CS202537B2

CS202537B2 - Způsob výroby směsí syntetických pryskyřic, měnících smáčivost, pro nekoherentní a koherentní systémy

Info

Publication number: CS202537B2
Application number: CS221674A
Authority: CS
Inventors: Lajos Csonka; Istvan Deme; Kalman Lakner; Mihaly Suemegi
Original assignee: Lajos Csonka; Istvan Deme; Kalman Lakner; Mihaly Suemegi
Priority date: 1973-03-30
Filing date: 1974-03-27
Publication date: 1981-01-30
Also published as: ATA252474A; AT344851B; DD111088A5; HU167431B

Description

pro nekoherentní á koherentní systémy. Směsi syntetických pryskyřic podle vynálezu lze vyrobit! ze snadno přístupných surovin za použití obvykle při výrobě syntetických pryskyřic používaných zařízení..

V řadě průmyslových oblastí je zapotřebí měnit smáčivost nekoherentních systémů,tj. s anorganickými nebo organickými prostředími vyráběných suspensí různých koncentrací, majících odpovídající Theologické vlastnosti, jakož i koherentních systémů, vyráběných z těchto, a/nebo vytvořených jiným způsobem, tedy vláknitých nebo porésních těles, strukturních prvků, majících odpovídající Theologické vlastnosti. . '

Vlastnosti, vytvářející strukturu nekoherentních systémů (suspenzi) se mohou regulovat velikostí interakcí, vznikajících mezi jednotlivými částicemi a mezi částicemi a obklopujícím prostředím, tedy adhesí a smáčivostí (lyofilitou).

Takovými nekoherentními systémy jsou například suspenze celulózy, dále asbestové, cementové nebo betonové suspenze, jakož i prášky, mající odpovídající chemické vlastnosti, z.nichž se vyrábějí koherentní listové struktury a porodinové struktury, koherentní agregáty, například adsorbenty, absorbenty, katalysátory atd.

Použití hydrofobisujících směsí syntetických směsí, měnících smáěivost, se může nejlépe ukázat na příkladu celulózové suspenze, považované za nekoherentní systém a z něho zhotovených retikulárních koherentních listových strukturách, tedy papíru.

Hlavní cíl výroby papíru spočívá v tom, aby se při mlecím procesu zvýšila smáčivost vodou použitých vláken, avSak aby se tato při procesu tvorby listů snížila a tím se docílilo lepších vlastností vytvořené struktury a tímto způsobem se zlepšila popisovatelnost, různé pevnostní parametry, jakož i potiskovatelnost hotového papíru.

Dříve byly vlastnosti papíru ovlivňovány přísadou škrobů, později přísadou vodných roztoků živočišných klihů. Odtud pochází také výraz: klížení papíru. Klížením papíru se tento stává popisovatelným, snižuje se vyprašóvání plniv u papírů s vysokým obsahem plniv, u papírů používaných k polepování stěn (tapet, plakátů), lepicích papírů a u balicích papírů se zabraňuje pronikání vlhkosti a odlupování od podkladu, u tiskárenských papírů se zvyšuje odolnost proti natržení, u papírů pro ofsetový tisk se s’nižuje rozměrová úchylka vznikající působením vlhkosti. Stupeň klížení papíru se může vyjádřit různým způsobem: jako tloušíka inkoustové čáry, udávané v mm, která se může na papíře táhnout, aniž by se rozpíjela a aniž by prorážela; dále hmotností takového množství rody, které by za určitou dobu pohltil 1 m² povrchu papíru (COBB metoda) nebo takzvaným číslem klížení (NDR - standard TGL Nr. 3024 - 56), které je nepřímo úměrné době nutné k rovnoměrnému prosáknutí papíru plovoucího na inkoustu. ' Číslo klížení je u neklížených papírů vysoké a snižuje se se zvyšujícím se stupněm klížení. Číslo klížení F se může vypočítat z doby plaváni podle následující rovnice:'

F - 0,6 . (C_p)²~t přičemž C_F je hmotnost čtverečního metru papíru a t je doba nutné k .prosáknutí v sekundách.

Pro vnitřní takzvané látkové klížení papíru byly a jsou používány četné produkty, které je možné poměrně snadno opatřiti a které zvyšují vodu odpuzující vlastnosti papíru.

Z četných produktů se nejčastěji používá pryskyřice jehličnatých stromů, která sestává v podstatě ze směsi monokarboxylových kyselin fenantrenové struktury a rozdílného stupně nasycení, takzvaných pryskyřičných kyselin.

Ostatní klížící látky jsou vhodné pouze k tomu, aby ve směsi s pryskyřicí jehličnatých stromů tuto do určité míry nahradily; ostatní klížící látky se používají nejčastěji pouze k dosažení určitých'vlastností papíru, jako například větší hladkosti, lepší polohy (držení), tuhosti, vyšší pevnosti. Tak se například pro zvýšení hladkosti a odpuzování vody používá parafin, pro žintenzívnění mletí karboxymethylcelulóza.

Se zvýšenou potřebou papíru se zvýšila také potřeba pryskyřice jehličnatých stromů. Obzvláštní problém spočívá v tom, že kvalita pryskyřice z jehličnatých stromů závisí na jejich místu výskytu a kromě toho na různých technologických podmínkách výroby papíru, tak je například ovlivňována teplotou a tvrdostí vody, používané při výrobě, takže kvalita vyrobeného papíru v mnoha příkladech v důsledku problémů při klížení, kolísá.

Další problémy byly způsobeny obtíženi, vznikajícími přetavováním pryskyřice při její přípravě, nebot pryskyřice jehličnatých stromů přechází prekrystalováním v produkt s vyšší teplotou táni a tím se stává tuhou a nepoužitelnou. Aby bylo klížení papíru hospodárnější a bezpečnější, jsou proto pryskyřice z jehličnatých stromů chemicky modifikovány.

Podle známých způsobů se pryskyřice z jehličnatých stromů zmýdelní hydroxidem sodným nebo uhličitanem sodným a potom se přidá do papíroviny. Podle takzvaného Erfurtského způsobu se pryskyřice z jehličnatých stromů dokonale zmýdelní a získané mýdlo alkalického kovu se rozdělí pomocí parního injektoru do vody. Podle takzvaného Hagoid způsobu se pryskyřice zmýdelní pouze ze 60 % a tento zmýdelněný podíl emulguje zbylé volné pryskyřičné kyseliny a ostatní nezmýdelnitelné, takzvané neutrální podíly pryskyřice.

I

Při takzvané Bevoid metodě se pryskyřičné kyseliny, obsažené v. pryskyřici z jehličnatých stromů zmýdelní z 5 až 10 %, zmýdelněné pryskyřičné kyseliny se používají k emulgaci nezmýdelněného podílu a suspenze se za účelem nutné stabilisace doplní alkalickým roztokem kaseinu, popřípadě i živočišným: klihem nebo škroby.

Pomocí chemické modifikace pryskyřice z jehličnatých stromů se usiluje o rozšířeni surovinové základny papírenského průmyslu. Barviva z některých pryskyřic z jehličnatých stromů se může zjasnit a jejich složení se může chemicky modifikovat, jestliže se pryskyřice nechají zreagovat s koncentrovanou kyselinou fluorovodíkovou, nebo s anhydridem kyseliny maleinové (Diels-Alderova syntesa dienů) nebo s formaldehydem (Prinsova reakce).

Hydrofobisující, takzvaný klížící účinek chemicky modifikovaných pryskyřic je větší.

Při Diels-Alderově syntese dienů vstupuje dienofilní anhydrid kyseliny maleinové do reakce s konjugovanými dvojnými vazbami pryskyřice, popřípadě se v přítomnosti kptalysátoru a při zvýšené teplotě vytváří takzvaný adukt kalafuny s anhydridem kyseliny maleinové.

Vyšší hydrofobisující účinek souvisí pravděpodobně s tím, že v důsledku zvýšení molekulové hmoty roste chemisorpce.

Tímto způsobem se hydrofobisující účinek může zvyšovat, ale jen do určitého stupně, nebot při zvýšení podílu anhydridu kyseliny maleinpvé se hydrofobisující účinek aduktu zvyšuje pouze do obsahu 20 molárních % anhydridu kyseliny maleinové a po překročení této hranice se snižuje skokem. .

Základ tohoto jevu spočívá v tom, že teplota tání aduktu se se zvyšujícím se obsahem anhydridu kyseliny maleinové zvyšuje a proto teplota sušicích válců ^papírenského stroje nepostačuje k vytvoření hydrofobních vlastností, zvýšené teploty, ale snižuje kvalitu hotového papíru.

Při Prinsově reakci se pryskyřice jehličnatých stromů dále kondensuje s formaldehydem, tím,že se formaldehyd za tvorby kruhových methylenetherových skupin aduje na jádro fenantrenu. Kombinovaným užitím Diels-Alderovy a Prinsovy reakce se vyrobí takzvané zesílené pryskyřice ve zmýdelněné a nezmýdelněné formě, přičemž nezmýdelněná forma obsahuje v dispersi ještě volnou pryskyřici.

Mletí a tvorba struktury nekohferentních systémů, ovlivňování vlastností koherentních systémů, hydrofobisace papíru a k tomu nezbytné podmínky jsou popsány v následujících odborných knihách: Problemi fizikohimicseszkoj mechaniki voloknisztih i porisztih diszpersznih sztruktur i materiálov, Red. koll. Rehbinder P.A. i dr. Izd. Zinatne Riga, 1967', Fiziko-himieseszkaja mephanika diszpersznih sztruktur,' Otv. red. Rehbinder P.A. Moskau; Gý . Koltai, P. Lengyel, T. Méro, P. Szoke:Cellulóz - és papirvizsgálati módszrek, Muszaki konyvkiadó, Budapest, 1955; K.' Katona: papirgyártás, Muszaki konyvkiádó Budapest, 1961; Dr.

Gy. Vámos, K. Katona: Papiripari kézikónyv, Muszaki Konyvkiádo Budapest, 1962; Hans Hěntschel: Chemische Technologie der Zellstoff - und Papierherstellung, VEB Fachbuchverlag Lepzig, 1967; Zellstoff papier, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1969; Pulp and páper Technology, Edited by Kenneth V. Brit., Van Nostrand Reinhold Company, 1971; Ivanov: Technologia bumagi, Zd. Lesznaja promislenoszty, moskva, 1970. '

Hydrofobisace inkoherentní celulózové suspenze s modifikovanými pryskyřicemi stromů a výroba papíru z této suspenze se provádí následujícími technologickými operacemi: k rozemleté papírové kaši se přidá klížící látka, hodnota p^ hmoty se po dokonalém vmíchání vláken nastaví síranem hlinitým na 4,5 až 5,5, a tím se klížící látka vysráží na povrchu vláken.

Síran hlinitý neutralisuje negativní náboj celulózových vláken a přemění ve vodě hydrofilisující sodné mýdlo na hydrofobisující hlinité mýdlo, nerozpustné ve vodě. Hlinité mýdlo se v případě pryskyřice jehličnatých stromů, modifikované podle Erfurtského způsobu,

202537 4 váže vlékna, zatímco u Hagoidova a Bewoidova způsobu se přídavkem síranu hlinitého zru8í stabilita emulse a částice se vysráží na vláknech. Popřípadě se hlinité ionty mohou přidávat místo ve formě kysele hydrolisující soli také jako hlinitan sodný.

Hydrofobisující takzvaná klížící látka, vysrážená na povrchu vláken vyvíjí svůj hydrofobisujicl účinek při sušení papíru, odvodněného na sítu, popřípadě na štěrbinách papírenského stroje. Dobré sušení, popřípadě vytvoření odpovídajícího klížení se dosáhne, jestliže v prvním úseku dráhy sušení mají sušicí válce teplotu 50 až 70 °C,ve druhém úseku teplotu 100 až 120 °C.

Známý takzvaný zesílený pryskyřičný prášek na basi kalafuny se do papírové kaše přidává buá jako suchý prášek nebo v rozpuštěné formě. Hodnota p^ papírové kaše, vedené v okruhu, sespendované kysele reagující vodou, nesmí před přídavkem zesílení pryskyřice ležeti pod 5. Při přídavku zesílení pryskyřice se hodnota p_H zvýší o 1 až 1,5 jednotky. Při vysrážení síranem hlinitým se muší hodnota p_H papírové kaše nastaviti na 4,5 až 4,7 a sušící dráha papírenského stroje se musí vyhřát místo na 100 až 110 °C na 110 až 120 °C.

Při dodržení těchto podmínek má zesílená pryskyřice účinek vyšší o 20 % než Bewoidova disperze. Jestliže teplota sušící dráhy papírenského stroje činí jen 95 až 105 °C, pak je hydrofobisující účinek obou látek stejný, jestliže se teplota pohybuje okolo 85 °C, pak je Bewoidova disperze asi o 30 % účinnější než zesílená pryskyřice.

Je možné konstatovat, že se požadovaný účinek může dosáhnout při použití nižších teplot pouze zvýšeným nákladem na klížící látky, což je z hospodářského hlediska bezpodmínečně nedostatkem.

Podle vynálezu se hodnota p_H papírové kaše, vyrobené pomocí vody vedené v okruhu, pohybuje u papíren, přacujících s uzavřeným oběhem vody pod 5. Za použití zesílené pryskyřice se může dosáhnout potřebného účinku také tehdy, jestliže se hodnota p^ nastaví přídavkem alkalických látek na požadovanou hodnotu, protože se tím značně zvýší iontová síla.

U papíren, pracujících s uzavřeným oběhem vody nebylo proto možné používat účinnější zesílenou pryskyřici a tak se používaly starší metody.

Přebytek louhu obsažený v zesílené pryskyřici je z hlediska skladováni a rozpouštění nevýhodný, nebot vzniká nebezpečí koroze. Kromě toho je pro vysrážení pryskyřice v poměru k obvyklým klížícím prostředkům nezbytně o 30 až 40 % větší množství síranu hlinitého a tímto způsobem vytvořený hydroxid hlinitý zvyšuje množství usazenin, tvořících se na mokré dráze papírenského stroje.

Tím vznikla technické úloha vyrobit systém syntetických pryskyřic s účinkem měnícím smáčivost, kterýžto pryskyřičný systém vyvine u nekoherentních systémů nejdříve hydrofilisujíoí a při odpovídajícím následujícím zpracování hydrofobisující účinek, který je dále ve své pohotovostní formě přibližně neutrální, nevyvolává působením koagulačnš působících anorganických solí, přidávaných za účelem jejího vysrážení na částicích disperzního systému, ani alkalickou ani kyselou korozi, který nevykazuje žádný sklon k tvorbě usazenin a u něhož se ve srovnání s obvyklými systémy pryskyřic zlepšujícími účinek, vystačí pro uskutečnění účinku měnícího smáčení (lyofilusujícího)s menším množstvím lyofilisačního prostředku s nižší teplotou. „

Cílem vynálezu je vypracování způsobu výroby směsi syntetických pryskyřic, jehož vlastnosti, měnící smáčivost jsou lepší, jejíž ve vodě rozpustná a hydrofillsujícl sůl je přibližně neutrální a při skladování a rozpouštění neskrývá v sobě žádné nebezpečí koroze, která netvoří spolu s vícemocnými' kationty nutnými pro vyvolání jejího hydrofobisačního účinku žádné usazeniny kysličníků a hydroxidů a při jejím použiti pro klížení papíru je pro vysrážení dostačující hodnota asi 5, přičemž tato hodnota p_H se může dosáhnout nižším množstvím síranu hlinitého. Další důležité určení cíle spočívá ve výrobě preparátu ze syntetických pryskyřic, měnících smáčivost, který působí při teplotě okolo , 1 0 °C a má i ve srovnání se zesílenými pryskyřicemi lepši hydrofobisační, popřípadě klížící účinek.

Nyní bylo nalezeno, že při přísadě nenasycených karboxylových kyselin, polymérních karboxylových kyselin nebo jejich aduktů, vytvořených s dienofilníai monokarboxylovými kyselinami a/nebo polykarboxylovými kyselinami nebo anhydridy karboxylových kyselin k aduktům vytvořeným podle Diels-Alderovy syntézy z pryskyřice jehličnatých stromů a deinofilních monokarboxylových a/nebo polykarboxylových kyselin nebo anhydridů kyselin, vznikne zesílená pryskyřice, jejíž obsah dienofilních monokarboxylových a/nebo polykarboxylových kyselin nebo anhydridů se zvýší z 20 molárních % na 100 molárních tj. může se vyrobit! pryskyřice, jejíž účinek je lepší než účinek zesílená pryskyřice, známé podle stavu techniky jako nejlepší prostředek. Pomoci této nové pryskyřice se může zlepšit také kvalita papíru.

Podstata způsobu výroby směsí syntetických pryskyřic, měnících smáčivost, pro nekoherentní a koherentní systémy, podle vynálezu spočívá v tom, že se. pryskyřice jehličnatého stromu a nenasycené karboxylové kyseliny a/nebo nenasycené polymerní karboxylové kyseliny nechají zreagovat při teplotách mezi 150 až 250 °C během 2 až 3 hodin s dienofilními monokarboxylovými a/nebo polykarboxylovými kyselinami a/nebo jejich anhydridy v množství na použitou pryskyřici, nejméně 10 % molárních a vztaženém na .použité nenasycené karboxylové kyseliny do 300 % molárních, přičemž vznikne směs aduktů, sestávajících z 98 až 50 % aduktu pryskyřice z jehličnatého stromu a ze 2 až 50 z aduktu nenasycených karboxylových kyselin, načež se vytvořený adukt zpracuje v molárním poměru 10:1 až 1:i hydroxidem alkalického kovu nebo hydroxidem amonným a/nebo uhličitanem.

Jako nenasycené karboxylové kyseliny, popřípadě polymerní nenasycené karboxylové kyseliny se používá kyselina olejová, kyselina linolová, kyselina linolenová, kyselina eleostearová, kyseliny z rostlinných olejů, polymerní kyseliny ze lněného oleje-, polymerní kyselina eleostearová, polymerní kyseliny z ricinového oleje nebo směsi těchto kyselin.

Jako dienofilní monokarboxylové, popřípadě dikarboxylové kyseliny, popřípadě jejich' anhydridy se používají kyselina akrylová, kyselina methakrylová, kyselina krotonová, kyselina vinyloctová, kyselina angeliková, kyselina propargylová, kyselina citrakonová, kyselina n^esakonová, kyselina maleinová, anhydrid kyseliny maleinové, kyselina itakonová,' anhydrid kyseliny itakonové, kyselina acetylendikarboxylová, kyselina akonitová nebo směsi těchto kyselin a anhydridů.

Z popsaných výchozích látek se vytvoří adukt při teplotě 150 až 250 °C během 2 až 3 hodin.

Předmětem vynálezu je déle způsob tvorby koherentních a nekoherentních systémů. Tímto způsobem se nekoherentní systémy jako například cementové, betonové, hlinitoasbestové, prachové nebo celulózové suspenze, obsažené v organickém nebo anorganickém prostředí, přemění na koherentní retikulární listové systémy, koherentní porodinové systémy a agregáty, jako no papír, adsorbeniy, absorřenty, porézní katalysátory, tím, že se nekoherentní systémy zpracuje vodným roztokem 0,001 až 6 % hmot. soli alkalického kovu nebo amonné soli, počítáno na obsah sušiny nekoherontního nebo koherentního podílu, na adukt, vyrobený shora popsaným způsobem, systém pro výrobu přechodu hydrofilního stavu na hydrofobní se zpracuje 0,001 až 6 hmot. vícemocných kationtů, vztaženo na obsah sušiny disperního podílu, potom se vytvořený koherentní systém oddělí od dispergačního prostředí a usuší.

Přechod hydrofilního stavu na hydrofobní se může vyvolat ve vodě rozpustnými anorgaínickými solemi hořčíku, vápníku, barya, zinku, niklu, chrómu, hliníku, železa a/nebo manganu.

Způsob je vhodný pro vytvoření pigmentů a hlinitých minerálů smáčitelných vodnými prostředími, popřípadS disprgovatelných ve vodných prostředích, proto, aby se suspenze a kaše obsažené ve vodných prostředích opatřily lepšími vlastnostmi smáčení, pro výrobu organofilníoh produktů, pro urychlení odstranění kapaliny při sušení suspenzí, pro snížení odporu proti mletí při.mletí suspenzí, jakož i pro zlepšení fyzikálně chemických a strukturně mechanických vlastnosti koherentních systémů vzniklých při tvorbě koherentních systémů ze suspenzí.

Při pokusech vedoucích k vypracováni způsobu podle vynálezu byly zkoumány podmínky výroby a použití klížícího materiálu, používaného v papírenském průmyslu. Bylo zjištěno, že se v provozní praxi těžko dosáhne v druhé části sušícího stupně teplota 120 °C u papírenského stroje a rovněž se tato teplota těžko udrží. Pokles teploty zeslabuje klížící účinek zesílení pryskyřice, kolísání teploty směrem nahoru vedou k pokračujícímu zhoršení kvality papíru.

S cílem nalézti klížící prostředek s malou potřebou tepla, byly zkoumány různé nenasycené karboxylové kyseliny, polymerní nenasycené karboxylové kyseliny, jakož i jejich adukty, vytvořené s dienofilními monokarboxylovými a/nebo polykarboxylovými kyselinami nebo jejich anhydridy, vzhledem k jejich účinku klížení.

Bylo zjištěno, že klížící, hydrofobisační účinek těchto produktů je malý. Pryskyřice jehličnatých stromů, připravené s větším množstvím než 20 molárními % dienofilních monokarboxylových a/nebo polykarboxylových kyselin nebo jejich anhydridů mají rovněž Spatný klížící účinek.

Je proto překvapující, že nenasycené karboxylové kyseliny a polymerní nenasycené karboxylové kyseliny, jakož i jejich adukty vytvořené s dienofilními monokarboxylovými a/nebo polykarboxylovými kyselinami nebo jejich anhydridy, kteréžto vypočtěné sloučeniny samy o sobě jen velmi slabě hydrofobisačně působí, kombinovány v odpovídajícím poměru se samo o sobě rovněž jen slabě hydrofobisačně působícími, s více než 20 molárními % dienofilních monokarboxylových a/nebo polykarboxylových kyselin nebo jejich anhydridů vytvořené pryskyřice jehličnatých stromů vykazuji podstatně lepší účinek klížení než známé klížící prostředky.

Pomoci způsobu podle vynálezu se rovněž zlepší klížící účinek pryskyřice jehličnatých stromů, popřípadě klížící účinek až dosud používané pryskyřice jehličnatých stromů, modifikované anhydridem kyseliny maleinové. lýto výsledky bylo možno tím méně očekávat, když nevyplývají ze součtu vlastností jednotlivých složek, nýbrž tyto mnohonásobně převyšují, kombinace tedy vykazuje synergický hydrofobisující účinek.

Způsob podle vynálezu bude blíže vysvětlen pomocí následujících příkladů, aniž by se ale omezoval na uvedené příklady.

Přikladl

300 g kyseliny eleostearové se zahřívá na 70 až 110 °C, přidá se 210 g kyseliny akrylové a reakční směs se zahřívá po dobu 6 hodin na 180 až 250 °C a 2 až 3 hodiny se ponechá při této. teplotě. Během uvedené reakční doby proběhne tvorba aduktu kyseliny eleostearové s kyselinou akrylovou. Číslo zmýdelnění aduktu činí 450.

Příkl ad 2

Pracuje se způsobem popsaným v příkladě 1, s tím rozdílem, že se místo kyseliny eleostearové přivede k reakci 300 g kyseliny linolové s 200 g kyseliny angelikové. Číslo zmýdel.. nění činí 340.

\ 202537

Příklad 3

Způsobem popsaným v příkladě 1 se může za použití kyseliny eleostearové nebo kyseliny linolové se směsí kyseliny methakrylová, kyseliny krotonové a kyseliny propargylové rovněž vyrobit adukt. Výchozí látky byly použity v následujícím poměru:

a) 300 g kyseliny eleostearové, 85 g kyseliny methakrylová +90 g kyseliny krotonové + 70 g kyseliny propargylové;

b) 300 g kyseliny'linolová, 70 g kyseliny propargylové + 45 g kyseliny, krotonové nebo 115 g kyseliny acetylendikarboxylové.

Přikládá

810 g kyseliny ze lněného oleje se zahřívá na 130 až 140 °C, doplní 260 g anhydridu kyseliny maleinové a směs se zahřeje na 220 až 260 °C. Toto teplotní rozmezí se udržuje po dobu 2 až 3 hodin. Během této doby probíhá tvorba aduktu. Číslo zmýdelnění získaného produktu aduktu je 347.

Příklad 5

Způsobem popsaným v příkladu 4 se vyrobí adukt anhydridu kyseliny maleinové, přičemž se místo kyseliny ze lněného oleje použiji nósledujícsí nenasycené karbonové kyseliny: kyseliny z ricinového oleje, kyseliny ze sojového oleje, kyseliny z talového oleje, kyselina olejová, průmyslové mastné kyseliny.

Příklad 6

990 g pryskyřice z jehličnatých stromůse zahřívá na 110 až 160 °C, při této teplotě se přidá 60 g anhydridu kyseliny maleinové, směs se zahřívá dále na 2,0 až 250 °C a tato' teplota se udržuje 2 až 3 hodiny, přičemž probíhá tvorba aduktu. Obsah aduktu anhydridu kyseliny maleinové v získaném produktu činí 20 molárnlch 5S, číslo zmýdleněni je 229.

Příklad 7

Pracuje se způsobem popsaným v přikladu 6, s tím rozdílem,že se nepoužije 60 g,nýbrž 90 g anhydridu kyseliny maleinové. Obsah aduktu anhydridu kyseliny maleinové v získaném produktu činí 30 molárních 96. Číslo zmýdelnění 249.

Příklad.8 -

Pracuje se způsobem popsaným v příkladu 6, s tím rozdílem, že se použije 150 g anhydridu kyseliny maleinové. Obsah aduktu anhydridu kyseliny maleinové v získaném produktu činí 50 molárních %, číslo zmýdelnění 291.

Příklad 9

Pracuje se způsobem popsaným v příkladu 6, s tím rozdílem, že se použije 300 g anhydridu kyseliny maleinové. Tímto způsobem získaný produkt obsahuje 100 molárních % aduktu anhydridu kyseliny maleinové.

Přikladlo·

350 g pryskyřice jehličnatých,stromů se zahřívá na 140 až ,70 °C a při tomto teplotním rozmezí se přidá 35 g kyseliny akonitové. Po přídavku kyseliny se reakční směs zahřívá na 220 až 260 °C a 1 až 3 hodiny se udržuje při této teplotě. Vytvořený adukt má číslo zmýdelnění 203.

202537 8

Přikladli.

Pracuje se způsobem popsaným v přikladu 8, pouze s tím rozdílem, že se místo 150 S anhydridu kyseliny maleinové přidá 170 g anhydridu kyseliny itakonové nebo 200 g kyseliny citrakonové. Produkt vyrobený s anhydridem kyseliny itakonové má číslo zmýdelnění 300 a produkt připravený s kyselinou citrakonovou má* číslo zmýdelnění 307.

P ř í k la d 12

Ze sodné soli směsi sestávající z 1 dílu hmot. aduktu kyselin z ricinového oleje podle příkladu 5 a 10 dilů hmot. pryskyřice .jehličnatých stromů podle příkladu 8 se přídavkem destilované vody vyrobí 5% roztok. !

Do zkumavky o průměru 15 mm opatřené objemovou kalibrací se naváží 500 mg kaolinu a suspenduje v 1 0 ml destilované vody. K suspenzi se přidají 4 % hmot., počítáno na hmotnost kaolinu shora popsané pryskyřičné směsi. Smáčeoím účinkem pryskyřičné směsi se zmenší obr jem, který usazený kaolin pohltí, ve srovnání s nezpracovanou kontrolní suspenzí o 20 %.

Jestliže se ke zpracované suspenzi přidá 5 % hmot., vztaženo na hmotnost kaolinu, síranu hlinitého ve formě 10% vodného, roztoku, pak vznikne hlinitá sůl pryskyřičné směsi a tato způsobí, že se povrch kaolinu stane organofilní (hydrofogní). Účinkem hlinité soli se objem pohlcený usazeným kaolinem zvýší na 600 %.

P ř i k 1 a d Ϊ3

3,04 g aduktu, získaného podle příkladu 7 a 0,34 g aduktu kyseliny z ricinového oleje, připraveného podle příkladu 5 se neutralizuje 0,69 g hydroxidu sodného a roztok se zředí na 100 ml. Obsah účinné látky tohoto roztoku odpovídá 4 % hmot.

Do zkumavky o. průměru 15 mm, opatřené objemovou kalibrací se naváží při prvním pokuse 500 mg nezpracovaného hydrofilního asbestu, při druhém pokuse 500 mg asbestu, který byl nejdříve zpracován 4 % hmot., počítáno na jejioh hmotnost, popsaného pryskyřičného preparátu, potom 5 % síranu hlinitého, potom byl odfiltrován a konečně usušen. Tímto zpracováním se zmenší, ve srovnání s nezpracovaným hydrofilním asbestem dispergovaným ve stejných prostředích, specifický sedimentační objem Suspenze v xylenu na 45 S, v cyklohexanu na 56 %. To ukazuje, že v organických prostředích podstatně klesá adhese a mimořádně se zvyšuje smáčivost, tj. povrch asbestu se stává organofilním.

Jestliže se asbest zpracuje ve vodném prostředí 4 % hmot. pryskyřičného preparátu, tak se zmenší sedimentační objem zpracovávaného asbestu ve srovnání s nezpracovanou suspenzí o 40 %. To ukazuje, že pryskyřičný preparát,použitý sám o sobě,'vyvolává hydrofilisační účinek.

Příklad 14

400 g suché, bělené sulfitové celulózy a 400 g nebělené sulfátové celulózy se změkčuje vždy v 10 litrech destilované vody po dobu 2 hodin a potom se suspenze doplní destilovanou vodou na 22,5 1. Suspenze, vykazující 2 % sušiny, se naplní do laboratorního holandru typu Valley a bez zatížení holandru se 30 minut homogenisují. Potom se při zatížení 6 kg melou dalších 60 minut a potom se zjištuje stupeň rozemletí suspenze celulózy metodou Schopper-Rieglerovou. éOminutové mletí se opakuje, potom se k suspenzím přidají 4 % hmot., vztaženo na hmotnost celulózy, pryskyřice', získané podle přikladu 13.

Tímto způsobem se zvýší stupeň rozemletí hydrofilní bělené sulfitové celulózy o 5 %, a méně hydrofilní nebělené sulfátové celulózy o 20 %, Toto dokazuje,' že pryskyřičný preparát podle vynálezu snižuje odpor celulózy proti mletí.

Příklad 15

Z 2% suspenze šulfltové celulózy, neobsahující žádné přísady, mleté podle příkladu 14 v holandru se zatížením 6 kg, se oddělí množství odpovídající 2,35 g sušiny a zředí se destilovanou vodou na celkový objem 600 ml. K suspenzi se přidají za míchání 3 % hmot., počítáno na její sušinu, sodné soli aduktu získaného podle příkladu 4 ve formě 400 ml roztoku. Suspenze se míchá 15 minut a doplní se 4 % hmot., vztaženo na sušinu celulózy, síranu hlinitého v 500 ml destilované vody.

Míchá se ještě dalších 5 minut, potom se suspenze vnese do Rapid-Kothlenova listového tvarovače, zředí se na 5 litrů a vyrobí se z ní list s hmotností čtverečního metru 75 g/m^. List se. suší v listovém sušiči nastaveném na tlak 13 332 Pa a teplotu 100 °C po dobu 15 minut. Polovina sušeného listu se suší dále z obou stran ještě vždy dvě minuty při 120 °C. Číslo klížení papíru sušeného při 100 °C činí 127, papíru dále sušeného při 120 °C 87.

Příklad 16

Pracuje se stejným způsobem jako v příkladě 15, pro klížení se ale použije sodné soli aduktu pryskyřice jehličnatých stromů podle příkladů 6, 7 a 8. U produktu, klíženého aduktem podle příkladu 6 Se při teplotě sušeni 100 °C získalo číslo klížení 12, při teplotě sušení 120 °C číslo klížení 9, zatímco odpovídající hodnoty u produktu klíženého pryskyřičným aduktem podle příkladu 7 byl 27 a 18, u produktu klíženého aduktem podle příkladu 8 byly 75 a 50.

Podobná mimořádně nízká čísla klížení se získají, když se použijí sodné soli aduktu podle příkladů 1, 2 a 3. ,

Přikladl?

Proces klížení popsaný v příkladě 15 byl proveden se zesílenou pryskyřici, zmíněnou v popisné části. Sušení při 100 °C poskytlo číslo klížení 13, při 120 °C 10.

Příklad 18

Z 1 hmot. dílu aduktu z kyselin ricinového oleje, vyrobeného podle příkladu 5 a z 10 hmot. dílů pryskyřičného aduktu z pryskyřice z jehličnatých stromů, získaného podle příkladu 8 se připraví směs, tato se převede v sodnou sůl a s touto se provede proces klížení popsaný v příkladě 15. Číslo klížení produktu sušeného při 100 °C činí 10, produktu sušeného při i20 °C 7.

Příklad 19

Ze 2 hmo.t. dílů aduktu z 'kyselin ze sójového oleje získaného podle příkladu 5 a z 8 hmot. dílů aduktu pryskyřice jehličnatých stromů, získaného podle příkladu 7 se připraví směs, tato se převede v sodnou sůl a s touto se provede proces klížení popraný v příkladě 15. Číslo klížení získané při teplotě sušení 100 °C činí 7, číslo klížení získané při teplotě 120 °C 5.

Příklad 20

450 g bělené sulfitové celulózy a 450 g nebělené sulfátové celulózy se namočí od sebe odděleně do destilované vody. Objem suspenze se doplní na 22,5 1. Tímto způsobem získaná nehomogenní suspenze, vykazující obsah sušiny 2 % hmot.., se homogenisuje v laboratorním holandru typu Valley bez zatížení po dobu 30 minut. Potom se mele po dobu 60 minut při zatíženi 6 kg a potom se stanoví stupen rozemletí celulozové suspenze metodou Schopper-Rieglerovou.

3,04 g aduktu získaného s anhydridem kyseliny itakonové podle přikladu 11,a 0,34 g aduktu, vyrobeného podle příkladu 1 se neutralizuje, 1 g hydroxidu sodného a roztok se doplní do 100 ml. K celulózové suspenzi se před mletím přidají 4 % hmot., vztaženo na sušinu suspenze, smési pryskyřice. Po 60minutovém mletí je možno konstatovat, že stupeň mletí hydrofilhí sulfitové celulózy se zvýšil o 7 í, méně hydrofilní nebělené sulfátové celulózy o 23 %. Toto ukazuje, že pryskyřičná saés podle vynálezu snižuje odpor proti mletí.

Pří kl'ad 21

Z aduktu, získaného podle přikladu 3 a z aduktu, vyrobeného podle příkladu 10 se vyrobí v poměru' 1:1 směs a tato se převede na sodnou sůl. Se získanou směsí aduktů se provede proces klížení způsobem popsaným v příkladě 15· číslo klížení činí při 100 °C sušící teploty 9, při 120 °C sušící teploty 7.

Srovnatelně příznivá čísla klíženi se získají, jestliže se klížení provede se sodnou solí směsi připravené v poměru 3:7 z produktů podle příkladu 1a příkladu 11. Namísto srážecího prostředku síranu hlinitého, použitého v příkladě 15, se může ke koagulaci použít také ve vodě rozpustná sůl hořčíku, vápníku, barya nebo chrómu.

P S E I> 14 Ž T VY N k L E Z U

Claims

P S E I> 14 Ž T VY N k L E Z U

1. Způsob výroby směsí syntetických pryskyřic, měnících smáčivost, pro nekoherentní a koherentní systémy, vyznačující se tím, že se pryskyřice jehličnatého stromu a nenasycené karboxylové kyseliny a/nebo nenasycené polymerní karboxylové kyseliny nechají zreagovat při teplotách mezi 150 až 250 °C během 2 až 3 hodin s dienofilními monokarboxylovými a/nebo polykarboxylovými kyselinami a/nebo jejich anhydridy v množství vztaženém na použitou pryskyřici nejméně 10 % molárníeh a vztaženém na použité nenasycené karboxylové kyseliny do' 300 % molárníeh, přičemž vznikne směs aduktů, sestávající z 98 až 50 % z aduktu pryskyřice z jehličnatého stromu a ze 2 až 50 % z aduktu nenasycených karboxylovýčh kyselin, načež se vytvořený adukt zpracuje v molárnim poměru 10:1 až 1:1 hydroxidem alkalického kovu nebo hydroxidem amonným a/nebo uhličitanem.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se jako nenasycené kyseliny, popřípadě polymerní nenasycené karboxylové kyseliny používá kyselina olejová, kyselina linolová, kyselina linolenová, kyselina eleostearová, kyseliny z rostlinných olejů, polymerní kyseliny ze lněného oleje, polymerní kyselina eleostearová, polymerní kyseliny z ricinového oleje, nebo směsi kyselin.
3. Způsob podle bodu 1 a 2, vyznačující se tím, že se jako dienofilní, monokarboxylové, popřípadě dikarboxylové kyseliny, popřípadě, jejich anhydridy, používá kyselina akrylová, kyselina metakrylová, kyselina krotonová, kyselina vinyloetová, kyselina ángeliková, kyselina propargylová, kyselina citrakcnová, kyselina mesakonová, kyselina maleinová, ánhydrid kyseliny maleinové, kyselinsr itakonové, ánhydrid kyseliny itakonové, acetylendikarboxylová kyselina, kyselina akonitová nebo směsi těchto kyselin a anhydridů.

SeveropTafia, n. p,. xivod 7. Moal