CS203816B1 - Dvouzákrutové dopřádací vřeteno - Google Patents

Description

Vynález se týká dvouzákrutového dopřádacího vřetena obsahujícího unášecí telír, na kterém je nasazen v podstatě klidně stojící nosiě přástové předlohy a dutý hřídel, zasunutý do trubkovité dutiny ohraničené jednak vnitřní stěnou nosiče a vnitřní stěnou dutého trnu unášecího talíře a nesoucí posuvný válec a spřádací jednotku zahrnující trubkovitou vložku, v níž je umístěn horní díl brzdy a spodní díl brzdy přéstu. Toto dvouzákrutové dopřádací vřeteno umožňuje nahradit nebo doplnit dosavadní způsob předení na prstencových strojích, přičemž spřádáním dvěma zákruty se dosahuje několikanásobně vyšší produkce.

Dosud se spřádání provádí na prstencových doprádacích strojích. Z předkládaných přástových válců se odvíjejí jednotlivé prásty a procházejí průtahovým zařízením, kde se částečně protáhnou a jejich vlákna se urovnají do podélné orientace. V prostoru mezi odváděcími válečky průtahového zařízeni a vřetenem dochází k vlastnímu předení. Vznikající příze prochází vodicím očkem, pohyblivým běžcem obíhajícím po prstenci a hotová příze se navíjí na nasazenou na vřeteně.

' U tohoto známého klasického spřádání se přástu uděluje zákrut tímto způsobem: Příze v prostoru mezi vřetenem a odváděcími válečky průtahového zařízení vytváří pomocí běžce na prstenci přibližně pravý úhel. Vřeteno s cívkou se otáčí a unáší s sebou vznikající přízi. Každým otočením vřetena se přízi udělí jeden zákrut. Množství zákrutů v přízi závisí na rychlosti jejího navíjení. Čím větší je rychlost navíjení, tím menší je množství zákrutů v přízi a naopak. Hmotnost běžce na prstenci udává tvrdost návinu příze na cívce. Plné cívky se ze stroje smeknou, nahradí se prázdnými a celý postup se opakuje. Rychlost předení je zde ovlivňována průměrem prstence, otáčkami vřetena, druhem a jakostí spřádaného vlákenného materiálu.

Tento klasický způsob předení má několik nevýhod: Předloha předkládaného přástu je malé, takže je hutné častá výměna přástových válců, čímž vznikají v přízi nestejnoměrně tlustá místa. Produkce stroje se snižuje častou výměnou plných cívek za prázdné; čím hrubší )

přást, respektive příze, tím častější výměna. Zvyšování otáček vřetena a tím i produkce stroje je omezena obvodovou rychlostí běžce po prstenci, která může být maximálně 42 m/s. Zvyšováním otáček vřetena se zvětšuje napětí příze a tím i její přetrhovost. Při spřádání se přízi uděluje pouze jeden zákrut při jedné otáčce vřetena.

Rovněž je známé dvouzákrutové dopřádací vřeteno, které odstraňuje řadu nevýhod klasického předení. Toto známé dvouzákrutové dopřádací vřeteno obsahuje unášecí talíř, na kterém je nasazen v podstatě klidně stojící nosič přástové předlohy a dutý hřídel, zasunutý do trubkovité dutiny ohraničené vnitřní stěnou nosiče a vnitřní stěnou dutého trnu unášecího talíře a nesoucí spřádací jednotku zahrnující trubkovitou vložku, v níž je umístěn horní díl a spodní díl brzdy přéstu. Druhý hřídel je stabilně nastavený, ten. že spodní konec trubkovité vložky se nachází ve stále stejné, nezměnitelné vzdálenosti od vstupního otvoru do kanálu unášecího talíře. Toto je nevýhodné, protože pro tuto nezměnitelnou vzdálenost ne].ze měnit úhel uložení zákrutu v přízi, na němž závisí počáteční pevnost příze, která je rozhodující pro kvalitní dokončení spřádacího postupu. Další nevýhodou tohoto známého dvouzákrutového vřetena je, vyvedení přéstu z dutého hřídele do spřádací jednotky v místě mezi horním dílem a spodním'dílem brzdy, protože pak přást musí procházet dvěma kritickými místy, v nichž je vystaven zvýšené námaze před tím, než je mu udělena první část zákrutu. Druhé, neodstranítelné kritické místo zvýšené námahy přéstu je mezi spodním dílem brzdy a krajem kulatého otvoru ve spodku trubkovité vložky, kde se zadržuje první část zákrutu, dodávaná přástu na jeho úseku mezi zmíněným kulatým otvorem trubkovité vložky a vstupním otvorem do kanálu unášecího talíře.

Na základě podrobného rozboru známého stavu, a to zejména právě popsaného známého dvouzákrutového dopřádacího vřetena, vznikl úkol odstranit nevýhodu dvou kritických míst zvýšené námahy přéstu.

Tento úkol splňuje dvouzákrutové dopřádací vřeteno obsahující unášecí talíř, na kterém je nasazen v podstatě klidně stojící nosič přástové předlohy a dutý hřídel, zasunutý do trubkovité dutiny ohraničené vnitřní stěnou nosiče a vnitřní stěnou dutého trnu unášecího talíře a nesoucí posuvný válec a spřádací jednotku zahrnující trubkovitou vložku, v níž je umístěn horní díl brzdy a spodní díl brzdy a podstata tohoto dvouzákrutového dopřádacího vřetena spočívá podle vynálezu v tom, že dutý hřídel je svisle posouvatelný a že v po-. Ruvnéir, válci je v místě nad horním dílem brzdy vytvořen výstupný otvor pro odvádění přéstu z dutého hřídele do spřádací jednotky.

Další výhody dvouzákrutového dopřádacího vřetena podle vynálezu lépe vyniknou z popisu příkladu jeho provedení, doprovázeného schematickým výkresem znázorňujícím pohled na řez tímto vřetenem.

Dvouzákrutové dopřádací vřeteno podle vynálezu v podstatě sestává z unášecího talíře 1, na kterém je nasazen nosič 2 přástové předlohy J a dutý hřídel 4 se spřádací jednotkou.

Unášecí talíř J_ je běžně známého provedení obsahujíčího svislý dutý trn 2, umístěný Ve středu unášecího talíře J_, a pod nim se nacházející zásobník 6 ovinů příze a hnací řemenic e 7.

Nosič 2 přástové předlohy J je zhotoven ve tvaru hrnce, v němž je prostor pro umístění přástové předlohy J ohraničen vnější stěnou 8, dnem % a vnitřní stěnou 10 vymezující trubkovitou dutinu jj..v ose nosiče 2. Na unášecím talíři 1 spočívá nosič 2 prostřednictvím ložisek 1 2. Ka vnější stěně 8 je rozmístěna soustava permanentních magnetů 13. zajištujících klidovou polohu nosiče 2 při otáčení unášecího talíře U

Do trubkovité dutiny 11 , ohraničené jednak vnitřní stěnou 1Q nosiče 2 a vnitřní stěnou dutého trnu 2 unášecího talíře 4, je vsunutý dutý hřídel .4 se spřádací jednotkou. Dutý hřídel 4 spočívá na horním konci vnitřní stěny, 10 prostřednictvím stavěclho kroužku 14 uchyceného na horní části dutého hřídele 2· Nad stavěclm kroužkem 14 je na dutém hřídeli 4 o~ točně uchyceno odvljeeí očko 15. Pod stavěclm kroužkem 14 je na dutý hřídel í navlečeno a uchyceno válcové těleso j_6 sloužící k uchycení trubkovité vložky 17 a ke stabilizaci dutého hřídele 4 v trubkovité dutině J_1_. Pod válcovým tělesem16 je na dutém hřídeli 4 navlečena spirálová pružina J_8 tlačící na posuvný válec 19 nesoucí na svém spodku.horní díl 20 brzdy, který je zde proveden ve tvaru půlměsíce. Horní díl 20 brzdy tlačí na spodní díl brzdy, který je zhotoven ve tvaru axiálně pružně roztažného válečku. Spirálová pružina 1_8, posuvný válec 12, horní, díl 20 brzdy i spodní díl 21 brzdy jsou vsunuty do trubkovité vložky 17. uchycené svým horním koncem na válcovém tělese 16. Velikost posunu posuvného válce 19 a tím i velikost přítlačné síly horního dílu 20 brzdy na Sejí spodní díl 21 lže nastavit pomocí otvorů 22 nebo zářezů v posuvném válci 19 a narážky 23. umístěné na vnitřní stěně trubkovité vložky 17* V posuvném válci 19 je v místě nad horním dílem g.O brzdy vytvoř řen výstupní otvor 21 pro odvádění přástu 2£ z dutého hřídele do spřádací jednotky. Trubkovitá vložka 17 má na svém spodku vně vyduté dno, v jehož středu je kulatý otvor 26 s oblými hladkými kraji, k němuž je přitlaěován spodní díl 21 brzdy.

Vzdálenost mezi kulatým otvorem 26 trubkovité vložky 17 a vstupním otvorem 27 do unáSecího talíře 1 lze měnit stavěcím kroužkem 14. Vstupní otvor 27 tvoří vstup-do kanálu 28 končícího na povrchu zásobníku 6 ovinů příze 25a.

Dvouzákrutové dopřádací vřeteno podle vynálezu pracuje takto:

Přástová předloha J, jejíž tvar je přizpůsoben tvaru nosiče £ a jejíž návin přástu 25 lze snadno odvíjet, se vloží do nosiče 2, který se během spřádání neotáčí, protože permanentní magnety 13 jej drží v klidové poloze. Přást 26 se odvíjí z přástové předlohy J tak, že se vede odvíječím očkem 15 do dutého hřídele 1,z něhož se odvádí výstupním otvorem .24 do spřádací jednotky. Zde' postupuje přást 25 podél horního dílu 20 i spodního dílu 21- brzdy. Při výstupu přástu 25 z trubkovité vložky 17 mezerou mezi spodním dílem 21 brzdy a krajem kulatého otvoru 26 je přást 25 brzděn tlakem spodního dílu 21 brzdy. První Část zákrutu vzniká na přástu 25 v místě mezi kulatým otvorem ^6 trubkovité vložky í? a vstupním otvorem 27 do kanálu 28 unáSeeího talíře 2- Tím se mění přást 25 v přízi 25a. která prochází kanálem 28 na obvod zásobníku 6 ovinů příze 25a. kde vytváří potřebný počet ovinů a pak po opuštění zásobníku 6 se lomí o konec unášecího talíře 2 a směřuje nahoru. Zda se přízi 25a uděluje druhá část zákrutu. Příze 25a zakončuje vzestupnou část Své dráhy průchodem vystředěným vodičem. 29, od něhož prochází brzdičkoU a rozváděčem a nakonec se navíjí na křížovou cívku, což již není na obrázku znázorněno.

Claims (1)

1. Dvouzákrutové dopřádací vřeteno obsahující unáěeci talíř, na kterém je nasazen v podstatě klidně stojící nosič přástové předlohy a dutý hřídel, zasunutý do trubkovité dutiny ’ ohraničené vnitřní stěnou nosiče a vnitřní stěnou dutého trnu unášecího talíře a nesoucí posuvný válec a spřádací jednotku zahrnující trubkovitou vložku, v níž je umístěn horní díl brzdy a spodní díl brzdy, vyznačené tím, že dutý hřídel /4/ je svisle posouvatelný a v posuvném válci /19/ je v místě nad horním dílem /20/ brzdy vytvořen výstupný otvor /24/ pro odvádění přástu z dutého hřídele /4/ do spřádací jednotky. ¹