CS200544B2 - Zařízení k bednění stropů, zejmena stropů železobetonových, zespodu žebrovanýcb - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení k bednění stropů, zejména stropů železobetonových, zespodu žebrovaných.

Podle jedné metody průmyslového způsobu stavby se používá prefabrikovaných železobetonových prvků, naproti tomu za druhou zásadně odlišnou technologii je možno považovat monolitické železobetonové konstrukce. Stavební monolitické železobetonové konstrukce jsou pevné a bezpečné, je možno je přizpůsobit pružně konkrétním podmínkám staveniště a funkčním nárokům a jsou i ekonomické. Jejich použitelnosti v rozsáhlé míře brání složitost bednících prací, totiž prahnost a veliká potřeba dřeva. Mimoto nemohlo být s dosavadními tradičními metodami bednění dosaženo u stavebních konstrukcí takové přesnosti, jíž je třeba k použití moderních metod potřebných k doplnění konstrukcí vyráběných v prefabrikaci technickými, instalačními a elektrickými zařízeními. Nedostatečná kvalita betonových ploch a potřeba jejich dodatečné úpravy způsobují často těžké problémy. Doba potřebná k zhotovení monolitických železobetonových konstrukcí je ve srovnání s produktivitou, která je vcelku malá, poměrně dlouhá.

V poslední době byla vyvinuta četná bednění, jichž bylo možno vícekrát použít, například bednění tunelové a obdobná zaříze2 ní, podle nichž je bednění snadno proveditelné a je možno s ním dosáhnout, přesnosti a jakosti povrchu u stavebních konstrukcí, u nichž jich bylo použito a u kterých bylo při prefabrikaci dosaženo předepsaných, popřípadě optimálních parametrů.

Dosud se nepodařilo vyvinout k tunelovým bedněním podobné vysoce hodnotné, všeobecně použitelné bednící zařízení, zvláště u stavebních konstrukcí s pilířovou kostrou a zespodu žebř ovánými stropy, jichž se velmi často používá u školních, kulturních, zdravotních budov a výrobních hal a všude tam, kde je třeba větších vnitřních prostorů. Budovy s pilířovou kostrou a zespodu žebrovaným stropem je možno dodatečně v případě změny určení nebo funkce snadno přestavět, ježto postačí toliko přeložení konstrukcí vymezujících vnitřní prostor.

V současné době jsou známa bednící zařízení, která jsou schopná splnit pouze jednotlivé částečné úkoly, aniž však stavební práce tvoří jednotný ucelený systém. K provedení stropů se používá stolového nebo jiného plochého bednění, přičemž však je předpokladem použití tohoto bednění, aby bylo možno použít již zpevněných stěn nebo pilířů, nebo musí být stěny podepřeny při bednění a zpevňování ocelovými mosty, napojenými na zpevněné . pilíře. K podepření stropního bednění se všeobecně užívá lešení z ocelových trubek, které může být pojízdné nebo teleskopické, složené z většího počtu Členů. Další nedostatek je v tom, že horní hranice vzdáleností vyztužóvací armatury, dosažitelná s nynějšími zařízeními, je omezená, takže dosavadních zařízení buď není vůbec možno použít, nebo je možno jích použít jen v omezené míře při stavbě velkých provozních hal s velkým rozpětím. Zmíněná bednící zařízení nesplňují uspokojivě ani technicko-bezpeČnostní požadavky.

Úkolem vynálezu je konstrukce bednícího zařízení, které umožňuje vybetonování celé .stropní konstrukce, to jest stropních desek, hlavních i pomocných nosníků monolitických provozních hal s velkým rozpětím. Zmídovy s pilířovou kostrou, v .podstatě najednou pro jedno podlaží, které je možno přizpůsobit konkrétním rozměrům pilířové kostry a které je možno měnit v závislosti na nárocích stavebníka na budovu. Mimoto má být čas potřebný k bednění krátký, betonová konstrukce musí být přesná, betonové plochy musí být vysoce kvalitní. Je třeba, aby bednění bylo snadno smontovatelné a aby vyhovovalo z hlediska ekonomického a bezpečnostně-technických předpisů.

Tento úkol se řeší u zařízení k bednění stropů, zejména železobetonových, zespodu žebrovaných, sestávajícího z bednící desky, uložené na vyztužených bednicích nosnících, tvořících nosnou kostru, podle vynálezu tak, že se toto zařízení skládá nejméně z jedné bednící jednotky, složené nejméně ze dvou rovnoběžných bednicích nosníků, uspořádaných v určité vzdálenosti od sebe, a z dalších nosníků uložených napříč, přičemž jsou toliko k jednomu konci všech prvých bednicích nosníků soupravy těchto nosníků připojena pomocí mechanismu opatřeného klouby a pákovým rovnoběžníkem pohyblivá žebra, nesoucí desku k obednění jedné boční strany stropního nosníku uloženého příčně k bednícím nosníkům a posuvná spolu s bědnicí deskou směrem k prvým bednicím nosníkům a ve směru opačném a k jednomu konci s výhodou všech druhých bednících nosníků jsou připojena pomocí mechanismů, opatřeného klouby a výkyvnými pákami’, pohyblivá žebra nesoucí bedniGí desku, sloužící k obednění jedné boční strany stropního nosníku probíhajícího napříč druhých bednících nosníků a posuvná uvedeným mechanismem k druhým bednicím nosníkům, přičemž bednící desky dosedají na bednící nosníky a/nebo připevněné k pohyblivým žebrům jsou odděleny mezerami, které umožňují pohyb těchto žeber a jsou překryty před betonováním krycími prvky, například deskovými pásy.

Klouby a pákovými rovnoběžníky opatřený spojovací mechanismus podlé vynálezu sestává nejméně z jednoho pákového rovnoběžníku, připojeného s výhodou k dolní a horní části pohyblivého žebra, přičemž pákový rovnoběžník se skládá ze čtyř pák, spojených vzájemně klouby, vnější konce pák jsou připojeny k pohyblivým žebrům, jejích vnitřní konce jsou připojeny k nosné kostře, tvořené bednícími nosníky, a/nebo přímo k těmto nosníkům, kdežto uprostřed jsou páky připevněny, rovněž kloubově, k pouzdrům, opatřeným vnitřním závitem, čímž ovládací tyče s ovládacím kolem na konci při otáčení pouzdra v závitové části pákové rovnoběžníky buď svírají, nebo rozevírají. Dvojice pákových rovnoběžníků je podle vynálezu, připojena tyčemi uloženými napříč k pohyblivým, dolů směřujícím žebrům, kdežto; Vnější konce dvojice pákových rovnoběžníků; jsou připojeny kloubově k přípojným prvkům, připevněným k příčným tyčím, a vnitřní konec dolní části dvojice pákových rovnoběžníků je spojen s nátrubkem, připevněným k bednícím nosníkům, tvořícím nosnou kostru, kdežto vnitřní konec horní části dvojice pákových rovnoběžníků je spojen s deskovou konzolou, připevněnou k nosné kostře.

Další příklad provedení zařízení podle vynálezu se vyznačuje tím, že se mechanismus opatřený klouby a výkyvnými pákami skládá z dolů směřujících žeber, připevněných na konci alespoň jedné části pomocného bednícího nosníku, a ze dvou dvojic pák, uspořádaných nad sebou a připojených jedním koncem k pevným žebrům a druhým koncem, rovněž kloubově, k pohyblivým žebrům. Je dále účelné, jestliže se systém bednících nosníků skládá ze dvou hlavních bednících nosníků a z pomocných bednicích nosníků, přičemž ke konci hlavních bednicích nosníků jsou pákovými, rovnoběžníky připojena jedna pohyblivá žebra, kdežto ke konci pomocných bednicích nosníků jsou mechanismem opatřeným klouby a výkyvnými pákami připojena druhá pohyblivá žebra.

Další alternativa zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že ňa protilehlých koncích směřující žebra jak hlavních, tak i pomocných bednicích nosníků, přičemž v nosnících a žebrech jsou vytvořena nosná pouzdra nebo jiné vhodné otvory pro bednící desky uspořádané nad sebou a sloužící k obednění dolní plochy stropních nosníků. Mnohostranná upotřebitelnost zařízení podle vynálezu se zvyšuje tím, že hlavní á pomocné bednící nosníky jsou vytvořeny tak, že minimální šířka a minimální délka bednění stropní plochy se může zdvojnásobit a Že minimální šířka tvoří s výhodou polovinu minimální délky.

Bednicí nosníky sestávají z teleskopických tyčí, jejichž délka je měnitelná, jsou podpírány nosnou kostrou, přestavitelnou v obou směrech jak výškově, tak ve vodorovném směru a opatřenou otvory pro upevňovací prostředky a/nebo členy opatřenými závitem pro vzájemné spojení. K dolním koncům okrajových sloupů jsou pro umožnění pojezdu nosné kostry připevněna vhodná pojezdová ústrojí a k dolním koncům všech, sloupů jsou připojeny výsuvné nohy, při jichž vy200544 sunutí se pojezdové ústrojí zvedá nad úroveň nejblíže nižšího podlaží nebo podlahy.

K zařízení podle vynálezu je možno účelně napojit i bednění pilířů. Za tím účelem je podle další alternativy zařízení podle vynálezu použito u pomocných bednících nosníků pro upevnění bednění pilířů jiných vhodných členů, například dutých pouzder s vnitřním závitem.

Se zařízením podle vynálezu jsou spojeny četné nové a výhodné technické účinky, které se u známých řešení zařízení s obdobným určením nevyskytují. Největší výhoda spočívá v tom, že nosníkové bednění je mimořádně jednoduché, je možno je smontovat, aniž je k tomu třeba zvláštního bednícího mechanismu, což má rozhodující význam v případě budov s velkým rozpětím. Stavební systémy, při nichž jsou pilíře značně od sebe vzdáleny, jak je tomu například u výrobních hal, je možno postavit pomocí zařízení podle vynálezu velmi ekonomicky. Spolu s nosníky (hlavními nosníky] ležícími v rovině pilířů je možno současně vestavět i pomocné nosníky napjaté v hlavních nosnících, čímž se tloušťka bednicí desky sníží a dosáhne se tak značné úspory materiálu, zejména železobetonu. Paužije-li se zařízení pro bednění pilířů, je možno najednou zhotovit celé podlaží pilířové kostry železobetonové budovy, Zatížení vybetonovaných částí nosníků a desek, jakož i bednění pilířů se přenáší z bednícího systému na již zpevněnou část kostry stavby. Při betonování nepůsobí na pilíře nacházející se ná pracovním podlaží žádné zatížení, takže až do jejich konečného zatížení se prodlužuje, ve srovnání se stropy a nosníky, doba potřebná k jejich vytvrzení. Jednotky kombinovaného bednícího zařízení je možno jak co se týče jejich šířky, tak i délky v mezích jejich rozměrů plynule měnit, takže po spojení jednotek nezůstane žádná část zařízení nepoužitá. Mimoto je zařízení výškově nastavitelné v míře potřebné v praxi, ježto tyče a sloupy jsou teleskopické.

Bednicí jednotky se skládají ze základních prvků, které jsou spolu spojeny rozpojitelnými spoji, takže v případě potřeby je možno poškozené prvky snadno vyměnit. Pohyb a zdvih bednících jednotek je možno provést naprosto bezpečně, k jejich přeložení na jiné pracoviště je třeba toliko jednoduché visuté plošiny, která může sloužit k uložení bednících prvků potřebných k smontování konzol. Bednicí jednotky je však možno zvednout i bez vinuté plošiny pouze pomocí výkyvné páky. Prvky soupravy bednících jednotek je možno smontovat podle rozměrů potřebných ze stavebního hlediska a jednotlivých prvků bednicí soupravy je možno plynule využívat. S bednicím zařízením podle vynálezu je možno stavět jak zespodu žebrované, tak i deskové stropy, soupravy bednících jednotek je možno bez obtíží využít pro kterýkoli úkol, jehož je třeba. Nakonec je třeba zdůraznit ještě jednu výhodu, že průřez jak nosníků, tak i sloupů je měnitelný a mimoto je možno použít místo monolitických železobetonových nosníků i nosníků ocelových, například nosníků s přerušovanými žebry. Okraje a konzoly vystupující ze stěnové plochy budovy je možno obedntt současně s obedňováním celého podlaží.

Vynález je dále popsán na základě připojených výkresů, obsahujících několik výhodných příkladů provedení, jednotlivé konstrukční části, jakož i konstrukční části budovy postavené pomocí bednění podle vynálezu.

Jednotlivá vyobrazení na výkresech znázorňují: na obr. 1 část kostry budovy v rovině Β—B podle obr. 2; obr. 2 schematický řez v rovině A—A podle obr. 1 a kombinované stropní nosníkové bednění; obr. 3 vzájemně spolupracující jednotky stropního a nosníkového bednění v schematickém pohledu zepředu; obr. 4 část pilířové kostry části budovy v řezu v rovině D—D podle obr. 5; obr. 5 svislý řez v rovině C—C podle obr. 4; Obr. 6 perspektivní pohled na nosnou kostru stropního a nosníkového bednění ve zvětšeném měřítku, bez příčných bednících nosníků a desek; obr. 7a bednění v pohledu ze strany; .obr. 7b, tečkované zarámovaná část, ve zvětšeném měřítku pravou stranou obr. 7a; obr. 7c ve zvětšeném měřítku detail v perspektivním pohledu, označený na obr. 7b písmenou G; obr. 8 čelní pohled na nosnou kostru podle obr. 7a; obr. 9 půdorys nosné kostry podle obr. 7a; obr. 9b část ,,F“ podle obr. 9a ve zvětšeném měřítku; obr. 10 část bednění v provedení podle obr, 6; obr. 11 půdorys obr. 7a, pokrytý bednicími deskami ve zmenšeném měřítku; obr. 12 půdorys podobný jako na obr. 11, avšak s nosnou kostrou z nosníkové konstrukce bez příčných nosníků; obr. 13a, 13b část konstrukce ovládající posuvný mechanismus ve zvětšeném měřítku ve stavu zabednění a odbednění; obr. 14 středové řešení bednění ve zvětšeném měřítku, zčásti v řezu, zčásti v nárysu; obr. 15 způsob bednění koncového nosníku ve zvětšeném měřítku, zčásti v řezu a zčásti v nárysu; obr. 18 schematický pohled ze strany na bednění pilířů; obr. 17 bednění podle obr. 16 v řezu v rovině E—E.

Obr, 1 á 2 znázorňují monolitovou Železobetonovou pilířovou kostru, opatřenou zespodu žebrovaným stropem a skládající se z pilíře 1, hlavních stropních nosníků 2, z pomocných nosníků 3 a stropní desky 4. Jednotka kombinovaného stropního a nosníkového bednění je označena vztahovým znakem 5 a je určena k obednění jednoho stropního pole včetně bočních stran nosníků.

Současným použitím odpovídajícího počtu jednotek 5 kombinovaného stropního a nosníkového bednění je možno spolu s bednicím zařízením pilířů, které bude níže popsáno, současně betonovat celý úsek, znázorněný na obr. 1 se všemi částmi stavební konstrukce. Na obr. 3 jsou schematicky znázor200544

Β něny vé zvětšeném měřítku dvě vzájemně spojené a spolupracující jednotky 5 stropního a nosníkového bednění. Na tomto obrázku má strop toliko stropní nosníky 2. Na levé straně obr. 3 je znázorněno pomocné visuté lešení, jehož význam je dále popsán. Pomocné lešení 6 je připevněno dolním zvedacím napínacím šroubovacím zařízením 6a, umístěným mezi dvěma stropy, k jehož šikmým vzpěrám 6b jsou připevněny vodorovné tyče 6c, k nimž jsou napříč uspořádány tyče 6d, na nichž spočívá vodorovná plošina 6e. Horní zvedací šroubovací zařízení 6f připevňuje pomocné lešení 6 zevnitř k dolní ploše horního stropu. Na pomocném lešení 6 je uspořádána podle obr. 3 jedna bednicí jednotka 5 napříč vzhledem k druhým dvěma bednícím jednotkám 5 a slouží jako bednění čárkovaně vyznačenou přečnívající deskou 11. Bednicí jednotka 5 spočívá na teleskopických sloupech 7, vyztužených rovněž teleskopickými křížovými výztuhami 8. Bednicí jednotka 5 je shora uzavřena bednícími deskami 9, spočívající na příslušných nosnících, jak bude níže popsáno. Schematicky znázorněné pilířové bednicí zařízení je označeno jako celek vztahovou značkou 10.

K bednícím deskám 9 jsou připojeny svislé přečnívající nosníkové bednicí desky 48. Tyto desky 48 jsou při obednění odděleny od hotových nosníkových ploch spojovacím ústrojím, skládajícím se ze dvou spojovacích pákových mechanismů a označených .vztahovým znakem 12.

Obr. 4 a 5 znázorňují pracovní postup záležející v nanášení betonových vrstev. Podlaží III a IV na obr. 5 odpovídají zčásti pohledu ze strany podle obr. 3. S třemi bednícími jednotkami 5 je možno překrýt tři pilířové úseky. Na obr. 5 jsou podlaží 0, I, II, jakož i pilíře 1 podlaží III hotové. Z tohoto obrázku je zřejmé, že se z bednění na čerstvě zhotovené .pilíře III podlaží nepřenáší žádné břemeno, nýbrž že tímto břemenem jsou zatíženy pouze bednicí jednotky 5, které zase zatěžují bednicí desky 9 podlaží II.

Obr. 6 znázorňuje podrobnosti lešení stropních a nosníkových bednících jednotek 5, Teleskopické sloupy 7 sestávají z vnější trubky 7a a vnitřní trubky 7b.

Vnější trubky 7.a jsou opatřeny otvory 14 vnitřní trubky 7b otvory 15. Na dolním konci každého vnějšího sloupu 7 je pojezdové ústrojí 16 s kolečky 17, pomocí něhož je lešení pojízdné. Součástí pojezdového ústrojí 16 je vidlice 18. Touto vidlicí 18 jsou zakončeny vnější teleskopické sloupy 7 a vnitřní teleskopický sloup 7 je opatřen opěrnou nohou 19. Spuštěním vidlice 18 a opěrné nohy 19 je možno bednící jednotku 5 kdykoli otočit, například na hotový strop-nižšího podlaží. Vodorovné a šikmé křížové výztuhy 8 jsou spojeny styčníkovými deskami 22 s teleskopickými sloupy 7. Styčníkové desky 22 jsou opatřeny otvory 22a.

Na každých třech v podélném směru spolu sousedících sloupech 7 jsou uspořádány hlavní bednicí nosníky 23, sestávající z nosníků s U profilem, a to z vnějších částí 23a a z vnitřních částí 23b. Patky obojích částí 23a, 23b hlavních nosníků 23 jsou vzájemně uspořádány v opačném směru. U částí 23a směřují stojiny nahoru, u částí 23b směřují stojiny dolů. Poněvadž vnitřní část 23b hlavního nosníku 23 je zasunuta do vnější části 23a tohoto nosníku a obě části je možno v podélném směru posouvat, je možno nastavit i délku nosné kostry a zajistit ji kolíky procházejícími otvory 24, popřípadě 25.

Kostra bednění podle obr. 6 je v důsledku teleskopických vzájemně zásuvných trubek 7a, 7b a části 23a, 23b hlavních nosníků 23 nastavitelná jak ve směru svislém, tak i vodorovném do dvou vzájemně kolmých směrů, čímž je možno bednicí plochu kdykoli nastavit na potřebný rozměr a výšku.

Obr. 7a znázorňuje nosnou kostru podle obr. 6 ze strany ve zvětšeném měřítku, obr. 9a znázorňuje tutéž kostru v půdorysu, kdežto obr. 8 ji' znázorňuje zpředu, popřípadě z čela s dalšími součástmi (pomocnými bednícími nosníky, spojovacím ústrojím atd). Na obr. 7c je znázorněna dvojice rovnoběžníků a na obr. 7b je ve zvětšeném měřítku znázorněn úsek E z obr. 7a. Dříve uvedené součásti jsou označeny týmiž vztahovými značkami. Na pravé straně obr. 7a je znázorněno pilířové bednění, označené všeobecně vztahovým znakem 31, sestávající ze spojovacího ústrojí 12, obsahujícího klouby 33a a dvojici pákových rovnoběžníků 30.

Spojovací zařízení 12, obsahující pákové rovnoběžníky 30 spojené klouby 33a, sestává dále z ovládacího táhla 27, zakončeného kolem 26. Tyto pákové rovnoběžníky 30 jsou v místě horního a dolního spoje opatřeny pouzdry 20 s vnitřním závitem, jimiž procházejí závitová vřetena 28, ovládající táhlo 27. Jak je patrno z dřívějších schematických obrázků, dvojice pákových rovnoběžníků 30 je uspořádána nad sebou, přičemž však je u příkladu konkrétního provedení podle obr. 7a horní páková část rovnoběžníku 30 překryta hlavním bednícím nosníkem 23. Závity pouzder 29 každé pákové dvojice rovnoběžníků 30 jsou protisměrné, takže když se vřeteno 28 v závitech otáčí, pákové rovnoběžníky 30 se buď k sobě přibližují, nebo se od sebe vzdalují v závislosti na směru otáčení vřetena 28. . Pákové rovnoběžníky 30 sestávají z pák 33 a z kloubů 33a, které je spojují.

Tím je umožněno svírání a rozevírání pák 33. Vnější konce dvojice pákových rovnoběžníků 30 jsou připevněny jako celek k pilířovému bednění, označenému v celku vztahovou značkou 31. Pilířové bednění 31 sestává z žeber 32 a vodorovných tyčí 34a, 34b ve tvaru U profilů, spojujících žebra 32. K tyčím 34a, 34b (viz i obr. 8) jsou připevněny spojovací členy 36, na jejichž vnitřním konci jsou napojeny vnější klouby 33a pák 33 (obr. 7c).

Žebra 32 jsou opatřena řadou otvorů, je200544 jichž význam bude dále vysvětlen. Z dvojice pákových rovnoběžníků 30 je horní rovnoběžník spojen s plechovou konzolou 20, připevněnou ke, koncovému sloupu 7, dolní pákový rovnoběžník 30 je spojen s nosným nátrubkem 21 (obr. 8), připevněným ke koncovému sloupu 7.

Křížové výztuhy 8 jsou s hlavními bednícími nosníky 23 spojeny třmeny 40 ve tvaru U, které je možno zvnějšku na bednících nosnících překládat. Třmeny 40 ve tvaru U procházejí svými konci, opatřenými závitem, odpovídajícími otvory opěrných desek 37 a jsou připevněny šrouby 41. V každém styčném bodě je použito dvou třmenů 40 (obr. 7aj. Ke vzdálenějšímu konci hlavního bednícího nosníku 23 vzhledem ke spojovacímu ústrojí 12 je připojeno žebro 42, opatřené ve svislém směru řadou otvorů. Význam otvorů je dále vysvětlen.

V souvislosti s obr. 7a je třeba se ještě zmínit o tom, že trubky 7a, 7b teleskopického sloupu 7 jsou zde vzájemně spojeny závity. Dolní konec 14a křížové výztuhy 8 je opatřen vnitřním závitem, kdežto horní konec 15a tyče 7b je opatřen vnějším závitem.

Na obr. 7a, 8, 9a jsou dobře patrny příčné pomocné bednící nosníky 38, rovněž s profilem U, které jsou stejně jako hlavní bednící nosníky 23 teleskopické, totiž sestávají z vnějších nosníků 38a a ze dvou vnitřních nosníků 38b, kluzně uložených v nosnících 38a a rovněž opatřených na bočních stranách připevňovacími otvory 24a, 25a (obr. 8), takže posunutí hlavních bednících nosníků 23 k sobě nebo od sebe je bez dalšího spojeno s pohyby obou částí a je možno je upevnit v libovolné poloze (otvory pomocných bednících nosníků 38 jsou patrny i na obr. 10). Nejkrajnější pomocný bednící nosník 38 je na obr. 7a označen vztahovým znakem 38‘. Tento nosník se odchyluje od ostatních pomocných bednících nosníků 38 potud, že jeho horní část je uzavřena deskou a je v něm možno upevnit neznázorněné pouzdra se závitem tak, že umožňují připojení pilířového bednění, jak je níže popsáno. Je ještě třeba poznamenat, že vnější pomocný bednící nosník 38‘ byl z obr. 9a za účelem lepší přehlednosti vypuštěn.

Na obr. 9a bylo bednění znázorněné na obr. 6 až 8, které je rovněž opatřeno příčnými pomocnými bednícími nosníky 38, stále ještě znázorněno bez bednícího obkladu. Na tomto obrázku jsou hlavní bednicí nosníky 23 a příčné pomocné bednicí nosníky 38 ve zcela rozpojené poloze připevněny svorníky, označenými vztahovou značkou 46. Dva vnitřní bednicí nosníky 38b jsou spolu ve středu spojeny pásy 46a a připevněny svorníky 46. Rozdělení nosníků 38b je nutné proto, že když bednicí jednotka 5 má mít minimální šířku, je jeden z bednících nosníků 38b odstraněn, kdežto dva vnější nosníky 38b jsou zcela do sebe zasunuty.

Na jednom konci každého příčného pomocného bednícího nosníku 38 (obr. 9a nahoře) je uspořádán výkyvný pákový mechanismus který je na tomto obrázku znázorněn toliko schematicky a sestává ze svislých, dolů přečnívajících pevných žeber 53, která jsou na tomto obrázku znázorněna toliko čárkovaně, jakož i z pohyblivých žeber 54. Pevná žebra 53 a pohyblivá žebra 54 jsou spojena klouby 52 s výkyvnými pákami 50, 51. Tento mechanismus je podrobně znázorněn na obr. 13a, 13b. . .. .

Vnější výkyvný pákový mechanismus, znázorněný nahoře na pravé horní straně obr. 9a, je speciálně proveden, jak je podrobně znázorněno ve zvětšeném měřítku jako detail „F“ na obr. 9b. K žebrům 53 a 54 s U profilem jsou zevnitř připevněny desky 54a, 54b, sloužící jako podložky pro konce svorníků 52. Tímto způsobem zůstávají konce svorníků ve skříni- 50a, což umožňuje dosednutí sloupových bednících desek 49, zakreslených na obrázku čárkovaně a rozdělených štěrbinou dž na rovnou plochu. Druhá sloupová bednicí deska je na obrázku označena vztahovou značkou 48.

V horní levé části obr. 8 je podrobněji znázorněno nosníkové výkyvné bednění, o němž se již stala zmínka a které je v celku označeno vztahovým znakem 44. Toto bednění se skládá z pevných žeber 53, připevněných ke koncům pomocných bednících nosníků 38a, vyčnívajících dolů, a z pohyblivých žeber 54, spojených s pevnými žebry 53 výkyvnými pákami 51, 52. pohyblivá žebra 54 jsou opatřena neznázorněnými otvory. Podrobný popis nosníkového bednění 44 je uveden níže. Na druhé straně vpravo na obr. 8 může být bednicí. obklad přímo spojen na koncích pomocného bednícího nosníku 38 žebry 53a. Tato žebra 53a jsou rovněž opatřena otvory, patrnými na obr. 7a, a jsou označena vztahovým znakem 13. Jinak je na obr. 8 podrobně znázorněno pojezdové ústrojí 16. Zpevňovací tyč 8a není teleskopická, nýbrž její dolní konec je odpojitelný, kdežto teleskopická kříživá výztuha 8 je odklopná. Má-li se pojezdové ústrojí přestavit na větší výšku, zašroubuje se mezi sloupy 7a, 7b vložka, která není znázorněna, a zpevňovací tyč 8a nahrazuje prvek odpovídající délky.

Na obr. 10 je znázorněna bednicí jednotka 5 podle obr. 6, skládající se z bednících desek 9, připevněných k pomocným bednicím nosníkům 38, a z bočních bednících desek 48, a 49. Část bednicí desky 9 je na obrázku odříznuta, aby byla znázorněna struktura pomocného bednícího nosníku 38. Jednotka znázorněná na obr. 10 a tvořená kostrou podle obr. 6, obloženou bednícími deskami 9, představuje stropní pole vymezené čtyřmi bednícími nosníky. Na schématu podle obr. 12 nejsou patrny příčné nosníky, bednicí desky 9 jsou vzájemně odděleny toliko mezerou di.

Obr. 11 znázorňuje v půdorysu bednění stropního pole, jehož strop má dvousměrnou kostru nosníků: Bednicí deska 9 pokrývá v tomto případě hlavní 23 i pomocné 38 bed11 ničí nosníky a je možno jl štěrbinami dl, d2, jimiž jsou bednící desky od sébe odděleny, snadno vyjmout (první mezera měří v praxi asi 50 mm, druhá asi 10 mm). Před betonováním je nutno mezery dl, d2 překrýt, například asbestocementovými pruhy, které se ponechávají v betonu a pod nimiž vzájemně mezerou od sebe oddělené bednící desky 9 jsou spolh spojovány. V mezerách di, d2 jsou schematicky znázorněny i pákové rovnoběžníky 30, popřípadě výchylné páky 50. V souvislosti s tímto obrázkem je třeba se krátce zmínit o měnitelných rozměrech délky a šířky stropní bednící jednotky .5, Je-íi minimální šířka y a maximální šířka 2ý, dosahuje minimální délka x — 2y a maximální délka 2x =' 4y. Tato délka a šířka nosníků zajišťuje, že nevznikne žádné nezabedněné pásmo a že spojením libovolného počtů bednících jednotek 5 je možno vyhovět jakýmkoíi stavebním požadavkům, přičemž je samozřejmé, že minimální a maximální hodnoty je možno plynule měnit.

Obr, .12 znázorňuje půdorys s bednícími deskami 9 pokrývajícími zespodu žebrované stropy bez příčných nosníků. Je nutné, aby mezera di oddělující bednící desky 9 byla v tomto případě rovnoběžná s hlavním nosníkem. Bednící deska 9 překrývá v jiném směru, ježto tu není žádný nosník, bez přerušení nosníkovou bednící konstrukci 44. Je-li nutno vyrobit bednící desku 9 bez nosníků, není ponechání mezery di nutné, takže bednící deska 9 je nepřerušená. Pomocí kombinovaných bednících jednotek 5 podlé vynálezu je možno vyrábět i deskové Stropy.

Na obr. 13a, 13b je podrobněji, znázorněno výkyvné nošníkové bednící zařízení 44. K vnějšímu konci vnějšího nosníku 39a každého pomocného bednícího nosníku 38 je připojeno dolů vyčnívající žebro 53, jehož poloha je pevná a které je spojeno výkyvnými pákami 50, 51 s pohyblivým žebrem 54. Výkyvné páky 50, 51 jsou a obou svých koncích spojeny svorníky 52 s žebry 53, 54 a mohou se na těchto svornících otáčet. K pohyblivému žebru 54 je připevněn pás 55, přesahující toto žebro. Pásem 55 prochází šroub 56, který je možno v poloze bednění znázorněné na obr. 13b zašroubovat do čepu 57, opatřeného závitem a připevněného k vnější straně žebra 53, čímž je možno pevné žebro 53 a pohyblivé žebro 54 v poloze znázorněné na obr. 13b vzájemně k sobě připevnit. Mezera v bednící desce 9 je překryta pásy 60.

Na obr. 14 je znázorněn způsob bednění dvou stropních polí a mezí nimi ležícího nosníku pomocí dvou bednících jednotek 5 podle vynálezu. Stropní deska byla označena dříve již užitým vztahovým znakem 4, nosník vztahovým znakem 2. K horizontálnímu obednění slouží bednící desky 9, k bočnímu obednění nosníku 2 boční bednící desky 48 (viz též obr. 10). K obednění dolní plochy nosníku 2 slouží dolní bednící deska 58, dosedající na nosná pouzdra nebo trny vložené do otvorů 13, které nejsou na tomto obrázku viditelné, pevných žeber 53, popřípadě 53a. Jelikož je v žebrech 53, 53a v podélném směru provedena řada otvorů, je možno podle libosti prakticky regulovat i výšku nosníků.

Mezera (obr. 10), která musí být ponechána pro odbednění jak horizontálních bednících desek 9, tak bočnice bednících desek 48, je zpravidla pokryta asbestocementovýml pásy 60, půd nimiž je možno horizontální bednící desky 9 sejmout z nosníků 2 ve směru navenek.

Na obr. 15 jé znázorněno bednění okrajového nosníku 2, který v podstatě sdUhlasí s plochou stěny budovy. Nosník 2 tu je v linii řady okrajových pilířů a stropní deska 4 není ž vnější strany, v konzole, nýbrž pokračuje v šíři nosníku 2 ná okraj 82, který musí být z důvodů konstrukčních a izolačních vytvořen vzhledem k stavbě přiléhající z vnější strany k pilíři 1. Toto okrajové bednění, přiléhající k okrajovému pilíři 1, spočívá na teleskopickém sloupu 83, sestávajícím z vnitřní trubky 63a a vnější trubky 63b, opírající se 0 podstavec 83c. Desky 48, 48a tvořící boční bednění nosníku 2 jsou vzájemně spojeny distančními a spojovacími šrouby 61 a z vnější strany bočnlcemi 85, dosedajícími na nosnou desku 64. Tato posléze uvedené deska je podpírána sloupem 63 a podélným nosníkem 64a. Distanční a spojovací šrouby Bl, jakož í svislé boční žebra vytvářejí spojení mezí stropní deskou 4 a bednící jednotku 5, viditelnou na levé straně obr. 15, a okrajovou boční bednící deskou 48, jakož i meži dolní bednící deskou 9a a boční bednící deskou 88. K obednění dolní plochy nosníku 2 slouží bednící deska 58, dosedající na nosné pouzdro 59. Dolní bednící deska 9a spočívá na konzolách 66, k nimž je připevněna šrouby 86a. Soční bednící deska 68 ve tvaru písmene í. spočívá na bednící desce 9a. Pod konzolami 66 ve vnějším směru je podélný nosník 70, k němuž jsou zespodu připojeny vyztužovací tyče 67. Boční bednící désky 68 jsou, pokud jde o výšku, délku i šířku, stejné, jsou stejným způsobem měnitelné jako rozměry stropního a nosníkového bednícího zařízení a jsou doplněny zajišťovací tyčí 69, která svým dolním koncem připevňuje dolní patkou boční bednící desku 88. Okrajová bednící zařízení mohou být v podélném směru vzájemně spojena. Pomocí nich může být nosná kostra, jež je příznačná pro celý systém, provedena s určitým průhybem nebo s dole nebo nahoře rovnými deskami. Rozměr převisu stropní desky 4 — totiž délku desky 62 — je možno nastavit přes vnější linii pilířů 1 podle přání.

Obr. 16 a 17 znázorňují pilířové bednění, označené jako celek vztahovým znakem 10. Toto zařízení se skládá ze vzájemně rovnoběžných hlavních bednících desek 74 a z přestavitelných bednících desek 75, kolmých k hlavním bednícím deskám 74. Vzájemná vzdálenost přestavitelných bednících desek a tím i změna v jednom směru průřezu pilíře 1 se nastavuje stavěcím! a upevňovacími svorníky 79, procházejícími otvory v pásech 76. Pilířové bednění smontované tímto způsobem spočívá na rámové podstavné desce 77, připevněné upevňovacími a distančními šrouby 71 k příslušnému okrajovému nosníku 38 bednící jednotky 5, z něhož vyčnívají pouzdra opatřená vnitřním závitem a procházející otvory 73 v stropní bednící desce 9 (obr. 17). Z horní čelní strany boční, tlustší bednící desky 74 vystupují spojovací svorníky 80, jejichž pomocí je možno zvětšit výšku bednění vložením náhradních prvků.

Pomocí bednícího zařízení podle vynálezu probíhá bednění jakéhokoliv, například na obr. 1 kazetového, železobetonového stropu a pilířů patřících ke stropu takto:

Jakmile jsou hotova podlaží přízemí a pilíře, spojí se bednicí jednotky 5 v počtu a o rozměrech odpovídajících stavebnímu plánu na místě samém a celé zařízení se zvedne tak, že spočívá na nohách 18 a 19 (obr. 6). Poté se nosná pouzdra 59 zasunou do odpovídajících otvorů vzájemně protilehlých žeber 53a, 54, 52, 32 a položí desky 58 tvořící bednění nosníků 2 (viz obr. 14). Konzola nebo okraj se obední, jak je schematicky naznačeno na obr. 3, popřípadě na obr. 15. Dvojíce 3B pákových rovnoběžníků 33 je v rozevřené poloze, kdežto výkyvný pákový mechanismus 44 zaujímá polohu podle obr. 13d. Mezery di, dz (obr. 11) jsou překryty asbestocementovými pásky 60, jejichž svislé části jsou připevněny svorníky k bočním bednicím deskám (obr. 14). Poté se uspořádají pilířová bednění 10, jejichž podstavná deska 77 se připevní šrouby 71. Vloží se ocelová výztuha a provede se zabetonování. Teprve poté se zalije betonem pilíř 1 v oblasti ležící v úrovni pilířů, načež se betonuje plocha a horní části pilířů.

1<

Odbedněni probíhá následovně:

Odstraní se pilířové bednění 10 spolu s rámcovou podstavnou deskou 77 a spojení mezi bednícími jednotkami 5 se uvolní. Kolo 26 se otočí (obr. 7a, 7b), čímž se dvojice pákových rovnoběžníků 33 k sobě přiblíží, žebra 32 se tím spolu s bednicí deskou 49, která je na nich uspořádána, stáhnou ve směru šipky a (obr. 7J, čímž se vzdálí od boční stěny nosníku 2 (obr. 14), poté se jednotky bednící jednotky 5 spustí na pojezdové ústrojí 16, V důsledku tohoto pohybu se pohybuje i žebro 53 výkyvného pákového mechanismu 44 dolů (obr. 13a, 13b) a ježto před odbedněním byl šroub 56 uvolněn, unáší s sebou i žebro 54, spolu s boční bednící deskou 48, která je k němu připevněna, dolů.

Při spouštění směrem dolů posouvá se i žebro 54 ve směru šipky b rovněž směrem dolů, to jest odděluje se od obedněné betonové plochy. Tím je odbedněni dokončeno, bednicí jednotka 5 se posune pod stropem na pomocné lešení 6 (obr. 3), povrch se očistí, bednící jednotka 5 se pověsí na neznázorněný lanový závěs jeřábu a zvedne se na nejblíže příští podlaží.

Vynález není samozřejmě omezen na shora popsané příklady provedení, nýbrž je možno jej provést v četných jiných variantách, krytých definicí předmětu vynálezu. Místo profilů tvaru U je možno použít i jiných profilů. U bednícího zařízení je též možno místo monolitických železobetonových nosníků použít pevných ocelových nosníků nebo nosníků s přerušovanými žebry, ježto i tyto ocelové nosníky mohou být podpírány bednicím zařízením podle vynálezu. Je proveditelná i varianta, podle níž se pohyblivě spojená žebra nepohybují směrem dolů, nýbrž vzhůru. V tomto případě je možno podle principu vynálezu zkonstruovat zařízení pro stavbu shora žebrovaných stropů.

Claims (17)

1. PREDMÉT

   1. Zařízení k bednění stropů, zejména stropů železobetonových, zespodu žebř ováných, sestávající z bednicí desky, uložené na vyztužených bednících nosnících, tvořících nosnou kostru, vyznačené tím, že se skládá nejméně z jedné bednicí jednotky (5), složené nejméně ze dvou rovnoběžných bednících nosníků (23), uspořádaných v určité vzdálenosti od sebe, a z dalších nosníků (38), uložených napříč, přičemž toliko k jednomu konci všech prvých bednících nosníků (23) soupravy těchto nosníků (23) jsou připojena pomocí mechanismu, opatřeného, klouby (33a) a pákovým rovnoběžníkem (30), pohyblivá žebra (32), nesoucí desku (49) k obednění jedné boční strany stropního nosníku (2), uloženého příčně k bednicím nosníkům (23), a posuvná spolu s bednicí deskou (49) směrem k prvým bednicím nosníkům (23) a ve směru opačném a k jednomu

   VYNÁLEZU konci s výhodou všech druhých bednících nosníků (38) jsou připojena pomocí mechanismu (44), opatřeného klouby (52) a výkyvnými pákami (50, 51), pohyblivá žebra (54) nesoucí bednicí desku (48), sloužící k obednění jedné boční strany stropního nosníku (48), probíhajícího napříč druhých bednících nosníků (38), a posuvná uvedeným mechanismem (44) k druhým bednicím nosníkům (38), přičemž bednicí desky (9, 48, 49) dosedající na bednicí nosníky (23, 38) á/nebo připevněné k pohyblivým žebrům (32, 54) jsou odděleny mezerami (di, dz), které umožňují pohyb těchto žeber (32, 54) a jsou překryty před betonováním krycími prvky, například deskovými pásy (60).
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že klouby (33a) a pákovými rovnoběžníky (30) opatřený spojovací mechanismus (12) sestává nejméně z jednoho pákového rovno200544 běžníku (30), připojeného s výhodou k dolní a horní části pohyblivého žebra (32), přičemž pákový rovnoběžník (30) se skládá ze čtyř pák (33), spojených vzájemně klouby (33a), vnější konce pák (33) jsop připojeny k nosné kostře tvořené bednícími nosníky (23, 38) a/nebo přímo k těmto nosníkům-(23, 38), kdežto uprostřed jsou páky (33) připevněny, rovněž kloubově (33a), k pouzdrům (29) , opatřeným vntiřním závitem, čímž ovládací tyče (27) s ovládacím kolem (26) na konci při otáčení pouzdra (29) v závitové části (28) pákové rovnoběžníky (30) svírajínebo rozevírají.
3. 3. Zařízení podle bodu 2, vyznačené tím, že pákové rovnoběžníky (30) jsou připojeny příčnými tyčemi (34a, 34b), uloženými napříč k pohyblivým, dolů směřujícím žebrům (32), kdežto vnější konce dvojic pákových rovnoběžníků (30) jsou připojeny kloubově k přípojným prvkům (36), připevněným k příčným tyčím (34a, 34b).
4. 4. Zařízení podle bodů 2 a 3, vyznačené tím, že vnitřní konec dolní části pákového rovnoběžníku (30) je spojen s nátrubkem (21), připevněným k bednícím nosníkům [23, 38) tvořícím nosnou kostru, kdežto vnitřní konec horní části pákového rovnoběžníku (30) je spojen s deskovou konzolou (20), připevněnou k nosné kostře.
5. 5. Zařízení podle bodů 1 až 4, vyznačené tím, že se mechanismus, opatřený klouby (52) a výkyvnými pákami (50, 51) skládá z dolů směřujících žeber (53), připevněných na konci alespoň jedné části pomocného bednícího nosníku (38), a ze dvou dvojic pák (50, 51), uspořádaných nad sebou a připojených jedním koncem kloubově (52) k pevným žebrům (53), druhým koncem, rovněž kloubově (52), k pohyblivým žebrům (54).
6. 6. Zařízení podle bodu 5, vyznačené tím, že jeho částí je mechanismus pro rozpojitelné spojení pevných a pohyblivých žeber (53, 54), s výhodou pomocí čepu (57) a matice (57), opatřených závitem.
7. 7. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačené tím, že systém bednících nosníků se skládá že dvou hlavních bednících nosníků (23) a z pomocných bednících nosníků (38), uložených napříč hlavních bednících nosníků (23), přičemž ke konci hlavních bednících nosníků (23) jsou pákovými rovnoběžníky (30) připojena pohyblivá žebra (32), kdežto ke konci pomocných bednících nosníků (38) jsou mechanismem (44) opatřeny klouby (52) a výkyvnými pákami (50, 51) připojena pohyblivá žebra (54).
8. 8. Zařízení podle bodů 1 až 7, vyznačené tím, že na protilehlých koncích pohyblivých žeber (32, 54) jsou připevněna dolů směřující žebra (53a, 42) jak hlavních (23), tak i pomocných (38) bednicích nosníků, přičemž v nosnících a v žebrech (23, 38, 53 a 42) jsou vytvořena nosná pouzdra (59) nebo jiné vhodné otvory (13) pro nad sele bou uspořádané a k obednění dolní plochy stropních nosníků (2) sloužící bednící desky (58).
9. 9. Zařízéní podle bodů 1 až 8, vyznačené tím, že bednící nosníky (23, 38) i žebra (32, 54, 53a, 42) jsou kovové a s výhodou ocelové s profilem tvaru U.
10. 10. Zařízení podle bodů 1 až 9, vyznačené tím, že bednící nosníky (23, 38) sestávají z bednicích nosných těles (23a, 38a), do sebe zasunutých a vzájemně presaditelných pro plynulou změnu jejích poloh v obou směrech v závislosti na rozměrech obedněné stropní plochy, a to vnějších bednicích nosných částí (23a, 38a) a vnitřních bednicích částí (23b, 38b) a ve stěnách jak vnitřních, tak vnějších nosných těles jsou vytvořeny otvory (24, 25, 24a, 25a) pro upevňovací prostředky (46).
11. 11. Zařízení podle bodu 10, vyznačené tím, že vnitřní nosná tělesa (38b) pomocných bednicích nosníků (38) sestávají ze dvou vzájemně rozpojitelně spojených částí.
12. 12. Zařízení podle bodů 10 a 11, vyznačené tím, že hlavní (23) a pomocné (38) bednící nosníky jsou vytvořeny tak, že se minimální šířka (y) a minimální délka (x) bedněné stropní plochy může zdvojnásobit a že minimální šířka (y) může s výhodou měřit polovinu minimální délky (x).
13. 13. Zařízení podle bodů 1 až 12, vyznačené tím, že bednící nosníky (23, 38) sestávají z teleskopických trubek (7a, 7b, 8a, 8b), jejichž délka je měnitelná, jsou podpírány nosnou kostrou, přestavitelnou v obou směrech jak výškově, tak vodorovně a opatřenou otvory (14, 15) pro upevňovací prostředky a/nebo členy (14a, 15a], opatřenými pro vzájemné spojení závitem.
14. 14. Zařízení podle bodu 13, vyznačené tím, že každá nosná kostra sestává ze tří sloupů (7), uspořádaných v rovině hlavních bednících nosníků (23) a spojených šikmými a to zpevňovací tyče (8) jsou připojeny roz
15. 15. Zařízení podle bodů 13 a 14, vyznačené tím, že k dolním koncům okrajových sloupů (7) jsou pro umožnění pojezdu nosné kostry připevněna pojezdová ústrojí (16) a k dolním koncům všech sloupů (7) jsou připojeny výsuvné nohy (18, 19), při jejichž vysudole v podstatě vodorovnými tyčemi (6b), kdežto zpevňovací tyče (8) jsou připojeny rozpojitelně k sloupům (7) styčníkovými deskami (22), s výhodou šrouby.

    nutí se pojezdové ústrojí (16) zvedá nad úroveň nejblíže nižšího podlaží nebo podlahy.
16. 16. Zařízení podle bodů 13 až 15, vyznačené tím, že sloupy (7) jsou připojeny třmeny (40) ve tvaru U a spojovacími deskami (37) opatřenými otvory a připevněnými k horním koncům sloupů (7), přivařených k hlavním bednícím nosníkům (23) tak, že dolní konce třmenů (40) opatřené závity procházejí otvory v spojovacích deskách (37) a jsou odmontovatelně zajištěny maticemi (41) .
17. 17. Zařízení podle bodů 1 až 16, vyznačené ^ž® ^{v mísíě} P^ÍIÍřů (¹) Jsou do pomocných bednicích nosníků (38) pro upevnění bednění (10) pilířů (1) vestavěny jiné členy, například pouzdra s vnitřním závitem.

    11 listů výkresů