CS200790B1 - Způsob vyřezávání tvarových klínových přířezů ramenních vložek - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu vyřezávání tvarových klínových přířezů ramefcníoh vložek ze základního polyuretanového materiálu.

Pro současnou průmyslovou oděvní výrobu se v posledním období stalo nezbytným použití ramenních vložek, které jsou prostředkem pro dotvarování ramenní partie oděvů v návaznosti na módní požadavky.

K výrobě ramenních vložek se používá produktivních zařízení umožňujících centralizovanou výrobu pro několik oděvních podniků, přičemž jako základního materiálu se ukazuje výhodné použít pěnových syntetických materiálů, např. pěnového polyuretanu, který díky svým vlastnostem splňuje řadu požadavků na použití v oděvech, především z důvodu své nízké specifické hmotnosti, pružnosti, odolnosti vůči chemickému čištění apod. Vzhledem k hromadnému charakteru výroby ramenních vložek vystupují do popředí stále výrazněji otázky efektivnosti, související zejména s využitím základního polyuretanového materiálu.

Je znám způsob výroby, umožňující bezodpadový výřez ramenních vložek z hranolu základního materiálu, avšak jednotlivé přířezy je třeba pro dosažení požadovaného tvaru před montáží do oděvů opatřit doplňkovými obalovými vrstvami a popřípadě korigující výplňovou hmotou. Přířez tohoto typu nelze použít samostatně jako ramenní vložky, ale tvoří jen jeden z výplňových materiálů ramenní partie oděvu.

200 790

200780

Jiný známý způeob výroby umožňuje vyřezávat ramenní vložky odpovídající požadavkům střihové konstrukce oděvů hotovením tvarových nesouměrných přířezů, jejichž největší tloušíka se nachází v 1/3 délky a vůči předpokládané linii ramenního švu, který určuje největší délku površky přířezu, ěást připadající na přední díl oděvu tvoří asi třetinu celkové délky přířezu. Dosažený tvar přířezu urěuje beze zbytku tvar výplně ramene oděvu a může být také proto použit samostatně ve funkci ramenní vložky. Nevýhodou tohoto způsobu však je, že skladba tohoto typu přířezu nepokrývá při vyřezávání beze zbytku průřez hranolu základního materiálu a tím vzniká technologický odpad při výrobě.

Poznatky z praxe a výsledky experimentálních zkoušek však prokázaly., že tvarové přířezy je možno vyřezávat ve zjednodušeném, klínovém tvaru bez vnitřního zaoblení a jejich finálního tvaru, t.j. potřebného vnitřního radiusu dosáhnout při montáži do oděvu všíváním nebo při spojování s obalovými materiály na obalované ramenní vložky.

tfěelem vynálezu je vytvořit s využitím tohoto poznatku při vyřezávání takovou vzájemnou skladbu tvarových přířezů, která by optimálně využívala průřezu základního materiálu, splňovala požadavky na modelové dotvoření ramenní partie oděvu a vytvořila tak současně předpoklady pro produktivní průmyslovou výrobu.

Podetata navrhovaného způsobu vyřezávání tvarových klínových přířezů ramenních vložek z polyuretanového materiálu je v tom, že ze základní desky polyuretanového materiálu, kte rá výškou odpovídá výšce ramenní vložky a tloušťkou maximální tloušíoe této vložky, se z obou stran postupně odřezávají tvarově shodné párové přířezy obrácené vrcholy k sobě, přičemž vždy dva sousední přířezy jsou vzhledem k nárysné rovině navzájem obráceny o 180° a vzhledem k protilehlé dvojici fázově posunuty, takže osy překrytí protilehlých přířezů se vždy kryjí.

Pro názornost způsobu vyřezávání podle vynálezu je připojeno vyobrazení, kde značí obr. 1 axonometrický pohled na levý a pravý tvarový přířez, obr· 2 schematický pohled na rozloženou skladbu podskupin tvarovýoh přířezů, obr. 2a sklopený pohled směrem S z obr.2 na skladbu tvarových přířezů jedné podskupiny, obr, 2b sklopený pohled směrem z obr· 2 na skladbu tvarovýoh přířezů druhé podskupiny a obr· 3 axonometrický pohled na desku základního materiálu se znázorněním průběhu řezů jednotlivých přířezů.

Způsob vyřezávání tvarových klínových přířezů ramenníoh vložek vychází z postupného oddělování jednotlivých přířezů z desky základního materiálu z obou stran v cyklech, přičemž každý oyklus sestává z fázově posunutého současného oddělení čtyř vrstev přířezů působením skupiny řezných nástrojů na základní materiál při jednom nastavení vzájemrné polohy. Celková výška daná složením těchto vrstev v je určena hodnotou maximální tlpušíky Jí libovolného přířezu, obr. 1, tvořícího tuto skladbu.

Na obr. 2 je znázorněna schematicky skladba zmíněných vrstev, představující v podstatě zpětné složení již oddělených přířezů, zatímco v kterékoliv fázi skutečného cyklu s vy jímkou počáteční, jsou pochopitelně některé přířezy již odstraněny, vzhledem k tomu, že každá další vrstva může být odřezána až po odřezání a odstranění všech přířezů tvořících předchozí vrstvu. Pro názornost je dále skladba přířezů rozdělena na dvě navzájem protilehlé poskupiny a a b, obrácené k sobě vrcholy tvarových přířezů. Šířka ši podskupiny a, měřená od základny přířezu, který je v podstatě trojúhelníkového tvaru, k jeho vrcholu, je shodná se šířkou š₂ podskupiny b, takže při skutečném provedení skladby tvarových přířezů, kterou si lze představit zasunutím obou podskupin a, b, vytvoří jednotný pás o šířce š, který je odřezán ze základního materiálu po ukončení každého cyklu.

V každé podskupině skladby jsou přířezy shodného tvaru, tj, buď levé nebo pravé, kladeny vedle sebe s tím, že se sousední tvarové přířezy překrývají. Přeložení sousedních tvarových přířezů je voleno tak, aby jejich společná výška dosáhla nejvýše maximální tlouštky t v libovolném průřezu, což je umožněno zjednodušeným klínovým průřezem přířezů, obr. 1.

Současně jsou vždy sousední přířezy otočeny proti sobě tím způsobem, že jednou je vrchol přířezu natočen směrem k nárysné rovině - přířezy obr. 2b a přířezy 1,1' na obr. 2a a s nimi sousedící přířezy 2,2'na obr. 2b a £,£'na obr. 2a směrem odvráeeným od této roviny. Toto vzájemné otočení a skutečnost, že v každé podskupině jsou obsaženy přířezy shodného tvaru, tj. bud levé nebo pravé, umožňuje spolu s klínovým tvarem přířezů výhodné doplňování jejich tvaru.

Jak bylo výše uvedeno, ve skutečnosti je skladba přířezů provedena tak, jako by obě podskupiny a a b byly do sebe zasunuty, obr. 3, přičemž zůstává zachována příslušnost každého přířezu do jedné vrstvy. Tak tvoří přířezy 1,1'první vrstvu, 2,2'druhou vrstvu atd. až přířezy £,£'čtvrtou vrstvu. Pořadí vrstev je stanoveno pořadím jejich vyřezávání, tj» první až čtvrtá.

Vzájemná poloha obou podskupin a a b po simulovaném zasunutí, obr.2 je určena tak, že osa vzájemného překrytí pravých přířezů 2, £ z podskupiny b se kryje s osou překrytí levých přířezů ií £ z podskupiny a.

Takto lze vytvořit skladbu přířezů, které lze známými prostředky současně vyřezávat s daným fázovým posunutím, které je určenou podmínkou, že výsledná výška v této skladby je v kteémkoliv místě shodná s maximální tlouštkou t libovolného přířezu tvořícího skladbu.

Způsob vyřezávání, tak jak je dáno funkcí zařízení podle vynálezu, umožňuje výrazné snížení spotřeby materiálu optimálním využitím profilu výchozího materiálu se zachováním požadavku výroby tvarových nesouměrnýoh přířezů vyhovujících podmínkám modelové tvorby ramenních partií oděvu. Současně dává předpoklad pro další zproduktivnění výroby tím, Se se vyřezávání přířezů rozkládá na několik míst na ploše výchozího materiálu, takže prak4

200 ticky s výjimkou počátku a ukončení výřezu ee současně mohou vyřezávat na různých místech přířezy první, druhé, třetí a čtvrté vrstvy. Díky tomu je možno zorganizovat plynulou výrobu s velkou výrobní kapacitou a umožní se tak její další centralizace s příznivým vlivem na výrobní náklady.

Claims (1)

1. Způsob vyřezávání tvarových klínových přířezů ramenníeh vložek z polyuretanového materiálu, vyznačující se tím, že ze základní desky polyuretanového materiálu, která výškou odpo· vídá výšce ramenní vložky a tlouětkou maximální tloušíoe této vložky, se z obou stran postupně odřezávají tvarově shodné párové přířezy, obrácené vrcholy k sobě, přičemž vždy dva sousední přířezy jsou vzhledem k protilehlé dvojici fázově posunuty, takže osy překry tí protilehlých přířezů se vždy kryjí.