CS207628B2 - Method of making the p-benzochinone - Google Patents

Method of making the p-benzochinone Download PDF

Info

Publication number
CS207628B2
CS207628B2 CS784161A CS416178A CS207628B2 CS 207628 B2 CS207628 B2 CS 207628B2 CS 784161 A CS784161 A CS 784161A CS 416178 A CS416178 A CS 416178A CS 207628 B2 CS207628 B2 CS 207628B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
copper
phenol
metal
benzoquinone
reaction
Prior art date
Application number
CS784161A
Other languages
English (en)
Inventor
Michel Costantini
Michel Jouffret
Original Assignee
Rhone Poulenc Ind
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Rhone Poulenc Ind filed Critical Rhone Poulenc Ind
Publication of CS207628B2 publication Critical patent/CS207628B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C46/00Preparation of quinones
    • C07C46/02Preparation of quinones by oxidation giving rise to quinoid structures
    • C07C46/06Preparation of quinones by oxidation giving rise to quinoid structures of at least one hydroxy group on a six-membered aromatic ring
    • C07C46/08Preparation of quinones by oxidation giving rise to quinoid structures of at least one hydroxy group on a six-membered aromatic ring with molecular oxygen

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)

Description

(54) Způsob výroby p-benzochinonu
Vynález se týká způsobu výroby p-benzochinonu oxidací fenolu kyslíkem nebo plynem, který kyslík obsahuje.
p-Benzochinon, který bude dále označován pouze jako benzochinon, je organická sloučenina, která je z průmyslového hlediska zvláště důležitá, protože její hydrogenací vzniká hydrochinon, který se užívá zejména ve fotografickém průmyslu.
Byla navrhována celá řada postupů pro přípravu hydrochinonu z fenolu. Tyto postupy jsou založeny na hydroxylaci fenolu převážně peroxidem vodíku nebo organickými perkyselinamí, například kyselinou peroctovou a permravenčí, které se tvoří přímo v reakční směsi z peroxidu vodíku a karboxylové kyseliny. Tyto postupy ve všech případech vedou к současné tvorbě hydrochinonu a pyrokatechinu, přičemž pyrokatechin se obvykle tvoří ve větším množství. Některé ze způsobů hydroxylace peroxidem vodíku mají velký význam a je možno je průmyslově využít pro výrobu difenolu. Přesto je nutno nalézt průmyslově využitelný způsob, který by umožnil získat selektivně hydrochinon z fenolu, přičemž tvorba dalších difenolu a zejména pyrokatechinu by měla být omezena nebo úplně vyloučena. Oxidace fenolu na p-benzochinon je patrně vyřešením tohoto problému, protože jde o selektivní způsob a z tohoto důvodu byly vynaloženy velké snahy na co nejvýhodnější způsob oxidace fenolu na benzochinon, působením molekulárního kyslíku nebo plynu, který molekulární kyslík obsahuje.
Ve francouzském patentu č. 2 245 602 je popsán způsob výroby benzochinonu z různých fenolů a zejména způsob výroby benzochinonu z fenolu oxidací molekulárním kyslíkem nebo plynem, který molekulární kyslík obsahuje, například vzduchem za přítomnosti katalyzátoru, který obsahuje měď a mimoto chlor, brom, jor, zbytek thiokyanátu, kyanátu nebo kyanidu v polárním rozpouštědle.
Kromě kovové mědi je možno použít při provádění tohoto postupu i ionty měďné a měďnaté, obvykle stačí použít podmínek, které dovolují oxidaci kovové mědi na uvedené ionty. V důsledku tohoto postupu obvykle vznikají soli mědi, zejména halogenidy měďné nebo měďnaté, s výhodou chlorid měďnatý. V USA patentu č. 3 987 068 se navrhuje analogický způsob, v němž se reakce provádí za přítomnosti soli mědi v prostředí nitrilu, který s touto solí tvoří komplex. Oba tyto postupy obvykle zajišťují dobrou přeměnu fenolu a výtěžky, které jsou z průmyslového hlediska výhodné, přesto však má tento způsob určité nevýhody. V pří207628 pádě, že se použije reakční nádoby, která není inertní k reakčnímu prostředí, například nádoby z oceli nebo ze železa, dochází rychle . k narušení stěn těchto nádob do stupně, který prakticky vylučuje průmyslové využití těchto postupů.
Na druhé straně bylo možno prokázat, že v případě, že se použije přístrojů inertních k reakčnímu prostředí, například reakčních nádob smaltovaných nebo reakčních nádob z tantalu, nedochází k oxidaci fenolu v případě, že se reakce provádí za . přítomnosti měďnatých iontů.
Vynález si klade ' za úkol navhnout způsob výroby p-benzochinonu oxidací fenolu molekulárním kyslíkem . nebo plynem, který molekulární kyslík obsahuje.
Předmětem vynálezu je . způsob výroby pbenzochinonu oxidací fenolu molekulárním kyslíkem nebo plynem, který molekulární kyslík obsahuje, v kapalné fázi v zařízení inertním k reakční směsi v polárním rozpouštědle za přítomnosti iontů mědných nebo měďnatých a popřípadě promotoru na bázi halogenovaných iontů, vyznačující se tím, že se reakce provádí za přítomnosti 0,1 až 10 gramatomů kovu jako katalyzátoru, přičemž kov je volen ze skupiny niklu, železa, cínu, kobaltu, chrómu, molybdenu, hořčíku a mědi, vztaženo na ion. mědi, a ' popřípadě za přítomnosti alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin.
Forma, v níž je volný kov použit, není rozhodující. Obvykle se používá kovu děleného na menší části, jako jsou granule nebo prášek.
Reakce se obvykle ' provádí v polárním rozpouštědle, jako· jsou nitrily, alifatické alkoholy. o 1 až 4 atomech uhlíku, amidy odvozené od . sekundárních aminů a sulfoxidy. Z . těchto rozpouštědel vyhovují například acetonitril, methanol, dimethylformamid a dimethylsulfoxid.
Jako zdroje iontů měďných . nebo měďnatých je možno použít různé soli mědi, nejvýhodnější jsou halogenidy, zejména chloridy měďné a mědnaté, a dusičnan mědnatý. Je možno. prokázat, že v .případě, že se použije jako . katalyzátoru měďnatých sloučenin, například chloridu. mědnatého, dovoluje přítomnost tohoto kovu za jinak stejných podmínek dosáhnout zvýšené přeměny fenolu, což podstatně zlepšuje produktivitu celé reakce.
Množství katalyzátoru na podkladě . mědi, vyjádřené počtem iontů mědi . na 1 mol fenolu, se může pohybovat v širokém rozmezí. Obecné představuje toto množství 0,01 až 5 iontů mědi na 1 mol fenolu. Z praktického hlediska není výhodné použít větší množství katalyzátoru než 1 iont mědi na 1 mol fenolu. Obvykle se používá 0,02 až 1 iont mědi na 1 mol fenolu.
Množství kovů, které se používají současně s mědí, se pohybují obvykle v množství 0,1 až 10 gramatomů tohoto kovu na iont mědi, s výhodou 0,1 až 1 gramatom kovu na ionl· mědi. Z těchto kovů jsou výhodné zejména nikl, železo . a měd.
Reakční . teplota. se může pohybovat v širokém rozmezí. Obvykle se postup provádí v teplotním rozmezí 10 až 120 °C, s výhodou 20 až 100 °C... Oxidace se ' -.provádí při parciálním tlaku kyslíku alespoň.· -0,5 MPa. Přestože neexistuje rozhodující^ horní hranice tlaku, při praktickém provádění způsobu podle vynálezu není nikdy nutno překročit hranici parciálního tlaku . . kyslíku 10 MPa, s výhodou 5 MPa.
Plynem s obsahem molekulárního.' kyslíku může být vzduch nebo vzduch, který je ochuzený o kyslík nebo obohacený kyslíkem, nebo směs kyslíku s nejrůznějšími inertními plyny.
Koncentrace fenolu v rozpouštědle není rozhodující a může se pohybovat ve velmi širokém rozmezí.
Je možno prokázat, . že je zvláště výhodné ' provádět způsob podle vynálezu za přítomnosti halogenidů alkalických kovů nebo. kovů alkalických zemin, které urychlují reakci.
Zvláště výhodné jsou fluoridy, chloridy a bromidy lithia, draslíku a sodíku. Množství těchto solí se pohybuje obvykle v rozmezí 0,1 až 5 molů na iont mědi, s výhodou . 0,5 až 2 moly na iont mědi.
Z praktického hlediska je výhodné provádět reakci v nádobě odolné proti tlaku a inertní k reakčnímu prostředí, jako jsou autoklávy ze smaltované oceli nebo s tantalovým povlakem.
Vynález bude osvětlen dále v příkladech provedení.
Příklad 1
Do autoklávu o obsahu 0,5 litru s tantelovým povlakem a opatřeného míchadlem se postupně uvádí 90 ml methanolu, 0,0755 molu fenolu, 0,022 . molu chloridu mědnatého a 0,022 gramatomů niklu v práškované formě. Autokláv se uzavře a přivádí se vzduch až do dosažení tlaku 10 MPa, načež se. obsah autoklávu zahřívá 2 hodiny za stálého míchání na 65 °C. Po zchlazení se sníží tlak plynu a reakční směs se podrobí plynové chromatografií a polarografii, čímž je možno prokázat zbytek . fenolu, p-benzochinon a popřípadě i difenol.
Stupeň přeměny fenolu se za těchto podmínek zvýší na 64 % a výtěžek p-benzochinonu se zvýší na 68,5 °/o, vztaženo na přeměněný fenol.
Pro srovnání se postup .opakuje v nepřítomnosti niklu. Po 2 . hodinách není možno vůbec prokázat oxidaci fenolu.
Příklad 2
Opakuje se postup z příkladu 1, přičemž se použije 0,00755 gramatomů niklu místo 0,022 gramatomů. Stupeň přeměny fenolu je v tomto případě 49,4 ·% a výtěžek p-benzochinonu je 59,5 %.
P ř í k 1 a d 3
Postupuje se stejně jako v příkladu 1, avšak k reakčnímu prostředí se přidá 0,022 molu fluoridu lithia. Stupeň přeměny fenolu se zvýší na 79,5 % a výtěžek p-benzochinonu na 39 %|.
Postupuje se jako v příkladu 1, avšak chlorid mědnatý se nahradí 0,022 molu dusičnanu měďnatého a přidá se ještě 0,044 molu chloridu lithia. Stupeň přeměny fenolu se zvýší na 83 % a výtěžek p-benzochinonu na 47,5 %.
Příklad 5
Postupuje se stejně jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že se methanol nahradí 24 ml acetonitrilu a nikl se nahradí 0,00475 gramatomu kovové mědi. Při provádění postupu se použije 0,00475 molu chloridu měd6 natého. Po 1 hodině zahřívání na teplotu 50 st. Celsia při tlaku vzduchu 10 MPa se dosáhne stupně přeměny fenolu 78 %! a výtěžku p-benzochinonu 56 %.
Pro srovnání byl týž . postup opakován v nepřítomnosti . kovové mědi. Po 1 hodině za týchž podmínek je stupeň přeměny fenolu pouze 9 % a vůbec nedochází ke . tvorbě pbenzochinonu.
Příklad 6
Do autoklávu z příkladu 1 se uvede 90. ml acetonitrilu a 0,0755 molu fenolu, 0,022 molu chloridu měďnatého a 0,022 gramatomu kovového železa. Po ' 2 hodinách při teplotě 65 °C a tlaku vzduchu 10 MPa je stupeň přeměny fenolu 100 °/d a výtěžek p-benzochinonu 68 · %.
Příklady7ažl0
Postupuje se za podmínek z příkladu 1 za přítomnosti různých kovů a 0,044 molu chloridu lithného. Výsledky jsou uvedeny v tabulce:
Příklad Kov Množství TT fenolu · (%) RT benzochinonu (gramatom) (%ti
7 Ni 0,022 98,5 54
8 Co 0,022 100 58
9 Mg 0,022 98,7 25
10 Cr 0,022 96,7 65
TT = stupeň přeměny,
RT = výtěžek, vztaženo na přeměněný fenol
P ř í k 1 a d y 11 a 12
Postupuje se stejně jako v příkladu 6 s tím rozdílem, že se železo nahradí cínem a niklem. Stupeň přeměny fenolu je v každém případě 100 °/o a výtěžky benzochinonu jsou v prvním případě 49 ·% a v druhém případě 63 %|.
P ř í k 1 a d y 13 a 14
Do autoklávu popsaného v příkladu 1 se uvede 40 ml acetonitrilu, 0,085 molu fenolu, 0,0056 molu chloridu měďnatého a 0,0056 gramatomu niklu. Po 1 hodině zahřívání na * °C při tlaku vzduchu 10 MPa je stupeň přeměny fenolu 67 % a výtěžek p-benzochinonu 52 °/o, vztaženo na přeměněný fenol.
Postupuje-li se stejným způsobem v nepřítomnosti niklu, je stupeň přeměny fenolu pouze 56,5 O/dj a výtěžek p-benzochinonu pouze 53,5 %.
Příklad 15
Postupuje se stejně jako v příkladu 6 s tím rozdílem, že se acetonitrií nahradí 90 ml dimethylformamidu a postup se provádí při 70 °C. Stupeň přeměny fenolu je 63 procent a výtěžek p-benzochinonu je 49 ·%.

Claims (3)

  1. PŘEDMĚT VYNALEZU
    1. Způsob výroby p-benzochinonu oxidací fenolu molekulárním kyslíkem nebo plynem, který molekulární kyslík obsahuje, v kapalné fázi v zařízení inertním к reakční směsi v polárním rozpouštědle za přítomnosti iontů měďných nebo měďnatých a popřípadě promotoru na bázi halogenových iontů, vyznačující se tím, že se reakce provádí za přítomnosti 0,1 až 10 gramatomů kovu jako katalyzátoru, přičemž kov je volen ze skupiny niklu, železa, cínu, kobaltu, chrómu, molybdenu, hořčíku a mědi, vztaženo na iont mědi a popřípadě za přítomnosti al kalického kovu nebo kovu alkalických zemin.
  2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako katalyzátoru použije mědi v množství 0,01 až 5, vyjádřeném počtem iontů mědi na 1 mol fenolu.
  3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se použije uvedeného katalyzátoru za přítomnosti alkalického kovu ve formě halogenidu nebo za přítomnosti halogenidu kovu alkalických zemin v množství 0,1 až 5 molů na iont mědi.
CS784161A 1977-06-27 1978-06-23 Method of making the p-benzochinone CS207628B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
FR7720709A FR2408570A1 (fr) 1977-06-27 1977-06-27 Procede de preparation de para-benzoquinone

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS207628B2 true CS207628B2 (en) 1981-08-31

Family

ID=9193017

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS784161A CS207628B2 (en) 1977-06-27 1978-06-23 Method of making the p-benzochinone

Country Status (18)

Country Link
US (1) US4208339A (cs)
JP (1) JPS5412334A (cs)
AT (1) AT358011B (cs)
BE (1) BE868501A (cs)
BR (1) BR7804054A (cs)
CA (1) CA1098532A (cs)
CS (1) CS207628B2 (cs)
DD (1) DD135482A5 (cs)
DE (1) DE2827552A1 (cs)
FR (1) FR2408570A1 (cs)
GB (1) GB1586845A (cs)
IT (1) IT1097295B (cs)
LU (1) LU79874A1 (cs)
NL (1) NL7806842A (cs)
PL (1) PL117835B1 (cs)
SE (1) SE7807240L (cs)
SU (1) SU743577A3 (cs)
ZA (1) ZA783630B (cs)

Families Citing this family (17)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4478752A (en) * 1981-07-20 1984-10-23 Sun Tech, Inc. Process for oxidizing phenol to p-benzoquinone
GR78368B (cs) * 1981-11-18 1984-09-26 Delalande Sa
CA1192915A (en) * 1982-04-29 1985-09-03 Chao-Yang Hsu Production of hydroquinone
US4519948A (en) * 1982-09-27 1985-05-28 Sun Tech, Inc. Process for oxidizing a phenol to a p-benzoquinone
US4482493A (en) * 1982-10-22 1984-11-13 Sagami Chemical Research Center Method for preparing benzoquinones
US4522757A (en) * 1982-10-25 1985-06-11 Sun Tech, Inc. Process for oxidizing a phenol to a p-benzoquinone
US4442036A (en) * 1983-02-28 1984-04-10 Sun Tech, Inc. Process for oxidizing phenol to benzoquinone
US4828762A (en) * 1983-06-06 1989-05-09 Mitsubishi Gas Chemical Company, Inc. Process for the production of 2,3,5-trimethylbenzoquinone
JPS63280040A (ja) * 1987-05-13 1988-11-17 Eisai Co Ltd 2,3,5−トリメチルベンゾキノンの製造方法
DE3908768A1 (de) * 1989-03-17 1990-09-20 Basf Ag Verfahren zur herstellung von 2,3,5-trimethyl-p-benzochinon
US5107003A (en) * 1990-03-18 1992-04-21 Eastman Kodak Company Preparation of quinones by the ceric-catalyzed oxidation of aromatic diols
US5118823A (en) * 1990-12-13 1992-06-02 Eastman Kodak Company Oxidation of dihydroxyaromatic compounds to quinones
US6693221B1 (en) 2003-04-04 2004-02-17 General Electric Company Method of preparing mixtures of bromophenols and benzoquinones
US6815565B2 (en) * 2003-04-04 2004-11-09 General Electric Company Method for preparing hydroquinones and dihydroxybiphenyl compounds from mixtures of bromophenols and benzoquinones
CN101462056B (zh) * 2009-01-13 2010-09-15 天津大学 一种多孔镍金属整体型催化剂的制备方法
CN102336643B (zh) * 2011-07-13 2014-06-25 北京博源恒升高科技有限公司 苯酚类直接氧化合成苯醌类的工艺
CN108473386B (zh) 2015-12-22 2021-10-08 生态石油环保燃料i瑞典有限公司 使用双催化剂体系的醇到烃的转化

Family Cites Families (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CS152538B1 (cs) * 1967-06-12 1974-02-22
US3935247A (en) * 1973-09-28 1976-01-27 The Goodyear Tire & Rubber Company Oxidation of alkylated phenols to p-benzoquinones
US3870731A (en) * 1973-09-28 1975-03-11 Goodyear Tire & Rubber Oxidation of phenols and alkyl substituted phenols to their corresponding para-benzoquinone

Also Published As

Publication number Publication date
AT358011B (de) 1980-08-11
BE868501A (fr) 1978-12-27
DD135482A5 (de) 1979-05-09
DE2827552A1 (de) 1979-01-11
PL117835B1 (en) 1981-08-31
SU743577A3 (ru) 1980-06-25
SE7807240L (sv) 1978-12-28
NL7806842A (nl) 1978-12-29
PL207887A1 (pl) 1979-05-21
JPS5412334A (en) 1979-01-30
FR2408570A1 (fr) 1979-06-08
CA1098532A (fr) 1981-03-31
FR2408570B1 (cs) 1980-04-04
IT1097295B (it) 1985-08-31
US4208339A (en) 1980-06-17
GB1586845A (en) 1981-03-25
LU79874A1 (fr) 1979-09-06
ATA465578A (de) 1980-01-15
BR7804054A (pt) 1979-01-16
IT7825025A0 (it) 1978-06-27
ZA783630B (en) 1979-06-27

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CS207628B2 (en) Method of making the p-benzochinone
ES2606720T3 (es) Procedimiento para la fabricación de hexafluoro-2-buteno
US20140213831A1 (en) Stabilization of chloropropenes
US2727926A (en) Catalytic oxidation of armoatic carboxylic acids to phenols
JP6965397B2 (ja) クロロトリフルオロエチレンの製造方法
JP2017125023A (ja) ヘキサフルオロ−2−ブテンの製造方法
US2852567A (en) Production of phenols from aromatic carboxylic acids
US4259311A (en) Decomposition of AlCl3.6H2 O in H2 atmosphere
US6476281B2 (en) Method for the preparation of 1,1,1,3,3-pentafluoropropene and 1,1,1,3,3-pentafluoropropane
KR20250034311A (ko) 기체 상의 수소 비스(클로로설포닐)이미드를 플루오르화하는 방법
JPH0146496B2 (cs)
US6036937A (en) Method for producing zinc bromide
US2663742A (en) Process for production of methylal
US3561923A (en) Process for the production of chlorine
TW330192B (en) Process for oxidation of hydrogen chloride
EP0571447B1 (en) Catalytic hydroxylation of phenol
USRE24848E (en) Table h
CS240984B2 (en) Production method of 1,2-dichloroethane
US4092370A (en) Process for producing tetrachloroethylene from tetrachloromethane using a molten salt catalyst
JPS6232740B2 (cs)
WO1984003277A1 (en) Process for the production of methyl or ethyl mono-chloride or bromide
US3869520A (en) Process for dehydrohalogenation of trichloroethane to vinylidene chloride
EP0019436B1 (en) Process for preparation of aromatic tertiary alkyl hydroperoxides and their use in preparing phenols
US2079216A (en) Improved acid synthesis process
JP2991656B2 (ja) テトラクロロオルソフタロニトリルの製造方法