CS206663B1 - Zapojení korektoru volicích impulsů - Google Patents

Description

Vynález se týká zapojení korektoru volicích impulsů, u něhož se řeší nejen korekce volících impulsů, ale též korekce volících mezer mezi volícími impulsy, vhodnou vzájemnou vazbou vnitřních časových obvodů korektoru a jehož výstup je tvořen pouze polovodičovými prvky - tranzistory.

Dosud známé korektory složené buá ze součástek klasických - relé nebo kombinované z polovodičů a relé mají společnou vlastnost spočívající v tom, že výstup korektorového obvodu tvoří vždy reléový kontakt. Bovněž vnitřní vazba, kterou se ovlivňuje vzájemný poměr korigovaných volících impulsů a mezer mezi nimi, bývá tvořena kontaktem relé.

Nevýheda tohoto zapojení spočívá ve velké váze relé, jiskření kontaktů, nutnosti jejich pravidelného čištění a justáře. Zkreslení a stabilita činnosti takového korektoru impulsů je pak převážně dána vlastnostmi relé, stabilitou přítahového a odpadového času.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny zapojením korektoru volicích impulsů podle vynálezu sestaveného z tvarovacího obvodu, prvního a druhého monostabilního obvodu a výstupního obvodu, jehož podstatou je zapojení spouštěcí a zpětnovazební smyčky mezi prvním monostabilnim obvodem a druhým monostabilním obvodem a jehož výstupní obvod je tvořen dvojicí výstupních tranzistorů pro zmenšení jejich napělového namáhání.

206 663

Řešeným obvodem s polovodiči se zvýší spolehlivost, odstraní se jiskření kontaktů, nutnost údržby, zvětší se stabilita při změnšeném zkreslení korigovaných impulsů.

Na připojených výkresech je znázorněno zapojení dle vynálezu a to na obr. 1 blokové schéma zapojení a na obr. 2 konkrétní zapojení vynálezu.

Vstupní tvarovací obvod TO na obr.2 sestává z odporů 2 a 4, kondenzátoru 3 a Zenerovy diody 5 a zajištuje tvarování a současně určitou časovou velikost vstupního podnětu, nutného pro spouštění prvního monostabilního obvodu 1M0, který je tvořen tranzistory 15 a 17, diodami 8, 11. 13 a 14, časovým obvodem odporu 12 a kondenzátoru 7, napájeného z referenční Zenerovy diody 9 s odporem 10. Odpor 16 je kolektorovým odporem tranzistoru 15. Tento monostabilní obvod 1M0 zajišluje vytváření mezery mezi korigovanými Impulsy. Z kolektoru tranzistoru 17. přes spouštěcí diodu 20 je spouštěn druhý monostabilní obvod 2M0, jehož časovou konstantu ovlivňuje zpětná vazba na první monostabilní obvod 1M0, vytvořená oddělovací diodou 18 a zpětnovazebním odporem 19. Druhý monostabilní obvod 2M0 vytváří korigovaný impuls a je složen z nabíjecích odporů 21 a 22.diod 25. 26. 29, 37, časového obvodu odporu 28 a kondenzátoru 27 napájeným ze Zenerovy diody 23 a přes odpor 24. Tranzistor 30, náležející rovněž do druhého monostabilního obvodu 2M0 má kolektorový odpor 31. Sériové zapojení dvou výstupních tranzistorů 33 a 35 výstupního obvodu VO, ovládaného přes vazební diodu 32 z kolektoru tranzistoru 30, rozděluje jejich napělové namáhání přepětím vznikajícím při připojeni indukční zátěže k výstupní svorce 38. K výstupnímu obvodu VO náleží napájecí odpor 34 a omezovači odpor 36. V klidovém stavu jsou otevřeny tranzistory 15 a 30. Vstupní tvarovací obvod TO je ovládán vnějším kontaktem 1. Kondenzátor 3 je nabit na plné napětí přes odpory 2 a 4. Při sepnutí kontaktu 1 se kondenzátor 3 vybiji přes odpor 4 a kontakt 1. Je-li sepnuti delší než určitý časový interval, nastane po rozepnutí kontaktu 1 nabíjeni kondenzátoru 3 nejen přes odpor 4, ale též přes paralelně připojenou Zenerovu diodu 5 a odpor 6. Tento napěťový skok překlápí první monostabilní obvod 1M0. Zpětnou vazbou diody 14 se obvod přidrží, nezávisle na délce vstupního podnětu, v překlopeném stavu po dobu 45 ms. V této době se nabíjí kondenzátor 27 druhého monostabilního obvodu 2U0 ze Zenerovy diody 23 a přes nabíjecí odpor 22, přechod kolektor-emitor tranzistoru 17 ze záporného pólu zdroje. Navrácením prvního monostabilního obvodu ΊΜ0 do klidu se spouští přes spouštěcí diodu 20 druhý monostabilní obvod 2M0, který vytvoří délku výstupního impulsu 55 ms za pomoci zpětnovazební diody 37. Z kolektoru tranzistoru 30 je ovládán přeš vazební diodu 32 výstupní obvod VO, tvořený dvojicí výstupních tranzistorů 33 a 35. Pokud bude frekvence vstupních impulsů rovna 10 imp/sec, nezávisle na poměru impuls-mezera, vysílá korektor impulsy o délce 55 ms s mezerou 45 ms. Při pomalejší frekvenci než 10 imp/sec nastane prodleva mezi skončením výstupního impulsu a okamžikem spouštění následným vstupním impulsem prvního monostabilního obvodu 1M0. Následující výstupní mezera mezi korigovanými impulsy je pak o tento rozdíl prodloužená, Naopak při vyšší frekvenci než 10 imp/sec dochází k opětnému překlápění prvního monostabilního obvodu 1M0 ještě v době, kdy je překlopen druhý monostabilní obvod 2M0, tedy v době vysílání korigovaného impulsu. V tomto případě se uplatní obvod oddělovací diody 18 a zpětnovazebního odporu 19, jímž je zkrácena časová konstanta druhého monostabilního obvodu 2M0 a tedy i výstupní korigovaný impuls. Poslední korigovaný výstupní impuls je však vždy 55 ms.

Zapojení dle vynálezu je možné použít v telefonní technice, na příklad u přenašečů dálkové volby.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZD

   Zapojení korektoru volicích impulsů, obsahující tvarovací obvod, dva monostabilní obvody a výstupní obvod, vyznačené tím, že do společného bodu nabíjecího odporu (22) a kolektorového odporu (21) druhého monostabilního obvodu (2M0), je připojena anodou spouštěcí dioda (20), jejíž katoda je připojena na kolektor výstupního tranzistoru (17) prvního monostabilního obvodu (1M0), kam je rovněž katodou připojena oddělovací dioda (18), která je svou anodou spojena přes zpětnovazební odpor (19) se společným bodem katod vybíjecí diody (26) a ochranné diody (29) druhého monostabilního obvodu (2M0), přičemž výstupní obvod (VO) je tvořen dvojicí prvního výstupního tranzistoru (33) a druhého výstupního tranzistoru (35), kde emitor prvního výstupního tranzistoru (33) je spojen s kladnou svorkou zdroje, jeho báze je připojena na anodu vazební diody (32), jejíž katoda je spojena s kolektorem tranzistoru (30) druhého monostabilního obvodu (2M0) a kolektor prvního výstupního tranzistoru (33) je spojen jednak s anodou zpětnovazební diody (37), jednak s emitorem druhého výstupního tranzistoru (35), jehož báze je připojena přes napájecí odpor (34) k zápornému pólu zdroje a kolektor výstupního tranzistoru (35) je připojen přes omezovači odpor (36) na výstupní svorku (38), která je výstupní svorkou celého zapojení.