CS204798B1 - Tepelný výměník - Google Patents

Description

Vynález se týká tepelného výměníku s nepřímým ohřevem, zejména tepelného výměníku k zahuštování silně inkrustujících roztoků, například pro odpařovací stanice.

U současných vícestupňových odpařovacích stanic, sloužících k zahuštování roztoků v chemickém, potravinářském i jiném zpracovatelském průmyslu, jsou a ohledem na úsporu tepelné energie jejich jednotlivé stupně vzájemně propojeny. Při tomto propojení je každý vstupní teplosměnný prostor následujícího vnitřního stupně odpařovací stanice napojen na výstupní teplosměnný prostor předchozího vnitřního stupně, přičemž vstupní teplosměnný prostor jednoho okrajového stupně je napojen na přívod topné páry a výstupní teplosměnný prostor druhého okrajového stupně je spojen s odvodem brýdových par. Vícestupňové odpařovaoí stanice na zahuětování silně inkrustujících roztoků odpařováním těkavějších složek napřímým ohřevem musí být osazeny takovými tepelnými výměníky, které dovolují periodické odstraňování inkřustů, ulpívajících ve výstupních teplosměnných prostorech na jejich odpařovacích plochách.

Inkrusty, případně výluhy, jsou podle druhu zahuětovaného roztoku směsné anorganioko-organické usazeniny, v nichž jsou mezi jiným také uhličitanové a křemičitanové soli, které mají záporný koeficient rozpustnosti a které se při teplotách okolo 100 °C vylučují ze zahuštovaného roztoku téměř spontánně. Vlivem ulpívání inkřustů na odpařovacích plochách a V propojovacích potrubích se počáteční výkon tepelného výměníku a tím i oelé odpařovací stanice postupně snižuje, až dojde k úplnému ucpání. Protože při provozu je

204 798 bezpodmínečně nutno uvedeným nežádoucím jevům předcházet, je třeba průběžně vznikající inkrusty periodicky odstraňovat. K odstraňování inkrustů je nutno buď příslušný tepelný výměník občas odstavit a separátně vyčistit pomocí vlastního brýdového kondenzátu, v němž jsou tyto inkrusty zpravidla dobře rozpustné, anebo pomocí směsných kyselinových roztoků, případně je nutno provádět pravidelnou reverzaoi chodu, při níž se přestavěním armatur v potrubním systému přívod kondenzující brýdové páry do prvního teplosměnného prostoru změní na odvod kondenzátu, takže při reverzaci se vlastně vzájemně vymění teplosměnné prostory.

U každého tepelného výměníku jsou tak po reverzaci v předchozím cyklu v prvním teplosměnném prostoru usazené inkrusty postupně odplavovány kondenzujícími brýdovými parami do odkalu, zatímco ve druhém teplosměnném prostoru se při zahušťování odpařované kapaliny naopak inkrusty zase tvoří. Pro separátní vyčistění je nutno příslušný tepelijý výměník vyřadit z provozu. Odstraňování inkrustů separátním vyčistěním tepelného výměníku se věak provádí pouze zřídka ve specifických případech a pro nepřetržitý provoz je nevhodné. Odstraňování inkrustů reverzaci je sice velmi výhodné, protože je lze provádět prakticky bez přerušení provozu, ale je také investičně náročné, protože za stávajících okolností vyžaduje velké množství armatur a servomotorů i složitý řídící systém. Řešení vyžadující řídící systém osazený větším počtem ovládacích servomotorů jsou také značně energeticky náročná.

Z některých známých řešení, týkajících se problematiky odpařovacích stanic, jsou známy úvahy, naznačující možnost provádění reverzaoe otočením celého tepelného výměníku okolo jeho horizontální nebo vertikální oey, a to po demontáži všech přírubových spojů mezi tímto tepelným výměníkem a připojovacími hrdly potrubního systému. Předkládaný vynález si klade za oíl vytvoření tepelného výměníku, umožňujícího častou, spolehlivou a rychlou reverzaoi. Dalším cílem předkládaného vynálezu je dosáhnout snížení investičních i provozních nákladů a zmenšit energetickou náročnost.

Podstata tepelného výměníku podle vynálezu spočívá v tom, že sestává z otočné části, která je dvoustranně uložena v pevné části a je v této pevné části natáčecím ústrojím otočně úhlově stavitelná, kde jeho otočná část pozůstává z výměníkové sěkoe, na jednom svém konci dolní přechodovou sekoí připevněné k dolnímu přepouštěcímu vřetenu otočného dílu dolní hlavy a na druhém svém konci horní přechodovou sekcí připevněné k hornímu přepouštěcímu vřetenu horního dílu horní hlavy a kde na jeho pevné části, napojené na potrubní systém, je ustaveno dolní rozváděči těleso pevného dílu dolní hlavy i horní rozvéděoí těleso pevného dílu horní hlavy.

První přiváděči potrubí prvního tepelného okruhu a druhé odváděči potrubí druhého tepelného okruhu potrubního systému jsou napojeny na vzájemně protilehlé napojovaoí otvory v obvodovém plášti dolního rozváděcího tělesa dolní hlavy, jejíž dolní přepouštěoí vřeteno je opatřeno první odpovídající dvojicí vzájemně protilehlých dolních propojovacích otvorů pro připojení příslušného z teplosměnných prostorů ve výměníkové sekci na odpovídající z tepelných okruhů, a druhé přiváděči potrubí druhého tepelného okruhu a první odváděči potrubí prvního tepelného okruhu jsou napojeny na vzájemně protilehlé napojovaoí otvory

204 798

V obvodovém plášti horního rozváděcího tělesa horní hlavy, jejíž horní přepouětěcí vřeteno je opatřeno druhou odpovídající dvojicí vzájemně protilehlých horních propojovacích otvorů pro připojení příslušného z teplosměnných prostorů ve výměníkové sekci na odpovídající z tepelných okruhů. Dolní připouštěoí vřeteno dolní hlavy, jež je otočně uloženo v án-Hně dolního rozváděoího tělesa, je dolní dělicí přepážkou rozděleno na dvě přechodové komory, z nichž do každé ústí jeden z dolních propojovacích otvorů, přičemž v dolní dělicí přepážce je vytvořeno přepouštěoí vedení se stavitelně uloženým uzavíracím srdcem. Horní přepouštěcí vřeteno horní hlavy, které je otočně uloženo v dutině horního rozváděcího tělesa, je horní dělicí přepážkou rozděleno na dvě přeohodové komory, z nichž ilo každí ústí jeden z horních propojovacích otvorů. První přechodová komora v horním přepoušišoím vřetenu je prvním teplosměnným prostorem spojena se třetí přechodovou komorou v dolním přepouštěcím vřetenu a druhá přechodová komora v horním přepouštěcím vřetenu je druhým teplosměnným prostorem spojena se čtvrtou přechodovou komorou v dolním přepouštěcím vřetenu. V dolním rozváděcím tělese je vzhledem k vzájemně protilehlým napojovacím otvorům prvního přivóděeího potrubí a druhého odváděoiho potrubí upraven mezilehlý napoj ovací otvor vypouětěeího potrubí.

Provedení tepelného výměníku podle vynálezu umožňuje zjednodušit a zrychlit reverzaoi chodu, dále umožňuje podstatně zjednodušit potrubní systém, zejména zkrátit jeho potrubní trasy a zmenšit počet jeho armatur. Zkrácením délek potrubních tras a zmenšením počtu .tur se docílí snížení tepelných ztrát, zkrácení přepouštěoíoh časů, zmenšení hydrau-

elektrických vodičů, spotřeby elektrické energie a zvýšení spolehlivosti odpařovací stanice»

křesech, kde na obr. 1 je vertikální tepelný výměník v celkovém bočním pohledu s částečnými koncovými osovými výřezy a na obr. 2 až obr. 7 jsou v příčných řezech E-E, P-f alternativní úhlová natočení otočné části tepelného výměníku v jeho pevné části, přičemž na obr. 2 a obr. 3 je otočná část vzhledem k pevné části v pracovní poloze, na obr. 4 a na obr. 5 je v čisticí poloze a na obr. 6 a obr. 7 pak v přepouštěoí poloze.

V provedení znázorněném na obr. 1 je v podstatě válcovitá otočná část tepelného výměníku ložisky natáčivě uložena v pevné části, napojené na neznázorněny potrubní systém odpařovací stanice. Otočná část sestává ze střední výměníkové sekce 1, jež je dolní přechodovou sekoí 2 upevněna na otočném dílu spodní hlavy 1 a jež je horní přechodovou sekcí 2 upevněna k otočnému dílu horní hlavy 2· Váhu otočné části tepelného výměníku zachycuj® patní sekce £, umístěná v dolních partiích jeho pevné části. Válcovitý plášť 11 střední výměníkové sekce i je k dolnímu přechodovému víku 13 dolní přechodové sekce 2 a k hornímu přeohodovému víku 33 horní přechodové sekce 2 souose připevněn přírubami 12. Uvnitř tohoto pláště 11 je koncentricky ustavena středová skruž 52. jež je oboustranně čelně uzavřena středovými víky 53 a v takto vzniklém meziválcovém prostoru jsou upevněny výměníkové skruže 51. Lichý počet koncentricky v meziválcovém prostoru upevněných výměníkových skruží 51«vytváří sudý počet plášťových výměníkových prostorů, kde sousední výměníkové prostory jsou navzájem radiálně odděleny zmíněnými výměníkovými skružemi 51 a na stejnolehlých

204 790 polovinách svých čel jsou oboustranně uzavřeny neznázoměnými^půlkruhovitě zahnutými koncovými přepážkami. Dále jsou mezi výměníkovými skružemi 51 ustavena neznázorněná šroubovioová žebra k usměrnění průtoku zahušťovaného roztoku i topné páry výměníkovými prostory.

V dolním přechodovém víku 13 dolní přechodové sekce 2 je osově upravena dolní dělioí přepážka 12, které je svou horní hranou kolmo připevněna k dolnímu středovému víku 53 středové skruže 52 a k čelům výměníkových skruží 51 v místech, v nlohž končí půlkruhovltě zahnuté dolní koncové přepážky. Svými vytvarovanými boky je dolní dělioí přepážka 19 meridiánově přizpůsobena dolnímu přechodovému víku 12, v němž je průměrově upevněna, takže podélně rozděluje vnitřní prostor dolní přechodové sekce 2 na dvě shodné přeohodové komory £, D. Podobně v horním přechodovém víku 33 horní přechodové sekoe 2 je osově upravena horní dělioí přepážka 21» která je upevněná k hornímu středovému víku 53 středové skruže 52. k čelům výměníkových skruží 21» jakož i ke konoům horních koncových přepážek. Meridlánově vytvarovanými boky je horní dělioí přepážka 34 přizpůsobena hornímu přeohodovému víku 33. v němž je průměrově upevněna, takže podélně rozděluje vnitřní prostor horní přechodové sekoe 2 ^a horní hlavy 2 «a ^dv^ shodné a vzájemně neprodyšně oddělené přeohodové komory A,, B. Vzhledem ke stejnolehlosti horních a dolníoh koncových přepážek leží dolní dělioí přepážka 19 1 horní dělicí přepážka 34 v podstatě v téže osové rovině. Přitom dolní koncové přepážky i horní koncové přepážky, které příslušejí sousedním výměníkovým prostorům, jsou vzhledem k dolní dělioí přepážce 19 i vzhledem k horní dělioí přepážoe 34 umístěny střídavě. Zmíněnou konstrukční úpravou je dosaženo toho, že vstup 1 výstup teplosměnných medií do téhož teplosměnného prostoru jsou také stejnolehlé a dále je jí zajištěn rovnoměrný průtok těohto teplosměnných medií všemi výměníkovými prostory.

Je tedy první přechodová komora 2 prvního teplosměnného prostoru v horní přeohodové sekci 2 4· v horní hlavě 2 propojena paralelně řazenými prvními výměníkovými prostory β třetí přechodovou komorou C v dolní přeohodové sekol 2 a v dolní hlavě £ a druhá přeohodová komora 2 druhého teplosměnného prostoru v horní přeohodové sekci horní hlavě 2 propojena paralelně řazenými druhými výměníkovými prostory se čtvrtou přechodovou komorou D v dolní přeohodové sekci 2·

Podle obr. 1 a obr. 3 k dolnímu hrdlu 14. koncentricky vybíhajícímu z dolního přechodového víka 13 dolní přeohodové sekce 2 ^a opatřenému upevněným soustředěným šnekovým kolem 12» j® přírubami 20 připevněno dolní přepouštěcí vřeteno 23 dolní hlavy £, která je v podstatě několikaoestnou přepouštěcí armaturou. Otočný díl dolní hlavy £ tvoří zmíněné hrnoovité dolní přepouštěcí vřeteno 23 s vnitřním přepouštěcím ústrojím a s dutým dolním čepem 32. koncentricky upevněným na svém dnu. řevný díl holní hlavy £ tvoří dolní rozváděoí těleso 21» které je ustaveno na betonové základně 42 patní sekoe 6, které je na svém obvodovém plášti opatřeno třemi napojovacími otvory pro potrubní systém odpařovací stanice a které je na své horní obrubě opatřeno dolní ucpávkou 21· řřepouŠtěoí ústrojí sestává ze svislého deskovitého přepouštěcího vedení 28 pro axiálně přesuvně uložené srdce 29. «pevněné na osově přesuvné kuželce 22» která proohází osovým otvorem ve dnu dolního přepouštěcího vřetena 22, v dolním čepu je těsněna patní ucpávkou 40 a je ovládána neznázorněným přesuvným mechanismem. Horní hrana vedení 28 je přivařena k rovnoběžné dolní hraně dolní dělioí přepážky 12, takže při zvednutém srdol 29 ve vedení 28 jsou přeohodové komory C, £

204 798 ΐ

navzájem neprodyšně odděleny» Ve stěnách obvodového pláště dolního přepouštěcího vřetena 22 jsou vytvořeny dva navzájem protilehlé dolní propojovací otvory 447 45. které jsou umístěny symetricky vzhledem k vedení 28.

Dvěma navzájem protilehlými napojovacími otvory do obvodového pláště dolního rozváděcího tělesa 31 ústí první přiváděči potrubí 24 prvního tepelného okruhu a druhé odváděči potrubí 25 druhého tepelného okruhu potrubního systému třetím mezilehlým napoj ovacím otvorem je do obvodového pláště dolního rozváděcího tělesa 31 zavedeno vypouštěcí potrubí 42 ústící do neznáZorněného odpadu.

Axiální přítlak, vyvozovaný vahou otočné části tepelného výměníku, dolním Čepem 32 středěné v pevném dílu dolní hlavy 4, je zachycován axiálním ložiskem 22» upraveným mezi dolním přepouštěcím vřetenem 23 a dolním rozváděoím tělesem 31 a j© přenášen na pevnou ěást tepelného výměníku. Patní sekce 6, pevné části tepelného výměníku obsahuje základnu 42. ustavenou na neznázorněnýoh nosných sloupech. Takto zvýšená základna 42 usnadňuje přístup k dolní hlavě i i k pomocným agregátům a armaturám při montáži, obsluze a opravách.

V dolních partiích pevné části je umístěno také natáčení ústrojí, sloužící k pohonu otočné části tepelného výměníku a Sestávající z elektromotoru 18 s převodovkou 17 jejíž výstupní šnek 16 je v záběru a výše uvedeným šnekovým kolem 15 na dolním hrdle 14.

Také horní hlava 2 tepelného výměníku, jež sestává ze tří kinematicky vázaných dílů, je v podstatě propojovací armaturou. Pevný díl horní hlavy 2 tvoří ložiskové vedení 41, jež je vytvořeno na pevné části tepelného výměníku. Otočný díl horní hlavy 2 tvoří horní přepouštěcí vřeteno 39. které je horní přechodovou sekoí 2 koncentricky připojeno k výměníkové sekci 1» Mezi otočným dílem a pevným dílem horní hlavy 2 3® upraven její přesuvný díl, který tvoří hmcovité rozváděči těleso 38 s koncentrickou horní ucpávkou 37. upravenou na dolní obrubě tohoto horního rozváděcího tělesa 39. ^na jehož dnu je zevně shora upraveno radiální ložisko 35 pro otočný díl horní hlavy 2 a v jehož obvodovém plášti jsou vytvořeny dva protilehlé napojovací otvory pro potrubní systém odpařovací stanice. Ve dnu hrncovitého horního přepouštěcího vřetena 39 je shora koncentricky upevněn horní čep 36. otočně uložený v uvedeném radiálním ložisku 35. přiěemž v dutině horního přepouštěcího vřetena 39 jsou spolu se zmíněnou dělicí přepážkou 34 souměrně upevněna dvě šikmá vyztužovací žebra.

Podle obr. 2 jsou ve stěnách obvodového pláště horního přepouštěcího vřetena 39 vytvořeny dva navzájem protilehlé horní propojovací otvory 46, 47. které jsou také umístěny symetricky vzhledem k horní dělicí přepážoe 34. Navzájem protilehlými napojovacími otvory do horního rozváděcího tělesa 38 ústí první odváděči potrubí 27 prvního tepelného okruhu a druhé přiváděči potrubí 26 druhého tepelného okruhu odparkového potrubního systému. Vzájemné axiální posuvy otočné části a pevná části tepelného výměníku jsou eliminovány kluzným uložením vnějšího povrchu radiálního ložiska 35 v ložiskovém vedení 41 pevného dílu horní hlavy 2· V pracovní poloze otočné části v pevné části podle obr. 2 a obr. 3 jsou pak jak dolní propojovací otvory 44. 45 v dolním přepouštěcím vřetenu 23 tak horní propojovací otvory 46. 47 v horním přepouštěcím vřetenu 39 současně natočeny k navzájem protilehlým napojovacím otvorům v dolním rozváděoím tělese 31 i v horním rozváděoím tělese 39. Ohřátá topná péra v této pracovní poloze proudí druhým přiváděcím potrubím 26 a druhou

204 708 a druhou přechodovou komorou £ do druhých výměníkových prostorů, v niohž Je ochalzována a kondenzuje. Do čtvrté přechodové komory D stékající kondenzát je druhým odváděoím potrubím 25 veden do neznázorněné zásobní nádrže k neutralizaci. Při průchodu topné páry a kondenzátu druhým teplosměnným prostorem dochází k částečnému odplavování lnkrustů, usazenýoh na stěnách jeho druhých výměníkových prostorů. Zatímco při výše popsaném sestupném průtoku druhým teplosměnným prostorem se topná pára ochlazuje, v prvním teplosměnném prostoru dochází k odpařováni kapalného výluhu, vzestupně proudícího z prvního přiváděoího potrubí 24 a třetí přechodové komory C do prvních výměníkových prostorů a do první přechodové komory £· Při zahřívání kapalného roztoku se na stěnách prvního teplosměnného prostoru usazují· inkrusty. Směs zahuštěného výluhu a sekundární brýdové páry, shromažďujíoí sa a separujíoí se v první přechodové komoře A, je prvním odváděoím potrubím 27 přepouštěna do neznázorněného potrubního systému, přičemž zahuštěný výluh je převáděn zpět do prvního přiváděoího potrubí 24 a sekundární brýdové pára je odváděna k ohřevu vstupního teplosměnného prostoru dalšího stupně. Podle stavu zanešení teplosměnnýoh ploch je čas od času nutno provést reverzaci chodu. Při málo zainkrustováných výhřevných plochách se otočné část tepelného výměníku natéčecím ústrojím otočí okolo své vertikální osy ve smyslu pohybu hodinových ručiček do čisticí polohy, znázorněné na obr* 4 a na obr. 5.

V této čisticí poloze jsou horní propojovací otvory 46. 47 v horním přepouštěoím vřetenu 39 uzavřeny obvodovým pláštěm horního rozváděoího tělesa 38. druhý dolní propojovací otvor 45 v dolním přepouštěoím vřetenu 23 je uzavřen obvodovým pláštěm dolního rozváděoího tělesa 31 a první dolní propoj ovací otvor 44 v dolním přepouštěoím vřetenu 23 je natočen proti mezilehlému napojovacímu otvoru v obvodovém plášti dolního rozváděoího tělesa 31. Natočením otočné části tepelného výměníku a tím i horního přepouštěcího vřetena 39 a dolního přepouštěcího vřetena 23 do čisticí polohy se uzavře přívod topné páry do druhé přechodové komory B, dále odtok směsi zahuštěného výluhu a brýdové páry z první přechodové komory A a dále přívod výluhu do třetí přechodové komory C. První dolní propojovací otvor 44 v dolním přepouštěoím vřetenu 23 se po natočení do čisticí polohy přesune proti mezilehlému napojovacímu otvoru v dolním rozváděcím tělese 31 a po otevření neznázoměného odvzdušňovaoího ventilu tak umožní volný odtok kondenzátu ze čtvrté přechodové komory D a ostatních částí druhého teplosměnného prostoru vypouštěoím potrubím 43 do odpadu. V popisované čisticí poloze lze druhý teplosměnný prostor vyčistit promytím buď brýdovým kondenzátem nebo směsnými kyselinovými roztoky.

Při dalším natáčení otočné části ve smyslu pohybu hodinových ručiček do přepouštěcí polohy, znázorněné na obr. 6 a obr. 7, se v dolní hlavě £ první dolní propojovací otvor 44 odsune od mezilehlého napojovaeího otvoru dolního rozváděoího tělesa 31. čímž se uzavře průchod mezi třetí přechodovou komorou C a vypouštěoím potrubím £2« V horní hlavě £ se při dosažení přepouštěcí polohy částečně otevřou horní propojovací otvory 46. 47 do prvního odvádšoího potrubí 27 a druhého přiváděoího potrubí 26. po zvednutí srdce 29 v přepuštěoím vedení se navzájem propojí třetí přechodová komora £ se čtvrtou přechodovou komorou D a přetlak topné páry, vnikající druhým přiváděcím potrubím 26 do první přechodové komory £ a stlačující hladinu výluhů v prvním teplosměnném proetoru, přetlačuje tak tyto výluhy do

204 790 čtvrté přechodové komory j0 druhého teplosměnného prostoru. Po přepuštění výluhů se na signál neznázoměného kontrolního či la spustí srdce 29 v přepouštěcím vedení 28 a tím ee uzavře průchod mezi přechodovými komorami £, načež se na povel neznázoměného řídícího ústrojí spustí elektromotor 18 natáčeoího ústrojí a otočná část tepelného výměníku se natočí do nové, reverzované pracovní polohy, v níž je vzhledem k obr. 1, obr. 2 a obr. 3 vyměněno postavení'první přechodové komory A za druhou přechodovou komoru B a postavení třetí přechodové komory C za čtvrtou přechodovou komoru D.

Při malém zainkrustování teplosměnných ploch lze reverzaoi chodu tepelného výměníku provádět po výše popsaném přepuštění výluhu bez promývání brýdovým kondenzátem nsbo ff běsnými kyselinovými roztoky.

Claims (6)

1. Tepelný výměník, zejména pro odpařovaoí stanice k zahušťování silně inkrustujících roztoků, vyznačující se tím, že sestává z otočné části, které je dvoustranně uložena v pevné části a je v této pevné části natáčecím ústrojím otočně úhlově stavitelná, kde jeho otočná část pozůstává z výměníkové sekoe (1), na jednom svém konoi dolní přechodovou sekcí (2) připevněné k dolnímu přepouštěcímu vřetenu (23) otočného dílu dolní hlavy (4) a na druhém svém konci horní přechodovou sekcí (3) připevněné k hornímu přepouštěcímu vřetenu (39) horního dílu horní hlavy (5) a kde na jeho pevné částí, napojené na potrubní systém, je ustaveno dolní rozváděči těleso (31) pevného dílu dolní hlavy (4) i horní rozváděči těleso (38) pevného dílu horní hlavy (5).

2. Tepelný výměník podle bodu 1, vyznačující se tím, že první přiváděči potrubí (24) prvního tepelného okruhu a druhé odváděči potrubí (25) druhého tepelného okruhu potrubního systému jsou napojeny na vzájemně protilehlé napoj ovací otvory v obvodovém plášti dolního rozváděcího tělesa (31) dolní hlavy (4), jejíž dolní přepouštěcí vřeteno (23) je opatřeno první odpovídající dvojicí vzájemně protilehlých dolních propojovacích otvorů (44, 45) pro připojení příslušného z teplosměnných prostorů v® výměníkové sekci (1) na odpovídající z tepelných okruhů a druhé přiváděči potrubí (26) druhého tepelného okruhu a první odváděči potrubí (27) prvního tepelného okruhu jsou napojeny na vzájemně protilehlé napoj ovací otvory v obvodovém plášti horního rozváděoího tělesa (38) horní hlavy (5), jejíž horní přepouštěcí vřeteno (39) je opatřeno druhou odpovídající dvojicí vzájemně protilehlých horních propojovacích otvorů (46, 47) pro připojení příslušného z teplosměnných prostorů ve výměníkové sekci (1) na odpovídající z tepelných okruhů.

204 798

3· Tepelný výměník podle bodů 1, 2, vyznačujíoí ee tím, že dolní přepouštěcí vřeteno (23) dolní hlavy (4), které je otočně uloženo v dutině dolního rozváděcího tělesa (31), je dolní dělicí přepážkou (19) rozděleno na dvě přechodové komory (C, D), z nichž do každé ústí jeden z dolních propojovaoíoh otvorů (44, 45), přičemž v dolní dělicí přepážce (19) je vytvořeno přepouštěcí vedení (28) se stavitelně uloženým uzavíracím srdcem (29)·

4. Tepelný výměník podle bodů 1, 2, vyznačujíoí se tím, že horní přepouštěoí vřeteno (39) horní hlavy (5), které je otočně uloženo v dutině horního rozváděcího tělesa (38), je horní dělicí přepážkou (34) rozděleno na dvě přechodové komory (A, B), z nichž do každé ústí jeden z horních propojovacích otvorů (46, 47).

5. Tepelný výměník podle bodů 3, 4, vyznačujíoí se tím, že první přechodová komora (A) v horním přepouštěcím vřetenu (39) je prvním teplosměnným prostorem spojena se třetí přechodovou komorou (C) v dolním přepouštěcím vřetenu (23) a druhá přechodová komora (B) v horním přepouštěcím vřetenu (39) je druhým teplosměnným prostorem spojena se čtvrtou přechodovou komorou (D) v dolním přepouštěcím vřetenu (23).

6· Tepelný výměník podle bodu 5, vyznačující se tím, že v dolním rozváděcím tělese (31) je vzhledem k vzájemně protilehlým napojovaoím otvorům prvního přiváděoího potrubí (24) a druhého odváděcího potrubí (25) upraven mezilehlý napoj ovací otvor vypouštěcího potrubí (43)·