CS200415B3 - Způsob přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašeni za neutrální a kyselé reakce - Google Patents

Způsob přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašeni za neutrální a kyselé reakce Download PDF

Info

Publication number
CS200415B3
CS200415B3 CS420678A CS420678A CS200415B3 CS 200415 B3 CS200415 B3 CS 200415B3 CS 420678 A CS420678 A CS 420678A CS 420678 A CS420678 A CS 420678A CS 200415 B3 CS200415 B3 CS 200415B3
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
citric acid
acid
molasses
substrate
carbonating
Prior art date
Application number
CS420678A
Other languages
English (en)
Inventor
Jindrich Leopold
Vaclav Cerny
Jaroslav Pasek
Ludmila Ruzickova
Original Assignee
Jindrich Leopold
Vaclav Cerny
Jaroslav Pasek
Ludmila Ruzickova
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Jindrich Leopold, Vaclav Cerny, Jaroslav Pasek, Ludmila Ruzickova filed Critical Jindrich Leopold
Priority to CS420678A priority Critical patent/CS200415B3/cs
Publication of CS200415B3 publication Critical patent/CS200415B3/cs

Links

Landscapes

  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašeni závislóh$ na čs. autorském osvědčeni 190769.
Kyselina citrónová je běžně vyráběna kvasnou cestou pomoci vybraných kmenů především houby druhu Aspergillus niger povrchově nebo submerzně, kultivovaných na minerálních roztocích čistého cukru nebo na médiích melasových. Po několikadenní, obvykle týdenní ferraen* taci se kyselina citrónová izoluje ve formě citranu vápenatého, ze kterého se uvolňuje kyselinou sirovou. Po čištěni roztoku kyseliny citrónové aktivním uhlim a iontomšniči Je je* jí roztok vo vakuu zahuštěn a potom ochlazen, načež krystalizuje kyselina citrónová. X když lze krystaly kyseliny citrónové považovat prakticky za čisté, obsahuji větši nebo menši množství tak zvaných snadno karbonizujicich látek, které je třeba eliminovat nebo alespoň redukovat pod předepsanou hranici (British Pharmacopoeia 1973 - BP 73). Test na obsah kari· bonizujicích látek oe provádí zahřivánim 0,5 g kyseliny citrónové v 5 ml koneentrované ky*
- . ' i seliny sirové při 90 °C po dobu 1 hodiny. Porovnáním zabarveni vzorku se standardními bar)· vámi stupnice zjistíme obsah karbonizujicich látek ve vzorku (maximální přípustná hodnota 1,0), Překroči-li obsah karbonizujicich látek v krystalech kyseliny citrónové hodnotu 1,0;, je zboží na zahraničních trzích neprodejné, i když splňuje ostatní požadavky na čistotu. Tato skutečnost vysvětluje, proč výrobci kyseliny citrónové věnuji problému karbonizujicich látek takovou pozornost. 0 původu karbonizujicich látek nacházíme v literatuře jen
200 415
200 415 málo údajů. Haas Z. et al. (Studium možnosti odstraněni karbonizujícich nečistot v kyselině citrónové, zpráva VÚCCH č. 319 (1974), č, 343 a 372 - 1975, Lachemo Brno) uvádi, že karbonizujici látky pochází pravděpodobně z kvasného procesu a Cechurová et al. (Média kvasného procesu z hlediska vlivu na karbonizujicí látky v kyselině citrónové, produktu, laboratorní zpráva z 20,12.1973, Lachema Kaznějov) považuji za hlavní zdroj těchto látek nelasu a v ni obsažené cukry. Podle dalších údajů (L. Cechurová, 3. KUnzl: Změny kvasných roztoků v závislosti na čase, tzv. stárnuti roztoků, laboratorní zpráva z 27.10,1975, Lachema Kaznějov a 0. Pendl: Zlepšeni kvality kyseliny citrónové, zpráva Z-219 - 1975, Lachema Kaznějov) ee karbonizujici látky též tvoři během zdrženi kvasných louhů v zásobnleh nádržích před dalším zpracováním. Předpokládá se, že karbonizujicí látky jsou reprezentovány především degradaěnimi a rokombinačnimi produkty cukrů a jim příbuzných látek vznikajících v přítomnosti kyseliny citrónové (0. Borák: Analytická identifikace karbonizujiclch nečistot v kyselině citrónové, zpráva VÚCCH č. 294 - 1973, Lachema Brno). Haas et al. (Studium možnosti odstraněni karbonizujícich nečistot v kyselině citrónové, zpráva VÚCCH ě. 287 - 1973 , Lachema Brno) považuji za původce karbonizujicich látek aldosy, proteiny a barevné látky. Souvislost jejich výskytu s kvasným procesem potvrzuji pozorováni (□. Pendl: Zlepšeni kvality kyseliny citrónové”, zpráva Z-219 - 1975,'Lachema Kaznějov), že po zavedení nového produkčního kmene L i houby Aspergillus niger do provozu byl obsah karbonizujicich látek ve vyrobené kyselině citrónové nižší než tomu bylo pří použiti předešlého kmene K (čs. autorská osvědčení č. 180 276). Vedle druhu melasy má tedy i použitý kmen vliv na větší nebo menši tvorbu karbonizujicich látek, Neprodejnoet kyseliny citrovnové s vyšším než předepsaným obsahem karbonizujicich látek ne zahraničních trzích přiměla výrobce hledat metody snižující jejich obsah v krystalech různými zásahy jek v kvasné, tak i v izolační části výroby kyseliny citrónové. Podle japonského patentu sa citran vápenatý vysráži z roztoku kyseliny citrónové vápenným mlékem při pH 5 až 7 a teplotě 80 °C, po promytí ae vystaví teplotě 230 °C a znovu ae propere horkou vodou (Oap. pat.
401 873). Podobný princip používá Kimura (Oap. pat. 7 216 806), který vystavuje citran vápenatý teplotám 180 až 250 °C a potom jej dále zpracovává. Colin (fr. pat. 1 548 328) čisti citran vápenatý prétiproudou extrakci iaobutanolam, která se dílem odstraňuje vodou. Oalši autoři odstraňuj i štavelan a koloidní nečistoty použitím cyklohexenonu, který po filtraci odstraňují destilaci (pat. SSSR 275 960). Bertfay rozkládá citran vápenatý kyselinou sírovou a po filtrací odstraňuje ionty Ca a Fe z roztoku kationtomšničem. Podle patentu Miles Laboratories (Brit.pat. 905 817) se na roztok kyseliny citrónové nechá působit při 80 °C peroxyd vodíku, následuje čištěni aktivním uhlím, po Jehož filtraci roztok prochází katlontoměničam a aniontoméničem. Z takto zpracovaných louhů vykrystalizovaná kyselina citrónová vyhovuje obsahem karbonizujicich látek předpisu BP 73.
Shora popsané pracná a časově náročné metody snižujíc! množství karbonizujicich látek jsou aplikovány navíc, mimo běžnou technologii izolace kyseliny citrónové. Podle vynálezu lze tyto potíže obejít volbou vhodného způsobu přípravy kvasného melaeováho média pro citrónová kvašeni. Bylo totiž «hledáno, že velde druhu melasy a dřuhu produkčního Kmene houby Aepergillue niger ovlivňuje tvorbu karbonizujícich látek táž způsob přípravy
200 kvasného melasového roztoku. Z kvasných médií, připravených běžným způsobem nebo podle čs patentů č. 121 832 a č. 130 943 je podle druhu použité melasy získána kyselina citrónová s množstvím karbonizujícich látek někdy vyhovujícím, někdy nevyhovujícím předpisům BP 73. Použije-li se však podle vynálezu způsob přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašení za neutrální a kyselé reakce závislý na čs. autorském osvědčení 190769, vyznačený tím, že se kyselina fosforečná nebo podíl 60 až 75% kyseliny fosforečné přidává až po varu do substrátu zchlazeného na teplotu 53 až 57 °C, je obsah karbonizujícich látek v krys· talech kyseliny citrónové vždy pod limitem (1,0) a kolísá v rozmezí 0,5 až 0,7. V nepřítomnosti kyseliny fosforečné nebo v přítomnosti jejího poměrně malého množství během varu se tvoří daleko méně pěny. Při běžném způsobu přípravy kvasného melasového média se melasa napouští do předlohy vody zahřáté na 80 °C za udržováni této teploty, načež se přidá kyselina sírová, kyselina fosforečná a hexakyanoželeznatan draselný a roztok se přivede do varu, který se udržuje 45 až 60 minut. Po vypnutí páry se roztok ještě 10 minut poomichává, načež se doplní studenou, biologicky nezávadnou vodou do konečného objemu na teplotu cca 60 °C. Naproti tomu se u modifikované krátkodobé přípravy melasového substrátu podle vynálezu smíchají součáasti kvasného média, tj. voda, melasa a přísady (kyselina sírová, žádný nebo poměrně malý podíl kyseliny fosforečné a hexakyanoželeznatan· draselný za studená - 20 až 30 °C) a teprve potom se přivede roztok do varu, ve kterém se udržuje 10 až 20 minut. Následuje doplněni vodou na konečný objem a podle vynálezu přísada kyseliny fosforečné, resp. jejího zbytku. Modifikovaný krátkodobý způsob přípravy substrátu lze též provést při kyséló reakci tak, že zvýšíme množství kyseliny sírové nutné k neutralizaci melasy 3 až 6nésobně. Místo kyseliny sírové lze též použít jiné anorganické (kyselinu solnou, kyselinu dusičnou) nebo organické kyseliny (kyselina citrónová, kyselina mléčná, kyselina mravenči) nebo jejich kombinace. Po ukončeni varu neutralizujeme 50%nim roztokem technického louhu sodného nebo draselného nebo čpavkovou vodou a přidáme kyselinu fosforečnou. Starý běžný způsob a modifikovaný krátkodobý způsob byly konfrontovány s ohledem na obsah.
Tabulka 1
Obsah karbonizujicich látek v eitranu vápenatém a v krystalech kyseliny citrónové z vykvašených melasových medií připravených podle běžného starého a podle modifikovaného krátkodobého způsobu.
běžný starý způsob modifikovaný krátkodobý způsob bližší charakteristika
eitranu kys. citr. citřanu kys. citr.
6,5 0,7 6,5 0,5 3násobek kys. sirové
8,0 0.9 8,0 0,66 3náéobek kys. sirové
13,0 1,5 10,5 0,7 3násobek kys. sirové
4,5 0,66 2,5 0,66 3násobek kys. sirové + 0,2 kg kys. citrónové na 100 kg melasy
15,5 1,0 5,5 0,5 - -
13,0 1,0 10,5 0,66 M
200 415
20,5 1,75 8,0 0,7 Snásobok kys. sirové
5,5 0,5 4,5 0,5 a· m
13,0 1,25 8,0 0,66 - -
8,0 0,9 4,5 0,68 - · -
13,0 1,75 10,5 1,0 0,75nás. ,kys. sirové kys. citr. na 100 kg
15,5 0,9 8,0 0,66 neutrální způsob
12,0 0,9 5,5 0,66 - -
10,5 1,0 3,5 0,5 3nás. kys. sirové
8,0 0,9 3,5 0,5 3nás. kys. sírové
5,5 0,7 4,5 0,7 3nés, kys, solné
11,0 1,5 5,5 0,5 2,5 kg kys, citrónové
100 kg melasy
7,4 1,4 : 4,5 0,5 3nás.kys. mravenči
12,0 1,8 3,5 0,4 3 nás. kys. mléčné
10,6 1,15 6,2 0,61 průměrné hodnoty
karbonizujiclch látek v kyselině citrónové vytvořené v obou médiích. Postup byl ten, že melasová substráty byly vždy připraveny současně podle běžného a modifikovaného krátkodobého způsobu v provozních varných nádobách, načež byly v provozních kvasných komorách zkvaěeny β z průměrných vzorků každého zkvašeného substrátu byla pomocí standardizované a verifikované laboratorní metody vysrážená kyselina citrónová jako citran vápenatý, který byl v dalšich stupních metody rozložen a kyselina- citrónová byla vykrystalizována. V citranu vápenatém a v krystalech kyseliny citrónové byl stanoven obsah karbonizujiclch látek. Podle současně platného standardu BP 73 nesmi barva vyvolaná působením kyseliny sirové za tepla překročit hodnot.u 1,0 na předepsané etupnici. Získané výsledky jsou sestaveny v tabulce 1.
U obou pokusných sérii konstatujeme, že citran vápenatý, jako první izolační stupeň výroby kyseliny citrónové obsahuje vždy mnohem větší množství karbonizujicich látek, než krystaly kyseliny citrónové. V průběhu následujících operaci (rozklad, čištěni, krystalizace) se tedy kyssliria citrónová zbaví dalšího velkého podílu karbonizujiclch látek. Podle vynálezu Je u modifikovaného krátkodobého způsobu přípravy substrátu (přísada části nebo celkového množství kyseliny fosforečné až po schlazenl substrátu) množství karbonizujiclch látek, zachycených v citranu vápenatém značně menši, než u způsobu běžného (u průměrných hodnot je to poměr 6,2 ku 10,6). Rozhodující Je však množství karbonizujiclch látek v krystalech kyseliny citrónové. U vzorků kyseliny citrónové pocházející z běžného způsobu přípravy substrátu neodpovídá asi jedna třetina požadavku BP 73 a hodnoty mnoha odpovídajících vzorků leží těsně u limitu. Naproti tomu vykazují věechny vzorky kyseliny citrónové, pocházející podle vynálezu z modifikovaného krátkodobého způsobu přípravy substrátu, at neutrální nebo kyselé, velmi nízké hodnoty znečiětění karboriizujicimi látkami, ležicimi daleko pod limitem BP 73. Srovnáme-li průměry hodnot karbonizujiclch látak v krystalech kyseliny citrónové obou pokusných sérií. Je hodnota karbonizujiclch látek u běžného způsobu přip.ravy substrátu 1,15 a 0,61 u způsobu krátkodobého modifikovaného. Zatímco první hodnota překračuje limit BP 73, leži druhé hodriota daleko- pod nim. Zlspěeni kvality lze vyjádřit poměrem
200 415
100 ku 53, z čehož vyplývá snížení obsahu karbonizujícich látek použitím vynálezu o 47 %.
Stejně jako starý běžný způsob byly s modifikovaným krátkodobým způsobem přípravy sub stratu konfrontovány též způsoby podle čs, patentů č, 121832 a o. 130943. U postupu podle čo. patentů je melasa připouštěna do vodného roztoku hexakyanoželeznatanu draselného za varu neutrální, respektive kyselé reakci. I zde byly substráty vždy připraveny současně podle uvedených patentů a podle modifikovaného krátkodobého způsobu v provozních varných nádobách, Z prokvašených substrátů byly odebrány průměrné vzorky a v citranu vápenatém a v krystalech kyseliny citrónové, ziskaných standardni metodou, byl stanoven obsah karbonizujíeích látek. Výsledky jsou sestaveny v tabulce 2.
Tabulka 2
Obsah karbonizujicích látek v citranu vápenatém a v krystalech kyseliny citrónové z kvasných melasových médii připravených podle čs. patentů č. 121832 a č. 130943 a podle modifikovaného krátkodobého způsobu popsaného v čs. autorském osvědčeni č. 190769.
způsob přípravy způsob přípravy způsob přípravy
pat. č . 121832 pat. č. 130943 modifikovaný krátkodobý
citran kys. citron. citran kys. citron citran kys. citron
13,0 0,9 - t 7,0 0,56
15,5 1,2 - - 11,5 0,7
15,5 1,25 - - 10,0 0,66
- - 10,0 0,8 8,0 0,5
- - 12,5 1,1 11,5 0,7
- - 13,0 1,3 10,5 0,7
Srovnáním výsledků tabulky 2 s výsledky v tabulce 1 zjistíme, že při zkvašováni substrátů, připravených podle běžného starého způsobu a podle čs. patentů č, 121832 a č, 130943 získáme citrany vápenaté respektive krystaly kyseliny citrónové s přibližně stejným obsahem karbonizujícich látek. Byly-li však substráty připraveny podle modifikovaného krátkodobého způsobu, odpovídaly obsahy karbonizujicích látek v krystalech kyseliny citrónové požadavkům BP 73.
Existují druhy melas, z nichž běžným způsobem připravené kvasné roztoky poskytuji krystaly kyseliny citrónové s nízkým obsahem karbonizujicich látek. V tomto případě se pochopitelně efekt podle vynélezu nemůže dostavit.
Přiklad 1
Za studená se smíchá melasa s vodou v takovém poměru, aby vznikl roztok o přibližné koncentraci cukru 32 %. Přidá se tolik kyseliny sirové, aby roztok vykazoval pH 6,6 až 6,3 (asi 0,23 1 kyseliny sirové o sp. hm. 1,565 na 100 kg melasy) a 0,25 kg hexakyanoželeznatanu draselného na 100 kg melasy. Směs se zahřeje za mícháni přímou párou do varu, který ee udržuje 15 minut, přičemž se vytvoří málo pěny. Po ukončeni varu se připoušti tolik
200 415 studené, biologicky nezávadné vody, aby Koncentrace cukru byla 15 %. Teplota substrátu khsne na cca 60 °C. Teprvo teč přidáme 57 ml kyseliny fosforečné (sp, bm. 1,250), Oako preventivní antissptikum se přidá 80 ml formalinu (40%) na 100 kg melasy a pro některé druhy melas 4 až 8 g síranu zinečnatého. Substrát se napustí do misek kvasné komory, naočkuje se konidiemi produkční houby Aspergillus nigor a nechá se kvasti při 32 °C po dobu 8 až 9 dnů. Po ukončení kvašeni je v průměrném vzorku vysrážená kyselina citrónová a dále zpracována až na krystal kyseliny citrónové, vše podle standardní laboratorní metody. V citranu vápenatém a v krystalech kyseliny citrónové je zkoušen obsah karbonizujícich látek podle British Pharmacopoeia 1973. Obsah karbonizujícich látek v citranu vápenatém je 7,0, v krystalech kyseliny citrónové 0,65. Odpovídající hodnoty oitranu vápenatého a kyseliny citrónové z kvasného pokusu na substrátu připraveného běžným způsobem jsou 14,0, respektive 0,95.
Přiklad 2
Připraví se melasový roztok podle bodu 1 s tim rozdílem, že použijeme čtyřnásobek množství kyseliny sirové, tedy 0,92 1 na 100 kg melasy; pH roztoku je 4,9. Z celkového množství kyseliny fosforečné (57 ml) přidáme 17 ml. Dále se postupuje stejně jako u příkladu 1,, avšak po ukončeni varu se přidá současně se studenou vodou technický roztok NaOH (50%) k neutralizaci přebytku kyseliny sirové na pH 6,6 až 6,8 a zbytek kyseliny fosforečné (40 ml). Vzorek ze zkvašeného substrátu je zpracován stejně jako u přikladu 1, Obsah karbonizujicich látek v citranu vápenatém a v krystalech kyseliny citrónové je 9,5, respektive 0,56. Analogické hodnoty vzorků ze substrátu připraveného starým způsobem jsou 12,9, respektive 1,4.
Přiklad 3
Melasový substrát je připraven podle příkladu 2 s tím rozdílem, že se použije kombinace kyseliny sirové (0,46 1) a kyseliny citrónové (0,5 kg ve formě 50% roztoku), vždy na 100 kg melasy. Za studená připravená směs vody, melasy, kyseliny fosforečné (10 ml), kyseliny sirové a kyseliny citrónové se přivede do varu, který se udržuje 15 minut, teprve potom se přidá vodný roztok hexakyanoželeznatanu draselného (0,25 kg) a vaří se déle 5 minut. Pak se chladl vodou, zároveň se přebytek kyselin neutralizuje čpavkovou vodou a dodá ae kyselina fosforečná (47 ml). Hotový roztok se zkvasi. Ze vzorku vykvašeného substrátu se ziskeji standardní metodou preparáty citranu vápeantého a kyseliny citrónové, které obsahuji 4.5 respektive 0,5 karbonizujícich látek, zatímco analogické vzorky ae zkvašeného eubetrátu připraveného běžnou metodou vykazuji obsah karbonizujícich látek 13,2, respektive 1,25.
Přiklad 4
Melasový substrát se připraví stejně jako u příkladů 2 a 3 β tim rozdílem, že se místo kyseliny sirové použije kyselina chlorovodíková (1,61), kyselina mléčná (2,0 1) nebo 1,5 1 technického 50%niho roztoku kyseliny citrónové, vše počítáno na 100 kg melasy. Kyseliny
200 «15 lze použit jednotlivě nebo v patřičně meněia Množství v kombinaci. Kyselina fosforečná je přidána z větěi části až do zchlazeného substrátu. Výsledky jsou analogické, to znamená, že množství karbonizujicich látek v krystalech kyseliny citrónové, získaných z vykvaěených vzorků, ss pohybuje mezi 0,5 až 0,7, zatímco kyselina citrónová, získaná z melasového media, připraveného běžným způsoben, má málokdy obsah karbonizujicich látek pod 1,0 a obvykle tato hodnota dosáhne až 1,75.

Claims (1)

  1. PŘEDMĚT VYNALEZU
    Způsob přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašeni za neutrální a kyselé reakce závislý na čs. autorském osvědčeni č. 190769, vyznačený tím, ža se kyselina fosforečná nebo podlí 60 až 75% kyseliny fosforečné přidává až po varu do substrátu zchlazeného na teplotu 53 až 57 °C.
    OPRAVA popisu vynálezu k autorskému osvědčení č.200 415 Int.Cl? C 12 P 7/48
    V popisu^vynálezu k autorskému osvědčení č.200 415 je Chybný kód .
    v záhlaví
CS420678A 1978-06-27 1978-06-27 Způsob přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašeni za neutrální a kyselé reakce CS200415B3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS420678A CS200415B3 (cs) 1978-06-27 1978-06-27 Způsob přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašeni za neutrální a kyselé reakce

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS420678A CS200415B3 (cs) 1978-06-27 1978-06-27 Způsob přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašeni za neutrální a kyselé reakce

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS200415B3 true CS200415B3 (cs) 1980-09-15

Family

ID=5384280

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS420678A CS200415B3 (cs) 1978-06-27 1978-06-27 Způsob přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašeni za neutrální a kyselé reakce

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS200415B3 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US20090062232A1 (en) High-Purity Xylooligosaccharide Compositions
DE2217628C2 (de) Verfahren zur Herstellung von alpha-D-Glucopyranosido eckige Klammer auf 1-6 eckige Klammer zu sorbit (Isomaltit)
US3972777A (en) Method for recovery of refined α-galactosidase
US4134857A (en) Use of tannic or gallic acid to produce low beverage soluble iron content filter aid
DE1807185B2 (de) Verfahren zur Herstellung von proteolytische Enzyme enthaltenden Aufbereitungen und deren Verwendung
Friedkin Determination of itaconic acid in fermentation liquors
CS200415B3 (cs) Způsob přípravy melasového substrátu pro citrónové kvašeni za neutrální a kyselé reakce
Martinez-Castro et al. Modifications and interactions of lactose with mineral components of milk during heating processes
DE1800835A1 (de) Verfahren zur Herstellung suessen nichtkristallisierenden Sirups
Hughes Volatile amines of herring flesh
Diosady et al. Chemical degumming of canola oils
DE69217030T2 (de) Verfahren zur Herstellung eines Fructosesirups (HFCS) aus Glucose unter Verwendung von Edelgasen
RU2084401C1 (ru) Способ переработки содопоташного раствора
Stark et al. Beet Sugar Liquors, Determination and Concentration of Lactic Acid in Processing Liquors
US1849569A (en) Process for extracting the juice from liquorice
US10808212B2 (en) Barley beverage and method relating to same
EP1578708B1 (en) Process for preparating alkali- and heat-stable sugar alcohol compositions and a sorbitol composition
CS205659B3 (cs) Způsob přípravy kvasného melasového roztoku pro citrónové kvašení
CN112430519A (zh) 杨梅酿造高度酒的工艺
DE19747642B4 (de) Verfahren zur Herstellung von Isomelezitose-haltigen Süßungsmitteln, von Isomelezitose und von Isomaltulose
US3189527A (en) Biosynthetic process for making citric acid
SU1113409A1 (ru) Способ получени молочной кислоты
Nielsen Determination of Magnesium in Biological Materials: An Oxidation Method
Nishida BIOCHEMICAL STUDIES ON “SOTETSU”(Cycas revoluta Thunb.). IV. ON SOTETSU-EMULSIN
MCDONALD Physical and Chemical Properties of the Reducing Sugars (Dextrose and Levulose)