CS203103B2 - Shedding mechanism for travelling wave shedding looms - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro tvoření prošlupu na tkacích strojích s vlnitým prošlupem, s nít štikami pro tvoření prošlupu, seřazenými podél ohebných kabelů a jimi přidržovanými, přičemž ohebné kabely jsou za provozu tkacího stroje postupné vlnovité průběžné a vedeny v odstupu od sebe v přestavných ústrojích spojených s pohonem.

. U tkacích strojů s vlniýým prošlupem je známo., že se „ proš.lupy, v/slk^jící se přes

Šířku tkacího stroje, s pomocí skupin nítěnek. Za sebou následující skupiny provádějí s fázovým rozdílem své pohyby pro tvoření prošlupu tím způsobem, že vytvářejí v celku pohyb v podobě vln, avšak stupnitj rozdělený. Při tomto způsobu práce je nutno vyrovnávat různá napětí osnovy, vyskktuuící se u různých skupin, aby se získával přímočarý příraz ke tkanině. . ‘

Je jíž také známo, že se tkací nítěrky seřazují podél drátů, ' jež se zprohýbají do vlnitého tvaru a průhyb se mění tak, aby vlnitý tvar stále pokračoval. Přítom se nachází na 4 místě každé kmitný člunek, jenž se se svou kmitnou pohrbme. K pohybu drátů dochází pro: střední-cívím šr^oub^^^i.tě vínutých vln přes jimi pohybovaná šoupátka a ve spojení s protitahem, tudíž poměrně velmi složiýým způsobem. Při jiném způsobu provedení se dráty vlnovitě ; prohýbají prostřednícívím vedle sebe uspořádaných lístů. Následkem tohoto uspořádání se

I dráty vyclhTl^í napříč ke směru svého vlnítého pohybu, .tj. nítěn^y, ležící normálně v jedné rovině, dostáváj se po obou jejích stranách do různých vzdálenootí od ní.

Vynálezem se má těmto nevýhodám zabránřt.

Zařízení úvodem popsaného druhu se vyz^^čuje podle vynálezu tím, že spojení mezi přestavnými ústrojímí a jejích pohonem v podobě klík, výstředníků nebo lisoovek je opatřeno ovládacími ústrojími v podobě zdvihově přestavnýčh liSt nebo otáčivých hřídelů, táhnoucími se ve sm^iru šířky tkacího stroje, jedno tlivě pohyblivými a pro každý ohebný kabel položenými vždy v jedné rovině.

Ossatní znaky Zařízení podle vynálezu jsou obsaženy v jednotlivých podružných bodech jeho předmětu.

Pod pojmem kabel budiž rozuměno každé protáhlé, ohebné těleso, jako · např. drát, lano, struna, ohebná tyč, šroubovice atd.

Vynález bude nyní blíže popsán na příkladech provedení podle výkresů, na nichž představují:

Obr. 1 a 2 schématická znázornění k objasnění způsobu účinnoosi., obr. 3 zařízení podle vynálezu ke tkaní plátnové vazby, obr. 4 další znázornění k objasnění způsobu účinnooti, obir. 5 grafická znázornění příkladů ohebných kabelů, obr. 6 příklady tkacích nitěnek, ob:?. 7 příklad provedení ke tkaní složité vazby ·tkaniny a ob]?. 8 znázornění k objasnění pohonu zařízení podle vynálezu pro tvoření prošlupu.

Hlavní příznačný rys vícefázového tkaní spočívá v současném zanášení útků prostřednictvím člunků 11 poiybbuících se sloupkovvtě kupředu (obr.·1 a 2). Aby še umožnilo provázání plynule každého jednotlivého útku, musí osnovní niti mezi za sebou následujícími člunky 11 provádět měnu prošlupu.

U nejjednodušší dvotrnilové základní vazby 1/1 stačí navádět veškeré osnovní niti ve dvou řadách iitěiek, a to střídavě vždy s jednou nití v první anebo druhé řadě. Při vzájemném pohybu obou řad nitěnek dostávají se např. v rámci dané rozteče 12 člunků 11 veškeré liché niti do polohy spodního prošlupu a veškeré sudé niti do polohy horního prošlupu, zatímco je tomu v sousedních roztečích 12 člunků 11 obráceně. Po zanesení útku se prošlup mění, · přičemž veškeré niti zaujímají opačnou polohu. Ve schematicky znázorněné třídě 1 3 vazby se vyznačuje osnovní nit v poloze horního prošlupu vždy vyplněiým čtvercem.

Na obr. 1 znázorňují schematicky křivky 14. 15 polohy jednotlivých osnovních nití 16. přičemž je kromě · toho pro lepší pochopení vyznačeno několik osnovních nití 16 jednotlivě. Osnovní niti 16 probíhají napříč vůči nákresně. Na křivky 15 lze také pohlížet jako na znázornění vodicích oček nitěnek.

pohybu člunků 21' vpřed ve směru šipky musí tento vlnitý útvar osnovních nití nebo nitěnek provádět v synchronizaci s pohybem člunků 11 postupný pohyb. K překřížení jednootivých osnovních nití 16 dochází mezi člunky 11 v průsečíku křivek 14, .15·

Za příklad základní vazby vyššího řádu lze· také po^i^:^o\^v^lt čtyřnilovou vazbou 1/3. Na její střídě 17 podle obr. 2 třeba poznat, že tato vazba potřebuje nejméně čtyři řady A, B, C, D nitěnek a že vždy čtyři za sebou následující niti, tj. každá nit střídy 17. musí být samy pro · sebe pohybbivé. · Podle střídy 17 vazby na obr. 2 je, počínajíc zprava, první osnov- t ní nit 16 s řadou A nitěnek, druhá·osnovní nit 16 s řadou B nitěnek, atd. .

Pátá osnovní nit 16 je zase spojena s řadou A nitěnek, šestá osnovní nit 16 s řadou B nitěnek atd. Naadzí-li · se v rámci jedné rozteče 12 člunků 11 podle střídy vazby · jedna * z nitěrkcových řad, např. řada A v horním prošlupu, nachlzzjící se ostatní řady B, C, D nitěnek ve spodním prošlupu; tak je tomu na obr. 2 u rozteče 12* člunků 11. Přeneseno na střídu vazby odpovídá tato rozteč 12 * člunků 11 prvnímu svislému sloupku znázornění vazební střídy 17.

Obr. 3 ukazuje příklad provedení pro tvoření plátnové vazby, tj. vazby podle střídy

13. Sinusovitý útvar nitěrkcových oček se tvoří prostřednictvím ohebných kabelů 20, 20*.

kabelů £0, 20.' jsou seřazeny nitěnky 21 pro tvoření prošlupu, přičemž na obr. 3 je znázorněna jenom jediná nitánka 21 ve spojení s ohebným kabelem ,20. Ohebné kabely 20, 20* slouží jako nosníky nitšnek 21, přičemž počet nitěnek 21 se může patřičně měnit podle hustoty osnovních nití 16- Pohon nitěnek 21 je znázorněn při ohebném kabelu 20. Ten je veden kryjícími se štěrbinami 22 velkého počtu plošných vodicích prvků 23, jež jsou uspořádány přes celou šířku tkacího stroje, z nichž jsou však zakresleny toliko dva.

Protože se prostřednictvím tohoto provádění štěrbinami 22 zabraňuje vydolování nahoru a dolů, může se ohebný kabel 20 deformovat jen v horizontální rovině. Odstup 25 mezi plošnými vodícími prvky 23 je zvolen tak, aby se . mezi nimi tvořila poměrně úzká, volná mezera. Všeobecně činí tyto vzdálenooti mezi 3 a 8 mm. Nitěnkám 21 umístěrým v těchto mezerách se tedy dostává prostřednictvím plošných vodicích prvků 23 bočního vedení a mohou na vzestupných či sestupných bocích 24 vlivem tahu osnovních nití 16 bočně sklouzat jenom zcela nepatrně. Tento skluz činí např. při 5 mm odstupu 25 mezi plošnými vodícími prvky 23 o tloušlce 1 mm méně než 4 mm i pro ten případ, že se nachází vždy mezi dvěma plošrými vodícími prvky 23 jenom jediná nitěnka 21.

Ohebný kabel 20 je poháněn res. deformován prostřednictvím přestavných ústrojí 26. Každé přestavné ústrojí 26 je opatřeno na místě 27 pohonu zaobleným očkem, jímž je v podélném směru volně pohyblivý ohebný kabel 20. Zaoblení očka má ten účel, zabránřt poškození kabelu 20 oděrem. Ve vztahu vůči sinusové vlně tvořené ohebnými kabely 20 činí odstup sousedních míst 27 pohonu 90°. Na druhé straně se každé přestavné ústrojí 26 pohybuje prostřednictvím zdvihově přestavné lišty 28 a tvoří tím spojení mezi ní a ohebným kabelem 20.

Zdvihově přestavné lišty 28 jsou zase ze své strany ovládány prostřednictvím dalších spojovacích tyčí JO- K jejich pohonu dochází s pomocí klik 31. Zdvihově přestavné lišty 28 jsou vedeny štěrbinami 22. jež jsou . rovněž umístěny v plošných vodicích prvcích 23· K výrobě plátnové vazby jsou kliky 31 ve své výstřednosti posunuty od jedné ke druhé vždy o 90°. Na jednu plnou otáčku hlavního hřídele tkacího stroje, tj. při pohybu člunku 11 o jednu rozteč 12, provedou poloviční otáčku, tj. o 180°.

Ohebný kabel 20 'je nakreslen tak, jako by ležel v téže rovině jako ohebný kabel JO. Ve skutečnooti jsou však uspořádány pod sebou. Ohebný kabel 20' leží v rovině vymezené spodními štěrbinami 22. Je opatřen pohonovým zařízením, jež odpovídá přestavnému ústrojí 26, zdvihově přestavné liště 28, spojovací tyči 30 a klice 31. ·

Přestavné ústrojí 26 jsou opatřena štěrbinami 33. aby se mohly zdvihově přestavné lišty 28 překlenout tam, ke je toho zapoořebí.'Na tento způsob jsou vedeny v bezprostřední blízkosti kolem zdvihově přestavných lišt 28. Sam^o^iřej^mě přestavné ústrojí 26, spojená s nejpřednníjší zdvihová přestavnou lištou 28, takové štěrbiny 33 nepoořebbjí. Tímto způsobem lze dosáhnout položení přestavného ústrojí 26, zdvihově přestavné lišty 28 a spojovací tyče JO pro ovládání ohebného kabelu 20 v téže rovině. Přes celou šířku tkacího stroje, tj. přes celou délku zdvihově přestavných lišt se alespoň na dvou místech skupiny * čtyř o 90° posunutých výstředníků.

Nitěnky 21 jsou opatřeny jednotlivě očkem 34. jež slouží k vedení osnovních. nití J6,. S pomocí otvorů 35 jsou drženy ohebným kabelem 20. Tím, že jsou uspořádány mezi plošnými vodícími prvky 22, jsou zajištěny proti bočnímu posuvu. Opotřerí štěrbiny 36 dovoluje kromě toho svým vjížděním do alespoň iejořeSněěší ze zdvihově přestavných lišt·28 pevné ustálení nitěnek 21 v jejich vodorovné poloze.

Popsaným uspořádáním se získává podstatná výhoda v tom, že nitěnky 21 přiřazené ohebnému kabelu 20 jakož i přestavné ústrojí 26., zdvihově přestavné lišty 28, spojovací tyče JO a kliky 31 leží všechny v jedné a téže rovině. Totéž platí obdobně pro ohebný kabel JO.

Tím se mohou řada iitěiLek 21 . patřící k ohebnému kabelu 20 a řada nitěnek 21 patřící k ohebnému kabelu 20' přivádět do vzájemné blízkosti a dráhové rozdíly obou řad nitěnek 21 ., nezbyt203103 né pro tvoření prošlupu, a jejich vzájemný boční odstup odpovídají v podstatě poměrům u obvyklých tkacích strojů.

Za provozu tkacího stroje otáčejí se výstředníky ve směru Šipky 37. - Postup, odehhávvjící se přioom na kabelech 20, je patrný z obr. 4, Př zakreslených polohách 0^o, 90°, 180°. a 270° klik 31 deformuje se ohebný kabel 20 po celé své délce v křivku'40. Po otočení klik II o 45° dostává křivka 40 ohebného kabelu - 20 tvar křivky 41· P° dalším otočení klik 31 o dalších 45° dociluje ohebný kabel 20 podle obr. 4 tvar křivky 42 atd. Vznikání tvarů křivek 41 a 42 je nejlépe patrno z představy podle obr. 3 pohybů mst 22, pohonu, podmiňovaných klikími 31. Z toho plyne, že ohebný kabel 20 tvoří prostřednictvím znázorněného pohonu pokračující sinusovou linii. .

Veškerá stejnofázová přestavné ústrojí 26 jedné řady nitěnek 21 jsou přiřazena jedné společné zdvihově přestavné liště 23. Každá ze čtyř zdvihově přestavných lišt 28 je poháněna alespoň přes dvě výstředná ramena dvou vzájemně - rovnoběžných klik -31. Ve spojovacích tyčích 30 upravené průchozí štěrbiny 38 umoožmuí zdvihově jjřestavrým liStám 28 bez překážky relativní pohyby.

Pro ohebný kabel 20/ naskktají se podmínky obdobné podmínkám již popsaným, přičemž se ovšem ve vztahu k ohebnému kabelu 20 vyskytuje fázový rozc^l^^l 180°. Přibližně geomeericky » přesného tvaru křivek u ohebného kabelu 2)' lze dosahovat za přihlížení k těmto činiteům.

- nejpříznivějáí počet míst 27 pohonu na jednu rozteč 12 člunku 1

- vlastnosti ohebného kabelu £0, např. pružnost, pevnost - v ohybu, průměr atd.

Pružnost ohebného kabelu 20 přispívá k tomu, že se udržuje co nejstálejší vrcholové zakřivení tvaru sinusové linie, zejména ve fázové poloze 45° klik 31 viz křivku 41 na obr. 4. V praxi se k tomu osvědčilo vysoce hodnotné lano o půrměru 4 mm z ocelového drátu povrstveného polyamidem. ..

Příklady ohebných kabelů 20 jsou znázorněny na obr._5. Jak znázorněno na provedení 43. může být opatřeno ocelové lano 45 s obalem 44 z plastické hmoty.

Přilnavé spojení obalu 44 z plastické hmoty s kovovým lanem 45 zabraňuje samo o sobě žádoucímu relatinnímu pohybu obou. Proto se zde naskýtá zejména výhodné provedení 49 z kovového lana -45. --- je vtaženo do obalu 44 z plastické hmoty. Protože jsou od sebe odděleny v rozpojovacím mrště 46, nedochází při postupu ohýbání mezi nimi k přilnutí. Může docházet k relativním posunům a tím k velmi snadným pohybům ohýbání. K zabraňování ještě dalšímu vnitřnímu tření a vnitřnímu rezavění lícování kovového lana 45. může- být toto kovové lano 42 opatřeno - antikorozním mazivem 42.· v tomto případě se obal 44 z plastické hmoty po naplnění antikorozním lazivem 47 na obou koncích 48 utěsní, např. svařením.

Na obr. 6 jsou znázorněny dva rozdílné druhy nitěnek 21, 51 pro tvoření prošlupu. Každá z nich má očko -34. štěrbinu 36 tvořenou dvěma rameny 53 a otvor 54. jež dochází pouužtí při přípravě tkaní. Ramena 53 jsou na svých volných koncích 52 navenek zaoblena, aby se daly zdvihově přestavné lišty 28 bez překážek zavádět do štěrbiny.36. Nitěnka 21 má kulatý otvor J2, jímž se protahuje ohebný kabel 20,. Naapoti tomu nitěnka 51 má klínovitě otevřený zářez 55. s jehož pomocí se upevňuje na ohebném kabelu 20. Opaaření zářezu 55 má tu výhodu, že se - dají nitěnky 51 - jednotlivě vyrnměooat, zatímco při úpravě otvoru 35 se musí nitěnky 21 zasunovat podál ohebného kabelu 20, zato však jsou spolehlivěěi přidržovány.

Daaší příklad provedení podle obr. 7 má znázzonnt, jak vynález dovoluje - vyrábět- na tkacím stroji s vlniýým prošlupem nejrůznější vazby tkaniny. Příklad se týká čtyřniiové vazby

1/3 znázorněné již na obr. 2. Jsou zde upraveny čtyři různé ohebné kabely 20. - K získání co nejlepší představy o účinnooti jsou ohebné kabely 20 opět nakresleny, jako na obr 3, jako by se nacházely ve čtyřech různých rovinách, jež jsou vymezeny štěrbinami 22 v plošných vodicích prvcích -23. Tento stav věci· je znázorněn graficky na levé straně obr. 7 tím, že

2ОЗЮЗ konce oněch Čtyř ohebných kabelů 20 jsou zakresleny v těch čtyřech rovinách podle skutečnosti. Každý z ohebných kabelů 20 má místa 27 pohonu, jež se nacházejí ve vztahu к sinusové formě ohebných kabelů 20 ve fázovém odstupu 90°. Podél každého ohebného kabelu 20 jsou seřazeny nezakreslené nitěnky, jejichž vodorovné vedení je dáno lištami 69. z nich je zakreslena jenom jedna a jež se kladou mezi ramena 53 štěrbin 36 (obr. 6). К bočnímu vedení nitěnky 21. 51 jsou opět uspořádány plošné vodicí prvky 23.

Na každém místě 27 ohebných kabelů 20 je svým jedním koncem připojeno přeslavné ústrojí 26. Svým druhým koncem je spojeno přes dvouramennou páku 60 a přes spojovací tyč 61 s ramenem 62., jež je v pevném spojení s otáčivým hřídelem 63. Když se hřídely 63 natáčejí, ramena 62 se vychylují. К natáčení hřídelů 63 slouží další ramena 64. jež jsou ovládána způsobem patrným z obr. 7 výstredníky 65 přes dvouramenné páky 66 a další spojovací tyče 62.

К získání dokonalého otevření prošlupu musí se.ohebné kabely 20 při tvoření prošlupu I pohybovat o to větší dráhu, čím více jsou vzdáleny od člunků 11 nebo přírazu ke tkanině, tj. Čerchovaný ohebný kabel 20 musí konat největší dráhu a plnými čarami zakreslený ohebný kabel 201 tu nejinenší. Při znázorněném uspořádání je dolní rameno dvouramenné páky 60 kyvné kolem otočných bodů 68 pro ovládání čerchovaně zakresleného ohebného kabelu 20 nejdelší * a dolní rameno dvouramenné páky 60 pro ovládání plnými čarami zakresleného ohebného kabelu

201 nejkratší, zatímco horní ramena dvouramenné páky 60 jsou všechna stejně dlouhá. Tím lze získávat patřičnou volbou délek ramen dvouramenných pák 60 tzv. čistý prošlup. Také je zde jediný otáčivý hřídel 63 ve stavu pohánět veškerá ramena 62 libovlných řad nitěnek, jež musí podle střídy vazby provádět stejný zdvih.

Výstředníky 65 jsou při této vazbě 1/3 přesazeny vždy o 45°, čímž je po ruce dostatečné rozdělení sinusově linie к vytváření pohyblivého vlnitého prošlupu. Poměr v počtu otáček mezi hřídelem výstředníku a hřídelem stroje Činí 1:4. V této souvislosti je třeba se zmínit o tom, že na obr. 7 pro lepší přehlednost nejsou zakresleny spojovací tyče 61 a ramena 62, přiřazené každému druhému výstředníku ,65 a příslušné dvouramenné páky 60 * a přestavná ústrojí 26 * jsou zakresleny jenom jednou.

Děhem plného otočení hlavního hřídele tkacího stroje pohybuje se každý Člunek ze své zakreslené polohy do příští. V průběhu takového pracovního údobí musí podle prvního svislého sloupce 201' vazební střídy ,17 člunek 111 nacházet osnovní niti 16, řízené plnými čarami zakresleným ohebným kabelem 201 , v horním prošlupu·. Veškeré ostatní nitěnky se musí nacházet v dolním prošlupu. Právě tak musí člunek 112 nacházet nitěnky, spojené s čerchovaně zakresleným ohebným kabelem 202. v horním prošlupu a všechny ostatní v dolním prošlupu, atd. Po dobu pohybu člunku zůstává jemu přiřazené vzorování osnovních nití zachováno.

Musí se tedy na místě člunku 1I1 kabel 201, na místě člunku 112 kabel 202 atd. nacházet současně v horním prošlupu. К tomuto účelu jsou místa 271. 272 pohonu těchto kabelů 201,

202 spojena s rameny 621, 622 na co nejvíce natočeném otáčivém hřídeli 631. Tento otáčivý hřídel 631 je poháněn prostřednictvím výstředníku 651. Tímto způsobem jsou poháněna výstřed- * níkem všechna místa 27 pohonu ohebných kabelů 20, jež provádějí stejný pohyb. Kabel 201 musí se nacházet na místě člunku 111 v horním prošlupu, naproti tomu na místě předcházejících tří člunků v dolním prošlupu. Z obr. 7 je patrno, že tyto podmínky jsou splněny při znázorněném uspořádání výstředníků 65«

Kromě toho je zřejmé, že znázorněné uspořádání výstředníků 65 způsobuje, že к pohybu do polohy horního prošlupu na některém daném místě, např. na místě zakresleného Člunku 111. dochází ve správném pořadí tím, že v napojení na polohu horního prošlupu kabelu 201 dochází к pohybu čerchovaného kabelu, potom vytečkovaného kabelu a nakonec vyČárkovaného kabelu.

Oblast použití tohoto pohyblivého prošlupu není omezena jenom na čtyři řady nitěnek.

Jedno typické provedení sestává ze šesti řad nitěnek, čímž se dají provádět veškeré základní vazby až do šestinitové střídy. Počet potřebných výstředníků 65 a otáčivých hřídelů 63 se rovná vždy dvojnásobku stříd, v tomto případě dvanáct namísto osmi (jako v příkladě podle obr. 7).

Vlivem plynulosti sinusové linie, v niž se deformují ohebné kabely £0, zůstává jejich celková délka stále stejná v pracovním stavu. Může však nastat boční pohyb. Tomu se zabrání tím, že se nechají na' jedné straně veškeré ohebné kabely vyčnívat asi tak o poloviční vlnovou délku 70 (ve vztahu k vlnové formě kabelů £0) a tam se v souladu s roztečí natuho upnou v držení 71. Vedle držení 71 může být také opatřena libovolná délka ohebných kabelů 20 jako zásoba 72. Po uvolnění držení 71 mohou se tyto náhradní kabely v případě potřeby znovu natáhnout, bez sestrojení bloku nitěnek.

V oboru tkalcovství je přirozeně všeobecně známo, že lze uspořádání výstředníků .65 nebo klik 31 vždy nahradit listovkou. Toto lze ještě blíže objasnit na speciálním příkladě podle obr. 8. Výstředníky 65 lze.nahradit dvěma samootatně poháněnými litovvkarai 75. 76.

Střídy vazby muuí být při lisoovkách 75. 76 totožné. Listovky 75. 76 jsou poháněny . od hlavního' hřídelů 77 tkacího stroje. Listovka 76 se však musí zpožďovat o poloviční otáčku. (180u) listovky 75. K pohonu výstředníků 65 dochází naproti tomu od hlavního hřídele 77 přes kolo 78 a při vazbě 1/3 ' je např. zpomalen v převodu 1:4. Otáčka stroje odpovídá vždy poloviční sinusové periodě (rozteč 12 .člunku 11). Převod dopomala se tedy rovná počtu nití ve střídě vazby. ' K pohonu lisoovky. 75. 76 dochází rovněž od hlavního hřídele 77. avšak v poměru 1:1. Jedna otáčka stroje odpovídá i zde poloviční sinusové periodě (rozteči 12 · člunku w· ’ .

Claims (10)

1. Zařízení pro tvoření prošlupu na tkacích strojích s vlnitým prošlupem, s nitěnkami pro tvoření prošlupu, seřazenými podél ohebných kabelů a jimi přidržovanými, přičemž ohebné kabely jsou za provozu tkacího stroje postupně vlnovitě průběžné a vedeny v odstupu oď sebe v přestavných ústrojích spojených pohonem, vyznnauuící . se tím, že spojení mezi přestavnými ústrojími (26) s jejich pohonem v podobě klik (31) a výstředníků (65) nebo lisoovek (75, . 76) je opatřeno ovládacími ústrojími v podobě zdvihově přestavných lišt (28) nebo otáčivých hřídelů (63), táhnoucími se ve stó^írn šířky tkacího stroje, jednotlivě pohyblivými a pro každý ohebný kabel (20, 20*) položenými vždy v jedné rovině.

2. Zařízení podle bodu 1, vyzn^čilcí se tím, že zdvihově přestavné lišty (28) jsou vedeny v prvních štěrbinách (32) probíhajících rovnoběžně se směrem pohybu nitěnek (21) pro tvoření prošlupu a uspořádaných v plošných vodicích prvcích (23) také rovnoběžných se směrem pohybu nitěnek (21) pro tvoření prošlupu.

3. Zařízení podle bodu 2, vyznijující se tím, že plošné vodicí prvky (23) jsou opatřeny druhými štěrbintmi (22) probíhajícími rovnoběžně se směrem pohybu nitěnek (21), jimiž jsou protaženy ohebné kabely (20, 20*), na nichž je mezi sousedními plošrými vodícími prvky (23) seřazeno vždy několik nitnnek (21).

4. Zařízení podle bodu 1, v^í^i^n^^^v^uiící se tím, že veškeré otáčivé hřídely (63) pro veškeré ohebné kabely (20, 20 ' ) jsou uspořádány v jedné společné rovině, přiěemž jsou spojeny s přestavnými ústrojími (26) přes první rameno (62), první spojovací tyč (61) a první dvouramennou páku (60), a spojení mezi otáčivými hřídely (63) a jejich pohonem v podobě výstředníků (65) zahrnuje v sobě druhé rameno (64) a druhou spojovací tyč (67).

5. Zařízení podle bodu 4, VУznijUljící se tím, že výstředníky (65) jsou spojeny s druhými spojovacími tyčemi (67) prostřednictvím druhých dvouramenných pák (66).

6. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že s druhými spojovacími tyčemi (67) jsou v záběru listovky (75, 76) jako pohon otáčivých hřídelů (63).

7. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že každý z ohebných kabelů (20, 20') sestává z kovového lana (45) s obalem (44) z plastické hmoty.

8. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že ohebné kabely (20, 20 *) maaí kulatý průřez a nitěnky (21) pro tvoření prošlupu jsou opatřeny otvory (35) nebo zářezy.(55) k obsáhnutí ohebného kabelu (20, 20 ) alespoň přes'polovinu jeho obvodu.

9. Zařízení podle bodu 1, vyznačujci se tím, že ohebné kabely (20, 20*) jsou alespoň na jedné straně tkacího stroje upevněny v držení (71) a vzdálenost mezi držením (71) a první sousední nitěnkou (21) pro tvoření prošlupu se rovná alespoň rozteči (12) člunků (11).

10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že ohebné kabely (20, 20 *) jsou vedeny od držení (71) k zásobě (72).