CS206657B1 - způsob zpracování kůry a městského odpadu - Google Patents

Description

Vynález se týká zpracování kůry a městského odpadu na .organické hnojivé. Proces zpracování kůry na organické hnojivo je obtížný vzhledem k vysokému obsahu tříslovin, vysoké aciditěi, malému obsahu dusíku a obtížné drtitelnosti neodvodněné kůry.

Rozšířený je způsob biologického rozkladu kůry podle Holzingera, vycházející z použití preparátu bakteriální emulze živých rostoucích tyčinek, přičemž se kůra během rozkladu obohacuje vázáním vzdušného dusíku. Polský patent 83 307 řeší cpzklad obohacením kúry minerálními hnojivý a čpavkovou vodou. Polský patent 75 426 řeší rozklad kůry kompostováním s biologickým kalem z papíren. Schneider, Baums (Wohin mit den Rinde-DKW Verlags Stuttgart 1970) dosahují rozkladu při použití páleného vápna a močoviny. Dále jsou známy způsoby rozkladu kůry přídavkem drůbežího trusu. Doba rozkladu kůry je obvykle zkracována jejím drcením, K drcení se využívají převážně nožové drtiče. Před drcením mokré kůry se provádí její mechanické, nebo tepelná dehydratace. Ve Švédsku je vybudováno průmyslové zařízení na přípravu kůry k výrobě hnojiv obsahující mlecí a prosévací linky a zařízení na dávkování hnojiv.

Stávající způsoby rozkladu kůry jsou ekonomicky náročné z důvodu nutnosti přídavku minerálních, hlavně dusíkatých hnojiv, nákladných biologických preparátů, předpokládají neutralizaci a dlouhodobost fermentačního procesu a k drcení kůry používájí₄speciálních jednoúčelových mlýnů, nebo linek. Před drcením kůry je u většiny zařízení nutno provést

206 657 její dehydrataci. Nevýhodou stávajících vyrobených organických hnójiv z kůry.je nízká agronomická účinnóst a nebezpečí výnosových depresí v důsledku nedokonalého rozkladu kůry.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje způsob společného zpracování kůry a městských od- . pádů a to tak, že se připraví jejich směs o maximální vlhkosti 55 % a maximální ířnitos ti 50 mm, přičemž poměr hmotnosti kůry a městského odpadu ve směsi je v rozsahu 1:1 až 1:2.

K přípravě směsi se použije drtičů městských odpadů a to tak, že se neupravené odpady současně dávkují v uvedeném poměru do drtiče. Pak se zvýší vlhkost směsi sycením neodvodněnými kaly s obsahem hnojivých látek, pocházejících z čistíren odpadních vod nebo z živočišné velkovýroby, na maximální vlhkost 65 %, načež nasycená směs aerobně fermentuje po dobu 3 měsíců. Je-li zapotřebí při společném zpracování kůry a městských odpadů využít z důvodů asanačních vyšší množství kalů s obsahem hnojivých látek, odvodní se směs v průběhu fermentace na maximální vlhkost 35 % a znovu dosytí neodvodněnými kaly na původní vlhkost, přičemž se tento postup opakuje nejméně 3krát, načež se provede dozrání směsi na deponii a získá se podstatně kvalitnější organické hnojivo. Využití kalů s obsahem hnojivých látek lze zvýšit i bez odvodnění a to tím, že se v průběhu fermentace provádí nejméně 2krát překopávka kompostové zakládky za současného sycení neodvodněnými kaly na původní vlhkost.

Společné zpracování kůry, městských odpadů a kalů s obsahem hnojivých látek je výhodné tím, že není nutno budovat speciální drtící a dehydratační linky na kůru a je možno využít drtičů městských odpadů, které jsou u větších měst již vybudovány, čímž se zvýší jejich využití a sníží jednotkové provozní náklady. Způsob nevyžaduje přídavek mikrobiologických preparátů, nebol rozklad organické hmoty kůry je zabezpečen přítomností městských odpadů a kalů s obsahem hnojivých látek. Způsob nevyžaduje nákladné přídavky minerálních hnojiv, nebol živiny jsou dodány do kompostu městskými odpady a opakovanými přídavky kalů. V důsledku použití městských odpadů stoupá rozložitelnost kůry, je vyšší agronomická účinnost vyrobeného organického nnojiva a klesá nebezpečí výnosové deprese, která se často vyskytuje po použití organického hnojivá vyrobeného z kúry.

Příklad 1 do vstupního zásobníku drtírny městských odpadů vybavených kladivovým drtičem s balistickým komínem a vibračním třídičem se střídavě vyklápí sběrné vozy s pevným domovním odpadem z centrálně vytápěného sídliště a vozy s neodvodněnou kůrou ze strojního odkornění v poměru 1:1. Po společném drcení se drl mísí s neodvodněným kalem z městské čistírny odpadních vod tak, aby se dosáhlo výsledné vlhkosti směsi 62 %, což představuje 20až 30 % přídavek kalu k 70 až 80 % drtě. Nasycená směs se ukládá do kompostové základny vysóké 4 m.

Po 14 dnech se provede překopávka korečkovým překopávačem za současného ovlhčení směsi dalším přídavkem kanalizačního kalu na původní vlhkost. Po dalších 21 dnech se překopávka opakuje při ovlhčení kanalizačním kalem na vlhkost 58 %. Po uplynutí 2 měsíců od této překopávky je fermentační proces ukončen. Při vyzkoušení takto připraveného organického hnojivá ve vegetačním pokuse zvýšila dávka hnojivá 30 t.ha”¹ výnos testovací plodiny kukuřice o 23 % ve srovnání s nehnojenou variantou.

Příklad 2:

způsob přípravy drtě kůry a městských odpadů je jako u příkladu 1. Směs se sytí v dvoukřídlovém šnekovém homogenizáboru tekutým hnojem z velkovýkrmny prasat na vlhkost 65 <í a je dopravními pásy transportována do zračí věže. Po 5 dnech fermenbačního procesu je směs odebírána spodní vybírací frézou a odvodněna na bubnové sušičce na vlhkost 35 %. Poté je směs v šnekovém homogenizátoru ovlhčena tekutým hnojem na původní vlhkost. Celý postup se minimálně 3krát opakuje a pak směs dozrává na deponii. Počet opakování je závislý na počtu zracích věží, nebot proces výroby je kontinuální. Opakovanými dávkami kalů dojde k vyššímu stupni rozkladu kůry a k vyšší agronomické účinnosti vyrobeného organického hnojivá.

Vynález je možno využít k výrobě organických hnojiv na již vybudovaných a déle budovaných kompostérnách u městských aglomerací, kde se zároveň vyskytuje i zdroj kůry, především pak z papírensko-celulózařské nebo dřevozpracující výroby.

Claims (3)

1. Předmět vynálezu

   1. Způsob zpracování kůry a městského odpadu na organické hnojivo, vyznačený tím, že se připraví jejich směs o maximální vlhkosti 55 % a maximální zrnitosti 50 mm, přičemž poměr hmotnosti kůry a městského odpadu je v rozsahu 1:1 až 1:2, zvýší se vlhkost směsi sycením neodvodněnými kaly s obsahem hnojivých látek na maximální vlhkost 65 %, načež se nasycená směs aerobně fermentuje.
2. 2» Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že v procesu fermentace se směs odvodňuje na maximální vlhkost 35 % a dosycuje neodvodněnými kaly na původní vlhkost, přičemž tento postup se opakuje nejméně třikrát, načež se provede dozrání směsi na deponii.
3. 3. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že v procesu fermentace se provádí nejméně dvakrát překopávka kompostové zaklédky za současného sycení neodvodněnými kaly na původní vlhkost.