CS209515B2 - Method of dehydration of the solid particles suspension in the carrying liquid and device for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu odvodňování suspenze pevných částeček v nosné kapalině a zařízení k provádění tohoto způsobu. Způsob a zařízení podle vynálezu jsou vhodné například pro odvodňování hlinité suspenze. Odvodňování se provádí pomocí elektrického pole vznikajícího průchodem elektrického proudu suspenzí mezi dvojicí oddělených elektrod, katodou a anodou, ponořených do suspenze.

К odvodňování suspenze pevných částeček v nosné kapalině se až dosud používají zejména různé filtry, kalolisy a odstředivky. Filtry jsou vhodné pouze pro malé objemy odvodňované suspenze, neboť jejich provoz je diskcntinuální. Vždy po přefiltrování určitého objemu suspenze je třeba tyto filtry očistit od usazené vrstvy pevných částeček, což se provádí buď mechanicky, nebo proudem suspenze, anebo přefiltrované kapaliny. Mechanické očišťování se provádí buď ručně, nebo různými pomocnými zařízeními a je vždy spojeno s nebezpečím mechanického poškození filtru, popřípadě způsobuje jeho opotřebení. Čištění proudem kapaliny lze sice poměrně snadno zautomatizovat, neboť může být řízeno například v závislQsti na narůstání tlakového spádu na filtru, je však vždy spojeno se snížením účinnosti odvodňování, neboť část hmoty již odvodněných pevných částeček se vrací zpět do výchozí suspenze.

Další nedostatek filtrů spočívá v tom, že při oddělování zvláště jemných částeček je třeba používat husté filtry a velmi rychle stoupá i hydraulický odpor narůstající vrstvy částeček, což obojí snižuje využitelný výkon filtrů. Vyhovujícím řešení nejsou ani filtry uložené v otočné hlavně nebo dopravníku, které se automatcky vyměňují. Provoz takového zařízení sice lze snadno automatizovat, všechny ostatní nevýhody však zůstávají.

Kalolisy se používají zejména v potravinářském průmyslu, například pro odvodňování droždí. Jejich nevýhodou je opět diskontinuální provoz a obtížné a nedokonalé čištění filtračních vaků, na kterých se suspenze lisuje. Dalším nedostatkem je omezená životnost těchto vaků.

Odstředivky představují poměrně dokonalé řešení uvedeného problému, neboť je lze konstrukčně upravit tak, aby se vysoce koncentrované pevné částečky mohly z bubnu odstředivky vypouštět průběžně. Odstředivky, zejména v tomto provedení, jsou však poměrně složité, protože sestávají z velkého počtu pohyblivých součástí, které musí být vyrobeny s vysokou přesností. Také vlastní konstrukce odstředivky, zejména při požadovaném vysokém výkonu, je náročná, protože při vzrůstajících rozměrech a odstředivých zrychleních vzrůstají s ohledem na životnost a bezpečnost provozu i požadavky na přesnost vyvážení a obrobení všech součástí bubnu odstředivky. Odstředivky a jejich provoz jsou proto velmi nákladné a jejich použití je omezeno jen na některé speciální účely.

Úkolem vynálezu je proto nalezení způsobu a zařízení, které by při nízkých pořizovacích a provozních . nákladech umožnily dosažení vysokých výkonů při odvodňování suspenze pevných částeček v nosné kapalině.

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob odvodňování suspenze pevných částeček v nosné kapalině, například hlinité suspenze, jehož podstata spočívá podle vynálezu v tom, že na suspenzi se mezi anodou a katodou působí elektrickým polem o intenzitě v rozsahu 2 V/cm, až 2009 V/cm, přičemž v katodě se udržuje podtlak v rozsahu. 23,3 kPa až 86,6 kPa a nosná kapalina se prosává povrchem této katody a odvádí, přičemž s anody se snímá vrstva částeček zo suspenze.

Vrstva pevných částeček so z anody snímá po· vyzdvižení anody do horní polohy v průběhu spouštění anody do. spodní polohy nebo v průběhu zdvihání anody do horní polohy před návratem anody do spodní polohy, tj. v průběhu vyjímání anody ze suspenze.

Nosná kapalina se přitom povrchem katody prosává rychlostí převyšující rychlost pohybu pevných částeček k anodě.

Podstata zařízení k provádění způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že toto zařízení sestává z pracovní nádoby opatřené přívodem suspenze a přepadem, ve které je uspořádána nejméně jedna anoda a nejméně jedna katoda, která je dutá a její stěna je uspořádána proti anodě, přičemž k vnitřnímu prostoru katody je připojeno odsávací ústrojí a čerpadlo přefiltrované nosné kapaliny a stěny katody sestávají z nosných mřížek pokrytých nevodivou filtrační vrstvou, přičemž nad anodami je uspořádáno vytahovací ústrojí a po stranách anody jsou uspořádány stěrače a dopravníky.

Nosná mřížka je z vodivého materiálu a anoda je připojena ke kladnému pólu a katoda k zápornému pólu zdroje elektrického napětí.

Katoda sestává z rámu, na kterém jsou upevněny nosné mřížky překrývající volné strany rámu, přičemž nosné mřížky jsou překryty filtračními vrstvami.

Stěrače jsou uspořádány přesuvně na protilehlých stranách anody, která je dutá . a je opatřena přívodem a odvodem chladicí vody.

Pracovní nádoba je opatřena snímačem hladiny suspenze v pracovní nádobě, který je propojen s regulátorem podtlaku. Snímač hladiny sestává z různě dlouhých elektric4 kých sond, které jsou propojeny s regulátorem podtlaku.

Nad anodami a- katodami jsou uspořádány kolejnice, na kterých je pojízdně uložen nosník, na kterém jsou upevněny závěsné konstrukce, ve kterých jsou vytvořena svislá vedení pro anody, přičemž na nosníku je uspořádáno zvedací ústrojí anody ve svislých vedeních, přičemž stěrače jsou na závěsných konstrukcích uspořádány proti sobě a dopravníky jsou uspořádány pod těmito stěrači, které jsou výkyvné uloženy na vodorovných čepech.

V jiném provedení vynálezu má pracovní nádoba půlkruhový průřez a anoda má tvar disku, jehož spodní část je ponořena v suspenzi, přičemž anoda je upevněna na hřídeli uloženém otočně na pracovní nádobě, ve které je proti anodě uspořádána katoda, přičemž u povrchu anody jsou uspořádány stěrače pro kontinuální snímání vrstvy pevných částeček s vynořené horní části anody a dopravník, který je pásový a obepíná hřídel.

Nový a vyšší účinek vynálezu spočívá v tom, že jemně rozptýlené pevné částečky v suspenzi mohou být přímo odvodněny v míře, které nelze hospodárně dosáhnout konvenčními odvodňovacími zařízeními. Výrobek může být podle konkrétních požadavků výroby získán ve formě koláče nebo kalu o· požadované určené koncentraci pevných částeček.

V zařízení podle . vynálezu působí na částečky v suspenzi elektrické pole. Částečky nesou vlastní elektrický náboj, který může být buď záporný, nebo kladný, což záleží na druhu nebo povaze materiálu. Částečky se vůči nosné kapalině pohybují směrem k příslušné elektrodě, což je jev známý jako elektroforéza. Když tyto pohybující se částečky dosáhnout povrchu elektrody, shromažďují se a ulpívají na sobě tak, že tvoří vrstvu, zatímco obsažená kapalina nebo voda je z vrstvy v důsledku jejího zhušťování vytlačována, což je nazýváno elektroosmózou. V důsledku toho vzniká na povrchu elektrody odstranitelná vrstva odvodněného materiálu, která je dostatečně kompaktní, aby mohla být z povrchu elektrody odstraněna, například během vyjímání elektrody ze suspenze. Odvodněné částečky lze také získávat ve . formě suspenze, která je dosud v tekutém stavu. Tuto suspenzi lze hospodárně získávat přímo z elektrického odvodňovacího zařízení. Suspenze má poměrně vysokou . koncentraci pevných částeček, která není jinak dosažitelná konvenčními odvodňovacími zařízeními, jako například cyklóny, odstředivkami nebo. filtry. Protože je možno dosáhnout požadované koncentrace částeček, splňuje výrobek průmyslové požadavky. Výrobek ve formě kalu o požadované koncentraci částeček lze také získávat ředěním vyrobeného koláče výchozím kalem nebo přetékající suspenzí z pra209515 covní nádoby elektrického odvodňovacího zařízení.

Současně se zmíněným elektroforetickým jevem dochází k tomu, že elektrický proud procházející suspenzí vyvolává určitou disociaci nosné vody na vodík a zásady ' na · katodě a kyslík a kyseliny na anodě. Množství těchto disociovaných složek je závislé na regulovatelné hustotě elektrického proudu.

Materiál koláče, který se získává hospodárně, kontinuálně a rovnoměrně za řízených podmínek, může být čerpán, přestože má poměrně vysokou koncentraci částeček, která není jinak dosažitelná konvenčními odvodňovacími zařízeními. Příkladem průmyslových požadavků je výroba jemně rozptýlené koloidní hlinité suspenze o koncentraci částeček přibližně 70 ' %, určené pro· nakládání do cisternových vozů, která může být zařízením podle vynálezu hospodárně vyráběna. Existují také odlišné průmyslové požadavky, například na výrobu suspenze sloužící k rozprašování sušení, jehož produkt se prodává balený nebo sypaný. Činnost elektrického odvodňovacího zařízení lze ovšem řídit také tak, že kal o požadované koncentraci částeček se získává přímo z přepadu z pracovní nádoby.

Podstata vynálezu bude v dalším objasněna na příkladech jeho provedení, které jsou popsány pomocí připojených výkresů, kde je na obr. 1 až 4 znázorněna řada názorných pohledů na průběh odvodňování pomocí elektřiny podle vynálezu, na výkresech je schematicky znázorněn řídicí systém, kde záporně nabité pevné částečky postupují k anodě, kde se získá výsledná vrstva, zatímco nosná tekutina odchází dutou katodou propustnou pro tekutinu · funkčně spojenou se soustavou pro řízení průtoku filtrátu.

Jednotlivé výkresy znázorňují: obr. 1 výchozí stav procesu odvodňování s vrstvou vznikající na povrchu příslušné samostatné anody, obr. 2 stav s ukončeným vytvářením vrstvy, obr. 3 anodu vyjmutou za účelem odstranění nanesené vrstvy se stěrači znázorněnými v nepracovní poloze, obr. 4 anodu ponořovanou zpět do suspenze se stěrači v poloze, ve které odlupují vrstvu na dopravníky, obr. 4a provedení ústrojí pro· oddělování vrstvy, obr. 5 zvětšený řez dutou anodou vedený rovinou 5 — 5 z obr. 1, obr. 6 svislý řez anodou v rovině 6 — 6 · z obr. 5, obr. 7 zvětšený řez katodou v rovině 7 — 7 z obr. 1, kde katoda obsahuje filtrační látku nesenou nosnou mřížkou, obr. 8 svislý řez katodou v rovině 8 — 8 z obr. 7, obr. 9 pohled na dutou anodu podobnou anodě z obr. 5 se zdvihacím ústrojím pro vyjímání a ponořování anody za účelem odstranění vrstvy, obr. 10 zařízení podobné zařízení z obr. 1 až 4 a obsahující řídicí systém, upravené však funkčně pro zpracování suspenzí s pevnými částečkami nesoucími Kladný eleKtricKý náboj, obr. 11 schematický pohled na jiné provedení zařízení podle vynálezu s kontinuálně pracující ro tující částečně ponořenou diskovou anodou spolupracující s ponořenou samostatnou dutou katodou propustnou pro tekutinu a funkčně spojenou se soustavou pro řízení průtoku filtrátu, · obr. 11a část soustavy pro řízení průtoku filtrátu z obr. 11, obr. 11b jiné provedení soustavy pro· řízení průtoku filtrátu, která průtok filtrátu řídí nastavením hustoty elektrického · proudu, obr. 12 zvětšený svislý řez zařízením podle obr. 11 vedený v rovině 12 — 12 z obr. 11 a zobrazující tvar duté katody odpovídající tvaru rotující diskové anody, s dopravníky pro kontinuální odnášení materiálu vrstvy s diskové anody, obr. 13 svislý řez dopravníkem pro transport materiálu vrstvy voděný v rovině 13 — 13 z obr. 12, obr. 14 detailní pohled na dutou katodu z obr. 12 propustnou pro tekutinu, obr. 15 svislý řez dutou katodou v rovině 15 — 15 z obr. 14, obr. 16 svislý řez další doplněnou a automatizovanou obměnou zařízení s více elektrodami pracujícího podle principu z obr. 1 až 4, s posuvným zvedacím ústrojím, obr. 17 řez zařízením z obr. 16 v rovině 17 — 17, obr. 18 svislý rez pracovní nádobou vedený v rovině 18 — 18 z obr. 16, obr. 19 boční pohled na zařízení z obr. 16 ve smáni 19 — 19 zobrazující spolupráci zvedacím!. . ústrojí s dopravními pásy, obr. 20 perspektivní pohled na rám zvedacího ústrojí pro anody z obr. 16, 17 a 19 a obr. 21 blokové schéma výroby hlinité suspenze upravované pro elektrické odvodňování podle vynálezu.

Zařízením pro. elektrická odvodňování lze zpracovávat · suspenze, jejichž částečky · mohou nést převážně buď záporný, nebo kladný náboj. Následující popis principu vynálezu předpokládá převážně záporný náboj, který mají například částečky hlinité suspenze.

Jedno z provedení zařízení na elektrické odvodňování podle vynálezu je schematicky znázorněno na obr. 1 až 4.

Zařízení pro odvodňování v tomto provedení obsahuje vlastní odvodňovaní jednotku 1 s jejím konstrukčním a mechanickým příslušenstvím a soustavu 2 pro řízení průtoku filtrátu, jejíž účel a činnost budou vysvětleny později.

Odvodňovaní jednotka λ ve svém nejjednodušším provedení · sestává z pracovní nádoby 10 opatřené · přívodem 11 pro · přivádění suspenze do pracovní nádoby 10. Touto suspenzí může být v tomto případě hlinitá suspenze nebo suspenze rovnoměrně dispergovaných jemně rozptýlených pevných částic koloidní velikosti nesoucích záporný náboj. Požadovaná výše hladiny suspenze v pracovní nádobě 10 je určena a zajišťována přepadem 12 spojeným s přepadovým žlabem 13 a uspořádaným tak, aby elektrody v pracovní nádobě 19 byly zcela ponořeny. Suspenze se tedy přivádí takovou rychlostí, aby z pracovní nádoby 10 neustále přitékal přebytek · a aby se v pracovní ná209515 době 10 udržovala stálá hladina suspenze. Obsah pracovní nádoby 10 je udržován v pohybu cirkulačním čerpadlem 14, připojeným na olivy 14a, 14b, čímž je zajištěno, potřebné rozptýlení pevných částeček v suspenzi a vyhovující rovnoměrná činnost povrchů kladných a záporných elektrod, které jsou ve styku se suspenzí v pracovní nádobě 10.

v tomto provedení vynálezu mají kladné a záporné elektrody tvar samostatných rovinných elektrod, které jsou navzájem rovnoběžné a jsou konstruovány a uspořádány tak, že mohou být ve svých rovinách svisle vytaženy do polohy mimo suspenzi a následně ponořeny zpět do suspenze.

Za uvedeného. předpokladu rozptýlených Částeček nesoucích negativní náboj, například hlinité suspenze, so ve středu pracovní nádoby 10 nachází kladně polarizovaná samostatná anoda 15 ve tvaru dutého plochého bloku.

Nad pracovní nádobou 10 je vytvořeno nsznázorněné svislé vedení umožňující vytažení této anody 15 ve svislém směru v její rovině ze suspenze a její zpětné ponoření ' do· suspenze. Zařízení dále obsahuje ústrojí pro stírání materiálu vrstvy vytvořené ze suspenze na povrchu anody 15. Vrstva je stírána a její materiál je odváděn během vratného· pohybu anody 15 směrem dolů. V příkladu provedení toto· ústrojí sestává ze dvou souměrně uspořádaných stěračů 17· a 18 uložených otočně kolem svých vodorovných os do neutrální nebo pracovní polohy. Setřený materiál vrstvy je odnášen dopravníky 19, 28. Stěrače 17, 18 mohou být také konstruovány a uspořádány tak, že vrstva se' stírá a její materiál je odnášen pří pohybu anody 15 směrem nahoru ze suspenze, jak je znázorněno na obr. 4a.

Anoda 15 znázorněná ve zvětšeném měřítku na obr. 5 a 6 má tvar plochého bloku sestávajícího z pravoúhlého rámu 21 a dvojice pevných stěn 22, 23 neprodyšně spojených s příslušnými plochými stranami pravoúhlého rámu 21. Tyto pevné stěny 22 a 23 představují strany anody 15, umístěné proti sobě, na kterých se jako vrstva nebo koláč usazeniny ukládají záporně nabité částečky ze suspenze.

Pravoúhlý rám 21 v tomto provedení sestává z profilů tvaru písmene U, jejichž boční žebra 21a a 21b jsou spojena příčným žebrem 21c. '

Horní strana pravoúhlého rámu 21 je opatřena dvojicí nosných podpěr 24, 25, sloužících při vložení anody 15 do pracovní nádoby 10 k jejímu upevnění.

Přívodní svorka · kladné polarity má tvar svislé tyče 26 procházející vnitřkem anody 15 a přivalené k ní na obou koncích. K vyčnívajícímu hornímu konci této svislé tyče 26 je připojen vodič 27.

Anoda 15 je dále opatřena okruhem pro oběh chladicí vodv vnitřkem anody 15. Je znázorněn přívod 28 a vývod 29. Okruh chladicí vody znázorněný na obr. 1 až 4 sestává z oběhového čerpadla 30 a příslušných spojek 30a a 39b. Chladicí voda odvádí přebytečné teplo z objemu suspenze vznikající v nádobě v důsledku průchodu elektrického proudu mezi elektrodami.

Ve středu pracovní nádoby 10 umístěná anoda 15 se nachází mezi dvojicí samostatných protilehlých katod 31, 32 o záporné polaritě, vzdálených od střední anody 15 na vzdálenost d.

Tyto katody 31, 32 jsou zčásti duté, aby no.sná kapalina ze suspenze, která je obklopuj‘e, mohla . procházet propustnými stěnami katody 31, 32 do· jejího dutého vnitřku a mohla být vybíráním nebo čerpáním odstraněna. Vnitřek katody 31, 32 je spojen se zmíněnou soustavou . 2 pro řízení průtoku filtrátu, jejíž účel a činnost bude popsána později.

Katody 31, 32, znázorněné ve · zvětšeném měřítku na obr. 7 a 8, sestávají z pravoúhlého· . rámu 33 podobného pravoúhlému rámu 21 výše popsané anody 15. Tyto duté katody 31, 32 však na rozdíl od anody 15 mají stěny 34, 35 propustné pro kapalinu, které jsou spojeny s pravoúhlým rámem 33 a tvoří filtrační plochy umožňující průchod nosné kapaliny z kalu nebo suspenze. Pravoúhlý rám 33 sestává z profilů tvaru písmene U otevřených směrem ven, k nimž jsou připevněny stěny 34, 35 propustné pro· kapalinu. Každá ze stěn 34, 35 propustných pro kapalinu sestává z filtrační vrstvy 41 nebo · tkaniny · upevněné při okraji k pravoúhlému rámu 33 pomocí připevňovacích pásků 42.

Každá z filtračních vrstev 41 je vůči vnějšímu tlaku podepřena nosnou · mřížkou 421 upevněnou nebo přivařeňou na okraji k pravoúhlému rámu 33. Tyto nosné mřížky 421 tedy tvoří části katod 31, 32, každá z nich představuje jednu stranu katody 31, 32. Mřížky 421 připevněné k · pravoúhlému rámu 33 a filtrační vrstvy 41 tedy tvoří propustné rovinné stěny.

Katody 31, 32 jsou dále opatřeny připojovací tyčí 45 podobnou · svislé tyči 26 popsané u anody 15, k níž · je elektrickým vodičem 46 přiváděno potřebné napětí.

Na obr. 1 až 4 je znázorněno spojení těchto katod 31, 32 se zmíněnou soustavou 2 pro řízení průtoku filtrátu. Čerpadlo· 46b připojené trubicí 46c vytváří ve vnitřku katod 31, 32 podtlak, který způsobuje, že nosná kapalina z okolní suspenze nebo kalu prochází · filtračními vrstvami 41 a neustále vyplňuje vnitřek katody 31, 32 přesto, že čerpadlo 46b trubicí· 46c profiltrovanou nosnou kapalinu z vnitřků katody 31, 32 určitou rychlostí odvádí.

Za předpokladu, že proces · odvodňování je ve vyváženém stavu a soustava · 2 pro řízení průtoku filtrátu udržuje ’ konstantní průtočnou rychlost filtrované nosné kapaliny katodou 31, je činnost odvodňovací jednotky 1 podle obr. 1 až 4 následující:

Kal nebo suspenze, například hlinitá suspenze, je do· pracovní nádoby 10 přiváděna přívodem 11 suspenze rychlostí postačující k tomu, aby přepadovým žlabem 13 neustále odcházelo určité množství kalu. Tak je zajištěno, aby anoda 15 a katody 31, 32 byly svými pracovními povrchy během činnosti zařízení zcela ponořeny do suspenze.

Elektrické pole působící mezi anodou 15 a katodami 31, 32 v případě hlinité suspenze nutí záporně nabité ko-loidní částice hlíny v nosné kapalině k pohybu směrem k anodě 15. Nosná kapalina se proto pohybuje opačným směrem a filtrována dutými katodami 31, 32 opouští zařízení.

Na obr. 1 je · znázorněn výchozí stav procesu odvodňování s vrstvou částeček hlíny vznikající na povrchu anody 15. Částečky hlíny, které dosáhnou anody 15, přilnou působením elektrického pole k jejímu povrchu.

Stěrače 17 a 18 jsou v neutrální poloze, tj. odklopeny od sebe, aby' umožnily následné vytažení anody 15 za účelem odstranění vrstvy.

Na obr. 2 je znázorněno ukončené vytváření vrstvy, stěrače 17, 18 jsou dosud v neutrální poloze, aby · anoda 15 pokrytá vrstvou mohla být úplně vytažena, což je znázorněno na obr. 3.

Jakmile anoda 15 dosáhne své horní krajní polohy, přiklopí se stěrače 17, 18 směrem k sobě do pracovní polohy a jsou připraveny k pohybu anody 15 směrem dolů, který je znázorněn na obr. 4. Vrstva je potom odlupována a padá přímo na dopravníky 19 a 20. Po skončení tohoto· pohybu směrem dolů se zařízení ustaví do výchozího stavu, stěrače 17, 18 se překlopí do neutrální polohy a cykl se může opakovat.

Na obr. 9 je schematicky znázorněno vytahovací ústrojí 250, sloužící ke zvedání a spouštění anody 15 při výše popsaném odlupování vrstvy.

Jak bylo úvodem řečeno, kal nebo suspenze, které mají být odvodněny, se mohou skládat z rozptýlených částic nesoucích převážně kladný elektrický ' náboj. V tomto případě se budou tyto pevné částečky pod vlivem elektrického pole pohybovat směrem k záporně nabité ' katodě. Nosná kapalina je potom filtrována a odváděna dutou anodou s popsanými stěnami propustnými pro· kapalinu, která je spojena s výše popsanou soustavou ' Z, pro řízení průtoku filtrátu.

Taková obměna činnosti znázorněná na obr. 10 vyžaduje pouze změnit polaritu příslušných elektrod, tak, že střední elektroda se stane katodou a dvě ploché katody se stanou · anodami.

Způsob činnosti zařízení je jinak podobný způsobu popsanému u obr. 1 až 4. Střední katoda se vytahuje a ponořuje za účelem odloupnutí vrstvy, zatímco filtrovaná nosná Kapalina ' je čerpána z vnitřku dvou bočně umístěných anod rychlostí regulovanou soustavou 2 pro řízení průtoku filtrátu.

Na obr. 4a je znázorněna obměna zařízení, kde se odlupování vrstvy provádí během pohybu anody 15 směrem vzhůru místo směrem dolů při opětném ponořování, jak je znázorněno na obr. 1 až 4.

Přestože toto uspořádání nevyžaduje zvláštního: vysvětlení, je třeba si povšimnout toho, že stěrače 17, 18 nyní směřují dolů místo· vzhůru a odlupují materiál vrstvy při pohybu anody 15 směrem nahoru. Stěrače 17, 18 se přitom mohou pružně dotýkat povrchu anody 15. Pružný styk stěračů 17, 18 s povrchem anody 15 může být v zájmu zjednodušení udržován i v průběhu následujícího pohybu anody 15 zbavené materiálu vrstvy směrem dolů. Může být však také použito ovládání stěračů 17, 18 naznačené v souvislosti se zařízením znázorněným na obr. 1 až 4.

Jiné provedení zařízení podle vynálezu, založené na stejném principu, je znázorněno na obr. 11, 11a, 12 až 15.

Toto provedení · je založeno na koncepci elektrického odvodňovacího· zařízení · . s použitím diskové anody 47 otáčející se kolem vodorovné osy. Spodní část 53, zhruba polovina, povrchu anody 47 je ponořena do suspenze v pracovní nádobě 54, kde je rovněž ponořena pevná protilehlá katoda 55 umístěná v pracovní poloze proti spodní části 53 anody 47«

Ponořená protilehlá katoda 55 je podobné konstrukce a pracuje podobně jako dutá katoda 31, · 32 z provedení · na obr. 1, tj. má filtrující stěny propustné pro kapalinu a je spojena se soustavou 2 pro řízení průtoku filtrátu podobnou soustavě 2 pro· řízení průtoku filtrátu z obr. 1.

Materiál usazeniny shromážděný na ponořené spodní části 53 anody 47 je při otáčení anody 47 průběžně · stírán s horní části 56 anody 47 a padá přímo · na dopravník 58, kterv materiál odnáší od pracovní nádoby 54. '

Na obr. 11 a 11a je · schematicky znázorněno· provedení zařízení pro odvodňování suspenzí sestávající z dvojice anod 47 a 48 upevněných na hřídeli 49 uloženém v ložiskách 50 a 51, který je otáčen motorem 52 s převodem do· pomalu rychlostí vhodnou pro činnost zařízení.

Spodní části 53 těchto anod 47, 48 jsou během otáčení ponořeny · do suspenze nacházející se v pracovní nádobě 54. Dutá katoda · 55, která je podrobně znázorněna na obr. 12 až 15, má stěny propustné pro; kapalinu, které byly již popsány, a je umístěna mezi, spodními částmi. 53 dvou anod 47, 48. Pevné částečky ze suspenze se pod vlivem elektrického pole působícího mezi katodou 55 a anodami 47, 48 shromažďují na ponořených spodních částech 53 anod 47, 48 a · jsou při otáčení vynášeny vzhůru a odstraňovány s horních částí 56 anod 47,

12

48. Ústrojí pro kontinuální odlupování vrstvy sestává ze stěračů 57 spolupracujících s dopravníkem 58, který zachycuje a odnáší odloupaný materiál.

Nosná kapalina je opět, jak již bylo popsáno u obr. 1 až 8, filtrována dutou katodou 55. Rychlost filtrování je řízena velikostí podtlaku vyvozovaného soustavou 2 pro řízení průtoku filtrátu, která je s vnitrním prostorem katody 55 spojena trubicí 46a.

Potřebné kladné napětí je na anody 47, 48 přiváděno kluzným kontaktem 5% zatímco ke katodě 55 je přiváděno záporné napětí vodičem 60.

Jak je patrno z obr. 14 a 15, sestává katoda 55 z rámu 55a tvaru polokruhu opatřeného při obvodě okrajovými drážkami 55b. Tyto drážky 55b slouží к upevnění filtrační vrstvy 55d, 55e к oběma stranám rámu 55a pomocí přitažení pryžovými upevňovacími pásky 55f a 55g. Filtrační vrstvy 55d, 55e jsou podepírány nosnými mřížkami 5511 a 55i, které jsou přivareny к rámu 55a a tvoří povrch katody 55.

Jak je u tohoto provedení schematicky znázorněno, je suspenze přiváděna přívodním potrubím 62 do zásobní nádrže 61. Čerpadlo 63 dodává tuto suspenzi do pracovní nádoby 54 rychlostí zaručující, že přepadovými žlaby 64 a 65 bude z pracovní nádoby 54 přetékat určitý přebytek suspenze z přepadového žlabu 64 vede směrem dolů trubice 64a ústící do vodorovné sběrné trubice 66, podobně z přepadového žlabu 65 vede směrem dolů trubice 67 ústící rovněž do vodorovné sběrné trubice 66. Řídicí ventily 68 a 69 vřazené do koncových částí vodorovné sběrné trubice 66 umožňují, aby přetékající přebytek přiváděného kalu nebo suspenze mohl být volitelně odváděn zpět do zásobní nádrže 61 nebo do směšovací nádoby 70.

Získaný odvodněný materiál 71 je znázorněn nad směšovací nádobou 70. V provedení podle obr. 11 je znázorněna příprava směsi kapalina — hlína o požadované předem určené koncentraci způsobilé ještě čerpání, která je požadována pro další zpracování. Odvodněný materiál 71 je dodáván do směšovací nádoby 70, kam také přichází výchozí kal nebo přebytečná suspenze řídicím ventilem 69 z přepadového žlabu 65. Odvodněný materiál 71 je dodáván takovou rychlostí, aby se dosáhlo požadované koncentrace pevné složky. Ze zásobný nádrže se přidává disperzní činidlo. Čerpadlo dopravuje připravený homogenizovaný kal nebo koloidní suspenzi do zásobníku nebo do cisternového automobilu a podobně.

Proces odvodňování může být v tomto případě prováděn také tak, že kal s požadovanou koncentrací pevných částeček se získává přímo jako kal přetékající z pracovní nádoby 54.

Pomocí elektrického zařízení к odvodňo- vání podle vynálezu lze kontinuálně a současně hospodárně vyrábět kvalitní kal pro průmyslové účely. Je třeba poznamenat, že pro jiné průmyslové účely je naopak požadována výroba řídkého hlinitého kalu, ze kterého se rozprašováním vyrábí prášková hlína a podobně, která se .potom balí nebo používá sypaná.

Pro průmyslové účely se kal vyrábí také tak, že к řídkému kalu se přidává určité množství suchého práškovitého produktu, čímž se dosáhne určité koncentrace pevných částeček.

Nyní následuje popis soustavy 2 pro řízení průtoku filtrátu společně pro obě provedení zařízení podle vynálezu z obr. 1 a 11, kde jsou tyto soustavy 2 čárkovaně orámovány. Za účelem snazšího vysvětlení se předpokládá, že suspenze, která má být odvodněna, je takového druhu, že částečky nesou záporný náboj, jak je tomu v případě hlinité suspenze.

Při této ^regulaci se využívá souvislosti mezi použitou řízenou proudovou hustotou vyvolávanou elektrickým polem a rychlostí migrace rozptýlených pevných částeček směrem к anodě ve vztahu к rychlosti pohybu nosné kapaliny v opačném směru ke katodě a skrze tuto katodu. Jinak řečeno, že zvyšováním proudové hustoty se bude rychlost pohybu rozptýlených pevných částeček směrem к anodě úměrně zvyšovat a naopak. Stupeň zanášení filtrační vrstvy na katodě lze tedy v obou směrech ovlivnit příslušnými změnami proudové hustoty. Tudíž, poněkud nižší proudová hustota dovolí, aby se některé suspendované částice usadily na filtrační vrstvě.

V případech takového zvýšení proudové hustoty, při které na filtrační vrstvě nevzniká v důsledku vyvolané poměrně vysoké rychlosti částeček od filtrační vrstvy povlak, může být tento stav kompenzován zvýšením hodnoty podtlaku.

Na druhé straně, rychlost čerpání filtrátu a rychlost přivádění suspenze se mohou ve vzájemném poměru měnit tak, aby se dosáhlo požadovaného účinku regulace průtoku filtrátu.

Ve zjednodušené formě popsané schematicky v tomto příkladu je činnost řídicí soustavy 2 následující:

V jedné variantě činnosti je odsávacím ústrojím 45a udržován ve vnitřku duté katody 55 konstantní podtlak. Činnost odsávacího ústrojí 45a je řízena vakuovým manometrem 75 pomocí reléového spínače 75, čímž se podtlak udržuje na konstantní hodnotě.

Zatímco podtlak vyvolává filtrování nosné kapaliny ze suspenze propustnými stěnami katody 55, čerpadlo 46b přefiltrovanou kapalinu z nádoby 55 odvádí proti opačným směrem působícímu podtlaku. V oddělovací komoře 78 spojené trubicí 46a s vnitřkem katody 55 je podtlakem udržována hladina filtrátu, které se využívá к regulačním účelům. Protože trubice 46a končí v horním konci katody 55, je do podtlakové oddělovací komory 78 přiváděna směs kapaliny a vodíku Hž, který vzniká elektrolytickým procesem. V oddělovací komoře 78 je udržována viditelná hladina. Plyn je odváděn směrem vzhůru přídavnou oddělovací komorou 81, zatímco filtrát zbavený plynu odtéká trubicí 82 zpět do katody 55. Oddělovací komory 78, 81 jsou navíc spojeny obtokem 83, ve kterém není hladina filtrátu rušena bubláním nebo varem, které mohou probíhat v oddělovací komoře 78.

Reléové ústrojí 84 snímající změny hladiny filtrátu řídí rychlost čerpání filtrátu nebo výkon čerpadla 46b tak, že hladina filtrátu je udržována na požadované výši s přijatelně malými odchylkami.

Ve vzácných případech, kdy se na filtrační vrstvě katody 55 vytváří povlak, by se snižoval průtočný odpor filtrační vrstvy 55d, 55e. Soustava 2 pro řízení průtoku filtrátu potom zvýší podtlak.

Jak bylo výše popsáno, ovládací reléové ústrojí 84 může proces regulovat tak, že jeho impulsy řídí proudovou hustotu nebo elektrické napětí přiložené na katodu 55 a anody 47, 48, zatímco rychlost čerpání a podtlak se udržují na vhodné konstantní úrovni.

Soustava 2 pro řízení průtoku filtrátu, která může provádět kterýkoli z popsaných volitelných způsobů regulace, je znázorněna na obr. 11b. V tomto příkladu je však popsána regulace založená na řízených změnách proudové hustoty vyvolávané elektrickým polem a předpokládá se suspenze obsahující převážně záporně nabité pevné nebo koloidní částice.

Soustava 2 pro řízení průtoku filtrátu sestává z následujících hlavních prvků: jedné nebo více dutých katod 31, jsou znázorněny dvě, které mají stěny propustné pro kapalinu a slouží pro podtlakovou filtraci, jak byla výše popsána, zavěšené v pracovní nádobě 10, podtlakového čerpadla 86 připojeného к vnitřku katody 31, podtlakového manometru 87, podtlakové komory 88 pro odplynění filtrátu přicházejícího z katody 31, snímače 89 hladiny podtlakového filtrátu připojeného trubicemi 89a a 8^b paralelně к podtlakové komoře 88, čerpadla filtrátu, které je svou vstupní stranou připojeno к podtlakové komoře 88 a tedy také ke snímači 89 hladiny, regulátoru průtoku 90b vřazeného do výstupní trubice 90a čerpadla 90 filtrátu, kterým se ručně nastavuje konstantní výstupní rychlost filtrátu z čerpadla 90 filtrátu, měřiče 91 průtoku indikujícího rychlost výtoku filtrátu a zásobní nádrže Ola, sloužící pro uchovávání kapaliny к počátečnímu naplnění soustavy.

Soustava 2 pro řízení průtoku filtrátu dále obsahuje tyto ručně ovládané ventily: ventily S, 6 zařazené v podtlakových sacích potrubích 92 a 93 mezi katodami 31 a podtlakovou komorou 88, ventil 7 zařazený v podtlakovém sacím potrubím 94 mezi podtlakovým čerpadlem 85 a podtlakovou komorou 88, ventil 8 zařazený v přívodní trubici 95 čerpadla 98 fltrátu mezi tímto čerpadlem 99 filtrátu a podtlakovou komorou 88, ventil 9 umístěný ve spojovacím potrubí 96 mezi zásobní nádrží Sla a vstupní stranou čerpadla 99 filtrátu a ventil 9a tvořící výpustný ventil zásobní nádrže 91a.

Duté katody 31 jsou až po své vodorovné nosníky 97 ponořeny do kalové lázně v pracovní nádobě 10, takže filtrační vrstva je plně využita pro odvodňování, například hlinité suspenze nebo kalu.

Do dutého prostoru každé svisle umístěné katody 31 nebo katr nové sekce zasahují trubice 98 a 99. Dlouho rubíce dosahující téměř к spodku filtračních katodových sekcí, jsou připojeny přen vcniily 3, 4, zatímco krátké trubice 93 končící v horní části katod 31 jsou připojeny přes ventily 5, 6.

Podtlaková komora 88, která může být jednoduše tvořena svisle umístěným kusem trubice o délce 881, slouží jako oddělovací komora pro plyn a je opatřena postranním přívodem 100. Jestliže směs kapalíny a plynu, v tomto případě směs přefiltrované kapaliny a vodíku H2 vzniklého na katodě 31, vstupuje na boční straně do podtlakové komory 88, odtéká kapalina gravitací dolů přívodní trubicí 95 ke vstupní straně čerpadla 90 filtrátu a je čerpána dále určitou nastavenou rychlostí, jak bude popsáno dále.

Válcová nádoba snímače 83 hladiny je trubicemi 8’^a, 89b paralelně připojena к podtlakové komoře 88 takovým způsobem, že přefiltrovaná kapalina neproíeká z podtlakové komory 88 к čerpadlu 90 filtrátu přes snímač 89 hladiny. Toto uspořádání je zvoleno proto, aby se vyloučilo rušení klidné hladiny filtrátu ve snímači 81 hladiny a aby bylo umožněno přesné měření hladiny, neboť tato měřená veličina je hlavním regulačním parametrem činnosti tohoto provedení soustavy 2 pro řízení průtoku filtrátu.

Toto měření úrovně hladiny může být prováděno pomocí většího počtu elektricky vodivých sond 831, 832, 893, 834, 835, zasahujících shora s odstupy do snímače 89 hladiny. Tyto sondy £91, 892, 813, 834, 895 mají různé délky určující různé regulační hladiny při vzestupu nebo poklesu hladiny ve snímači 89 hladiny.

V tomto provedení je použito pět sond, tj. společná sonda 831 a jednotlivé sondy 892, 813, 834, 835, které indikují hladinu filtrátu nebo elektricky vodivé kapaliny. Jestliže tato hladina stoupá, uzavírají se příslušné elektrické obvody. Naopak, jestliže tato hladina klesá, tyto obvody se přerušují. Obvody se uzavírají a přerušují mezi spo209515 léčnou sondou 891 a jednotlivými sondami

892, 893, 894, 895.

Tyto sondy 891, 892, 893, 894, 895 samotné a reléové zařízení s elektrickými prvky použité pro detekci hladiny fiLtrátu a tedy к řízení soustavy 2 pro řízení průtoku filtrátu mohou být běžně dostupného komerčního typu.

Délka sond 891, 892, 893, 894, 895 může být volena podle požadavků elektrického odvodňování. V praktickém provedení pro dané požadavky může být snímač 89 hladiny tvořen průhlednou trubicí o průměru 76,2 mm a délce 915 mm. V tomto provedení jo délka uvedených pěti sond 891, 892,

893, 894, 895 zasahujících dolů do snímače 89 hladiny 50,8 mm, 304 mm, 560 mm, 810 milimetrů a 863 mm.

Z hlediska regulace je změna hladiny kapaliny ve snímači 89 hladiny měřítkem rozdílu mezi výtokem filtrátu z katod 31 a průtokem kapaliny к čerpadlu 90 filtrátu. Tyto rozdíly jsou měřítkem změn průtokového odporu filtrační hmoty nebo propustných stěn katod 31.

Tedy, zvýšení hladiny kapaliny ve snímači 89 hladiny indikuje, že z katod 31 vytéká více kapaliny, než je odčerpáváno. Naopak, pokles hladiny ve snímači 89 hladiny indikuje, že je odčerpáváno více kapaliny, než vytéká z katod 31.

Účelem této regulační soustavy je tedy vyrovnávat výtok filtrátu z katod 31 s množstvím filtrátu přicházejícím do čerpadla 90 filtrátu. Toto vyrovnávání se provádí udržováním hladiny kapaliny ve snímači 89 hladiny mezi předem určenými horními a dolními krajními body definovanými vzdáleností 204 mezi spodními konci sond 892 a 895 V tomto příkladu jsou tyto krajní body vzdáleny 762 mm.

Následuje vysvětlení příčin fluktuací průtokového odporu filtrační hmoty a souvisejících změn průtokové rychlosti a tedy i změn hladiny filtrátu ve snímači 89 hladiny. Soustava 2 pro řízení průchodu filtrátu v tomto provedení tyto změny hladiny využívá pro regulaci průtokové rychlosti při filtraci směrem nahoru nebo dolů takovým způsobem, aby se odvcdňovací proces mohl udržovat regulovaně neměnný.

Jak bylo úvodem naznačeno, je činnost soustavy 2 pro řízení průtoku filtrátu v tomto provedení závislá na změnách pohyblivosti nebo rychlosti pohybu záporně nabitých suspendovaných částeček к anodě. Tento pohyb se děje v opačném směru к pohybu nosné kapaliny. Rychlost pohybu částeček je) závislá na velikosti elektrického proudu přiváděného к elektrodám, zvýšení proudu urychluje pohyb částeček směrem к anodě, zatímco snížení proudu způsobí jejich zpomalení.

Jestliže tudíž ve zmíněném snímači 89 hladiny dojde к nežádoucímu poklesu hladiny filtrátu v důsledku zvýšení průtokového odporu filtru, přičemž toto zvýšení průtokového odporu filtru vzniká v důsledku ukládání některých částeček na filtrační hmotě tak, že tvoří povlak, má toto za následek, že ve snímači 89 hladiny dojde к poklesu hladiny kapaliny pod normální úroveň. Tento stav může být korigován zvýšením elektrického proudu přiváděného к elektrodám, tedy urychlením pohybu částeček směrem к anodě tak, aby se filtrační hmota očistila do míry umožňující normální průtok filtrátu.

Naopak, nadměrně veliký průtok filtrátu katodou s následným zvýšením hladiny kapaliny ve snímači 89 hladiny a zeslabením povlaku na filtrační hmotě může být korigován odpovídajícím snížením proudu, čímž se dosáhne již uvedených vyvážených pod- « mínek filtrování.

Dosažení této rovnováhy je prostředkem к účinnému regulování odvodňovacího procesu na duté katodě 31 а к regulování vytváření vrstvy na anodě 15.

V dalším je uveden popis činnosti soustavy 2 pro regulaci průtoku filtrátu podle obr. 11b a její uvedení v činnost, přičemž soustava 2 je řízena výškou hladiny kapaliny ve snímači 89 hladiny.

Aby se mohla regulovat hladina kapaliny, je nejprve pomocí nastavení regulačního ventilu 90b nastaven výtok filtrátu ze zásobníku nádrže Ola na předem stanovenou hodnotu. Protože průtok filtrátu do zásobní nádrže 91a je funkcí proudu přiváděného к elektrodám, jsou zvoleny dvě hodnoty proudu, které mohou být použity v průběhu procesu odvodňování, tj. ,,vyšší“ a „nižší“ hodnota. Tyto hodnoty se nastavují ručně. „Vyšší” hodnota proudu je nastavena tak, aby průtok filtrátu do zásobní ná-. drže 91a byl větší, než odčerpávané množství, což je stav vyvolávající zvýšení hladiny filtrátu. „Nižší“ hodnota proudu je nastavena tak, aby průtok filtrátu do zásobní nádrže 91a byl menší než odčerpávané množství, což má za následek pokles hladiny filtrátu.

Jakmile se hladina kapaliny objeví mezi koncovými body sond 892 a 893, což je označeno jako spodní rozsah 201, příslušná _ч reléová soustava přivede к elektrodám automaticky „vyšší“ proud, což způsobí zvýšení hladiny kapaliny. Jestliže se tato hladina kapaliny objeví mezi koncovými body sond 894 a 895, což je označeno jako horní * rozsah 202, je к elektrodám automaticky přiváděn „nižší” proud způsobující pokles hladiny kapaliny.

Jestliže se hladina kapaliny nachází mezi koncovými body sond 893 a 894, což je označeno jako mezilehlý rozsah 203, proud zůstane na hodnotě, která byla nastavena před tím, než hladina kapaliny dosáhla této mezilehlé zóny. Tato zóna tedy představuje „mrtvou“ oblast nebo „oblast nejistoty*⁴, která působí jako nárazníková oblast vylučující časté změny proudu, jestliže hladina kapaliny je mžikově narušena zavlněním nebo krátkodobou odchylkou v podmínkách proudění filtrátu.

Soustava obsahuje bezpečnostní vypínače pro automatické nastavení procesu odvodňování v případě, že nastanou extrémně vysoký nebo nízký průtok filtrátu, který leží mimo praktický dosah regulace. Jestliže tedy hladina kapaliny dostoupí ke koncovému bodu sondy 895 na horním konci horního rozsahu 202, nebo jestliže poklesne ke koncovému bodu sondy 892 na spodním konci spodního rozsahu 201, je automaticky vypnut přívod energie к elektrodám а к čerpadlu 99 filtrátu.

V praktických případech jsou výše uvedené „vyšší“ a „nižší“ hodnoty proudu v rozsahu 5 až 10 0/₀ nominální hodnoty proudu potřebného pro odvodňování a činnost zařízení. Například, jestliže nominální proud je 360 A, může „nižší“ hodnota proudu činit 340 A, zatímco „vyšší“ hodnota proudu může činit 380 A.

U prototypu zařízení podle vynálezu s nominálním proudem přivedeným к elektrodám 360 A byl odpovídající nominální výtok filtrátu 105 l/hod, který se měnil mezi 100 a 110 l/hod podle toho, zda se pracovalo s „vyšší“ nebo „nižší“ hodnotou proudu. Jestliže čerpadlo 90 filtrátu bylo nastaveno na nominální čerpací výkon, měnila se hladina kapaliny ve snímači 89 hladiny mezi koncovými body sond 893 a 894, tj. v mezilehlém rozsahu 203, dvakrát za hodinu.

V případě tohoto prototypu bylo do zařízení dodáváno za hodinu 454 litrů kalu obsahujícího 60 % hmotnostních částeček hlíny. Výsledný kal obsahoval 70 % hmot, částeček hlíny a vycházel ze zařízení rychlostí 350 l/hod.

Průtok filtrátu je hlavním parametrem regulovaným podle popsaných změn hladiny kapaliny nebo pomocí jiných čidel citlivých na průtok filtrátu. Jsou však možné jiné varianty regulace. Například, místo regulování proudu tekoucího elektrodami lze regulovat průtck filtrované kapaliny z duté elektrody. Toto lze provádět regulováním hodnoty podtlaku působícího v soustavě, což je možné v případech, kdy se na filtrační hmotě katody nevytváří povlak. Místo regulace průtoku filtrátu z katody může být tento průtok udržován stálý a regulováno může být naopak čerpadlo 90 filtrátu tak, že je stabilizována hladina kapaliny ve sní.mači 89 hladiny.

U každé z výše uvedených alternativ regulace musí být rychlost čerpání filtrátu ze zásobní nádrže 91a volena tak, aby nebyla vyšší než množství filtrátu tekoucího do a z duté elektrody při nastavení proudu na „vyšší“ hodnotu. Jinak by došlo к selhání regulační soustavy.

Podobně, jestliže rychlost čerpání filtrátu je nastavena nižší, než je rychlost proudění profiltrované kapaliny z duté elektrody při nastavení proudu na „nižší“ hodnotu, dojde také к selhání regulace.

Nastavení rychlosti čerpání filtrátu tedy musí být koordinováno s regulačním rozsahem, aby bylo možno všechny regulované parametry navzájem uvést v soulad.

Před zahájením činnosti odvodňovacího zařízení s popsanými regulačními obvody proudu elektrod se ručně nastaví „vyšší“ a „nižší“ hodnota proudu a rychlost čerpání filtrátu v určitém vzájemném poměru. V popsaném provedení je při tomto nastavování třeba vizuálně sledovat hladinu kapaliny ve snímači 89 hladiny, aby bylo zajištěno, že nevznikne žádná z uvedených situací vedoucích к selhání regulace.

Předpokládá se, příklad hlinité suspenze se záporně nabitými částečkami hlíny. К zahájení provozu zařízení je třeba, aby duté katody 31 byly na svém místě, pracovní nádoba 10 byla naplněna hlinitou suspenzí a zásobní nádrž 9Ía byla naplněna takovým množstvím filtrátu nebo' vody, které postačuje к naplnění katod 31.

Soustava je plněna pomocí podtlaku připojeného ke katodám 31 ventily 5, 6 tak, že kapalina je přiváděna ze zásobní nádrže 91a přes ventily 3, 4. Jestliže jsou katody 31 naplněny, což je indikováno průtokem kapaliny do podtlakové komory 88, Jsou ventily 3, 4 uzavřeny a zásobní nádrž 91a je od soustavy oddělena uzavřením ventilů 3, 4.

Samotný proces odvodňování je potom spuštěn přivedením energie к elektrodám, což vyvolá průtok kapaliny katodami 31, čemuž napomáhá podtlak, a do snímače 89 hladiny. Poté je otevřen ventil 8 a je uvedeno v činnost čerpadlo 90 filtrátu, jehož výkon je nastaven regulátorem průtoku 99b tak, aby se ve snímači 89 hladiny udržovala poměrně stálá mezilehlá hladina kapaliny. Výstupní výkon čerpadla S0 filtrátu je snímán a indikován měřičem 91 průtoku, takzvaným rotametrem.

Uvedené „vyšší“ a „nižší“ hodnoty proudu Jsou nastaveny tak, že hladina filtrátu ve snímači 89 hladiny při „vyšším“ proudu stoupá a naopak klesá při „nižším“ proudu.

Od tohoto okamžiku probíhá proces automaticky.

Činnost odvodňovacího zařízení je zastavena vypnutím proudu к elektrodám a otevřením ventilů 3, 4, takže kapalina nacházející se uvnitř katod 31 může být vyčerpána. Jakmlie jsou katody 31 prázdné, což je indikováno tím, že nevytéká žádná čerpaná kapalina, je zrušen podtlak a vypnuto čerpadlo 90 filtrátu.

Celá soustava potom může být odvodněna pomocí otevření všech ventilů 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 9a a regulátoru 90b průtoku.

Na obr. 16 až 20 Je znázorněno další zdokonalené a automatizované elektrické odvodňovací zařízení s více elektrodami, které pracuje způsobem popsaným u zařízení znázorněného schematicky na obr. 1 až 4.

О 9 5 1 5

Předpokládá se opět případ záporně nabitých částeček hlinité suspenze, čemuž odpovídá zapojení zařízení. Zařízení v tomto případě obsahuje větší počet katod a anod uspořádaných navzájem rovnoběžně a střídavě v pracovní nádobě 10Í. Tylo elektrody mohou mít v podstatě konstrukci znázorněnou na již popsaných obr. 5 až 8, na obr. 16 jsou znázorněny katody 211. 21?, 213, ’214 a anody 221, 222, 223, 224. '

Zařízení obsahuje pohyblivé zvedací ústrojí 130, které může · kteroukoliv z elektrod samostatně vyzvednout ze spodní do· horní polohy podél svislých vedení 102, 103 vytvořených pro katody a anody v pracovní nádobě 101. V pracovní poloze se duté katody 211, 212, 213, 214 nacházejí ve spodní krajní poloze a slouží k odvádění filtrátu procházejícího jejich propustnými filtračními, stěnami. Katody 211, 213, 212, 214 však mohou být vyzvednuty do horní krajní polohy, kde je možná jejich kontrola nebo výměna jejich filtrační hmoty. Katody 211, 2X2, 213, 214 jsou proto, se zdrojem podtlaku a s noznázorněnou regulační soustavou spojeny pomocí ohebných trubic — nejsou znázorněny. Regulační soustava · může být podobná soustavě popsané v souvislosti s obr. 14 nebo obr. 11b.

Jsou-li anody 221, 222, 223, 224 v činnosti, jsou dO' horní krajní polohy · vyzvedávány jednotlivě v stanoveném časovém sledu, což provádí zmíněné pohyblivé zvedací ústrojí 130. Anody 221, 222, 223, 224 se zvedají proto, aby se z nich odstranila ulpívající vrstva odvodněného materiálu. Jestliže tyto anody 221, 22, 223, 224 mají konstrukci znázorněnou na obr. 5 a 6, tj. mají tvar dutého bloku, představují jejich rovinné strany plochy · pro ulpívání materiálu· a mohou být opatřeny zmíněnými přívody pro chladicí vodu.

Zvedací ústrojí 130 pro· elektrody se pohybuje po dvojici nahoře umíslených kolejnic 104, 105, které jsou rovnoběžné o pracovní nádobou 101. Na těchto kolejní cídí 10*, 105 může být zvedací ústrojí 130 posunuto nad kteroukoliv elektrodu v pracovní nádobě 101, takže svislá vedení MS, 107 vytvořená ve zvedacím · ústrojí 130 se kryjí se svislými vedeními 102, 103 v pracovní nádobě 101. Upínací ústrojí 106a slouží k tomu, aby jednotlivé elektrody mohly být uchopeny a vytaženy zvedacím ústrojím 130.

Tímto způsobem je umožněno ulpělý materiál po· vytažení jednotlivých anod 221, 222, 223, 224 do horní krajní polohy setřít pomocí stěračů 108, 103, což se provádí v průběhu ponořování anody 221 zpět do hlinité suspenze způsobem, který byl popsán v souvislosti s · obr. 1 až 4.

Materiál je tedy odstraňován současně z obou stran anody 221 a padá na · dvojici pásových dopravníků 118, 119 probíhajících napříč k pracovní nádobě 101. Tyto dopravníky 118, 119 pracují a jsou uspořádány v podstatě způsobem znázorněným na obr. 1 až 4, s odchylkou spočívající v tom, že tyto pásové dopravníky 118, 119 a sdružené stěrače 108, 109 pro odstraňování materiálu tvoří celek s konstrukcí pohyblivého zvedacího ústrojí 130.

Na obr. 16, 17, 19 a 20 · je znázorněno· zvedací ústrojí 130 sestávající z posuvně uloženého příčného nosníku 110, jehož konce jsou na příslušných · kolejnicích 104,105 uloženy pomocí dvojic nosných kladek 111, 112. S příslušnými konci tohoto· nosného · rámu jsou pevně spojeny zavěšené nosné konstrukce 231, 232, obsahující horní svislá vedení 106, 107 pro· elektrody. Tyto zavěšené nosné konstrukce 231, 232 obsahují po dvojici · svislých nosných prvků 114, 115 upevněných v nosníku a majících tvar svisle protažených zavěšených plochých prvků nebo navzájem rovnoběžných desek. Ke každé dvojici těchto nosných prvků 114, 115 je po straně upevněno jedno ze svislých vedení 106, 107 pro elektrody.

Motorem hnané zvedací ústrojí 113 je upevněno na příčném nosném rámu. Spolu s ním je na příčném nosném rámu upevněno zmíněné upínací zařízení 103a pro elektrody, které není znázorněno detailně.

Na spodních koncích zavěšených nosných konstrukcí 231, 232 jsou upevněny stěrače 108, 109, znázorněno na obr. 16, není však znázorněno na rámu na obr. 20, které pracují způsobem, který byl dříve popsán, tj. stírají materiál z příslušných povrchů elektrod.

Ke spodním koncům zavěšených nosných konstrukcí 231, 232 je pevně připojena základna 116 opatřená pravoúhlým podlouhlým otvorem 117, kterým může procházet elektroda, například anoda, znázorněná čerchovaně v obr. 17 a 20, v průběhu jejího vytahování a spouštění pomocí zvedacího ústrojí 113. Je patrné, že nosník 110, zavěšené nosné konstrukce 231, 232 a základna 110 dohromady tvoří pevnou rámovou konstrukci, která je pohyblivě uložena na zmíněných kolejnicích 104, 105.

Na obr. 16, 17, 19 a 20 je patrné, že základna 116 rámové konstrukce zvedacího ústrojí 130 pro elektrody nese dvojici příčných pásových dopravníků 118, 119 pro dopravu materiálu odloupnutého z příslušných elektrod. Dopravníky 118, 119 přepravují právě odloupnutý materiál napříč nad pracovní nádobu 101 na podélný společný dopravník 120, obr. 16 a 19, který končí u sběrné nádoby 121. Oba příčné pásové dopravníky 118, 119 jsou hnány společným motorem 122, jak je patrno z obr. 16, jak však není znázorněno na obr. 20, kde je pouze znázorněno základna 123 označující jeho umístění.

Na příčném nosníku 110 · jsou dále umístěny pohonné mechanismy 124, znázorněné na obr. 16, avšak ne · na rámu na obr. 20.

Tyto· poho,nné mechanismy 124 slouží k posouvání zvedacího ústrojí 130 podél kolej269515 nic 194. 105 clo jednotlivých poloh snímání materiálu, tj. od jedné anody k druhé. Zvedací ústrojí 130 se po kolejnicích 104, 105 může posunout až do manipulační oblasti za koncem nádoby 101, kde je možná prohlídka, oprava nebo výměna kterékoliv elektrody dopravené ' sem z pracovní ' nádoby 101. Za tímto· účelem je třeba jednotlivé elektrody odpojit od příslušných přívodů podtlaku nebo chladicí vody, což se provádí . odpojením příslušných ohebných trubic.

Příčné pásové dopravníky 118, 119 zachycují a dopravují materiál rychlostí, kterou je stírán nebo odstraňován z příslušných elektrod. Materiál je potom přímo dopravován ke společnému dopravníku 120. Elektrody nesoucí materiál mohou být tímto způsobem zpracovány rychle a časově úsporně, takže řízený odvodňovací proces je v podstatě kvazi-koniinuál.ní a tedy v podstatě plynulý.

Kal nebo hlinitá suspenze je k pracovní nádobě · přiváděna přívodem 125 rychlostí, která je tak velká, aby do přepadových žlabů 12S, 127, patrných na příslušných koncích pracovní nádoby 101, přetékal určitý přebytek.

Aby bylo zajištěno, že obsah kalu · v pracovní nádobě 101 se nachází v homogenním disperzním stavu během celého procesu odvodňování, obsahuje zařízení cirkulační obvod, kterým je obsah pracovní nádoby·101 plynule recirkulován.

K tomuto· účelu slouží vodorovné vstupní rozdělovači potrubí 135 probíhající podél pracovní nádoby 101 a opatřené bočními trubicemi 136 procházejícími bočními stěnami do· pracovní nádoby 101. Tyto boční trubice 136 přivádějí kal do prostoru mezí elektrodami. Vodorovné sběrné potrubí 137 je opatřeno · bočními trubicemi 138 vycházejícími ze spodní koncové části svažujícího se dna 129 pracovní nádoby 101. Výstupní sběrné potrubí 137 je spojeno se vstupem cirkulačního čerpadla 140, jehož výstup je spojen se vstupním rozdělovacím potrubím 135. Přívod 141 pro kal nebo vodu spolu s regulačním ventilem 142 je umístěn na vstupní stranu cirkulačního čerpadla 140.

Na obr. 21 je znázorněno blokové schéma procesu přípravy hlinité suspenze cd dobý- ³ vání hlíny · až po proces elektrického odvodňování podle vynálezu,

V místě dobývání hlíny se musí nejdříve odstranit nadloží 143, které spočívá na vrstvě 144 hlíny. Rypadlo 145 s vlečným· kopečkem potom může připravovat hromadu 146 surové hlíny. Z hromady 146 je potom hlína pomocí lžícového· rypadla 147 dopravována do přenosného hnětače 14-8, kde je přeměněna v kaši. Z hnětače · 148 je kašovitý materiál dopravován k hřeblovému třídiči 14J, kde se provádí prvné oddělení nepoužitelné frakce nebo hlušiny 149a. Tekutá íraKcc Hla obsahující hlínu spolu s jinými příměsemi je ukládána do· zásobníků' 150 umístěných v místě dobývání.

Ze zásobníků 15? umísio uýck v m Не dobývání hlíny je ma i e ri át ·:· koncontrad pevných částeček kolem 6 % p ··· г · Ήη 151 dopravován do zásobníků 1.52 umístěných. · u zpracovacího zařízení sloužícího pro další úpravu a čištění matermlu.

Směs je ze zásobníků 152 potrubím 153 dodávána do oddělovacího zarzeií 154 s mokrými cyklony, které ze směsi odstraňují další nepoužitelnou o otci · 154a. Přepad z cyklónu je potrubím 155 dopravován do prosévacího zařízení 25c, které z hlinité suspenze odstraňuje další nepou žit sinou frakci 157. Takto upravená hlinitá suspenze nebo přepad z prosévací stánice io potrubím

158 dopravován k odd ě 1 o v a c í m u zařízení

159 s mokrými cyklóny, kde js u částečky hlíny, nacházející se v rozděleny na jemnou frakci 180 lomnOm onnCovanou jako „polevová fr. mu“. ve které je 90 procent částeček hlíny menších než 2 mikrony. Hrubá· frakce 18'· z tobolo oddělovačího zařízení 154 s cyklónv vyhovuje komerčním požadavkům nz ,,ρίηίvovou frakci“.

,,Polevová frakce“ 7?« · · ·j· ·; · ho „plmvová frakce“ 161, mohou být zavedeny do rozmělňovací nádoby 182, kde se vyrábějí částečky hlíny označované jako ..štěpená frakce“ 162a.

Paralelně· k potrubí 160 je připojena odstředivka 161a sloužící pro· další odvsnování, jestliže je toto požadováno, Ventily 161b, 161c, ' 161d umožňují zařazení odstředivky 161a do procesu. Přepad oddělené vody z této odstředivky 131a -'e označen jako 161e. ’ '

Pro· tento účel, tj. pro výměn zmíněné „polevové frakce“, musí suspenze projít několika dalšími odvodňováními stupni, než je konečně zavedena do elektrického odvodňcvacího zařízení 163, jehož konstrukce a činnost byla popsána v souvislosti s provedeními znázorněnými na obr. 11 až 20.

Toto schematické znázornění elektrického odvodňovacího zařízení'163 odpovídá v podstatě provedení podle obr. 16. V pracovní nádobě 183a se nachází elektroda 183b znázorněná v horní poloze a zařízení dále obsahuje směšovací nebo zřeďovací nádobu 163c, která· · je znázorněna na obr. 11 a která je určena ke zpracování přebytečné suspenze 163d z pracovní nádoby 163a a mamateriálu 163e vrstvy setřeného s vyjmuté elektrody.

Elektrické odvodňovací zařízení 1G3 může pracovat v řadě s rozprašovacím sušením. Po uzavkení ventilu Ú8:í může být přepadový kal 185 z · pracovní nádoby 163 a potrubím 185a a regulačním vsni:<?m 185b dodáván do zařízení 186 pro m · prabovací sušení, které vyrábí lozmašováním sušený práškový produkt 107. V jiné var ·aute může být kal ze zřeďovací nádoby 7 . ··· dodáván do zařízení 1136 pro· rozp-rrauv-icí sušení potrubím 187a a regulačním ventilem 188.

Po uzavření regulačního ventilu 189 je tento kal dopravován do hnětače 190, kde může být přidáváno disperzní činidlo 191, které upravuje kal pro rozprašovací sušení.

Koncentrace pevných částeček v těchto kalech určených pro rozprašovací sušení může být v případě potřeby kdykoliv nastaveno.

Ze zmíněného- hlediska je třeba podotknout, že již přepadový kal 185 sám může přestavovat produkt z elektrického- odvodňovacího zařízení 163, který má požadovanou koncentraci pevných částeček.

Zmíněná „po-levová frakce“ je potrubím 164 dopravována k míchací nádobě 165, kde je přidáváno.· bělicí činidlo. 166 a současně kyselina 167 vyvolávající vločkování (flokulaci] dispergovaných částeček - hlíny, což je potřebné pro následující. etapy odvodňovacího procesu. Suspenze ve formě vloček o koncentraci pevných částeček 17 až 25 % je z míchací nádoby 165 dopravována potrubím 168 k odvodňovací odstředivce 169, která vyrábí suspenzi 170 ve formě vloček •o koncentraci pevných částeček kolem 45 procent, přičemž oddělená frakce 171 nosné kapaliny je vypouštěna do . odpadu.

Odvodněná suspenze 170 je potrubím 172 přiváděna k dalšímu odvodňování do kontinuálně pracujícího rotačního vakuového bubnového filtru 173, kde vzniká odfiltrovaný materiál 173a a je oddělena kapalina 174. Koláč filtrovaného materiálu je dopraven do· - hnětače 175, kde je přidáváno disperzní činidlo 176, takže potrubím 177 je dále vedena dispergovaná suspenze s rozmělněnými vločkami o koncentraci pevných částeček přibližně 00 o/₀. Takto upravená suspenze je přiváděna do elektrického odvodňovacího zařízení 163, které bylo- popsáno výše a které vyrábí koloiduí hlinitou suspenzi vyhovující zmíněným průmyslovým požadavkům, která má koncentraci 70 °/o. Výrobek je dopravován do cisternových automobilů . 178 nebo cisternových vozů 179, které koncentrovaný fluidní výrobek dopravují k místu jeho průmyslového určení. Kal z nádoby 175 může být potrubím 180 dopraven do obvyklého zařízení pro rozprašovací sušení, kde se vyrábí komerční sušený práškový produkt, který může být pro prodej · balen. Směr průtoku kalu lze řídit ventily 181, 182.

Z předchozího popisu je patrné, že elektrické odvodňovací zařízení podle vynálezu, které lze také nazývat elektrickým filtrem pro. oddělování částeček . od kapaliny, může elektrickým způsobem vydělené částečky dodávat přímo. z koloidní výchozí suspenze ve tvaru pevného nebo. poměrně tvrdého koláče o velmi nízkém obsahu vlhkosti, který sám může ‘představovat požadovaný výrobek. Část, nebo podle potřeby všechen získaný materiál 163e koláče může být směrovacím zařízením 192 odchýlen od zřeďovací nádoby 163c, takže vzniká produkt 193.

Získaný materiál může být podle potřeby buď zředěn výchozím kalem, nebo přepadem suspenze z pracovní nádoby 163a v takovém poměru, že lze vyrobit kal o určité koncentraci pevných částeček.

Činnost elektrického odvodňovacího zařízení 163 může být případně řízena tak, že výrobek ve formě kalu o .poradované koncentraci pevných částeček může být získáván přímo z přepadu suspenze z pracovní nádoby 163a. Ukládání pevných částeček nebo vytváření vrstvy na elektrodách je přitom omezeno nebo. potlačeno,

V zájmu dosažení lepších výsledků je účelné výchozí suspenzi pro elektrické odvodňování předem upravit pomocí ' disperzního. činidla, čímž se dosáhne vhodné formy suspenze. Za těchto podmínek může elektrický filtr dosáhnout vysokého. výkonu i při zpracování koloidních suspenzí, které jo jinak těžko proveditelné. Tato. skutečnost představuje výrazný rozdíl ve srovnání s předchozí koagulační úpravou, která je potřebná u výchozích suspenzí zahušťovaných obvyklými filtračními zařízeními.

Příklad A

15.

né při zpracování

10,2 kp/hod %

1,13 kp/hod kp/hod % '' hmot.

2,26 kp/hod %

9,05 kn/hod o/o

V

A

Měření bylo provedeno . na elektrickém odvodňovacím zařízení s kontinuálně pracujícími otočnými diskovými elektrodami. Povrch každé z anod a katod činil 0,093 m². Bylo použito zařízení pracující na principu podle obr. 11, 12, 13, 14 a

Typické výsledky získa kaolinové hlíny: rychlost dodávání koncentrace částeček množství filtrátu množství materiálu vrstvy koncentrace vrstvy množství přepadu koncentrace lázně výrobní výkon koncentrace výrobku použité napětí proud ,

Příklad B

Elektroosmotická filtrace

Byla provedena řada laboratorních . testů na různých materiálech, kterými se zjišťovala vhodnost použití zařízení podle vynálezu pro jejich zpracování. Pokusy se prováděly na rmutách, kalech, dřevité moučce a podobně. Bylo použito laboratorní přepážkové filtrační jednotky, v níž byl pouze' vytvořen podtlak. Bylo použito několika hodnot napětí. Anoda byla v ' tomto případě umístěna nad a katoda pod vodorovnou filtrační přepážkou. Pokusy ' byly provedeny s následujícími materiály:

1. hlína o koncentraci 25 °/o ' hmot.

2. aragonit ve formě koláče z poloprovoz209515 ního zařízení (vzorek prošlý sítem se 128 oky na cm délky)

3. fosfátové kaly (koncentrace 3 % hmot.)

4. mokrý zásaditý uhličitan nikelnatý převedený horkou vodou na kal o koncentraci 10 % hmot.

5. dřevitá moučka, . sulfity tvrdého· dřeva.

ry koncentrace pevných částeček dosažitelné za jednotku času mezi filtrací podporovanou elektrickým polem a přímou filtrací. Například poměr 7 pro hlínu znamená, · že výkon filtrace podporované elektrickým polem je sedmkrát vyšší než výkon přímé filtrace:

V následující tabulce jsou uvedeny poměVzorek poměr = '% částeček/min při 100 V % částeček/min bez proudu při 40 až 45 % hmot.

1.	hlína	7
2.	aragonit (uhličitan vápenatý, koláč převedený na kal	5,86
	aragonit (—325 7)	14	(při 50 V)
	aragonit	25,7
3.	fosfátové kaly	16	(při 20 % hmot.)
4.	uhličitan nikelnatý	3,38	(při 20 % hmot.)
5.	dřevitá moučka . (1 % .hmot.)	2,92	(při 15 % hmot.)
	dřevitá moučka ‘3 % hmot.)	4,64	(při 25 % hmot.)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (17)

1. Způsob odvodňování suspenze pevných částeček v nosné kapalině, například hlinité suspenze, vyznačující se tím, že na suspenzi se mezi anodou . a katodou působí elektrickým polem o intenzitě v rozsahu 2 V/cm až 2000 V/cm, přičemž v katodě se udržuje podtlak v rozsahu . 23,3 kPa až 86,6 kPa a nosná kapalina se .prosává povrchem této katody a odvádí, přičemž s anody se snímá vrstva částeček ze suspenze.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že vrstva pevných částeček se z anody snímá po vyzdvižení anody do< horní polohy v průběhu spouštění anody do. spodní polohy.

3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že vrstva pevných částeček se z anody snímá v průběhu zdvihání anody do horní polohy před návratem anody do spodní polohy.

4. Způsob podle bodů 1 a 3, vyznačující se tím, že vrstva pevných částeček se s anody snímá v průběhu vyjímání anody ze suspenze.

5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že nosná kapalina se povrchem katody prosává rychlostí převyšující rychlost pohybu pevných částeček k anodě.

6. Zařízení k odvodňování suspenze pevných částeček v nosné kapalině způsobem podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že sestává z pracovní nádoby (10, 54), opatřené přívodem (11) suspenze a přepadem (12), ve které je uspořádána nejméně jedna anoda (15, 47) a nejméně jedna katoda (31, 55), která je dutá a její stěna (34, 35) je uspořádána proti ' anodě (15, 47], přičemž k vnitřnímu prostoru katody (31, 55) je připojeno odsávací ústrojí (45a) a čerpadlo (46b) profiltrované nosné kapaliny a stěny (34, 35) katody (31, 55) sestávající z nos ných mřížek (421) pokrytých nevodivou filtrační vrstvou (41), přičemž nad anodami (15) je uspořádáno vytahovací ústrojí (250) a po stranách anody (15, 47) jsou uspořádány stěrače (17, 18, 57) a dopravníky (19, 20, 58).

7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující sg tím, že nosná mřížka (421) je z vodivého materiálu.

8. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že anoda (15, 47) je připojena ke kladnému pólu a katoda (31, 35) k zápornému pólu zdroje elektrického napětí.

9. Zařízení · podle bodu 6, vyznačující se tím, že katoda (31, 55) sestává z rámu (33, 55a), na · kterém jsou upevněny nosné mřížky (421, 55h, 55i) překrývající volné strany rámu (33, 55a), přičemž nosné mřížky (421, 55h, 55i) jsou překryty filtračními vrstvami (41, 55d, 55e).

10. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že stěrače (17, 18) jsou uspořádány přesuvně na protilehlých stranách anody (15).

11. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že anoda (15) je dutá a . je opatřena přívodem (28) a odvodem (29) chladicí vody.

12. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že pracovní nádoba [10, 54) je opatřena snímačem (89) hladiny suspenze v pracovní nádobě (10, 54), který je propojen s regulátorem (86) podtlaku.

13. Zařízení podle bodu 12, vyznačující se tím, že snímač (89) hladiny sestává z různě dlouhých elektrických sond (891, 892, 893, 894, 895), které jsou propojeny s regulátorem (86) podtlaku.

14. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že nad anodami (15) a katodami (31) jsou uspořádány - kolejnice [104, 105), na kterých je pojízdně uložen nosník (110), na kterém jsou upevněny závěsné nosné konstrukce (231, 232), ve kterých jsou vytvořena . svislá vedení (106, 107) pro· anody (15), přičemž na nosníku (110) je uspořádáno zvedací ústrojí (113) anody (15) ve svislých vedeních (106, 107), přičemž stěrače (17, 18) jsou na závěsných nosných konstrukcích (231, 232) uspořádány proti sobě a dopravníky (19, 20) jsou uspořádány pod těmito stěrači (17, 18).

15. Zařízení podle bodů 6 a 14, vyznačující se - tím, že stěrače (17, 18) jsou výkyvné uloženy na vodorovných čepech (251, 252).

16. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že pracovní nádoba (54) má půlkruhový průřez a anoda (47) má tvar disku, jehož spodní část (53) je ponořena v suspenzi, přičemž anoda (47) je upevněna na hřídeli (49) uloženém otočně na pracovní nádobě (54), na které je proti anodě (47) uspořádána katoda (55), přičemž u povrchu anody (47) jsou uspořádány stěrače (57) pro- kontinuální snímání vrstvy pevných částeček s - vynořené horní části (56) anody (47) a dopravník (58).

17. Zařízení .podle bodu 16, vyznačující se tím, že dopravník (58) je pásový a obepíná hřídel (49).