CS201021B2 - Bait for insects - Google Patents

Bait for insects Download PDF

Info

Publication number
CS201021B2
CS201021B2 CS787901A CS790178A CS201021B2 CS 201021 B2 CS201021 B2 CS 201021B2 CS 787901 A CS787901 A CS 787901A CS 790178 A CS790178 A CS 790178A CS 201021 B2 CS201021 B2 CS 201021B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
cabbage
acetate
bait
active ingredient
brassicae
Prior art date
Application number
CS787901A
Other languages
English (en)
Inventor
Hans-Juergen Bestmann
Otto Vostrowsky
Werner Knauf
Original Assignee
Hoechst Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Hoechst Ag filed Critical Hoechst Ag
Publication of CS201021B2 publication Critical patent/CS201021B2/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A01AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01NPRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N37/00Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing organic compounds containing a carbon atom having three bonds to hetero atoms with at the most two bonds to halogen, e.g. carboxylic acids
    • A01N37/02Saturated carboxylic acids or thio analogues thereof; Derivatives thereof

Landscapes

  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Dentistry (AREA)
  • Pest Control & Pesticides (AREA)
  • Plant Pathology (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Agronomy & Crop Science (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Environmental Sciences (AREA)
  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)
  • Catching Or Destruction (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Předložený vynález se týká návnady pro hmyz, která olsiO-iuje jeko účinnou složku Z(11)~ -hexadec enylace eát.
Při hledání metod k potírání škůdců, šetrných vůči životnímu prostředí, yacháázní již několik let stoupající pozornost návnady pro hmyz (feromony)..Jejich výhoda vůči konvenčním prostředkům pro ochranu rostlin spočívá v jejich mimořádné see-sekt-vitě, která je zaměřena vždy pouze na jediný. drUh, popřípadě na úzce omezený počet blízce příbuzných druhů, zatímco o^lta^tníí druhy plnechááaCí tyto návnady naproH tomu lez ovlivnění. Pomocí feromonů je tudíž teoreticky možné záměrně protírat jednoho určitého škůdce, aniž ly přitom lyla narušena ekologická rovnováha v míře větší než nutné.
Рпгооиуу jsou vylučovány četnými druhy hmyzu a působit na jiná individua téhož druhu určitým signálním účinkem. Zvláště to platí pro sezxiální feromu^, které jsou produkovány scoOíoí nebo saniCími ex^mpiá^i některého .druhu hm^s^iu, aby nelákaly členy druhého pobaví téhož druhu za účelem kopulace. Tohoto fenoménu se dá při pobrání škůdců vyuuít trojím způsobem:
1. rozložením vonných návnad, které lákaa! z rozsáhlých prostor samčí (nebo sanlič) exempláře určitého druhu hmyzu, takže se mohou na místě samém zničit pohodlně běžnými prostředky;
2. plošnou aplikací feromonu ve vysokých kl]icennrаcích, čímž se potírená populace hmyzu eesooinntujn a tím se zabrání kopiu-aci (konfu^j^zí toctaiika);
3. rozložením návnad ke zjištění hustoty určitého druhu škůdce v určité oblas 1ti a. tím zjištění příznivého l0am0iku pro potírání běžnými způsoby (mcntorní technika).
201021 ·
K národohospodářsky významným škůdcům náleží můra zelná (Mrnnestra brassicae), náležející k čeledi merooitých (NocCuidae), která způsobuje v kulturách zeleniny, zvláště v zelí, značné Škody. Housenky tohoto druhu se prodrají z vnější části doTVitř hlávky zelí a tem zůstááijí, až se konečně zakiUlí a teprve jako eootli se znovu svlékají na denním světle.
Podrání můry zelné může eít úspěch jen tehdy, když se provede před zavrtáním mladých housenek do hlávek zelí. Právě v tomto případě má tudíž zjištění správného oka^Ž^i.ku ošetření podstatný význam. Vedle shora zmíněné metody c) přicházejí v úvahu pro tento účel vizuální konzola ' rostlin za účelem zjištění napadení housenkami nebo světelných návnad za účelem určení doby vzlétnutí můry.
Obě posléze uvedené metody mmaí však své nevýhody: při vizuelním zjištění napadení housenkami je pro poožžtí insekticidů často již příliš pozdě, nebol mnohé housenky se již zavrtaly doTvintř rossiin, zatímco světelná indikace naláká nejen můru zelnou, nýbrž i celou řadu jiných druhů, což ztěžuje jednoznačné zjištění skutečné můry zelné (Mianeesra brassicae).
Bylo již sice popsáno, že extrakty samičích exemppářů můry zelné (Mtamesra brassicae) mmaí vábivý účinek pro samčí exemmláře (Arch. Ptytopathol. 12 /3/, 197 až
212 /.1976/) a že určitý vábivý účinek má i synteticky vyrobený Z /117-tetrade¢eniia¢etát (DOS č. 2 355 534). Srovnáním těchto vábivých účinků navzájem nebo s vábivým účinkem živých samiček však není k - dispooici.
Nyní bylo zjištěno, že Z-(11)-hexadecenjy.acetát je - sexuálním můry zelné (Mameetra brassicae) a může se používat jako návnada k potírání samčích exe^p^pt^Ířů můry zelné (Manmesra brassicae).
Předmětem předloženého vynálezu je tudíž návnada pro h^z a k potírání můry zel.né (Mam^e^s^:ra brassicae), která spočívá v tom, že jako účinnou složku obsahuje ZdO-hexadecennliacetát v tomUnaci s ^aktivními nosnými ^Látkami v poměru 10:1 až 1:10* a popřípadě navíc obsahuje běžný insekticid.
Uvedená návnada se používá k podrání můry zelné (Mamslra brassicae), zejména podle některé ze shora uvedených metod a) až c).
K objasnění chemické struktury sexuálního hormonu můry zelné (Miamssra brassicae) byl extrahován dostatečně velký počet zadních tělních žláz samičích exe^p^pl^iřů můry a surový extrakt byl v několika stupních čištěn a frakcCoicvái. Jako extrakční činidlo přitom sloužil n-hexan. Frakcionace extraktu se provádí pomocí vysokotlaké kapalinové chrlmeatlrafie na sloupci silikagelu.
Testování biologické activity jednotlivých frakcí bylo prováděno na sa^ž^ích exeimpářích můry zelné za poožiií elektrod implantovaných do jejich antén metodou tzv. ,'eleitrcaiteiicgramu” (srov. Naturforschung C 30 /1975/, str. 203-293).
Z biologicky aktivní frakce se potom odpařením izoluje účinná látka, která byla analyzována pomoc:! heoOniltní spektroskopie a identifkoována jako Z(11)-hexadβcβnilacθtát. vzorce I n-C4H9 (CH2)10-OCOCH3 (I)
Bylo již sice popsáno (viz shora), že u můrovitých (Noctuidae) se jako sexuální feromony vyskytují steгevicomerní alkenylácetáty, mezi nimi také tetradecenyl- a hexadecenylacetáty s rozdílnou' polohou dvojné vazby (viz Ϊ. Tamaki v Μ. H. Shorey a J. J. Kelvey mical C^o^tiroíL of Insect Behaaíor, nakladatteství J. Wiley and Sons, 1977, str. 253 a dalSí).
Dále je známo, že Z(11 ^hexadeecenyícceát se vyskytuje u některých .. mimoveropskýth druhů z čeledi můr^^ých ve vonných žlázách samiček (Can. Entomol 107, 361-366 /1975/)· Z těchto znaaostí nebylo však možno učinit si žádné závěry o samičím feromonu můry zelné (M. brassi^a), vzhledem k tomu, že také u blízce příbuzných druhů . mooýir se vynejrůznější feromony a jsou využívány k vzájenniému oddělení druhů (A.Comeau, Ph/siology of Sex Phervevne )ttrcttict in Tocrritiíce and other Lepidootera, Tiesis 1971, Ccninei University, USA).
Z(11)-hexadeccetУlcctát se dá snadno synteticky vyrobit například postupem popsaným v DOS 2 355 534 reakcí 11-ccetcxyutdekanalu shexyltrienyflfocfouiembvomí(eee v roztoku draslíku v hexanmethytriamidu kyseliny fosforečné. Tímto postupem se získá sloučenina o stérické čistotě asi 96 až 98 %; zbytek sestává z E. ϊ^οο^^
Pro prostředky s obsahem účinné látky vhodné k aplikaci přicházejí v úvahu jak kapalné tak i pevné přípravky. Jako rozpouštědla přicházejí v úvahu arceaCitké, diratcc^ nebo tyklocCifcticlé sloučeniny. Vedle uhlovodíků jsou vhodné také estery, ethery nebo ketony, přičemž uvedené poslední tři jsou zvláště vhodné. Typickými zástupci těchto skupin jsou například: xylen, meeřihlnnatalety, deje, tyllohexcnvt, cyklohexan, ethylglykolacetát, isoto^n a dibuttlftalát. Tato rozpouštědla se mohou používat samotná nebo ve směsi s dalšími sfcžkcei·
Za účelem prodloužení účinku se mohou dále vyrábět roztoky v rcstltшýth, živočišných nebo syntetických olejích nebo tucích a dalších rozpouštědlech potlačujících odpařování s nižší tetzí par (jako je například íioklylltaaáá)·
Dále je možné vázat Z(11)-heχadecentУacctát do nebo na přírodní nebo syntetické pevné nosiče jako jsou klovati-ny, plastické hmotty, rozemleté uhí, dřevná moučka, křemičitaty, pemza, vypálený jíl, korek nebo podobné pevné nosiče nebo přidávat tyto látky do prostředků ve formě kapslí nebo do nádob z plastcdých hmot, aby se současně dosáhlo odevzdávání účinné látky do vzduchu po delší časové období. Kromě toho je možno účinnou sloučeninu nechat odpařovat z vhodných nádob (kapilárních nebo jitých nádob) úzkými otvory, čímž se docílí zvláště rovnoměrná koncentrace vonné látky, která je odevzdávána po delší časové období.
Obsah účinné látky v těchto přípravcích může loCísct v širokých moezch. Obecně může poměr účinné látky ku přísadě být v rozsahu od 10:1 až 1104, v prostředcích ve formě nebo v jiných vhodných nádobách může být účinná látka používána například v čisté, tezředěné formě a její ^0^0 o tni podíl, vztaženo na hmoonost prostředku, může být velmi vysoký a může činit až 90 %. Obecně postačují však vel.mi nízké koncentrace účinné látky v prostředcích, aby působily vábivým účinkem na samčí exemp^pi^iře můry zelné (Maamesra brcssicce)· Výhodný poměr množí ví účinné látky ku přísadě se pohybuje od 1:100 až 1:Ю4·
Prostředky podle vynálezu se mohou používat různým způsobem. Tak například se mohou rczeisloiat návnady, které jsou impregnovány těmito prostředky. Tím je možno určit přesnou hustotu populace můry zelné (MaclesSra brassicae) a jakmile dosáhne tato hustota kritikou mez, provede se zničení hmyzu konvenčními metvíami·
Pro tuto oo^u se nejlépe hodí prostředky s obtížně těkavými přísadami, které umožňují prctrahciaté odevzdávání účinné látky, jako jsou ИотаШу, buiičita, vosky, polymery nebo obtížně těkavé oleje nebo parafiny, potlačující odpařování, jakož i prostředky ve formě kapplí nebo v jitých nádobách (kapilárních), které odevzdával návnadu bud otevřenou
201021 4 stěnou nebo úzkými otvory. Koncentrace účinné látky činí i zde obecná koncentraci v rozmezí od 1:100 do 1104.
Dále . je možno kombinovat účinnou látku s kontaktními nebo požerovými insekticidy a tímto způsobem nalákané samčí exemmláře hmyzu přímo ničit. Koncentrace účinné látky se při tomto způsobu pohybují řádově ve stejných hodnotách jako shora.
Konečně lze účinnou látku nanášet také v poměrně vysokých konccenracích, aby se u samčích exemppářů desorientací a konfuzí zabránilo pá^erin. PM tomto způsobu se používá obecně prostředků s vyšěím obsahem účinné látky (10:1 až 1:1 .000).
Biologické testy
1. Dždivý ú^nek ZOO-hexa^cen^acetátu na můru zelnou (Mmneesra hrassicaee(5 (laboratorní pokus) ve srovnání s různými dalšími testovanými sloučeninami
Pokusy se provádí metodou tzv. elete
Jednnoiivé testované sloučeniny se za účelem snadnnjěího dávkování rozpustí v n-hexanu a v různých dávkách se appikují na zdroj vůně (mosazné destičky). Nássedtuící tabulka ukazuje naměřené hodnoty dráždivých ammpitud (údaje jsou v mV) v závislosti na množ sví látky, které slouží jako zdroj vůně:
Dráždivě a^mpi^uidy (mV) při mn^sv! látky, která slouží jako zdroj vůně
Testovaná sloučenina 103 1Q2 10 1 ! Q-3
Z(11 )-hnxadecentУ.acetát 0,78
Z(9^tetradecenyl-
acetát 13^113^-Ζ(9)tetradecntylacetát 0,80
Z(11 )-tetradecenyl-
acetát 0,41
Z(9 )-pnttadncentS-
acetát 0,34
Z(9)-drdncentSacθtát 0,32
nulový test 0,10-0,17
0,92 0,87 0,27 0,22
0,76 0,76 0,27 0,17
0,47 0,20
0,30 0,10
Tento pokus ukazuje, že kromě Z(11)-hnxadecent'Sacetátu také Z(9)-tetradncntylacetát a - s určitým odstupem - 13-eθnhyl-Z(9)-terradncntylacetát mmjí srovnatelný dráždivý účinek .na čichový nerv. .
PPíětí pokus (příklad 2) však ukazuje, že u srovnávaných sloučenin nemá podráždění nervu za následek žádné reakce v chování ve smmslu účinku feromonu.
2. Vábivý účinek ZdO-hexadecennyacetátu na můru zelnou (MшneeSra brassicae) boratorní pokusy) při různých intenzitách zdroje vonné látky
Tyto pokusy se prováddjí pomocí olfaktometru na principu jediné trubice (Microchim. Acta 1957/3-4, str. 385-389).
Při tom se při každém pokusu vystaví vždy dvakrát 10 exemplářů hm/zu vždy v jediné trubici olfaktometru působení určitého mnnOství vonné látky z.e zdroje vonné látky. Z počtu samčích exemplářů, které v intervalu 5 minut přibudou ke stěně trubice, ve které je umístěna návnada, se vypočte stupeň účinku v %, který je uveden v následující tabulce:
Mnnožtví látky, která slouží jako zdroj vůně ( pg) Pokus I Pokus II Pokus III Pokus
1 95 100 90 100
11T1 * 3 100 100 95 90
10-2 85 95 100 90
10-3 95 90 90 100
10“4 * 80 90 70 ‘ 85
10-5 20 40 60 45
10~6 0 0 10 0
10-7 0 0 0 0
Z(9 )-tetradecenylacetát a 13-methyy-Z(9)-tetradecenyyacctát, tj. sloučeniny, které jsou co do dráždivého účinku (příklad 1) nejblíže Z(11)-hexadecenyyaactátu, nevykazuj při tomto pokusu dokonce ani při nejvyšším moožtví 1 pg látky, která slouží jako zdroj vůně, žádný vábivý pčinek.
3. Reeativní vábivý účinek Z(11)-hexadecennyacetátu na můru zelnou (Mameetra brassicae) d při polních pokusech a při různých intenzitách zdroje vonné látky.
K přezkoušení vábivého účinku Z(11)-hexadecennyacctátu při polním pokusu se tato sloučenina používá v různých koncennracích jako vábidlo v návnadách. Tyto návnady byly současně umístěny na poli v klecích s přísuupem vzduchu ve výšce 50 cm nad zemí. Z vnitřku klece se v týdenních intervalech vypuutí volně do okolí 100 až 200 samčích exeimpéřů můry zelné a určuje se počet zachycených exemp^pl^iřů můry ve srovnání s návnadami bez vábidla (doba pokusu 6 týdnů). .
Ke srovnání bylo v separátním pokusu použito k vábení také samiček můry zelné (Maiímetra brassic^
Výsledky jsou uvedeny v následnicí tabulce:
Množní vonné látky v úg popřípadě počet samiček
Počet zachycených samčích exemplářů
500 . 165
116
2
0,5 0 kontrola 0 samiček
Ve srovnání s těmito výsledky nevykazuje Z(9)-tetradecenylacetát, n-hexadecylacetát a 1, Z(11)-hexadekadien při polním pokusu ani při množství zdroje vonné látky v hodnotě 500 jig žádný vábivý účinek.

Claims (1)

  1. Návnada pro hmyz а к potírání múry zelné (Mamestra brassicae), vyznačující se tím, že jako účinnou složku obsahuje Z(11)-hexadecenylacetát v kombinaci s inaktivními nosnými látkami v poměru 10:1 až 1:10^ a popřípadě navíc obsahuje běžný insekticid.
CS787901A 1977-12-01 1978-11-30 Bait for insects CS201021B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE2753558A DE2753558C3 (de) 1977-12-01 1977-12-01 Verwendung von Z(ll)-Hexadecenylacetat zur Bekämpfung von Mamestra brassicae

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS201021B2 true CS201021B2 (en) 1980-10-31

Family

ID=6025081

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS787901A CS201021B2 (en) 1977-12-01 1978-11-30 Bait for insects

Country Status (16)

Country Link
JP (1) JPS5486612A (cs)
AT (1) AT362616B (cs)
AU (1) AU4207278A (cs)
BE (1) BE872473A (cs)
CS (1) CS201021B2 (cs)
DE (1) DE2753558C3 (cs)
FR (1) FR2410436A1 (cs)
GB (1) GB2008952A (cs)
IL (1) IL56082A0 (cs)
IT (1) IT1101448B (cs)
LU (1) LU80597A1 (cs)
NL (1) NL7811761A (cs)
NZ (1) NZ189043A (cs)
PH (1) PH13838A (cs)
PL (1) PL211368A1 (cs)
ZA (1) ZA786725B (cs)

Families Citing this family (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB2119249A (en) * 1981-12-15 1983-11-16 Int Pheromones Limited Trailer
GB2191094B (en) * 1986-06-07 1990-05-02 Peter Richard White An insect attractant for male common furniture beetles
AUPQ417299A0 (en) * 1999-11-22 1999-12-16 Commonwealth Scientific And Industrial Research Organisation Diamond back moth pheromone composition
JP2005247814A (ja) * 2004-03-08 2005-09-15 Seiko Epson Corp 散布方法及び害虫防除方法

Also Published As

Publication number Publication date
AT362616B (de) 1981-06-10
DE2753558A1 (de) 1979-06-07
PL211368A1 (pl) 1979-07-30
AU4207278A (en) 1979-06-07
LU80597A1 (de) 1979-06-15
ZA786725B (en) 1979-11-28
IT1101448B (it) 1985-09-28
JPS5486612A (en) 1979-07-10
DE2753558B2 (de) 1979-10-11
FR2410436A1 (fr) 1979-06-29
DE2753558C3 (de) 1980-06-26
PH13838A (en) 1980-10-16
GB2008952A (en) 1979-06-13
NZ189043A (en) 1981-05-01
IT7830347A0 (it) 1978-11-29
IL56082A0 (en) 1979-01-31
BE872473A (fr) 1979-06-01
NL7811761A (nl) 1979-06-06
ATA848778A (de) 1980-10-15

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Tan et al. Mutual reproductive benefits between a wild orchid, Bulbophyllum patens, and Bactrocera fruit flies via a floral synomone
Shiojiri et al. Role of the lipoxygenase/lyase pathway of host-food plants in the host searching behavior of two parasitoid species, Cotesia glomerata and Cotesia plutellae
Rochat et al. Male aggregation pheromone of date palm fruit stalk borer Oryctes elegans
JP2008515965A (ja) 果樹園におけるコドリンガ(蛾)を管理するための薬物
Eisner et al. Chemical defense of the mint plant, Teucrium marum (Labiatae)
Cuthbeht Jr et al. Studies of sex attractant of banded cucumber beetle
EP0066113B1 (en) Slow release formulations of pheromones consisting of aldehydes
US4990331A (en) Novel pheromone composition for use in controlling honey bee colonies
Isaacs et al. Behavioural responses of Aphis fabae to isothiocyanates in the laboratory and field
EP1455577B1 (en) Method of monitoring/controlling thysanoptera
US9301521B2 (en) Bee attractants
CS201021B2 (en) Bait for insects
Bartlet et al. Response of the oilseed rape pests, Ceutorhynchus assimilis and Psylliodes chrysocephala, to a mixture of isothiocyanates
US6703014B2 (en) Attractants and repellants for colorado potato beetle
US5202124A (en) Attractants for the rose chafer, Macrodactylus subspinosus (F.), containing α-ionone
US6395775B1 (en) Combating pest insects
HU176515B (en) Composition for enticing male agrotis of cabbage
Beroza Insect sex attractant pheromones, a tool for reducing insecticide contamination in the environment
GUNAWARDENA et al. Preliminary Studies on A Host Attractant of the Coconut Pest. Rhynchophorus Ferrugineus (Coleoptera: Curculionidae)
Shamshev et al. Behavioural responses of western flower thrips (Frankliniella occidentalis (Pergande)) to extract from meadow-sweet (Filipendula ulmaria Maxim.): laboratory and field bioassays
US5380524A (en) Sex attractant for the apple ermine moth
Mandava Handbook of Natural Pesticides: Pheromono, Part B, Volume IV
EP0233164B1 (en) A method and composition for observation and control of pityogenes chalcographus
MacKenzie et al. Attraction to ornamental peony (Paeonia lactiflora, Paeoniaceae) by Polistes dominulus Christ (Hymenoptera: Vespidae) demonstrated using olfactometers
EP0788306B1 (en) Method and means for controlling insect species