CS202040B2 - Interchangeable cutting plate fastened on the rotating hub of the machine for removing the spent tyres tread - Google Patents

Description

(54) Vyměnitelný řezací plátsk upevněný na otáčejícím se náboji stroje na odstraňování opotřebených běhounů pneumatik

Vynález se týká vyměnitelného řezacího plátku upevněného na otáčejícím se náboji stroje na odstraňování opotřebených běhounů pneumatik, popřípadě bočních výstupků použitých pneumatikových karkas, -například při jejich přípravě pro vulkanisační práce a práce související s obnovou běhounů pneumatik.

Dříve bylo obvyklé, že se kolem válcového povrchu náboje takových strojů upevňovaly hřebíky nebo jiné hrotovité členy, a starý pryžový běhoun se odstraňoval z pneumatikové kankasy pomalým otáčením pneumatiky, přičemž se její běhoun přidržoval svým povrchem na takto -opatřeném povrchu rychle se otáčejícího náboje a. zuby, představované zmíněnými hřebíky nebo hrotovými členy, uvolňovaly, trhaly a odbrušovaly opotřebený běhoun a připojovací výstupky do požadované hloubky. Současně se pohyboval buď otáčející se náboj nebo suport pro velmi pomalu se otáčející pneumatikovou karkasu relativně proti -sobě, takže se vytvářel požadovaně tvarovaný povrch, na který se přiložila nová pryž, která se pak pro opravu nebo pro obnovu běhounu vulkanisuje.

Patent USA č. 2 703 446 pojednává o -stroji, jehož otáčející se náboj má dvojici koncových desek -opatřených z nich vyčníva202040 jícími podpěrnými čepy, na nichž jsou uloženy obloukové plátky mající vnější obvod - opatřený pilovými zuby, - přičemž plátky jsou od -sebe vhodně vzdáleny, nebo jsou od -sebe odděleny - distančními vložkami uloženýimi na čepech. Ozubené plátky - byly upraveny svou pracovní hranou -směrem k obvodu struhákového náboje a vytvářely spirálně vzdálené řady špičatých zubů kolem obvodu náboje, . - provádějící -odstraňování pryže, Význakem této konstrukce oproti dřívějším struhákům hřebíkového typu bylo, že plátiky se mohly pohodlně vyjmout a nahradit, jakmile jejich zuby byly opotřebeny nebo vylámány.

V patentu USA č. 2 896 306 se pojednává o plátcích, které jsou opatřeny zuby tvaru rybího ocasu, přičemž zuby jsou obvykle upraveny příčně k tělesu plátku.

V patentu USA č. 3 082 506, tvořícím dodatek Jk patentu USA č. 2 896 309, je hrana dvou vnějších -zubů tvaru rybího ocasu -opatřena zářezem ve tvaru radiální drážky, výřezu nebo vrubu, a jsou-li dvě poloviny vnějších zubů přesazeny, zajišťují v zadní hraně vrubu druhou plochu o menší hloubce, která pracuje na povrchu pneumatikové karkasy bezprostředně za řezací hranou zubů při otáčení náboje. Bylo zjištěno, že tato druhá hrana účinně zpracuje povrch pneu- matikové karkasy, zbavený pryže, na -stav nebo texturu, která znatelně zvyšuje vazbu, která se uskutečňuje mezi karkasou a novou pryží při následovném obnovování běhounu a jeho vulkanisaci.

Obvykle jsou zuby těchto plátků uspořádány na obvodu náboje tak, že vyčnívají z něho radiálně, ačkoliv u tak zvaných kotoučových nábojů, mohou být tyto zuby v radiálně vzdálených řadách a mohou vyčnívat axiálně z náboje.

V patentu USA č. 3 618 187 má jedna rada plátků nakloněnou pracovní hranu opatřenou zuby tvaru rybího ocasu, jak uvedeno v patentu USA č. 2 896 309, které však vyčnívají výhodně v úhlu 90° vzhledem к hlavnímu tělesu plátku, takže zuby jsou v podstatě rovnoběžné s osou otáčení náboje. Bylo zjištěno, že jediná řada takto skloněných zubů kolem obvodu náboje účinně odstraňuje starý pryžový běhoun z pneumatikové karkasy v dlouhých páscích. Takováto řada zubů byla kombinována se zadními řadami plátků majícími zuby tvaru rybího ocasu, jak uvedeno v patentu USA číslo 3 082 506. Zuby těchto plátků, jsou-li montovány na témže náboji za řadou řezacích zubů, účinně zabírají do obvodového povrchu pneumatiky bezprostředně po loupači činnosti řezacích zubů, takže se dosáhne jemné obroušené textury povrchu po provedeném odstranění starého běhounu, na kterou se účinně váže nová pryž, popřípadě se s ní dobře spojuje.

Ač vyměnitelné řezací plátky upevněné na náboji strojů pro odstraňování opotřebených běhounů pneumatik, uvedené ve shora zmíněných patentových spisech, pracují celkem spolehlivě, mají přece jen nevýhody spočívající v menší produktivitě práce, ve značném vývinu kouře a vytváření nečistot, a dále v tom, že odpadní pryžový produkt z opotřebeného běhounu pneumatiky není redukován na velikost, který lze snadno zpracovat zařízením pro jeho evakuaci nebo sběr stlačeným vzduchem.

Proto úkolem předloženého vynálezu je vytvořit vyměnitelný řezací plátek, upevnitelný na náboji stroje pro odstraňování opotřebeného běhounu pneumatiky, který je opatřen zuby vzdálenými od sebe tak, že účinně zabírají v hlubokém řezu do pryže opotřebeného běhounu pneumatiky a které současně opracují povrch pneumatiky po odstranění opotřebeného běhounu na texturu, s níž se po vulkanisaci účinně a pevně spojí nově přiložená pryž.

Shora uvedené nedostatky se odstraní vyměnitelným řezacím plátkem upevněným na otáčejícím se náboji stroje pro odstraňování opotřebených běhounů pneumatik, který je opatřen vnější pracovní hranou tvořenou nejméně jedním zubem tvaru rybího ocasu, majícím hlubokou přední a zadní primární řeznou hranu, které jsou vytvořeny mezi dvojicí prvních výřezů, přičemž hluboké přední primární řezné hrany jsou po zitivně skloněny ve směru otáčení řezacího plátku, a vnější pracovní hrana se nachází mezi hlubokými předními a zadními primárními řeznými hranami a podstata vynálezu spočívá v lom, že vnější pracovní hrana zubu je přerušena druhým výřezem a jedním nebo dvěma třetími výřezy, přičemž druhý výřez vytváří mělké sekundární řezné hrany, z nichž zadní sekundární řezná hrana je pozitivně skloněna ve směru otáčení řezného plátku a je umístěna za hlubokou přední primární řeznou hranou, a zadní hrana třetího výřezu ve směru otáčení sdružené hluboké přední primární řezné hrany vytváří obrušovací hranu, která je skloněna v menším úhlu sklonu než hluboká přední primární řezná hrana zubu a sdružená zadní sekundární řezná hrana druhého výřezu, přičemž mělká sekundární řezná hrana je nezměnitelně umístěna za hlubokou primární řeznou hranou ve směru otáčení řezacího plátku.

Mělké sekundární řezné hrany jsou bočně vyhnuty z roviny, v níž se nacházejí primární řezné hrany, a obrušovací hrany vytvořené třetími výřezy mají pozitivní,a negativní úhlový sklon ve a ke směru otáčení řezacího plátku, přičemž tento úhlový sklon je menší než pozitivní úhel sklonu hlubokých primárních řezných hran a mělkých sekundárních řezných hran.

Třetí výřezy mají tvar šikmé, do středu řezacího plátku konvergující štěrbiny a třetí výřez má tvar půlkruhu, přičemž tyto třetí výřezy dělí každý z obou úseků vnější pracovní hrany zubu na další dva úseky vytvářející vnější části a vnitřní části zubu.

Třetí výřez je umístěn mezi druhým výřezem a hlubokou přední primární řeznou hranou a další třetí výřez je umístěn za druhým výřezem ve směru otáčení řezacího plátku.

Vnější část hrany zubu, tvořená třetími výřezy, a hluboké primární řezné hrany jsou umístěny v rovině hlubokých primárních řezných hran, kdežto vnitřní část hrany zubu, vymezená třetími výřezy a druhým výřezem, je bočně vyhnuta z této roviny.

Mělké sekundární řezné hrany a třetí obrušovací hrany každého zubu jsou umístěny v rovině, která je příčně nakloněna к rovině obsahující hluboké primární hrany a vnější část hrany zubu.

Rovina každé vnější části hrany zubu, nakloněná к rovině obsahující hluboké primární řezné hrany, je u každého následujícího zubu skloněna v opačném úhlu a vnitřní části hrany zubu a mělké sekundární řezné hrany se nacházejí ve společné rovině.

Hluboké primární řezné hrany, mělké sekundární řezné hrany, vnější hrany zubu a vnitřní části hrany zubu jsou uspořádány ve vzájemně otevřeném odděleném vztahu.

Vnější pracovní hrany jsou tvořeny více zuby, například dvanácti zuby, z nichž jen některé, například každý třetí zub řezacího plátku, jsou provedeny podle znaků zubu, uvedených výše.

Vnější pracovní hrany zubů řezacího plátku mají konvexní tvar, přičemž řezací plátek je opatřen více zuby, například dvanácti zuby, které jsou od sebe rovnoměrně vzdáleny a jsou provedeny stejně.

Vnější · pracovní hrany zubů řezacího plátku jsou vytvořeny na přírubě tělesa vytvářejícího řezací plátek, přičemž tato příruba tělesa je vytvořena podélným vyhnutím části tělesa z jeho svislé roviny.

Nový tvar zubů řezacích plátků podle vynálezu, ať již se jedná o řezací plátky montované na náboj stroje tak, že jejich zuby mají vzhledem k podélné ose náboje polohu radiální, nebo že zuby mají polohu rovnoběžnou s podélnou osou náboje, popřípadě polohu úhlově skloněnou vzhledem k podélné ose náboje, má výhody a znaky, kterých se předtím nikdy nedosáhlo.

Tím, že je použito zubů tvaru rybího ocasu s vně se rozbíhajícími řeznými hranami, vytvářejí se na vnější hraně zubů ostré · špičky, protože velikost zubů a jejich vzdálenost mají větší hodnotu než dříve obvykle používanou. Tyto ostré špičky zabírají daleko hlouběji do opotřebeného běhounu pneumatiky, a tudíž řezné hrany· zubů odstraňují běhoun v silných třískách. Pro lepší úpravu textury na povrchu pneumatiky zbavené opotřebené pryže běhounu jsou upraveny druhé řezné plochy, které odřezávají pryž běhounu zbylou po řezech prvními řeznými hranami proto, že do zbylé pryže zabírají méně hluboko. Pro dokončení jemné textury na povrchu pneumatiky, na kterou se dobře navulkanisuje nově přiložená pryž jsou upraveiny mezi každou · . dvojicí druhých a prvních řezných hran třetí obrušovací hrany.

Pro lámání jinak dlouhých pásků odříznuté pryže na krátké délky je užitečné přesazení částí vnějších hran zubů, je-li pracovní hrana zubů uspořádána na přírubové části hlavního tělesa řezacího plátku, která je skloněna k hlavnímu tělesu, například tak, že zuby jsou rovnoběžné s podélnou osou náboje.

Důležitou výhodou vyměnitelného řezacího plátku podle vynálezu, kromě zlepšené řezné a obrušovací činnosti, · která je výsledkem nového tvaru zubů řezacího plátku, je snížený vývin kouře a vytváření nečistot, přičemž odpadní pryžový produkt se redukuje na velikost, který lze snadno zpracovat zařízením pro· evakuaci odpadu nebo sběru odpadu stlačeným vzduchem.

Mezi výhody patří i to, že hluboký řez řezacím plátkem podle vynálezu lze dosáhnout nižším kroutícím momentem při· sníženém hluku. Přitom lze rychlost řezání opotřebeného běhounu · velmi podstatně zvýšit. Pevnost a trvanlivost zubů řezacího plátku není nikterak zkrácena, takže jeho· životnost je větší. Podle nabytých zkušeností se životnost řezacích plátků podle vynálezu zvýší ze 100 % na 300 % při současném omezení vývinu tepla a malé spotřebě elektrické energie.

K dalším výhodám řezacích plátků lze počítat i to, že vnější hrana zubů je samoostřicí, takže když se tato vnější hrana opotřebí, lze řezacích plátků použít v obrácené poloze, přičemž se primární zadní · řezné hrany zubů stanou primárními řeznými hranami zubů, což přispívá k dalšímu zvýšení životnosti řezacích plátků. Konstrukcí zubů řezacích plátků se dosáhne toho, že všechny řezné a obrušovací hrany jsou dostatečně dimenzovány, čímž se zajistí dostatečný odpor · proti vylamování zubů.

Dále je konstrukce řezacích plátků · provedena tak, aby je bylo možno hospodárně a snadno vyrábět.

Vynález se v dalším podrobně vysvětluje na příkladech provedení výhodných tvarů řezacích plátků, znázorněných v · přiložených výkresech, v nichž značí:

obr. 1 nárysný částečný pohled na stroj pro odstraňování běhounů pneumatik, na jehož náboji spojeném s hřídelem motoru jsou řezací plátky podle vynálezu uloženy, přičemž pneumatika je znázorněna čárkovaně, obr. 2 bokorysný pohled na náboj stroje a sestavu loupačích plátků, znázorněnou částečně · v řezu, - .

obr. 3 bokorysný pohled · na provedení řezacího plátku, obr. 4 pohled na vnější hranu řezacího plátku z obr. 3, znázorňující jednu sadu zubů, obr. 5 svislý řez řezacím plátkem z obr. 3 rovinou podle čáry 5—5 na obr. 3 při pohledu ve sm^ru šipek, obr. 6 jiné provedení řezacího plátku, přičemž· pracovní hrana obsahuje · zubí uspořádané v · úhlu k hlavnímu tělesu řezacího plátku, obr. 7 další provedení pracovní hrany řezacího · plátku, přičemž zuby jsou umístěny na válcové ploše uspořádané kolmo k hlavnímu tělesu řezacího · plátku, obr. 8 zvětšený částečný pohled na pracovní hranu řezacího· plátku, obr. 9 až 14 znázornění alternativního uspořádání zubů na vnější hraně řezacích plátků, obr. 9a až · 14a geometrická schémata uspořádání zubů na vnější · hraně řezacích plátků znázorněných · na obr. 9 až 14, obr. 15 čálstečný pohled na pracovní hranu řezacího plátku se zuby jiného· provedení, obr. 16 částečný pohled na pracovní hranu řezacího· plátku se zuby dalšího provedení, obr. 17 částečný pohled na další provedení řezacího plátku, obr. 18 pohled na pracovní hranu řezacího p'átku z obr. 17, avšak s jiným osazením vnější hrany zuby, obr. 19 řezací plátek mající dvě konvexně tvarované pracovní hrany, obr. 20 a 21 řezací plátky mající kruhovou pracovní hranu, přičemž na obr. 20 je řezací plátek vytvořen jako kotouč a na obr. 21 jako prstenec, obr. 22 a 23 další provedení řezacího plátku, přičemž obr. 22 je bokorysným pohledem a obr. 23 je pohledem na jeho pracovní hranu, obr. 24 pohled na řezací plátek, jehož pracovní hrana není oblouková, obr. 25 kotoučový náboj stroje pro odstraňování běhounů pneumatik, na němž jsou uloženy řezací plátky znázorněné na obr. 24, obr. 26 soustava řezacích plátků uložených na kotoučovém náboji z obr. 25 a distanční vložka oddělující jednotlivé řezací plátky, obr. 27 a 28 další provedení řezacích plátků, dbr. 29 soustava řezacích plátků z obr. 27 a 28 uložená v kotoučové skříni představující kotoučový náboj stroje pro odstraňování běhounů pneumatik, obr. 30 čáistečný řez soustavou řezacích plátků z obr. 29, vedený rovinou podle čáry 30 až 30 na obr. 29, znázorňující montáž řezacích plátků, obr. 31 další provedení řezacího plátku, obr. 32 podélný řez řezacím plátkem z obr. 31, vedený rovinou podle čáry 32 až 32 na obr. 31, obr. 33 a 34 částečné pohledy na náboj stroje pro odstraňování běhounu pneumatik, na němž jsou upevněny řezací plátky z obr. 31, a na obr. 33 je řez rovinou podle čáry 33 až 33 na obr. 34, obr. 35 další provedení řezacího plátku, obr. 36 podélný řez řezacím plátkem z obr. 35 rovinou podle čáry 36 až 36 na obr. 35, a obr. 37 a 38 znázornění kotoučového náboje, v němž jsou uloženy řezací plátky z obr. 35, přičemž obr. 37 je svislý řez kotoučovým nábojem a obr. 38 jé částečný půdorysný pohled na kotoučový náboj po odnětí horní desky, na kterém je znázorněno uspořádání řezacích plátků.

Na obr. 1 je znázorněno zařízení, obvykle používané v průmyslu zabývajícím se obnovou opotřebovaných běhounů pneumatik, které se nazývá stroje pro odstraňování ojetých běhounů, anebo přilehlých výstupků z karkalsy T použité pneumatiky pro její přípravu к navulkanisování nového běhounu. Stroj je opatřen nábojem R, který je opatřen přítlačnou přední deskou RT a zadní čepovou deskou RP, přičemž obě desky RT a RP mají centrálně vrtané otvory pro uložení na osazených koncích náboje spojeného s hřídelem S motoru M. Obě desky RT a RP mají týž kruhový tvar i rozměr. Zadní čepová deska RP je opatřena axiálně upevněnými čepy P (obr. 2), na kterých jsou snímatelně uloženy řezací plátky В v koncentric kých řadách oddělených distančními vložkami SP kolem osy x — x náboje R tak, že jejich přerušované vnější pracovní hrany přesahují obvod náboje R a odírají tak vnější obvod opotřebeného běhounu pneumatiky pro jeho odstranění.

Na obr. 3 jsou řezací plátky В podle prvního provedení vynálezu vyváženy nebo jinak tvarovány z ocelového plechu na konkáv.ně konvexní tvar segmentu 20 o předem určeném úhlovém rozsahu tak, aby všechny segmenty 20 sestavené к sobě vytvářely kruhový prstenec. Ve znázorněném příkladu má každý ze segmentů 20, představující řezací plátek B, úhlový rozsah asi 72°, což znamená, že pět segmentů 20 uspořádaných svými konci vedle sebe vytváří celý kruhový prstenec. Každý ze segmentů 20 je tvořen hlavním tělesem 22 s protilehlými rovnoběžnými povrchu, jehož vnější konvexní strana představuje přerušovanou pracovní hranu 24. Tato přerušovaná pracovní hrana 24 se nachází (obr. 5) prakticky v rovině hlavního tělesa 22 řezacího plátku B. U jiných provedení podle vynálezu může být vnější pracovní hrana upravena vzhledem к hlavnímu tělesu 22 řezacího plátku B. Hlavní těleso 22 loupacího plátku В je dále opatřeno otvory 26, 28 vzdálenými od sebe, které jsou provedeny směrem dovnitř od vnější přerušované pracovní hrany 24, jimiž jsou segmenty 20 řezácích plátků В uloženy na čepech P mezi deskami RP a RT.

Počet čepů P axiálně vyčnívajících ze zadní čepové desky RP odpovídá počtu otvorů 26, 28 provedených v segmentech 20, přičemž přední přítlačná deska RT musí být opatřena stejným počtem otvorů PO pro průchod čepů P pro sevření segmentů 20 řezacích plátků В maticí N zataženou na závitu, kterým je opatřen přední konec náboje (hřídel S), a osy otvorů PO přední přítlačné desky RT musí odpovídat vzdálenosti středů otvorů 26, 28 segmentů 20 řezacího plátku B, popřípadě i vzdálenosti středu otvorů 27, který je na obr. 3 zakreslen čárkovaně. Jak znázorněno, je otvor 26 kruhový a je upraven pro průchod čepu P. Otvory 27, 28 mohou mít stejné rozměry jako otvor 26, avšak je výhodnější jsou-li tyto otvory poněkud protaženy ve směru roztečné kružnice otvorů 26, 27, 28 pro usnadnění navlékání segmentů 20 řezacích plátků В na čepy P zadní čeipové desky RP. Menší průměr těchto oválných otvorů 27, 28 je stejný jako průměr kruhového otvoru 26, čímž se zamezí radiální pohyb segmentu 20 řezacího plátku B.

Segmenty 20 jsou obvykle uspořádány v několika řadách za sebou (obr. 1), přičemž řezací plátky В každé řady jsou od sousední řady odděleny distančními vložkami SP. Tyto distanční vložky SP jsou vytvořeny jako kotouče vhodné tloušťky, které jsou opatřeny centrálním otvorem pro umístění na náboj stroje. Tyto distanční vložky lze rovněž vytvořit jako segmenty prstence konkávně konvexního tvaru, jejich úhlový rozsah odpovídá řezacím plátkům B a které jsou rovněž opatřeny otvory pro průchod čepů P zadní čepové desky RP. Na obr. 1 jsou řezací plátky B nebo jejich segmenty 20 uspořádány v rovnoběžných řadách. Jinak lze řezací plátky B uspořádat různě. Mohou být například uspořádány v nesouvislých řadách nebo v řadách uspořádaných ve tvaru šroubovice, která se vine kolem osy x—x náboje R. Někdy se dává přednost tomu, že každý druhý řezací plátek se nastaví v opačném úhlu k ose x—x, aby se dosáhlo přesazení, které osciluje při otáčení náboje. J'sou-li řezací plátky B uspořádány v jiných než kruhových řadách, jsou čelní plochy desek RP a RT vhodně opatřeny výstupky pro dosažení vzájemné polohy řezacích plátků B, jak je například popsáno v patentovém spisu USA č. 3 082 506. Je běžné montovat náboj R a na něm sestavené řezací plátky B včetně distančních vložek SP na konec hřídele S motoru M,- kde tato celá sestava dosedne na osazení S hřídele S a přitáhne se maticí N, takže náboj R s řezacími plátky B se otáčí kolem své osy x—x .motorem M. Pneumatika T je uložena na neznázorněném známém přípravku, na kterém se pneumatika T otáčí ve směru šipky K kolem své osy, přičemž jsou upraveny neznázorněné běžné prostředky pro posun přípravku pro pneumatiku T proti náboji R se soustavou řezacího plátku B k němu a od něho ve styčné rovině y—y, čímž se řídí hloubka řezu nebo tloušťka odstraňovaného materiálu z karkasy pneumatiky T -pracovní hranou řezacího plátku B. Obvykle se karkasa pneumatiky T -otáčí rovněž motorem, avšak daleko pomaleji než náboj R. Dále jsou rovněž upraveny vhodné prostředky - pro relativní posun přípravku, na kterém je uložena pneumatika T ve styčné rovině y—y, aby -soustava -řezacích plátků B zabírala po celé šířce běhounu pneumatiky T a/nebo na výstupky karkasy pneumatiky T pro dosažení požadovaného ťvaru obrysu obvodu karkasy pnem^m^t^iky T.

Užitkovost stroje pro odstraňování běhounů pneumatik -se značně zvýší použitím nové konstrukce pracovní hrany nebo zubů řezacích plátků, které -se vkládají na náboj stroje, -přičemž se konstrukce pracovní hrany řezacích plátků, podle vynálezu popisují dále.

Na obr. 3 je znázorněna pracovní hrana 24 -segmentu 20 řezacího plátku, která je pravidelně -přerušena velkými -neboli prvními výřezy 39 a menšími neboli druhými výřezy 32 provedenými -v každé pracovní hraně 24 zubu 34. Každý z těchto prvních výřezů 30 i druhých výřezů 32 má kruhový tvar, jehož kruhový oblouk má úhlový rozsah větší než 180 °C, výhodně řádu 300°. První výřezy 30 znázorněné na obr. 3 mají všechny stejnou velikost, přičemž jejich středy 31 se nacházejí na -obloukové čáře b—b ve - stejných vzdálenostech, - a to směrem. - dovnitř od vnější hrany -segmentu - 20 v - pravidelných vzdálenostech rovnajících se přibližně průměru prvních výřezů --30. Proto, jak znázorněno na obr. 8, znázorňující- část pracovní hrany 24 řezacího plátku z -obr. 3, avšák ve větším měřítku, rozdělují tyto- první výřezy 30 vnější hranu 24 ' segmentu 20 na stejně -vzdálené a dimensované zuby 34. Každý z - těchto· zubů 34 je -oddělen -od sousedních zubů 34 kruhovým prostorem prvních výřezů 30, vymezujících mezi- vnějšími hranami 24 ústí 35, jehož úhlový rozsah je podstatně menší než průměr -oddělujících prvních výřezů 30, který činí výhodně až 60- °C, popřípadě méně. Každý z - těchto zubů - 34 - má přední hranu 3S .konkávního- tvaru, definovanou -obloukovým tvarem prvního výřezu 39 a stejnou, avšak protilehlou zadní hranu 38, rovněž konkávního tvaru, definovanou obloukovým tvarem nejblíže následujícího prvního· výřezu 39. Nad -obloukovou čarou b—b středů 31 prvních výřezů 30 se přední hrana 38 konkávního tvaru a zadní hrana 38 každého zubu 34 rozbíhají směrem ven v úhlovém rozsahu asi 60° neboli v úhlovém rozsahu ústí 35 prvních výřezů 39, čímž -svírají s obvodovou hranou 44 velmi ostré hákovité koncové hrany 4D, 42 každého zubu 34, která je částí vnější hrany 24 segmentu 20, provedou-li se na ní první -výřezy 30. Každý zub 34 vymezuje na obloukové - čáře b—b středů 31 - prvních výřezů 30 část 48, která se přibližně rovná průměru prvních výřezů 30. Část 40 přední řezné hrany 36 konkávního tvaru, jakož i čáist 42 zadní řezné hrany 38 konkávního tvaru, které se rozbíhají směrem k -obvodu segmentu 20 od čáry b—b středů 31 prvních výřezů 30, přičemž jejich úhlový -rozsah je takový jako má ústí 35, to- je ideálně 60°, a proto vytvářejí velmi ' - ostré hákovité konce se zubní vnější hranou 44, které pro -svůj konkávní -tvar mají ve svém průsečníku se zubní vnější hranou 44 úhel menší než 60°, v němž protíná tětiva a—a v úhlovém rozsahu přední řezné hrany zubní vnější hranu 44. Tento úhel je větší než 30°. Proto hákoviítě vytvořená první část 49 každého- zubu 34 je -s to vniknout hlouběji do- materiálu běhounu pneumatiky T, do něhož se vryje, a podobný úhlový rozsah ústí 35 mezi touto hákovité vytvořenou částí 49 a předcházejícím zubem 34 vytváří - dostatečný prostor pro tvoření velkých třísek, které tato- hákovitě vytvořená část 40 je -s to oddělovat -s obvodu běhounu - pneumatiky T.

Pod čarou b—b středů 31 prvních výřezů 33 se přední strana 47, jakož i zadní strana 48 zubů 34 -rozbíhá směrem dovnitř segmentu 20 -podél oblouků o úhlovém rozsahu zhruba 93°, čímž -se pro· zuby 34 zajistí široká základna, která dává zubům 34 pevnost a zvyšuje odpor proti jejich lámání.'

Druhé výřezy 32, které výhodně přerušují zuby vnější hranu 44 uprostřed přední řezné hrany 36 a zadní řezné - hrany 38 - zu202040 bů, mají své středy 33 umístěné směrem dovnitř od vnější hrany 44 o konstantní vzdálenost pro vytvoření ústí 50 majícího rovněž úhlový rozsah kolem 60°, čímž se vytvoří přední řezná hrana 52 a zadní řezná hrana 53, které se rozbíhají směrem ven v podobném úhlovém rozsahu. Tato přední řezná hrana 52 a zadní řezná hrana 53, vytvořené druhými výřezy 32, mají rovněž ostré hákovité konce ve svém průsečíku s vnější zubní hranou 44, kterou protínají v úhlu, značně menším než 60°, který se blíží 30°. Jak znázorněno, mají druhé výřezy 32 průměr menší než průměr prvních výřezů 30 a jsou umístěny směrem ven od částí 46 zubů 34 a nad čarou b—b středů 31 prvních výřezů 30. V předloženém výhodném tvaru řezacího plátku podle vynálezu pro náboj R o průměru 292 mm obsahuje pracovní hrana 11 plných a 2 poloviční první výřezy 30, přičemž jejich středy 31 jsou stejně rozděleny v úhlové vzdálenosti 6° od sebe. Řezací plátek má celkem úhlový rozsah asi 72°, a pět řezacích plátků vytváří plný kruh. První výřezy 30 v tomto řezacím plátku mají průměr 8 mm a vzdálenost jejich středů 31 je 16 mm. Druhé výřezy 32 ve vnější zubní hraně 44 mezi každou dvojicí prvních výřezů 30 mají průměr 2,5 mm. Proto ve znázorněném provedení mají druhé výřezy 32 průměr rovnající se asi 3/10 průměru prvních výřezů 30.

Je zřejmé, že hákovitě tvarovaný konec 56 tvořený zadní řeznou hranou 53 druhých výřezů 32 při směru otáčení plátku ve směru šipky c, je podobně s to, rovněž jako hákovitě vytvořená část 40 zubů 34, zarývat se do materiálu běhounu pneumatiky T. Protože však druhé výřezy 32 jsou mělčí než první výřezy 30, odebírají tyto hákovitě tvarované konce 56 zadní řezné hrany 59 menší kusy materiálu, a proto jsou určeny pro snížení jiz seříznutého zbylého objemu obvodu běhounu pneumatiky T pro dosažení mnohem stejnoměrnější textury. Proto v souladu s vynálezem vniká každá hákovitě vytvořená část 40 přední řezné hrany 36 každého zubu 34 hlouběji do obvodu běhounu pneumatiky T a proto je s to odstraňovat materiál běhounu ve velkých třískách, kdežto hákovitě tvarovaný konec 56 řezné hrany 53 druhých výřezů 32 dokončí pak řez objemu běhounu na požadovaný tvar.

Pro další úpravu textury povrchu obvodu seříznutého běhounu pneumatiky T na tu, к níž se bude účinně vázat nově přiložený materiál pro nový běhoun, je upraven jeden nebo dva třetí výřezy, které přerušují vnější zubní hranu 44 na jedné nebo obou stranách druhých výřezů 32, pro dosažení obroušené textury. Jak znázorněno na obr. 8, jsou těmito třetími obrušovacími hranami zadní strany 64, 63 dvojice úzkých štěrbin 58, 60. Tyto úzké štěrbiny 58, 60 jsou výhodně provedeny jako rozbíhající se směrem к vnější hraně 44 zubu 34 a jsou rovnoběžné s tětivou a—a, která určuje úhlový roz sah předních a zadních hákovitě vytvořených částí 40, 42 prvních řezných hran 36, 38 každého zubu 34. Zadní boční hrany 63, 64 těchto štěrbin 58, 60 jsou při nejmenším přímé a obě boční hrany těchto obou štěrbin 58, 60 jsou výhodně rovnoběžné. Zadní boční hrana 64 štěrbiny 58 přiléhající na povrch karkasy pneumatiky T při otáčení náboje, má positivní řezný úhel 60° vzhledem к vnější zubní hraně 44. Ačkoliv tato zadní boční hrana 64 je rovnoběžná s tětivou a—a, která určuje úhlový rozsah přední řezné hrany 36, je její úhel sklonu značně tupější než kterékoliv z hákovitě vytvořených částí 40, 42 prvních řezných hran 36, 38 nebo z druhých řezných hran 52, 53 zubu 34. Obrušovací hrana 63 štěrbiny 58 má oproti obrušovací hraně 64 štěrbiny 60, která je s to provádět ještě nějakou řezací funkci, velmi negativní řezný úhel, který je zhruba 120° vzhledem к následující části vnější zubní hrany 44. Zadní hrany 63, 64 -obou štěrbin 58, 60 představují takto třetí obrušovací hrany, které účinně dokončí povrch karkasy na broušenou -texturu, avšak v podstatě nezmění tvar -obvodu karkasy pneumatiky T, na kterém byl proveden hrubý řez přední první řeznou hranou 36 zubu 34 a druhou řeznou hranou 53 vzniklou druhým výřezem 32.

Protože větší část obrušovací činnosti je -obstarávána tou částí třetích hran 63, 64, která bezprostředně sousedí s průsečíkem těchto hran s vnější zubní hranou 44, končí tyto štěrbiny 58, 60 výhodně nad čarou b—b středů 31 prvních výřezů 30. Pro maximální pevnost zubu a minimální ohřev třecím stylkem, jsou tyto štěrbiny 58, 60 upraveny tak, že přerušují vnější zubní hranu 44 v podstatě uprostřed mezi ústím 50 druhých výřezů 32 a jednou sousední částí z obou hákovitě vytvořených částí 40, 42 prvních řezných hran 36, 38. Proto jsou tyto štěrbiny 58, 60 též skloněny a jsou rovnoběžné s tětivami a—a těchto hákovitě vytvořených částí 40, 42 prvních řezných hran 36, 38 (obr. 8), a šířka řezacích plátků, a zejména těch částí řezacích plátků, které přicházejí ve styk s karkasou pneumatiky T během řezací a -obrušovací funkce zmíněných částí prvních řezných hran 36, 38, jsou rozděleny druhým výřezem 32 a štěrbinami 58, 60 tak, že se na opačných stranách vytvoří stejně velké části 66 vnější zubní hrany 44. Délka těchto štěrbin 58, 60 musí být dostatečně velká pro vykroucení částí vnější zubní hrany 44 na jednu nebo druhou stranu druhých výřezů 32, aby se uvolnil prostor pro působnost třetích obrušovacích hran 63, 64, jakož i hákovitě vytvořené části 40 přední první řezné hrany 36, 38 zubu 34 a druhé řezné hrany 56. Obvykle mohou tyto štěrbiny proto končilt krátce před nejužším místem 46 zubu 34.

Jak znázorněno na obr. 4, mohou být části 66 vnější zubní hrany 44_r vzniklé štěrbi202040 námi 58, 60 a druhým výřezem 32 vykrouceny příčně k rovině zubu 34 pro dosažení malé roviny, která je Ostře skloněna v · úhlu menším než 90° k hlavní rovině zubů i řezacího plátku obsahujícího tyto zuby. V tomto případě části 68 vnější zubní hrany 44, nacházející se mezi štěrbinami 58, 60 a sousedními primárními řeznými hranami 36, 38 zubu 34 obsahující hákovitě vytvořený konec zubů, který může být ponechán buďto v rovině zubů a/nebo· ' jsou části 68 nastaveny v úhlu k této rovině zubu, popřípadě v obráceném . směru k nastavení částí 66 vnější zubní hrany 44. Obrácené nastavení lze použít rovněž tam, kde části 66 vnější zubní hrany 44 jsou ponechány v rovině zubu 34 a části 68 jsou nastaveny v úhlu k rovině zubu 34. Účelem tohoto nastavení uvedených čásití 66, 68, je uvolnit prostor pro funkci primárních a sekundárních řezných hran· a třetí -obrušovací hrany při řezání opotřebeného běhounu -pneumatiky T. Na obr. 4 je znázorněno zvlášť užitečné nastavení částí vnější zubní hrany 44, u něhož části 66 vnější zubní hrany 44 každého druhého zutou 34 definují malou rovinu skloněnou k malé rovině obsahující části 66 předcházejícího a následujícího zubu 34, kdežto části 68, 68 zůstávají v hlavní rovině zubů. Obr. 9 a 9A znázorňují části 66 vnější zubní hrany 44, nacházející se v příčných rovnoběžných rovinách. Obr. 10 a 10A znázorňují části '66 vnější zubní hrany 44, které jsou přesazeny na. tutéž stranu zubu a které definují v podstatě tvar písmene V při pohledu směrem na hranu řezacího plátku. Na obr. 10 a ještě lépe na obr. 10A, je toto nastavení částí 66 vnější zubní hrany 44 do tvaru V znázorněno na téže straně zubů, kdežto na obr. 11 a 11A je toto přesazení provoděno na opačnou stranu každého druhého · zubu. Na obr. 10A a 11A, jakož i na obr. 9 a 10, se čálsti 68 vnější zubní hrany 44 všech zubů nacházejí v hlavní rovině zubů. Obr. 12 a 12A znázorňují nastavení podobné k .nastavení znázorněnému na obr. 10, avšak zde jsou části 68 vnější . zubní hrany 44 přesazeny rovněž na tutéž stranu zubů jako· části 66, 66 vnější zubní hrany 44, avšak v menším úhlu k rovině zubů. Obr. 13 a 13A ' znázorňují části 68, 68 vnější zubní hrany 44, které jsou přesazeny · na stranu zubů, protilehlou ke straně zubů, na které jsou nastaveny části 66 vnější zubní hrany 44, avšak v menším úhlu k rovině zubu. Obr. 14 a 14A znázorňují ještě jiné nastavení, u něhož části 66 vnější zubní hrany 44 jsou nastaveny sbíhavé k hlavní rovině zubu, a části 68 vnější zubní hrany 44 jsou vykrouceny z této roviny a uspořádány rozbíhavě k této rovině. Úhel, v němž jsou části 66 nebo 68 .nastaveny, může .se měnit ve značném rozsahu, ačkoliv prakticky bylo zjištěno, že zvlášť užitečné je nastavení řádu 30 až 35° k rovině zubů.

Ačkoliv bylo nejlepších ' výsledků dosaženo s řezacími plátky, u nichž dvě třetí obru šovací hrany byly provedeny na protilehlých stranách druhé řezné hrany a . byly ' nastaveny tak, jak bylo dříve popsáno, může být · jedna z štěrbin 58, 60 vynechána. Kde je jedna ze dvou třetích obrušovacích · hran vynechána, lze druhý výřez 32 a zvolenou štěrbinu 58 nebo 60 posunout tak, že stejnoměrně rozdělují vnější zubní hranu 44.

Je rovněž výhodné, j-sou-Ii třetí obrušovací hrany 63, 64 štěrbin 58, 60 přímé. Protože však třetí obrušovací hrany 63, 64 jsou nastaveny k pneumatice T v poloze dané nastavením částí 66, 68 vnější zubní hrany 44, není nutno· konstruovat štěrbiny 58, 60 s podstatnou · šířkou. Avšak za určitých okolností mohou být hrany štěrbin 58, 60 včetně třetích obrušovacích hran · 63, 64 poněkud konkávní, jak například znázorněno na obr. 15. Obvykle· však · nejsou tyto hrany uspořádány radiálně, a to vzhledem k zjištěnému zvýšenému součiniteli tepla. · Jak znázorněno na obr. 17, mohou těmito · štěrbinami 58, 60 být i vruby 260 polokruhového tvaru. V · předloženém · výhodném· provedení vynálezu přerušují tyto vruby 260 polokruhového tvaru vnější zubní hranu 44 uprostřed mezi druhým výřezem 32 a sousední první přední řeznou hranou 36 nebo první zadní řeznou hranou 38 zubu 34. Je však třeba poznamenat, že tyto vruby 260 musí být mělké, přičemž jejich hloubka se přibližně rovná polovině jejich · šířky. Proto může být někdy nutné přerušit spodní hranu · vrubů 260 dovnitř se sbíhajícími štěrbinami 266 [obr. 18), pro umožnění nastavení kterékoliv z částí 66 nebo 68 vnější zubní hrany 44 pro uvolnění zadní hrany 264 k provádění obrušovací funkce.

Dříve· popsaný kruhový tvar jak prvních, tak i druhých výřezů je však záležitostí volby. V souhlase s · vynálezem · se mohou · však použít i jiné tvary. · Například jak první, · tak i druhé výřezy 30, 32 mohou mít tvar některých víseúhelníků, jak je znázorněno na obr. 15 a 16. Charakteristikou zubů je však to, že přední hákovitě vytvořený konec každého· zubu má polohu positivního- ' řezného úhlu a dostatečně ostrého úhlu vzhledem k vnější zubní hraně 44, který usnadňuje vnikání prvních řezných hran 36 pro hrubý řez hluboko a positivně do materiálu běhounu pneumatiky, přičemž druhá řezná hrana 53 dokončí tento řez hrubě seříznutého povrchu na požadovaný tvar. Pro tento účel jsou první a druhé řezné hrany definovány ostrým úhlem, který svírají s vnější hranou řezacího plátku a který je menší než 60°. Jedna nebo obě první, tak i druhé řezné hrany mohou být v rámco tohoto omezení proto kruhové, případně tyto první a druhé řezné hrany mohou být stranou víceúhelníku. Jak znázorněno na obr. 16, je první řezná hrana 136 znázorněných zubů přímá, ačkoliv je skloněna k vnější zubní hraně 44 tak, aby její úhel svíraný s vnější zubní hranou 44 byl menší než 60°. Aby se zamezilo zeslabení zubu 34, končí délka vně se roz202040 bíhajících prvních řezných hran 136, 138 nad čarou b—b středů, která je znázorněna čárkovaně na obr. 16. Hrany 136a, 138a mají u čáry b—b středů skoro radiální polohu. Velmi uspokojující tvar je znázorněn na obr. 15, kde uvedené části označené 136b, 138b prvních řezných hran zubů nemají polohu radiální, nýbrž dovnitř se sbíhající, pro rozšíření základny zubů.

Podobné změny tvaru mohou se použít i u druhých výřezů 32, z nichž některé jsou znázorněny na obr. 15 a 16. Přitom však je třeba přihlížet k tomu, aby poměr a velikost druhých výřezů vzhledem k prvním výřezům, jakož i vztah třetí obrušovací hrany tvořenou štěrbinami 58, 60 byl úměrný. Ústí uvedených výřezů má úhlový rozsah čili šířku podstatně menší, a může mít například délku Skloněných a dovnitř se sbíhajících částí prvních řezných hran 136, 138 zubu rovnající se délce mezi vnější zubní hranou 44 a -čarou b—b středů. Za určitých okolností lze dále omezit ústí prvních výřezů, ať již jsou kruhového nebo víceúhelníkového tvaru znázorněného na obr. 15 a 16, a zejména tehdy, js-ou-li hákovitě vytvořené části 40 prvních řezných hran 136, 138 zubů nastaveny v dostatečném úhlu k rovině zubů.

Jak již bylo- popsáno, jsou zuby 34 obsahující části 24 vnější pracovní hrany 44, zanechané mezi prvními výřezy 30, uspořádány v rovině hlavního tělesa 22 řezacího plátku tvořeného segmentem 20. Vynález je však rovněž použitelný pro řezací plátky, u nichž zuby 34 mající část 24 vnější pracovní hrany 44, skloněnou- v úhlu k hlavnímu tělesu 22 řezacího plátku, jak znázorněno na obr. 6 a 7. Na obr. 6 je znázorněno, že rovina zubů 34 •obsahující vnější pracovní hranu 44 řezacího plátku, je skloněna zhruba v úhlu 30° k rovině hlavního tělesa 22 řezacího plátku a na obr. 7 je rovina zubů skloněna v úhlu 90° k rovině hlavního- tělesa 22 řezacího plátku, což- je zejména vysvětleno v patentu USA č. 3618 187. Takový sklon pracovní hrany řezacích plátků je zvlášť užitečný, je-li montážní náboj uspořádán tak, že skloněné nebo axiálně uspořádané zuby zabírají do- pneumatiky T bezprostředně před rovinou označenou y—y, která obsahuje osu, na níž je pneumatika T středěna. Toto uspořádání zubů je zejména efektivní při řezání materiálu z -obvodu kardasy pneumatiky T ve velkých kusech, což je opakem normálnějšího odírání, škrabání nebo -odbírání, charakterizující činnost radiálně uspořádaných zubů. Na obr. 1 je znázorněno, že první řada B‘ řezacích plátků na levé straně, které jsou vzdáleny od motoru M, mají zuby 34 · nastaveny v úhlu přibližně 30°, jak znázorněno na -obr 6. Zbývající řady řezacích plátků, které následují za uvedenou první řadou, při úvaze směru otáčení karkasy pneumatiky T, vyznačeného šipkou K, mají zuby v rovině hlavního tělesa 22 řezacího - plátku B, a proto vyčnívají radiálně od náboje R, přičemž jejich vyčnívání je poněkud větší, než je radiální vyčnívání zubů v první řadě. Proto zuby první řady řezacích plátků řežou účinně pryž karkasy pneumatiky ve velkých třískách a kusech, zatímco následující řady řezacích plátků účinně odírají zbývající plochu pro další snížení objemu materiálu běhounu a pro požadovanou texturu povrchu, jak je zejména podrobněji vysvětleno- ve zmíněném patentu USA č. 618 187. V případě řezacích plátků majících zuby nastaveny v úhlu axiálně kolem náboje, jak znázorněno na -obr. 7, bylo zjištěno, že- zejména užitečné je - nastavení částí 66 vnější zubní hrany 44 podle obr. 10. Znázorněné nastavení částí vnější zubní hrany bylo- shledáno zejména účinné pro - usnadnění řezání prvními řeznými hranami zubů řezacích plátků, vnikajícími hluboko do povrchu karkasy pneumatiky. Jak již bylo řečeno, je pracovní hrana popsaných řezacích plátků uvažována jako mající konvexní vnější hranu úhlově tvarovaných segmentů, majících obecně konkávně konvexní tvar, jak znázorněno na obr. 3. Na obr. 19 je však znázorněna změna tvaru řezacího plátku, který má- dvě konvexní vnější pracovní hrany, z nichž obě mohou mít zuby mající první řezné hrany 36, 38, druhé řezné hrany 52, 53 a třetí obrušovací hrany 63, 64, jak bylo již popsáno v různých provedeních vynálezu. Avšak jen jedna z uvedených pracovních hran přesahuje obvod náboje, sestavfíli se loupací plátky mezi desky RT a RP, · přičemž druhá pracovní hrana je umístěna uvnitř náboje. Stanou-li se zuby pracovní hrany 24, které obsahují první a druhé řezné hrany i třetí obrušovací hrany, opotřebeny, lze řezací plátek vyjmout a znovu - jej vloži-t do náboje s druhou pracovní hranou 124 do polohy vyčnívající z náboje, což značně zvyšuje životnost řezacího plátku. U řezacích plátků, zde popsaných, ať již tvaru znázorněného na o-br. 3 nebo- - tvaru znázorněného na obr. 19, - má každý zub jak první přední řeznou hranu, tak i první zadní řeznou hranu, druhé výřezy pro sekundární řezné hrany a jednu nebo více štěrbin zajišťujících třetí - obrušovací hrany. Rozumí se však, že při obvyklém odstraňování běhounů řezacími plátky je v činnosti jen jedna z obou -prvních řezných hran, druhých řezných hran a třetích - obrušovacích hran příslušných druhých a prvních výřezů a štěrbin, -které skutečně napadají běhoun pneumatiky, a proto jsou vystaveny -opotřebení. Protilehlé řezné hrany a obrušovací hrany zajišťují v prvé řadě ožívovací funkci. Protože však tyto protilehlé řezné hrany jsou stejně tvarovány jako pracovní řezné a obrušovací -hrany, lze opotřebovaný řezací plátek -obrátit tak, že neopotřebovaná skupina pracovních hran zaujme místo opotřebovaných pracovních hran. První zadní řezná hrana každého zubu se stane první přední řeznou hranou zubu, druhá zadní řezná hrana se stane druhou přední řez202040 nou hranou a přední hrany štěrbin 58, 60 se stanou · účinnými . třetími obrušovacími hranami. Životnost takto tvarovaných plátků se .proto prodlouží.

Ačkoliv se uvažuje, · jak dosud popsáno, o tom, že veškeré zuby řezacích plátků mají tvar a charakteristiku zubů 34, ať již jsou vytvořeny prvními nebo druhými výřezy v podobě víceúhelníku nebo kruhu, zamýšlí se dále v rámci širších aspektů vynálezu, že všechny zuby řezacího plátku uloženého na náboji, nemusí mít stejný tvar, nýbrž ’ může mít zuby i jiného tvaru, zaměřených pro použití k specifickým účelům. Na obr. 22 a 23 je znázorněno další provedení vynálezu, kde většina, nikoli však všechny zuby 343 mají první přední řeznou hranu, která odpovídá přední řezné hraně 38 s velmi ostře vytvořenou hákovitou částí 40 nastavenou v poloze positivního řezného úhlu a s vnější hranou. 44 těchto zubů svírá menší úhel než 60°. Tato, vnější hrana 44 zubů 340 je přerušena druhým výřezem 32 zajišťující druhou řeznou hranu 53, s velice ostrými hákovitě vytvořenými částmi 56, jak dříve popsáno. Tato vnější hrana 44 má dále třetí obrušovací hranu 63 představovanou dopředu skloněnou štěrbinou 63, upravenou mezi primární řeznou hranou 36 a druhým výřezem 32. První zadní řezná hrana 70 zubu 340 není však vytvořena hákovitě, nýbrž skoro radiálně. Řezací plátek z ' obr. 22 a 23 je proto neobratitelný. Zub 340 tohoto znázorněného řezacího. plátku nemá druhou štěrbinu 58 s odpovídající třetí obrušovací hranou 64 o. negativním řezném úhlu. Mezi zuby 340 jsou však nahodile roztroušeny jiné zuby 140 mající vně se sbíhající hrany 142 a vytvářející tak obrácený tvar písmene V; tyto zuby jsou bočně přesazeny z roviny zubů 340, jak znázorěno na obr. 23, přičemž toto přesazení . je provedeno na opačnou stranu oproti straně, na kterou je nastavena část 66 vnější zubní hrany zubů 340. Vzhledem k obrácenému tvaru písmene V zubů 140 má jejich přední hrana 142 negativní řezný úhel, a proto. v určitém rozsahu jsou tyto zuby 140 s to zajistit obrušovací funkci odpovídající funkci třetí obrušovací hrany 64 zubů 34. U provedení znázorněného na obr. 22, 23 je první výřez 130, který odděluje zuby 143 od bezprostředně následujících zubů 340, je kruhový a alespoň jeho část se nachází na jeho zadní straně, která vytváří přední řeznou hranu 36 zubu 340. Ačkoliv uvedené výřezy 130 nejsou zcela kruhové jako v případě provedení na obr. 3 nebo víceúhelníkové jako v případě provedení podle obr. 15 a 16, přece jen tyto první výřezy 133 jsou poměrně velké a mají poměrně široké . ústí pro· usnadnění hlubokého vniknutí zubů do obvodového povrchu karkasy pneumatiky. Proto jsou řezací plátky znázorněné na obr. 22 a 23 dosti výkonné ve smyslu předloženého vynálezu, třebaže prvně popsané řezací plátky znázorněné na . obr. 8 jsou výhodnější.

Na obr. 20 a 21 je znázorněn další tvar řezacího plátku podle vynálezu, přičemž řezací plátek není . vytvořen jako segment kruhu, nýbrž má tvar plného kruhu, a to bud ve tvaru kotouče 200 (obr. 20) nebo ve tvaru prstence 200a (obr. 21). Tyto kotouče nebo prstence jsou opatřeny zuby 34 vytvořené prvními výřezy ve smyslu. předloženého vynálezu a tyto zuby jsou upraveny po celém obvodu kruhu, tedy v úhlovém rozsahu 360°. Každý z těchto zubů má. rovněž vnější zubní hranu 44 přerušenou druhým výřezem 32 tvaru kruhu a zuby jsou opatřeny sbíhajícími se štěrbinami 58, 60. Části 66 a 68 vnější pracovní hrany zubů jsou nastaveny, jak dříve popsáno v souvislosti z obr. 4 tak, že zadní hrany těchto štěrbin vykonávají obrušovací funkce. Tyto štěrbiny mohou být rovněž upraveny tak, jak znázorněno na obr. 9 až 14. Kotouče 200 podle . obr. 20 jsou opatřeny centrálním otvorem 202, který má průměr pro uložení na náboj při jejich sestavování mezi . montážní desky podle obr. 1. Prstence 200a z obr. 21 mají pro svůj tvar mnohem větší centrální otvor. Znázorněný prstenec 200a je opatřen od sebe vzdálenými otvory 226 pro uložení na čepy vhodně vytvořeného náboje. Kotouče 200 nemusí být opatřeny takovými otvory, urotože při montáži na náboj jsou sevřeny montážními deskami RT a RP.

Na obr. 24 je znázorněn ještě jiný tvar řezacího plátku 320, na který se rovněž vztahuje předložený vynález. Řezací plátek 323 tohoto tvaru je v podstatě plochým hlavním tělesem 322 majícím pracovní hranu na jedné nebo obou z jeho podélných stran, která odpovídá pracovní hraně 44 řezacích plátků, dříve popsaných. V tomto případě však není pracovní hrana 324 oblouková, nýbrž přímá. Tato pracovní hrana 324 je opatřena zuby 34 oddělenými velkými prvními výřezy 30, které jsou uspořádány v podstatě stejně jako u dříve znázorněných a popsaných provedení předloženého vynálezu. Proto vnější hrana 44 každého zubu je opatřena druhými výřezy 32 uprostřed zubu 34 určeného prvními výřezy 39. Tato vnější hrana 44 je dále přerušena štěrbinami 58, 60 po každé straně druhých výřezů 32, které vytvářejí přední a zadní třetí obrušovací hrany 63, 64 zubů 34. Tyto třetí obrušovací hrany 63, 64 spolupracují s první přední řeznou hranou 36 a druhou první řeznou hranou 53 při snižování obvodového povrchu opotřebovaného běhounu pneumatiky na požadovaný tvar, rozměr a texturu.

Řezací plátek znázorněný na obr. 24 je zvlášť vhodný pro. montáž na kotoučový náboj znázorněný. na obr. 25. Pro tento účel je řezací plátek 320 opatřen otvory 326 provedenými v hlavním tělese 322, z nichž jeden je znázorněn na obr. 24. Tyto - otvory 326 jsou provedeny ve stejné vzdálenosti od pracovní hrany 324 řezacího plátku, kte202040 rými se řezací plátky montují na čepy P* montážní jednotky H znázorněné na obr. 26. Distanční prvky SP* jsou rovněž opatřeny otvory pro nasunutí na čepy P‘, přičemž distanční prvky SP‘ jsou uspořádány mezi řezacími plátiky pro jejich vzájemné rozdělení do řad požadované konfigurace. Jak znázorněno na obr. 25, několik takových montážních jednotek H s řezacími plátky a distančními vložkami SP‘ je umístěno na vrchní straně kotouče R* opatřeného centrálním otvorem. Tento kotouč R* je opatřen vnějším obvodovým nákružkem R“, který na svém vnějším obvodu má vhodné umístěné otvory P0‘ pro průchod vnějších konců čeipů P‘ příslušných montážních jednotek H, a dále výkyvné namontovanými vačkovými zámky CL pro zajištění montážních jednotek H na svém místě. V této montážní jednotce H vyčnívají zuby mající pracovní hranu 324 těchto řezacích plátků 320 nad vnější obvodový nákružek R“ axiálně od osy x—x kotoučového náboje R‘, čili obecně tangenciálně к ose x—x kotoučového náboje R*. U tohoto tvaru kotoučového náboje R‘ je osa x—x, kolem níž se kotoučový náboj R‘, a proto ií pracovní hrany 324 řezacích plátků otáčí, nachází se v rovině у—у (obr. 1).

Na obr. 27 a 28 je znázorněn další tvar řezacích plátků, na které se vztahuje předložený vynález. Tyto řezací plátky jsou tvarovány pro kotoučový náboj znázorněný na obr. 29 a 30. Na obr. 29 a 30 znázorněný kotoučový náboj se skládá z prvního kotouče D s centrálním otvorem pro hřídel a z druhého kotouče DD uloženého na prvním kotouči D a upevněného na něm šrouby DS. Jak znázorněno na obr. 30, kotouč D je opatřen prstencovým vybráním Dx, v němž je uložen kroužek DR. Tento kroužek DR má první prstencové vybrání D‘ pro uložení řezacích plátků a koncentrické druhé vybrání D“, rovněž pro uložení řezacích plátků. Ve vybrání D‘ je uloženo těleso řezacích plátků z obr. 27, a ve vybrání D“ se uloží těleso řezacích plátků z obr. 28. Vnější kotouč DD je opatřen vhodně od sebe vzdálenými štěrbinami DT. Na obr. 29 jsou tyto štěrbiny DT ulspořádány ve skupinách po osmi a jsou upraveny tangenciálně к centrálnímu otvoru kotoučového náboje.

Podle obr. 28 jsou řezací plátky opatřeny hlavním tělesem 422 а к tomuto kolmými rovnoběžnými vnějšími pracovními hranami 424. Řeizací plátky podle obr. 27 jsou rovněž opatřeny hlavním tělesem 522, které je ploché a je opatřeno rovněž rovnoběžnými pracovními hranami 524.

Těleso 522 má však několik vzájemně oddělených rovnoběžných kolmých pracovních hran 524, kterých je u znázorněného příkladu šest. Pracovní hrana 424 řezacího plátku z obr. 28 a pracovní hrana 524 řezacího plátku z obr. 27 jsou upraveny kolmo к jejich hlavním tělesům 422 a 522 ve vzájemně rovnoběžném vztahu. Pracovní hrany 424 a 524 příslušných řezacích plátků jsou opatřeny zuby 34 definované prvními výřezy 30, druhými výřezy 32 a skleněnými štěrbinami 58, 60, jak bylo dříve popsáno v souvislosti s obr. 24. Na rozdíl od provedení znázorněnéhoi na obr. 28 nejsou pracovní hrany 524 řezacího plátku z obr. 27 vnější hranou hlavního tělesa řezacího plátku, nýbrž jsou vyříznuty z materiálu hlavního tělesa, ohnutého vzhůru v oddělených vzdálenostech směrem dovnitř к protilehlým bočním hranám. Jak znázorněno na obr. 30, sestaví se dohromady dva řezací plátky a uloží se ve vybrání D“ kroužku DR tělesy 422 řezacích plátků, přičemž pracovní hrany 424 * řezacích plátků prochází vhodně umístěnými štěrbinami DT vnějšího kotouče DD. Ve vybrání D‘ je uloženo hlavní těleso 522 řezacího plátku nad hlavním tělesem 422 a je- « ho dvě kolmé pracovní hrany 524 procházejí směrem vzhůru štěrbinami DT vnějšího kotouče DD. Jak bylo dříve uvedeno, je vnější kotouč DD upevněn ke kotouči' D šrouby DS, čímž se sestava řezacích plátků dokončí. V jiném směru pracuje náboj podle obr.

29, opatřený řezacími plátky z obr. 27 a 28 podobně jako náboj podle obr. 20.

Obr. 31 a 32 znázorňují ještě další tvar řezacího plátku podle předloženého vynálezu. Řezací plátek 620 na obr. 31 je opatřen hlavním tělesem 622 obdélníkového tvaru a pracovními hranami 624 umístěnými podél každé z jeho obou kratších protilehlých konců. Každá z těchto pracovních hran 624 má jeden zub mající první řeznou hranu 36 polokruhového tvaru a první zadní řeznou hranu 38 rovněž polokruhového tvaru. Každá vnější pracovní hrana 624 má druhý výřez 32 a dvojici dovnitř se sbíhajících štěrbin 60, 58 uspořádaných uprostřed mezi tímto druhým kruhovým výřezem 32 a hákovitě vytvořenými částmi 40, 42 prvních řezných hran 36, 38. Štěrbiny 58, 60 jsou sbíhavé skloněny směrem dovnitř a obě tyto štěrbiny 58, 60 a druhé kruhové výřezy 32 vyčnívají do hloubky, která je menší než středová čára b—b, na které leží středy prvních předních a zadních řezných hran 36, 38 vytvořených kruhově. Proto jediný zub 34 obsahující vnější hranu 624 řezacího plátku má konstrukci, která je podobná konstrukci zubu 34 podle obr. 8. U provedení podle obr., 31 jsou části 66 vnější hrany 624 zubu mezi štěrbinami 58, 60 a druhými kruhovými výřezy 32 nastaveny v úhlu к rovině částí 68, která leží v rovině zubu. Pro dosažení funkcí obrušování a druhé řezné hrany může mít vnější hrana zubu i jiné nastavení, například takové, jak bylo popsáno v souvislosti s obr. 4 a 9 až 14. První přední a první zadní řezná hrana zubu mohou mít tvar znázorněný například na obr. 15 až 17.

Řezací plátky 620 jsou ve vodném rozdělení uspořádány po obvodu mezi dvojicí vhodně tvarovaných desek RP“ a RT“ kotoučového náboje) (obr. 33) tak, že jedna z obou pracovních hran přesahuje kotoučový náboj, kdežto druhá je skryta mezi uvedenými deskami RP“ a RT“. Na obr. 31 je znázorněno, že těleso· 622 . řezacího plátku 620 je v místě 623 ohnuto, například v úhlu 60°, pro dosažení tvaru kolmého kužele, který vytvoří všechny pracovní hrany řezacích plátků vložených a ’ ' upnutých v kotoučovém náboji deskami RP“ a RT“, přičemž komolý kužel je vytvořen podle osy x—x (obr. 34). Pro snadné vkládání řezacích plátků do kotoučového náboje, je každé . těleso 622 řezacích plátků opatřeno podlouhlou štěrbinou nebo otvorem 626, do· něhož vchází čep P uložený v desce RP“. Délka otvoru 626 je taková, že jedna z pracovních hran přesahuje obvod kotoučového náboje, přičemž čep P dosedá na hranu otvoru 626 . řezacího' plátku, přivrácenou k ose kotoučového náboje. Podle obr. 33 jsou 'desky RP“ a RT“ náboje Opatřeny vhodnými vybráními 624a, 624b pro · přizpůsobení nastavení vnější zubní hrany ' pracovní hrany řezacího plátku, který je ůmístěn mezi oběma uvedenými deskami.

Obr. 35 a 36 znázorňují změnu tvaru řezacího· plátku z obr. 31, která spočívá v tom, že řezací plátek není ohnut, nýbrž je přímý. V jiném ohledu odpovídá řezací plátek 72® z obr. 35 řezacímu plátku 620 z obr. 31, jak bylo již popsáno. Obr. 37 a 38 znázorňují, že montážní deska RP“ je opatřena dvojicí čepů Pa, Pb, přičemž čep Pa má větší průměr než čep Pb. Z obr. 35 lze seznat, že těleso 722 řezacího plátku 720 je opat-řeno otvorem 726 pro průchod čepu Pb. Čep Pa o větším průměru (viz obr. 38) je přesazen od čepu Pb a je dimensován a umístěn tak, že je v záběru se sousední první řeznou hranou 36 nebo s první zadní řeznou hranou 38 zubů obsahujících pracovní hrany, jsou-li 'řezací plátky sestaveny mezi deskami RP“‘ a RT“‘ kotoučového náboje. Pro vzájemný vztah čepů Pa, Pb jsou uvedené čepy určeny k zamezení jak příčného, tak i podélného' posuvu řezacích plátků tím, že se udržuje jejich znázorněný vzájemný vztah, přičemž uvedené čepy Pa, Pb nikte-

Claims (11)

1. PŘEDMĚT

   1. Vyměnitelný řezací plátek upevněný na otáčejícím se náboji stroje na odstraňování opotřebených běhounů pneumatik, který je opatřen vnější pracovní hranou tvořenou nejméně jedním zubem tvaru rybího ocasu majícím hlubokou přední a zadní primární řeznou hranu, které jsou vytvořeny mezi dvojicí prvních výřezů, přičemž hluboké přední primární řezné hrany jsou positivně skloněny ve směru otáčení řezacího plátku a vnější pracovní hrana se nachází mezi hlubokými předními a zadními primárními řeznými hranami, vyznačený tím, že vnější pracovní hrana (44) zubu je přerušena druhým výřezem (32) a jedním nebo dvěma třetími výřezy (58, 60, 260), přičemž druhý výřez (32) vytváří mělké sekundární řezné rak neovlivňují nastavení zubů. Dále jsou obě desky RP“‘, RT‘“ vhodně opatřeny vybráními 724a, 724b pro zajištění vůle· pro sadu uvnitř umístěných pracovních hran řezacích plátků.

   Lze seznat, že vynálezem lze zajistit veškeré výhody a znaky uvedené před tím, a to vysoce praktickým a ekonomickým způsobem. Dále lze seznat, že vynález lze aplikovat na velký počet různých řezacích plátků, přičemž tyto řezací plátky jsou určeny pro montáž do nábojů kotoučového typu. Řezací plátky prvního typu jsou znázorněny na obr. 3 až· 20 a řezací plátky druhého typu jsou znázorněny na obr. 6, 7, 31 a 35. Ve všech případech jsou řezací plátky charákterisovány tím, že se vyrážejí vcelku z ocelového 'plechu tak, aby v zásadě měly ploché hlavní těleso s jednou nebo více pracovními hranami, a které může mít jeden nebo více zubů nacházejících se buď v rovině hlavního tělesa nebo· jsou k ní skloněny. Všechny řezací plátky, jsou-li správně namontovány v náboji, pro který byly zamýšleny, mají pracovní hranu, která · může úspěšně napadat obvod opotřebeného běhounu pneumatiky při otáčení náboje, hluboce vnikat a zhruba řezat obvod běhounu pneumatiky na potřebný tvar a současně jemně ořezávat a obrušovat tento zhruba oříznutý povrch na texturu, na kterou se potom přiloží pryž nebo jiný materiál pro zhotovení běhounu, který se po· vulkanisaci · pevně spojí s obdrženou texturou povrchu pneumatiky.

   Dále je třeba poznamenat, že popis i provedení řezacích plátků lze považovat toliko jako příkladné tvaru řezacích plátků, na které se vynález vztahuje, přičemž rozsah a ochrana je dán přiloženým předmětem vynálezu. Různé modifikace v uspořádání popsaných řezných hran a obrušovacích hran, jakož· i v jejich disposici i způsobu, které by mohly být provedeny, nevybočují z rámce připojeného předmětu vynálezu.

   YNÁLEZU hrany, z nichž zadní sekundární řezná hrana (52, 53) je positivně skloněna ve směru otáčení řezného plátku a je umístěna za hlubokou přední primární řeznou hranou (36, 38) a zadní hrana třetího výřezu (58, 60, 260) · ve směru otáčení sdružené hluboké přední primární řezné hrany (36, 38) vytváří obrušovací hranu (63, 64, 264), která je skloněna v menším úhlu sklonu než hluboká přední primární řezná hrana (36, 38) zubu a sdružená zadní sekundární řezná hrana (53, 52 J druhého výřezu (32), přičemž mělká sekundární řezná hrana (52, 53) je nezměnitelně umístěna za hlubokou primární řeznou hranou (36, 38) ve směru otáčení řezacího plátku.
2. 2. Vyměnitelný řezací plátek podle bodu

   1, vyznačený tím, že mělké sekundární řezné hrany (52, 53) jsou bočně vyhnuty z roviny, v níž 'se nacházejí primární řezné hrany (36, 38) a obrušovací hrany (63, 64, 264) vytvořené třetími výřezy (58, 60, 260) mají positivní a negativní úhlový sklon ve a ke směru otáčení řezacího plátku, přičemž tento úhlový sklon je menší než positivní úhel sklonu hlubokých primárních řezných hran (36, 38) a mělkých sekundárních řezacích hran (52, 53).
3. 3. Vyměnitelný řezací plátek podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že třetí výřezy (58, 60) mají tvar šikmé, do středu řezacího plátku konvergující štěrbiny a třetí výřez (260) má tvar půlkruhu, přičemž tyto třetí výřezy (58, 60, 260) dělí každý z obou úseků vnější pracovní hrany (44) zubu na další dva úseky vytvářející vnější části (68) a vnitřní části (66) hrany (44) zubu.
4. 4. Vyměnitelný řezací plátek podle bodů 1 až 3, vyznačený tím, že třetí výřez (58, 260) je umístěn mezi druhým výřezem (32) a hlubokou přední primární řeznou hranou (36) a další třetí výřez (60, 260) je umístěn za druhým výřezem (32) ve směru otáčení řezacího· plátku.
5. 5. Vyměnitelný řezací plátek podle bodů 1 až 4, vyznačený tím, že vnější část (68) hrany (44) zubu, tvořená třetími výřezy (58, 60, 260), a hluboké primární řezné hrany (36, 38) jšou umístěny v rovině hlubokých primárních řezných hran (36, 38), kdežto vnitřní část (66) hrany (44) zubu vymezená třetími výřezy (58, 60) a druhým výřezem (32) je bočně vyhnuta z této roviny.
6. 6. Vyměnitelný řezací plátek podle bodů 1 až 5, vyznačený tím, že mělké sekundární řezné hrany (52, 53) a třetí obrušovací hrany (64, 63) každého zubu jsou umístě ny v rovině, která je příčně nakloněna к rovině obsahující hluboké primární hrany (36, 38) a vnější část (68) hrany (44) zubu.
7. 7. Vyměnitelný řezací plátek podle bodu 6, vyznačený tím, že rovina každé vnější části (68) hrany (44) zubu, nakloněná к rovině obsahující hluboké primární řezné hrany (36, 38) je u každého následujícího zubu skloněna v opačném úhlu, a vnitřní části (66) hrany (44) zubu a mělké sekundární řezné hrany (52, 53) se nacházejí ve společné rovině.
8. 8. Vyměnitelný řezací plátek podle bodů 1 až 7, vyznačený tím, že hluboké primární řezné hrany (36, 38), mělké sekundární řezné hrany (52, 53), vnější části (68) hrany (44) zubu a vnitřní části (66) hrany (44) zubu jisou uspořádány ve vzájemně otevřeném vztahu.
9. 9. Vyměnitelný řezací plátek podle bodů 1 až 8, vyznačený tím, že vnější pracovní hrany (24) jsou tvořeny více zuby, například dvanácti zuby, z nichž jen některé, například každý třetí zub řezacího plátku, jsou provedeny podle znaků zubu, uvedených v bodech 1 až 8.
10. 10. Vyměnitelný řezací plátek podle bodu 9, vyznačený tím, že vnější pracovní hrany (24) zubů řezacího plátku mají konvexní tvar, přičemž řezací plátek je opatřen více zuby, například dvanácti zuby, které jsou od sebe rovnoměrně vzdáleny a jsou provedeny stejně.
11. 11. Vyměnitelný řezací plátek podle bodů 9 a 10, vyznačený tím, že vnější pracovní hrany (24) zubů řezacího plátku jsou vytvořeny na přírubě tělesa (22) vytvářejícího řeizací plátek, přičemž tato příruba tělesa (22) je vytvořena podélným vyhnutím části tělesa (22) a jeho svislé roviny.