CS204078B1 - Polarizátor - Google Patents

Description

Předmětem vynálezu je polarizátor na bázi opticky anisotropního iontového monokrystalu. Přesněji řečeno, vynález se týká polarizátorů, jejichž účinnou složkou je dvojlomný monokrystal ze skupiny, do které patří krystaly halogenidů rtuťných, islandského vápence, dusičňanu sodného a dalších opticky anisotropnífch látek.

Dosud užívané typy polarizátorů, jejichž účinnou součástí jsou dvojlomné krystaly, byly až do současné doby vytvářeny převážně ve formě volných nebo trvale spojených optických, nejméně dvoudílných soustav. Tak například je znám Nicolův hranol, sestávající z dvojíomného monokrystalu islandského vápence nebo z křemene, rozdělený úhlopříčným řezem a slepený kanadským balzámem; dále je znám Glan-Thompsonův hranol vyrobený například z dusičňanu sodného. Je také znám dvojnikol, vytvořený z Nicolova hranolu svislým podélným řezem šikmým zbroušením takto vzniklých ploch a spojením obou polovin. Konečně je znám Lippichův polarizátor, sestávající ze dvou částí z kalcitového hranolu a pomocného polohranolu a celá řada dalších konstrukcí, které se od sebe liší krystalografickou orientací.

Průběhem doby se ve světové technice ukázalo jako potřebné, aby byl vyřešen no2 vý druh polarizátorů, který se bude hodit také pro práce v infračervené oblasti, přičemž v podstatě bude mít vlastnosti podobné polarizátorům z monokrystalů islandského vápence (kalcitu) a dusičňanu sodného. V čs. pat. č. 147 476 (1968J a v brit. pat. č. 1 310 432 (1970 j je popsána výroba halogenidů rtuťných v uzavřené soustavě vyhovující podmínkám pro výrobu polarizátorů, kompenzátorů a jiných optických zařízení založených na využití dvojlomu, vysokého indexu lomu a vysoké optické disperze. Je znám i hranolový polarizátor z chloridu rtuťného, sestávající ze dvou dílů spojených přilnutím vyleštěných ploch, anebo stmeleným vhodný tmelem a také je znám zjednodušený a ekonomicky výhodnější polarizátor z monokrystalu halogenidů rtuťného, například kalomelu, vytvořený ve formě monolitu, aut. osv. č. 204 077.

Další zlepšení představuje tento vynález, jehož předmětem je polarizátor na bázi monolitického opticky anisotropního iontového krystalu, jako je krystal halogenidů rtuťného, islandského vápence a dusičňanu sodného charakterizovaného obecnými rovnicemi:

,— — — + 10 %

CE = AB + BC . tg£₂ _ ₅ o/_o (1) p = are tg ± 30 % (3)

Πο kde znamená:

AB — průmět vstupní plochy monokrystalu^ _

CE — průmět celkové výstupní plochy monokrystalu rovný součtu průmětu výstupní plochy CD řádnéhopaprsku n₀ a průmětu výstupní půlochy DÉ mimořádného paprsku n_e,

BC — délku monokrystalu, _ει — úhel sevřený plochami o průmětu

BC a BD, _εζ — úhel sevřený plochami o průmětu

AE a AD, p — úhel sevřený hlavní krystalografickou osou C a podélnou osou monokrystalu.

Podstatou vynálezu je uspořádání, kde úhly ει a εζ každý samostatně jsou v rozmezí až 40° a úhel p sevřený hlavní krystalografickou osou C a podélnou osou monokrystalu je v rozmezí 10 až 86°.

Ve srovnání se známými dvoudílnými polarizátory předností polarizátoru podle tohoto vynálezu je jeho jednoduchost a nižší náklady na výrobu.

Na připojeném výkrese je v řezu znázorněn příklad provedení polarizátoru na bázi monolitického monokrystalu halogenidu rtuťného podle vynálezu, kde úsečka AB značí plochu, kterou vstupuje světelný paprsek, úsečka CD označuje plochu, kterou vystupuje řádný paprsek s indexem lomu n₀, DE znamená plochu, kterou vystupuje mimořádný paprsek s indexem lomu n_e a FG představuje zúžení polarizátoru pro práci s jedním paprskem ει značí úhel lomu řádného a mimořádného paprsku pro dlouhovlnný konec spektra pracovní oblasti a εζ je úhel lomu řádného a mimořádného paprsku pro krátkovlnný konec spektra pracovní oblasti. p značí úhel optimální krystalografické orientace polarizačního hranolu.

Claims (1)

1. Polarizátor na bázi monolitického opticky anisotropního iontového krystalu, jako je krystal halogenidu rtuťného, islandského vápence a dusičňanu sodného, charakterizovaného obecnými rovnicemi:

   CE = AB + BC • - 5 % (1) ·—· AB BC — tg εΐ + 10 % — 5 % (2) p = are tg — ± 30 % (3)

   n₀ kde znamená:

   ÁB — průmět vstupní plochy monokrystalu, vynalezu

   CE — průmět celkové výstupní plochy monokrystalu rovný součtu průmětu výstupní plochy CD řádného paprsku n₀ a průmětu výstupní plochy DE mimořádného paprsku n_e,

   BC — délku monokrystalu, _ει — úhel sevřený plochami o průmětu

   BC a BD, _εζ — úhel sevřený plochami o průmětu

   ÁE a AD, p — úhel sevřený hlavní krystalografickou osou C a podélnou osou monokrystalu, vyznačený tím, že úhly ει a εζ každý samostatně jsou v rozemizí 10 až 40° a úhel p sevřený hlavní krystalografickou osou C a podélnou osou monokrystalu je v rozmezí 10 až 86°.

   1 list výkresů