CS203413B1 - Způsob výroby kvasniených bílkovin - Google Patents

Způsob výroby kvasniených bílkovin Download PDF

Info

Publication number
CS203413B1
CS203413B1 CS441678A CS441678A CS203413B1 CS 203413 B1 CS203413 B1 CS 203413B1 CS 441678 A CS441678 A CS 441678A CS 441678 A CS441678 A CS 441678A CS 203413 B1 CS203413 B1 CS 203413B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
yeast
molasses
stillage
dry matter
potassium
Prior art date
Application number
CS441678A
Other languages
English (en)
Inventor
Jiri Barta
Frantisek Stros
Miloslav Rut
Lubomir Adamek
Petr Kujan
Original Assignee
Jiri Barta
Frantisek Stros
Miloslav Rut
Lubomir Adamek
Petr Kujan
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Jiri Barta, Frantisek Stros, Miloslav Rut, Lubomir Adamek, Petr Kujan filed Critical Jiri Barta
Priority to CS441678A priority Critical patent/CS203413B1/cs
Publication of CS203413B1 publication Critical patent/CS203413B1/cs

Links

Landscapes

  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)

Description

Vynález se tyká způsobu výroby kvasničných bílkovin z hydrolyžátů celulózových materiálů nebo ze sulfitových výluhů a melasových lihovarských výpalků.
Výroba krmných kvasnic z hydrolyžátů dřeva, případně dřevných nebo zemědělských odpadů je již dlouhou dobu známa a široce se uplatňuje ve výrobní praxi. Vzhledem k tomu, že se výchozí materiály v přírodě neustále obnovují, je výroba kvasničných bílkovin z hydrolyžátů celulózových odpadů perspektivní i v budoucnosti. Určitou nevýhodou procesu je skutečnost, že hydrolyzáty jsou silně kyselé a že před vlastní kultivací musí být neutralizovány na kultivační pH. Hydrolyzáty z perkolačníbo způsobu hydrolýzy obsahují např. 0,4 až 0,8 procenta kyseliny sírové a 0,15 iaž 0,325 % těkavých organických kyselin a při úpravě pH na kultivační hodnotu je třeba na m3 hydrolyžátů přidávat 2,5 až 5 kg CaO nebo ekvivalentní množství jiné báze. Prio růst kvasinek jsou hydrolyzáty celulózových materiálů Výlučně zdrojem uhlíku a všechny ostatní biogenní prvky je nutno do kultivačního média přidávat ve formě jiných živin.
Také ze sulfitových výluhů jsou kvasničné bílkoviny průmyslově vyráběny již dlouhou dobu a výrobní proces má některé ob1 dobné znaky jako výroba kvasnic z hydrolyzátů. Sulfitové výluhy jsou rovněž silně kyselé a před fermentáčním zpracováním musí být neutralizovány. Při úpravě pH se na m3 výluhů spotřebuje 2 až 5 kg CaO nebo ekvivalentní množství jiné báze, např. amoniaku. Vyvařováním kysličníku siřičitého ze sulfitových výluhů v kolonách lze množství potřebného neutralizačního prostředku snížit až na třetinu. Také sulfitové výluhy jsou pro kvasinky hlavně zdrojem uhlíku a pouze v některých případech obsahují i potřebné množství hořčíku.
Velmi rozšířená je výroba krmných kvasnic z melasových lihovarských výpalků. Výpalky z lihovarů zpracovávajících řepnou melasu jsou pro výrobu kvasnic cennou surovinou, protože kromě zdrojů uhlíku obsahují velké množství draslíku, asimiloviatelný dusík a v některých případech i dostatečné množství hořčíku. Důležitý je i obsah růstových látek, které přecházejí do výpalků z melasy nebo vznikají při fermentačhím procesu v lihovaru, jakož i přítomnost celé řady stopových prvků. Obsah biologicky hodnotných látek v melašových výpalcích však není vyrovnaný a z hlediska jejich dokonalého využití pro kultivaci mikroorganismů jsou deficitní především zdroje uhlíku. Nevýhodou výroby kvasnic z me· laslových lihovarských výpálků’ -je nyitnó§ť přidávání velkého, množství· kyselin^ k 'úpiiavě pH fermentačního média y průběhu kultivace. V melasových výpaícíeh jsou kromě glycerinu a zbytkových cukrů zdrojem uhlíku pro růst kvasinek především draselné soli organických kyselin. Při asimilaci organických kyselin se přebytečný draselný kattont uvolňuje do média a musí být neutralizován kyselinou. Na výrobu 1 kg sušiny biiomasy se spotřebovává až 1 kg koncentrované kyseliny sírové nebo ekvivalentní množství jiné kyseliny.
Uvedené nevýhody odstraňuje způsob výroby kvasnioných bílkovin z hydrolyzátů celulózových materiálů nebo ze sulfitových výluhů a melasolvých lihovarských výpalků podle vynálezu, při kterém se k hydtrolyzátům nebo^ sulfitovým výluhům před kultivací přidávají mela$ové výpalky jako stimulátor “růstu kvasinek, jako zdroj draslíku a případně i jako neutralizační prostředek v množství 0,5 až 70 kg sušiny na m3.
Množství přidávaných melasových výpalků se řídí poidle jejich předpokládané funkce při kultivaci a vypočítává se z obsahu draslíku v melasových výpalcích, z předpokládaného přírůstku kvasničné sušiny z redukujících látek základní suroviny, z požadovaného obsahu draslíku v kvasničné biomase a z množství báze potřebné k neutralizaci hydrolyzátů nebo výluhů. Při používání melastavých výpalků jako zdroje růstových látek a stopových prvků k stimulaci růstu je žádaný efekt dosahován již při přídavku 0,5 až 1,5 kg kvasničné sušiny výpialků na m3 hydrolyzátů nebo sulfitových výluhů.
Při používání melasových výpalků jako zdroje draslíku pro kvasinky vypěstované z redukujících cukrů hydrolyzátů nebo sulfitových výluhů je třeba vzít v úvahu, že se část draslíku spotřebuje k tvorbě kvasničné sušiny z uhlíkatých zdrojů samotných melasových výpalků.
Procentuální obsah draslíku v sušině melaiSoivých' výpalků Kp, který jé využitelný k produkci bioniasy z jiných zdrojů uhlíku, se vypočte podle vzorce:
Kp — Kc Υχ/mv · Kb , (D kde ,
Kc je celkový obsah draslíku v % hmot. sušiny melasových výpalků,
Υχ/mv je výtěžnost sušiny biomasy v g z 1 g sušiny melasových výpalků a
Kb. je obsah: draslíku v °/o hmot. sušiny biomasy.
Vzhledem k tomu,, že celkový obsah draslíku v sušině melasových výpalků bývá 8 až 12 % hmot., že se výtěžnost sušiny biomasy ze sušiny melasových výpalků pohy4 , . .......
bu je maži 0,11'a 0,13 g/g a že obvyklý /obsah draslíku v sůšinÉl·-bibmasy je 2 % hmot.,· bývá využitelný obsah draslíku v sušině me^ja^ových’yýíiBišfi. 7,7.až 11,θ '% hmot. ''hínožštví melasových - výpalků Qv/K v kg, zajišťující živení draslíkem pro biomasu vypěstovanou zim3 hydrolyzátů nebo sulfitových výluhů, se vypočte ze .vzorce:' .
n. — Crl ‘ Yx/«L · Kb V·..i kde CRL je obsah redukujících látek v kg/m3 : základní suroviny a ·
Yx/rl je výtěžnost sušiny biomasy v g na 1 g redukujících látek.
Při využitelném obsahu draslíku v melasiových výpalcích 11,8 %, při obsahu 35 kg, RL v m3 sulfitových výluhů a při výtěžnosti sušiny biomasy z redukujících látek výluhů. O.>4 g/g je dávka sušiny melasových vý,, -paÍků postačující jako jediný zdroj draslíku 2,4 kg na m3 sulfitových výluhů.
Má-li být melasových výpalků použito jako neutralizačního prostředku při kultivaci, vypočte se množství'sušiny melasových výpalků v kg Qv/n potřebné k úpravě pH 1 m3 hydrolyzátů nebo sulfitových výluhů ze vzorce:
n 1 3,91 Eb
Uý/h · v í
Kp kde
Eb je. tiitračně stanovený počet g-ekvlvalentů. báze, potřebný k úpravě pH na 1 m3 hydrolyzátů nebo, sulfitových výluhů na požadovanou hodnotu. V případě, že k úpravě pH na m3 sulfitových. výluhů je třeba 110 g-ekvlvalentů báze a že využitelný obsah draslíku v sušině melasových výpalků. je 10,5 θ/o, je k úpravě. pH přidat 41 kg/m3 sušiny melasových výpalků.
Alkalizační účinek melasových výpalků se samozřejmě uplatní, až, po asimilaci organických kyselin výpalků kvasinkami a uvolnění draselného ka£i©htu do média. Počáteční pH při .jednčrd?joyé..kultivac.i hydrolyzátů nebo sulfitových výluhů nemůže být proto přídavkem melasových výpalků ovlivněno a postup je vhodný pouze pro kontinuální kultivaci. Má-lí bý.t melasových výpalků využito současně i jako zdroje draslíku, je třeba přídavek melasových výpalků zvýšit o množství vypočtené podle vzorce 2.
Výhodou postupů podle, vynálezu je úspora chemikálií' potřebných k úpravě pH kultivačního media, úsporá draselných živných solí, zvýšení růstové rychlosti kvasinek a zvýšení Výtěžnosti biomasy z obou typů surovin.
Způsob výroby kvasnioných bílkovin podle vynálezu je objasněn, nikoli však ©mezen, následujícími příklady.
Příklad 1 .
V mechanicky míchaném laboratorním feřmentoru s celkovým obsahem 30 litrů, užitečným plněním 12 1 a přenosem kyslíku charakterizovaným siřičitanovým číslem 180 mmol O2/I . h byla provedena série srovnávacích jednorázových kultivací kvasinky Cryptococcus difluens na kalcium-bisulfitových výluzích, ke kterým byla jako stimulátor růstu přidávána odstupňovaná množství melasových výpalků.
Ca-bisulfitové výluhy obsahovaly 10,8 % hmoit. celkové sušiny, 36 g/1 redukujících látek, 4 g/1 kyseliny octové, 5600 mg/1 celkového a 900 mg/1 volného SO2. Při přípravě kultivačního média byl obsah volného SO2 ve výluzích snížen provzdušňováním rna 700 mg/1 a na 1 litr výluhů byly přidány minerální živiny v množství:
0,6 g KC1,
0,4 g MgSOi. 7 H2O a 0,65 ml H5PO4 (85 % hmot).
Přídavkem čpavkové vody (25 % NH3) bylo pH sulfitových výluhů upraveno na hodnotu 5.
jako stimulátor růstu byly použity zahuštěné melasiové výpalky (74 % hmot. sušiny) z lihovaru pracujícího Boinptovým způsobem výroby. Obsah draslíku byl 11,2 % hmot., a obsah celkového N 4,6 J% hmot. v sušině.
Kultivace byly zahajovány přídavkem inokula v množství 2,2 g/1 kvasničné sušiny a vedly se při teplotě 30 °C a pH 5,0. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 1.
Tabulka 1
Pokus číslo 1 2 3 4 5
Přídavek sušiny melasových výpalků g/1 0 0,5 1,0 1,5 2,0
Doba kultivace h 11 10,5 10 10 10
Přírůstek kvasničné sušiny g/1 14,5 15,0 15,5 15,6 15,5
Výtěžnos.t kvasničné sušiny z RL výluhů g/g 0,403 0,417 0,430 0,433 0,430
Přídavek melasových výpalků k sulfitovým výluhům zkracoval dobu kultivace a zvyšoval výtěžnost. Při dávce vyšší než 1,5 kilogramu sušiny výpalků na m3 se stimulační účinek již dále nezvýšil.
Příklad 2
Ve feřmentoru popsaném v příkladu 1 byla provedena kultivace kvasinky Candida utilis na hydrolyzátu dřeva, ke kterému byly přidány jako jediný zdroj draslíku lihovarské melasiové výpalky.
Původní dřevný hydrolyzát obsahoval 2,2 procenta hmot. redukujících látek, 0,58 % hmot. kyseliny sírové, 0,32 % hmot. organických kyselin a 390 ml/1 furalu. Před kultivací byl hydrolyzát zneutralizován nejprve vápenným mlékem na pH 3,5 a pak čpavkovou vodou na pH 4,5. Vyloučený síran vápenatý se odstředil, hydrolyzát se pro snížení inhibičního' působení furalu zředil vodou na obsah redukujících látek 10 g/1 a doplnil živinami v množství
0,15 g MgSOá . 7 H2O a
0,23 ml H3PO4 (85 % hmot.) na litr.
Jako zdroj draslíku se na litr zředěného hydrolyzátu přidávalo 1,00 g zahuštěných melasových výpalků, což odpovídá 0,73 g sušiny. Složení melasových výpalků je uvedeno v příkladu 1.
Na počátku kultivace se přidalo· iniokulum v množství 1,2 g/1 kvasničné sušiny. Kultivace se vedla při teplotě 30 °C a pH se upravovalo přídavkem čpavkové vody na
4.5. Na konci kultivace, která trvala 5 hoídin 30 minut, bylo v médiu stanoveno 5,6 g na litr kvasničné sušiny, což odpovídá výtěžnosti 0,44 g sušiny z 1 g redukujících látek.
P ř i k 1 a d 3
V laboratorním, mechanicky míchaném feřmentoru, s celkovým obsahem 2 1, s užitečným plněním 0,8 1 a přenosem' kyslíku charakterizovaným siřičitanovým číslem 220 mmol Oz/1 . h, byla provedena kontinuální kultivace kvasinek Candida utilis na kalcium-bisulfitových výluzích, ke kterým byly jako zdroj draslíku a jako neutralizační prostředek přidány melasové lihovarské výpalky.
Složení sulfitových výluhů i melasových výpalků je uvedeno v příkladě 1. U sulfitových výluhů byla navíc titračně stanovena spotřeba báze na úpravu pH na hodnotu
4.5, a to 0,107 g-ekvivalentů/1.
Kultivační pokus byl zahájen jednorázovou kultivací na sulfitových výluzích neutralizovaných čpavkovou vodou, ke kterým bylo přidáno potřebné množství kyseliny fosforečné, síranu horečnatého a dále melasové výpalky v množství, odpovídajícím jejich použití jako zdroj draslíku.
Při vlastní kontinuální kultivaci přitéká203413 7 ly dio fermentoru sulfitové výluhy, obsahující v litru tyto živiny:
g (NH4]2SO4,
0,6 g MgSCU . 7 H2O, ml kyseliny fosforečné (85 % hmot. H3PO4) a
55,8 g zahuštěných melasových výpalků (74 % hmot. sušiny).
’ *·· ·
Dávka melasových výpalků odpovídá 41,3 g sušiny na litr výluhů, z čehož 2,9 g je spotřeba výpalků jiako zdroje draslíku a 38,4 g připadá na neutralizaci média.
Kultivační teplota byla 35 °C a pH se udržovalo přídavkem čpavkové vody na hodnotě 4,5. Při zřeďovací rychlosti 0,25 h_1 se dosáhlo rovnovážné koncentrace kvasničné sušiny 22 g/1, což odpovídá výtěžnosti podstatně vyšší, než se dosahuje na obou surovinách při odděleném zpracovávání.

Claims (1)

  1. Způsob výroby kvasničných bílkovin z hydnolyzátů celulózových materiálů nebo ze sulfitových výluhů, vyznačený tím, že se k hydrolyzátům nebo sulfitovým výluhům před kultivací přidávají melasové výpalky jako vynalezu stimulátor růstu kvasinek, jako zdroj draslíku a případně i jako neutralizační prostředek v množství 0,5 až 70 kg sušiny na metr3.
CS441678A 1978-07-03 1978-07-03 Způsob výroby kvasniených bílkovin CS203413B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS441678A CS203413B1 (cs) 1978-07-03 1978-07-03 Způsob výroby kvasniených bílkovin

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS441678A CS203413B1 (cs) 1978-07-03 1978-07-03 Způsob výroby kvasniených bílkovin

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS203413B1 true CS203413B1 (cs) 1981-03-31

Family

ID=5386858

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS441678A CS203413B1 (cs) 1978-07-03 1978-07-03 Způsob výroby kvasniených bílkovin

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS203413B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CA2354423A1 (en) Organic fertilizer having humic properties, its method of production and its use
CN104232494A (zh) 一种利用造纸黑液生产酵母菌和有机肥母液的方法
WO1999061393A1 (en) Process for preparation of biocatalysts agents; biocatalysts agents thus obtained; process for preparation of organominerals fertilizers deriving from a wide series of organical residuals; organominerals fertilizers thus obtained and a process for applying organominerals fertilizers in agriculture
CS203413B1 (cs) Způsob výroby kvasniených bílkovin
CN111233582A (zh) 一种有机茶叶用有机肥及其制备方法
CN112143760B (zh) 一种利用禽畜养殖粪污制备甲醇的方法
RU2090614C1 (ru) Способ получения белково-витаминного продукта из крахмалсодержащего сырья
CN116355764A (zh) 利用大豆糖蜜制备饲料酵母的方法、饲料酵母
US4178214A (en) Culture medium for cultivation of fodder yeasts
US1632312A (en) Process of converting chemical fertilizers to yeast and other organic substances
RU2510842C2 (ru) Способ приготовления питательной среды для выращивания дрожжей
SU1330155A1 (ru) Способ получени фурфурола и кормовых дрожжей
RU2057175C1 (ru) Питательная среда для выращивания микроорганизмов
US1875368A (en) Assionobs to commercial solvents cobpobation
CN1195711C (zh) 堆肥的制备方法
US2448051A (en) Production of carbon
SU1317019A1 (ru) Питательна среда дл выращивани дрожжей
SU1125244A1 (ru) Способ получени питательного субстрата дл выращивани кормовых дрожжей
CA1103177A (en) Culture medium for cultivation of fodder yeasts
SU1707071A1 (ru) Способ приготовлени питательного субстрата дл выращивани дрожжей
US3069329A (en) Production of griseofulvin
SU1038360A1 (ru) Способ получени кормовой биомассы
SU1294829A1 (ru) Способ получени гидролизата из луб ной части отходов окорки древесины
SU1017733A1 (ru) Способ производства лимонной кислоты
SU738392A1 (ru) Способ получени биомассы