CS208707B2

CS208707B2 - Způsob výroby derivátů chinoxalin-1,4-dioxidu

Info

Publication number: CS208707B2
Application number: CS761628A
Authority: CS
Inventors: Pal Benko; Ildiko Ratz
Original assignee: Pal Benko; Ildiko Ratz
Priority date: 1975-03-14
Filing date: 1976-03-12
Publication date: 1981-09-15
Also published as: HU171738B; CH601261A5; DK141403B; DK108976A; AT352732B; DK141403C; JPS51115485A; JPS5725035B2; ATA181476A; GB1537891A; DD124382A5; SU1220570A3; YU39478B; YU63376A; FI61888C; PL98548B1; SE424075B; IN144643B; FI760656A7; FI61888B

Description

(54) Způsob výroby derivátů chinoxalin-1,4-dioxidu

Vynález se týká nového způsobu výroby známých derivátů chinozalin-1,4-dioxidu obecného vzorce I,

v němž

Q znamená hydroxylovou skupinu, skupinu -NH-COOCH^, -NH-CO-NHg nebo -NH-C(=NH)-NHg nebo skupinu obecného vzorce -NH-R^, v němž R^ znamené fenylovou skupinu, nebo skupinu obec ného vzorce -NH-CO-R^, v němž R^ znamená 0^_^γ alkylovou skupinu, fenylovou skupinu, které je popřípadě substituována 1 až 3 methoxyskupinami, hydroxylovými skupinami, ami noskupinami, nitroskupinami nebo atomy halogenu, naftylmethylovou, hydroxynaftylovou, pyridylovou, furylovou, nitrofurylovou, piperidylovou, benzylovou, fenethyíovou nebo «,n,a-difenylhydroxymethy1ovou skupinu.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou vynikajícími antibakteriélními činidly a ovlivňují zvyšování tělesné hmotnosti živočichů.

Podle známých syntéz sloučenin obecného vzorce I, 2-formyl-chinoxalin-1,4-dioxidy nebo jejich acetaly se uvádějí do reakce se sloučeninami s příslušnou aminoskupinou a produkty vznikají obvykle během mála hodin (brit. pat. spis č. 1 058 047 a 1 202 77 a NSR pat. spis č. 1 927 337).

2CB7C

208707'

Účelem tohoto vynálezu je poskytnutí sloučenin obecného vzorce I o vysokém stavu čistoty, vhodných pro terapeutickou aplikaci, ekonomickým způsobem, s úsporou práce a zařízení a s vysokými výtěžky.

Vynález je založen na nálezu učiněném během výzkumu reakcí sloučenin čhinoxalinového typu s azomethinovou strukturou. Během těchto pokusů bylo totiž zjištěno, že 2-formylchinoxalin-1,4-dioxid, heteroaromatický aldehyd, je schopen vytěsnit aldehydové komponenty azomethinil vzniklých reakcí různých aldehydů a aminů a hydrazinů, popřípadě b jejich siou4 čenin.

Tato specifická reaktivita 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidu je překvapující, protože z literatury je známo pouze níže uvedené chování sloučenin azomethinového typu (S. Patai:

The Chemistry of the Carbčn-Nitrogen Double Bond; Int. Publ., New York, 1970; kapitola 6),

Při výměnné reakci Schiffovy béze a aromarického aldehydu může být klasifikována reaktivita zkoušených hydroxybenzaldehydů a benzaldehydu. Přidání Schiffovy báze a aldehydu je uvedeno v Bull. Soo. Chim. Fr. 1, 481 (1940). Lze tvrdit, že 2-formylchinoxalin-l,4-dioxid nemůže být řazen do této skupiny, protože uvolňuje prakticky kvantitativně všechny aldehydy (alifatické, cykloalifetické, aromatické a heteroaromatické), popřípadě ketony z jejich Schiffových bází a nepodstupuje nějaké adiční reekce s Schiffovými bázemi.

Toto nalezená vysoká reaktivita má významnou důležitost. Pro podporu tohoto nálezu uvádíme, že se podle našich pokusů 2-formylchinoxalin-1,4-dioxid rozkládá do značného stupně, například v kyselině octové a i v methanolu; lze to prokázat chromatografii na tenké vrstvě a pomocí ultrafialových a infračervených spekter.

Tento rozklad vede k nežádoucím vedlejším produktům zatím neznámé struktury, které zřejmě rovněž kontaminují konečné produkty vzniklé ze shora uvedené sloučeniny. V uvažované syntéze je naopak nepřítomnost vedlejších reakcí čistých reakčních partnerů velmi důležitá, nebot většina konečných produktů obecného vzorce I je nerozpustné v různých rozpouštědlech.

Jejich překrystalování, popřípadě z dimethylformamidu, lže provést jenom s nízkými výtěžky na úkor jejich částečného rozkladu. Je zřejmé, že postupy tohoto druhu nelze uskutečnit v průmyslovém měřítku.

Specifický význam vysoké reaktivity uvedené vpředu je dán skutečností, že 2-formylchinoxalin-1,4-dioxid reaguje s azomethiny způsobem podle vynálezu mnohem rychleji, než je tomu při reakci 2-formylohinoxalin-1,4-dioxidu s aminy a hydraziny, jak je to popřípadě známo z literatury.

Bylo konstatováno,že 2-formylchinoxalin-1,4-dioxid reaguje v kterémkoliv rozpouštědle (polárním, apolárním, protickém nebo aprotickém) většinou se stejnou rychlostí a kvantitativně s aldazinem nebo ketazinem i aldiminem nebo ketiminem.

Z tohoto důvodu je zřejmé, že je nejvýhodnější pracovat ve vodném prostředí, s výhodou očekóvé-li se, že reakční produkt je nerozpustný ve vodě. Reaktivita 2-formylohinoxalin-1,4-dioxidu při výměnných reakcích je tak vysoká, že reaguje i v heterogenní fázi rychlostí řádu podobného tomu, který probíhá v homogenní fázi.

Azomethinové deriváty používané jako reakční partneři jsou zcela rozdílné povahy. Jsou to většinou sloučeniny známé z literatury, ačkoliv jsou mezi nimi i nové deriváty. Pro odborníka pracujícího v tomto oboru je zřejmé, že tato reakce, jak to vyplývá a její povahy, je velmi obecné; je proto dostačující uvést zde pouze několik málo příkladů týkajících se složení azomethinových reakčních složek.

Těmito deriváty mohou být azomethiny vzniklé z aldehydů nebo ketonů s aminovými nebo hydrazinovýoi deriváty. Na základě našich pokusů s aldehydy a ketony se jednoznačně potvrdilo, že tyto reakce probíhají stejným způsobem a rychle, al se uvádějí v reakci alifatické reakční složky, jako například acetaldehyd, diethylketon, cykloalifatické reakční složky, jako například cyklcpentanon nebo cykloheptanon, aromatické reakční složky, napři*· klad salicylaldehyd a benzaldehyd, nebo heteroaromatické reakční složky, jako například pyridinaldehyd, inidazolidon a furfural, za vzniku sloučenin Obecného vzorce I.

Protože reakční podmínky a partneři specifikovaní shora jsou velmi rozdílní, je možné v některých případech volit velmi racionální způsob syntézy. Tak například reakční partner aldazinového nebo ketazinového typu se uvádí v reakci s 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidem i v reakční směsi, v níž vznikl, aniž je izolován.

Použitím tohoto příznivého sledu operací lze dosáhnout značné úspory práce a zařízení.

Způsob podle tohoto vynálezu nabízí dalěí výhody v případě, Se azomethinové reakční komponenta je odvozena od aldehydické nebo ketonové složky, které jsou kapalné. Totiž v případě, kdy se během reakoe s 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidem uvolňuje v reakční směsi z azomethinové reakční složky aldehyd nebo keton, lze jich použít znovu k vytvoření azov methinu a následně pro opakování reakce s 2-formylchinoxalinem-1,4-dioxidem.

Opakováním série těchto operaci několikrát za sebou, se reakční doby zkrátí, uspoří se mnoho práce a námahy a zřizování některých nových zařízení se stává zbytečným.

Tato metoda, která vyžaduje pouze jediné zařízení, je cenná zvláště tehdy, jestliže rovnovážné reakce může být příznivě ovlivňována tvorbou azomethinu a potom se aldazin nebo ketazin, které takto vznikají skoro v teoretickém výtěžku, uvádí do reakce podle shora uvedeného způsobu s 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidem.

Někteří zástupci sloučenin obecného vzorce I, které vznikají obecně ve výborném výtěžku (asi 96 až 98 v reakcích prováděných ve vodném prostředí ve stejném zařízeni, vznikají v čase kratším jedné hodiny. Není zřejmě nutné popisovat v podrobnostech příklady nejtypičtější pro tento sled operací, protože to plyne z povahy reakčního provedení základní myšlenky vynálezu, že musí být stanoveny pouze optimální parametry, aby se dosahovalo nejvyšších výtěžků v případě všech sloučenin obecného vzorce I.

Výchozí látky mohou být připraveny způsoby popsanými v literatuře. Tak 2-formylchinoxalin-1,4-dioxid může být připraven podle britské patentové přihlášky 1 308 370, 1 215 815 a 1 305 138, déle podle německého vykládacího spisu 1 927 337, zatímco azomethiny mohou být připraveny například způsobem popsaným v Chemistry of the Carbon-Nitrogen Double Bond (Int. Publ. New York, 1970).

Způsobem podle vynálezu se chinoxalindioxidové deriváty obecného vzorce I,

O

kde Q má shora uvedený význam, připravují reakcí derivátu azomethinu obecného vzorce II, t

(II)

R v němž

Q mé shora uvedený význam,

R znamená fenylovou, hydroxyfenylovou, pyridylovou, karboxylovou nebo alkylovou skupinu,

R^ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu nebo

R a R^ mohou znamenat spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, cykloalkylidenovou nebo 1,3-diazacyklopentylidenovou-2-skuplnu, s 2-formylchinoxalin-l,4-dioxidem vzoroe III

O

O při teplotě 0 až 150 °C, s výhodou 80 až 110 °C.

Shrnou-li se výhody způsobu podle vynálezu, lze prohlásit, že 2-formylchinoxalin-l,4-dioxid reaguje ve výměnných reakcích prováděných s azomethiny větší rychlostí, než je rychlost dřívějších známýoh reakcí s aminovými a hydrazinovými deriváty, čímž se dosahuje významné úspory na zařízení, námaze a práci.

Při použiti podmínek podle vynálezu vede užití rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel k přípravě čistších produktů.

V uvedeném případě je možné výměnnou reakci s 2-formylchinoxalin-l,4-dioxidem provádět v jediném zařízení, bez překážek v téže reakční směsi, ve které byly vytvořeny azomethiny, bez jejich izolace ze směsi. Z toho plyne další úspora zařízení, práce a námahy.

Způsob podle vynálezu je ilustrován déle pomocí následujících příkladů.

Příklad 1

K roztoku 21,2 g (0,2 mol) benzaldehydu ve 200 ml vody obsahující 2 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové se přikape za normální teploty roztok 18,0 g (0,2 mol) methylkarbazátu v 50 sil vody.

Sěhern 10 minut se vytvoří bílá suspenze. Po dalších 10 minutách se přikape rpztok 38,0 g (0,2 mol) 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidu ve 400 ml horké vody, potom se reakční směs udržuje po dobu 20 minut na vodní lázni teplé 95 až 100 °C. Vysréžené žluté krystaly se oddělí filtrací a za horka se promyjí trochou ethanolu.

Výtěžek: 45,0 g (85,8 %) methyl-^-chinoxalinylmethylenJkarbazát-N¹,N⁴-dioxidu.

Teplota tání: 258 až 259 °C (za rozkladu).

Příklad2

5,7 g (0,11 mol) 98% hydrazinhydrátu se přikape k roztoku 9,9 g (0,11 mol) dimethylkarbonétu ve 25 ml methanolu. Reakční směs se míchá za normální teploty po dobu 2 hodin, potom se methanol a stopy nezreagovaného hydrazinu oddestilují. Na zbytek se působí roztokem 12,2 g (0,1 mol) salicylaldehydu ve 30 ml ethanolu a reakční směs se míchá po dobu půl hodiny v přítomnosti 0,5 ml kyseliny octové.

Získaný azomethinový derivát taje při 169 až 171 °C. Produkt se míchá po dobu asi 1 hodiny s 19 g (0,1 mol) 2-formylchinoxaliň-l,4-dioxidu ve vodě okyselené koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Získaný žlutý methyl-(2-chinoxalinylmethylen)karbazét-N',N^-dioxid se odfiltruje a promyje.

Výtěžek: 16,8 g (73,8 %), teplota tání: 260 až 261 °C (za rozkladu).

Příklad 3 ' ..... ' ·

Azomethinový derivát připravený způsobem uvedeným v příkladu 7 z 10,8 g (0,1 mol) pyridinóvého-2-aldehydu se ponechá reagovat podobně jako v příkladu 7 s 2-formylchinoxalin-1,4-di oxidem.

Takto se-získá v 80% výtěžku methyl-(2-chinoxalinylmethylen)karbazát-N¹,N*-dioxid. Teplota.tání: 260 °C (za rozkladu). Příklad 4

Azomethinový derivát, připravený způsobem popsaným v příkladu 7 ze 8,6 g (0,1 mol) imidazolidon-(2) se ponechá reagovat s 19 g (0,1 mol) 2-formylchinoxalin-l,4-dioxidu, získá se v 93% výtěžku žádený methyl-(2-chinoxalinylmethylen)karbazát-Ii'jN^-dioxid. Teplota tání: 260 až 261 °C (za rozkladu).

Příklad5

Roztok 19 g (0,1 mol) 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidu ve 250 ml 1% vodného roztoku kyseliny chlorovodíkové se přikape za horka k roztoku 10,1 g (0,1 mol) semikarbazonu acetaldehydu v 70 ml ethanolu. Po jednohodinovém zahřívání reakění směsi k varu se odsaje za horka žlutá sraženina, promyje se ethanolem, získá se 22 g (80 %) chinoxalin-(2-aldehyd)-semikarbazon-N¹,N^-dioxidu. Teplota tání 288 až 290 °C.

Příklad 6

Způsobem uvedeným v příkladu 5 z 5,9 g (0,1 mol) oximu acetaldehydu a 19 g (0,1 mol) 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidu se získá 2-chinoxalinylaldoxim-1,4-dioxid v 91% výtěžku. Teplota tání: 248 až 249 °C.

Příklad 7

Způsobem uvedeným v příkladu 5 s použitím 13,1 g semikarbazonu kyseliny glyoxylové se získá v 94% výtěžku chinoxalin-2-aldehydsemikarbazon-N',Ν^-dioxid. Teplota tání: 289 až 291 °C.

Příklad 8

Způsobem uvedeným v příkladu 5 s použitím 16,2 g (0,1 mol) benzaldehydaminoguanidinu jako výchozí látky se získá v 90% výtěžku (2-chinoxalinylInetl^ylen)aminoguanidin->N^, ,N^-dioxid Teplota tání: 286 °C.

Příklad 9

Způsobem uvedeným v přikladu 5 s použitím 18,8 g (0,1 mol) fenylhydrazonu eyklohexanonu se získá v 82% výtěžku (2-chinoxalinylmethylen)fenylhydrazin-N^,Ν^-dioxid. Teplota tání 247 °C.

Příklad 10

22,6 g (0,1 mol) hydrazidu kyseliny trimethoxybenzoové sé přidá k roztoku 10,6 g (0,1 mol) benzaldehydu ve 200 ml vody.

Reakční směs se míché po dobu 15 minut za normální teploty, potom se vzniklý azomethinový derivát ponechá reagovat s 19 g (0,1 mol) 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidu. Reakční směs se míchá po dobu 30 minut při teplotě 95 až 100 °C vodní lézně.

Vzniklý oranžově žlutý 2-(3*,4^#,5 '-trimethoxybenzoyDhydrezonoformylchinóxalin-1 ,4-dioxid se odfiltruje za horka a promyje malým množstvím ethanolu. Výtéžek: 38,8 g (97,4 %) látky o teplotě tání 255 °C.

Příklad 11

Způsobem uvedeným v příkladu 10 se z azomethinového derivátu připraveného z 10,6 g (0,1 mol) benzaldehydu a 21,4 g (0,1 mol) hydrazidu kyseliny laurové a 19 g (0,1 mol) 2-forraylchinoxelin-1,4-dioxidu získá 33,2 g (88,7 £) 2-laurpylhydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxidu o teplotě tání 233 °C,

Přiklad 12

Způsobem uvedeným v přikladu 10, reakcí azomethinového derivátu, připraveného z 10,6 g (0,1 mol) benzaldehydu a 15,0 g (0,1 mol) hydrazidu kyseliny fenyloctové, s 19 g (0,1 mol) 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidu se získá 31,8 g (98,4 (8) 2-(fenylacetyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxidu o teplotě tání 256 °C.

Příklad 13

Způsobem popsaným v příkladu 10, reakcí azomethinového derivátu, připraveného z 20,0 g (0,1 mol) hydrazidu kyseliny naftyloctové a 10,6 g (0,1 mol) benzaldehydu s 19 g (0,1 mol) 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidu se získá 33,4 g (89,9 %} 2-(1'-naftylacetyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxidu o teplotě tání 247 °C.

Příklad 14

Způsobem popsaným v příkladu 10, reakcí Schiffovy báze, připravené z 10,6 g (0,1 mol) benzaldehydu a 15,2 g (0,1 mol) hydrazidu kyseliny p-hydroxybenzoové, s 2-formylchinoxalin-1,4-dioxidem se získá 30,8 g (93 %) 2-(p-hydroxybenzoyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxidu o teplotě tání 308 °C.

Příklad 15

Způsobem popsaným v příkladu 10, reakcí Schiffovy báze, připravené z 15,1 g (0,1 mol) hydrazidu kyseliny p-aminobenzoové a 10,6 g (0,1 mol) benzaldehydu s 2-forraylchinoxalin-1,4-dioxidem, se získá 28,5 g (88,2 %) 2-(p-aminobenzoyDhydrazonoformylchinoxalin-l,4-dioxidu, tajícího při 291 až 292 °C.

Příklad 16

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití 22,2 g (0,1 mol) benzaldehydnikotinoylhydrezonu, se získá 26,4 g (85,4 %) 1-(nikotinoyl)-hydrazono-formylchinoxalin-l,4-dioxidu, tajícího při 270 °C.

Příklad 17

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití 22,2 g (0,1 mol) benzaldehydisonikotinoylhydrazonu se získá 29,0 g (93,8 55) 2-(isonikotinoyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxidu, tajícího při 268 °c.

Příklad 18

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití 19,6 g (0,1 mol) acetaldehyd-(p-ehlorbenzoyl)hydrazonu jako výchozí látky, se získá 32,2 g (94 ®) 2-(p-chlorbenzoyl)hydrazonoformylchi noxalin-1,4-diOxidu o teplotě tání 273 až 274 ^cC.

Příklad 19

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití 29,2 g (0,1 mol) dekanaldehydfuran-2-ksrbonylhydrazonu jako výchozí látky, se získá v 94% výtěžku 2—(2 -furanoyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid, tající při 26, °C.

Příklad 20

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití 26,6 g (0,1 mol) benzaldehyd-(3-nitrobenzoyl)hydrazonu jako výchozí látky, se získá 32,6 g (92 %) 2-(3'-ni trobenzoyDhydrazonof ormylchinoxalin-1,4-dioxid. Teplota tání: 289 až 290 °C.

Příklad 2,

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití 25,6 g (0,1 mol) benzaldehyd-(5-nitrofuranoyl-2)hydrazonu jako výchozí látky, se získá v 84% výtěžku 2-(5'-nitro-2'-furanoyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid o teplotě tání 265 °C.

Příklad 22

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití 17,8 g (0,1 mol) acetaldehyd-(o-hydroxybenzoyl)hydrazonu jako výchozí látky, se získá 2-(salicyloyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid. Teplota tání: 280 °C, výtěžek: 83 %.

Příklad 23

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití 27,1 g (0,1 mol) benzaldehydkaprinoylhydrazonu jako výchozí látky, se získá 2-(kaprinoyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid. Výtěžek: 88 %, teplota tání 237 až 238 °C.

Příklad 24

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití 22,1 g (0,1 mol) aceton-(p-nitrobenzoyl)hydrazonu jako výchozí látky, se získá 2-(, p-ni trobenzoyDhydrazonof ormylchinoxalin-1,4-dioxid. Výtěžek: 91,8 %, teplota tání 275 až 276 °C.

Příklad 25

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití benzaldehyd-beta-fenylpropionylhydrazonu jako výchozí látky, se získá 2-(beta-fenylpropionyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid s 91% výtěžkem. Teplota tání 241 °C.

Příklad 26

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití benzaldehydstearoylhydrazonu jako výchozí látky, se získá 2-(stearoyl)-hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid se 76% výtěžkem. Teplota tání: 233 °C.

Příklad 27

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití benzaldehydanisoylhydrazonu jako výchozí látky, se získá 2-(anisoyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid ve výtěžku 80,3 %. Teplota tání: 260 °C.

Příklad 28

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití cyklopentanonpiperidin-4-karbonylhydrazonu jako výchozí látky, se získá 2-(piperidino-4-karbonyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid ve výtěžku 76 %. Teplota tání: 185 až 188 °C.

Příklad 29

Způsobem popsaným v přikladu 10, za použití benzaldehyd-(2-hydroxy-3-naftoyl)hydrazonu jako výchozí látky,-se získá 2-(2'-hydroxy-3-naftoyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid ve výtěžku 97 56. Teplota tání: 260 °C.

Příklad 30

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití benzaldehydbenzoylhydrazonu jako výchozí látky, se získá 2-(benzoyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid ve výtěžku 84,62 %. Teplota tání 278 °C.

Příklad 31

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití benzaldehydheptanoylhydrazonu jako výchozí látky, se získá 2-(heptanoyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid ve výtěžku 87>2 56. Teplota tání: 241 °C.

Příklad 32

Způsobem popsaným v příkladu 10, za použití benzaldehydbenzylylhydrazonu jako výchozí látky, se získá ve výtěžku 89 % 2-(benzylyl)hydrazonoformylchinoxalin-1,4-dioxid. Teplota tání: 267 °C.

Příklad 33

Směs obsahující 190 g (1 mol) 2-formyl-chinoxalin-1,4-dioxidu, 130 g (1 mol) methylesteru kyseliny 2-isopropylidenkarbazinové a 100 ml bezvodého acetonitrilu se míchá na vodní lázni 1,5 hodiny při teplotě 70 °C.

Zpočátku tmavě žlutá suspenze se změní na světle žlutou. Po ochlazení se produkt odfiltruje, promyje se acetonitrilem a pak vysuěí.

Výtěžek: 250 g (96%) methyl-(2-chinoxalinylmethylen)karbazét-N¹,Ν^-dioxidu. Teplota tání: 252 až 254 °C.

Příklad 34

100,75 S 2-formylchinoxalin-1 ,4-dioxidu se rozpustí v 1 250 ml 5056 vodného isopropanolu. K roztoku se přidá roztok 75,45 g methylesteru kyseliny 2-isopropylidenkarbazinové ve směsi 12 ml acetonu a 28 ml vody.

Reakční směs se ohřeje na 60 až 65 °C, pak se rozloží 12 ml kyseliny chlorovodíkové, hodiny se vaří a pak se ochladí. Produkt se odfiltruje, promyje se nejprve methanolem, pak vodou a nakonec opět methanolem a pak se vysuší.

Výtěžek: 135,5 g (97,5 %) methyl-(2-chinoxalinylmethylen)karbazét-N¹,N⁴-dioxidu. Teplota tání: 235 až 255 °C.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Způsob výroby derivátů c'ninoxalin-1 ,4-di oxidu obecného vzorce I v němž

Q znamená hydroxylovou skupinu, skupinu -NH-COOCH^, -NH-CO-Nf^ nebo -NH-C(=NH)-NH₂ nebo skupinu obecného vzorce -NH-S^, v němž R^ znamená fenylovou skupinu, nebo skupinu obecného vzorce -NH-CO-R^, v němž R^ znamená alkylovou skupinu, fenylovou skupinu, která je popřípadě substituována 1 až 3 methoxyskupinami, hydroxylovými skupinami, aminoskupinami, nitroskupinami nebo atomy halogenu, naftylmethylovou, hydroxynaftylovou, pyridylovou, furylovou, niLrofurylovou, piperidylovou, benzylovou, fenethylovou nebo alfa,alfa,alfa-difenylhydroxymethylovou skupinu, vyznačující se tím, že se azomethínový derivát obecného vzorce II, (II) ri v němž

Q ná shora uvedený význam, ri znamená fenylovou, hydroxyfenylovou, pyridylovou, karboxylovou nebo C]_g alkylovou skupinu,

R₁ znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu nebo

R a R, mohou znamenat spolu s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, C^_y cykloalkylidenovou nebo 1,3-diazacyklopentylidenovou-2-skupinu, uvádí do reakce s 2-í'ormyl-chinoxalin-1 ,4-dioxidem vzorce III