CS209465B2 - Smaiíéřská frita k výrobě smaltů pro krycí vrstvy vnitřků pečicích trub - Google Patents

Smaiíéřská frita k výrobě smaltů pro krycí vrstvy vnitřků pečicích trub Download PDF

Info

Publication number
CS209465B2
CS209465B2 CS265471A CS265471A CS209465B2 CS 209465 B2 CS209465 B2 CS 209465B2 CS 265471 A CS265471 A CS 265471A CS 265471 A CS265471 A CS 265471A CS 209465 B2 CS209465 B2 CS 209465B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
frit
enamel
oxide
enamels
total weight
Prior art date
Application number
CS265471A
Other languages
English (en)
Inventor
Bernard J Borowski
Original Assignee
Bernard J Borowski
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Bernard J Borowski filed Critical Bernard J Borowski
Publication of CS209465B2 publication Critical patent/CS209465B2/cs

Links

Landscapes

  • Glass Compositions (AREA)

Description

Vynález se týká smaltéřské frity k výrobě smaltů pro krycí vrstvy vnitřků pečicích trub pro oxidaci zbytků rostlinných olejů, usazených na jejich smaltovaném povrchu, za teploty v mezích 180 °C až 320 °C.
Zejména se vynález týká smaltéřských frit takového složení, že po přidání do krycího skelného smaltu a za použití na vhodném substrátu způsobují, že jemné vrstvy potravin, které se obvykle rozstříkají po povrchu v pečicí troubě v průběhu pečení nebo rožnění, se snadno a úplně oxidují za vzniku jemného popílku, který se snadno odstraní z vnitřních stěn trouby.
Zatímco kontinuálně čisticí trouby byly dosud obvykle typu elektrických sporáků, frita podle vynálezu umožňuje výrobu a použití kontinuálně se čistících plynových sporáků. Konstrukce elektrického sporáku je totiž taková, že sporák může mít plynule se čistící části, vyhřívané na vysoké teploty, za kterých probíhají oxidace, přímo topnými tělesy na odvráceném povrchu od povrchu, který je vystaven znečištění. Plynový sporák naopak nelze prakticky konstruovat tak, aby se docílila kontrolovatelně zvyšovaná teplota kontinuálně se čistících stěn trouby umístěním tryskových hořáků podél odvrácených stran zmíněných stěn.
Podle toho, má-li se účinně dospět ke kontinuálně se čistící plynové troubě, je podstatné, aby její vnitřní pracovní povrch byl toho rázu, že by funkčně působil za poměrně nízkých oxidačních teplot, a aby byl schopen uvedení na takové teploty za obvyklé atmosféry, jež je v troubě, a to vše za použití obvyklých hořáků pro pečení nebo rožnění při jejich obvyklém uspořádání a umístění.
Podle dosavadního stavu techniky se používá k tomu účelu velkého počtu katalytických materiálů, dispergovaných na povrchu pečicí trouby, za použití různých prostředí pro usnadnění průběhu oxidace zbytků potravin na stěnách pečicí trouby.
Je dobře známo, že zvýšení obsahu kyslíku v atmosféře snižuje teplotu, za které jsou materiály oxidovány. Zvláště to platí o organických materiálech, které jsou vystaveny účinku atmosfér s vysokým procentuáním obsahem kyslíku.
Bylo nyní zjištěno, že některé skelné smalty účinně uvolňují kyslík, dostanou-li se do styku s povrchem skelného smaltu organické materiály, jako jsou jemné zbytky potravin, a že se kyslík z normální atmosféry absorbuje do krycí vrstvy, přičemž podle teorie se buď ukládá přímo do krycí smaltové vrstvy, nebo do· ní difunduje, čímž je dán dostatečný nadbytek kyslíku k docí209465 lení oxidace zbytků potravin, jestliže se vrstva potom zahřeje.
Tento jev absorbování kyslíku probíhá zřejmě přibližně při téže teplotě povrchu, jaká je nutná k oxidaci zbytků organických materiálů, které jsou ve styku s povrchem, a tento pochod je vysoce usnadňován přítomností kysličníku železa ve skelném smaltu, se kterým se železo homogenně slinulo.
Předmětem vynálezu je smaltéřská frita, jejíž podstata spočívá v tom, že obsahuje 1,35 až 2,99 % kysličníku boritého B2O3, 1,70 až 7,81 %j kysličníku sodného Na2O, 15,52 až 32,85 % kysličníku křemičitého S1O2, 10,22 až 15,85 % kysličníku titaničitého TÍO2 a 17,37 až 61,74 % kysličníku železitého FeaCb, vztaženo 11a celkovou hmotnost frity.
Podle výhodného provedení vynálezu obsahuje smaltéřská frita 0,40 až 0,42 °/o hmotnosti kysličníku vápenatého CaO, 5,13 až 5,27 %! hmotnosti kysličníku draselného K2O, 0,76 až 0,80 % hmotnosti kysličníku lithného LigO a 0,55 až 0,60 % hmotnosti kysličníku fosforečného P2Ó5. Účelně obsahuje 2,30 až 2,40 % hmotnosti kysličníku zirkoničitého ZrO2.
Podle jiného provedení vynálezu obsahuje smaltéřská frita 1,79 až 3,59 °/o hmotnosti kysličníku mědnatého CuO a 6,68 až 14,04 procenta hmotnosti kysličníku hlinitého AI2O3. Účelně obsahuje ještě stopy až 3,57 procenta hmotnosti kysličníku kobaltitého CO2O3 a stopy až 3,98 %( hmotnosti kysličníku zinečnatého ZnO,
Vynálezem se neočekávaně a dokonale v rozporu s dosavadním stavem techniky dosáhne naprosto překvapivého zlepšení oxidace potravinových zbytků vpravením vysokého množství kysličníku železitého do smaltéřské frity, která se potom rozmělní na skelný smalt, který se nanáší na stěny trouby.
Tím se dosáhne takového fixování smaltové krycí vrstvy, že vazba je natolik pevná, že ztráta oděrem je takřka nemožná. To znamená, že spotřebuje-li se vrstva smaltu při používání nebo dojde-li přece k oděru, zajišťuje homogenní dispergování kysličníku železa v celé krycí smaltové vrstvě, že stále bude na vrstvě nebo blízko jejího povrchu postačující množství kysličníku, vyvolávajícího oxidaci při oxidování zbytku potravin.
Další výhodou zapracování kysličníku železa přímo· do smaltéřské frity je okolnost, že není zapotřebí používat skel vysoce rafinovaných, jelikož se kysličník přímo vytaví se sklem. Tím dostačuje zcela běžný keramický stupeň čistoty.
K účinné oxidaci zbytku rostlinných olejů usazených jako vrstva na smaltovaném povrchu byly dříve nutné teploty okolo 430 st. Celsia. Avšak při užití smaltéřské frity podle vynálezu se tyto zbytky odstraní za teploty 270 °C, přičemž doba zahřívání je stejná jako při dřívějším zahřívání na 430 st. Celsia. Za použití smaltéřské frity podle vynálezu lze dosáhnout oxidace i za nižších teplot okolo 180 °C, avšak k této rychlosti dochází v menší míře a za nižší rychlosti.
Smaltéřské frity podle vynálezu lze použít nejen pro sporáky, jejichž základem je ocelový plech s vrstvou smaltu, ale i pro sporáky z jakéhokoliv jiného kovu, vzdorujícího teplotám přicházejících v úvahu při pečení.
Při praktickém provádění postupu podle vynálezu se šarže emailové frity odváží, promíchá a sline, načež se prudkým ochlazením získají vločky produktu nebo frita za použití obvyklých materiálů a postupů s tou výjimkou, že se v tomto případě použijí nová množství kysličníku železa, jak je to dále popisováno.
Jak bude ještě dále uvedeno, nemá základní složení smaltéřské frity, kromě toho, že obsahuje kysličník železa, rozhodující význam, a nutné je pouze to, aby se frita po slinutí s daným procentuálním obsahem kysličníku železa vyznačovala takovou tavitelností a takovými fyzikálními vlastnostmi, aby byla vhodná k použití na kovových substrátech, a aby vypálením vznikla přilnavá vrstva skelného smaltu.
V tabulce 1 jsou dále uvedeny — jako >becný návod — kysličníky, kterých lze použít jako složek k přípravě jakékoli smaitéřské frity podle vynálezu, přiěemž je uvedeno obecně rozmezí obsahu každé složky v hmotnostní koncentraci.
Tabulka 1
Složení kysličníků ve fritě; údaje představují hmotnostní koncentraci
AI2O3
B2O3
CaO
C02O3
CuO
K2O
Li2O
NazO
P2O5
S1O2
T1O2
ZnO
ZrO2
Fe2O3 stopy až 20 1 až 10 stopy až 1 stopy až 5 stopy až 4 stopy až 10 stopy až 5
1,7 až 10 stopy až 2 15 až 40 10 až 30 stopy až 4 stopy až 10 15 až 70
Předchozí sloučeniny činí svým úhrnem 100 %, i když kolísají v rozmezí uvedených rozsahů.
Množství použitého kysličníku železitého je závislé na dalších prvcích použitých při výrobě skla, a to pouze potud, že vysoký obsah kysličníku železitého může změnit tavitelnost daného skla a tím i pozměnit
6 podmínky jeho zpracovatelnosti, což vyžaduje úpravu množství kysličníku železitého v daném rozmezí opracovatelnosti.
A ačkoliv se výhodné rozmezí hmotnostního· obsahu kysličníku železitého pohybuje v rozsahu 25 až 55 %, přepočteno na smaltéřskou fritu, ať již jednotlivě nebo v kombinaci, určitých rozpoznatelných a měřitelných vlastností lze dosíci za použití tak nízké hmotnostní koncentrace, jako je 15 %, nebo· tak vysoké, jako je 70 %, což vše závisí na daných vlastnostech sinaltéřské frity, jako je tavitelnost atd.
Je samozřejmé, že neexistuje měřitelná horní hranice obsahu kysličníku železitého, vyvolávajícího oxidaci, protože jediným požadavkem je, aby ve směsi byl dostatek dalších sklotvorných složek, aby vznikl zpracovatelný smalt s obecnými vlastnostmi skelných smaltů za běžných teplot vypalování.
Příklady specifických složení skelných smaltů použitelných při provádění vynálezu jsou uvedeny v dalších příkladech. Všechna % (díly) uvedená v příkladech představují koncentraci (poměr) hmotnostní.
Příklad 1
Dále uvedené složky kompozice se odváží a smíchají ve vhodné míchačce nebo mixéru.
díly kyselina boritá 132 uhličitan draselný 149 dusičnan sodný 72 živec 328 plavená křída 21 polyfosforečnan trojsodný 25 červený kysličník železitý 798 mletý kysličník zirkoničitý 93 spodumen, LiAl(SiO3)2 283 práškovaný křemen 400 kysličník kobaltitý 93,3 kysličník měďnatý 46,8 kysličník titaniěitý (rutil) 359
Výše uvedená směs se vytaví při teplotě 1410 °C, zchladí se za vzniku frity studenou vodou, načež se suší v sušárně za teploty 94 °C. Získaná frita má toto složení, vyjádřené v % celkového obsahu kysličníků.
Smaltéřská frita obsahující kysličník železitý, indukující oxidaci, jak byla připravena výše, byla porovnávána s podobnou fritou bez obsahu kysličníku železitého, jakož i s obvyklým smaltem pro pečicí trouby za použití dále uvedeného testu. V tomto příkladu a i dalších příkladech se pro srovnání používá jako standartu čirého smaltu, který má v podstatě totéž složení jako zkoumaný smalt podle vynálezu, s výjimkou kysličníku železitého, vyvolávajícího oxidaci, spolu s běžným smaltem pro pečicí trouby, který se dosud používá v pečicích troubách a který neobsahuje .kysličník železitý, indukující oxidaci, v množstvích přicházejících v úvahu ve smaltéřských fritách podle vynálezu.
V tomto příkladu a i v dalších se vyhodnocování provádí za teploty 200 °C a za této teploty se očním kapátkem nanese na horký vzorek po jedné kapce každého typu nečistot z jídla (pokrmový tuk, zbytky masa a voda s cukrem). Testované vzorky se zahřívají po dvě hodiny na teplotu 290 °C, načež se po ochlazení vyhodnotí. Na krycí vrstvě podle vynálezu s vytaveným kysličníkem železitým nezůstala zbarvující skvrna, zatímco v případě dvou vzorků použitých pro srovnání a neobsahujících kysličník železitý vyvolávající oxidaci, je patrný silně ulpívající, černý nevzhledný zbytek na místě, kde byl nanesen vzorek potraviny.
Tabulka 2
Následující složky se po odvážení smíchaly v míchacím zařízení:
Díly borax 56 bezvodá soda · 158 dusičnan sodný 34 pražený kysličník hlinitý 182 práškovaný křemen 418 červený kysličník železitý 1664,5 kysličník tltaničitý (rutil j 287
Uvedená směs se vytavila za teploty 1410 st. Celsia, ochladila se prudce studenou vodou za vzniku frity a sušila se v sušárně při teplotě 93 °C. Získaná frita má toto složení:
% %
B2O3 2,86 SiO2 15,52
CaO 0,42 B2O3 1,35
CO2O3 3,57 N32O 4,49
CuO 1,79 A12O3 6,68
K2O 5,22 Fe2O3 61,74
LÍ2O 0,77 TÍO2 10,22
NazO 1,72
P2O5 0,56 Frita se semlela v běžném kulovém mlý-
SiO2 32,15 ně za přidání těchto složek:
T1O2 13,21
ZrO2 2,30
Fe2O3 35,35
díly díly sklo (jako frita) 100 kyselina boritá 5,0 bentonit 3/8 tragantová guma 1/16 práškovaný kysličník hlinitý 62,5 voda 32
Získaný smalt se umlel na takovou jemnost, že 10 g prošlých sítem o otvoru 0,037 mm má objem 50 ml, a nastříkal se přímo na vhodný kovový substrát za použití množství 323 g na 1 m2 plochy, načež se vypaloval tři minuty na teplotu 760 °C za vzniku matovaného povrchu.
Právě uvedená frita se vyhodnotila proti čirému standardu a běžnému smaltu pro pečicí trouby podle postupu z příkladu 1. Po skončení testovací doby (2 hodiny] se vzorky ochladily a srovnaly. U smaltu s vytaveným kysličníkem železitým není zbytková zbarvená skvrna, zatímco u vzorku běžného smaltu, jakož i standardu bez obsahu železa, se jeví pevně ulpělý černý zbytek.
Příklad 3
Sklářský kmep se složením dále uvedených surovin se po odvážení promíchal v míchačce:
díly
borax 20
kyselina boritá 114
uhličitan draselný 201
dusičnan sodný 73
plavená křída 19
polyfosforečnan trojsodný 27
uhličitan lithný 51
práškovaný křemen 846
kysličník titaničitý (rutil) 426
kysličník zinečnatý 103
červený kysličník železitý 921
Směs se tavila za teploty 1410 °C po dobu
40 minut, ochladila se studenou vodou a
sušila se v sušárně za teploty 93 °C; tímto.
způsobem připravené smaltéřská frita má
toto složení:
%
SiO2 32,72
B2O3 2,99
NazO 1,70
K2O 5,26
LizO 0,79
CaO 0,40
P2O5 0,60
TIO2 15,05
ZnO 3,98
FezO3 35,70
Frita se potom semele v běžném kulovém mlýně za přidání těchto složek:
smaltéřská frita 100 polytran 1/2 dusitan sodný 1/2 voda 45
Získaný smalt se semlel na takovou jemnost, že 10 g prošlých sítem o otvoru 0,037 milimetru mělo objem 50 ml, načež se nastříkal na vhodně upravený substrát za použití množství 323 g na 1 m2 plochy a vypaloval se 3 minuty za teploty 790 °C.
Vzorky se dále vyhodnotily za použití postupu podle příkladu 1. Po skončení testovací doby (2 hodiny) se vzorky ochladily a vyhodnotily. U smaltu s vytaveným kysličníkem železitým není zbytková zbarvená skvrna, zatímco u vzorků běžného smaltu, jakož 1 slepého pokusu za použití standardu se jeví pevně ulpělý černý zbytek v místě, kde byly naneseny vzorky potravin.
Příklad 4
Další podíly následující kompozice se po odvážení smísí v míchačce:
díly
borax 28
kyselina boritá 105
uhličitan draselný 202
dusičnan sodný 73
plavená křída 19
polyfosforečnan trojsodný 27
uhličitan lithný 52
semletý kysličník zirkoničitý 93
práškovaný křemen 820
kysličník měďnatý 92,7
kysličník titaničitý (rutil] 362
červený kysličník železitý 927
Uvedená sklovitá směs se vytaví za teplo-
ty 1410 °C po dobu 50 minut, vychladí se
studenou vodou a suší se v sušárně za tep-
loty 93 °C, načež se získá : smaltéřská frita
tohoto složení: %
S1O2 32,85
B2O3 2,99
Na20 1,79
K2O 5,27
LizO 0,80
CaO 0,40
ZrO2 2,40
P2O5 0,60
CuO 3,59
TiOz 13,44
Fe2O3 35,86
Frita se potom semele za vedených přísad: použití dále u-
díly díly
skleněná frita 100 smaltéřská frita 100
kyselina boritá 5,0 polytran FS 1/2
bentonit 3/8 dusitan sodný 1/2
tragantová guma 1/16 voda 45
práškovaný kysličník hlinitý 62,5
voda 32 Uvedený smalt se semele na jemnost stej-
nou jako v předchozích příkladech, načež se
Uvedený smalt se semele na takovou jem- nastříká na substrát upravený vhodným
nost, že 10 g prošlých sítem o otvoru 0,037 způsobem za použití množství 323 g na m2
milimetru má objem 50 ml, načež se přímo plochy a vypalování se provádí po dobu 3
nastříká, bez zdrsňování, na vhodně upra- minut za teploty 760 °C, čímž se dosáhne
vený substrát za použití množství 323 g na matovaného povrchu.
m2 plochy a vypaluje se za teploty 820 °C Vzorky se vyhodnocují za použití téhož
po dobu 2 minut, čímž se dosáhne mátová- postupu jako v příkladu 1; na konci dvou-
něho povrchu. hodinové testovací doby se vzorky ochladí
Vzorky se vyhodnocují za použiti postupu a vyhodnotí. Skelný smalt s podílem 17 %i
podle příkladu 1. Po cyklu čištění se vyzná- slinutého železa neposkytuje zbylou zbar-
čuje smalt se staveným kysličníkem železí- vénou skvrnu, zatímco na vzorku běžného
tým tím, že v podstatě neobsahuje zbytkové smaltu je pevně ulpělý černý nános.
zbarvené skvrny, zatímco vzorky obvyklého Jak bylo již výše uvedeno, složení smál-
smaltu, jakož i slepý pokus se vyznačuji téřské frity použitelné podle vynálezu není
pevně ulpělým, černým nánosem. přespříliš rozhodující.
Konečně budiž uveden příklad 6, obsahu-
Příklad 5 jící pouze složky obsažené v bodě 1 defini-
Sklovina s tímto dále uvedeným složením
se po odvážení složek smísí v míchačce: P ř í k 1 a d 6
díly Následující kompozice se po odvážení
smísí v míchačce:
borax 123
uhličitan draselný 154 díly
kysličník titaničitý (rutil) 450
plavená křída 22 dehydratovaný borax 3,55
polyfosforečnan trojsodný 27 uhličitan sodný 7,09
uhličitan lithný 54 křemen 24,16
semletý kysličník zirkoničitý 100 rutil 12,20
práškovaný křemen 906 kysličník železitý 48,36
dusičnan draselný 91 dusičnan sodný 4,64
červený kysličník železitý 550
Tato kompozice byla tavena při teplotě
Směs se taví po dobu 40 minut za teploty 1450 °C po dobu 60 minut, zchlazena ve stu-
1410 °C a po ochlazení studenou vodou se děné vodě a usušena v sušičce při teplotě
suší v sušárně při teplotě 93 °C ; získaná 120 °C. Tavená frita měla následující slože-
smaltéřská frita má toto složení: 0/n ní: %
υ/0 B2O3 2,65
FezCb 17,37 Na2O 7,44
B2O.3 2,81 S1O2 26,51
CaO 0,42 T1O2 12,83
K2O 5,13 FezCh 50,57
Li2O 0,76
NažO 7,81 Frita pak byla umleta v běžném kulovém
P2O5 0,55 mlýně za užití dále uvedených přísad:
AI2O3 14,04
SÍO2 32,85 díly
TÍO2 15 79
ZrO2 2,34 skleněná frita 100
bentonit 3/8
Frita se potom semele v běžném kulovém kyselina borité 5
mlýně s dále uvedenými přísadami: tragantová guma 1/16
voda 32,5
0*846 5
Získaná frita se umlela na takovou jemnost, že 10 g prošlých sítem o otvorech 0,036 mm má objem 50 ml.
Rozemletá frita se nastříkala na vhodně připravený podklad za použití množství 300 až 350 g na 1 m2 plochy, načež se vypalovala po dobu tří minut při teplotě 780 °C.
Schopnost samočištění byla ověřena při teplotě 235 °C po dobu dvou hodin.
Ačkoliv zde byla jasně dokázána použitelnost skelných smaltů ve spojitosti s kontinuálně se čistícími pečícími troubami, je samozřejmé, že schopnost skelných smaltů, jak zde byly uvedeny, oxidovat organické sloučeniny může mít rovněž širokou použitelnost v četných dalších polích, například při použití smaltů ve spojitosti s odsávacími systémy při vypalování barev v pecích, kde páry, dříve než se vypouštějí do volného prostoru, se dostávají do styku s řadou vyhřátých povrchů, krytých skelným smaltem podle vynálezu, a tam se oxidují za vzniku zanedbatelných sloučenin ze zřetele znečištění vzduchu. Stejná teorie se může použít pro motoricky poháněné odčerpávaní soustavy, jejichž vnitřky lze krýt smaltem podle tohoto vynálezu, čímž se některé produkty spalování převedou na méně škodlivé produkty, které lze takto upravit dříve, než se vypustí do volné atmosféry.
Schopnost uvedených skelných smaltů oxidovat organické sloučeniny je funkcí času, teploty a typu organických sloučenin, které se mají oxidovat. Obvykle se dá dosíci jen nepatrné oxidace, popřípadě neúčinné oxidace za teplot pod 180 °C, a má se za to, že horní teplotní limit oxidace za použití krycích vrstev podle tohoto vynálezu je v blízkosti 320 °C. Tím je dále zajištěna výjimečná bezpečnost, přičemž nejsou nuitná další bezpečnostní zařízení za uvedené teploty, protože pravděpodobnost exploze, podmíněné náhlou přístupností nadbytku kyslíku se zřetelem k neočekávanému otevření se dvířek pece nebo trouby, je značně snížena v uvedeném rozsahu, zatímco za vyšších teplot, které byly nutné u předchozích postupů, využívajících vliv teploty při oxidaci zbytků v pečicích troubách, bylo zde vždy určité nebezpečí podobné exploze, což vyžadovalo zařazení bezpečnostních opatření na dvířkách trouby za použití při oxidačním postupu.
Z předchozích pracovních příkladů, s výjimkou toho, že procento kysličníku, indukujícího oxidaci, se dá ve fritě snížit přidáním složek při semílání·, jako je kysličník hlinitý podle příkladu 4, je patrné, že procentuální obsah kysličníku indukujícího oxidaci se projeví v konečné, vypálené, smaltové krycí vrstvě v podstatě ve stejném procentním obsahu, jako tomu bylo ve smaltéřské fritě.

Claims (5)

1. Smaltéřská frita k výrobě smaltů pro krycí vrstvy vnitřků pečicích trub pro oxidaci zbytků rostlinných olejů usazených na jejich smaltovaném povrchu, za teploty v mezích 180 °C až 320 °C, vyznačující se tím, že obsahuje 1,35 až 2,99 % kysličníku boritého, 1,70 až 7,81 % kysličníku sodného, 15,52 až 32,85 % kysličníku křemičitého, 10,22 až 15,85 %í kysličníku titaničitého a 17,37 až 61,74 % kysličníku železitého, vztaženo na celkovou hmotnost frity.
2. Smaltéřská frita podle bodu 1, vyznačující se tím, že obsahuje 0,40 až 0,42 % kysličníku vápenatého, 5,13 až 5,27 % kysličníku draselného, 0,76 až 0,80 °/o kysličníku lithného a 0,55 až 0,60 % kysličníku fosvynalezu forečného, vztaženo na celkovou hmotnost frity.
3. Smaltéřská frita podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že obsahuje 2,30 až 2,40 procenta kysličníku zirkoničitého, vztaženo na celkovou hmotnost frity.
4. Smaltéřská frita podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že obsahuje 1,79 až 3,59 °/o kysličníku měďnatého a 6,68 až 14,04 procenta kysličníku hlinitého, vztaženo na celkovou hmotnost frity.
5. Smaltéřská frita podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že obsahuje stopy až 3,57 % kysličníku kobaltitého a stopy až 3,98 % kysličníku zinečnatého, vztaženo na celkovou hmotnost frity.
CS265471A 1970-06-05 1971-04-14 Smaiíéřská frita k výrobě smaltů pro krycí vrstvy vnitřků pečicích trub CS209465B2 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US4397170A 1970-06-05 1970-06-05

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS209465B2 true CS209465B2 (cs) 1981-12-31

Family

ID=21929864

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS265471A CS209465B2 (cs) 1970-06-05 1971-04-14 Smaiíéřská frita k výrobě smaltů pro krycí vrstvy vnitřků pečicích trub

Country Status (11)

Country Link
JP (1) JPS5116451B1 (cs)
BR (1) BR7103440D0 (cs)
CS (1) CS209465B2 (cs)
ES (1) ES392060A1 (cs)
FI (1) FI52705C (cs)
IL (1) IL36483A (cs)
NO (1) NO130579C (cs)
PL (1) PL83151B1 (cs)
RO (1) RO61616A (cs)
YU (1) YU34384B (cs)
ZA (1) ZA712024B (cs)

Also Published As

Publication number Publication date
ES392060A1 (es) 1974-08-01
FI52705C (fi) 1977-11-10
JPS5116451B1 (cs) 1976-05-24
IL36483A (en) 1975-10-15
PL83151B1 (cs) 1975-12-31
ZA712024B (en) 1972-11-29
NO130579C (cs) 1975-01-08
YU76971A (en) 1978-12-31
YU34384B (en) 1979-07-10
BR7103440D0 (pt) 1973-03-13
IL36483A0 (en) 1971-05-26
NO130579B (cs) 1974-09-30
RO61616A (cs) 1976-12-15
FI52705B (cs) 1977-08-01

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CA1333622C (en) Lead-free glass frit compositions
KR101476500B1 (ko) 법랑 조성물, 그 제조방법 및 조리기기
KR102118456B1 (ko) 법랑 조성물, 그 제조방법 및 조리기기
KR101437219B1 (ko) 법랑 조성물, 그 제조방법 및 조리기기
EP2662340B1 (en) Enamel composition and cooking appliance including the same
KR101476501B1 (ko) 법랑 조성물, 그 제조방법 및 조리기기
KR101411034B1 (ko) 법랑용 조성물 및 그 법랑 조성물이 적용된 조리기기
EP0452065B1 (en) Glaze compositions
KR20180089988A (ko) 유리 조성물, 이의 제조방법 및 조리기기
PL80012B1 (cs)
EP0049041A1 (en) Porcelain enamel frit
KR20140115562A (ko) 법랑 조성물, 그 제조방법 및 조리기기
EP1167310A1 (en) Enamel composition
JPS6351985B2 (cs)
WO1999012857A1 (en) Reflective porcelain enamel coating composition
US3671278A (en) Iron-containing titania-opacified porcelain enamels
KR102292631B1 (ko) 법랑 조성물, 그 제조방법 및 조리기기
EP1015395A1 (en) Lead-free glaze for ceramic articles
JPS61281042A (ja) 鉛およびカドミウムを含有しない低温フリツト
US3216847A (en) Frit compositions for vitreous enamels
US2347187A (en) Enameling
JPH04325440A (ja) 無毒性ガラスフリット、及びガラス、ガラスセラミック及びセラミックからなる製品の釉掛け及び装飾方法
KR102692264B1 (ko) 열반사 기능을 갖는 코팅 조성물, 코팅 유리 및 그 제조방법, 이를 이용한 조리기기
JPH028976B2 (cs)
US3598650A (en) Method of removing organic soils in contact with a vitreous composition coated on a metallic substrate