alespoň jedním přiváděcím otvorem (11) tlakového média napojerým v tangenciálním sméru na vnitřní povrch (10) její usměrňovači komůrky (9), v jejímž středu je umístěna předzákrutová tlaková tryska (1) usmě^ňujcí svým vnějším pláštěm (12) rotující proud tlakového média do přízetvorné zákrutové zóny · (13).

19. Zařízení podle bodu 15, vyzničujjcí se tím, že tlakové médium je přivedeno alespoň do'jedné z obou trysek (1, 8, )*).

20. Zařízení podle bodu 15, vysmaující se tím, že přiváděči kanál (14) staplových vláken druhé vlákenné soustavy (15) .směruje do usměrňovači komůrky (9) přepřádací zákrutové trysky (8, i'), vyústuuící vstupním mezikružím (16) do vstupní oblsiti zákrutové inverze v přízetvorné . zákrutové zóně (13) přepřádací zákrutové trysky (8, 1 ’ ), přičemž vstupní me · zikruží (16) je vymezeno výstupním kruhovým průřezem (17) předzákrutová trysky (1) a vstupním kruhovým průřezem (18) příze-tvorné zákrutové zóny (13) přepřádací zákrutové trysky (8, Γ).

21. Zařízení podle bodu 18, vyznjčující se tím, že šířka vstupního meelkruží (16) je regulovatelná.

22. /Zařízení podle bodu 18, vyznaíuuící se tím, že přiváděči kanál (14) staplových

I vláken druhé vlákennΊ soustavy (15) směřuje do směru rotace proudu tlakového média v usměrňovací komůrce (9) přepřádací zákrutové trysky (8, 1).

23. Zařízení podle bodu 17, vyznaěuujci se tí^m, že přiváděči kanál (14) staplových / vláken druhé vlákenné soustavy smě™ je do směru rovinného proudu tlakového média v přívodním otvoru (11) směřuuícího do komůrky (9) přepřádací zákrutové trysky (8, i').

24. Zařízení podle bodu 17, vyznlčujjcí se tím, že přiváděči kanál (14) staplových vláken· druhé vlákenné·soustavy směřuje šikmo do .směru rotace tlakového médda, v usměrňovači , komůrce (9) přepřádací zákrutové trysky (8, i').

25. Zařízení ' podle bodu 17, vyznačující se tím, že přiváděči kanál (14) staplových vláken druhé vlákenné soustavy (15) směřuje do usměrňovači komůrky (9) přepřádací zákrutové trysky (8, ) *) řilmo na osu nepravým zákrutem kroucené vlákenné soustavy (2).

26. Zařízení podle bodu 15, vyz^^ujcí se tím, že přepřádací zákrutová tryska (8, )*) je svým výstupem (20) napojena na expandní komoru (21) tlakového média, opatřenou odvádřcími průduchy.(22) a umístěnými ve sběrném prostoru (23) odsávací skříně (24).

27. Zařízení podle bodu 24, se tím, že odváděči průduchy (22) expandní komory (21) tlakového média směěuuí do směru rotace tlakového média.

28. Zařízení podle bodů 24 a 25, vyznnčugící se tím, že expandní komora ‘(21) tlakového média se ve směru obvodu příze (19) zužuje.

29- Zařízení podle bodu 15, vyznaδující se tím, že přepřádací zákrutová tryska (8, 1*) je svým výstupem (20) přímo vyústěna do sběrného prostoru . (23) odsávací skříně (24).

30. Zařízení podle bodu 27, vyznaCující se tím, že proti výstupu (20) přepřádací zákrutové trysky (8, 1 *) je ve sběrném prostoru (23) odsávací skříně (24) uspořádán vyvaděč (26) příze (19), jehož průřez se ve směru odvodu vytvářené příze (19) zužuje.