CS210625B2 - Method of sewage biological treatment by aeration and equipment for making the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu biologického čištění odpadních vod provzdušňováním a zařízení k provádění tohoto způsobu, jedná se o úpravu tekutinou unášeného, biologicky znehodnoceného odpadového materiálu označovaného zde jako odpadní vody, čímž se rozumí veškeré biologicky zpracovatelné odpady z domácností a průmyslu, například normální odpad z domácností, výtoky ze zemědělských, z potravinářských a jiných průmyslových závodů a zařízení pro biologické zpracování uvedených odpadů.

Obecně používané způsoby zpracování odpadních vod zahrnují v podstatě . primární úpravu fyzikálními způsoby, například proséváním a sedimentací k odstraňování objemných suspendovaných látek, po které následuje sekundární úprava biologickými způsoby k odstraňování látek organických. Tento vynález se týká sekundárního stupně úpravy.

Odpadní vody, zaváděné do sekundárního upravovacího· stupně v zařízení podle stavu techniky obsahují organickou hmotu v poměrně malé koncentraci. Upravují . se biologickým aerobním procesem, jako například aktivovaným kalem, perkolační filtrací nebo rychlou biologickou filtrací, přičemž je organická hmota uváděna do těsného styku se vzduchem a mikroorganismy přítomnými v odpadních vodách. Část organické hmoty se oxiduje prostřednictvím mikroorganismů na dioxid uhličitý a vodu za uvolnění energie, druhá část se převádí na buněčnou hmotu. Tato buněčná hmota vytváří aktivovaný kal, který se odděluje od - tekuté cložky odpadních vod v usazovacích nádržích. Množství produkovaného aktivovaného kalu, představující značný podíl z původní organické hmoty v odpadních vodách, závisí na řadě činitelů, jako například na teplotě, na hodnotě pH, na povaze . organické hmoty a na přítomnosti minerálních živin. Cílem většiny současných soustav pro úpravu odpadních vod je - produkovat aktivovaný kal, který má dobré flokulační a sedimentační vlastnosti.

Aktivovaný kal se obvykle dále biologicky upravuje v anaerobních vyhnívacích komorách k převádění na poměrně nezávadný stabilizovaný kal a ke zlepšení podmínek pro další odstranění tekutiny. Při anaerobním vyhnívání se přeměňuje část organické buněčné hmoty na plynnou směs, která obsahuje hlavně methan a dioxid uhličitý a dochází ke snížení objemu - kalu. Stabilizovaného kalu se používá k rozprašování po půdě nebo se sype do moře, nebo se k dalšímu odstranění kapaliny spaluje.

U soustav pro úpravu - - odpadních vod, jichž se nyní všeobecně používá, se aerace odpadních vod provádí vháněním vzduchu do dolních prostor velkých nádrží, jimiž odpadní vody procházejí, nebo· povrchovou aerací.

Vzrůstající požadavky na čistotu vnitrozemských toků, slapových ústí a pobřežních vod a vzrůstající potřeba opětného používání vody pro domácnost a průmysl vedly ke zvýšení požadavků na -čištění odpadních vod. Očekává se, že se během příštího desetiletí zvýší množství organické ' hmoty, tedy biologická spotřeba kyslíku [BSK] v odpadních vodách - z domácností pro větší hustotu obyvatelstva a pro- nové způsoby odstraňování kuchyňských odpadů. Rychlost absorpce kyslíku,, které se může dosáhnout při použití současných aeračních způsobů v soustavách pro úpravu odpadních vod, je však omezená. Současné způsoby pro úpravu odpadních vod mohou být pouze přizpůsobovány významnému zvyšování počtu a/ /nebo plochy nádrží, v nichž se aerace provádí, čímž se také podstatně zvyšuje územní plocha potřebná ,, pro takové soustavy.

Úkolem vynálezu je zvýšit intenzitu úpravy a zmenšit nároky na místo pro čistírny odpadních vod dané kapacity.

Podstatou způsobu , biologického čištění odpadních vod ' provzdušňováním podle vynálezu je skutečnost, že se vzduch vstřikuje do upravované vody na dvou místech systému, ve kterém, voda proudí rychlostí alespoň 0,5 m/s, přičemž v prvním místě sytetému voda stoupá a ve druhém voda klesá.

Vynález se také týká zařízení pro provádění způsobu biologického , čištění odpadních vod, které , je vyznačené tím, že sestává z , bazénu 13, do ' kterého ústí stoupací vedení 15 ' a spádové , vedení 14 doíe navzájem spojené, z napojeného zařízení 18 k cirkulaci kapaliny a ,z rozptylovací trysky 16 pro spádové vedení ,, 14 a z rozptylovací trysky 17 pro stoupací vedení 15 k přivádění vzduchu do spádového , vedení 14 a do stoupacího vedení, 15 a . z ventilu 19 k regulaci množství vstřikovacího plynu do spádového vedení 14 a z ventilu 20 k regulaci množství vstřikovaného plynu do stoupacího vedení 15.

Případným pojmem „plyn s obsahem kyslíku“ se důsledně míní kyslík nebo jakýkoliv plyn, jako. ,, například vzduch, kyslík obsahující.

V některých případech u zařízení podle vynálezu mohou ' prostředky k přivádění plynu s obsahem kyslíku do .tekutiny ve spádovém vedení zastávat funkci prostředků k cirkulaci tekutiny .soustavou.

Způsobu podle ... vynálezu se může výhodně využívat ve stádiu aerace a vyhnívání v sekundární úpravě , odpadních vod.

Spádové a stoupací vedení může mít jakýkoliv vyhovující tvar průřezu, například kruhový nebo polokruhový. Mohou být umístěna odděleně od sebe, s’výhodou jsou však umísťována v jediné konstrukci zejména válcové, která je uvnitř rozdělena přepážkou nebo· přepážkami, nebo spádové vedení, vytvářené trubkou, je uvnitř konstrukčního tubusu, přičemž vnější prostor vytváří stoupací vedení. V geometrickém uspořádání jsou tedy široké možnosti. Soustava se může skládat z několika, vedení stoupacích a/nebo spádových, například ze dvou spádových vedení v kombinaci s jediným stoupacím vedením, přičemž všechna tři jsou umístěna v jediné vnější konstrukci.

Po primární úpravě procházejí -odpadní vody vhodným způsobem do bazénu, v němž může docházet k uvolňování plynu během provozu způsobem podle vynálezu. Spádové a stoupací vedení jsou pod úrovní dna bazénu. V případě, kdy je bazén v úrovni se zemí nebo pod ní, je konstrukcí, zahrnující stoupací a spádové vedení, šachta, zejména válcová šachta, která je zapuštěna do země. Šachta může být vně bazénu, je však zejména pod ním, přičemž se horní konce stoupacího a spádového vedení otvírají do bazénu. U některých provedení podle vynálezu se spádové vedení rozprostírá nad hladinou odpadních vod v bazénu. U takových zařízení však se spádové vedení rozprostírá z větší části své délky pod úrovní dna bazénu. Horní konec stoupacího vedení se pak otevírá do bazénu, zatímco horní konec spádového vedení je ve styku s potrubím s odpadními vodami v bazénu.

Soustava se táhne vhodným způsobem alespoň 40 m vertikálně pod hladinou odpadní vody v bazénu, zejména však 80 i více m, obzvláště 150 až 250 m. Celková účinná plocha průřezu stoupacího vedení nebo stoupacích vedení je s výhodou větší než spádového vedení nebo spádových vedení. Poměr celkové účinné plochy průřezu stoupacího^ nebo stoupacích vedení k ploše průřezu spádového nebo spádových vedení je vhodně 1:1 až 2 :1.

K cirkulaci odpadních vod soustavou se může použít jakýchkoliv vhodných cirkulačních prostředků. Velmi vhodně se cirkulace dosahuje vstřikováním plynu s obsahem kyslíku do soustavy.

U výhodného provedení vynálezu jsou prostředky ke vstřikování plynu s obsahem kyslíku, zejména vzduchu, jak ve spádovém tak ve stoupacím vedení, a to zejména v místech stejného· hydrostatického tlaku, Jelikož horní část stoupacího vedení bude obsahovat větší díl plynových bublin než hor’ní část spádového vedení, které bude obsahovat málo plynu nebo v podstatě nebude 'obsahovat plynuje poloha vstřikování plynu kdo stoupacího vedení s výhodou poněkud •nižší než spádového vedení. V praxi však vyhovuje, jestliže se plyn vstřikuje do obou komor v podstatě ve stejné vzdálenosti pod hladinou odpadní vody v bazénu. Plyn se do obou poloh vstřikování může vhánět kompresorem, přičemž dávky vstřikované ’ do stoupacího vedení a spádového vedení mohou být odděleně regulovány ventily.

S výhodou se plyn vstřikuje do obou komor v polohách 0,1 až 0,4 násobku jejich celkové délky pod hladinou odpadní vody v bazénu, to je 15 až 100 m pod hladinu, jestliže se soustava rozprostírá 150 až 250 m pod touto hladinou. · Je výhodné, aby se plyn vstřikoval v poloze více než 30 m' pod hladinou odpadní vody v bazénu.

Při spouštění zařízení se všechen plyn s ohsahem kyslíku nebo jeho většina vstřikuje do stoupacího vedení, přičemž jeho horní · úsek vykonává funkci mamutího čerpadla. Když uplynula počáteční spouštěcí perioda a odpadní vody cirkulují uspokojivě s vhodnou rychlostí, například alespoň 1 metr za sekundu, ve spádovém vedení, dávka plynu, který je přiváděn do spádového vedení, může být značně zvýšena, zejména alespoň do 50 °/o a v některých případech se všechen plyn přivádí do spádového vedení. Za těchto podmínek se může způsobem podle vynálezu plynule pracovat, přičemž dávky plynu vstřikovaného do okou komor mohou být nepatrně měněny, jestliže se mění podmínky, k regulaci cirkulace odpadních vod.

Jestliže se způsobem podle vynálezu pracuje ustavičně po uplynutí počáteční spouštěcí periody, plynové bubliny vstřikované do obou komor jsou unášeny rychle dolů cirkulujícími odpadními vodami do hladin vyššího tlaku a jejich velikost se zmenšuje. Nakonec ve spodních hladinách hluboce ponořeného zařízení budou mnohé z těchto bublin zcela absorbovány do odpadních vod. Když odpadní vody stoupají stoupacím vedením, bubliny se nejprve znovu objevují a potom jejich velikost narůstá. Tímto způsobem bude tedy horní část stoupacího vedení, nad hladinou vstřikování plynu do spádového· vedení, obsahovat více plynu než horní část spádového vedení a bude dále plnit funkci mamutího čerpadla i tenkrát, bude-li všechen · plyn nebo jeho většina vstřiknuta do spádového vedení. Jakmile ovšem začala cirkulace a plynové bubliny vstřikované do spádového· vedení jsou unášeny dolů vhodnou rychlostí, například nad 1 m/s, účinek vstřikování plynu do spádového vedení je založen na účinku jakéhokoliv plynu vstřikovaného do stoupacího vedení ' při vytváření rozdílu tlaku mezi horními částmi obou komor.

Když odpadní vody cirkulují ustavičně soustavou, jejich rychlost ve spádovém vedení je zejména 1,2 až 2,0 m/s. Rychlost ve stoupacím vedení je zejména alespoň 0,5 m za sekundu, obzvláště pak 1,0 až 1,5 m/s. Během úpravy způsobem podle vynálezu budou odpadní vody obyčejně mnohokrát cirkulovat soustavou, přičemž jedno kompletní oběhnutí obecně trvá 2 až 6 minut, což závisí · na rozměrech soustavy. Celková doba trvání úpravy způsobem podle tohoto vynálezu bude záviset na tom, zda je ho využíváno ve stádiu aerace nebo vyhrávání. V prvním případě bude doba cirkulace odpadní vody všeobecně 1/4 až 4 ' hodiny, zatímco v druhém případě bude delší, například 2 až 30 dnů, což bude záviset na rychlosti, s níž budou odpadní vody dodávány zařízení.

Jestliže je používáno způsobu podle vynálezu jak pro· stádium aerace tak i vyhnívání v rámci sekundární úpravy, obě upravující jednotky mohou být zabudovány do jedné· konstrukce, přičemž jsou od sebe odděleny přepážkou sestrojenou takovým způsobem, aby omezovala přenášení tepla mezi oběma částmi, například betonovou přepážkou nebo ocelovou přepážkou obsahující uvnitř izolační vrstvu. Horní část přepážky může 'být sestrojena z tepelně vodivého materiálu, například ocele nebo ocele s dutými prostorami vyplněnými vodou k přenášení tepla vyvíjeného během stádia vyhnívání ke stádiu aerace. Hladina vody může kolísat za účelem regulace množství přenášeného tepla.

Nezpracovatelné tuhé látky, například kameny, kusy kovu a podobně, se budou vyskytovat v odpadních vodách jenom občas a budou popřípadě brzdit práci způsobem podle tohoto· vynálezu. Je proto dávána přednost tomu, aby byl vytvořen prostor u dolního konce soustavy, v němž by se mohly takovéto» předměty hromadit, přičemž může být například vnější komora sestrojena s dolním koncem ve tvaru kužele nebo polokoule. Prostředky, například ponorná trubka nebo· trubky, [které mohou mít různý průměr), táhnoucí se vzhůru šachtou k místu · pod hydraulickou hladinou odpadních vod, mohou být opatřeny pro plynulé nebo periodické odstraňování předmětů, které se nahromadily v tomto prostoru.

Pro nejvýhodnější provádění způsobu ' podle vynálezu se uvažuje o stoupacím vedení 'zapuštěném do)· země v hluboké šachtě mající například betonový obklad, který může utvářet vnější stěnu. Šachta může být zřízena pomocí různých prostředků, například obvykle běžnými metodami hloubení, vrtáním nebo spiráoovým vrtáním. Obložení šachty může popřípadě být vytvořeno neprodyšnou vnitřní bariérou.

Vynález není omezován na prostředky · k přivádění plynu a prostředky k cirkulaci tekutiny, jak byly výše popsány ve spojitosti s výhodným provedením, poněvadž může být používáno . jakýchkoliv vhodných prostředků pro oba účely.

U alternativního provedení podle vynálezu zahrnuje způsob úpravy odpadních vod stádium, v němž odpadní vody cirkulují z bazénu soustavou, která se skládá ze spádového vedení připojeného ve své horní části k potrubí a ve své dolní části ke stoupacímu vedení, jehož horní část je připojena k bazénu, přičemž odpadní vody cirkulují vzhůru z bazénu potrubím do nízkotlaké oblasti v horní části spádového vedení, kde se nalézá pod subatmosférickým tlakem a plyn

210Κ25 s obsahem kyslíku je přiváděn do odpadních vod, když procházejí 4al^ll^'stí nízkého tlaku.

Zařízení podle alternativního provedení se skládá ze spádového vedení a stoupacího vedení, která jsou vzájemně spojena ve svých dolních částech, přičemž horní část stoupacího 'vedení je připojena k bazénu a horní část spádového vedení je -spojena s potrubím, které -se táhne vzhůru -z nitra bazénu, z prostředků k cirkulaci tekutiny z bazénu do potrubí a z prostředků přivádějících plyn s obsahem kyslíku do horní části spádového vedení v místě, kde tekutina prochází dolů spádovým vedením a - nalézá se pod subatmosférlckým tlakem.

U tohoto -alternativního provedení se horní konec spádového vedení rozprostírá nad hladinou odpadních vod v -bazénu, zejména ve vertikální vzdálenosti mezi 3 až 9 m, a je potom zahnut -dolů, čímž vytváří potrubí, jehož horní konec je ponořen do odpadních vod v bazénu (například potrubí a horní konec spádového vedení vytvářejí potrubí ve tvaru převráceného U). Jakýchkoliv vhodných prostředků může být- používáno k vedení odpadních vod vzhůru - do potrubí a k jeho cirkulaci soustavou. Příklady vhodných cirkulačních prostředků zahrnují vrtule, axiální čerpadla, axiální turbiny a vstřikování plynu s obsahem - kyslíku dostoupacího vedení.

V tomto posledním případě je plyn s obsahem kyslíku vhodným způsobem vstřikován do stoupacího vedení v poloze mezi 0,1 a 0,4 násobkem celkové délky stoupacího vedení pod hladinou odpadních vod v bazénu, tj. 15 až 100 m pod hladinou, jestliže se soustava rozprostírá od 150 do 250 m pod touto hladinou. To způsobuje, že horní úsek stoupacího vedení vykonává funkci mamutího - čerpadla. Množství plynu vstřikovaného do stoupacího vedení je určováno hloubkou místa vstřiku, rychlostí cirkulace tekutiny a množstvím plynu přiváděného do spádového vedení. U tohoto- provedení, pří používání vstřikování plynu -s obsahem kyslíku jako cirkulačních prostředků, množství plynu přiváděného do stoupacího· vedení bude obvykle v podstatě větší než množství dodávané do spádového vedení.

U alternativního provedení jsou prostředky k přivádění plynu vhodným způsobem uspořádány ve spádovém potrubí ve vertikální výšce v rozmezí 1 až 6, zejména však 2 až 5 m nad povrchem odpadních vod v bazénu, přičemž plyn -s obsahem kyslíku je veden do cirkulujících odpadních vod, protože tlak uvnitř spádového· vedení se nalézá v - tomto místě pod subatmosférlckým tlakem. Prostředky k přivádění plynu jsou s výhodou jedna nebo několik trubek plochého tvaru, z nichž každá má po stranách otvory, jimiž může být plyn veden napříč do cirkulujících odpadních vod. Otvory jsou zejména takové, aby vytvářely bubliny o po čátečním průměru v rozmezí ód 2 - do B mm, které jsou unášeny dolů cirkulujícími odpadními vodami.

Způsob podle vynálezu umožňuje účinné přenášení kyslíku -v - -aeračním plynu do 'cirkulujících odpadních vod. způsob podle vynálezu umožňuje také účinnou absorpci kyslíku - do odpadních vod, přičemž ve výhodných případech provedení jsou možné výkony nad 95 % s ohlodem na plyn přiváděný do spádového vedení. Když se vstřikuje vzduch do stoupacího· vedení k dosažení cirkulace, bude docházet k určité užitečná absorpcí kyslíku z tohoto vzduchového proudu jako doplněk absorpce z plynu vstřikovaného do spádového vedení. Použití vynálezu povede k hospodaření s územní plochou potřebnou pro soustavy k úpravě odpadních vod, protože pro úpravu vody s určitou hodnotou BSK je zapotřebí menšího prostoru než u obvyklých soustav. I přes menší zaujímanou plochu -snižuje zařízení unikání plynů do ovzduší a Je vzhledné.

U čistíren odpadních vod podle stavu techniky jež používají aktivovaného kalu 've formě aeračních nádrži nebo bazénů jsou dosahované hodnoty přenosu hmoty až -asi 0,1 kg Ožh/m³ Při používání způsobu a zařízení podle vynálezu mohou být ' tyto hodnoty zvýšeny součinitelem závislým na požadavcích procesu a na charakteristikách způsobu až do 1 kg Oz/h/m³. Zpravidla se však dosahuje dvojnásobného až třínásobného přenášení hmoty.

Vynález je blíže popsán na praktických příkladech provedení za - použití výkresu.

Obr. 1 je schéma' soustavy pro úpravu odhadních vod, v níž může být používáno -způsobu a zařízení podle vynálezu, obr. la je diagram alternativní formy soustavy znázorněné na obr. 1, obr. 2 a 3 jsou průřezové diagramy obou forem zařízení k úpravě odpadních· vod ve výhodném provedení podle vynálezu, obr. 4 a 5 jsou průřezové nárysy obou forem zařízení k úpravě odpadních vod v alternativním provedení podle vynálezu, obr. 6 je průřezový nárys zařízení, v němž jsou dvě upravovači složky zabudovány do jedné konstrukce, přičemž vnitřní podrobnosti o každé z těchto složek ' byly z tohoto obr. vypuštěny, - obr. 7a, 7 b, 7c, 7d, 7e a 7f jsou půdorysné pohledy na alternativní uspořádání stoupacích vedení a spádových vedení použitelných jak u výhodného, tak i u alternativních provedení.

V soustavě znázorněné na obr. 1 jsou surové odpadní vody přicházející do soustavy, nejprve podrobovány - třídění proséváním, vyluhování za studená a odštěrkování ve stádiu 11 - primární úpravy. - Zde jsou odstraňovány velké nebo husté tuhé Částice unášené spolu s odpadními vodami, například mrtvá těla zvířat, láhve, kartony a podobné - předměty. Vtokové surové odpadní vody procházejí potom kanálem 5 ' do primární usazovací nádrže 1, v níž se vysazu210625

10 je část, například kolem 70 %, suspendovaných látek jako surový kal, a postupují přímo do vyhnívací nádrže 4 kanálem 10. Tekutina obsahující zbytek suspendovaných látek prochází do· soustavy 2 pro aktivaci kalu, jež je vhodným zařízením podle tohoto vynálezu, kde je provzdušňována a cirkulována.

V soustavě 2 pro aktivaci kalu jsou odpadní vody přiváděny do· nejužšího styku se vzduchem a mikroorganismy a přeměňovány na kysličník uhličitý a další kal. Aktivovaný kal prochází do usazovací nádrže 3, z níž je tekutina odstraňována kanálem 8 к terciární úpravě nebo vypouštění zě soustavy. Z usazovací nádrže 3 je aktivovaný kal odstraňován kanálem 6 a vracen do soustavy pro aktivaci kalu 2 kanálem 9, přičemž část (tj. přebytek) je přiváděna do vyhnívací nádrže 4. Tato vyhnívací nádrž 4 je vhodným zařízením podle tohoto vynálezu, v níž je přebytek aktivovaného· kalu spolu se surovým kalem z primární usazovací nádrže 1 provzdušňován a cirkulován, čímž snižuje významně množství sloučeného kalu a zanechává poměrně neškodný stabilizovaný kal, jenž je vypouštěn kanálem 7. Tento stabilizovaný kal je konečně Upravován jakýmkoliv vhodným způsobem, například podrobováním dalším stupňům sedimentace a filtrace (není vyobrazeno], přičemž je jakákoliv další odstraněná tekutina vracena do soustavy 2 aktivovaného kalu.

U soustavy znázorněné na obr. la je primární usazování vyloučeno, je však možno zařadit oddělovací zásobník 26. Soustava pro aktivaci kalu 2 může potom přejímat kompletní vtok odpadních vod, jakmile byly provedeny normální vtokové operace.

Rozptylovací trysky 16, 17 jsou umístěny jednotlivě ve spádovém vedení 14 a stoupacím vedení 15 a obě jsou spojeny na kompresor 18. Průtok plynu do stoupacího vedení 15 a spádového vedení 14 je regulován jednotlivě pomocí ventilů 19, 20. Činnost těchto ventilů 19, 20 je řízena prostřednictvím aktivátoru 21, jenž je spojen s měřicím přístrojem 22 rychlosti proudění, umístěným směrem к hornímu konci spádového vedení 14.

Jestliže je používáno zařízení znázorněného na obr. 2 jako soustavy pro aktivací kalu 2, odpadní vody z primární usazovací nádrže 1 vstupují do bazénu 13 kanálem (na obr. 2 neznázorněn), který se do něj otvírá v místě blízko otevřeného horního konce spádového vedení 14, a tekutina plus aktivovaný kal opouští bazén 13 jiným kanálem (na obr. 2 neznázorněn), který se otevírá ven z bazénu 13 v místě pod hladinou В—В tekutiny a ve vzdálenosti od vstupního kanálu, a prochází, do· usazovací nádrže 3.

S tekutinou zaplňující bazén 13 až do výše hladiny В—B, s ventilem 19 otevřeným a ventilem 20 zcela nebo částečně uzavřeným je soustava znázorněná na obr. 2 zcela nebo hlavně spouštěna vstřikováním vzduchu z kompresoru 18 do stoupacího vedení 15. Toto způsobuje, že horní část stoupacího vedení 15 pracuje jako mamutí čerpadlo a odpadní vody začínají cirkulovat soustavou ve směru šipek na obr. 2. Když rychlost toku, měřená měřícím přístrojem 22, dosahuje předem stanovené minimální hodnoty, aktivátor 21 způsobuje, že se ventil 19 zcela nebo částečně uzavírá a ventil 20 otevírá. Popřípadě dochází к otvírání ventilu 20 a uzavírání ventilu 19 ve stádiích, kdy vzrůstá rychlost toku odpadních vod ve spádovém vedení 14. Jestliže pracuje soustava ustáleně, všechen vzduch nebo jeho větší část je vstřikována do spádového vedení 14. Průtok odpadních vod soustavou může být regulován změnami v množství vzduchu vstřikovaného do stoupacího vedení 15 a spádového vedení 14. Tato regulace může být ovšem prováděna ručně obsluhujícími pracovníky, avšak vhodnější je vykonávat ji automaticky používáním aktivátoru 21 a měřicího přístroje 22.

Obr. 3 znázorňuje alternativní a výhodnou formu zařízení podle vynálezu. Stoupací vedení 15 a spádové vedení 14 pojato do jediné nádoby rozdělené uvnitř přepážkou 23 a rozprostírající se do šachty pod spodkem bazénu 13. Spádové vedení 14 se táhne pod dolní konec přepážky 23, (nebo je alternativně dolní část přepážky děrovaná), aby umožňovalo vzájemné propojení dolních konců spádového vedení 14 a stoupacího- vedení 15. К dosahování vhodného proudového pole v bazénu 13 rozprostírá se horní konec 24 spádového vedení 14 nad spodkem bazénu 13 s prostředky к usměrňování toku 25.

U obou forem zařízení podle vynálezu, znázorněných na obr. 4 a 5, se rozprostírají dvě oddělení, stoupací vedení 15 a spádové vedení 14, dolů spodkem bazénu 13 umístěného v úrovni země (A—A ve výkrese) do šachty pod ním. Obě oddělení jsou ve svých koncích spojena, a to otvory 27 podle obr. 4 a mezerou mezi dolním koncem spádového vedení 14 a dolním koncem stoupacího vedení 15 podle obr. 5. Spádové vedení 14 se rozprostírá nad spodkem bazénu 13 a na svém horním konci je připojeno к potrubí 28, které se táhne vodorovně a potom dolů a vytváří úsek ve formě převráceného U s horním koncem spádového vedení 14. Když je zařízení v provozu, otevřený konec ramene 29 potrubí 28 se nalézá pod hladinou В—В tekutiny obsažené v bazénu 13. Cirkulace tekutiny je způsobována vhodně poháněnou (například motorem) vrtulí 30 umístěnou v rameni 29 u zařízení podle obr. 4 a plynem s obsahem kyslíku vstřikovaným rozptylovací tryskou 31 do stoupacího vedení 15 u zařízení podle obr. 5. Podle obr. 5 je plyn vstřikován do stoupacího vedení 15 kompresorem 32. U zařízení podle obou obr. 4 a 5 je plyn s obsahem kyslíku, například vzduch, přiváděn

2108 2'5 do horního konce spádového vedení 14 potrubím 33, jež v sobě zahrnuje prostředky k regulaci rychlosti vstupu vzduchu. Jestliže úsekem ve formě převráceného U vytvářeným horním koncem spádového vedení 14 a potrubím' 28 naplněným tekutinou (přičemž vzduch je z úseku odstraněn vývěvou) a bazénem 13 naplněným do výše hladiny B—B Je uvedena v činnost vrtule 30 nebo Vstřikován .plyn do stoupacího vedení 15 rožptylovací tryskou 31, tekutina z bazénu 13 prochází potrubím 28 do spádového vedení 14. Potom se vrací cestou stoupacího Vedení 15 zpět do bazénu 13.

U soustavy znázorněné na obr. 6 je vyhňívací nádrž 34 a soustava ' 35 aktivované ho kalu pojata do jednoho zařízení rozdělovaného přepážkou 36. Úsek 37 přepážky 38 směrem k jeho hornímu konci je dutý, kovový, například ocelový, a je naplněn vodou, jejíž hladina je regulována oběhovým čerpadlem. Tento úsek slouží k přenášení tepla, vyvíjeného ve vyhnívací nádrži 34 do soustavy 35 aktivovaného kalu.

Uspořádání stoupacích vedení a spádových vedení je možné jakýmkoliv vhodným způsobem. Rozmanitost těchto uspořádání je znázorněna na obr. 7a, 7b, 7c, 7d, 7e a 7f, přičemž stoupací vedení jsou označena vztahovým číslem 15 a spádová vedení vztahovým číslem 14.

Claims (7)

1. PŘEDMET

   1. Způsob biologického čištění odpadních vod provzdušňováním, vyznačený tím, že se vzduch vstřikuje do upravované vody na dvou místech systému, ve kterém voda proudí rychlostí alespoň 0,5 m/s, přičemž v prvním místě systému voda stoupá a ve druhém klesá. .
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se vzduch vstřikuje do upravované vody na dvou místech v systému, v polohách se stejným hydrostatickým tlakem, přičemž v jednom místě voda stoupá . rychlostí menší než 1 m/s a ve druhém místě voda klesá rychlostí větší než 1 m/s.
3. 3. Zařízení pro provádění způsobu podle bodů 1 a 2, vyznačené tím, že sestává z bazénu (13), do kterého ústí stoupací vedení (15) a spádové vedení (14) dole navzájem spojené, z napojeného zařízení (18) k cirkulaci kapaliny a z . rožptylovací trysky (16) pro' spádové vedení (14) a z rožptylovací trysky (17) pro stoupací vedení (15) k 'při-

   VYNÁLEZU vádění vzduchu do spádového vedení (14) a do stoupacího vedení (15) a z ventilu (19) k regulaci množství vstřikovacího plynu do spádového vedení (14) a z ventilu (20) k regulaci množství vstřikovaného plynu do stoupacího vedení (15).
4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že zařízením pro cirkulaci kapaliny (18) jsou vrtule, axiální čerpadla nebo turbiny.
5. 5. Zařízení podle bodu 3, vyznačené 'tím, že stoupající vedení (14) a spádové . vedení (15) jsou umístěny v jediné vnější konstrukci,
6. 6. Zařízení podle bodů 3 a 5, vyznačené tím, že vnější konstrukcí je Šachta.
7. 7. Zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že rožptylovací tryska (16) pro spádové vedení (14) a rožptylovací tryska (17) pro stoupací vedení (15) jsou umístěny mezi 0,1 až 0,4 násobkem celkové délky stoupacího vedení (15) pod hladinou bazénu (13).