CS201754B1 - Způsob výroby injekčního roztoku bengálské'červeně značené radioaktivním izotopem jódu - Google Patents

Způsob výroby injekčního roztoku bengálské'červeně značené radioaktivním izotopem jódu Download PDF

Info

Publication number
CS201754B1
CS201754B1 CS55078A CS55078A CS201754B1 CS 201754 B1 CS201754 B1 CS 201754B1 CS 55078 A CS55078 A CS 55078A CS 55078 A CS55078 A CS 55078A CS 201754 B1 CS201754 B1 CS 201754B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
solution
concentration
radioactive
mol
radioactive iodine
Prior art date
Application number
CS55078A
Other languages
English (en)
Inventor
Pavel Hradilek
Leo Konrad
Marie Kasikova
Original Assignee
Pavel Hradilek
Leo Konrad
Marie Kasikova
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Pavel Hradilek, Leo Konrad, Marie Kasikova filed Critical Pavel Hradilek
Priority to CS55078A priority Critical patent/CS201754B1/cs
Publication of CS201754B1 publication Critical patent/CS201754B1/cs

Links

Landscapes

  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)

Description

Vynález řeší způsob výroby injekčního roztoku bengálské červeně značené radioaktivním izotopem jódu používaný v nukleární medicíně k funkčnímu vyšetření a zobrazování jater.
Bengálská červeň je organické barvivo obsahující směs halogenovaných fluoresceinů v níž převládá tetrachlorotetrajodofluorescein, tetrachlorotrijodofluorescein, tetraehlorodijodofluorescein, případně dichlorodijodofluorescein. Složení bengálské červeně různých značek není jednotné. Z hlediska nukleární medicíny, kde se využívá prakticky kvantitativního záchytu barviva z krve do jater, je nejvhodnější složkou směsi tetrachlorotetrajodofluorescein. Proto československý lékopis 3 požaduje, aby injekční roztok bengálské červeně, značené radioaktivním izotopem jódu, obsahoval minimálně 70 radioaktivity ve formě tetrachlorotetrajodofluoresceinu.
Skutečnost, že bengálská červeň je směsí řady halogenovaných fluoresceinů, jejíž složení se navíc od výrobce k výrobci různí, přináší řadu potíží při přípravě značené . bengálské červeně radioaktivním jódem pro nukleárně medicínské použití. Značení bengálské červeně radioaktivním jódem je komplikovaný děj, v němž se patrně uplatňují dva základní ť^py reakcí: jednak jsou to jodační reakce, při kterých níže jodované fluoresceiny přecházejí na výše jodované účinkem jodačních činidel, ve kterých je obsažen určitý podíl radioaktivních atomů jódu. Druhým typem reakcí jsou výměnné reakce, při kterých neradioaktivní atom jódu v molekule jodovaného fluoresceinů je nahrazován radioaktivním atomem jódu.
aoi 75*
201 754
Složeni výchozí substance bengálské červeně rozhoduje podstatnou měrou o kvalitě značené bengálské červeně radioaktivním jódem i o výtěžku značení.
Jednou z prvních zpráv o značení bengálské červeně radioaktivním jódem ^J je práce Liebstra a Andrýska v Nátuře 184. 913 (1959). Autoři pracovali při pH 5 za přítomnosti peroxidu vodíku. Raban a Gregora popsali v International Journal of Applied Radiation and Isotopes 19, 361 až 367 (1968) značení elementárním jódem v ethanol—otěrovém prostředí. Ve své další práci uveřejněné v Nuolear Medicine 257 až 265 (1968) ee zmiňují o velmi rozdílném složení bengálských červení a z toho vyplývajícím různém chování v organismu. Proto někteří sutori, např. Desai a Hegesippe bengálskou červeň před použitím čistí, jak uvádějí v International Journal of Applied Radiation and Isotopes 19» 153 až 155 (1968). Vysokého výtěžku 99 fy» dosáhli Suner a Mitta, kteří pracovali v ethanolickém roztoku při pH 4 a tuto práci publikovali v CNEA - 234 (1969)· Reakce probíhala při 55 °G po dobu 1 hod. 0 elektrolytickém značení se zmiňuje Máni v Current Science 590 až 591 (1966). Podrobněji studují průběh značení Stanko a Irošnikova v článku publikovaném v Isotopenpraxis 8, 592 až 258, (1972). Používají značení pomocí chloridu jodného. Nejprve otestovali složení bengálských červení různých značek. Z nich některé vybrali pro další experimenty, ve kterých proměřovali závislosti výtěžím na koncentraci jednotlivých reakčních složek a pH. Jinou souhmější prací je práce Hallaby a Haieh v Isotopenpraxis 2, 4 (1966). Studují vliv řady reakčních podmínek - pH, teplo.ty, doby reakce, koncentrací reakčních složek, specifické aktivity - na průběh reakce.
Při zhodnocení dosavadních metod se zjistí, žet
- ve všech případech je užito jako výchozí látky směsi jodovaných chlorofluoresceinů.
To vede k nejednotnému produktu, což způsobuje nepříjemnosti při přípravě, kontrole a použití preparátu.
- způsoby přípravy jsou poměrně složité a zdlouhavé; většinou není všechen radioaktivní jód spotřebován pro označení bengálské červeně a je ho nutno z reakční směsi odstraňovat - obvykle pracným přesražováním. Reakční doba bývá obvykle řádu hodin a proto celková doba přípravy injekčního preparátu trvá až několik dní.
- vzhledem k dlouhé době přípravy značené bengálské červeně je dosud převážně používán nuklid ^I, který již dnes není perspektivní z hlediska radiační zátěže pacienta.
- metody, při kterých se pracuje s elementárním radioaktivním jódem jsou závadné z hlediska bezpečnosti práce.
Tyto nevýhody odstraňuje způsob výroby injekčního roztoku bengálské červeně značené radioaktivním izotopem jódu podlé vynálezu, při kterém se pro její přípravu použije předem připravená neradioaktivní reakční směs sestávající z roztoku tatrachlorotetrajodo fluoresceinu o koncentraci 10~^ až 10-^ mol/l acetátovém pufru o hodnotě pK 4 až 6 a peroxid vodíku o koncentraci 10“^ až 1 mol/l ke které se přidá 10 až 500 MBq radioaktivního roztoku jodidu sodného a takto vzniklý roztok se po případném zahřátí na teplotu 50 až 100 °C smísí v poměru 1:5 až 1:20 s druhým, předem připraveným neradioaktivním roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan sodný o koncentraci 10 _ □ —JE až 10~° mol/l a popřípadě komplexon 3 o koncentraci 10“ až 10 mol/l.
Při způsobu výroby injekčního roztoku podle vynálezu se používá na rozdíl od dosavadních metod chromatograficky čistý tetrachlorotetrajodofluorescein, což vede k jednotnému produktu. Vysoký radiochemioký výtěžek umožňuje převést přípravu do předem připravené soupravy, kde není nutno odstraňovat nezreagovaný jodid. Značení bftagálské červeně způsobem podle vynálezu je velmi jednoduché, přináší úsporu času a je možno je provádět přímo na pracovišti nukleární medioiny. Neradioaktivní soupravy mohou být několik týdnů pohotově v zásobě za předpokladu, že jsou uchovány při teplotě 0 až 4 °C.
Souprava připravená způsobem podle vynálezu je zvláště vhodná pro značení izotopem ^23jf který má výhodné vlastnosti při užití v nukleární medicíně a který se za3
201 754
Siná v poslední době používat. Tyto vlastnosti jsou krátký poloěas, nízká radiační zátěž pacienta a vhodná energie záření pro detekci. Zavedení souprav zvyšuje bezpečnost práce, neboí se pracuje vždy pouze s nízkou aktivitou a příprava je navíc prováděna jen tehdy, je-li to nutné.
Přiklad
Připraví se první roztok tak, že jeden gram chromatograficky čisté dvojsodné soli tetrachlorotetrajodofluoresceinu se rozpustí v 70 ml vodného roztoku octanu sodného o koncentraci 4.10-1 mol/1. Po rozpuštění, které je možno urychlit zahřátím, se přidá 20 ml kyseliny octové o koncentraci 4.10-^ mol/1. Dále se přidá 1 ml 30 $ peroxidu vodíku. pH tohoto roztoku se upraví na hodnotu 5,0 octanem sodným nebo kyselinou octovou a roztok se doředí na objem 100 ml. Takto připravený první roztok se filtruje miliporovou filtrací a plní po jednom ml do nádobek o objemu 10 ml. Druhý roztok se připraví tak, že do 500 ml vody pro injekce se přidá 0,65 g hydroxidu sodného, 50 mg bezvodého dihydrogenfosforečnanu sodného a 3,3 mg chelatonu III. Po rozpuštění a doředění na objem 800 ml se roztok filtruje miliporovou filtrací. Takto připravený druhý roztok se plní po 8 ml do nádobek o objemu 10 ml. K nádobce obsahující první roztok se injekční stříkačkou skrze zátku přidá 40 MBq radioaktivního roztoku jodidu sodného - Na ^^^1. Po zatřepání se nádobka ponoří na 30 min. do vroucí vodní lázně. Potom se injekční stříkačkou přidá celý objem nádobky obsahující druhý roztok. Po zatřepání je preparát připraven k použití.

Claims (1)

  1. Způsob výroby injekčního roztoku bengálské červeně značené radioaktivním izotopem jódu, používaný v nukleární medicíně k funkčnímu vyšetření a zobrazování jater, vyznačující se tím, že do předem připravené neradioaktivní reakční směsi sestávající z roztoku tetrachlorotetrajodofluoresóeinu o koncentraci 10*^ až 10-^ mol/1 v acetátovém pufru o hodnotě pH 4 až S a peroxid vodíku o koncentraci 10-^ až 1 mol/1 se přidá 10 až 500 LIBq radioaktivního roztoku jodidu sodného a takto vzniklý roztok se po případném zahřátí na teplotu 50 až 100 °C smísí v poměru 1:5 až 1:20 s druhým, předem připraveným neradioaktivním roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan sodný o koncentraci 10 až 10 mol/1 a popřípadě komplexon 3 o koncentraci 10 až 10-D mol/1.
CS55078A 1978-01-26 1978-01-26 Způsob výroby injekčního roztoku bengálské'červeně značené radioaktivním izotopem jódu CS201754B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS55078A CS201754B1 (cs) 1978-01-26 1978-01-26 Způsob výroby injekčního roztoku bengálské'červeně značené radioaktivním izotopem jódu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS55078A CS201754B1 (cs) 1978-01-26 1978-01-26 Způsob výroby injekčního roztoku bengálské'červeně značené radioaktivním izotopem jódu

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS201754B1 true CS201754B1 (cs) 1980-11-28

Family

ID=5337755

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS55078A CS201754B1 (cs) 1978-01-26 1978-01-26 Způsob výroby injekčního roztoku bengálské'červeně značené radioaktivním izotopem jódu

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS201754B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
EP3663307B1 (en) Production method for radiolabeled aryl compound
EP0038756A2 (en) Cationic lipophilic complexes of 99m Tc useful for myocardial and hepatobiliary imaging
Reissig et al. The impact of barium isotopes in radiopharmacy and nuclear medicine–From past to presence
JP2025521870A (ja) 化合物iを含む液体組成物の調製方法及び心筋灌流petイメージングにおける使用
US3735001A (en) Technetium bone scanning medium
US3740418A (en) Radioactive scanning preparation
US4298591A (en) Instantaneous radioiodination of rose bengal at room temperature and a cold kit therefor
Dong et al. Synthesis Principle and Practice with Radioactive Iodines and Astatine: Advances Made So Far
Dunson et al. Preparation and comparison of technetium-99m diphosphonate, polyphosphate and pyrophosphate nuclear bone imaging radiopharmaceuticals
Wolf et al. Organic radiopharmaceuticals: recent advances
CS201754B1 (cs) Způsob výroby injekčního roztoku bengálské'červeně značené radioaktivním izotopem jódu
Kung Overview of radiopharmaceuticals for diagnosis of central nervous disorders
JP2025521871A (ja) 化合物iの液体組成物、調製方法及びその使用
Zhang et al. Comparative study of core-and surface-radiolabeling strategies for the assembly of iron oxide nanoparticle-based theranostic nanocomposites
US4350674A (en) Substituted acetanilidoiminodiacetic acid compounds, diagnostic agents containing such compounds labeled with technetium-99m, and methods for making and using such compounds and agents
RU2216516C2 (ru) Способ получения раствора хлорида стронция с радионуклидом стронция-89
Wiebe Radionuclides, Radiotracers and Radiopharmaceuticals for in vivo Diagnosis
JPH01501423A (ja) レニウム発生器システム、その製法および使用法
Srivastava et al. Nuclear, chemical, and mechanistic considerations in the use of 117mSn (4+)-DTPA relative to 186Re-HEDP and other agents for bone pain therapy
BE883304A (fr) Complexes d'acide phtalocyanine tetrasulfonique et d'isotopes de metaux emettant des radiations gamma de courte duree de vie et leurs applications comme agents de diagnostic
CS249289B1 (cs) Způsob výroby injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu
NL8002860A (nl) Organometaalcomplex met een gammastraling emitterende isotoop.
WO2025199536A1 (en) Fully automated manufacturing and purification of cu-61 and uses thereof
Shiue et al. Synthesis of 4-[18F] fluoroantipyrine and its biodistribution in mice
Cosgrove et al. Radiochemistry in medicine